Světová válka v 7. století n. l.

24. března 2009 v 8:10 | milasko |  Žuan-žuani Avaři


Tímto článkem se vracím k tématu, které jsem již dvakrát zmínil, a to ve vyprávěních o stěhování národů a o turkutském kaganátu. V prvním případě jsem se tématu dotkl jen okrajově, ve druhém sice naopak dosti podrobně, ale možná jsem ho malinko pohřbil pod spoustou dalších údajů. Proto přináším poměrně stručný, ale zároveň snad docela přehledný text o této velmi zajímavé a významné epizodě historie. Pojem světová válka jsem již použil s vysvětlením, že tehdejší svět byl poněkud "užší" a zahrnoval Evropu, Asii a severní Afriku.


Konflikt trval přibližně půl století v první polovině 7. století n. l., ale nazrával již dlouho předtím ve století šestém. Hlavní evropskou mocností byla v této době Byzanc. Ta byla za vlády císaře Justiniána I. (527-565) na vrcholu moci, jeho výboje téměř obnovily Římskou říši. Byla dobyta říše Vandalů v severní Africe, Ostrogótů v Itálii, část území Visigótů ve Španělsku, středomořské ostrovy a sever Balkánu. Dlouhé války ale říši dost vyčerpaly, což se projevilo okamžitě po císařově smrti. Již 568 dobyli většinu Itálie Langobardi, velká část Balkánu je zaplavena Slovany. Byzanc ve válkách běžně využívala pomocné oddíly z různých barbarských kmenů. K získání jejich vládců existovalo vedle zlata ještě jedno mocné lákadlo - hedvábí. To bylo v této době nesmírně ceněné. Problém byl, že do Byzance se dostávalo přes území jejího nejnebezpečnějšího nepřítele - Persie - se kterou téměř neustále válčila. Peršané si dobře uvědomovali, že čím více hedvábí přes své území propustí, tím více vojáků bude moci Byzanc proti nim postavit. Ale obchod úplně přerušit nemohli, protože právě obchodní cla byla zásadním zdrojem příjmů, ze kterých byla placena i jejich armáda. Snažili se tedy propustit co nejméně hedvábí za co nejvyšší ceny. To se nelíbilo nejen Byzanci, ale také východnímu a severnímu sousedovi Persie, turkutskému kaganátu, obrovské říši, která se táhla od Žlutého po Černé moře. Turkuti využívali toho, že Čína byla v této době nejednotná a slabá a za mír odtud dostávali obrovská množství hedvábí, které sami nemohli spotřebovat a chtěli ho dodávat Byzanci. První společná válka Turkutů a Byzance proti Persii ale skončila 589 porážkou spojenců. V témže roce bylo dokončeno sjednocování Číny dynastií Suej, která zahajuje ostře protiturkutskou politiku. Jedním z důsledků byl rozklad kaganátu na dvě nepřátelské říše na počátku 7. století. Scéna pro světový konflikt byla připravena.

Jak vypadaly hlavní mocnosti konfliktu? Jádrem jedné koalice byla Byzanc, usilující o rozšíření obchodu s hedvábím. Jejími spojenci byli západní Turkuti, Čína a Frankové. Jádrem druhé byla Persie a spojenci byli nepřátelé Číny východní Turkuti, nepřátelé Byzance Avaři a Langobardi a nepřátelé Byzance a Franků Visigóti. (Viz mapa)
Konflikt se dá rozdělit na několik etap. 1. fáze trvala zhruba mezi léty 602-626 a začala, když v Byzanci propukla občanská válka. Nepřátelé toho okamžitě využívají. Persie dobývá byzantská území v Sýrii, Palestině, Egyptě a velké části Malé Asie. Čína bojuje s východními Turkuty, Avaři nejprve porazili byzantského spojence v severním Černomoří, slovanský svaz Antů, poté postupně zaplavují Balkán a ohrožují Konstantinopol. Vizigóti vytlačili Byzantince ze Španělska. Kulminačním bodem byl rok 626, kdy Peršané došli k Bosporu a obléhají Konstantinopol z východu, zatímco z balkánské strany ji obléhá obrovská armáda Avarů. Zdálo se, že i dějiny Východořímské říše skončí. Překvapivě se tak ale nestalo.
Rok 626 je rokem obratu a zároveň počátkem 2. fáze, trvající přibližně do roku 631. Začátkem zvratu byla porážka východních Turkutů od Číny na řece Wej-che v roce 626. To umožnilo západním Turkutům přesunout síly na západ a zaútočit na Persii. Byzanci se podařilo porazit Avary u Konstantinopole a přechází do protiútoku proti Persii. Ta je do roku 628 zcela poražena a ztrácí všechna dobytá území. Čína do roku 630 úplně zničila východoturkutský kaganát. Proti Avarům bojují ve 2. polovině 20. let úspěšně Srbové a Chorvati a vytlačují je ze severního Balkánu, dobře si proti nim vede ve střední Evropě i francký kupec Sámo. 631 proti nim povstali Bulhaři, kteří do té doby tvořili velmi důležitou součást jejich armády. I když bylo povstání potlačeno, Avaři velmi zeslábli a jsou z velmocenské politiky vyřazeni.
3. fáze mezi léty 632-657 úplně změnila poměry v Eurasii a severní Africe. Do hry se zapojil úplně nový činitel, se kterým do té doby nikdo nepočítal. V průběhu druhé fáze sjednotil Mohamed a islám Araby. Ty do té doby nikdo za vážného soupeře nepovažoval. Pro jejich následnou expanzi byly ale mimořádně příznivé podmínky. Jejich sousedé, velmoci Persie a Byzanc se vzájemnými boji vyčerpaly natolik, že proti Arabům už neměli prakticky koho postavit. Mezi léty 632-640 ovládli Arabové syrsko-palestinskou oblast, 640-645 Egypt, 637-651 zcela zničili a dobyli Persii. Nová čínská dynastie Tchang ovládla do roku 657 území západoturkutského kaganátu a pronikla tak do Střední Asie. Mapa světa se tak v důsledku této první "světové války" zásadním způsobem změnila.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 sucubus sucubus | Web | 25. března 2009 v 19:43 | Reagovat

zajímavej článek, i když já na ty boje moc nejsem. Koukni na můj blog jestli chceš.

2 milasko milasko | Web | 25. března 2009 v 21:05 | Reagovat

sucubus: Mám tu od tebe v krátké době dva komentáře, ale odkazy nefungují.

3 cik cik | 10. října 2012 v 10:44 | Reagovat

hezké zajímavé :)

4 hfh hfh | 10. října 2012 v 10:44 | Reagovat

[3]: hezký komentář

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama