3. Kušáni

24. dubna 2008 v 16:25 | milasko |  Kočovní Severoíránci
Mince Kadfise II. a Kanišky
Kolem roku 140 př. n. l. se hroutí pod tlakem saksko-massagetských kmenů obrovská řecko-bakterská říše, rozkládající se přibližně na území dnešního Pákistánu a Afghanistánu a zasahující do středoasijských republik. Jejich pohyb byl vyvolán útoky Hunů. Vlastní Baktrii (poté označ. jako Tocháristán) obsazují Tocháři a Asiani, původem od Syrdarje, do oblasti kolem Sístánského jezera (Sístán, Sakastán) přicházejí z území mezi Amudarjou a Syrdarjou Sakaravakové a do údolí Kábulu vpadli přitchienšanští Sakové.
Roku 126 př. n. l. přichází do této oblasti poselstvo, vyslané čínským císařem Wu-ti, aby navázalo spojenectví "s národem Velkých Jüe-č´" proti Hunům. To se sice nepodařilo, ale díky tomu máme popis zdejších kmenů. Dobyvatelé se v Bakrii rozdělili na pět rodů, mezi nimiž byli i Kušáni (čínsky Güšuan). Postupně se dostali pod vliv Kang-jü, o čemž svědčí i tituly jejich vládců - jabghu, což označuje ne zcela suverenního panovníka. Kušáni ale začínají hrát stále významnější roli.
Zakladatelem říše byl Kadfises I.( Kuzúla Kadfis), který vládl v 1. pol. 1. stol. n. l. Ten sjednotil různé severoíránské kmeny v Baktrii a Sogdianě, zbavil se závislosti na Kang-jü, postupně ovládl přibližně dnešní Afghanistán, Tadžikistán a Kašmír a prohlásil se za krále králů a velkého spasitele. Jeho syn a nástupce Kadfises II. ( Vima Kadfis ) rozšiřuje moc Kušánů dále do severní Indie. Vrcholného rozmachu pak říše dosahuje na přel. 1. a 2. stol. n. l. za Kanišky. V té době se rozkládá mezi Aralským jezerem a Gangou. Hlavním městem byl Péšavár. Kaniška válčí úspěšně s Parthy a odnímá jim část území, dobývá také na Číně část Západního kraje s významnými centry hedvábné stezky Kašgarem, Jarkendem a Chotanem.To mělo pro čínské hospodářství katastrofální důsledky.
Kultura Kušánů v sobě spojuje vlivy íránské, řecké a indické. Zejména posledně jmenované postupně sílí. Kaniška je považován za jednoho z nejvýznamnějších šiřitelů buddhismu, připisuje se mu i svolání buddhistického koncilu kol. r. 100 n.l . Přes kušánské državy v Západním kraji se pak buddhismus šíří ve 2. stol. n. l. do Číny. V roce 147 n. l. bylo ze země Velkých Jüe-č´do Číny dopraveno jedno z nejvýznamnějších buddhistických děl, Amitábhasútram. Vedle Buddhy uctívali Kušáni také indického Šivu, řeckého Hélia a íránského Mithru.
Už za Kaniškových nástupců Huvišky a Vasudévy ale začíná oslabování. Koncem 2. stol. n. l. jejich význam úplně poklesl, definitivní rozklad pak způsobili konc. 4. stol. n. l. indičtí Guptovci. Jako drobní místní vládci však Kušáni přežívali ještě několik století.
2. Skythové a Massageti
4. Parthové
Vládcové Kušánů
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Atef Atef | E-mail | Web | 16. listopadu 2011 v 11:47 | Reagovat

Moc hezký článek =).

2 Zdenos Zdenos | 31. prosince 2013 v 17:24 | Reagovat

perfektni clanek Milane.v Afghanistanu se nalezlo hodne kusanskych zlatych pokladu,Jsou snad ulozeny v Britskem muzeu ,nebo Ermitaxi?ted si nejsem jistej.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama