Hunové. Siung-nu. 4. část Krize říše

8. března 2008 v 11:27 | milasko |  Hunové Siung-nu
Po čínských útocích byli Hunové výrazně oslabeni, ale také Čína byla velmi vyčerpaná a přišla o velkou část armády. Rozhodně neměla sílu na to, aby dokončila plány císaře Wu-ti a uštědřila Hunům rozhodující úder. Navíc jeho nástupce Čao-ti byl dosti nevýrazný. Zdálo se, že partie je stále zcela otevřená. Zasáhla ale náhoda - a snad také kletba. Huny zajatý a popravený vrchní velitel čínské armády Li Eršiský údajně před svou smrtí Huny strašlivě proklel. A kletba jako by fungovala. Napadlo nebývalé množství sněhu, hunský dobytek a koně se nemohli dostat k potravě a začali masově hynout. Pak začala mezi lidmi řádit nějaká strašná epidemie. 85 př. n. l. umírá Hulugu a o trůn začínají bojovat čtyři uchazeči. Vítězný Chuangdi nebyl příliš schopný, autorita dynastie upadala. Rozhodující vliv získali tradicionalisté ze starohunské strany, reprezentovaní rodovou šlechtou. Ti se opírali o vlastní vojska a šan-jü se stal hříčkou v jejich rukou. Tato skupina by ráda pozvedla bojové nadšení Hunů. Mezi léty 80-77 uskutečnili 4 neúspěšné vpády do Číny, přičemž posledního se už účastnilo jen 4 000 bojovníků! Když ale Wuchuani chtěli využít jejich zdánlivé slabosti a vyplenili hrobky hunských vládců, následoval tvrdý úder a jejich opětovné podmanění.
Od roku 73 př. n. l., kdy na čínský trůn usedl energický Süan-ti, vstupuje válka do nové etapy. Čína obratně využila sporu, který vznikl mezi Huny a Wu-suny. V této říši totiž začala mít silný vliv čínská princezna, kterou poslouchal i vládce, gun-mo Ungujmi. Začal spor o bohaté knížectví Češi, ležící na hedvábné stezce, které se tradičně orientovalo na Huny, protože ho podporovali proti obchodním konkurentům (např. města Jarkend a Kuča). Pro Huny zase Češi sloužilo jako důležitá základna jejich expanze na západ. Wu-sunové se dohodli o společném útoku s Čínou. V roce 72 př.n. l. zaútočilo současně 5 čínských armád s 160 000 jezdci a zároveň ze západu 50 000 Wu-sunů. Před Číňany se Hunové včas stáhli a ti ničeho nedosáhli, ale Wu-sunové dobyli hlavní stan západního luliho, zajali asi 40 000 lidí a ukořistili 700 000 kusů dobytka. Hunové museli vyklidit Češi, kam přišla čínská posádka.V zimě téhož roku zaútočili Hunové na Wu-suny, ti se stáhli, ale na zpáteční cestě začala obrovská sněhová bouře, během níž většina hunské armády zahynula. V létě 71 zaútočili proti Hunům ze západu Wu-sunové, z východu Wuchuani a zároveň povstali na severu Tinglingové. Země byla zpustošena, pak začal hladomor, při kterém zahynula asi třetina obyvatel.
Šedesátá a počátek padesátých let jsou ve znamení zmatků, bojů uvnitř vládnoucího rodu, objevujíse různí rádoby samostatní vládcové se záhadnými tituly jako čžuki-šan-jü, čeli-šan-jü, chuge-šan-jü. Zároveň dochází k rozporům a bojům mezi východním a západním křídlem Hunů. V roce 59 př. n. l. ovládla Čína i severní větev hedvábné stezky.
Krize vrcholí, když proti velmi nepopulárnímu šan-jü Chuchanje povstal jeho mnohem schopnější bratr Č´-č´. Ten se prohlasil východním šan-jü a brzy získal jasnou převahu. Chuchanje byl v kritické situaci, v roce 52 př. n. l. se osobně vypravil do Číny a stává se vazalem císaře Süan-ti. Čína ho poté začala intenzivně podporovat a byly to hlavně dodávky potravin, které značně posílily jeho pozici, protože po ztrátě zemědělských oblastí kolem hedvábné stezky trpěli Hunové velkým nedostatkem obilí. Ti Hunové, kteří chtěli mír a blahobyt začali přecházet k Chuchanje. Č´-č´ustupuje se svými stoupenci na západ. Tam mezitím došlo k vývoji, který byl pro něho mimořádně příznivý. V důsledku vnitřních sporů rychle upadá říše Wu-sunů., která se navíc dostala do bojů se svým západním sousedem, říší Kang-jü. Č´-č´ se spojil s Kang-jü proti Wu-sunům.V r. 42 př. n. l. dobyli Hunové hlavní město Wu-sunů Čigu. Č´-č´tak začíná na západě budovat úplně novou hunskou državu. Chuchanje zatím bez velkého úsilí ovládl většinu území stávající říše.
Č´-č´si v údolí řeky Talas vybudoval pro Huny naprosto neobvyklou pevnost, chráněnou valy a strážními věžemi. Předpokládá se, že na její stavbě se mohli podílet Římani a že pak tvořili i část její posádky. Odkud se sem dostali? Šan-jü je dostal od Parthů, jedné z tehdejších velmocí, která se nacházela na území dnešního Íránu a byla v neustálých válkách s Římem. Hunům možná předali část zajatců, pocházejících z poražené armády jednoho z triumvirů, Crassa.
Tím, že Č´-č´navazuje spojenectví s Parthy, znepřátelil si ale Kang-jü, severního souseda a tradičního nepřítele Parthie. Kang-jü navazuje kontakty s Čínou. Čína vysílá proti Hunům v roce 36 př. n. l. armádu a Kang-jü umožňuje průchod přes své území a tím také nečekaný útok. Podařilo se tak Huny dokonale překvapit. Ti se ale nehodlali vzdát. Proti Číňanům zútočili Římani ve formaci "želva", kde vojáci byli ze všech stran dobře chráněni velkými štíty. Tato tolikrát osvědčená taktika tentokrát dokonale selhala. Číňani použili v Evropě tehdy neznámé kuše. Čínská kuše měla obrovskou průraznost a Římani byli nemilosrdně pobiti. Následovalo dobytí pevnosti a poprava Č´-č´.
Hunové tak měli opět jen jednoho vládce, šan-jü ale musejí posílat své syny do Číny, kde plní jednak funkci rukojmí, ale zároveň si i intenzivně osvojují čínskou kulturu.
Cikády- oblíbená ozdoba hunských oděvů
Mapa říše
Předchozí část
Následuje
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama