Hunové. Siung-nu. 3. část: Boje s Čínou

25. února 2008 v 19:16 | milasko |  Hunové Siung-nu
Nástupcem se stal jeho syn Laošan. Ten zdědil nejen obrovskou říši, ale i velké úkoly. Část Jüe-č´. tzv. Malí se podrobila, zbytek ale pokračuje v boji. Teprve Laošan je definitivně porazil někdy mezi léty 174- 165 př. n. l. Jejich vůdce Kidolu padl a Laošan si z jeho lebky udělal pohár pro slavnostní přípitky. Zbytky Jüe-č´dobývají Baktrii. Jejich území v Sedmiříčí obsadili Wu-sunové. Ti zde asimilovali zbytky severoíránského obyvatelstva, zesílili (Čína jejich armádu odhaduje na 190 000), odtrhli se od Hunů, ale po krátkých bojích se mezi nimi ustálily přátelské vztahy.
Hunové jsou mocní a bohatí, zvykají si rychle na luxusní zboží z Číny, které ale získávají jen jako tzv. "dary". Laošan žádá o rozšíření pohraničního obchodu, Čína ale odmítá. Proto vpadl šan-jü v roce 166 se 140 000 jezdci do severozápadní Číny. Získal obrovskou kořist a za čtyři roky to zopakoval. 162 př. n. l. uzavírá císař Wen-ti nevýhodný mír, opět uznává Huny za rovnoprávnou říši a je přinucen odvádět velké množství potravin a hedvábí.
Krátce poté Laošan zemřel a vystřídal ho Gjunčeng. Ten brzy válku obnovil, protože Čína obchodní dohodu nedodržovala. Podařilo se mu vynutit si pohraniční trhy a zvýšení poplatků. Hunská moc byla na vrcholu, to se ale rozhodl změnit jeden z největších císařů starověké Číny, Wu-ti (146-86 př.n. l.). Ten sice po nástupu na trůn potvrdil všechny smlouvy, ale zároveň začal připravovat válku. 129 př. n. l. zakázal pohraniční obchod a vyslal proti Hunům 4 armády, ty ale byly poraženy. V r.128 se ale Číně podařilo znovu dobýt Ordos. 126 př. n. l. zemřel Gjunčeng a v zemi začínají spory o trůn. Východní kníže -luli (třetí v hierarchii moci ) Ičisje se prohlásil šan-jü. Brzy se mu podařilo svou vládu prosadit a spory utichly. Boje s Čínou byly obnoveny, ale ta je nyní úspěšnější. Začíná totiž atakovat přímo centrální hunské oblasti. Ičisje proto přenáší hlavní stan za Gobi, aby nemohl být překvapen. Přesto utrpěli Hunové řadu těžkých porážek, při nichž nepřítel zajal desítky tisíc bojovníků, ale též mnoho velmožů. Kol. r. 121 je západní křídlo v podstatě poraženo a zesilují útoky na křídlo východní. Ičisje obviňuje z neúspěchů některé představitele hunské elity, což způsobilo, že asi 40 000 Hunů přešlo na stranu Číny. To celkem zřetelně změnilo poměr sil, protože Čína do té doby dost postrádala kvalitní jízdu, schopnou operací ve stepní a pouštní krajině. 119 př. n. l. vyslal Wu-ti asi 100 000 jezdců přímo proti hlavnímu stanu Hunů. Velká bitva skončila sice vítězstvím Číňanů (pomohl jim i silný vítr, znemožňující Hunům přesnou střelbu z luků), ale i oni byli natolik vyčerpáni, že nebyli již schopni tažení dokončit. Druhá čínská armáda zároveň porazila vojsko hunského následníka trůnu a získala množství zajatců. Od Hunů se odtrhli Wuchuani a usadili se v Mandžusku. Mezi léty 117-107 porazila Čína Tibeťany, zatlačila je, a tím rozdělila severní a jižní kočovníky. To byl velký strategický úspěch. Zároveň začíná Wu-ti budovat jižní větev hedvábné stezky. Kromě možnosti exportu hedvábí sledoval císař jeden zpočátku dokonce důležitější cíl. Čína do té doby chovala slabé plemeno koní, které hunským nemohlo konkurovat. Pokud chtěli Číňané ovládnout stepi, museli získat kvalitnější koně. Ti se chovali ve Ferghaně. 101 př. n. l. se odtud vrací čínská armáda se zdejšími mimořádně kvalitními (tzv. nebeskými) koňmi, které potom začali doma intenzivně množit. Na rok 90 př n. l . připravil Wu-ti generální útok. Na Huny táhly současně tři armády. Hlavní vyšla z Ordosu a měla 70 000 jezdců a 100 000 pěších. Východní armáda měla 30 000 jezdců a 10 000 pěšáků, západní 40 000 jezdců. Šan-jü Hulugu svolal všechny podřízené kmeny. Východní Asie se rozdělila na dva tábory. Na západě měl velký vojevůdce (= titul) k dispozici 20 000 Hunů a 4 000 pěšáků z Turfanu ( tzv. Češi), na východě měl zdejší velký vojevůdce 30 000 jezdců. Uprostřed měl šan-jü 50 000 Hunů a Tinglingů. Převeha byla jasně na straně Číny. Na západě Číňani zvítězili, na východě byli poraženi. Hlavní čínská armáda byla obklíčena v Changaji. Hunové vykopali z jedné strany hluboký příkop a z druhé útočili, dokud se nepřítel nevzdal. Celá hlavní armáda byla ztracena. Zdálo se, že Hunové opět získají převahu.
Wu-ti je obvykle uváděn jako jeden z největších chanských císařů, vítěz nad Huny a tvůrce hedvábné stezky. Když v roce 86 př. n. l. umíral, situace tak skvěle rozhodně nevypadala.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama