Bojová taktika Turkutů

16. září 2008 v 19:32 | milasko |  Turkuti
7. část vyprávění o Turkutech
Blankytní, Modří či Nebeští Turci, to jsou jen jiná jména pro Turkuty, potomky Hunů, kterým se znovu podařilo sjednotit pod modrou vlajkou se zlatou hlavou vlčice kočovné kmeny Velké stepi. Některé si získali jako spojence, jiné tvrdě porazili. Jakmile posílili, okamžitě obrátili pozornost na bohatou Čínu. Jejich říše i cíle byly ale větší než u Hunů. Kromě Číny ovládli i Střední Asii a část východní Evropy. Pro Byzanc se stali natolik důležitými, že císař Herakleios vdal svou dceru za kagana. Podobně se ale turkutští vládcové spříznili s perskými šáhy a pochopitelně i s čínskými císaři. V 7. a 8. století byli jedni z nemnohých, kdo se byli schopni úspěšně postavit novou vírou vyzbrojeným Arabům. Arabové o nich tvrdili, že vystřelí deset šípů, než Arab přiloží jeden k tětivě. Prý mají čtyři oči, dvě vpředu a dvě vzadu.
Číňani nazývali jejich kavalerii buli (tur. Buri = vlk). Turkuti se pokládali za potomky prince a vlčice ( což zajímavě připomíná Římany - Romula a Rema). Byli schopni ve velkých bitvách vzdorovat armádám Číny i Persie. Co ale neuměli, bylo dobývání měst. Ta mohli ovládnout jen nečekaným nájezdem.
Jejich taktika se dost lišila od hunské. Zatímco Hunové hlavně manévrovali, vedli boj na větší vzdálenost a vyčerpávali protivníka, vsázeli Turkuti na rychlý čelní útok. Vedli tvrdý úder panceřováných jezdců, rozbili formaci protivníka, obrátili ho na útěk a plánovitě pak ničili menší oddíly. Kromě kvalitních pancířů používali kopí a hlavně úplnou novinku ve vojenství, jejich vlastní vynález - šavli. To vše jim umožňoval dostatek železné rudy na Altaji, z níž uměli uměli vyrábět mimořádně kvalitní ocel. Jejich strategie se ale od hunské nelišila. Šlo o to, přinutit s minimálními ztrátami Čínu a další bohaté země platit co největší poplatky výměnou za mír. A to se dařilo. Například v roce 727 poslala Čína kaganovi 100 000 balíků hedvábí.

Při válce s říší Suej nejprve přinutili Číňany, aby kvůli obraně roztáhli armádu podél celé nekonečné zdi. Tím byly ale pohraniční síly málo koncentrované. Pak stačilo jen zjistit, kde je obrana nejslabší. V takovém místě pak Velkou zdí prorazili, vpadli do země, nabrali obrovskou kořist, odehnali dobytek a včas se stáhli zpět. Něco podobného uplatňovali dříve i Hunové. Dále Turkuti často využívají různé dezinformace, podporují častá povstání, která uvnitř Číny opakovaně propukala - povstalcům pak posílají vlajku s vlčí hlavou.
Čína se musela znovu naučit proti kočovníkům bojovat. Aby získala čas, uplatňovala i ona některé staré osvědčené praktiky. Zavaluje vládce i velmože bohatými dary, učí je žít v přepychu, dává jim princezny za ženy a postupně si takovými úplatky získává některé spojence i uvnitř vládnoucí dynastie. Ani sama Čína nezůstala úplně ušetřena turkutských vlivů. Turkutské oblečení i jídlo se staly módou, čínští velmožové si dokonce stavěli jurty a v zimě v nich žili. Vojáci se ale také postupně učili zvládat odlišný způsob živata a boje ve stepi a postupně se jim to dařilo. Zejména pohraniční šlechta, částečně kočovnického původu, z níž pocházel i zakladatel říše Tchang, měla k tomu velmi blízko.
V roce 599 se nová čínská taktika poprvé osvědčila ve velké bitvě. V předcházejících střetnutích postupovali čínští generálové velmi opatrně, vytvářeli složité obranné formace, ve kterých se vzájemně chránily pěchota, válečné vozy a jízda. Ta byla umísťována až vzadu. Tentokrát byla ale v čele sestavy dobře vycvičená jízda. Turkuti se domnívali, že Číňani ještě nejsou zformováni k boji a předem děkovali nebi za to, že jim dalo vítězství. Okamžitě zaútočili, ale čínská jízda přešla do protiútoku a zpomalila jejich úder. Pak zasáhla i čínská pěchota, která bitvu svou početní přesilou bitvu rozhodla.
Jiného vítězství dosáhla Čína zajímavou lstí. Během bitvy vystoupili poblíž bojiště hudebníci a krásné tanečnice. Turkuti se do nich tak zakoukali, že si nevšimli oddílů, které je obešly, vpadly jim do týla a všechny bez milosti pobily.
Číňani byli ale hlavně mistři v rozeštvávání kmenů proti sobě. Sami nebyli schopni dovést válku ve stepi do úplného vítězného konce. Podobně jako v případě Hunů i u Turkutů udělaly nakonec tu hlavní "špinavou práci" za ně kočovné kmeny, sousedící s Turkuty.
1. část vyprávění
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama