5. Renesance, agónie a zánik hunské říše

13. března 2008 v 17:54 | milasko |  Hunové Siung-nu
Přesto, že se hunská říše dostala do závislosti, Čína se nepokoušela do vnitřních záležitostí jakkoliv zasahovat. Spokojila se s formální nadvládou, hlavní pro ni bylo, že zmizelo nebezpečí hunských vpádů.
Situce se zásadně mění na poč. n. l. V r. 1 n. l. usedl v Číně na trůn nezletilý Pching-ti. Regentkou byla jeho babička, ale faktickým vládcem její favorit Wang-Mang. Po smrti císaře v r. 6. se pak prohlašuje císařem, v r. 9 vyhlašuje novou dynastii a provádí řadu reforem. Od počátku je velmi nepopulární jak u chanské šlechty, tak u prostého lidu, proto proti němu vzniká řada povstání. Wang.Mang chce dosáhnout naprosto neomezené moci nejen v Číně, ale i v závislých říších. Jeho zásahy přispěly k naprostému rozkladu již delší dobu upadající říše Wu-sunů. Když nechal popravit vládce knížectví Češi, uprchl jeho bratr k Hunům, kteří mu poskytli asyl. Wang-Mang následně jmenoval jednoho z hunských knížat šan-jü. To vedlo samozřejmě k válce, během níž se ale císařem prosazovaný Chjan skutečnému šan-jü podrobil. Hunové úspěšně pustoší severní Čínu. Když pak hunský vládce Učilonoti zemřel, stal se Chjan tentokrát legálně šan-jü. Pokusil se o mír s Čínou, ale Wang-Mang popravil jeho syna. Válka se znovu rozhořela. Na stranu Hunů se postavili i Wuchuani, které chtěl Wang.Mang násilně zařadit do své armády. Hunové znovu ovládli Západní kraj, obrovské území přes které vedly obě větve hedvábné stezky. V Číně zatím propuklo velké lidové povstání Rudých obočí. Chjanův nástupce, jeho bratr Juj, obratně využívá situace, dobývá další pohraniční území a v podstatě obnovuje hunskou říši vrozsahu, jaký měla za prvních šan-jü. Zasahuje i do vnitřních záležitostí Číny, pomáhá svrhnout Wang-Manga. Říše Chan se obnovuje, roku 33 se pokouší o útok proti Hunům, je ale drtivě poražena. Hunové zesilují nájezdy a začínají pronikat i do čínského vnitrozemí.
V polovině 40. let byla Čína před úplnou porážkou, zachránil ji ale zázrak. R. 46 umírá Juj, hunská říše je postižena suchem, sarančaty a následným hladomorem. Nový šan-jü, syn Juje, Punu by chtěl uzavřít s Čínou čestný mír, situace ale využívá syn Učilonotiho Bi. Ten vyjednává s Čínou a za své uznání je ochoten se podrobit. Punu je poražen a roku 48 si 8 jižních kmenů zvolilo Bi za vládce pod jménem Chuchanje II. Překočovali do severní Číny a stali se spojenci na způsob římských foederátů. Jejich úkolem bylo bránit hranici před svými soukmenovci. To byl skutečně zásadní přelom. Hunská říše byla zásadně oslabena a začíná se rozkládat Útočí na ni Jižní Hunové, nedávní spojenci Wuchuani a další staromongolský kmen- Sien-piové. R. 54 přešly na stranu Číny další dva hunské kmeny. Zbylé kmeny ustupují do severního Mongolska. V 70. letech probíhají tuhé boje o Západní kraj. Čínskému vojevůdci Pan Čchaovi se podařilo podrobit si chudší města jižní větve hedvábné stezky (např. Chotan), ale bohatší severní města zůstavají věrná Hunům až do konce 80. let ( např. Kašgar).
Pozice severních šan-jü je ale nadále oslabována. Jižní Hunové se totiž mají pod čínskou vládou velice dobře, stále bohatnou, což láká další hunské kmeny, které také přecházejí na čínskou stranu. Severní Hunové se dostávají do kleští. Z jihu proti nim útočí Jižní Hunové a Čína, z východu Sien-piovéa na severu se proti nim znovu postavili Tinglingové. 87 vpadli do země Sien-piové, zajali šan-jü Juliu a stáhli ho z kůže. Severní Hunové se stále brání, ale Jižní se rozhodli je s podporou Číny zničit úplně. Roku 93 n. l. byl poražen a zabit poslední severní šan-jü z rodu Mote Jujgučan. To je považováno za konec říše. Dějiny Hunů tím ale zdaleka nekončí.
Pohřební maska 1. st. n. l.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Salač Salač | E-mail | Web | 16. listopadu 2011 v 8:10 | Reagovat

Kdybys nebyl hlupákem, nestal by ses medvědem....:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama