Říše Chazarů 5. Armáda, výzbroj, taktika

22. dubna 2009 v 12:42 | milasko |  Říše Chazarů

Chazaři osvědčili své bojové umění proti Peršanům, Arabům, Byzanci, Bulharům, Pečeněhům, Oguzům a dalším národům. Jejich říše přežila ve velmi těžkých podmínkách a na velmi exponovaném místě tři století. Daně jim platila spousta podrobených kmenů. To jasně ukazuje, že byli velmi dobrými válečníky. Jak vypadala jejich výzbroj? Chazaři používali luky, meče, palaše, šavle, kopí, sekery, dýky, chránili se přilbami, štíty a též pancíři. Ty byly zřejmě zpočátku tvořeny silnou kůží, na které byly v nejzranitelnějších místech přišity kovové kroužky nebo destičky, od poloviny 8. století se pak objevuje drátěná košile.


Jako u všech kočovníků i u Chazarů byl klíčovou zbraní luk. Byl poměrně masivní, složený z několika druhů dřeva a kostěných doplňků. Též kovové hroty šípů byly těžké, dlouhé asi 11 cm a široké 3-4 cm. Po rozšíření drátěných košil se hroty výrazně zmenšily, byly ale průbojnější. Polovina 8. století přinesla změnu i u sečných zbraní. Místo mečů a palašů se v mnohem větší míře objevuje šavle. Pod vlivem Alanů se u Chazarů dost rozšířily bojové sekery s úzkým protáhlým ostřím. Štíty byly kruhové, o průměru asi 80 cm, vyrobené z dřevených desek. Sloužily hlavně k zachycování střel, větší úder sečnou zbraní by nevydržely. Někdy se ale používal ještě menší kovový štít, který by připevněn k lokti a chránil v boji zblízka. Pro jízdního bojovníka bylo samozřejmě důležité i dřevené sedlo a další významná novinka - třmeny. Ty v Evropě rozšířili Avaři a právě Chazaři.
Armáda byla samozřejmě hlavně jezdecká. Do poloviny 8. století se jednalo o čistě jízdní vojsko. Šlechta byla chráněna výše popsaným kombinovaným pancířem z kůže a kovu, většina prostých bojovníků ochrannou zbroj nevlastnila. Vojsku velel osobně kagan nebo jeho zástupce šad (princ). Jednotlivým oddílům veleli tarchanové. Elitní úderné oddíly měly vysokou bojovou hodnotu a byly schopné porážet i podstatně početnější vojska nepřátel. Arabové pro toto období uvádějí 200-300 tisícové armády Chazarů, což je ale asi přehnané.
Od poloviny 8. století převážila těžká jízda, od přelomu století ji velel kagan-beg. Jádrem byla gardová těžká jízda o síle 10-12 tisíc. Družiny dalších velmožů měly celkem asi 20-30 tisíc mužů. V případě potřeby umožnila mobilizace obyvatelstva zvýšit počet vojska několikanásobně. Důležitou součástí byly v této době i oddíly podrobených a závislých národů. Například Alani posílali pěchotu i jízdu, obvykle bez ochranné zbroje. Jejich zbraněmi byly šavle, luky a sekery. Volžští Bulhaři byli schopni vyslat asi 20 000 jezdců, asi o dost slabší byly pomocné jízdní oddíly Maďarů. Oba tyto národy používaly podobné zbraně a zbroj jako Chazaři. Údaje o počtech a výzbroji východních Slovanů v chazarské armádě chybí, ale jednalo se pravděpodobně převážně o pěchotu, doplněnou nepříliš početnou lehkou jízdou. Slovanští žoldnéři ale žili i v hlavním městě Itilu. Vedle nich tu pak byli též početní muslimové, kteří byli schopni postavit asi 7 tisíc bojovníků, převážně těžké jízdy. Ti byli v 10. století dokonce hlavní údernou silou armády, bojující ovšem také za žold. Jádro armády se tedy profesionalizovalo, což umožnilo říši přežívat ještě nějakou dobu v obklíčení mnohem početnějšími nepřáteli.
Co se týče taktiky vlastních Chazarů, byla podobná jiným kočovníkům. Část armády byla skryta nepříteli a napadla ho poté, co jiné oddíly předstíraly ústup a vlákaly protivníkovo vojsko do léčky.
Zánik říše v polovině 10. století nebyl způsoben slabostí nebo špatnou výzbrojí armády, ale postupným vnitřním oslabováním a následným odpadnutím podmaněných národů.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 LATRYNA LATRYNA | Web | 23. dubna 2009 v 11:57 | Reagovat

Perfektné články! Veľa som sa dozvedela z histórie a tak moc díky!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama