Germáni 1. Dělení a přehled nejstarších dějin

7. dubna 2009 v 8:20 | milasko |  Germáni
Jako samostatná skupina jsou Germáni doložitelní přibližně od poloviny 1. tisíciletí př. n. l. Žili v jižní Skandinávii, na Jutském poloostrově a jižně od něho mezi Veserou, Odrou a středním Labem. V této oblasti se rozvíjela jastorfská kultura, reprezentující nejstarší Germány. Podobně jako třeba Slované se i Germáni záhy rozdělili na tři větve. Severní Germáni žili od nejstarších dob až do současnosti ve Skandinávii, jsou tedy přímými předky třeba Švédů nebo Norů. Původem ze Skandinávie je i druhá větev, východní Germáni, kteří ale kolem přelomu letopočtu z této pravlasti odešli do východní Evropy. Nejprve žili v Polsku, v prvních staletích našeho letopočtu se pak posouvají dále na jihovýchod. Během stěhování národů ovlivňovaly kmeny této větve, Gótové, Gepidové, Vandalové, Burgundi a další, zásadním způsobem dějiny Evropy. Poslední větví jsou Germáni západní, žijící přibližně mezi Labem, Rýnem a Dunajem. Ti se dále dělili na tři skupiny. Při pobřeží Severního moře žila skupina s kultovním jméném Ingveoni. K nim patřili Sasové, Frísové a Anglové (ti někdy počítáni k severním). Kolem Rýna žili Istveoni, řada spíše menších kmenů, které se později staly základem Franků. V Polabí sídlili Herminoni, k nimž náležel velký svaz Svévů.
Za císaře Augusta se Římani snaží pronikat do vlastních území Germánů na východ od Rýna a severně od Dunaje. Nejprve se stala objektem jejich zájmů mocná říše, které vládl markomanský vládce Marobud, sídlící v Čechách. Tomuto panovníkovi, který prožil mládí v Římě, se podařilo vytvořit mohutný celek, spojující kromě Markomanů další svévské kmeny: Kvády na Moravě, Semnony a Hermundury severně a severozápadně od našeho území, dále Langobardy v Polabí a vandalské Silingy ve Slezsku. Římani odhadovali sílu jeho armády asi na 70 000 mužů a nehodlali tak silný celek poblíž svých hranic trpět. V roce 6 n. l. byla připravena armáda, která měla proti němu zaútočit, nakonec však k tomu nedošlo, protože vojáci byli použiti k potlačení povstání v Panonii. Je celkem zajímavé, že Marobud pak zůstal neutrální za další velké římské ofenzivy proti Germánům, kterou vedl v roce 9 n. l. ze západu přes Rýn do nitra Germanie Varus. Jinému vládci s částečně římským vychováním, Arminiovi z kmene Cherusků, se podařilo vylákat Římany do předem připravené léčky v Teutoburském lese, kde na ně čekala přesila několika spojených kmenů a římskou armádu zcela zničila. Byla to jedna z nejhorších porážek Římanů v historii. Byly při ní ztraceny i odznaky legií, což bylo považováno za obzvláště potupné. Augustus údajně ještě dlouho poté zuřivě vykřikoval: "Vare, Vare, vrať mi mé legie!".
Důsledky této bitvy byly skutečně dalekosáhlé. V podstatě se pak na velmi dlouhou dobu vytvořila hranice dvou světů v Evropě. Západně od Rýna a jižně od Dunaje se postupně rozšířila vyspělá římská kultura, zbylá část zůstala "barbarská" a toto rozdělení pak přetrvávalo ještě stovky let po zániku Západořímské říše.
Počátkem 2. století n. l. za císaře Hadriána začali Římani budovat kolem svých hranic linii opevnění, zvanou limes romanus. Síla opevnění se lišila podle nebezpečnosti sousedů, Germáni patřili k těm nejobávanějším. V 60. letech 2. stol. n. l. došlo za císaře Marca Aurelia k velkému oslabení posádek v Podunají. Císař bojoval s velkou částí armády na východě proti Parthům a navíc propukla mezi posádkami nějaká smrtonosná epidemie, která je značně zdecimovala. Toho využily některé kmeny, limes prolomily a pronikly hluboko na římské území. Začaly tzv. markomanské války (166-181).
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Milan Milan | Web | 7. dubna 2009 v 19:33 | Reagovat

Ahoj Milane! Moc mě těší, že se ti písničky Petra Nováka také líbí! Já jsem na jeho písničkách vyrůstal, třeba Náhrobní kámen je úplná klasika. Přeji ti hezký a pohodový večer!

2 Kobby Kobby | E-mail | Web | 16. listopadu 2011 v 3:39 | Reagovat

no comment:-)

3 Bob Bob | E-mail | Web | 6. března 2012 v 15:33 | Reagovat

máte pěkný blog

4 Markéta Markéta | E-mail | Web | 6. března 2012 v 22:45 | Reagovat

No jasnačka souhlas

5 WriteEssay WriteEssay | E-mail | Web | Dnes v 13:11 | Reagovat

Write My Essay - EssayErudite.com

Fed up of typing "who can write my essay" in the search bar?
Would you like to have a reliable helper always by your side?
Our website will come as an excellent solution to <a href="https://essayerudite.com/write-my-essay/" />write my essay</a>

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama