Polabští Slované. 2. První agrese za Merovejců a Karlovců

1. listopadu 2008 v 9:31 | milasko |  Polabští Slované
První pokusy o podmanění Polabských Slovanů spadají do období vlády posledního významného Merovejce - franckého krále Dagoberta. Ten při tažení na východ proti Sámovi dočasně přinutil k poslušnosti srbského knížete Dervana. Protože byl ale sám poté Sámem v roce 631 u Wogastisburgu poražen, uznává Dervan závislost na Sámovi. To byla ale pro Polabské Slovany asi celkem málo významná epizoda a delší dobu měli potom (ostatně stejně jako Slované v Čechách) celkem klid. Souběžné útoky proti Polabským Slovanům a do Čech nejsou ale v následujících staletích vůbec výjimečné, dokonce přesně naopak. Kdo zná relativně dobře české dějiny v období raného feudalismu, ale příliš se neorientuje v dějinách Polabských Slovanů, může být překvapen tím, do jaké míry jsme měli společnou historii. K raným dějinám do 9. století je informací poskrovnu, ale i zde jsou paralely v dějinách obou větví západních Slovanů dost zřejmé.
Dalším obdobím zvýšeného zájmu Franků o své východní sousedy je doba vlády císaře Karla Velikého, tedy na přelomu 8. a 9. století. Karel se v té době snaží podrobit stále ještě pohanské Sasy a v tom mu docela vydatně pomáhali Obodrité. Ti ale, stejně jako Veleti a Srbové jsou nuceni platit Karlovi poplatky. Ve stejné době, v letech 805 a 806 vpadla Karlova vojska i do Čech. Pravděpodobně i zdejší kmeny musely pak Karlovi platit. Po Karlově smrti se zřejmě všechny sousední kmeny postupně závislosti a poplatků zbavily, ale po rozdělení říše Franků verdunskou smlouvou v roce 843 obnovuje výbojnou východní politiku východofrancký král Ludvík Němec (843-876). Šlo o ofenzivu podél celé východní hranice.
Už 844 byli poraženi Obodrité a padl jejich král Gostomysl. Protože tradiční záminkou k útokům bylo šíření křesťanství, zareagovaly české kmeny dosti překvapivě. V roce 845 se na říšském sněmu v Řezně nečekaně objevila skupina knížat z Čech, žadající o křest. Šlo jednoznačně o politickou akci, mající za cíl odvrítit nepřátelský útok. To se asi úplně nepovedlo, z následujících let máme doložené vzájemné vpády. Ludvík Němec také pronikl na Moravu, kde dosadil na trůn Rastislava.Velká Morava se ale brzy stává oporou jižního křídla obrany proti Frankům. Útoky proti ní, Čechům a Srbům probíhají ve stejných letech. Například v roce 869 byl odražen jeden z vpádů Moravany, současně bylo ale poraženo spojené vojsko Čechů a Srbů. Při dalším útoku v roce 872 bylo poraženo spojené vojsko českých knížat, mezi nimiž byl prvně jmenován Přemyslovec Bořivoj, zároveň byli znovu přinuceni k poslušnosti Srbové. Severnější kmeny si ale zřejmě v 60. letech vybojovaly nezávislost.
Za Svatopluka (871-894) vyvstává Frankům na jihu rovnocenný soupeř a do sféry jeho vlivu se postupně vedle kmenů jižního Polska, Slezska a Čech dostávají i Srbové. Moravská nadvláda se ale místní šlechtě zřejmě postupně také začíná zajídat, a tak po jeho smrti se Češi, Srbové, ale i Obodrité dobrovolně podrobují východofranckému králi Arnulfovi Korutanskému.
Systematický tlak na východ ale začíná až po přetvoření východofrancké říše na Německo s nástupem Otonů. Jindřich I. Ptáčník (919-936) se snaží slovanské kmeny trvale podrobit. Vysoké poplatky od nich mají mimo jiné pomoci vybudovat silnou armádu proti vážnému ohrožení od kočovných Maďarů, kteří v té době ničí velkou část Evropy pustošivými nájezdy, když předtím zničili 906 Velkou Moravu. Protože k tomuto období je informací již více a také vzájemných konfliktů výrazně přibylo, budu se jím zabývat až v příští kapitole.


 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Jan Cýrek Jan Cýrek | E-mail | 5. července 2010 v 14:16 | Reagovat

Škoda, že se alespoň v takovéto podobě neučí historie ve školách. To, co je zde uvedeno, bývá ve školní výuce i v knihách o české historii shrnuto do cca 3 vět a nikdo to nepochopí v kontextu.
Velice dobré články i když ne zcela přesné, ale lepší než žádné informace a díky alespoň za takovéto informace. Těším se na více podobných textů.

2 Honza Zatřepálek Honza Zatřepálek | E-mail | 20. ledna 2012 v 12:46 | Reagovat

Moc pěkné.

3 Svata Svata | 3. února 2012 v 0:02 | Reagovat

Zdá se to až nemožné, jak jsou zdokumentována tak stará data. Hezké, moc hezké. Doufám, že je to všechno pravda.

4 Neklan Neklan | 25. dubna 2014 v 0:20 | Reagovat

[1]: přesně, hlavně že nám vyprávěli o kněžně Libuši :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama