Ujgurský kaganát. 1. část Turkutské dědictví

29. prosince 2008 v 18:09 | milasko |  Ujguři, Kyrgyzové a další kočovníci
Ujgurové byli v I. tisíciletí našeho letopočtu součástí významných říší ve stepích Asie: Žuan-žuanů (Avarů), Turkutů a Modrých Turků. Tvořili vždy důležitou součást armád těchto říší, jejich opakovaná povstání ale přispěla k jejich zániku. Do poloviny 8. století měli roli spíše destruktivní, v době rozkladu říše Modrých Turků si ale vytvořili vlastní kaganát. Jeho základem byli Ujgurové v užším slova smyslu a dalších 6 kmenů, které stejně jako oni patřili k Teleskům (Bugu, Chun, Bajirku, Tongra, Syge a Kibi). Jako rovnocenní byli brzy do kaganátu přijati ještě Basmalové a východní Karlukové.
I když to byli právě Ujgurové, kteří měli velký podíl na zničení kaganátů Turkutů i Modrých Turků, trochu paradoxně se k jejich odkazu otevřeně hlásí. Vystupují vlastně jako jejich zdánlivě legitimní dědici. Nebyli ale blízkými příbuznými původních Turkutů, i když hovořili stejným jazykem.
Ujguři se hlásí k zakladateli turkutské říše Bumynovi a vybírají si stejné sídlo vládce mezi pohořím Changaj a řekou Orchon. Přejali také turkutské runové písmo a jejich způsob dělení říše na východní (váženější) a západní křídlo. Hranicí na východě bylo Mandžusko, na západě Džungarsko. Vládnoucí dynastie se jmenovala Jaglakar. Zakladatel říše Pejlo (jako kagan Kül Bilge, 744-747) brzy umírá. Pak vládl jeho syn Mojančur (747-759). Ten musel v počátcích vlády svést těžkou občanskou válku, protože ho z neznámých důvodů část národa odmítla uznat, i když byl zákonným následníkem. Zárovň s vnitřními boji probíhají války i se sousedy, kteří v některých případech podpořili povstalce. 750 byli poraženi Kitanové a Tataři a 752 koalice Basmalů a Türgešů. Poslední stepní odpůrci byli Kyrgyzové. I ti se museli 758 podrobit, i když si udrželi autonomii. Zdá se, že kagana podporovali mimo jiné i stoupenci manichejismu, vyhnaní předtím z Číny. Tím si získali důvěru kagana a silné postavení.
Jak Pejlo, tak i jeho syn se dobrovolně prohlásili za vazaly Číny, za Mojančura se ale situace dost změnila. V Číně došlo k velkému povstání pohraniční armády, vedené An Lu-šanem. Ten byl zpočátku velmi úspěšný a ovládl i hlavní město. Jeho profesionální vojáci ale zemi strašlivě ničí. 756 do bojů na straně císaře zasáhli najatí Tibeťané a Ujguři. Také ti ale zemi drancují. V zoufalé situaci byl císař v roce nucen dát 758 starému Mojančurovi svou nezletilou dceru za ženu a uznat ho sobě rovným. Po kaganově smrti nastupuje jeho syn Idigan. Také za něj bojují Ujguři v Číně proti povstalcům, ovšem chovají se zde jako vládci. Následník čínského trůnu se musí klanět kaganovi. Povstání bylo sice nakonec potlačeno, Čína byla ale totálně rozvrácena. Před povstáním měla 53 milionů obyvatel, po něm jen 20 milionů. Navíc boje pokračují, protože Ujguři a Tibeťané zemi dále pustoší. V roce 778 musel císař uznat i rovnost tibetského vládce.
Během těchto bojů došlo i k zásadní změně uvnitř ujgurského kaganátu. Někdy v polovině 60. let se manichejismus stává státním náboženstvím. Ten je ovšem natolik nesmiřitelný k ostatním náboženstvím, že to znamenalo nepřátelství ze strany všech sousedů.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Katka Katka | Web | 30. prosince 2008 v 10:17 | Reagovat

Tenhle blog se mi moc líbí. Máš tu moc zajímavé články. Nevadí, když si tě na svém blogu hodím do oblíbených?

2 milasko milasko | E-mail | Web | 1. ledna 2009 v 11:42 | Reagovat

Určitě nevadí, spíš potěší

3 Kondwiramur Kondwiramur | E-mail | 29. února 2012 v 19:18 | Reagovat

Super stránka! Ujgury mám rád, jsou děsně legrační. Ale v Číně...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama