Regionální a "národní" odrůdy. Část 1. - Balkán

3. července 2008 v 20:03 | milasko |  Úvahy o víně
Globalizace se projevuje ve všem, tedy i ve vinařství. Odrůdy jako Cabernet Sauvignon, Sauvignon, Merlot nebo Chardonnay se dnes pěstují prakticky všude, kde to jenom trochu jde. Tedy i u nás. A přitom kdo z trochu poučených laiků před pár lety třeba poslední dvě jmenované odrůdy znal. Nyní za ně dostávají naši vinaři všemožná ocenění. Je to úplně v pořádku, tyhlety "velké" světové odrůdy si své místo na slunci opravdu zasloužily. Na druhé straně zvídavý vínomil určitě rád sáhne i po vínku z něčeho, co tak všeobecně známé není. Mohu-li mluvit za sebe, když někde v regále nějakou takovou zvlášnost uvidím, obvykle neodolám. A to i v případě, že v sousedství se na mě za podobnou cenu usmívá nějaký ten Cabernet nebo Sauvignon, u nichž je riziko, že se přehmátnu podstatně nižší. Zvědavost je prostě zvědavost a navíc tahle vína mívají v sobě jistou originalitu, i když by možná na nějaké té mezinárodní soutěži neuspěla.
V mnoha státech, případně regionech najdeme vína, která k této oblasti neodmyslitelně patří, někdy jsou zde pěstována i na dost velkých rozlohách, přitom v jiných zemích jsou tyto odrůdy málo známé, nepěstují se vůbec nebo jen okrajově. Ostatně i u nás nebo v Rakousku tak běžná odrůda jako je Veltlínské zelené je vlastně typická jen pro střední Evropu a částečně Balkán.
Chtěl bych se tedy podívat po světě a všimnout si právě různých místních specialit. Nedělám si nárok na úplný výčet, to by mě asi musel ještě někdo jiný doplnit.
Svoje putování bych začal na Balkáně, kde se možná ta globalizace projevuje trochu pomaleji a kde takových zajímavostí mají dost. V Bulharsku bychom našli hned několik místních hlavně modrých odrůd. Dají se u nás koupit za rozumný peníz a obvykle nabízejí slušný poměr mezi kvalitou a cenou Je to například Mavrud, dávající tmavá, plná a příjemná vína. Podle pověsti má jméno podle mimořádně silného bojovníka ve službách chána Kruma, jehož prý matka krmila chlebem namočeným do vína z této odrůdy. Dobrý a velmi levný Mavrud jsem pil od Menady Brestovica.
Další odrůdou, která určitě stojí za ochutnání je Široka melniška loza (réva), známá jako Melnik, což je jméno starobylého města, kolem kterého se pěstuje. To nám určitě připomene náš Mělník, ale neplést! Dává těžká sytá vína, vhodná pro archivaci. Určitě mohu doporučit nefiltrované Uniqato Damianica.
Mavrud
Kolem Gamzy panují určité dohady, převažuje názor, že je geneticky totožná s maďarskou Kadarkou. Pokud tomu tak je, udělal terroir svoje, mě připadají vína z nich docela odlišná, dal bych přednost Gamze.
Pak je tu ještě Pamid, označovaný též jako Zaječí krev, ten mě ale příliš nezaujal.
Vzhledem k tématu je určitě zajímavou zemí Rumunsko, kde mají řadu vlastních odrůd s názvy, které znějí dost exoticky. Dobrá vína se dají dělat z odrůdy Feteasca neagra (Dívčí hrozen černý). Dává velmi tmavá, tělnatá vína s dobrým potenciálem zrání.
U nás je asi o něco známější Feteasca alba (Dívčí hrozen bílý, Leanyka), kterou lze asi snáz ochutnat ve slovenském nebo maďarském provedení. Dává jemná, příjemná harmonická vína.
Další odrůdou je Babeasca neagra ( něco jako Babiččin hrozen černý). Na tu jsem bohužel ještě nenarazil, ale měla by se používat spíše na lehčí stolní vína.
Feteasca alba
Sousední Moldávie je Rumunsku vinařsky dost příbuzná,ale u nás určitě známější. V poslední době se k nám moldavská vína dost dovážejí a některá (spíše ta sladší jako Cagor, který se ale vyrábí z "běžného" Cabernetu Sauvignon) si získala oblibu. Z u nás méně známých odrůd se kromě těch pěstovaných v Rumunsku pěstují ještě gruzínské Saperavi a Rkaciteli (o těch ale později) a dost rozšířená je i u nás také poněkud méně známá burgundská odrůda Aligote. Ale málem bych ještě zapomněl na Isabelu (též Chorvát), dávající nezaměnitelná vína s aromatem i chutí lesních jahod.
Z bývalé Jugoslávie bych upozornil na makedonský Vranec ( v Srbsku a Černé Hoře Vranac), dávající velmi tmavá, elegantní ovocná vína s vysokým extraktem. Chorvatská vína jsou díky masové turistice asi dobře prozkoumaná, tematicky i kvalitativně sem určitě patří Plavac mali, ze kterého se dělají oblíbená vína Dingač a Postup. Slovinci produkují uznávaná a oceňovaná vína, ale spíše z mezinárodně uznávaných odrůd.
Řecko musím přeskočit, zdejší vína bohužel skoro neznám.
2. část
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 J.Č. J.Č. | Web | 16. července 2008 v 22:28 | Reagovat

Pěkný souhrn, jen co je pravda :) A vůbec nechápu, že mi tenhle blog doteď unikal! Píšu si do seznamu :)

Přiznám se, že vínům z těhle oblastí moc nedám.  Ale před nějakou dobu jsem naprosto propadl dalšímu vínu od Damianitzy (co je od nich to výše zmíněné Uniqato), konkrétně ReDark. Vypadá to, že si budu muset sehnat další láhev... :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama