Střípky ze Slovácka

23. srpna 2008 v 21:53 | milasko |  Úvahy o víně
Letos v srpnu jsem pobyl pár dní na Slovácku. Mimo jiné jsem samozřejmě poznával i zdejší víno. Bydleli jsme v Bzenci, tudíž jsem chtěl poznat některá zdejší vinařství. Protože jsem se setkal s velice příjemnými lidmi, ale zároveň s něčím pro mě málo pochopitelným, nebudu konkrétní. Našel jsem si předem na internetu adresy vinařství včetně polohy na mapě. V jednom případě jsem tam objevil obyčejný rodinný dům, kde se víno určitě neprodávalo, v druhém pak firmu, produkující něco vínu na hony vzdáleného. Přesto jsem se k hledaným vínům dostal. Prodejní místo první firmy jsem objevil sám, ač nebylo nijak označené, ale byl jsem velmi spokojený s cenami i ochotou zdejších lidí. (Mimochodem i v běžném obchodě byly v Bzenci ceny i velmi slušného vína velice příznivé, dobré přívlastkové těsně nad stovku.) Ještě zajímavější to bylo v druhém případě. Tady jsem si na internetu na příslušné adrese našel i prodejní dobu, a tak jsem očekával nějakou prodejničku, kde si pár lahviček v klidu vyberu. Jak už jsem uvedl, žádné vinařství tam nebylo, šel jsem se zeptat na vrátnici firmy, kterou jsem tam objevil, kde by se tak mohlo nacházet. Dozvěděl jsem se, že jsem správně. Pak už jsem si připadal trochu jako ta slepička ve známé pohádce. Stačilo jen zavolat jedné paní, ta zavolala jednomu pánovi, ten mě velmi ochotně dovezl k druhému pánovi, který mě dovezl do sklípku, kde mě předal třetímu pánovi. Všichni byli velmi milí, i když jsem vysvětloval, že chci jen několik lahví.
S ochotou v Čechách nevídanou jsem se setkal i jinde. Vyjeli jsme si prohlédnout areál historických sklepů v Petrově-Plžích. Jedná se o barokně pojaté sklípky s modrou podrovnávkou, tvořící památkovou rezervaci. Mají velmi příznivé vnitřní klima, takže víno se v nich stále uchovává. Přijeli jsme brzy po poledni, neočekával jsem moc, že tu někoho zastihneme. Zkusil jsem se ale zeptat mladšího muže, projíždějícího od sklípku na kole, zda by někde nešlo něco ochutnat. I když jsme byli jen dva a velké obchody se asi nedaly čekat, bez problému otočil a vzal nás k sobě do sklípku.Ochutnali jsme pět vzorků (veltlín, sylván, bílou rulandu, Rýnský ryzlink a Svatovavřinecké), všechny byly dobré, džbáneček veltlínu jsme si vzali na bližší průzkum. Přitom jsme si velmi pěkně popovídali s majitelem, panem Ing. Tomanovským. Sklípek před námi navštívila řada známých osobností, ukázal nám dopis od Karla Kryla, fotografii s režisérem Dušanem Kleinem. Dozvěděli jsme se, že se v zdejších sklepech točila spousta známých filmů a seriálů ( jen namátkou 3. díl Básníků, Četnické humoresky, Slovácko sa nesúdí aj.). Dále se nám povedlo zjistit, že takový sklípek se čistě teoreticky prodává asi od 300 000, ale v praxi ho nikdo neprodává. Bohužel jsme se museli poměrně brzy rozloučit, bylo to ale velmi příjemné.
Vrcholem vinařského zkoumání Slovácka pak byla Galerie Rýnských ryzlinků, o které pojednávám samostatně. K Bzenci ale ještě dvě zajímavosti, které se k vínu také vztahují. Mají tam unikátní tisíciletou lípu. Zdejší známé víno Bzenecká lipka, vyráběné z Ryzlinku rýnského, má název jednak kvůli typické lipové vůni, ale též jako upomínka tohoto symbolu města. V době Galerie se ve městě také koná krojovaný průvod, zobrazující příjezd Karla IV. Ten vyhlašuje tzv. zarážení hory, tedy moment, od kterého se dříve pod přísným trestem nesmělo do vinohradu. Při té příležitosti se také konaly rytířské souboje. Hezká podívaná, která přinutila mnohé opustit alespoň na chvílí sklepení, kde se konala Galerie.
Na Slovácku se mi moc líbilo, určitě se tam ještě vrátím.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama