Regionální a "národní" odrůdy. Část 2.

5. července 2008 v 9:21 | milasko |  Úvahy o víně
Ve druhé části vyprávění se chci podívat do poněkud exotičtějších zemí. Začnu Latinskou Amerikou. Zdejší odrůdy mají svůj původ v Evropě, často ve Francii, přesto jsou něčím specifické. Jednak na rozdíl od Evropy nepodlehly v takové míře v 19. století nákaze révokazem. To se týká hlavně Chile, kde zdejší písčité půdy neumožnily jeho šíření. Zdejší ušlechtilé odrůdy jsou pravokořenné. Mě ale spíše zajímá jistá odlišnost ve významu a kvalitě místních odrůd oproti Francii. Jde o tři odrůdy, které odsud do Latinské Ameriky přišly, a zatímco ve Francii je jich význam relativně okrajový, v nových zemích se staly jakýmsi "národním stříbrem". Mám samozřejmě na mysli Malbec, Carmenére a Tannat.
Z nich je u nás asi nejméně známý Tannat. Ten přivezl 1870 do Uruguaye francouzský Bask Pascual Harriague a zde se rychle stal nejen nejpěstovanější odrůdou, ale jakousi "vlajkovou lodí" zdejšího vinařství. Na rozdíl od jihozápadní Francie, kde se doposud pěstuje, je uruguayský Tannat tělnatější a sametovější. Má velmi intenzivní barvu i aroma.
Velmi sympatický Tannat od rodiny Pisano
Podobným příkladem je Malbec v Argentině. Ten se dříve dost přidával do kupáží v Bordeaux a dodnes je zásadní odrůdou v oblasti Cahors ( zde se jí říka Auxerrois a nemá nic společného se stejnojmennou odrůdou z Alsaska), v Argentině se ale Malbec stal tím, čím je Tannat v Uruguayi, vypadá i chutná jinak než v Cahors. Dává bohatá purpurová vína s vyšším obsahem taninu, vhodná k archivaci.
Také nejrozšířenější bílá argentinská odrůda představuje zvláštnost, dokonce trochu hlavolam. Na etiketách se uvádí jako Torrontés a předpokládá se její původ ze Španělska. Se Španělskou odrůdou tohoto jména ale asi není příbuzná. Navíc se v Argentině pěstují dokonce tři odrůdy s tímto názvem, odlišující se připojením dalšího slova v názvu, které ukazuje na oblast, kde se pěstují. Takže to, co známe jako argentinské Torrontés, bývá Torrontés Riojano, podle regionu La Rioja. Jedná se o lehké ovocné víno s muškátovým aromatem.
Pozice Carmenére v Chile se sice vůbec nedá srovnávat se situací v Uruguayi a Argentině, tady jasně vedou klasické odrůdy Cabernet Sauvignon, Merlot, Chardonnay a Sauvignon, přesto je odtud asi známější než z domovské Francie. Původně jedna z bordeauských odrůd, významná hlavně v Medocu, ztratila po nákaze révokazem ve Francii význam a pěstuje se dost málo. V Chile dostala novou šanci, říká se jí též "chilský Merlot". Vína bývají fialová, kořeněná, s vůní tabáku, fíků a čokolády.
Z Latinské Ameriky se můžeme přenést do Austrálie. Zde si čím dál pevnější pozici získává Shiraz. Ten sice tak úplně do mého výběru regionálních odrůd nezapadá, protože ho dost běžně najdeme právě v Latinské Americe a důležitý zůstává i ve Francii ( zde Syrah, spíše ale využívaný v kupážích), přesto ale největšího věhlasu získala tato odrůda právě v Austrálii.Vína mají intenzivní barvu, jsou kořenitá, vyžadují delší zrání.
Pinotage
Další skok absolvujeme na jih Afriky. JAR takové opravdu "národní" víno má. Je jím Pinotage a až na malé výjimky se jinde nepěstuje. Vznikla křížením Cinsaultu a Pinot Noir, docela dlouho se jí nemohlo přijít na chuť ( u horších vín se totiž projevuje acetonová "vůně"), ale nyní je vůbec problém pokrýt poptávku. Vína jsou tmavočervená, bohatá, kořenitá, doporučuje se delší zrání. Když už jsem uvedl v Austrálii Shiraz, mohl bych v JAR připomenout Chenin blanc, protože jejich pozice je dost podobná. Je páteří vín z oblasti Loiry, najdeme ho v Severní i Jižní Americe nebo Austrálii, ale ten jihoafrický je určitě zajímavý. Říká se mu zde Steen a je zde králem bílých odrůd. Vyrábějí se z něho vína suchá , která se díky výrazným kyselinám dají skladovat mnoho let, ale i polosuchá a likérová dezertní.
3. část
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama