Leden 2009

Snadné určování vůně vína

30. ledna 2009 v 8:59 | milasko |  Úvahy o víně























Máte někdy problém určit buket vína? Dohadujete se s přáteli a každý z vás cítí v určitém víně něco jiného? Návrháři, pracující pro argentinské vinařství Bodega Septima, to vyřešili vskutku originálně. I úplný analfabet pozná, co by mu daná láhev měla nabídnout. Určitě hezká a zajímavá reklama!


Modří Turci - mapa 8

28. ledna 2009 v 11:46 | milasko |  Historické mapy



Situace v 1. polovině 8. stol. n. l.

Viz text: Modří Turci

TOP 10 vín 2008

25. ledna 2009 v 9:04 | milasko |  Soukromé koštování, odrůdy

Pokusil jsem se vybrat po deseti červených a bílých vínech, která mě v uplynulém roce nejvíce zaujala. Bylo to docela náročné, spoustu podobně dobrých vín jsem nakonec musel vynechat, abych se do uvedeného počtu vešel. Vynechal jsem třeba některá vína, která jsem uvedl v podobném výběru na jaře.







Červená

Uniqato 2005 Damianitza Winery, Bulharsko
Dornfelder Classic 2006 Weingut Anselmann, SRN
Alibernet 2006 pozdní sběr Vinařství Plešingr Rohatec
Cabernet Sauvignon 2005 pozdní sběr, Vinium Palaviense, Vinselekt Michlovský Rakvice
Cabernet Sauvignon 2006 výběr z hroznů - barrique, Vinařství Petr Skoupil
Postup 2005 vrhunsko vino Donja banda, Pelješac, Chorvatsko
Le Démon de l´Eveque 2005 Appellation Corbiéres Controlée, Pierre Richard Gruissan, Francie
Merlot 2006 výběr z hroznů Vinařství Petr Skoupil
Alibernet 2004, kabinet, Vinum de Bozin, Vitis Pezinok, Slovensko
Chantet Blanet 2004 Appellation Saint-Emilion Controlée Francie



Bílá

Pálava 2007 výběr z hroznů Vinařství U Kapličky
Bobulky cuvée 2005 slámové víno Oldřich Drápal
Sauvignon 2007 pozdní sběr Víno Hort
Riesling 2004 Viticole D. Grand Cru, Colmar, Francie
Riesling Qualitätswein 2006 Schloss Johannisberg SRN
Tokajský výběr 6. putnový 1996 Vinařství Macík, Slovensko
Tokajský výběr 5. putnový 2007 Vinařství Macík, Slovensko
Ryzlink rýnský 2007 pozdní sběr Pavel Binder rodinné vinařství
Rulandské šedé 2006 výběr z hroznů, Vinium Palaviense, Vinselekt Michlovský Rakvice
Sylvánské zelené 2003 výběr z bobulí, Vinařství Petr Skoupil

K vybraným vínům neuvádím nějaké bližší charakteristiky ani odkazy, ale informace o nich jsou v předchozích článcích. Stačí si je zadat do vyhledávání na tomto blogu.



Polabští Slované. 5. Posledních sto let

22. ledna 2009 v 18:42 | milasko |  Polabští Slované
Dokonce ani po smrti Gotšalka a dobytí Retry nebyla ještě situace Polabských Slovanů úplně beznadějná, i když velká šance byla nepochybně promarněna. Zatímco Gotšalkova manželka, původem dánská princezna uprchla s mladším synem Jindřichem k Dánům, snažil se starší syn Budivoj obhájit dědictví. Převahu měli ale pohané. Budivoj sice se saskou pomocí ovládl na čas Vagrii, většina země se ale podrobila ránskému vévodovi Krutovi (1066-1105). V boji proti němu byl Budivoj zabit. Krut ovládl 1070 celé veletské území a vytvořil tak velkou říši s centrem v Arkoně na Rujaně. Zde byl uctíván Svantovít. Slabinou této říše bylo ale to, že byla čistě pohanská v době, kdy všechny sousední státy již křesťanství přijaly.
V roce 1093 dobyl Gotšalkův syn Jindřich (Heinrik) s dánskou pomocí Vagrii, poté ovládl i havolanské území. Stárnoucí Krut se s ním následně pokoušel usmířit. Jindřich se ale dohodl s mladou Krutovou manželkou Slavinou a na společné hostině nechal Kruta zavraždit. S vdovou se pak oženil. Po bitvě na Smilově poli poblíž Ratiboru se mu též podařilo na čas ovládnou téměř celou Krutovu říši, pouze Ránové se okamžitě odtrhli. Tak vznikl celek, spojující obě severní větve Polabských Slovanů, jemuž vládl křesťanský kníže. V období, kdy v řadě států Evropy panovala feudální rozdrobenost to nebyl tak malý stát. Pro přežití Polabských Slovanů to byla vlastně poslední možnost. 1121 se ale odtrhli Lutici a 1127 byl Jindřich zavražděn.

Jinřichovi synové Knut a Svatopluk začali bojovat o moc a říše se rozkládá. Knut byl zavražděn 1128, 1129 pak Svatopluk i jeho syn Zvinike. Krátce pak zde vládl dánský princ Knut, který používal titul obodritského krále, ale i on byl 1131 zavražděn. Vagrům a Polabanům vládl poté Budivojův syn Pribyslav, poslední představitel Nakonidů, vlastním Obodritům Niklot, zakladatel nové dynastie Niklotovců. Na něm byli závislí Črezpěňané a Chyžiné. Ránové měli knížete Ratislava, potomka Krutova a Havolané horlivého křesťana Pribyslava (1127-1150). 1142 odebral saský vévoda Jindřich Lev Vagrii a Polabany Pribyslavovi a předal je jako léna německým feudálům. Drobná knížectví již neměla šanci déle Němcům a dalším nepřátelům odolávat.
V roce 1147 byla uspořádána velká křížová výprava proti Polabským Slovanům. Veleli ji vévoda Jindřich Lev a markrabě Severní marky Albrecht Medvěd. Zúčastnil se jí i olomoucký biskup Jindřich Zdík. Tažení zemi strašlivě zpustošilo a vylidnilo. Niklot, aby vzal Němcům záminku k dalším útokům, přijal raději křesťanství. Havolanský Pribyslav odkázal svou zemi Albrechtu Medvědovi. Ten ji tak v roce 1150 získal, i když o ní ještě musel několik let bojovat s Pribyslavovým příbuzným, sprévanským knížetem Jaxou z Kopníku. Do roku 1157 si Albrecht většinu bývalého veletského území podrobil. Zde se vytváří Braniborsko.
Niklot se musel bránit jak Němcům, tak vzpourám Črezpěňanů a Chyžinů. Nakonec byl 1160 poražen Jindřichem Lvem a padl. V boji ještě pokračovali jeho synové Pribyslav a Vartislav. Vartislav byl Němci popraven, ale Pribyslav nakonec dosáhl alespoň častečného úspěchu, když část území, přibližně bývalou zemi Chyžinů, dostal v roce 1167 jako léno. Tak vzniklo Meklenbursko, kde Niklotovci (dávno poněmčelí) vládli jako vévodové až do roku 1918.
Úplně posledním nezávislým slovanským územím zůstala Rujána. Její obyvatelé se v posledních fázích samostatné existence nechvalně proslavili jako piráti a plenitelé pobřežních měst. V roce 1168 byla však dobyta dánským králem Valdemarem Arkona a zničena Svantovítova svatyně. Kníže Česlav a pak jeho bratr Jaromar se stávají dánskými vazaly. To byl definitivní konec. Celé území Polabských Slovanů bylo postupně germanisováno, zbylí obyvatelé násilně přinuceni přijmout křesťanství. Do značně vylidněné země postupně přicházejí němečtí kolonisté, slovanský charakter země se vytrácí.






Turkutské kaganáty - mapa 7

21. ledna 2009 v 19:29 | milasko |  Historické mapy
Turkutská těžká jízda
Situace v 1. pol. 7. stol. n. l.

Edelzwicker, Graves, Tokaj a to další

18. ledna 2009 v 8:50 | milasko |  Soukromé koštování, odrůdy
Vína, která jsem potkal v poslední době byla dost nesourodá co do původu i kvality. S výjimkou těch od Pierra Richarda, která jsem ale popsal zvlášť, moc neoslnila.
Sauvignon 2006 výběr z bobulí, sladké. Vinařství Blanka Ďurinová Bzenec. Vinařská obec Mutěnice, trať Úlehle. Obsah alkoholu 13,5 %. Víno sytě zlaté barvy se střední viskozitou. Vůně průměrné intenzity: sladké hrozny a broskve. Příjemná chuť, která nepůsobila přehnaně sladce. Dochuť středně dlouhá. Dávám 7,5 bodu.
Cabernet Moravia moravské zemské víno Vinařství Hrabal Velké Bílovice. Ročník jsem při nejlepší vůli neobjevil. Cukernatost při sklizni 19° ČNM, 11,8 % alkoholu. Barva granátová, lehká vůně rybízové marmelády a černého rybízu. Viskozita nižší až střední. V chuti jsem cítil hlavně černý rybíz, byla ale poněkud mdlejší. Tělo se mi zdálo trochu tenčí, také dochuť kratší. Žádná špička, ale docela příjemné víno. Oceňuji 6,5 b.
Graves Supérieures Moelleux 2007 Appellation Graves Supérieures Controlée. Graves je podoblastí Bordeaux. Název regionu je podle typické křemičité hlíny. Vyrábějí se zde červená i bílá vína. Ta poslední z odrůd Semillon, Sauvignon a Muscadelle. Toto víno mělo 12,5 % alkoholu a hezkou zlatou barvu. Viskozita byla nižší, vůně slabší, nevýrazná, ovocná, ale docela příjemná, svěží, s převahou citrusů. Totéž bylo možné najít i v chuti. Dochuť středně dlouhá. Nijak zvlášť mě neoslnilo, dávám 6 bodů.
Tramín červený 2008 jakostní odrůdové víno Znovín Znojmo. Obsah alkoholu 11,5 %. Barva velmi světlá, viskozita nízká. Nevýrazná vůně i chuť, nějaké kyselejší ovoce. Dochuť krátká. Tohle víno mě nenadchlo, hodnotím 5,5 b.
Edelzwicker 2006 Appellation Alsace Controlée, Michel Wust, Cave Vinicole de Cleerbourg, Francie. Obsah alkoholu 12 %. Edelzwicker je typické alsaské cuvée, které je v poslední době na ústupu a je možné ho vyrábět různou kombinací alsaských bílých odrůd. Jaké byly použity zde, se mi nepodařílo zjistit. Láhev je také typická - štíhlá zelená alsaská flétna. Barva je světle zlatá, vůně střední intenzity, sladká, kořenitá, cítím hřebíček. Viskozita nižší. Chuť svěží, ovocná s trochou másla. Dochuť je středně dlouhá s nepatrnou hořčinkou. Dávám 6,5 bodu.
Tokaji szamorodni 2002 sladké, Tokaj Kereskedőház, Tolcsva, Maďarsko. Typická baňatá lahev o objemu 0,5 l. Obsah alkoholu je 12,5 %. O tokajské oblasti se říká, že je v poslední době svědkem mnoha změn. Objevují se firmy, které vyrábějí vína moderního stylu, nedávno sem dokonce pronikla i čtvrtá, nově povolená odrůda Zeta ( kříženec Furmintu a Bouvieru). Toto tokajské je ale ještě vyrobené ve starém stylu. Barva je hnědojantarová, viskozita překvapivě docela nízká. Typická zoxidovaná vůně. Chuť nepůsobí až zase tak sladce, je celkem svěží, dochuť ale kratší. Tohle víno mě moc neoslovilo, dávám jen 6 bodů.







Význam jmen některých vládců kočovníků

14. ledna 2009 v 21:22 | milasko |  Hunové Siung-nu

Tuman - Deset tisíc
Mote - Les
Attila - Tatíček
Mundzuk - Perla
Oktar - Silný
Ebars - Černý panter
Ernak - Hrdina
Dengizik - Podobný moři
Karaton - Černě oděný
Uldin - Šťastný
Bleda - Bílý vládce
Istemi - Duch předek
Kara Issyk-kagan - Černý žhavý vládce
Arslan - Lev
Buri - Vlk
Kara Čurin Türk - Černý malomocný Turek
Šabolio - Lupič
Kat Il-kagan - Tvrdý vládce říše
Čulochou - Kamenitá poušť
Irbis -Sněžný leopard
Išbara - Mocný
Amrak - Klidný
Jun Ulug - Vysoký osud
Šono - Vlk
Jang Souch - Velký mráz
Jukuk - Sova
Tun-jabgu - Velký vládce
Dženču - Perla
Nili - Následník
Baga - Božský
Toremen - Jsem zákonný
Urag - Bouře
Külüg - Slavný
Žangar - Vítěz
Kutlug - Šťastlivec
Kapagan - Dravý
Bilge - Moudrý
Bajmej - Hříbě

Alfa Romeo začala produkovat vína pod svou značkou

12. ledna 2009 v 20:52 | milasko |  Úvahy o víně
Ve spolupráci s vinařstvím Scrimaglio začala automobilka Alfa Romeo dodávat na trh tři druhy vína: červené Monferrato Rosso, bílé Monferrato Bianco ( obě za 23 euro) a Spumante Brut Blanc de Noir (24 euro). Scrimaglio, vinařství se stoletou tradicí, už tvoří vína i pro Fiat, Lancii a také pro fotbalový klub Juventus.

Válka a izraelské vinařství

11. ledna 2009 v 20:49 | milasko |  Úvahy o víně





Válka, kterou nyní Izrael vede, má trochu nečekaný dopad i na izraelské vinařství. Na jihu země v oblasti Negev, která je vystavena bombardování, působí řada vinařských podniků, například firma Yatir Winery, která produkuje výborná červená vína. Bombardováním jsou ohroženy unikátní kolekce vína, výrazně také ubylo návštěvníků, kteří si sem v míru pro zdejší vína rádi přijížděli.
Naposledy bylo izraelské vinařství postiženo v roce 2006 v době konfliktu s Libanonem. Tehdy utrpěla hlavně vinařství v Galilei. Obnovování tamnějších vinohradů trvá do současnosti.

Vládcové Ujgurů a dalších Telesků

10. ledna 2009 v 19:24 | milasko |  Ujguři, Kyrgyzové a další kočovníci
Ujgurští vládcové


Šigan-Sygin (kol. 619)
Pusa (kol. 628)
Tumidu ( 631- asi 646)
Baz-kagan (pol. 7. stol.-688)
Dugjajčži (kol. 700)
Chošu (kol. 727)
Pejlo (Kül Bilge, Kutlug Bilge Kül-kagan, 744-747)
Mojančur (Bajan-čur, Il-Elmiš Bilge Bajančur-kagan, 747-759)
Idigan (Tengri Bögü, 759-779)
Kut Kutlug Bilge-kagan (779-789)
Dolosu (Taras Külüg Bilge-kagan, 789-790)
Ačžo (Očur Kutlug Bilge-kagan, 790-795)
Kutlug (Alp-Ulug Kutlug Bilge-kagan, 795-805)
Külüg Bilge-kagan (805-808)
Kut Bulmiš Külüg Bilge-kagan (Bao-i, 808-821)
Činde (Alp Külüg Bilge-kagan, 821-824)
Kasar (Kut Bulmiš Alp Bilge-kagan, 824-832)
Hu (Tegrid Kut Bulmiš Bilge-kagan, 832-839)
Kesi-tegin (839-840)
Uge (841-846)
Enan-tegin (846-847)
Bugu Czun (50.-60. léta 9. stol.)


Chanát Kibi

Kibi Gelen (Moche-chán, 605-619)


Říše Sejanto

Išbar (kol. 605- kol. 619)
Inan (Inanču-irkin, Čženču Bilge-kagan) (kol. 627- 645)
Iman (645)
Bačžo (645 -646)

Související články:

Portvejn. Je to portské?

6. ledna 2009 v 6:29 | milasko |  Úvahy o víně





Portské by se asi mělo vyrábět jen v Portugalsku, existuje ale jedno víno, které se vzhledem, chutí ale i názvem k tomuto originálu hlásí. Když jsem v 80. letech pobýval v SSSR, pochutnával jsem si tam na velmi dobrém gruzínském víně, označovaném jako Portvejn. I když jsem se tehdy o víno nijak zvlášť teoreticky nezajímal, napadlo mě, že to bude jakési sovětské portské. Že si tam tehdy asi s nějakými ochrannými známkami z prohnilého Západu nedělali hlavu, bylo jasné. Nemám k tomu z té doby žádné poznámky, takže jen lovím v paměti. Zaujalo mnohým. Lahve byly naprosto neobvyklé, z masivního skla. Když je člověk držel v ruce prázdné, vážily asi tolik, co běžná plná lahev. Vína byla velmi hutná, červená i bílá, obojí ale velmi tmavá, bílá spíše hnědá. Byla i velmi silná, kolem 19 % alkoholu. A ještě cena. Tehdy vyšla v přepočtu asi na 35 korun, což sice bylo o dost více než ostatní vína, ale pořád ještě směšně málo. Po návratu jsem u nás něco podobného marně sháněl. O pravém portském jsem si tehdy mohl tak nechat zdát.
Docela bych to rád ochutnal i dnes. Teď už by bylo s čím srovnávat. Kdoví, zda by mi to ještě tak chutnalo. Podíval jsem se na nějaké gruzínské stránky, ale tam jsem nic podobného nenašel, i když se určitě ještě alespoň na počátku 90. let v Rusku gruzínský Portvejn s etiketami v azbuce prodával. Zato na ruských stránkách jsem toto víno objevil v mnoha podobách. Mělo by se vyrábět stejnou technologií jako pravé portské v jižních oblastech Ruska, například na Kubani nebo na Kavkaze. Využívá se mnoho různých odrůd jako například Rkaciteli, Aligote pro bílá nebo Cabernet Sauvignon, Merlot či Kara Uzjum pro červená. K základním značkám patří například Portvejn №13, №15, № 72, Kavkaz, Terek, Anapa nebo Kubaň. Četl jsem i nějaká vlastní ruská oficiální hodnocení, moc povzbudivá ale nebyla. Podniky nedoržují technologii, používají méně kvalitní surovinu apod. Také lahve a etikety nepůsobí nijak lákavě. V tomto směru tedy proti těm 80. létům spíše krok zpět. Nepatrnou změnu jsem našel v obsahu alkoholu. Nyní je to většinou 18 %. Přes ta negativní hodnocení bych to asi stejně risknul a ochutnal.
Vedle Rusů ho také vyrábějí i v dalších republikách bývalého SSSR. Objevil jsem ukrajinský, arménský, azerbajdžanský, turkmenský i kazašský. Jak jsou na tom s kvalitou v těchto zemích, netuším.

Ujgurský kaganát. 2. část Krize a zánik

4. ledna 2009 v 19:02 | milasko |  Ujguři, Kyrgyzové a další kočovníci


Byl to zřejmě postoj k dalším bojům v Číně, který vyvolal další povstání, při němž kagan v roce 779 zahynul. Novým vládcem se stal jeden z velmožů, Kat Kutlug Bilge-kagan, který založil novou dynastii Jologe. Ani za něho však boje v Číně neskončily. Když v 80. letech zahájili rozsáhlou ofenzivu v Číně Tibeťané, zasahují opět Ujguři jako čínští spojenci. Boje probíhají se střídavými úspěchy na obou stranách. Na stranu Číny se pak postavil i slavný arabský chalífa Harún ar-Rašíd, jehož vojska vázala asi polovinu tibetských sil. Boje probíhaly jak ve vlastní Číně, tak i v Západním kraji.

Již v roce 795 dynastie Jologe vymřela a novým vládcem byl zvolen schopný vojevůdce Kutlug, který ale musel předem slíbit velmožům četné ústupky. Funkce kagana je od té doby omezena prakticky jen na vojenské záležitosti a reprezentaci, faktickou moc má aristokracie, vyznávají manichejismus. Protože bylo toto náboženství pro prosté Ujgury málo přijatelné, vytváří se mezi nimi a vládnoucí vrstvou propast. Protože byl Kutlug náboženský nesnášenlivý, vztahy se sousedy se dále zhoršují.
Čína přichází v průběhu bojů o své hlavní čtyři pevnosti v Západním kraji. Zatímco Tibeťané dobyli Kašgar a Chotan, Karašahr a Kuču ovládli nakonec Ujguři. Ti se ale v roce 816 dostali do velmi vážného ohrožení. Přímo do centra říše zaútočili Tibeťané a zároveň propuklo úspěšné povstání Kyrgyzů. Ujgury zachránila jen šťastná náhoda. Protože právě v této době zemřel tibetský vládce, přerušil jejich vojevůdce úspěšnou ofenzivu a vrátil se do Tibetu, aby mohl ovlivnit volbu nového panovníka. Válka na mnoha frontách nakonec Tibet vyčerpala a tak byl v roce 821 uzavřen kompromisní mír, kterým Čína získala zpět Kašgar.
Ujgurská říše byla ale v této době už ve vážné krizi. Kagani nejsou schopni fakticky něco prosadit, dochází k jejich rychlému střídání, protože jsou často zavražděni.
V roce 818 se kyrgyzský kníže "ažo" prohlašuje chánem a Ujguři už tomu nemohou zabránit. Navíc zde došlo k dalším vnitřním sporům. Velmož Külüg-beg dobyl v roce 839 hlavní město a kagan spáchal sebevraždu. Novým kaganem byl zvolen nezletilý chlapec. Nepřítel Külüg-bega, jiný velmož s podobným jménem Külüg-baga pozval na pomoc Kyrgyzy. Ti dobyli 840 hlavní město a Külüg-bega i nezletilého kagana popravili. Vraždí ale i další Ujgury a jejich říše se rozkládá. Obyvatelstvo se rozprchlo do všech stran. Část uprchla na jih a podrobila se Tibeťanům. Jiná skupina odešla do Džungarska a dočasně uznala závislost na Karlucích. Další si zvolili v roce 841 nového kagana Uge a pokusili se pokračovat v boji. To ovšem za situace, kdy prakticky celé území bylo již v rukou Kyrgyzů, kteří zde vytvářejí vlastní říši. Jeho skupina se nejprve pokusila hledat pomoc v Číně, nakonec se ale dostávají do bojů i s Číňany. Jsou rozbiti a Uge 846 zahynul. Nejlépe si vedla skupina usazená v Džungarsku. Přežila masakrakry a pak se rozdělila na dvě části. Jedna se usadila v Kuče, druhá v Bišbalyku. Kníže té druhé skupinky, Bugu Czun, se na přelomu 50. a 60. let zapojil do nových tibetsko čínských bojů v Západním kraji. Byl úspěšný a dobyl některá další města jako Turfan a Bejtin. Podrobila se mu i Kuča a tak vytvořil nový ujgurský státeček, který byl ale na kaganát příliš malý, a proto měli jeho vládci pouze titul idi kut (svatá výsost). Vojensky ani politicky již Ujguři nikdy příliš významní nebyli, protože ale ovládali důležitá města na hedvábné stezce, hráli ujgurští kupci i nadále významnou ekonomickou úlohu.

Vládci Turkutů a Modrých Turků

2. ledna 2009 v 10:32 | milasko |  Turkuti
Vládci Turkutů

Bumyn (552)
Kara Issyk-kagan (552-553)
Mugan (553-572)
Tobo-kagan (572-581)
Šetu (Šabolio, 581-587)
Čulochou (587-588)
Jun-Ulug (588-600)
Kara Čurin (600-604)


Západ
Taman ( 604- 611)
Šeguj (611-618)
Tun-jabgu (618-630)
Külüg Sibir-kagan (630-631)
Dulu-kagan (631-634)
Išbara Tolis-šad (634-638)
Jukuk-šad (638-640)
Irbis Šeguj-kagan (640-651)
Išbara-kagan (651-657)
Čženču-jabgu (658-659)
Ašina Dučži (676-679)
Ašina Kibu-čur (679-682)

Východ
Žangar (604-608)
Šibir-kagan(608-619)
Čulo-kagan (619-620)
Kat-Il-kagan (620-630)


Vládci Modrých Turků


Nišu-beg (679-680)
Funjan (680-681)
Kutlug-kagan (682- 693)
Kapagan-kagan (693-716)
Bilge-kagan (716-734)
Ižan-kagan (Jollyg-tegin, 734-739)
Bilge Kutlug-kagan (Tengri-chán, 739-741)
Pan Kül (741)
Kut (741-742)
Ozmyš (742-74
Bajmej (Pejmen, 744-745)