Ojrati 1. Původ a mocenský vzestup

Středa v 8:43 | milasko |  Mongolové
Ojrati byli v době před sjednocením Mongolů Čingischánem jedním z mongolských kmenů. Žili v Sajanech, na Altaji a v Džúngarsku. Jméno Ojrati se dnes používá buď pro celou skupinu západních Mongolů, žijících v různých místech Ruska, na západě Mongolska a na severozápadě Číny, případně jsou ti, žijící v Rusku, označováni jako Kalmykové. Ojrat znamená něco jako spojenec nebo blízký. Původním vládnoucím rodem/kmenem Ojratů byli Derbetové. (Problém rod - kmen u kočovných kmenů vysvětluji v článku o Tatarech.) Zakladatel Duva-Sochor žil někdy kolem roku 900. Podobně jako Čingischánovi Bordžiginové odvozovali i Derbetové svůj původ od Šedého vlka (Börte-čino). Na počátku 13. století byl vládcem Ojratů Chutuga-beki. Ten se v roce 1204 dobrovolně poddal Čingischánovi, který to vysoce ocenil. Dal jeho synovi Inalčimu svou dceru Čečejgen a svou vnučku Cholujchan dalšímu synovi Torolčimu. Sňatky mezi oběma rody pokračovaly i později. Dceru Chutuga-beki Ojgul-Kajmiš si vzal chán Möngke a velmi si ji vážili Kublajchán i Hülegü. Čingischán se snažil co nejvíce omezit samostatnost jednotlivých mongolských kmenů, Ojrati byli ale výjimkou a nadále si udržovali jistou míru autonomie.
Ojrati vyznávali zpočátku tengriánství, v 17. století k nim pronikl z Tibetu buddhismus, který převládl. Byli velmi dobrými válečníky. Na podzim se každý muž musel dostavit na jakousi vojenskou přehlídku před vládce. Předkládal svou výzbroj a výstroj, případně také všechny syny starší patnácti let. Ti byli od malička cvičeni v jízdě na koni a ovládání zbraní. V Mongolsku je tento obyčej doložený až do konce 19. století. Všichni bojovníci byli pak přiděleni do konkrétních útvarů, kterými byly arbany (desítky) zuny (setniny) mingany (pluky o tisíci mužích) a tumeny (10 000).
Když byla v roce 1368 Číňany zničena mongolská dynastie Jüan a Mongolská říše se jako jednotný celek (v té době už spíše iluzorní) definitivně rozkládá, využívají Ojrati situace a v roce 1399 si vytvářejí vlastní říši Derben-Ojrat, což znamená "Čtyři Ojrati". Jednalo se o svaz, tvořený kmeny Derbetů, Oletů, Chošutů a Torgutů. Jejich vládcové měli titul tajši, stařešina, udělovaný v rámci Mongolské říše vůdcům kmenů, kteří nebyli z Čingischánova rodu. Pocházeli z rodu Čoros, z kmene Derbetů. Zakladatelem říše byl Batula-činsan, který bylprvnímministrem mongolského velkého chána říše Severní Jüan Elbega, který mu dal za ženu svou dceru Samur. Během oslavy, kterou chán pořádal na počest Batulova otce, stařešiny Ojratů, Chudaj-taju, došlo k hádce, po níž chán nechal Chudaj-taju zabít. Následně jmenoval Batulu a jeho bratra Ugeši Chašigu vůdci Ojratů. Ti se ale proti chánovi postavili, v roce 1399 ho porazili v bitvě a zabili. Poté se stali nezávislými vládci a spojili se proti Mongolům s čínskou dynastií Ming, přičemž usilovali o podrobení celého Mongolska. Východomongolská knížata se ale Ojratům podrobit nechtěla a zvolila si za velkého chána Gun Temur-chána, Elbegova syna. Ojrati ho porazili a zabili a Ugeši Chašigu se prohlásil velkým chánem. Vládl ale jen krátce a byl také zabit. Batula poté bojoval společně s Číňany proti Elbegovu mladšímu synovi, kterého porazil a svrhl. Následně se ale Čína začala obávat přílišného zesílení Ojratů a spojila se proti nim s mongolským knížetem Argutajem. Obrovská čínsko-mongolská armáda porazila v roce 1415 Ojraty severně od řeky Kerulen, o rok později padl Batula.
 

Další články


Kam dál

Reklama