Hunové. Siung-nu.2. část: šan-jü Mote- vznik říše

12. února 2008 v 15:44 | milasko |  Hunové Siung-nu
Mote okamžitě využil situace a začal svěřené muže intenzivně cvičit. Používal zvláštní šípy, vydávající za letu nápadný svištivý zvuk. Jeho družina musela vždy vystřelit na jím určený cíl. Neuposlechnutí se trestalo smrtí. Aby vyzkoušel stupeň připravenosti, vystřelil na svého oblíbeného koně. Ta část bojovníků, která zaváhala, byla skutečně popravena. Po nějaké době vystřelil na jednu ze svých žen. Opět část nevystřelila a znovu následovaly popravy. Poslední zkouška nastala, když se Mote a Tuman jednou vypravili na lov. Když Mote tentokrát vystřelil na otce, následovala smršť střel, která dosavadního šan-jü doslova změnila v ježka. Poté Mote zlikvidoval nevlastního bratra, macechu a ty stařešiny, kterým se tento způsob převzetí moci nezamlouval. Sám se prohlásil novým šan-jü. To se stalo 209 př. n. l. a od tohoto okamžiku začíná vlastní vytváření hunské říše.
Tungchu, když se dozvěděli o nástupu Mote, chtěli využít situace, předpokládali, že jeho pozice ještě nebude pevná. Přišli s požadavkem, aby jim věnoval svého nejlepšího koně a oblíbenou manželku. Stařešinové to odmítali, ale Mote souhlasil. Poté požadovali Tungchu pás pusté země v pohraničí. Tentokrát byli stařešinové pro, ale Mote prohlásil, že země je základem říše. Stařešinům nechal srazit hlavy a vzápětí zaútočil na Tungchu. Ti útok neočekávali a byli na hlavu poraženi. Mote ovládl celou stepní část Mandžuska. Zbytkům Tungchu se potom říkalo Wuchuani. Pak začal Mote válku proti Jüe-č´. O ní mnoho podrobností neexistuje. Mezi léty 205-204 ovládl znovu Ordos. Mezinárodní situace byla mnohem příznivější, protože se mezitím rozpadla říše Čchin a v Číně byla občanská válka. Nová dynastie Chan teprve upevňovala své pozice a byla ještě poměrně slabá.
Mote sjednotil 24 hunských kmenů a vytvořil mocnou říši. Číňané odhadovali sílu jeho vojska na 300 000 mužů. Celkový počet obyvatel mohl být kolem 1,5 mil. Říše se vnitřně členila na dvě křídla- levé (východní) a pravé (západní). Tento systém pak po Hunech přejala většina kočovnických říší. Příslušníci rodu šan-jü obsazovali nejvýznamnější pozice, ve kterých se postupně střídali. S novou funkcí vždy získali i nové údělné území. Stejné funkce existovaly na východě i západě, východní byly ale významnější. Nejvyšším titulem levého křídla byl moudrý kníže východu, což odpovídalo nasledníkovi trůnu. Velký vliv měla ale i knížata jednotlivých kmenů, k nejvýznamnějším patřily Hujan nebo Sujbu. Kníže posledně jmenovaného kmene byl například dědičně státním soudcem.
Souběžně s vnitřním upevňováním probíhá i další expanze. V letech 203-202 podrobují Hunové Kypčaky na Altaji, Tinglingy v Sajanech a Kyrgyzy v Západním Mongolsku. Roku 200 př. n. l. vpadli Hunové do Číny. Poblíž měta Pinčen se jim podařilo obklíčit předvoj Chanů, vedený samotným císařem Kao-cu. Po 5 dnech obklíčení byla císařská armáda v beznadějném postavení, Hunové je ale propustili. Mote dostal císařovu dceru a slib každoročních "darů". Protože však během vpádu přešli na hunskou stranu někteří významní vojevůdci, včetně knížete Chan Sin, využívá toho Mote k dalším útokům a posilování vlivu. Když čínský císař zemřel, nabízí císařovně-regentce ruku. Tím by jako věno získal celou Čínu. To bylo pochopitelně odmítnuto. Mote ale sám neměl dost sil, aby Čínu definitivně porazil, protože současně vedl nesmírně obtížnou válku s Jüe-č´ na západě. Ta pro něho skončila vítězně v roce 177 př. n. l. a měla rozhodující dopad na poměr mezi mongoloidními a europoidními plemeny v Asii. Jüe-č´ustupují na západ, strhávají s sebou další severoíránsky hovořící kmeny. Velká step se otevřela pro turecky a mongolsky mluvící kmeny. Přesuny severoíránských kmenů pak zásadně pozměnily etnickou i politickou mapu Střední Asie, Íránu a severní Indie. Hunové ovládli Východní Turkestán, podrobili si Tibeťany a Wu-suny, silný národ na pomezí západního Mongolska a Východního Turkestánu. Ti jako hunští vazalové střežili od té doby západní hranici říše. Ta dosahuje rozlohy asi 18 mil. km2. Čína se smiřuje s jejich nepopiratelnou mocí a v roce 177 př. n. l. uznává hunskou říši za sobě rovnou a oba vládci se označují za bratry. Něco podobného nemělo v čínské historii obdoby. Když v roce 174 př. n. l. Mote umíral, mohl být jistě se svým dílem spokojen.
Hunský diadem
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama