11. Čínské kroniky o bojích se Siung-nu. 1. část

28. srpna 2008 v 18:34 | milasko |  Hunové Siung-nu
Vpády Hunů do Číny jsou doloženy ještě z dob před jejím sjednocením, na intenzitě získaly boje od konce 3. stol. př. n. l. První šan-jü Tuman (mong. "10 000") se nemohl udržet proti sjednocené Číně a ustoupil na sever. Když se ale říše Čchin začíná rozkládat, přesouvají se Hunové znovu na jih od Žluté řeky a boje se obnovují. To platí zejména o době po nástupu druhého šan-jü Mote (znamená možná "Les"). Ten využil těžkých bojů nastupující dynastie Chan proti vojevůdci Chan-czi a dobyl zpět Ordos. Podrobil si též všechny sousední kočovné kmeny, moc Hunů neobyčejně vzrostla. 200 př.n. l. vpadl Mote do Číny. Císař Kao-ti proti němu sebral 320 000 vojáků, hlavně pěchoty. Mote měl asi 400 000 mužů poblíž města Pinčen. Skryl ale svá nejlepší vojska a vystavil nejhorší oddíly. Císař se nachal zmást, spěchal za ním pouze s předvojem, byl ale obklíčen a musel uzavřít smlouvu, uznávající Huny jako rovnocennou říši. Mote dostal čínskou princeznu. Číňané si od princezny slibovali, že jejím prostřednictvím budou moci ovlivňovat šan-jü a pak i jejich potomky. Navíc začali Hunům posílat dary - hedvábí, rýži a víno. Hunové pak skutečně už tolik neútočili.
Když císař zemřel a Mote požádal vdovu o ruku, vedlo to málem k válce, nakonec ale byla smlouva o rovnosti obnovena. 177 př. n. l. začal Čínu drancovat Západní Čžuki. Čína vyslala armádu 85 000 mužů, kníže se ale stáhl a šan-jü poté napsal císaři, že k vpádu došlo bez jeho vědomí. Čžuki byl za trest poslán na západ bojovat proti Jüe-č´. Tam se pak přesunul i šan-jü a podrobil řadu dalších národů. O těchto vítězstvích informuje císaře, mimochodem přitom upozorňuje, že všechny podrobené kmeny nyní slouží v jeho armádě - a navrhuje novou mírovou smouvu. S dopisem poslal nízkého úředníka a jako dar jen jednoho velblouda a dva koně. Obojí chápali v Číně jako urážku, chvíli uvažovali o válce, poté ale došli k tomu, že Hunové jsou moc silní, i kdyby je porazili, jejich země je jim k ničemu, lepší je mír. Císař poté posílá bohaté dary a přimlouvá se, aby Čžuki nebyl dále trestán. Žádá pouze, aby šan-jü zakázal svým podřízeným svévolně na Čínu útočit.
Mote brzy poté zemřel, nastoupil jeho syn Gijü, pod jménem Laošan. I ten dostal čínskou princeznu. S ní sem byl poslán kníže Čžun-chin Jüe. Ten k Hunům jít nechtěl. Když ho k tomu císař přinutil, přešel na jejich stranu, získal si důvěru a mnohému je naučil. Od něho pochází řada informací o jejich zvycích.
166 př. n. l. vpadl Laošan se 140 000 jezdci do Číny. Císař Wen-ti proti němu postavil 1 000 válečných vozů, 100 000 jezdců a 3 sbory pěchoty. Čínská armáda byla ale velmi pomalá, Hunové beze ztrát ustoupili a odvezli si obrovskou kořist. To pak úspěšně opakovali každý rok. Roku 162 k nim vysílá císař posla. Opakuje, že Hunové a Čína jsou dvě rovnocenné říše, navrhuje zapomenout na minulé křivdy a slibuje velké dodávky potravin a látek. Tuto daň zakrývá vysvětlením, že Hunové žijí na severu, kde je nepříznivé klima. Když roku 161 Laošan zemřel a nastoupil Gjunčeng, císař smlouvy potvrdil. Ale již 158 Hunové znovu zaútočili a severní Čínu opět vydrancovali. Poté byly v pohraničí umístěny dvě velké armády, aby zabránili dalším vpádům. 152 obnovuje císař Ťing-ti smlouvu a posílá princeznu. 140 pak byla uzavřena nová smlouva. Na jejím základě byly otevřeny pohraniční trhy, jak už Hunové dlouho požadovali. Ti si stále více zvykají na luxusní zboží, které zde mohou nakoupit, situace v pohraničí se na čas uklidnila.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama