Březen 2009

Ze soutěžních přechutnávek

31. března 2009 v 8:42 | milasko |  Soutěže, ochutnávky, akce
Trochu opožděně se ještě jednou vracím k soutěži Štika Fórum. Už jsem naznačoval, že jsem tam následně přechutnal různá zajímavá vína a říkal jsem si, že by nebylo špatné s nimi seznámit. Zjistil jsem ale, že moje poznámky z této závěrečné akce jsou z neznámých zcela jistě"objektivních" důvodů nějak útržkovité a můj rukopis ještě hůře čitelný než normálně (což by ale moji známí vyloučili, jako něco zcela nemožného). Tak alespoň v poněkud očesané podobě jen několik zajímavostí.

Neznámou odrůdou byl pro mě německý Acolon (Blauer Lemberger x Dornfelder), konkrétně jsem chutnal Acolon 2007 Qualitätswein Weingut Anselmann, Německo. Tmavší ale poněkud tenčí víno, u něhož celkem zřetelně vyhrávala vůně nad chutí. Dal bych 7,5 bodu.
Obecně dobrou pověst mají bzenecká Ega. Ochutnal jsem EGO No. 69 - Ryzlink vlašský 2007 pozdní sběr a EGO No. 59 - Rulandské šedé 2007 výběr z hroznů Moravské vinařské závody Bzenec. Zajímavé je, že na soutěži dostala obě stejně bodů (82,50). Mě více chutnalo 59, kde bych dal i více.

Zatím jen minimálně zkušeností mám se slovenskou odrůdou Devín (Tramín červený x Veltlínské červenobiele). Tady jsem se na ni trochu "podíval". Líbil se mi polosuchý Devín 2008 jakostní J&J Ostrožovič Velká Trňa, Slovensko s hezkou výraznou zelenkavou barvou a překrásnou sladkou vůní. Ocenil jsem 8 body.
Z Veltlínů mě zaujaly např. VZ 2008 výběr z hroznů Dušan Durdovanský Vinosady, Slovensko nebo VZ 2008 kabinet Vinařství U Kapličky Zaječí. Od stejného vinařství nebylo špatné ani kabinetní Sylvánské zelené 2008. Pěkný byl i polosuchý Sylván 2008 pozdní sběr Ing. Miroslav Volařík Mikulov.
Ze sladkých nebylo špatné Chardonnay 2005 výběr z cibéb Vinařství Kovacs Novosedly s intenzivní a čistou vůní. U mě 8,5 bodu.
Z červených mi chutnal například Alibernet 2008 výběr z hroznů Vinařství U Kapličky Zaječí. Velmi tmavé víno s vysokou viskozitou a příjemnou vůní, ale možná trochu méně plným tělem. Hodnotil jsem 8 body.
Je to jen takové letem světem, podrobnější charakteristiku vín jsem si bohužel nepoznamenal, navíc jsem se k přechutnávání dostal až druhý den, tudíž mi leccos zajímavého nejspíše uteklo.


Říše Chazarů. 4. Zánik kaganátu a přehled vládců

29. března 2009 v 9:32 | milasko |  Říše Chazarů



Ruské agrese se nějaký čas dařilo obracet jiným směrem. Chazaři propouštěli přes své území ruské flotily při výpravách za kořistí směrem na jih. Občas je ale při návratu přepadli a o kořist připravili.

Na počátku 10. století se ale znovu objevuje nebezpečí na jihu. Arabský chalífát se sice rozložil, nahradily ho ale nové muslimské říše. Jižně od Kaspického moře vznikla říše Sámánovců, která se též snaží islám velmi aktivně rozšiřovat. Ten přijaly silné středoasijské kmeny Karluků a Oguzů, ale též severní sousedé Chazarů, Volžští Bulhaři, kteří od svých bývalých pánů odpadli. Kaganát se dostává do obklíčení.
Poslední úder přišel ale ze strany Rusů. V roce 964 osvobodil kyjevský kníže Svjatoslav Igorevič od chazarské nadvlády poslední slovanský kmen - Vjatiče. 965 porazil chazarské vojsko a dobyl nejprve Sarkel, pak ve spojenectví s Oguzy i Itil a Semender. Tím chazarská říše zanikla, i když určitou dobu ještě trvala agonie. Chazarský vládce se dočasně ukrýval na ostrově v Kaspickém moři a po odchodu Rusů ještě na čas ovládl Itil. Pokusil se též
zachránit přijetím islámu z Chórezmu. V roce 985 ale zemi opětovně dobyl další kyjevský vládce Vladimír. Až do 2. poloviny 11. století se ještě objevují zprávy o skupinách Chazarů, pak ale definitivně mizí. Část zřejmě splynula s dalšími kočovnými skupinami jako byli Oguzové nebo Polovci. Někteří přijali pravoslaví. Ti se mohli stát předky některých skupin kozáků na Donu.







Přehled chazarských vládců


Kadyr Kasar (pol. 6. stol. n. l)
Džebu-kagan (kol. r. 627)
Turksanat (2. pol. 7. stol.)
Ibuzir Glavan (poč. 8. stol.)
Bardžil (20. léta 8. stol.-730)
Parsbit (regentka 730-731)
Virchor (pol. 8. stol.)
Bagatur (60. léta 8. stol.)



Kagan-begové



Obadia ( přel. 8. a 9. stol.)
Ezekija
Manassija I.
Chanuka
Isaak
Zavulon
Manassija II.
Nissi
Aaron I.
Menachem
Benjamin (kol. 880-900)
Aaron II. (kol.900-932)
Josef (kol. 932- 60. léta 10. stol.)








Sarkel (Bělaja Věža)


Krize a vinařství ve světě

26. března 2009 v 11:19 | milasko |  Úvahy o víně
Vinařství ve světě je pochopitelně též negativně ovlivňováno důsledky hospodářské krize. Zde je stručný pohled na situaci v některých zemích.



Chile
Ještě dříve než se rozvinula světová hospodářská krize, už v polovině minulého roku se ve zdejším vinařství projevila lokální krize, kterou mimo jiné ovlivnil vysoký kurz chilského pesa vůči americkému dolaru. Až jeho devalvace přispěla k zvýšení exportu ve druhé polovině roku. Jeho hodnota představovala úctyhodných 1,1 miliardy dolarů, z hlediska čistého zisku došlo ale k poklesu. Vývoz směřoval hlavně do Velké Británie a USA, výrazně vzrostl do Nizozemí, Japonska a dalších zemí. Velkými konkurenty tradičně byli a jsou
JAR a Nový Zéland, ale nově jsou k nim trochu překvapivě počítány i Bulharsko a Maďarsko. Tyto země mají totiž velké zásoby laciného vína.

Austrálie
Na rok 2009 se očekává nižší úroda, ale ještě výraznější bude asi pokles zisků z prodeje vína v důsledku krize. Už v roce 2008 například export do Velké Británie poklesl o 10 %, přičemž se prodalo spíše levnější víno. Do USA se sice vyvezlo zhruba stejné množství jako vloni, ale za ceny asi o čtvrtinu nižší. Export do těchto dvou zemí ale představuje asi 66 %, což činí Austrálii v tomto směru dost zranitelnou. Pouze vývoz do Číny je zajímavý - vzrostl o 32 %. Dokonce i samotní australští konzumenti přešli ve velké míře na vína z jižní Evropy a Nového Zélandu. Tuto ztrátu by bylo potřeba nahradit zvýšeným exportem, také proto, že až do roku 2013 se očekává nárůst produkce vína, zároveň ale pokles výkupních cen. Přitom prognózy hovoří o tom, že k oživení vývozu dojde až v letech 2013-2014.

USA
Export v roce 2008 poprvé překročil hodnotu 1 miliardy dolarů. I zde poněkud poklesly ceny, ale ne tolik jako v Austrálii nebo Chile. Jedna láhev na export se prodává průměrně za 1,5 dolaru. 90 % veškerého vývozu pochází z Kalifornie.

Velká Británie
Je největším současným importérem vína na světě (1,6 miliardy lahví
v roce 2007). Jsou dovážena hlavně z Austrálie, Francie a USA. Dospělý Angličan vypije asi 28,3 litrů vína za rok. I zde ale od počátku roku 2009 prodej klesá.



Moldávie
Na počátku roku 2009 zde došlo v důsledku problémů s odbytem ke snížení produkce vína skoro o třetinu. Přitom počátkem roku 2008 naopak vzrostla výroba o 26 %.



Španělsko
Problémy - a to na domácím trhu má slavné katalánské šumivé víno cava. Za loňský rok se ho prodalo o 9 % méně. Částečně se to daří kompenzovat přibližně obdobným nárůstem exportu (do Německa dokonce o 25 % více, celkem asi 51 milionů lahví).



Gruzie
Vývoz vzrostl v loňském roce o 10 %, úroda se nyní čeká rekordní, vinařům se ale lépe nevede. Naopak, za poslední dva roky klesla výkupní cena hroznů skoro o polovinu.


Bulharsko
Je poměrně velmi úspěšným exportérem. 80 % produkce jde na vývoz, nejvíce do Ruska.



Francie
Už od poslední čtvrtiny loňského roku klesá export, ani perspektivy nejsou dobré. Největšími dovozci jsou USA a Velká Británie. I zde se projevují odbytové problémy. V USA
už v roce 2008 došlo k poklesu prodeje francouzských vín asi o 13 %.



Asie
Čína, Korea a Hongkong jsou dosti perspektivními místy exportu, protože sem vývoz v poslední době stále stoupá. Hongkong se stal v Asii nejvýznamnějším centrem obchodu s vínem.


Světová válka v 7. století n. l.

24. března 2009 v 8:10 | milasko |  Žuan-žuani Avaři


Tímto článkem se vracím k tématu, které jsem již dvakrát zmínil, a to ve vyprávěních o stěhování národů a o turkutském kaganátu. V prvním případě jsem se tématu dotkl jen okrajově, ve druhém sice naopak dosti podrobně, ale možná jsem ho malinko pohřbil pod spoustou dalších údajů. Proto přináším poměrně stručný, ale zároveň snad docela přehledný text o této velmi zajímavé a významné epizodě historie. Pojem světová válka jsem již použil s vysvětlením, že tehdejší svět byl poněkud "užší" a zahrnoval Evropu, Asii a severní Afriku.


Konflikt trval přibližně půl století v první polovině 7. století n. l., ale nazrával již dlouho předtím ve století šestém. Hlavní evropskou mocností byla v této době Byzanc. Ta byla za vlády císaře Justiniána I. (527-565) na vrcholu moci, jeho výboje téměř obnovily Římskou říši. Byla dobyta říše Vandalů v severní Africe, Ostrogótů v Itálii, část území Visigótů ve Španělsku, středomořské ostrovy a sever Balkánu. Dlouhé války ale říši dost vyčerpaly, což se projevilo okamžitě po císařově smrti. Již 568 dobyli většinu Itálie Langobardi, velká část Balkánu je zaplavena Slovany. Byzanc ve válkách běžně využívala pomocné oddíly z různých barbarských kmenů. K získání jejich vládců existovalo vedle zlata ještě jedno mocné lákadlo - hedvábí. To bylo v této době nesmírně ceněné. Problém byl, že do Byzance se dostávalo přes území jejího nejnebezpečnějšího nepřítele - Persie - se kterou téměř neustále válčila. Peršané si dobře uvědomovali, že čím více hedvábí přes své území propustí, tím více vojáků bude moci Byzanc proti nim postavit. Ale obchod úplně přerušit nemohli, protože právě obchodní cla byla zásadním zdrojem příjmů, ze kterých byla placena i jejich armáda. Snažili se tedy propustit co nejméně hedvábí za co nejvyšší ceny. To se nelíbilo nejen Byzanci, ale také východnímu a severnímu sousedovi Persie, turkutskému kaganátu, obrovské říši, která se táhla od Žlutého po Černé moře. Turkuti využívali toho, že Čína byla v této době nejednotná a slabá a za mír odtud dostávali obrovská množství hedvábí, které sami nemohli spotřebovat a chtěli ho dodávat Byzanci. První společná válka Turkutů a Byzance proti Persii ale skončila 589 porážkou spojenců. V témže roce bylo dokončeno sjednocování Číny dynastií Suej, která zahajuje ostře protiturkutskou politiku. Jedním z důsledků byl rozklad kaganátu na dvě nepřátelské říše na počátku 7. století. Scéna pro světový konflikt byla připravena.

Jak vypadaly hlavní mocnosti konfliktu? Jádrem jedné koalice byla Byzanc, usilující o rozšíření obchodu s hedvábím. Jejími spojenci byli západní Turkuti, Čína a Frankové. Jádrem druhé byla Persie a spojenci byli nepřátelé Číny východní Turkuti, nepřátelé Byzance Avaři a Langobardi a nepřátelé Byzance a Franků Visigóti. (Viz mapa)
Konflikt se dá rozdělit na několik etap. 1. fáze trvala zhruba mezi léty 602-626 a začala, když v Byzanci propukla občanská válka. Nepřátelé toho okamžitě využívají. Persie dobývá byzantská území v Sýrii, Palestině, Egyptě a velké části Malé Asie. Čína bojuje s východními Turkuty, Avaři nejprve porazili byzantského spojence v severním Černomoří, slovanský svaz Antů, poté postupně zaplavují Balkán a ohrožují Konstantinopol. Vizigóti vytlačili Byzantince ze Španělska. Kulminačním bodem byl rok 626, kdy Peršané došli k Bosporu a obléhají Konstantinopol z východu, zatímco z balkánské strany ji obléhá obrovská armáda Avarů. Zdálo se, že i dějiny Východořímské říše skončí. Překvapivě se tak ale nestalo.
Rok 626 je rokem obratu a zároveň počátkem 2. fáze, trvající přibližně do roku 631. Začátkem zvratu byla porážka východních Turkutů od Číny na řece Wej-che v roce 626. To umožnilo západním Turkutům přesunout síly na západ a zaútočit na Persii. Byzanci se podařilo porazit Avary u Konstantinopole a přechází do protiútoku proti Persii. Ta je do roku 628 zcela poražena a ztrácí všechna dobytá území. Čína do roku 630 úplně zničila východoturkutský kaganát. Proti Avarům bojují ve 2. polovině 20. let úspěšně Srbové a Chorvati a vytlačují je ze severního Balkánu, dobře si proti nim vede ve střední Evropě i francký kupec Sámo. 631 proti nim povstali Bulhaři, kteří do té doby tvořili velmi důležitou součást jejich armády. I když bylo povstání potlačeno, Avaři velmi zeslábli a jsou z velmocenské politiky vyřazeni.
3. fáze mezi léty 632-657 úplně změnila poměry v Eurasii a severní Africe. Do hry se zapojil úplně nový činitel, se kterým do té doby nikdo nepočítal. V průběhu druhé fáze sjednotil Mohamed a islám Araby. Ty do té doby nikdo za vážného soupeře nepovažoval. Pro jejich následnou expanzi byly ale mimořádně příznivé podmínky. Jejich sousedé, velmoci Persie a Byzanc se vzájemnými boji vyčerpaly natolik, že proti Arabům už neměli prakticky koho postavit. Mezi léty 632-640 ovládli Arabové syrsko-palestinskou oblast, 640-645 Egypt, 637-651 zcela zničili a dobyli Persii. Nová čínská dynastie Tchang ovládla do roku 657 území západoturkutského kaganátu a pronikla tak do Střední Asie. Mapa světa se tak v důsledku této první "světové války" zásadním způsobem změnila.

Banderas a Sting se stali vinaři

22. března 2009 v 7:46 | milasko |  Úvahy o víně
Také Sting bude mít své víno

Známá rocková hvězda Sting, bývalý člen skupiny Police, koupil koncem 90. let statek Tenuta del Palagio jižně od Florencie v Toskánsku. Zabývá se tu ekologickým zemědělstvím, aby mohl svou rodinu zásobovat zdravými potravinami. Žije tu se ženou a šesti dětmi. Pěstuje zde různé ovoce a zeleninu, vyrábí med, uzeniny, ale má zde také asi 200 ha vinic. Na podzim by měl představit vlastní Chianti DOCG.

Ani Banderas už nemůže žít bez vlastního vína

Slavná hollywoodská hvězda, herec Antonio Banderas, se stal polovičním vlastníkem vinařského podniku na severu Španělska. Na břehu řeky Duero vlastní asi 230 ha vinohradů, vysazených odrůdami Cabernet Sauvignon, Merlot a Tempranillo.
Podobné články:

Říše Chazarů. 3. Přijetí judaismu a oslabování

20. března 2009 v 9:07 | milasko |  Říše Chazarů

Náboženské poměry v říši se vyvíjely velmi zajímavě. Počátkem 8. století uprchla k Chazarům po nezdařeném povstání proti Arabům část obyvatelstva středoasijského Chórezmu v čele s nejvyšším vojevůdcem Bulanem. Ten si velmi rychle získal v říši mimořádně silné postavení, stává se předním z velmožů. Chórezmijci přinášejí k Chazarům judaismus a jsou též hlavními podněcovateli útoků proti Arabům. Vnuk Bulanův Obadia pak provedl převrat a zatlačil kagana do pozice jakési posvátné bytosti, které sice byly prokazovány téměř božské pocty, která byla ale ve faktické izolaci a bez skutečného vlivu. Část Chazarů proti tomu v 9. století neúspěšně povstala. Po porážce se připojili k Maďarům a jako tzv. Kabaři se stali jedním ze starouherských kmenů. Z nich pocházel i jeden z uherských králů Samuel Aba. Faktickými vládci Chazarů se stali kagan-begové z rodu Bulanova. Zatímco jména oficiálních vládců téměř neznáme, je Bulanova dynastie poměrně dobře známá. Sousedé její představitele chápali jako skutečné vládce. Arabové je označovali titulem malik (král), Rusové pak car. I kagani přijali někdy po roce 800 judaismus. V té době byly hlavními centry říše vedle Itilu a Semenderu ještě Sarkel (Bělaja Věža) na Donu. Závislými kmeny byli například Volžští Bulhaři, Uhři, Alani a také slovanské kmeny Vjatiči, Radimiči, Severjané a Poljané. Říše se rozkládala od Aralského jezera po Kyjev. Žili zde celkem v míru představitelé různých náboženství. Zajímavou a málo známou epizodou je nepříliš úspěšná křesťanská mise Konstantina (Cyrila) a Metoděje v letech 861-862, tedy těsně před cestou na Velkou Moravu.


Od 9. století dochází k určitým ekonomickým změnám. Namísto kořistnických výprav začínají hrát důležitou úlohu v hospodářství příjmy z obchodu. Přes území říše vede řada důležitých obchodních cest, zejména volžská. Na ní leželo hlavní město Itil, které se tak stalo významným obchodním centrem. To dokazují mimo jiné nálezy arabských dirhamů.
V 9. století ale došlo i k výrazné změně zahraniční politiky. Dosavadní orientace na jih, ať už při kořistnických výpravách či při obraně proti Arabům, je odsunuta do pozadí a zájem se obrací na sever. Východní Evropa zaznamenává v této době další vlnu stěhování národů. Počátkem 9. století se do severního Černomoří přesouvají pod tlakem bojovných Pečeněhů Uhři. Ti uznávají závislost na Chazarech a do konce století pak bojují jako jejich spojenci. Uherský vůdce Levedia je kaganem potvrzen ve funkci a bere si vznešenou Chazarku. Říše vede těžké boje proti Pečeněhům, kteří nakonec 889 zatlačili Uhry do Panonie. Ve 2. polovině 9. století také dochází k postupnému sjednocování východoslovanských kmenů a jejich osvobozování od Chazarů. 864 se osamostatnili Poljané, 884 Severjané a 885 Radimiči. V roce 882 si podrobil novgorodský kníže Oleg Kyjev a vznikla Kyjevská Rus, stát který nakonec svedl s Chazary rozhodující boj o hegemonii ve východní Evropě.
Kaganát na přelomu 9. a 10. století zřetelně zeslábl, přišel i o tradičního významného spojence, protože Byzanc ztratila zájem o spolupráci. Naopak pomáhá organizovat různé protichazarské koalice. Chazaři měli ale stále poměrně kvalitní a zkušenou armádu a dost obratně také lavírovali mezi Byzancí, Rusí a různými kočovníky. Koncem 9. století se podařilo s pomocí Alanů porazit jednu koalici vedenou Pečeněhy. Počátkem 10. stol. Byzanc poštvala Alany proti Chazarům, ti ale opět zvítězili. Alanský vládce dal svou dceru budoucímu kagan-begovi Josefovi, známému později díky korespondenci s ministrem kordobského chalífátu.

Poklady Tutanchamonova hrobu 2

18. března 2009 v 6:33 | milasko |  Starověký Orient
Přináším pokračování fotografií z nesmírně zajímavé brněnské výstavy o pokladech z hrobky egyptského faraona Tutanchamona.

Kamenný sarkofág

Model lodi
Ozdobný štít
Schránka na kanopy
Služebníci v posmrtném životě
Válečný vůz
Tutanchamon














Bude pokračovat

Rakvice vs. Středomoří

16. března 2009 v 7:57 | milasko |  Soukromé koštování, odrůdy
Při posledním domácím koštování se mi sešla dvě rakvická vína, jedno francouzské a jedno italské, všechna z ročníku 2006. Projevila se takto:
Grecanico 2006 Indicazione geografica tipica Cantine Settesoli Menfi, Sicílie, Itálie. Grecanico je velmi stará odrůda, pěstovaná téměř výhradně na Sicílii, ale v menší míře i v Argentině. Na Sicílii se zřejmě dostala při velké řecké kolonizaci, na což ostatně poukazuje už název. Dává aromatická vína, částečně podobná Sauvignonu Blanc. Toto víno má obsah alkoholu 12 %, nižší viskozitu a zlatožlutou barvu. Vůně je středně intenzivní a sladká, i když je víno suché. Připomíná proslazené jahody a citrusy. Tělo tenčí, v chuti citrony a grepy. Dochuť kratší. Víno jsem koupil hlavně kvůli odrůdě, kterou jsem zatím neznal, ale nijak neoslnilo. Ocenil jsem 6 body (z 10 možných).
Cabernet Sauvignon 2006 Vin de Pays d´Oc, Brise de France, Andrieu&Fulcrand, Francie.Barva tmavého granátu, viskozita střední, obsah alkoholu 13 %. Slabá nevýrazná vůně. V chuti dosti mdlé, ale zároveň mírně nahořklé, lze tu najít třešně a trochu koření. Dochuť krátká. Prostě takové nic moc marketové víno, i když se firma na etiketě chlubí 30 roky zkušeností. Tohle jsem naštěstí sám nekupoval. Opět 6 bodů.
Malverina 2006 pozdní sběr Víno Rakvice, vinařská obec Rakvice, viniční trať Krefty. Malverina je experimentální interspecifická odrůda, vyšlechtěná na Moravě složitým křížením mezi Veltlínským červeným raným, Merlotem a dalšími odrůdami. Existují zatím jen spíše pokusné výsadby. Dává středně plná až plná harmonická vína, u kterých se stárnutím rozvíjí skořicový buket. Několik setkání s ní bylo pro mne zatím dost příjemných. Typická zajímavá rakvická láhev, uzavřená plastovou zátkou.Víno má obsah alkoholu 12,5 % a vysokou viskozitu. Barva je pěkná, sytě zlatá. Vůně nádherná, sladká s trochou vanilky. Chuť je o trochu horší, hodně kořenitá, dochuť střední až delší. Dávám 7,5 bodu.
Ryzlink vlašský 2006 pozdní sběr Ravis Rakvice, řada Exklusive. Vinařská obec Přítluky, viniční trať Přítlucká hora. Obsah alkoholu 12 %. Světlinká žlutozelená barva, nízká viskozita. Vůně slabá, nevýrazná, nezařaditelná. V chuti snad grepy. Jinak víno působí zvláštně olejovitě, což jsem zaregistroval i u vín z jiných odrůd u této řady. Dochuť je krátká s hořčinkou. Celkově docela zklamání a pro mě nejhorší víno z této skupiny. Dávám jen 5 bodů.
Celkově tedy dopadla domácí vína dost podobně jako ta zahraniční, vymykala se jen Malverina.
A ještě jeden dodatek na závěr. Malverina 2008 pozdní sběr Víno Rakvice zvítězila začátkem března v soutěži Štika Fórum v kategorii bílých tichých ostatních. Pochopitelně jsem si ji také přechutnal. Krásně voněla, ale v chuti mi trochu něco chybělo. Těch 91,25 bodu bych jí asi nedal.




Poklady Tutanchamonova hrobu 1

13. března 2009 v 7:13 | milasko |  Starověký Orient

Velkolepá výstava o pokladech Tutanchamonovy hrobky se chýlí ke konci. Pro ty, kteří neměli možnost ji navštívit, přináším několik fotografií. Nejsou nejlepší kvality, protože se tam nemohl používat blesk. Přesto myslím, že alespoň částečně mohou přiblížit krásu exponátů.
Jedna ze tří zlatých schrán
Sarkofág


Maska

Náhrdelník

Sošky pomocníků v posmrtném životě

Rekonstrukce faraonovy podoby

Mumie


















Bude pokračovat

Změny ve vinařství na Slovensku

11. března 2009 v 10:02 | milasko |  Hodnocení vína, kategorizace
Při nákupu slovenských vín se budeme v budoucnu muset naučit nový systém označování na etiketách. Slovenská vláda schválila návrh na změnu, která vychází z francouzského systému. Zmizí úplně stolní (stolové) vína, důležitý bude původ hroznů. Nejméně kvalitní vína budou tedy bez zeměpisného označení, dosavadní značky budou asi většinou nahrazeny označením odrůdy, která už nebude výrazem nějaké kvality. Dále zde bude uvedený i ročník, tedy například jednoduše Frankovka modrá 2009.
Druhým, vyšším kvalitativním stupněm bude víno s chráněným zeměpisným označením, např.: Malokarpatská vinohradnická oblast. Nejkvalitnějšími pak budou vína s chráněným označením původu, kde může být doplněn přívlastek, např.: Stredoslovenské akostné víno slamové. Úplně nejlepší vína z této kategorie by pak ještě byla vybavena značkou kvality DSC - District of Slovakia Controllatus.

Vinařská soutěž Štika Fórum 2009

10. března 2009 v 7:31 | milasko |  Soutěže, ochutnávky, akce
Ve dnech 4.-5.3. 2009 se v přeloučském hotelu Bujnoch konala vinařská soutěž Štika Fórum 2009. Šest komisí posuzovalo zhruba 400 vín především domácího původu, ale také ze Slovenska, Francie, Španělska, Německa, Bulharska a Moldávie. V čele poroty byla paní Helena Baker, dále zde zasedli i někteří velmi známí vinaři, jako například pánové Valihrach, Ostrožovič nebo Masaryk. A jak tedy soutěž dopadla?

I. Bílá tichá vína do 4 gramů zbytkového cukru
1. Rulandské šedé 2008 pozdní sběr CVNS, Nápravová Ivana Nový Šaldorf 89 bodů
2. Irsai Oliver 2007 kabinet Vladimír Tetur Velké Bílovice 88,25 b.
3. Muškát moravský 2008 pozdní sběr Waldberg Vrbovec 87,75 b.

II. Bílá tichá ostatní vína
1. Malverina 2008 pozdní sběr Víno Rakvice 91,25 b.
2. Pálava 2007 výběr z bobulí Jiří Šmerák Hrušky 90 b.
3. Lipovina 2006 J&J Ostrožovič Velká Trňa, Slovensko 89,25 b.

III. Bílá vína sladká
1. Huxelrebe 2007 Weingut Anselmann, Německo 93,33
2. Cabernet Sauvignon 2007 ledové víno Vinné sklepy Lechovice 93 b.
3. Tokaj cuvée 2007 J&J Ostrožovič Velká Trňa, Slovensko 90,75

IV. Červená tichá vína
1. Reserva Especial, Gran reserva 2000 DO Finca Can Feixes, Španělsko 90,75 b.
2. Cabernet Sauvignon 2008 pozdní sběr Dušan Durdovanský Vinosady, Slovensko, 90,25
3. Cabernet Sauvignon 2006 výběr z hroznů Tanzberg Mikulov 90,25

V. Růžová vína
1. Frankovka modrá 2008 pozdní sběr Dušan Durdovanský Novosady, Slovensko 90,50 b.
2. Rulandské modré 2008 pozdní sběr Nečas, Průdek - sdružení vinařů Rakvice 90 b.
3. Svatovavřinecké 2008 jakostní Vinné sklepy Valtice 88,25


Já jsem byl v jedné z komisí posuzujících bílá suchá. Možná jsme nenarazili na ta úplně nejlepší, přesto mě jich několik docela zaujalo. Samozřejmě jsem ještě něco přechutnával i po skončení. Tady jsou tedy další zajímavá vína:
Ad I.
Müller-Thurgau 2008 kabinet Vinařství U Kapličky Zaječí
Cabernet Blanc 2008 Qualitätstwein Weingut Anselmann, Německo
Müller-Thurgau 2008 kabinet Jiří Šilínek Pavlov
Ad II.
Rulandské šedé 2008 pozdní sběr Jiří Šilínek Pavlov
Hibernal 2008 pozdní sběr Vinařství Baloun Velké Pavlovice
Veltlínské červené rané 2008 výběr z bobulí Ing. Miroslav Volařík Mikulov

U posledně jmenovaného vinaře se musím zastavit. Doposud jsem se s jeho víny nesetkal, ani ostatní členové naší komise ho neznali. Protože nám ale všem tahle Večerka moc chutnala, zajímali jsme se, jak dopadla další jeho vína. Zjistili jsme, že měl na soutěži i velmi dobré Rulandské šedé 2008 pozdní sběr a Sylvánské zelené 2008 pozdní sběr. Nevím, jestli se mi na jeho vína ještě podaří narazit, ale určitě si už budu toto jméno pamatovat.
Co říci na závěr? Velmi pěkná akce. Organizátorům patří jistě dík a pochvala.


Říše Chazarů 2. Rozmach a války s Araby

8. března 2009 v 19:54 | milasko |  Říše Chazarů
Zásadní zlom přinesly dvě události. V roce 651 uprchl k Chazarům potomek zavražděného západoturkutského vládce Irbis Šeguj-kagana, označovaný jako Turksanat. Chazaři ho přijali za svého panovníka. Právě v této době se po smrti Kubrata rozkládá Velké Bulharsko. Chazaři využili situace a do roku 668 Bulhary porazili.Část bulharských kmenů odsud odešla na Balkán, k Volze a do Itálie, zbytek se podrobil Chazarům a později s nimi splynul.
Pozice kagana byla velmi silná. Byl považován za vtělení nejvyššího boha Tengrichána a připisovala se mu zvláštní životní síla, která zabezpečovala štěstí národa. Měl obrovskou autoritu u obyvatelstva, ale byl i důležitým stabilizačním faktorem ve vztahu k podrobeným národům, jejichž vládcové posílali své dcery do kaganova harému. Byl též vrchním velitelem armády a to mu zajišťovalo značný podíl na kořisti, která byla v první fázi existence říše zásadním zdrojem příjmů. Nejvyššími představiteli po kaganovi byli tarchanové, rodová aristokracie, zejména příslušníci kaganova rodu. O něco níže stáli elterbegové, vládcové podrobených národů.
Koncem 7. století se chazarský kaganát rozkládá od Krymu po Kaspické moře, které bylo v té době označováno jako Chazarské moře. Chazaři se i nadále snažili pronikat přes Kavkaz k bohatým zemědělským sídlům, ale narážejí na novou sílu - na Araby. Ti v roce 653 ovládli celé Zakavkazsko a odtud zaútočili na Chazary, byli ale u Belendžeru poraženi. Arabské nebezpečí bylo na půl století zažehnáno. Naopak byli to Chazaři, kteří ve 2. polovině 7. století prováděli nájezdy do Zakavkazska. Od prvních let 8. století ale opět arabská aktivita vzrůstá a mezi léty 706-730 dochází k neustálým vzájemným vpádům. Chazaři v této době také navázali na spolupráci s Byzancí z dob turkutské nadvlády. Protože Byzanc je v této době Araby velmi vážně ohrožována, stávají se pro ni Chazaři významnými spojenci, což se projevilo i v opakovaných dynastických sňatcích císařů s chazarskými princeznami. Plodem takového spojení byl například císař Lev IV. Chazar, syn chazarské princezny Čiček. Při jednom z nejvážnějších ohrožení Byzance, kdy byla v letech 717-718 obléhána Araby Konstantinopol, vpadli Chazaři do Ázerbájdžánu a tím na sebe odlákali část arabských vojsk.
V roce 730 došlo k asi největšímu chazarskému vpádu na arabské území, kterého se zúčastnilo snad až 300 000 bojovníků. Nejprve se jim podařilo porazit menší arabskou armádu, poté se ale při drancování rozptýlili a došlo k druhé bitvě, kde byl již poměr sil pro Araby poněkud příznivější: 100 000 Chazarů proti 50 000 Arabům. Arabové zvítězili a brzy tento úspěch zúročili. V roce 737 vpadlo do Chazarské říše 150 000 Arabů, vedených budoucím chalífou Marvánem. V rozhodující bitvě porazilo 120 000 Arabů 40 000 Chazarů. Na rozdíl od mnoha jiných zemí ani takové vítězství nevedlo k arabské nadvládě. Arabové zřejmě zvážili situaci a usoudili, že tuto zemi nejsou schopni trvale okupovat. Spokojili se pouze s tím, že kagan přijal islám a opět odtáhli. Tato konverze byla navíc čistě formální a islám u Chazarů kořeny nezapustil. Země si též uchovala nezávislost. Ve druhé polovině 8. století, v 60. a 90. letech dokonce došlo k dalším chazarským vpádům do Zakavkazska. Trvalejším důsledkem arabského tlaku bylo přesunutí hlavního města ze Semenderu do Itilu na Volze.

Málo známé odrůdy révy

6. března 2009 v 9:06 | milasko |  Soukromé koštování, odrůdy
V nedávném článku o bulharských vínech jsem se zmiňoval o odrůdě Ruen, součásti cuvée ReDark. Netušil jsem, o co se jedná, ale nedalo mi to a pohledal jsem na internetu. Nebylo to sice úplně jednoduché, ale něco se přece našlo. Myslím, že na podobný problém občas narazí každý, kdo se o víno zajímá. I relativně obsáhlé encyklopedie neznají všechny odrůdy, vždyť stále vznikají nové, jiné zase byly pozapomenuty. Tak mě napadlo, že by nebylo od věci, občas nějakou takovou trochu přiblížit.
RUEN
Ruen je modrá odrůda, vyšlechtěná v Bulharsku křížením Cabernetu Sauvignon a Široka melniška loza. Má středně veliké hrozny a drobné temně modré bobule. Vína bývají extraktivní, tmavé barvy a harmonické chuti.

ISABELLA
Isabella je hybrid druhů Vitis labrusca a Vitis vinifera původem ze severní Ameriky. U nás by se to proto podle předpisů Evropské unie nemělo označovat jako víno, ale v Moldávii nebo Rusku si s tím moc hlavu nedělají. V Evropě se rozšířila též díky vyšší odolnosti vůči chorobám, mrazům i škůdcům. Hrozny jsou malé a řídké, bobule velké s tuhou slupkou. Vína (nebo teda nevína) mají světlejší barvu, málo alkoholu a rychle stárnou. Nejsou tedy vhodná k archivaci. Mají ale velmi zajímavou vůni i chuť po lesních jahodách a díky tomu i dost příznivců.

ORTEGA

Kříženec Müller-Thurgau a Siegerrebe, vyšlechtěný po II. světové válce ve Würzburgu Dr. Breiderem. Název dostala tato velmi časně dozrávající odrůda podle španělského filosofa José Ortegy y Gasset. Vína dává harmonická extraktivní s jemným muškátovo-broskvovým buketem. Pěstuje se hlavně v Německu, zkoušejí ji i v Belgii, Kanadě a Japonsku.





ROTER RIESLING
Stará odrůda z Porýní a Hesenska s vyššími nároky na polohu ale silného bezproblémového růstu. Geneticky se neliší od Ryzlinku rýnského, je ale starší, zato skoro zapomenutá. Pěstuje se v malém množství v Německu a Rakousku.




TRESSOT PANACHÉ
Na závěr jedna velmi zvláštní chiméra, jejíž bobule jsou zelené, modré i modrozelené. Dvoubarevné jsou i listy.
Pochází ze Švýcarska a jde o mutaci francouzské odrůdy Tressot Noir, známou již ze 16. století ve Francii, Itálii a Německu.

Jenisejští Kyrgyzové. 2. Období velké říše a úpadku

3. března 2009 v 9:01 | milasko |  Ujguři, Kyrgyzové a další kočovníci
Útok na Ordu-Balyk

V roce 840 využili Kyrgyzové hluboké vnitřní krize Ujgurů a zaútočili se stotisícovou armádou na hlavní město Ordu-Balyk. Ujgury drtivě porazili a město zničili. Ujguři se ještě několik let pokoušeli o partyzánskou válku, brzy byly ale jejich základny zničeny a Kyrgyzové mohli přejít k dalším výbojům. Během krátké doby vytvořili obrovskou říši spojující Mongolsko a oblasti jižní Sibiře mezi Bajkalem a Irtyšem. Na čas se tak stali hegemony ve stepi. V této době rychle navázali obchodní i politické kontakty s Čínou, Tibetem i bohatými městy Střední Asie. Toto období rozkvětu však nemělo dlouhé trvání. Už ve druhé čtvrtině 10. století dobyté oblasti vyklidili a vracejí se na původní území. Příčiny nejsou spolehlivě objasněny a jsou předmětem sporů. Právě v této době vznikla v severní Číně další z mnoha říší, vytvořených kočovníky. Tentokrát byli jejími tvůrci Kitanové a nazývala se Liao. O tom, že by to byli právě Kitanové, kdo Kyrgyzy porazili a zatlačili, jak se někteří autoři domnívají, neexistují důkazy. Jako pravděpodobnější se jeví jiné dva důvody. Jednak bylo Kyrgyzů relativně málo na to, aby dlouhodobě ovládali tak obrovské území. Tím hlavním bylo ale zřejmě vysychání stepí, které začalo právě v této době. Zdá se, že stepní oblasti prostě na čas přestaly být schopné uživit větší množství lidí.
Od 11.století pak nastupuje úpadek Kyrgyzů. Zapomněli dokonce i runové písmo, které předtím převzali od Turkutů. Dochází ke štěpení říše na menší, vzájemně se hašteřící knížectví, která se navíc musí stále více bránit mongolsky mluvícím kmenům, jako byli Najmani nebo Kara-Kitani. V roce 1207 se pak Kyrgyzové, po mongolských vítězstvích nad sousedními kmeny, raději bez boje podrobili mongolskému vládci Čingischánovi. Dosti často se sice proti cizí nadvládě bouří, ale bez většího úspěchu. V rámci mongolské říše se některé skupiny Kyrgyzů přesouvají k Ťan-šanu a mísí se s kypčackými kmeny. Mění se tak jejich jazyk i fyzický vzhled. Začíná se vytvářet nový národ - předkové současných Kyrgyzů. Ti mají nejvíce mongoloidních rysů mezi všemi turecky hovořícími národy. Zbytky národa, které zůstaly žít na původním území, se pak staly předky Chakasů.

Vína z Mikrosvína 2. část

1. března 2009 v 12:27 | milasko |  Soukromé koštování, odrůdy
Pokračuji ve výběru ze svých poznámek, tentokrát o vínech z ročníku 2006.
Sauvignon 2006 pozdní sběr, Flower line. Obsah alkoholu 12,5 %. Světlince žlutá barva, střední viskozita. Slabší citrusová vůně, v chuti příjemné kyseliny, dochuť středně dlouhá. Dal jsem 8 bodů ( z 10 možných).
Tramín červený 2006 pozdní sběr, Flower line. Obsah alkoholu 12,8 %. Barva hodně světlá, viskozita nízká. Vůně velmi intenzivní, ale rychle odchází. V chuti možná trochu netypické, ovocné, poněkud mdlejší. Krátká kořenitá dochuť. Dostává 6,5 bodu.
Svatovavřinecké 2006 pozdní sběr, Flower line. 13 % alkoholu. Velmi tmavá, inkoustová barva, střední viskozita. Bohatá vůně švestek a višní, extraktivní víno plné příjemné chuti. Dochuť delší. Dávám 8 bodů.
Veltlínské zelené 2006 pozdní sběr, Traditional line. Obsah alkoholu 13 %. Zlatožlutá barva se zelenkavým nádechem, viskozita nízká. Jemná příjemná vůně. Dobře pitelné harmonické osvěžující víno. Kratší dochuť. Dostává 7 bodů.
Traditional line je "tradiční" řada velmi kvalitních vín. Cenově se pohybují asi od dvou stovek výše.
Ryzlink vlašský 2006 pozdní sběr, Traditional line. 12 % alkoholu. Světlá, skoro vodová barva. Extrémně nízká viskozita. Velmi slabá vůně, med. Méně výrazná ovocná chuť. Středně dlouhá dochuť. Dávám 6,5 bodu.
Rulandské bílé 2006 pozdní sběr, Traditional line. 13,4 % alkoholu. Zelenkavá barva, nižší viskozita. Zvláštní slabší, těžko zařaditelná, trochu exotická ale celkem příjemná vůně. I chuť mi přišla neobvyklá ale harmonická. Dochuť delší, 7 bodů.

Chardonnay 2006, výběr z hroznů, Traditional line. Obsah alkoholu 12,6 %. Barva světle zelenožlutá, viskozita nižší až střední. Exotická vůně banánů a ananasu. Příjemná bohatá plná chuť. Středně dlouhá dochuť. Dávám 8 bodů.
Zweigeltrebe 2006 pozdní sběr, Traditional line. Obsah alkoholu 12 %. Velmi tmavá barva, viskozita střední. Méně výrazná višňová vůně, ale zato bohatší harmonická chuť a dlouhá dochuť. Dávám 7 bodů.
Všechna vína se tedy pohybovala od velmi slušného průměru až po nadprůměr, značku Mikrosvín je určitě možné považovat za záruku kvality. Vadily mi jen ceny u Premium line.