Duben 2009

Germáni 3. Markomani

29. dubna 2009 v 9:52 | milasko |  Germáni


Patřili k polabským Germánům, ke svazu Svévů (Svébů). Jejich jméno znamená nejspíše muži z pohraniční oblasti (marky), možná muži na koních. Původně žili v Polabí, koncem 2. století př. n. l. byli během přesunů Kimbrů a Teutonů byli zatlačeni k Mohanu. V roce 58 př. n. l. byli součástí svévského uskupení, které bylo poblíž dnešního Mühlhausenu poraženo Caesarem. Asi v roce 9 př. n. l. byli z Pomohaní vytlačeni římským vojevůdcem Drusem. Do Čech se dostali pravděpodobně mezi léty 9 a 6 př. n. l., vytlačili odtud keltské Bóje, obsadili i keltská oppida. Zde zřejmě alespoň částečně navázali na keltské železářství, v němž Keltové Germány zřetelně převyšovali. Zdá se, že to byli právě Markomani, od nichž se tyto znalosti pak šířily k dalším germánským kmenům. Jejich vládcem v Čechách byl Marobud (Marbod), který v mládí pobýval v Římě. Postupně rozšiřoval svou moc na další sousední kmeny v oblasti Labe, Odry a Sály. Podléhali mu Kvádové na Moravě, Hermunduři v Posálí, Lugiové v horním Poodří, slezští Silingové, Semnoni mezi středním Labem a Odrou a Langobardi v dolním Polabí. Celkově byl schopen postavit vojsko o 70 000 mužích. Jeho sídlem bylo Marobudum, některé z bývalých keltských oppid, zřejmě Závist nebo Stradonice.
V roce 6 n. l. se na zásah proti němu chystalo 12 římských legii a další pomocné sbory. Plánovali mohutný klešťový útok. Jedna část měla zaútočit ze západu, z Mohuče (Mogontiacum), druhá z jihu, z tábora Carnuntum v dnešním Rakousku. Chystanou akci nakonec zmařilo velké povstání v Panonii, proti němuž byla část vojáků nasazena. Z celého plánu nakonec zbyl jen útok západní armády v roce 9 n. l., který skončil katastrofou v Teutoburském lese. To, že v této klíčové bitvě Marobud nepodpořil vítězného vládce Cherusků Arminia, který ho o pomoc žádal, mu velmi uškodilo. Ten mu to nikdy nezapomněl a když se vypořádal s Římany, začal bojovat proti Marobudovi. V roce 16 n. l. odpadli pod jeho tlakem od Markomanů Langobardi a Semnoni, následující rok byl Marobud poražen a jeho svaz se rozpadl. V roce 19 ho pak svrhl velmož Katvalda (Catualda), pravděpodobně gótského původu a zmocnil se vlády.
Marobud odešel do Říma. Byl internován v Ravenně, kde nakonec zemřel. Ani Katvalda se u moci dlouho neudržel, v roce 21 byl poražen a svržen vládcem Hermundurů Vibiliem. I on odchází do Říma. Bývalá Marobudova a Katvaldova družina byly převedeny Římany na pomezí Moravy a Slovenska a podřízeny kvádskému králi Vanniovi, kterého sami Římané dosadili na trůn. Mocenské centrum se na dlouhou dobu přesunulo z Čech na Moravu, kvádští vládcové po určitou dobu ovládali i Markomany. I známé markomanské války (166-181 n. l.) mají název spíše proto, že na jejich počátku s Římany vyjednávalo poselstvo markomanského vládce Ballomaria.Těžiště bojů leželo ale na Moravě, kde žili Kvádové, i když samozřejmě i Markomani se na vpádech na římské území podíleli. V roce 169 pronikli až do severní Itálie. Z dalších svévských kmenů zde bojovali Hermunduři a Langobardi, vedle nich ale také severoíránské kmeny Jazygů, Roxolanů a Alanů. Přes dočasné úspěchy, kterých dosáhl Marcus Aurelius, potvrdil nakonec Commodův mír hranice, jaké byly před zahájením bojů. Markomani museli na čas posílat pomocné jednotky do římské armády.

Další markomanské útoky přišly počátkem 2. poloviny 3. století, kdy jim vládl král Attalus. Germáni útočili do římského Norika. Roku 299 zvítězil nad Markomany císař Diocletianus. V roce 357 zaútočili znovu Markomani, tentokrát do Raetie. Z konce 4. století jsou zachovány zmínky o tom, že k nim začalo pronikat křesťanství. Na počátku 5. století, po hunském útoku ne kmeny ve střední Evropě, odcházejí Markomani z Čech do dnešního Bavorska a stali se předky Bavorů.
Zajímavostí z kulturní oblasti jsou doložené markomanské runy.










Ochutnávka vín vinařství Reisten

26. dubna 2009 v 17:09 | milasko |  Soutěže, ochutnávky, akce


S víny vinařství Reisten z Pavlova jsem se zatím setkal jen dost vzácně, proto jsem se dost těšil na ochutnávku. Konala se 23. 4. 2009 v hotelu Zlatá štika v Pardubicích. O vínech a vinařství zasvěceně hovořili jeho zástupci pánové Otčenášek a Veselý. Dozvěděli jsme se, že Reisten bude brzy slavit deset let existence. Zpočátku nakupovali cizí hrozny a produkce byla asi 25 000 lahví ročně, postupně ale získali vlastní vinohrady a produkují asi 100 000 lahví, což je momentální strop kapacity jejich sklepa, ale vzhledem k tomu, že nadbytek hroznů nyní nevýhodně prodávají, uvažují o rozšiřování. Konečně jsem taky zjistil, odkud se vzalo označení vín vyšší řady Maidenburg. Je po dominantě krajiny nad Pavlovem - Dívčích hradech. Jejich nejoblíbenější tratˇ se jmenuje U Božích muk. Z keře sklízejí maximálně 2-2,5 kg hroznů, z hektaru 5-5,5 tuny. Mnoho hlav dovezli za drahé peníze z Alsaska, Sancerre a Porýní. Jejich vína jsou často enologická cuvée z různých klonů. Absolutní převahu mají u nich vína bílá, pro které jsou v jejich oblasti lepší podmínky než pro červená. Jsou určena pro gastronomii a privátní zákazníky, čemuž odpovídají vyšší ceny. Údajně ale s odbytem nemají problémy. To by asi na úvod stačilo a teď, co jsme ochutnali. Když pominu vstupní zavíňovací moldavskou Feteasku z Vartely, podávalo se 12 vzorků, z toho 10 bílých. Ještě musím předeslat, že jsem seděl na místě, kde nebylo úplně ideální osvětlení, takže mi barvy trochu splývaly a údaje o nich a částečně i o viskozitě je třeba brát s mírnou rezervou.

Pinot Grande Cuvée 2007 pozdní sběr. Jedná se o cuvée Pinot Blanc (60 %), Pinot Gris (15 %) a Chardonnay (25 %). Sytější zlatá barva, viskozita střední, 12 % alkoholu. Hrozny z trati Nad Nesytem. Pro zdejší vína je typická výrazná mineralita. Vůně méně výrazná, sladší, hruškový kompot. Ve spíš neutrální chuti lehké perlení. Trochu mi připomínalo některá lehčí alsaská vína. Dochuť kratší až střední. Dal jsem mu 6,5 bodu z 10 možných.
Ryzlink vlašský 2007 pozdní sběr. Zlatavá barva se zelenkavými záblesky, střední viskozita, 12,9 % alkoholu. Opět méně výrazná vůně, květiny, med. Chuť plnější, širší, mineralita. Dochuť kratší až střední s mírnou hořčinkou. Dostalo ode mě 7 bodů.


Sauvignon Blanc 2007 pozdní sběr. Obsah alkoholu 11 %, barva i viskozita podobné jako u předchozího vzorku. Výraznější, velmi příjemná vůně, ve které se dalo najít kompotované ovoce, Bonpari i květiny. Jemná, středně plná chuť, střední až delší dochuť, 7,5 bodu.
Riesling 2006 pozdní sběr Maidenburg. I tady se mi barva a viskozita zdály podobné jako u dvou předchozích vzorků. Obsah alkoholu 13 %. Výrazná sladká, trochu zvláštní vůně, která mi připomínala některé pochoutky z mládí jako Lipo či Energit. Velmi suché (1,8 g zbytkového cukru) příjemné kořenité víno se středně dlouhou dochutí. Opět 7,5 bodu.
Riesling 2007 kabinet Maidenburg. Obsah alkoholu 10,4 %. Barva světlejší, viskozita střední. Vyšší zbytkový cukr - 10,1 g. Středně intenzivní vůně ostružin a malin. Příjemná svěží chuť s trochou citrusů, středně dlouhá dochuť. Pěkné víno, kterému jsem dal 8 bodů.
Svatovavřinecké claret 2007 kabinet. Po té dlouhé sérii bílých docela příjemná změna. 10,8 % alkoholu, světlejší lososová barva, střední viskozita. Středně intenzivní, pro mě nepříliš zajímavá vůně, taková šťávička ze sladkých jahod. Chuť se mi ale líbila více, byla docela plná, spíše maliny. Dochuť středně dlouhá, 7 bodů.
Pinot Blanc 2005 výběr z hroznů. První víno, které vinařství vyrobilo z vlastních hroznů. 13,3 % alkoholu, sytější zlatožlutá barva, nižší až střední viskozita. Polosladké víno se 14,5 g zbytkového cukru. Jemná příjemná vůně, meruňkovice. Příjemná harmonická chuť, středně dlouhá dochuť. Dávám 8 bodů.


Sauvignon Blanc 2007 pozdní sběr Maidenburg. Světlejší barva, střední viskozita. 11 % alkoholu, 16,5 g zbytkového cukru. Výraznější kořenitá vůně, skořice. Víno s trochu výraznější kyselinou (7,8 g). Dochuť středně dlouhá. Víno, které má dobré předpoklady pro archivaci. Dostává 8 bodů.
Chardonnay 2007 pozdní sběr Maidenburg. 11,5 % alkoholu, 17,7 g zbytkového cukru, 8,4 g kyselin. Sytější zlatá barva, střední viskozita. Slabší lehce kořenitá vůně, lékořice. Extraktivní víno se středně dlouhou dochutí. Dal jsem 7,5 bodu.
Pinot Blanc 2007 pozdní sběr Maidenburg. 12,7 % alkoholu, vyšší viskozita, hodně světlá barva. Sladká vůně vánočního cukroví s kokosem. Středně plné tělo, mineralita. Dochuť středně dlouhá. Dávám 7,5 bodu.
Merlot 2006 výběr z hroznů Maidenburg. Po tolika bílých znovu docela příjemná změna. Barva na pomezí rubínu a granátu, vysoká viskozita, 13 % alkoholu. Výrazná příjemná těžší vůně, ve které je lehký náznak barikové kouřovosti. Byly tu totiž využity potřetí použité barikové sudy.Tedy jak se říká: barikem políbené, nikoliv znásilněné. Dále je tu trocha mandlí a černý rybíz. Chuť je středně plná, dochuť také střední. Údajně vydrží i 20 let. Ocenil jsem 8 body.
Sauvignon 2008 pozdní sběr Maidenburg. Obsah alkoholu 12 %, světlejší barva, viskozita střední. Velmi intenzivní a příjemná vůně, kterou jsem ale neuměl zařadit. Středně plně tělo, ovocná chuť. Středně dlouhá dochuť. Opět 8 bodů.
Všechny vzorky byly tedy pěkné, na závěr přišel ještě skvělý raut. Přesto si mě vína z Reistenu úplně nezískala. Dávám spíše přednost ovocnějším vínům. Někdo by to možná komentoval, že k minerálním vínům je třeba se propít, ale nakonec každý má svůj jazýček. Jistý problém bych ale měl i s cenami. Ty jsou skutečně vyšší. (Ceny ve sklepě u uvedených vzorků od 169 do 490,-.) Přestože mi všechna vína chutnala, poměr mezi kvalitou a cenou mi úplně ideálně nevycházel.


Ruská vína evropské úrovně?

24. dubna 2009 v 17:03 | milasko |  Úvahy o víně




Ruská mocnost by chtěla mít i vína na světové nebo alespoň evropské úrovni. Komise ruských vinařských expertů představila ta domácí vína, která podle nich jsou na "evropské úrovni". Cenově se pohybovala v přepočtu asi do 200 Kč. Tady jsou některá z nich:


Cru Lermont 2006 Cabernet Sauvignon, Fanagoria, Krasnodarský kraj. Temně granátové víno s bohatým buketem černého rybízu a živočišnými tóny, harmonické chuti se sametovými taniny. To by mělo být údajně nejlepší.
Chateau Le Grand Vostock 2004 Aligoté, Aurora, Krasnodarský kraj. Víno světle slámové barvy se zelenkavými odstíny. Bohatý buket s tóny citrusů,medu, vanilky a smetany.Plná chuť s máslovými tóny a dlouhou dochutí.
Chateau Le Grand Vostock 2007 Cabernet-Saperavi, Aurora, Krasnodarský kraj. Temně granátová barva. Vůně černého rybízu, smetany a vanilky. Plná kořeněná chuť.
Chateau Tamagne 2007 Cabernet Sauvignon, Kubaň -Vino, Krasnodarský kraj. Granátová barva, vůně černého rybízu višní. Harmonická plná chuť tmavého ovoce.
To vše zcela bez záruky, pro zajímavost.

Říše Chazarů 5. Armáda, výzbroj, taktika

22. dubna 2009 v 12:42 | milasko |  Říše Chazarů

Chazaři osvědčili své bojové umění proti Peršanům, Arabům, Byzanci, Bulharům, Pečeněhům, Oguzům a dalším národům. Jejich říše přežila ve velmi těžkých podmínkách a na velmi exponovaném místě tři století. Daně jim platila spousta podrobených kmenů. To jasně ukazuje, že byli velmi dobrými válečníky. Jak vypadala jejich výzbroj? Chazaři používali luky, meče, palaše, šavle, kopí, sekery, dýky, chránili se přilbami, štíty a též pancíři. Ty byly zřejmě zpočátku tvořeny silnou kůží, na které byly v nejzranitelnějších místech přišity kovové kroužky nebo destičky, od poloviny 8. století se pak objevuje drátěná košile.


Jako u všech kočovníků i u Chazarů byl klíčovou zbraní luk. Byl poměrně masivní, složený z několika druhů dřeva a kostěných doplňků. Též kovové hroty šípů byly těžké, dlouhé asi 11 cm a široké 3-4 cm. Po rozšíření drátěných košil se hroty výrazně zmenšily, byly ale průbojnější. Polovina 8. století přinesla změnu i u sečných zbraní. Místo mečů a palašů se v mnohem větší míře objevuje šavle. Pod vlivem Alanů se u Chazarů dost rozšířily bojové sekery s úzkým protáhlým ostřím. Štíty byly kruhové, o průměru asi 80 cm, vyrobené z dřevených desek. Sloužily hlavně k zachycování střel, větší úder sečnou zbraní by nevydržely. Někdy se ale používal ještě menší kovový štít, který by připevněn k lokti a chránil v boji zblízka. Pro jízdního bojovníka bylo samozřejmě důležité i dřevené sedlo a další významná novinka - třmeny. Ty v Evropě rozšířili Avaři a právě Chazaři.
Armáda byla samozřejmě hlavně jezdecká. Do poloviny 8. století se jednalo o čistě jízdní vojsko. Šlechta byla chráněna výše popsaným kombinovaným pancířem z kůže a kovu, většina prostých bojovníků ochrannou zbroj nevlastnila. Vojsku velel osobně kagan nebo jeho zástupce šad (princ). Jednotlivým oddílům veleli tarchanové. Elitní úderné oddíly měly vysokou bojovou hodnotu a byly schopné porážet i podstatně početnější vojska nepřátel. Arabové pro toto období uvádějí 200-300 tisícové armády Chazarů, což je ale asi přehnané.
Od poloviny 8. století převážila těžká jízda, od přelomu století ji velel kagan-beg. Jádrem byla gardová těžká jízda o síle 10-12 tisíc. Družiny dalších velmožů měly celkem asi 20-30 tisíc mužů. V případě potřeby umožnila mobilizace obyvatelstva zvýšit počet vojska několikanásobně. Důležitou součástí byly v této době i oddíly podrobených a závislých národů. Například Alani posílali pěchotu i jízdu, obvykle bez ochranné zbroje. Jejich zbraněmi byly šavle, luky a sekery. Volžští Bulhaři byli schopni vyslat asi 20 000 jezdců, asi o dost slabší byly pomocné jízdní oddíly Maďarů. Oba tyto národy používaly podobné zbraně a zbroj jako Chazaři. Údaje o počtech a výzbroji východních Slovanů v chazarské armádě chybí, ale jednalo se pravděpodobně převážně o pěchotu, doplněnou nepříliš početnou lehkou jízdou. Slovanští žoldnéři ale žili i v hlavním městě Itilu. Vedle nich tu pak byli též početní muslimové, kteří byli schopni postavit asi 7 tisíc bojovníků, převážně těžké jízdy. Ti byli v 10. století dokonce hlavní údernou silou armády, bojující ovšem také za žold. Jádro armády se tedy profesionalizovalo, což umožnilo říši přežívat ještě nějakou dobu v obklíčení mnohem početnějšími nepřáteli.
Co se týče taktiky vlastních Chazarů, byla podobná jiným kočovníkům. Část armády byla skryta nepříteli a napadla ho poté, co jiné oddíly předstíraly ústup a vlákaly protivníkovo vojsko do léčky.
Zánik říše v polovině 10. století nebyl způsoben slabostí nebo špatnou výzbrojí armády, ale postupným vnitřním oslabováním a následným odpadnutím podmaněných národů.

Na ochutnávku do hypermarketu?

20. dubna 2009 v 9:56 | milasko |  Soutěže, ochutnávky, akce





Nedávno jsem četl poměrně bouřlivou diskusi na téma ochutnávky vín. Tedy kam chodit, co by tam mělo být nabízeno apod. Přiložím trochu netradiční polínko - ochutnávku v hypermarketu. 16. dubna jsem byl na ochutnávce v Globusu v Pardubicích. Šel jsem tam se smíšenými pocity. Vím, že Globus tyto ochutnávky už delší čas provádí, ale zatím jsem je nějak vynechával. Čekal jsem, že se tam budou podávat nejobyčejnější marketová vína a že se nic nového nedozvím. Musím připustit, že jsem se dost mýlil. Ochutnávka se mi líbila a celkem nemám, co bych ji vytkl. Teď jsem si to asi u skalních vínomilů rozlil a možná rozvažují mezi upálením a věčným zatracením, ale proč si hrát na snoba.
Už při příchodu jsem byl příjemně překvapen pěkným a přehledným degustačním listem a přiloženým poměrně podrobným popisem nabízených vín. Již před zahájením byla všechna místa obsazena. Přednášel pan Jan Martínek, zastupující německo-italskou společnost Racke & GIV. Šlo o vína z JAR, Austrálie, Chile a Itálie. V tom, že to budou marketová vína jsem se sice nemýlil, ale vesměs šlo o velmi slušnou kategorii. Cenově se pohybovala od 119 do 429 Kč, všechna byla dobrá až velmi dobrá. Pan Martínek o nich povídal se zápalem, přidal různé zajímavůstky o vinařství v zemích jejich původu. Jako profesionálovi bych mu jen vytkl občasné chyby ve výslovnosti (názvy odrůd apod.). V průběhu ochutnávky bylo podáváno velmi slušné občerstvení z čerstvého pečiva, sýrů a uzenin. No a co jsme to vlastně ochutnávali?
Orvieto Classico Secco 2007 DOC, Melini, Itálie. Víno původem z Umbrie, vyrobené poměrně složitou kupáží z odrůd Trebbiano, Toscana, Grechetto, Malvasia a Drupeggio. Sklízí se zde asi 12 tun z hektaru. Mělo 12 % alkoholu, světlejší zlatavou barvu se zelenkavými záblesky. Viskozita byla nízká, ve vzhledu lehké perlení. Lehčí vůně citronů a kiwi. Dosti neutrální chuť s nepatrnou hořčinkou. Dochuť kratší až střední. Je doporučováno k lehkým předkrmům, bílému masu a rybám. Funkci zavíňovacího vzorku splnilo docela dobře, dal jsem mu 6,5 bodu.
Pinot Grigio 2007 IGT, Lamberti, Veneto, Itálie. Pinot Grigio je italský název pro Rulandské šedé. Sklízí se zde 11 tun z hektaru. Víno s 12 % alkoholu, zlatožluté barvy, nižší až střední viskozity. Středně intenzivní vůně citrusů. Ty byly i ve svěží chuti. Kratší až střední dochuť. Víno je doporučováno k těstovinám, pikantními omáčkám, zelenině a drůbeži. Bylo o něco lepší než předchozí vzorek, dal jsem 7 bodů.
Chardonnay 2008 Golden Kaan, Western Cape, JAR. Obsah alkoholu 13,5 %. Víno zrálo v podruhé použitých barikových sudech. Suché víno se světlou zelenkavou barvou a vyšší viskozitou. Vůně byla výraznější, sladká, byly v ní banány a ananas. Příjemná plná chuť, středně dlouhá až delší dochuť. Doporučováno k salátům, těstovinám a rybám. Nejlepší bílý vzorek, 7,5 bodu.







Cabernet Sauvignon Rosé 2007, Espritu de Chile. Vysoký obsah alkoholu - 14 % - tedy žádná šťávička. Vyšší viskozita, rezavě oranžová barva. Vůně jahod a malin, chuť příjemná, na růžové víno i docela plná, dochuť ale kratší. Je doporučováno jako aperitiv nebo k bílému masu. Ohodnotil jsem na 6,5 bodu.
Merlot 2007 IGT Lamberti, Veneto, Itálie. 12,5 % alkoholu, vyšší viskozita, barva na pomezí rubínu a granátu. Středně intenzivní vůně rybízu a grepu. V chuti příjemné kyseliny i třísloviny. Dochuť kratší až střední. Vhodné k nakládaným a pikantním masům. Dal jsem mu 7 bodů.
Merlot 2006 Golden Kaan, Western Cape, JAR. Obsah alkoholu 13,5 %. Víno zrálo 9 měsíců v barikových sudech. Dosti neobvyklá barva někde mezi tmavorezavou a mahagonem. Vysoká viskozita, vůně intenzivní, ale dost špatně zařaditelná, nejspíše višně. V příjemné chuti jsem cítil třešně. Dochuť středně dlouhá. Doporučuje se k vepřovému a drůbežímu masu. Ocenil jsem 7,5 b.

Shiraz 2006 Folonari IGT, Itálie. Obsah alkoholu 13 %. Vysoká viskozita, barva tmavého granátu. Těžká kořenitá vůně černého rybízu. V ovocné chuti ale něco cizího. Dochuť středně dlouhá. Vhodné ke grilovaným a kořeněným jídlům. Pro mě asi nejslabší víno ochutnávky, ale ještě 6,5 bodu.
Shiraz 2007 Yellow Tail, Casella Wines, Yenda, Austrálie. 14 % alkoholu. Vysoká viskozita, barva neprůhledná do fialova. Výrazná vzrušující vůně černého rybízu, lesního ovoce a koření. Tělnaté víno s chutí lesních plodů, vanilky a perníku. Dochuť střední až delší. Doporučuje se k hovězímu masu a zvěřině. Opravdu pěkné víno, kterému jsem dal 8 bodů.




Cabernet Sauvignon 2006 Golden Kaan, Western Cape, JAR. 13,5 % alkoholu. Vysoká viskozita, barva tmavého granátu. Méně výrazná vůně, ale chuť lepší (což zase tak časté nabývá), ale i zde jsem měl dost potíže se zařazením, snad třešně. Dochuť středně dlouhá. Mělo by se podávat k biftekům či jehněčímu. Získalo ode mě 7 bodů.
Cabernet Sauvignon 2007 Aresti, Estate Selection, Chile. Obsah alkoholu 14 %, vysoká viskozita. Velmi tmavá barva do fialova. Výrazná nádherná vůně, byly v ní borůvky a koření. Plná chuť s trochu výraznějšími tříslovinami. Delší dochuť. Doporučuje se k biftekům a vepřovému masu. Dostalo 7,5 bodu.
Valpolicella Classico Superiore Ripasso 2006 DOC, Folonari, Itálie. Kupáž odrůd Corvina, Rondinella a Molinara. Obsah alkoholu 13,5 %. Střední až vyšší viskozita. Barva někde mezi granátem a mahagonem. Výrazná ovocná vůně třešní a višní, kořenitá chuť. Je doporučováno k pečenému masu a zvěřině. Dal jsem 7 bodů.
Syrah 2005 Reserva, D.O. Maipo Valley, Limited Release, Aresti, Rio Claro, Chile. Víno dostalo zlatou medaili na Concours Mondial Bruxelles 2007. Zrálo 12 měsíců v barikových sudech. Vysoký obsah alkoholu - 14,5 %. Vysoká viskozita. Barva velmi tmavého granátu. Výrazná těžká kořenitá vůně. Lahodná plná chuť. Střední až delší dochuť. Doporučováno ke zralým sýrům. Přiznám se, že úplně nejvíce se mi na tomto víně líbilo to, že jsem ho v závěrečné minisoutěži vyhrál. Jinak se ale určitě o běžné marketové víno nejedná. Dostalo 8,5 bodu.





Nemohu mluvit za ostatní, ale myslím, že většina lidí vypadala dost spokojeně. Žádné z vín nebylo vyloženě špatné, některá velmi pěkná. Kromě dobrého pití a jídla vyhrálo ještě několik dalších lidí láhev vína a úplně každý si odnášel řadu dárků: malé láhve, tašky na víno a další drobné suvenýry.
Mám-li tuto ochutnávku srovnat s těmi, na které chodím běžně a kde je obvykle představováno jedno vinařství, častěji domácí, rozdíly vidím asi následující: Vína z marketů mohou působit trochu uniformně, ale pokud se udělá dobrý výběr a sáhne se do dražšího sortimentu, ochutnávka fádně nepůsobí, i když asi chybí ty skvělé lahůdky, které se na prezentacích lepších vinařství obvykle objevují na závěr. Naproti tomu někdy bývají úvodní vína relativně slabší a u některých vinařství se člověk nemůže ubránit dojmu, že např. všechna bílá jsou si nějak až moc podobná. Na závěr tedy: Nevidím důvod, proč to nezkusit znovu. Prakticky jedinou slabinou ochutnávky z mého pohledu byly nepříliš vhodné široké sklenice, kterými se nedalo dobře kroužit.



Špatné časy pro Bordeaux

18. dubna 2009 v 22:08 | milasko |  Úvahy o víně
Již jsem několikrát zmiňoval potíže, které hospodářská krize přináší vinařství. Velké problémy mají vinaři v Bordeaux. K velkým odběratelům zdejších vín patří tradičně Velká Británie. Zdejší obchodníci s vínem ale začínají svým francouzským partnerům odmítat jejich víno odebírat. Je to o to citelnější, že vracejí hlavně ta nejdražší vína. Poptávka po těch elitních zřetelně poklesla, k čemuž přispělo i velké kolísání kursu valut a snižování kurzu libry vůči euru. Ve skladech se nahromadilo velké množství vín značek jako Chateau Latour, Chateau Lafite Rothschild a dalších, která jsou momentálně v Anglii jen velmi špatně prodejná. Přestože jejich ceny snížily asi o 20 %, poptávka po nich stále klesá. Mnohé restaurace zaměnili ve svých nabídkách tato vína levnějšími druhy. Experti ale upozorňují, že podobné problémy jako Bordeaux mají i jiné regiony Francie. V rámci Evropy se zdá, že francouzská vína jsou částečně zatlačována italskými, ale i Italové mají potíže s prodejem vín, zejména těch špičkových. Pokles zájmu o elitní vína není jen záležitostí Velké Británie, projevuje se v celé Evropě. Jejich produkce klesá nejen ve Francii, ale i v Itálii nebo Portugalsku.
Související články: Hospodářská krize a vinařství

Germáni 2. Od markomanských válek po období stěhování národů

15. dubna 2009 v 10:48 | milasko |  Germáni
Název markomanské války je poněkud zavádějící, protože bojů proti Římanům se účastnilo i mnoho jiných kmenů, a to nejen Germánů, ale například i severoíránští Sarmati. Je možné, že vlastní příčinou jejich vpádů na římské území nemusela být nutně jenom vidina kořisti, ale právě v této době vrcholily přesuny východních Germánů, zejména Gótů, směrem na jih. To mohlo vyvolat tlak na kmeny, sídlící severovýchodně od Římské říše.
Po uzavření míru s Parthy a stažení posil z východu se císaři Marcu Aureliovi podařilo dosáhnout obratu ve válce a přenáší boj na germánské (tedy i naše) území. Z této doby máme četné doklady o pobytu Římanů u nás na Moravě a také na Slovensku (Trenčín). Nejsevernější moravské nálezy jsou až u Olomouce, významnější jsou ale na jihu. U Mušova vznikla mohutná pevnost, která možná měla být centrem plánované provincie Markomanie. V době, kdy se válka již chýlila k vítěznému konci, Marcus Aurelius náhle v roce 180 n. l. umírá. Pravděpodobně byl zavražděn svým málo schopným synem Commodem. Ten brzy uzavřel s Germány mír, potvrzující status quo. Dunaj zůstává severní hranicí pro impérium a jižní pro Germány.
I když již první kontakty s Germány přinesly Římanům některé hořké porážky, skutečně vážné problémy s nimi začínají od 3. stol. n. l. Pro Řím je to období vlády tzv. vojenských císařů, které si volily legie, často i několik současně. Ti spolu stále bojují, vládnou jen velmi krátce a obvykle končí násilnou smrtí. Pro římské sousedy to byla samozřejmě příležitost k vpádům a výbojům. Na východě situace obratně využívají Peršané, na západě hlavně Germáni. Do severní Galie začínají pronikat Frankové, Alamani obsadili tzv. Agri Decumates mezi Dunajem a Rýnem. Gótové a Gepidové pronikají do Dácie, pustoší Řecko, námořní výpravy Gótů a Herulů drancují osady na balkánském a maloasijském pobřeží. Situace se poněkud stabilizovala za silných císařů Diocletiána a Konstantina Velikého koncem 3. a poč. 4. stol. n. l., ale v roce 375 vpadli do východní Evropy Hunové, začalo stěhování národů a s ním i obrovské přesuny zejména právě germánských kmenů. Podrobněji o tomto období: Stěhování národů 2.
Germánské runy - futhark
Budou následovat dějiny významnějších germánských kmenů.










Něco pro milé děti o opičkách

13. dubna 2009 v 10:50 | milasko |  Úvahy o víně
Ale teď vážně. Organizace Borneo Orangutan Survival (BOS) chce pomoci k záchraně orangutánů nezvyklým způsobem. Tato organizace, největší na světě zabývající se ochranou primátů a pečující nyní asi o 1 000 orangutánů, kteří díky rozšiřování plantáží přišli o přirozené životní prostředí, přišla společně s firmou Custom Grapes, prodejcem kvalitních vín, s projektem, jak získat prostředky na další péči o tato zajímavá a vzácná zvířata. Byla vytvořena kolekce pěti druhů vín se značkou Red Apes. Každá láhev stojí 19,99 dolarů, z nichž 7 jde ve prospěch fondu BOS.


Pozn.: Téma nijak nesouvisí s dnešním stavem některých koledníků. Případná podobnost je čistě náhodná.

Je dražší víno lepší?

11. dubna 2009 v 8:20 | milasko |  Úvahy o víně

Zkušený vínomil odpoví na tuto otázku, že zdaleka ne vždy. Ale pozor! Vědec by dnes řekl, že to drahé nám přinese větší uspokojení. Co je to za blábol? Jednoduše takový je výsledek zkoumání amerických vědců. Ti při svém experimentu zkoumali reakce lidí na různá vína. Přitom jim u některých sdělovali, že jsou drahá. Ukázalo se, že mozek reagoval s největším potěšením právě na tato vína. Informace, že víno stálo více peněz vyvolala větší aktivitu v centru mozku, které je odpovědné za pocity potěšení. Ve skutečnosti byla všechna vína ve zhruba stejné cenové hladině.


Ale něco na tom asi bude. Myslím, že informace o vyšší ceně možná alespoň trochu krotí chuť víno více zkritizovat, než kdybychom věděli, že se jedná o něco laciného.




Která vína se vyplatí archivovat?

9. dubna 2009 v 7:54 | milasko |  Úvahy o víně
Tento článek není určený pro odborníky, bylo by to nošení dříví do lesa a ani Ameriku se nechystám objevovat. Tuto otázku mi ale docela často kladou známí a přátelé, kteří si sice občas nějakou tu lahvičku otevřou, ale žádnou teorii nestudují. Článek je tedy určen pro podobnou skupinu lidí.

Faktem je, že mezi laiky panuje představa, přímo mýtus, že čím starší je víno, tím lepší. Nejspíš to mají na svědomí různé filmy či seriály, kde si lidé z lepší společnosti objednávají hříšně drahá vína nějakého starého ročníku. Ono to sice není mimo realitu, ale je třeba si uvědomit, že se tu jedná o vína se kterými běžný člověk moc do styku nepřijde. V žádném případě ta vína nezískala svou kvalitu jen prostým faktem, že jsou stará. Pokud to čte nějaký odborník, asi se směje, proč to píši, ale já jsem se skutečně setkal s takovými případy, že si někdo koupil běžné víno ze "sámošky", strčil ho někam do sklepa a domníval se, že jednou synovi předá poklad. Takhle to ale nefunguje.
Jsou určité nezbytné podmínky pro to, aby se vyplatilo víno archivovat. Když to vysvětlím velmi jednoduše a stručně: 1. Víno musí být vyrobené z odrůdy, která má pro archivaci předpoklady, například Cabernet Sauvignon. Letní jablko by také nikdo nezkoušel uchovávat do března. 2. Musí být vyrobené z vysoce kvalitních hroznů zkušeným odborníkem odpovídajícím technologickým postupem. 3. Musí být správným způsobem skladováno (v temném a chladném sklepě naležato). Tedy obráceně: Ani nejlepší odborník z některých odrůd dlouhověké víno nevyrobí. Pokud jakékoliv víno stojí v teple a na světle někde v marketu, dlouho dobré nebude.
Co tedy jednoduše poradit? Pokud nakupujete víno v běžném obchodě, žádnou případnou delší archivaci neřešte. Vína dodávána do těchto řetězců nejsou určena pro dlouhé uchovávání. Naopak, jsou připravena tak, aby se dala hned pít a jako taková jsou nejlepší. Nakupujte zde raději vína mladá a nenechte se nalákat na nějakou "supervýhodnou" slevu nějakého staršího vyprodávaného vína. Zvláště bílá vína dost špatně snášejí delší skladování v nevyhovujících podmínkách. Když půjdete do vinotéky nebo budete nakupovat přímo u vinaře, určitě vám poradí, jak dlouho můžete dané víno uchovávat. Pravdou je, že dnes se i velkou část kvalitních vín vyplatí vypít spíše dříve, dokud jsou svěží. Pokud přece něco archivovat chcete, je nutné alespoň dodržet bod č. 3 (viz výše). Hodně lidí ale chladný sklep nemá. I tady je řešení. Za přijatelné peníze se dnes dá koupit chladící box na víno, ve kterém si pak vytvoříte odpovídající stabilní teplotu.
Na závěr jen orientační přehled odrůd vhodných k delšímu skladování. (Opět musím ale připomenout, že laciné, špatně zpracované víno z méně kvalitních hroznů, byť by bylo vyrobené z ceněné odrůdy, archivovat prostě nejde.) Z červených např. Cabernet Sauvignon, Pinot Noir (Rulandské modré), Frankovka, Merlot, Svatovavřinecké, Syrah, Tempranillo, Pinotage, Malbec, z bílých Chenin Blanc, Chardonnay, Ryzlink rýnský, Rulandské bílé, Rulandské šedé. Méně vhodné jsou z červených Modrý Portugal, Zweigeltrebe, z bílých Müller-Thurgau, Veltlínské červené rané nebo Muškát Ottonel. A zase: Není to třeba brát jako dogma a vůbec to neznamená, že z těch méně vhodných pro archivaci by se nedalo udělat dobré víno. Jen je lepší ho brzy vypít.




Germáni 1. Dělení a přehled nejstarších dějin

7. dubna 2009 v 8:20 | milasko |  Germáni
Jako samostatná skupina jsou Germáni doložitelní přibližně od poloviny 1. tisíciletí př. n. l. Žili v jižní Skandinávii, na Jutském poloostrově a jižně od něho mezi Veserou, Odrou a středním Labem. V této oblasti se rozvíjela jastorfská kultura, reprezentující nejstarší Germány. Podobně jako třeba Slované se i Germáni záhy rozdělili na tři větve. Severní Germáni žili od nejstarších dob až do současnosti ve Skandinávii, jsou tedy přímými předky třeba Švédů nebo Norů. Původem ze Skandinávie je i druhá větev, východní Germáni, kteří ale kolem přelomu letopočtu z této pravlasti odešli do východní Evropy. Nejprve žili v Polsku, v prvních staletích našeho letopočtu se pak posouvají dále na jihovýchod. Během stěhování národů ovlivňovaly kmeny této větve, Gótové, Gepidové, Vandalové, Burgundi a další, zásadním způsobem dějiny Evropy. Poslední větví jsou Germáni západní, žijící přibližně mezi Labem, Rýnem a Dunajem. Ti se dále dělili na tři skupiny. Při pobřeží Severního moře žila skupina s kultovním jméném Ingveoni. K nim patřili Sasové, Frísové a Anglové (ti někdy počítáni k severním). Kolem Rýna žili Istveoni, řada spíše menších kmenů, které se později staly základem Franků. V Polabí sídlili Herminoni, k nimž náležel velký svaz Svévů.
Za císaře Augusta se Římani snaží pronikat do vlastních území Germánů na východ od Rýna a severně od Dunaje. Nejprve se stala objektem jejich zájmů mocná říše, které vládl markomanský vládce Marobud, sídlící v Čechách. Tomuto panovníkovi, který prožil mládí v Římě, se podařilo vytvořit mohutný celek, spojující kromě Markomanů další svévské kmeny: Kvády na Moravě, Semnony a Hermundury severně a severozápadně od našeho území, dále Langobardy v Polabí a vandalské Silingy ve Slezsku. Římani odhadovali sílu jeho armády asi na 70 000 mužů a nehodlali tak silný celek poblíž svých hranic trpět. V roce 6 n. l. byla připravena armáda, která měla proti němu zaútočit, nakonec však k tomu nedošlo, protože vojáci byli použiti k potlačení povstání v Panonii. Je celkem zajímavé, že Marobud pak zůstal neutrální za další velké římské ofenzivy proti Germánům, kterou vedl v roce 9 n. l. ze západu přes Rýn do nitra Germanie Varus. Jinému vládci s částečně římským vychováním, Arminiovi z kmene Cherusků, se podařilo vylákat Římany do předem připravené léčky v Teutoburském lese, kde na ně čekala přesila několika spojených kmenů a římskou armádu zcela zničila. Byla to jedna z nejhorších porážek Římanů v historii. Byly při ní ztraceny i odznaky legií, což bylo považováno za obzvláště potupné. Augustus údajně ještě dlouho poté zuřivě vykřikoval: "Vare, Vare, vrať mi mé legie!".
Důsledky této bitvy byly skutečně dalekosáhlé. V podstatě se pak na velmi dlouhou dobu vytvořila hranice dvou světů v Evropě. Západně od Rýna a jižně od Dunaje se postupně rozšířila vyspělá římská kultura, zbylá část zůstala "barbarská" a toto rozdělení pak přetrvávalo ještě stovky let po zániku Západořímské říše.
Počátkem 2. století n. l. za císaře Hadriána začali Římani budovat kolem svých hranic linii opevnění, zvanou limes romanus. Síla opevnění se lišila podle nebezpečnosti sousedů, Germáni patřili k těm nejobávanějším. V 60. letech 2. stol. n. l. došlo za císaře Marca Aurelia k velkému oslabení posádek v Podunají. Císař bojoval s velkou částí armády na východě proti Parthům a navíc propukla mezi posádkami nějaká smrtonosná epidemie, která je značně zdecimovala. Toho využily některé kmeny, limes prolomily a pronikly hluboko na římské území. Začaly tzv. markomanské války (166-181).

Kalifornské a australské Cabernety

4. dubna 2009 v 8:01 | milasko |  Soukromé koštování, odrůdy



Při posledním koštování se mi sešly čtyři Cabernety. Dvakrát Cabernet Sauvignon z USA a dvě typické australské kupáže se zdejší ikonou Shirazem. No a jak se mi vína líbila?
Cabernet Sauvignon 2005 Robert Mondavi Woodbridge Winery, Kalifornie, USA. Robert Mondavi, který zemřel před rokem v 95 letech, je považován za jednoho z nejvýznamnějších vinařů nejen v Kalifornii, ale i na světě. Přispěl k tomu, že oblast Napa Valley dnes patří k nejrespektovanějším na světě. Jeho Opus One bývá považován za jedno z nejlepších vín. Mnou zkoumaný Cabernet má 13,5 % alkoholu, tmavofialovou barvu a vyšší viskozitu. Láhev je uzavřena šroubovacím uzávěrem. Vůně je příjemná, střední intenzity. Cítím v ní ostružiny a červený rybíz, zrání v bariku se projevuje i trochou vanilky. Chuť je středně plná, sametová s příjemnými taniny. Dochuť střední až delší. Celkově pěkné víno, kterému dávám 8 bodů z 10 možných.
Cabernet Sauvignon 2005 Modesta, Sierra Valley, Kalifornie, USA. Firma Ernest & Julio Gallo je druhým největším producentem vína na světě. Ročně produkuje asi 70 milionů kartonů vína, velká část produkce je vyvážena do Evropy. Dané víno má 13,5 % alkoholu, granátovou barvu a vysokou viskozitu. Jedná se o dosti typický Cabernet Sauvignon s vůní černého rybízu a třešní. Plné tělo, v chuti hlavně třešně, kompot z černého rybízu a trocha koření. Velmi příjemné třísloviny. Celkově harmonické, sametové víno s delší dochutí. Líbí se mi ještě o něco více než předchozí. Jdu na 8,5bodu.



Cabernet Shiraz 2005 Hardy´s, Thomas Hardy & Sons, Reynella, South East Australia. Vína koncernu Hardy´s se prodávají asi po celém světě. Firma se může pochlubit i docela úctyhodným stářím - vznikla v roce 1853. Shiraz je nejoslavovanější odrůdou Austrálie, údajně to zde vyslovují jako síráz. Ve Francii se označuje jako Syrah. Víno má velmi tmavou, prakticky neprůhlednou barvu. Obsah alkoholu je 14 %, viskozita spíše nižší. Poměrně výrazná široká vůně, ve které lze najít peckoviny, smetanu a sladké pečivo. V těle ale trochu tenčí a zároveň poněkud vystupují třísloviny. Slušně udělané víno, které určitě neurazí, ale taky asi úplně nenadchne. Ocenil jsem 7 body.

Cabernet Shiraz 2005 Australian Bush, South Australia. Obsah alkoholu 13,5 %. Barva na pomezí rubínu a granátu, viskozita nižší. Středně intenzivní, svěží ovocná vůně, ve které se dají objevit višně v čokoládě. Chuť jednodušší, nekomplikovaná, ale docela příjemná. Dochuť kratší až střední. Na dně sklenky zůstává spousta sedimentu. Nedávno jsem četl jeden spotřebitelský názor na vína této firmy, že oproti starším vínům mají ta novější méně alkoholu, ale i o něco horší kvalitu. Já dávám 6,5 bodu.

Čisté kalifornské Cabernety tedy dost jasně zvítězily. Jen začínám uvažovat o tom, že půl bodu (zatím zde na mé stránce nejmenší rozlišení) je možná nedostatečné. Dvakrát se mi zde vína liší v hodnocení o půl bodu, přitom skutečný rozdíl je možná o něco menší.








Poklady Tutanchamonova hrobu 3

2. dubna 2009 v 10:50 | milasko |  Starověký Orient
Poslední část série fotografií z výstavy o egyptském faraonovi Tutanchamonovi. Nemůže sice nahradit osobní shlédnutí, ale ne každý měl možnost se do Brna podívat.
Dva zlaté sarkofágy
Detail zlaté schrány
Kanopy
Faraonův trůn

































Detail trůnu
Stolní hra






















Faraon zřejmě zemřel na poranění kolena
Sandály

Detail víka rakve