Duben 2008

Kde nakupovat víno

29. dubna 2008 v 18:37 | milasko |  Úvahy o víně
Spotřeba vína u nás každým rokem stoupá (nyní asi 17 l na hlavu ročně), zlepšují se i znalosti zákazníků, přesto odpověď na otázku, kde (a za kolik) nakupovat není asi pro každého jednoduchá. Možností mě napadá pět: přímo u vinaře, ve vinotéce, v marketu, na dobírku, na ochutnávce. Pokusím se rozebrat, jaké mají (podle mého názoru) výhody a nevýhody.
Nejideálnější je to přímo u vinaře. Člověk ví, co kupuje, většinou se to dá předem okoštovat, dá se předpokládat, že to bylo dobře skladováno, cena je obvykle příznivá. Má to ale jednu nevýhodu: pokud člověk není přímo z jižní Moravy, těžko se zmůže na víc než pár nákupů někdy o dovolené apod. (Tím se samozřejmě nechci dotknout vinařů z Čech, ale tady je těch možností opravdu málo.)
Další - všeobecně zatracovanou možností je market. Kritizuje se špatné uskladnění - světlo, teplo, skladování nastojato atd. To je samozřejmě stoprocentní pravda, přesto já tento nákup vůbec neodmítám. Jako protiklad k marketu se obvykle uvádí vinotéka. Její nespornou předností je, že se tu seženou špičková vína našich vinařů, která v marketu obvykle nekoupíme. Mnohé z nich mají pěkné sklepy, kde se vínům zřejmě daří velmi dobře. Je ale dost vinoték, kde je většina zboží vystavena přímo v obchodě, kde jsou na stejném světle a teple, jako v marketu. Tady pak zůstavají jen dva podstatné rozdíly: vinotéka má vína naležato, ale také zřetelně vyšší ceny. Pokud nechci nějakou lahůdku, obejdu se v marketu docela dobře. Zásadou je pak, že zde nemá cenu kupovat nějaké extrémně drahé víno - to by pak mohly být opravdu vyhozené peníze - a dále, že je lepší zde kupovat mladé víno, které se tu ještě moc dlouho nepovalovalo. Protože do těchto obchodů chodím dost často na běžné nákupy, mám celkem přehled, jaké víno kde mají a když se někde nějaká zajímavá novinka za rozumnou cenu objeví, koupím ji. Podle testů snášejí špatné skladovací podmínky lépe vína červená, i to je určité vodítko. A ještě k tomu stáří vína: dosud hojně rozšířený mýtus, že čím starší víno, tím lepší, je právě u marketových vín asi pravdě nejvzdálenější. Ta je nejlepší vypít do roka.
Ještě bych se zdržel u cen. Dvě třetiny vína, nakoupeného u nás stojí do 60,- Kč. To je dost smutný fakt. Podle mě se za tuto cenu slušné víno koupit nedá, zcela určitě ne naše. Většina lidí tedy stále pije něco, co má k dobrému vínu dost daleko. Za tyto peníze existuje dost záhadných vín z dovozu, ale řada našich velkých vinařství chrlí něco podobného. Ale logicky právě o tuto kategorii je mezi vinařstvími v marketech největší boj. Když se posuneme o pár desetikorun výše, jde už občas koupit něco přijatelného, zvlášť při různých akčních slevách. Člověk ale musí trochu vědět, co kupovat a co ne. Ceny rozhodně nejsou příliš spolehlivým vodítkem. Je dobré si předem o nabízených vínech něco zjistit, třeba na internetu. V zásadě ale jsou v cenách kolem 100,- Kč lepší vína zahraniční. Bohužel. Pokud si chceme koupit slušné víno domácí, je potřeba si připlatit. Marketová domácí jakostní vína většinou za moc nestojí, určitě je lepší koupit nějaké přívlastkové, i když ani to nemusí být zárukou kvality. Některá naše vinařství se snaží prorazit u nakupujících v marketech přívlastkovými víny za 99,90, ta ale bývají prázdná.
Pak je tu ale ještě jeden problém. Kdo si myslí, že když koupí dražší víno se zajímavější etiketou, případně i lahví ve vinotéce, má zajištěnou lepší kvalitu, může se velmi mýlit, respektive nechat se nachytat. Řada firem, která dodává ve velkém do marketů, přišla na to, že tato vína jim vinárny a vinotéky nevezmou. Praxe je pak jednoduchá: To samé víno se opatří lepším obalem - a pochopitelně vyšší cenou - a problém je vyřešen. To platí hlavně pro zámořská vína. Ta se sem dovážejí ve velkých cisternách a v Evropě se pak jen nalahvují do různých lahví. Opět hlavní, tedy vlastně jediný rozdíl je pak v ceně.
Další možností je nakoupit na dobírku. Toho jsem zatím nevyužil. Na internetu nebo přímo u vinařství lze objednat zajímavá vína za celkem rozumné ceny. Mě osobně ale odrazuje to, že je obvykle nutné si objednat celý karton. Vína sice nakupuju dost, ale rád ochutnávám stále něco jiného a navíc je tu riziko, že by mi to vůbec nechutnalo. Co potom s celým kartonem.
Za jednoznačně nejlepší možnost (tedy pro toho, kdo není z jižní Moravy) považuji nákup na ochutnávkách. Člověk tam víno ochutná, zjistí, zda je vhodné k archivaci, ceny bývají akční a většinou je možno si objednat v libovolném množství. Tohle běžně využívám, jsem velmi spokojený, má to jen jednu opravdu drobnou nevýhodu. Nevíte přesně, za jak dlouho víno přijde, ale pokud máte slušně zásobený sklep, žízní do té doby nezemřete.

4. Parthové

28. dubna 2008 v 8:01 | milasko |  Kočovní Severoíránci
Po smrti Alexandra Makedonského ovládli většinu bývalého území Perské říše Seleukovci. Kol. r. 250 př. n.l. se od nich odtrhly dvě říše. Místodržící Baktrie Diodotos vytvořil říši řecko-bakterskou a Arsak, pocházející z massagetského kmene Dahů, Parthii. Kol. r. 200 př. n. l. sice Seleukovec Antiochos III. Veliký přinutil dočasně obě říše uznat závislost, ale po jeho porážce od Římanů u Magnesie v r. 190 se opět odtrhly. Zatímco řecko-bakterská říše postupně slábla (mj. též proto, že úzká makedonsko-řecká vrstva se dost vyvyšovala nad místní šlechtu a nesplynula s ní) a nakonec podlehla náporu severoíránských kmenů, Parthie sílila.
Velkého rozmachu dosáhla za krále Mithridata I. (171-138 př. n. l.), který ovládl Mezopotámii. Hlavním městem se stal Ktesifon. Mithridates II. (123-87 př. n. l.) získal vliv v části Malé Asie a Zakavkazsku, území Seleukovců zmenšil na pouhou Sýrii. Podařilo se mu též zatlačit příbuzné kmeny Sakaravaků do Sístánu.(Sakastánu). Parthie se stává velmocí. K jejímu bohatství přispívá i to, že přes ní vede hedvábná stezka. Zisky z ní pomáhají udržovat silnou armádu. V ní má hlavní úlohu těžká jízda, ale podobně jako další massagetské kmeny obratně kombinují útoky lehké jízdy a katafraktů. Těžkou jízdu tvořili příslušníci 240 aristokratických rodů. V r. 80 př. n. l. vytvořil představitel nejvyšší parthské šlechty Surén vazalské království v Sístánu. Těžká jízda Sakaravaků byla poté též velmi významnou složkou parthské armády.
Když v r. 64 př. n. l. dobyl římský vojevůdce Pompeius Sýrii, stal se Řím sousedem Parthie. Nepřátelství na sebe pochopitelně nenechalo dlouho čekat. Jablkem sváru byla zejména bohatá Arménie, o níž usilovaly obě velmoci. V r. 54 př. n. l. zaútočil proti Parthům jeden z triumvirů, známý římský boháč Crassus. 53 př. n. l. došlo u Karrh k velké bitvě, která skončila pro Římany katastrofou. V horké a suché oblasti s nedostatkem vody je nejprve totálně vyčerpala lehká jízda, zasypávající je z bezpečné vzdálenosti mračny šípů, poté zaútočila Surénova těžká jízda. Pancířem byli dobře chráněni jezdci i koně. S tím se Římané doposud nesetkali. Padl i Crassus a jeho hlava pak posloužila jako rekvizita př divadelní hře, které přihlížel parthský král Orodes II. Následně prosadili Parthové na arménský trůn vedlejší větev Arsakovců, říše byla na vrcholu moci. Kultura byla směsí íránských a řeckých prvků, používali klínové písmo i alfabetu. Náboženstvím byl zoroastrismus.
Od počátku n. l. ale dochází k pomalému oslabování, k němuž přispívají četné dynastické spory. V Parthii totiž nebyla otázka nástupnictví nijak uzákoněna. Výrazné zhoršení situace pak nastává počátkem 2. stol. n. l. Říše se dostává do kleští. Ze západu útočí císař Traianus a obsazuje Mezopotámii a Arménii, z východu zatlačuje Parthy kušánský vládce Kaniška. Traiánův nástupce Hadrianus sice dobytá území Parthům vrátil a říše se ještě vzpamatovala, ale na přelomu 2. a 3. stol se obnovují dynastické rozepře. Hřebíčkem do rakve byl pak rozpad Číny v roce 220, což zásadně omezilo obchod na hedvábné stezce a podlomilo parthské finance. Situace využívá perský kníže Ardašír, 224 povstává a do roku 226 říši ovládl. Parthii nahradila perská říše Sasánovců.
Střetnutí parthského katafrakta se dvěma perskými.
5.Sarmati
3. Kušáni

3. Kušáni

24. dubna 2008 v 16:25 | milasko |  Kočovní Severoíránci
Mince Kadfise II. a Kanišky
Kolem roku 140 př. n. l. se hroutí pod tlakem saksko-massagetských kmenů obrovská řecko-bakterská říše, rozkládající se přibližně na území dnešního Pákistánu a Afghanistánu a zasahující do středoasijských republik. Jejich pohyb byl vyvolán útoky Hunů. Vlastní Baktrii (poté označ. jako Tocháristán) obsazují Tocháři a Asiani, původem od Syrdarje, do oblasti kolem Sístánského jezera (Sístán, Sakastán) přicházejí z území mezi Amudarjou a Syrdarjou Sakaravakové a do údolí Kábulu vpadli přitchienšanští Sakové.
Roku 126 př. n. l. přichází do této oblasti poselstvo, vyslané čínským císařem Wu-ti, aby navázalo spojenectví "s národem Velkých Jüe-č´" proti Hunům. To se sice nepodařilo, ale díky tomu máme popis zdejších kmenů. Dobyvatelé se v Bakrii rozdělili na pět rodů, mezi nimiž byli i Kušáni (čínsky Güšuan). Postupně se dostali pod vliv Kang-jü, o čemž svědčí i tituly jejich vládců - jabghu, což označuje ne zcela suverenního panovníka. Kušáni ale začínají hrát stále významnější roli.
Zakladatelem říše byl Kadfises I.( Kuzúla Kadfis), který vládl v 1. pol. 1. stol. n. l. Ten sjednotil různé severoíránské kmeny v Baktrii a Sogdianě, zbavil se závislosti na Kang-jü, postupně ovládl přibližně dnešní Afghanistán, Tadžikistán a Kašmír a prohlásil se za krále králů a velkého spasitele. Jeho syn a nástupce Kadfises II. ( Vima Kadfis ) rozšiřuje moc Kušánů dále do severní Indie. Vrcholného rozmachu pak říše dosahuje na přel. 1. a 2. stol. n. l. za Kanišky. V té době se rozkládá mezi Aralským jezerem a Gangou. Hlavním městem byl Péšavár. Kaniška válčí úspěšně s Parthy a odnímá jim část území, dobývá také na Číně část Západního kraje s významnými centry hedvábné stezky Kašgarem, Jarkendem a Chotanem.To mělo pro čínské hospodářství katastrofální důsledky.
Kultura Kušánů v sobě spojuje vlivy íránské, řecké a indické. Zejména posledně jmenované postupně sílí. Kaniška je považován za jednoho z nejvýznamnějších šiřitelů buddhismu, připisuje se mu i svolání buddhistického koncilu kol. r. 100 n.l . Přes kušánské državy v Západním kraji se pak buddhismus šíří ve 2. stol. n. l. do Číny. V roce 147 n. l. bylo ze země Velkých Jüe-č´do Číny dopraveno jedno z nejvýznamnějších buddhistických děl, Amitábhasútram. Vedle Buddhy uctívali Kušáni také indického Šivu, řeckého Hélia a íránského Mithru.
Už za Kaniškových nástupců Huvišky a Vasudévy ale začíná oslabování. Koncem 2. stol. n. l. jejich význam úplně poklesl, definitivní rozklad pak způsobili konc. 4. stol. n. l. indičtí Guptovci. Jako drobní místní vládci však Kušáni přežívali ještě několik století.
2. Skythové a Massageti
4. Parthové
Vládcové Kušánů

Kočovní Severoíránci: 2. Skythové a Massageti

23. dubna 2008 v 7:59 | milasko |  Kočovní Severoíránci
Skythové
Ze všech kmenů severoíránské jazykové rodiny jsou právě oni nejznámější. V 7. století před naším letopočtem vpadli do severního Černomoří a tím zde začíná skythská epocha. Přišli sem z Asie, odkud je prý vytlačili Massagetové. Jejich nejbližšími příbuznými byli Sakové. Skythové si v Černomoří podmanili původní obyvatelstvo, které jim bylo částečně příbuzné. Šlo o potomky srubové kultury, která se zde rozvíjela od pol. 2. tis. př. n. l. Ta se stejně jako andronovská kultura vyvinula z kultur okrových a katakombních hrobů. Obyvatelstvo Skytie známe z popisů Herodota. Vedle vládnoucích kočovných kmenů, takzvaných Skythů královských,zde žily i usedlé rolnické kmeny.
Skythové podnikali nájezdy až do střední Evropy do oblastí lužické kultury. I zde byly nalezeny jejich typické trojboké hroty šípů. Území Skythů se rozkládalo mezi Dunajem a Donem. Skythové měli vyspělou kulturu, ovlivněnou též Řeky. Jejich společnost byla značně diferencovaná, existovali zde i otroci. Základem jejich armády byla lehká jízda, vyzbrojená luky a krátkými meči. Část aristokracie používala i pancíře a přilby. Ve 4. stol. př. n. l. bojovali neúspěšně proti Filipu II. Makedonskému. Ve 3. stol. př. n. l. vzniká silný kmenový svaz s centrem na Krymu. Největší rozkvět zaznamenal ve 2. stol. př. n. l. za vlády krále Skilura, který sídlil v kamenném opevněném městě Neapolis nedaleko Simferopole. Již v této době se ale Skythové museli bránit útokům Sarmatů z východu. Ti způsobují od přelomu letopočtu postupný úpadek Skythů, poč. 3. stol. n. l. obsazují i Neapolis. Skythové jsou podmaněni, stávají se součástí sarmatského kmenového svazu, částečně se s nimi i mísí.
Massageti (Velcí Getové)
Tento národ, žijící na východ od Kaspického moře a dělící se na řadu kmenů, lze jen obtížně odlišit od Saků, případně i Jüe-č´. Byli primitivnější než Skythové, železo začali používat asi o 200 let později, v 5. stol př. n. l. V jejich společnosti měly ještě důležité postavení ženy, které se účastnily i bojů. Zde má zřejmě svůj původ báje o Amazonkách. Ve vojenství ale Skythy předčili, základem jejich armády byla těžká jízda, chráněná kroužkovým nebo šupinkovým pancířem a vyzbrojená dlouhým těžkým kopím a dlouhým mečem. V pozdějších fázích byl pancířem chráněn i kůň. V boji využívali i lehkou jízdu, která nejprve vyčerpala nepřítele tím, že ho zasypávala šípy, potom zaútočila těžká jízda, která nepřátelskou formaci rozbila prudkým nájezdem na kopí a případně pak zbytky dorazila v boji zblízka meči.
V pol. 2. stol př. n. l. prohrály východní skupiny severoíránských kmenů válku s Huny, ustupují na západ, strhávají s sebou středoasijské Saky, společně ničí říši řecko-bakterskou a usazují se na jejím území. Jejich potomky byli Kušáni. K Massagetům patřil i kmem Dahů, jimž vládla dynastie Arsakovců. Ti se stali zakladateli říše Parthů. Potomky massagetských kmenů a Hunů byli také Hunové Hefthalité, tvůrci obrovské říše, která měla na vrcholu rozsah asi 3,5 mil. km 2.

TOP 10 VÍN

20. dubna 2008 v 9:45 | milasko |  Soukromé koštování, odrůdy
Trochu jako protiváhu k předchozímu článku jsem vybral to nejlepší, co jsem v poslední době pil z červených i bílých, a to bez ohledu na zbytkový cukr. V rámci vybraných vín už není žádné absolutní pořadí, všechna jsou moc dobrá.
BÍLÁ
Chardonnay 2005, ledové víno, Vinné sklepy Valtice
Ryzlink rýnský 2006, VH, Vinné sklepy Valtice
Pálava 2005, výběr z bobulí, Znovín Znojmo
Pinot Gris 2004, C. Braun, Alsasko, Francie
Riesling 2005, Schloss Johannisberg, SRN
Riesling 2004, Grand Cru, Bestheim Bennwihr, Alsasko, Francie
Ryzlink vlašský 2005,VH, Premium Line, Mikrosvín Mikulov
Veltlínské zelené 2006, slámové, Patria Kobylí
Muscat du Cap Corse 2007, AOC, Korsika, Francie
Muškát Ottonel 2007, ledové víno, Chateau Vartely, Moldávie
ČERVENÁ/ROSÉ
Merlot 2001 Casa Cadaval, Portugalsko
Marktree 2004, South Eastern Australia
Zweigeltrebe 2003, kabinet, Blanka Ďurinová Bzenec
Quinta de Estanho, 10 Anos Porto Tawny, Portugalsko
Shaka 2004 Western Cape, JAR
Cabernet Sauvignon Pastoral, 2007,Moldávie
Cabernet Moravia 2007, Vinařství Zálešák Vrbice
Vino Nobile di Montepulciano, 2002, DOCG, Coli, Itálie
Monte de Pintor 2004, Portugalsko
Isabela rosé 2006, Asconi, Moldávie
Zdá se, že trochu více štěstí jsem měl u bílých vín. V průměru byla přece jen o něco lepší, než červená a rosé, i když ani ta nebyla v žádném případě špatná.

Průměrná a slabší vína

19. dubna 2008 v 19:40 | milasko |  Soukromé koštování, odrůdy
Následující tabulka není úplně originální, jde vlastně o rozšíření staršího článku Vína, která mi nevoněla. Nevracím se k němu proto, že bych už neměl o čem psát, ale jde o reakci na vyhledávání vín návštěvníky této stránky. Pro mě trochu překvapivě dost často hledají vína, která jsem já moc neocenil, jako např. Baturrica Tarragona. Tahle průměrná a slabší vína jsem v předcházejícím článku jenom obodoval a dále nerozebíral, ale teď vidím, že mám dluh, tak alespoň stručný popis. A jen pro zajímavost: Z těch zajímavějších vín je nejvíce vyhledávána Kadarka-Vranac, která je jen o chlup lepší( 6 b.), než vína v této tabulce.
Ještě jedna poznámka z trochu jiného konce. Občas sám hledám některá méně známá vína na internetu a někdy se dostanu na úvodní stránku, kde mé hledání skončí v slepé uličce, protože je přede mnou jen změť různých článků a okénko HLEDEJ mi nabízí opět hledání na celém internetu. Chci jen upozornit, že na tomto blogu je vyhledávání mnohém přívětivější a nabízí vedle celého internetu ještě celý blog, ale i pouze HLEDEJ na tomto blogu. Takže při troše trpělivosti není problém najít přímo článek, kde se hledaný pojem skrývá.
Název/ odrůda/ jakost
Výrobce / ročník
Vůně, chuť, dochuť,…
Body(max 10)
Bardolino classico, DOC
Era, Itálie, 2005
Nevýrazná vůně i chuť
5
Baturrica,Reserva, DO, Tempranillo, Garnacha
Tarragona, Španělsko, 2002
Náznak ovoce ve vůni, velmi tmavé, lehce štilavá chuť, kratší dochuť
5,5
Beaujolais- Villages, Primeur
Marquis de Valclair, Francie, 2007
Téměř bez vůně, krátké, nevýrazné
5
Cabernet d´Anjou, AOC
Anjou, Francie, 2000
Žádná vůně, podivná sladká chuť, nezřetelný alkohol
4
Cabernet Franc, Rosé, MB, polosladké
Marybelle Kiskörös Kunsag, Maďarsko, 2006
Vůně docela příjemná, ale nevýrazná chuť
5,5
Cabernet Franc, MB
Marybelle Kiskörös Kunsag, Maďarsko, 2005
Příjemná ovocná vůně, višňový kopot, jahody
5,5
Cabernet Sauvignon
Villa Vinum, Valle Central, Chile, 2007
Slabá odrůdová vůně, sladšíchuť
5,5
Colombard- Chardonnay
Australian Bush, South Eastern A., 2001
Citrusy a banány v slabší vůni, osvěžující chuť
5,5
Conde noble, VM
Barcelona Španělsko, 2004
Ovocná vůně, dobře pitelné
5,5
Cuvée Ardea (Sauvignon)
Nové vinařství Drnholec, 2006
Vůně černého rybízu, v chuti angrešt
5.5
Cuvée rosé (CS- Zweigeltrebe)
Kovacs Novosedly, 2004
Nevýrazná vůně, kyselejší chuť černého rybízu
5
Dan Ermite (Veltlínské zelené)
Znovín, 2006
Vůně ne moc příjemná, lehké, sladké
4,5
Devín, PS, polosladké
Vajnory, Slovensko,
Málo výrazné
5,5
Egri Leanyka, MB, polosladké
Egri Csillagok, Maďarsko, 2004
Vodová barvanasládlá chuť, krátká dochu´t
5,5
Frankovka, Valtické zámecké
V. S. Valtice, 2006
Vůně i chuť nevýrazné
4,5
Frankovka
Chateau Bzenec, 2004
Červený rybíz ve vůni, výraznější kyseliny, světlé
5,5
Frankovka, Rosé, polosuché
Patria Kobylí, 2006
Mdlá vůně, krátká dochuť
5,5
Harslevelü, MB, polosladké
Zempleni Tokaji, Maďarsko, 2003
Pitelné, ale průměrné. S obecnou představou Tokaje má málo společného
5
Chenin blanc
Ocean view, Western Cape, JAR, 2005
Ovocná vůně, citrusy, rybíz, krátká dochuť
4,5
Le Roi du Maquis, AOC, ( Niellucciu, Grenache, Syrah)
Saint- Antoine, Corse, Francie, 2007
Zvláštní nezařaditelná vůně, nakyslá dochuť
5,5
Leiras Mancas, Vinho verde, (Arinto, Avesso)
Cassa de Cello, Portugalsko, 2005
Vůně žádná, chuť nevýrazná, bezbarvé
4,5
Lusitano, Rosé, (Aragonez, Alfrocheiro)
Selection Ervideira, Portugalsko, 2006
Nejasné, nevýrazné, snad jablka,lehké perlení
5
Malbec
Maraňon, Argentina, 2005
Podivná vůně, chuť přijatelná
4,5
Merlot, VDP
Saint-Antoine, Corse, Francie, 2007
Kouřová vůně, chuť připálených třešní
4,5
Merlot, VDC superioara
Chateau Vartely, Moldávie, 2004
Neobvyklá vůně, naoxidované, připomíná portské
5
Modrý Portugal, Landwein
Rakousko, 2003
Celkem výrazné, kořeněné
5,5
Modrý Portugal
Rakvice, 2006
Lehčí, svěží, příjemné
5,5
Modrý Portugal
ZD Němčičky, 2004
Typická příjemná ovocná vůně
5
Modrý Portugal, MB
Kunsagi Borvidek, 2005
Lehké, krátká dochuť
5
Modrý Portugal, PS
Patria Kobylí, 2006
Typická příjemná vůně, dobře pitelné
5,5
Modrý Portugal
Chateau Bzenec, 2003
Nepříjemná vůně, trpké, tenké
3
Müller- Thurgau, kabinet
Mikrosvín Mikulov, 2004
Slabý extrkt, krátká dochuť
5
Müller- Thurgau, zemské
Vinum Romanorum, D. Dunajovice, 2005
Plná ovocná chuť, mírná hořčinka v dochuti
5,5
Müller- Thurgau, MB
Kunsagi Borvidek, 2006
Nevýrazná vůně, ale vcelku slušné
5
Muscat Ottonel, Tajbor
Maďarsko, 2004
Voňavé, nasládlé
5
Muškát moravský
Znovín, 2006
Ani vůně ani chuť nijak příjemné
4,5
Muškát moravský, PS
Tetur, 2006
Méně výrazná vůně i chuť
5,5
Neuburské
Vinium V. Pavlovice, 2000
Zvláštní vůně, snad jablečný kompot, zoxidované
4,5
Neuburské, VH
M. Šustr D. Dunajovice, 2005
Slabá nevýrazná vůně, trochu perlí
5
Ruby Cabernet
Poems of the World, Kalifornie, USA, 2003
Ovocná vůně i chuť trochu kouřovité, výraznější třísloviny
5,5
Rulandské bílé, PS
Reisten Valtice, 2002
Velmi nepříjemný zápach mokrého hadru, olejovité
3
Rulandské šedé
Zaječí, 2004
Vůně nijak příjemná, chuť málo výrazná
4
Pinot gris
Velezvin, Etyek- Buda, Maďarsko, 2004
Nepříjemná vůně, chuť nahořklá
3
Pinot noir, barrique
Weinhof Pelz, Štýrsko, Rakousko, 2006
Nepříjemné, připomíná uzený sýr
3,5
Rulandské modré, VH
Znovín, 2006
Pampelišková vůně, méně výrazné
5,5
Rulandské modré, kabinet
Mikulovské vinařské zav. 2005
Slabá ovocná vůně , celkem příjemn á chuť
4,5
Rulandské modré, kabinet
Morav. vinař. záv., Herbarium moravicum, Hukvaldy , 2004
Slabá marmeládová vůně, prázdné, krátká dochuť
4,5
Rizling renski, polosuché
Jeruzalem Ormož, Slovinsko, 2004
Typická vůně, příjemné
5,5
Ryzlink rýnský, kabinet
Livi Dubňany, 2004
Lehká medová vůně, výraznější kyseliny
5,5
Ryzlink vlašský, archivní
Chateau Valtice, 1999
Nasládlá, málo výrazná vůně, chuť nezajímavá, delší dochuť
5,5
Ryzlink vlašský, kabinet
Chateau Pezinok, Slovensko, 2002
Vůně starých knih, krátká dochuť
5,5
Ryzlink vlašský
Vinselekt Michlovský, 2002
Velmi nepříjemný zápach, perlí, na hranici poživatelnosti
2,5
Sherry, Tio Nico
Jerez de le Frontera
Slabá citrusová vůně, vystupující alkohol
5
Soave, DOC
Bardolino, Itálie, 2004
Velmi zvl. ovocná vůně, kyselejší
4,5
Solum, V. regional, Alentejo
Herdade Outeiro de Esquila, Portugalsko, 2005
Neprůhledné, tmavé ovoce, nízká viskozita
5,5
Svatovavřinecké
Hanzl, Mikulov, 2004
Málo výrazné
5
Svatovavřinecké, Rosé, kab.
Trpělka a Oulehla, 2004
Nevýrazná vůně i chuť, perlení
4
Tokaji Furmint, MB, polosladké
Tokaj Trading House, Maďarsko, 2003
Příjemná květinová vůně, harmonické
5,5
Tokaji Harslevelü, MB polosuché,
Santé Holding, Maďarsko, 2004
Silně oxidované, vyšší viskozita
5
Torrontés
Las Marías, Argentina, 2005
Nijak příjemná vůně,hořčí dochuť
4,5
Traminec, kakovostno
Letnik, Slovinsko, 2005
nezajímavé
5
Trebbiano d´Abruzzo, DOC
Bardolino, Itálie, 2004
Neutální vinná vůně, lehké, příjemná hořčinka v dochuti
5,5
Veltlínské červené rané
Sedlec, 2005
Vůně velmi příjená, ale chuť nevýrazná
5
Veltlínské červené rané (Malvasia), Svatomartinské
Chateau Valtice, 2006
Vůně ještě připomíná burčák, mírně perlí, nasládlá příjemná chuť
4,5
Veltlínské červené rané, (Malvasia)
Vinium V. Pavlovice, 2004
Lehká vůně sladkého jablka, krátká dochuť
5
Veltlínské zelené
Vinium V. Pavlovice, 2004
Vůně i chuť nevýrazné
5
Veltlínské zelené
Hustopeče, 2004
Málo zajímavá vůně, nahořklá dochuť
4
Veltlínské zelené
Ravis Rakvice, 2006
Vcelku příjemná vůně, svěží kyseliny, pikantní
5
Veltlínské zelené, PS
Vinselekt Michlovský, 2006
Málo výrazné
5,5
Vin de Pays de l´Herault Primeur
Ch. Rousseau Petersbach, Francie, 2006
Lehká ovocná vůně i chuť, lehké, svěží
5,5
Zweigeltrebe, Rosé
Templář. sklepy Čejkovice, 2006
Ovocná vůně, slabá viskozita
4,5
Zweigeltrebe
Znovín, 2006
Slaboučká fialková vůně, dost prázdné
5
Zweigeltrebe
Habánské sklepy Velké Bílovice, 2004
Mdlejší vůně čeveného rybízu, kratší dochuť
5,5
Žraločí krev, (M. Portugal, Cabernet Moravia)
Dočekal Pouzdřany, 2003
Méně výrazná vůně, rybíz, trpčí
5
Žraločí slzy, (Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský)
Dočekal Pouzdřany, 2003
Vůně málo výrazná, kořeněné, hořčí dochuť
4,5

Kočovní Severoíránci: 1.Skythové, Sarmati aj.

11. dubna 2008 v 20:08 | milasko |  Kočovní Severoíránci
Princ z kurganu Issyk. 5. stol. př. n. l.
Představa kočovných nájezdníků, kteří ohrožovali velké říše Evropy a Asie je většinou spojena s kmeny, hovořícími altajskými jazyky, tj. hlavně mongolskými a tureckými. Podobnou roli ale hrály kmeny, náležející k severoíránské (též východoíránské) jazykové rodině. V období mezi 1. tisíciletím př. n. l. a polovinou 1. tisíciletí n. l. ovlivňovaly zásadním způsobem dějiny Eurasie.
V 1. tisíciletí př. n. l. obývaly tyto kmeny rozsáhlé stepi od Černého moře až po severozápadní Čínu. Velký problém je s jejich rozlišením, protože všechny tyto kmeny si byly jazykově i kulturně velmi blízké, navíc se neustále stěhovaly, spojovaly do různých svazů a opět přeskupovaly. V odborné literatuře jsou rozpory v přiřazování jednotlivých kmenů, ve skutečnosti to ale asi není ani rešitelné. Tyto kmeny žily na periferii vyspělých civilizací, od nichž o nich máme informace, ty jsou ale dosti rozporuplné. Řekové rozlišovali Skythy, Sarmaty, Saky a Massagety. Zejména poslední dvě skupiny jsou velmi problematické. Peršané, kteří k nim měli mnohem blíže, znali jen Saky. Indové znali Šaky, Číňani Jüe-č´(což je možná zkomolenina jména Geti). Těžko rozhodnout, zda se jednalo o jednu, dvě nebo tři skupiny. Přední ruský odborník na kočovné národy L.N. Gumiljov například existenci Massagetů úplně popírá a pokládá je za výmysl Herodota. Aby to ještě nebylo tak jednoduché, tak poklady z altajských mohyl jsou všude označovány jako skythské, i když tady Skythové určitě nežili.
Pokud se přidržím tradičního dělení, obývali stepi severního Černomoří Skythové, severně od Kaspického moře a Aralského jezera žili Sarmati, východně od Kaspického moře a jižně od Aralského jezera až po řeku Syrdarju Massageti a dále na východ pak Sakové. Předky všech byly pastevecké kmeny andronovské kultury, existující od pol . 2. tis. př. n. l. a šířící se od Volhy na východ na Sibiř. Na přel 2. a 1. tis př. n. l. v karasukské fázi přešly tyto kmeny ke kočovnému způsobu života.
Protože je má stránka ve vztahu ke kočovníkům věnovaná spíše tomu, co se v běžných dějepisných přehledech nenajde, nebudu zde podrobně rozebírat dějiny a kulturu Skythů, Sarmatů či Parthů, protože o tom existuje litaratury dost. Pokusím se jen o určitý nástin s ohledem na širší dopady kmenových přesunů na historii jednotlivých regionů.


Bobule a Febiofest

9. dubna 2008 v 18:07 | milasko |  Soutěže, ochutnávky, akce
8. 4. 2008 se v kině Centrál v Hradci Králové konalo slavnostní zahájení Febiofestu. Přítomni byli například Fero Fenič a režisér úvodního filmu Tomáš Bařina. Po spoustě projevů se začal promítat film Bobule. Už dlouho jsem se při nějaké české komedii tak nepobavil. A nejen proto, že byla o víně. Je zde celá řada skutečně neotřelých hlášek a gagů, při nichž se obecenstvo, včetně mě, smálo nahlas. Příjemný dojem umocňovaly záběry z překrásných míst jižní Moravy, hudba skupiny Kryštof a také velmi dobré herecké výkony. Hlavní roli pražského podvodníčka, který se před zákonem ukrývá u dědy na Moravě, hrál Kryštof Hádek. Zde se musí starat o vinici a prožívá spoustu hezkých, ale i nepříjemných chvilek. Setkává se také s místními vinaři, mezi nimiž má krásnou roli Václav Postránecký. Jeho postava je inspirovaná známým vinařem Stanislavem Mádlem z Velkých Bílovic. Více asi nemá smysl prozrazovat, ale kdo chce prožít příjemnou zábavu, po které dostane chuť na vínko, tomu mohu film určitě doporučit.
Po filmu se konal velký raut a velmi příhodné bylo, že se nalévalo i skutečně dobré víno. Bylo ze Znovínu Znojmo. Povedlo se mi ochutnat Sauvignon, pozdní sběr, 2007, Pálavu, výběr z hroznů, 2007, Chardonnay, výběr z bobulí, 2005, Svatovavřinecké, jakostní, 2006 a Rulandské modré, jakostní, 2005. Vzhledem k mumraji, který na rautu panoval, jsem neměl možnost poznamenat si k chutnaným vzorkům nějaké podrobnosti, ale všechna voněla ( zvláště Pálava) i chutnala skvěle. Znovu jsem si ověřil, že Znovín patří k mým favoritům. I když produkují ve velkém, drží si velmi dobrou kvalitu. Večer se skutečně vydařil!

Víno Rakvice. Ochutnávka

6. dubna 2008 v 20:26 | milasko |  Soutěže, ochutnávky, akce
V sobotu 5. 4. 2008 se v hotelu Bujnoch v Přelouči konala ochutnávka vín vinařství Víno Rakvice. Ochutnávkou prováděli hoteliér pan Oldřich Bujnoch a manažer vinařství pan Radek Prokeš. Oba se svého úkolu zhostili nejen s profesionalitou, ale i s evidentním zápalem pro věc. Představili tak nejen vinařství, jeho vína, ale pověděli i spoustu dalšího zajímavého o výrobě a péči o víno. Ochotně odpovídali na dotazy přítomných a ti měli navíc možnost vyhrát několik lahví vína, pokud si správně poradili s dotazy obou pánů.
Vinařství Víno Rakvice vzniko oddělením od Vinselektu Michlovský a založil ho v roce 2004 Oldřich Michlovský. Momentálně produkují asi 70 000 lahví ročně a plánují zvýšení na 100 000. Zaměřují se hlavně na kvalitní přívlastkvá vína. Výnosnost z jednoho keře je asi 1,5-2 kg.
Ochutnat jsme mohli 12 vzorků, 5 bílých, 1 růžové a 6 červených. Úvodním zavíňovacím vzorkem bylo suché Veltlínské červené rané v pozdním sběru ročník 2006. Tato odrůda se používá velmi často na burčák, ale dají se z ní udělat i dobrá suchá vína, která ale díky slabším kyselinám nejsou vhodná k archivaci. Na trhu možná nejsou úplně nejběžnější, ale už jsem je několikrát chutnal a byl jsem obvykle spokojený. Tohle mělo světlou zelinkavou barvu, 11,2 % alkoholu, slabší vůni, nižší viskozitu a střední dochuť. Svěží, dobře pitelné. Hodnotím 6 body.
O hodně zajímavější byla Malverina v pozdním sběru, 2006, 12,5 % alkoholu. Tuto odrůdu jsem zatím neměl možnost ochutnat mockrát, ale zdá se mi velmi slibná. Barva podobná jako u předchozího vzorku, vůně ale podstatně intenzivnější a příjemnější, i když jsme ji nějak nebyli schopni definovat. Střední viskozita i dochuť, určitě pěkné víno. 7,5 b.
Trochu mě zklamal následující Ryzlink vlašský, PS, 2006, 11,6 %, který byl sice chutný, ovocný, ale s kratší dochutí a velmi slabou vůní vlašských ořechů. Dávám 6,5 b.
Na další víno, Sauvignon, PS, 2006, 13 % alkoholu nebyly názory jednotné. Jednalo se o typický moravský Sauvignon, ve vůni i chuti paprika, kopřivy a také jošta. Někdo to má takhle rád, ale já radši ty broskvové, takže dávám opět jen 6,5 b.
Pro většinu přítomných bylo nejlepším vínem večera Pálava, výběr z hroznů 2006, 13,1 %. Barva světlince zlatavá, velmi výrazná sladká muškátová vůně, Dochuť i viskozita střední. Hodnotím 8 body.
Následovala Frankovka rosé, zemské víno, 2007, 11,5 %. Velmi, velmi světlá barva hodně zředěné malinovky, vůně nezřetelná, ale příjemná chuť, dochuť střední. 6,5 b.
Prvním červeným vínem byla Frankovka, PS, 2006, 11,5 %. Velmi tmavá barva s fialovým nádechem, vůně jogurtu s čokoládou, střední viskozita i dochuť. Dobře pitelné, ale trochu tenčí tělo. 7 b.
Jediným polosuchým vínem byl Merlot, PS, 2006, 13,5 %. Barva velmi tmavého rubínu, výrazná příjemná višňová vůně, pikantní, delší dochuť. Dávám 7,5 b.
Zweigeltrebe, PS, 2006, 11,5 % bylo sametové víno inkoustově tmavé barvy, slabší vůně višní s cukrem, delší dochuť. 7,5 b
Cabernet Moravia mám dost rád. Tento v pozdním sběru, ročník 2006, ale k těm nejpovedejnějším nepatřil. Měl 11,1 % alkoholu, granátovou barvu, ale voněl po starém prádelníku s naftalínem. 6,5 b.
Rulandské modré naopak k mým favoritům nepatří, takže tady nemusím být úplně objektivní. PS, 2006, 13,1 %. Barva cihlová až rubínová, méně výrazná vůně, střední dochuť. 7 b.
Posledním vínem byl Modrý Portugal, výběr z hroznů, 2006, 14 % alkoholu. Pro některé to byla po Pálavě "dvojka" večera. Barva byla vemi tmavý granát, mně ale chyběla výraznější vůně. Hodnotím 7 b.
Mám-li shrnout celkový dojem, všechna vína se dala dobře pít, žádné neurazilo, ale na druhé straně ani úplně nenadchlo. Umím si je představit při delším celovečerním pití, ale asi ne jako lahůdku na vychutnání. Na to jim něco malinko chybělo. Večer to ale byl jistě příjemný, zklamaný jsem neodcházel.

Hodnocení vína. Bodovací systémy

2. dubna 2008 v 19:32 | milasko |  Hodnocení vína, kategorizace
Kdo se trochu více zajímá o víno, určitě už narazil na články, popisující výsledky různých vín na domácích či mezinárodních soutěžích. Někdy je tu oznámeno, jakou medaili víno obdrželo, jindy ale také počet bodů, které získalo. Ne každý ví, jak vlastně hodnocení probíhá. A když se nějaký vinař chlubí, že jeho víno dostalo třeba stříbrnou medaili, také není úplně všem jasné, co to přesně znamená. Vína jsou hodnocena několikačlennou komisí. Vždy se hodnotí vzhled, chuť a vůně, ale existuje několik odlišných způsobů bodování.
Na mezinárodních soutěžích je nejběžnější 100 bodový systém. Členové poroty přidělují vínu body podle tabulky, která vypadá asi takto:


vynikající
velmi dobré
dobré
uspokojující
neuspokojující
Vzhled
čirost
5
4
3
2
1

barva
10
8
6
4
2
Vůně
intenzita
8
7
6
4
2

čistota
6
5
4
3
2

harmonie
16
14
12
10
8
Chuť
intenzita
8
7
6
4
2

čistota
6
5
4
3
2

harmonie
22
19
16
13
10

perzistence
8
7
6
5
4
Celkový dojem

11
10
9
8
7
Když sečtete body v posledním sloupci ( 40 b.), zjistíte určitou slabinu, protože 100 bodová stupnice má jen 60 bodů - a to ještě spíše teoreticky, v praxi se body pod 60 dávají jen velmi zřídka - a pod 50 už vůbec ne. To už se tak špatné víno úplně vyřadí a neboduje. Je vlastně otázkou, co je pro příslušného vinaře horší, zda víno nebodované, či takové, které dostalo ostudných např. 53 bodů.
Podle počtu bodů se pak přidělují medaile, což v jednotlivých soutěžích trochu kolísá, ale zhruba je to takto:
90-100 b. velká zlatá medaile - mimořádné víno
85-89 b. zlatá medaile - vynikající víno
80-84 b. stříbrná medaile - velmi dobré víno
75-79 b. bronzová medaile - dobré víno
70-74 b. diplom - průměrné víno
62-69 b. slabý průměr
pod 61 b. špatné
Někdy je to celé posunuté o 5 bodů nahoru, tj. VZM od 95 b., ZM od 90 b. atd.
Další často používanou stupnicí, hlavně na domácích soutěžích, je 20 bodová. Podstatný rozdíl je v tom, že pracuje s desetinami. Bodování vypadá asi takhle:
Barva 0-2 b.
Čistota 0-2 b.
Vůně 0-4 b.
Chuť 0-12 b.
I tady ale platí, že v praxi je stupnice poněkud zúžená, a boduje se většinou mezi 15-20 body.
Úplně odlišný je Vedelův penalizační systém, kde platí, že čím méně trestných bodů, tím lépe. VZM 0-3 b., ZM 4-8 b., SM 9-14 b., BM 15-21 b.
Hodně vínomilů používá hlavně pro soukromé hodnocení 10 bodovou stupnici. Je možné ji dělit na desetiny, já osobně se spokojuji s min. 0,5 b. V každém případě je její výhodou jednoduchost, určitě k tomu není potřeba nějaká tabulka, a přitom je rozlišení poměrně velké, protože se používá prakticky v celém bodovém rozpětí. (Tedy po pravdě: méně než 2,5 b. jsem ale taky ještě nedal.) Je ale jasné, že tato stupnice není pouhým vydělením 100 bodové stupnice deseti, protože například víno, které má 5,5 b. se ještě dá pít, i když rozhodně nepotěší. Pokud ale dostane na soutěži bodů 55, patří do kanálu.
Sabráž - odseknutí hrdla šampaňského šavlí


Co jsem koštoval v březnu

1. dubna 2008 v 8:58 | milasko |  Soukromé koštování, odrůdy
Po pravdě - nic moc . Ale proč se nepodělit o zkušenosti? Spíše jsem tak trochu čistil sklep. Mé okolí dobře zná mou slabost pro víno, takže si nemusí dělat moc velkou hlavu , co vybrat jako případný dárek. Ale protože zároveň mezi mými blízkými moc velcí znalci vína nejsou, dostanu občas to, co bych si asi sám nekoupil. To je případ i Cabernetu ze Zaječí , který jsem dostal krátce po zveřejnění aféry s víny s padělaným původem, ve které bylo toto vinařství zmiňováno.
Cabernet Sauvignon jak.Vinařství Zaječí, Collection Moravia, 2005, 12,5%.Nakonec to ale nebylo tak zlé. Barva tmavého rubínu, vůně slabá, ne moc výrazná, snad deklarovaný černý rybíz, viskozita střední, totéž dochuť. Bylo ale vcelku příjemné, harmonické. Dávám 7 bodů.
Neuburské jak. Víno Mikulov, 2006, 11,5%, běžné marketové víno, světle zlatavá barva, jemná sladká vůně, snad maliny, trochu oříšků, viskozita střední, pikantní, delší dochuť s trochou hořčinky, celkem příjemné, dobře pitelné. Hodnotím 6 bodů z 10 možných.
Rulandské modré jak. Víno Valtice, 2006, překvapivě tmavá barva, rubín-granát, lehká příjemná vůně, ne zcela jasná, nějaké ovoce, snad i květiny, vyšší viskozita, ale kratší dochuť, příjemná sametová chuť. 6,5 b.
Rubin Domain Menada Brestovitza, Bulharsko, 2005. Tato bulharská odrůda vznikla křížením Nebbiolo a Syrah a dává slušná vína. Tohle mělo tmavě rubínovou barvu, 12,5% alkoholu, střední viskozitu i dochuť, sladkou kořenitou vůni. Příjemné plné víno. 7 b.
Sherry Tio Nico, Fino, Jerez de la Frontera, DO, 17%. Když Sherry Fino srovnám s nedávno koštovanou kategorií Cream, která mi docela chutnala, jsem poněkud zklamaný. Tohle je úplně jiné. Světle zlatavá barva, slabá citrusová vůně, nižší až střední viskozita, velmi suché, vystupující alkohol, dochuť dlouhá, ale až moc hořkomandlová. 5 b.
Cannonau di Sardegna, DOC, Sella& Mosca, Alghero, Sardinie. Tohle je přece jen trochu jiná káva, dovezl mi to na přání jeden známý z Itálie. Cannonau je nejvíce ceněná odrůda Sardinie,má snad být identická se španělskou Garnachou, ale místní to popírají. Údajně díky unikátní technologii nejzdravější víno na světě. Tohle tedy bez záruky, ale pít se určitě dá. 13%, rubín- granát, těžká vůně, nějaké byliny, fialky, hodně kořenité, vysoká viskozita, středně plná chuť, kratší až střední dochuť, poněkud výraznější,ale příjemné třísloviny. 7,5 b.
Torrontés Las Marías, Nieto Mendoza, Argentina, 2005, 12,5%. Byl jsem docela zvědavý na tuhle asi nejrozšířenější argentinskou bílou odrůdu, ale dost mě to zklamalo.Celkem pěkná světle zlatavá barva, vyšší viskozita, ale vůně dost slabá, nevýrazná, ne moc příjemná, dochuť kratší a hořčí. 4,5 b.
V dubnu musím otevřít něco lepšího!