Historie vína 3. Vývoj vinařství u nás

12. října 2008 v 18:38 | milasko |  Historie vína


Mnoho lidí má počátky vinařství u nás ještě ze školních let neodmyslitelně spojené s Karlem IV. (a Buškem). Vinařská tradice u nás je ale podstatně starší. Už v posledních staletích před naším letopočtem zcela určitě víno konzumovali, ale velmi pravděpodobně i pěstovali Keltové. Ve 2. století n. l. pobývali dočasně za markomanských válek na jižní Moravě Římané. O nich můžeme předpokládat totéž. Spolehlivé doklady o pěstování pak máme z 9. století, z období Velké Moravy. Víme například, že českého knížete Bořivoje obdaroval velkomoravský Svatopluk sudem moravského vínu u příležitosti narození syna Spytihněva. Bořivojově manželce Ludmile se pak připisuje šíření révy vinné na Mělnicku. Zde se prý učil vinařství i její vnuk sv. Václav, který prý víno sám vyráběl pro církevní obřady. Z 11.-13. století máme doklady o pěstování a výrobě vína u některých mnišských řádů, jako byli benediktini a cisterciáci. Ti sem přinášeli tyto zkušenosti ze západní Evropy, hlavně z Burgundska.
Přesto je velký rozvoj vinařství u nás právem spojován s osobností císaře Karla IV. Je známé, že nechal dovážet révu z Burgundska a Rakouska nechal vysazovat vinice kolem Prahy, Karlštejna a Mělníka. Na Moravě pak podporoval rozvoj vinařství jeho bratr, markrabě Jan Jindřich. Z Lucemburských dob pocházejí i některé tradice, jako například zarážení hory, tedy zákaz vstupu do vinic před sklizní.
Neklidné období husitských válek naopak vinařství nepřálo, mnoho vinic bylo zničeno, upadal i obchod s vínem. Opětovný rozkvět pak přichází od konce 15. století za vlády Jagellovců. Vladislav Jagellonský zavedl jako vůbec první v Evropě povinnou kontrolu jakosti vína. Tento rozmach pokračuje i za prvních Habsburků ve století 16. V té době dosahuje rozloha vinic vůbec největšího rozsahu v historii - na Moravě bylo tehdy asi 20 000 ha a v Čechách 3 500 ha.
Třicetiletá válka (1618-1648) ale vedla opět k velkému úpadku, z něhož se vinařství u nás vzpamatovávalo zhruba 100 let. Koncem 18. století, za Josefa II. došlo k rozdělení moravských vín do jakostních tříd. 19. století našim vinicím moc nepřálo. Rozvoj průmyslu vedl zemědělce k výraznější orientaci na průmyslové plodiny. Také rozvoj pivovarnictví a větší spotřeba piva znamenaly snížení zájmu o víno. Pravou pohromou byla pak nákaza révokazem po roce 1860. Tato mšice, náhodně dovezená z Ameriky, postupně zničila velkou část evropských vinohradů, tedy i našich. Úpadek pak završila I. světová válka. Až koncem 30. let 20. století se začala rozloha vinic opět zvětšovat.
Za socialismu se více hledělo na množství než na kvalitu. Vína byla dost uniformní, nepříliš dobré kvality. Teprve po roce 1989 byl tento negativní trend zvrácen a došlo k opětovnému příklonu ke kvalitě.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama