Květen 2009

Změny klimatu a vinařství

30. května 2009 v 16:31 | milasko |  Úvahy o víně

Letošní úroda révy je v Argentině nižší až o 25 % díky nepříznivým klimatickým vlivům., a to přestože plocha vinic je o 12 % větší. Způsobily to hlavně kroupy a nebývale vysoké teploty v březnu. Vzhledem k poklesu poptávky na domácím trhu i v zahraničí to však nepřináší větší problémy.
Velmi podobná, ba i horší situace je i v těch rajonech Chile, kde se neprovádí zavlažování. Prognózy úrody hovoří o snížení až o 30-40 %. Důvodem jsou vysoké teploty a malé množství srážek. Většina ostatních
oblastí ale je na tom lépe. V nejjižnějších vinařských oblastech dokonce vyšší teploty mění kvalitu k lepšímu.


Révě už se začíná dařit i na Sibiři. V Altajském kraji už existují vinice, určené k průmyslovému využití. V příštím roce mají být uskladněny první sudy altajského vína, vyrobeného za pomoci francouzské technologie. Vznikla už dokonce i Asociace sibiřských vinařů.

Germáni 6. Hermunduři a Durynkové

28. května 2009 v 6:35 | milasko |  Germáni

Hermunduři patřili k Herminonům, polabským Germánům. Náleželi ke skupině svévských kmenů. Sídlili podél Labe a Sály severně od našeho území, byli sousedy Markomanů. Jejich jméno znamená mocní, silní nebo velcí. Římané je pokládali za přátelský kmen. V roce 1 n. l. je Římané přesídlili do do Pomohaní, do oblasti, odkud předtím vytlačili Markomany. Přesto se už v roce 3 n. l. dostali do závislosti na markomanském vládci Marobudovi. Po jeho porážce od Arminia se Hermunduři osamostatnili a v roce 21 (případně 19) n. l. porazil hermundurký král Vibilius (Wibilio) Marobudova nástupce Katvaldu., čímž markomanskou říši definitivně zničil.

V roce 50 nebo 51 porazil i kvádského krále Vannia (za pomoci jeho vlastních synovců) a vyhnal ho. V roce 58 pak zvítězili Hermunduři nad svými západními sousedy Chatty v bitvě o slané prameny na neznámé pohraniční řece. Koncem 2. století n. l. patřili k účastníkům markomanských válek proti Marcu Aureliovi. Podle archeologických nálezů se pravděpodobně postupně přesunovali od Labe směrem na jih a jihozápad. Ve 3. století přicházejí do jejich sídelních oblastí ze severu Varnové a Anglové. Kolem roku 400 jsou na tomto území uváděni Durynkové, jejichž základem byli určitě Hermunduři, ale velmi pravděpodobně se na dotvoření podíleli i oba výše uvedené kmeny.
Za vlády hunského krále Attily se Durynkové jako jeho poddaní účastnili tažení do Galie v roce 451. Po Attilově smrti (453) se osamostatnili a vytvořili silnou říši, která zasahovala do severozápadních Čech a rozkládala se k Sále, Labi a Mohanu. Na konci 5. století zde vládl král Bisinus. Za jeho vlády byla říše na vrcholu moci. Centrem byl Bisinesburg, dnes Bösenburg v Posálí. Durynkové měli tehdy dobré kontakty s jinými germánskými říšemi. Bisinova manželka pocházela z nejvyšší langobardské šlechty, jeho syn Hermanafrid si vzal za ženu neteř ostrogótského krále Theodoricha Velikého Amalabergu a jejich dcera se pak stala langobardskou královnou. Zapuzenou Bisinovu manželka Basenu si měl vzít francký král Childerich, který byl údajně za "prznění franckých dcer" vyhnán a osm let žil ve vyhnanství u Durynků. Jejich potomkem měl být zakladatel francké říše Chlodvík z rodu Merovejců.























Po Bisinově smrti vládl od počátku 6. století Hermanafrid spolu bratry Berthacharem a Badarichem, který ale brzy zemřel. V té době si Frankové podrobili Chatty a stali se tak sousedy Durynků. Frankové usilovali o další rozšiřování směrem na východ. Jako záminku k útoku si vzali dědické nároky, odvozované od původu Childerichovy manželky. V roce 529 padl při jejich prvním útoku Berthachar.













Rozhodující bitva se odehrála roku 531 u Burgscheidungen na řece Unstrutě. Durynkové utrpěli těžkou porážku. Hermanafrid se ještě pokoušel organizovat odpor, byl ale roku 534 vylákán k jednání a zde zákeřně zavražděn. Durynsko se stalo součástí říše Franků, jejichž král Chlotar I. pak přinutil k sňatku Berthacharovu dceru Radegundu (později prohlášenou za svatou), čímž bylo dáno francké okupaci jakési legitimní zdání.

Letem světem s bílými víny

25. května 2009 v 17:53 | milasko |  Soukromé koštování, odrůdy






Vína, o nichž bude dnes řeč mnoho společného nemají. Tedy kromě toho, že jsou všechna bílá. Jsou mezi nimi vína celkem obyčejná, ale i pár zajímavůstek.
Sauvignon Blanc 2006 Robert Mondavi, Woodbridge Winery, Kalifornie, USA. Láhev z průzračného skla, uzavřená šroubovacím uzávěrem. Obsah alkoholu 12,5 %, střední až vyšší viskozita. Světle zlatavá barva se zelenkavými odlesky. Bylo nutné ho déle nechat vydýchat. Zpočátku se z toho linuly kvasnice, pak nějaká chlebovina. Pod tím se postupně objevovalo kyselejší ovoce - zelený angrešt a červený rybíz. V chuti máslo, výraznější kyseliny, dochuť středně dlouhá. Dosti netypický Sauvignon, nepoznal bych ho. Docela zklamání, čekal jsem více. Dal jsem mu 6,5 bodu z 10 možných.

Ortega 2006 Spätlese (pozdní sběr) Weingut Thomas-Rüb Flonnheim, Flonnheimer Bingerberg Rheinhessen, SRN. Stříbrné medaile Landesprämierung Rheinland-Pfalz a z Wine Challenge. Ortega je novošlechtěnec, vzniklý křížením Müller-Thurgau a Siegerrebe. Jméno má po španělském filosofovi José Ortegovi. Láhev z průzračného skla, plastová zátka. Obsah alkoholu 10 %. Barva zlatožlutá, viskozita střední. Báječná vůně medu a ananasu. Lahodná ananasová chuť. Dochuť středně dlouhá. Skvělé víno, vhodné nejspíše na slavnostní přípitek. Ocenil jsem 9 body.



Storch 2006 Spätlese Lenz Moser Rohrendorf, Burgenland, Rakousko. Docela zajímavá nezvyklá kupáž Pinot blanc, Bouvierův hrozen a Pinot Gris. Lieblich (polosladké).Obsah alkoholu 12,5 %. Láhev z průzračného skla se šroubovacím uzávěrem. Sytější zlatožlutá barva, viskozita nižší. Sladká příjemná svěží vůně, ananas, med. Dosti plná chuť, která nepůsobí zvlášť sladce, má příjemné kyseliny, docela svěží. Dochuť delší. Dal jsem 7 bodů.
Sylvaner 2007 Appellation Alsace Controlée., Vignerons-Récoltants d´Orschwiller, Alsasko, Francie. Typická štíhlá zelená alsaská flétna s plastovou zátkou. Obsah alkoholu 12 %. Světlejší zlatavá barva, nižší viskozita. Lehká květinově ovocná vůně. V ovocné chuti až dost výrazné kyseliny. Dochuť kratší až střední. Ještě 6,5 bodu.

Verdelho, Chardonnay, Sauvignon Blanc 2003 Rosemount Estate, South East Australia. Zajímavá atypická láhev, sympaticky působící etiketa a navíc cuvée s u nás určitě neobvyklou odrůdou portugalského původu Verdelho - zcela jistě důvod k prozkoumání. 13 % alkoholu. Barva též neobvyklá - velmi tmavá žlutá. Mimořádně zajímavá vůně, mango, banán, koňak. Viskozita vyšší, v plné a zároveň svěží chuti banány a citrusy. Dochuť středně dlouhá. Víno sice už bylo asi za svým vrcholem, přesto poctivých 8 bodů.

Co říci na závěr? Některá vína trochu zklamala, jiná příjemně překvapila, žádné nebylo špatné.


Nové víno ze Schönbrunnu

22. května 2009 v 20:59 | milasko |  Úvahy o víně

Ve Vídni se plánuje obnova výroby tradičního vína ze zámku Schönbrunn. To se zde vyrábělo naposledy před 250 lety. Prvních 500 lahví "císařského vína" se má objevit v roce 2011. Má jít o lehké bílé víno, cuvée několika odrůd. V jedné ze zámeckých zahrad vznikla kvůli tomu nevelká vinice.

Germáni 5. Cheruskové, Arminius a Teutoburský les

20. května 2009 v 11:15 | milasko |  Germáni


Cheruskové patřili k Istveonům, jedné ze skupin západních Germánů. Na význam jejich jména se názory různí. Mohlo mít vztah ke starogermánským výrazům pro meč, chytrý nebo jelen, což bylo zvíře významné v germánské mytologii. Prvně se o nich zmínil Gaius Iulius Caesar ve svém známém díle O válce galské, později o nich psali i další autoři. Na základě jejich údajů se dá předpokládat, že jejich sídla ležela mezi Labem, Veserou a pohořím Harz. Od roku 12 př. n. l. proti nim bojovali Římani. Vrcholem vzájemných střetnutí byla pak slavná bitva v Teutoburské lese v roce 9 n. l., kdy Cheruskové stáli v čele koalice tvořené mnoha kmeny: Chatty, Chattuarii, Marsy, Bruktery, Tubanty, Angrivarii aj.
V té době byl vládcem Cherusků Arminius, syn knížete Segimera. Ten pobýval v mládí jako rukojmí v Římě, získal zde vzdělání, sloužil pak v římské armádě a stal se důstojníkem. Získal si důvěru Publia Quinctilia Vara, místodržitele Římany nově zřízené provincie Germania, jež se nacházela mezi Rýnem a Labem. Varus se choval vůči Germánům velmi arogantně, tvrdě vymáhal daně, rušil zvykové právo a tak proti němu brzy vypuklo povstání, které pravděpodobně úmyslně podnítil sám Arminius. Varus vytáhl s velkou armádou, tvořenou třemi legiemi a dalšími pomocnými sbory. Doprovázely je dokonce i ženy a děti. Celkově se jednalo asi o 30 000 lidí. Jako zdánlivý spojenec s Římany táhl i Arminius s oddílem Cherusků. Podařilo se mu vylákat Římany do těžko prostupného Teutoburského lesa.
Zde se armáda roztáhla do velmi dlouhé kolony, která nebyla příliš bojeschopná, vojáci byli také dosti vyčerpaní močálovitým terénem. Právě na takovou situaci Arminius čekal. Věděl, že přímé střetnutí by nejspíše pro Germány skončilo špatně, ale postupné útoky na jednotlivé časti nepřítele dávaly mnohem větší šanci. Římani se asi houževnatě bránili, bitva trvala tři dny, ale na jejím konci byla většina nepřátel pobita nebo zajata, sám Varus spáchal sebevraždu. Zajatci, včetně žen a dětí byli poté obětováni. Někteří byli ukřižováni, jiní zaživa uvařeni, další upáleni v proutěných koších.
Jednalo se o jednu z nejhorších porážek Římanů v historii s dalekosáhlými důsledky. Zatímco sousední Galie byla romanizována, Germánie zůstala barbarská.

Dlouho se učenci dohadovali, kde se vlastně bitva přesně udála. Až v 90. letech 20. století se podařili bojiště díky velkému množství koster, zbraní a dalších nálezů poměrně spolehlivě lokalizovat. Nachází se u obce Kalkriese poblíž Osnabrücku. Památník bitvy vznikl ale již dříve a na jiném místě. V roce 1836, v období sílícího německého nacionalismu, byl vybudován u města Detmold. Arminius, kterého si Němci překřtili na Hermanna, tu hrozí mečem novému nepříteli - Francii.

Velmi cennou kořistí byla hlava mrtvého Vara. Arminius ji poslal do Čech mocnému vládci Markomanů Marobudovi, aby ho tím získal k dalšímu společnému boji. Ten ale odmítl a raději poslal hlavu do Říma císaři Augustovi, který ji nechal pohřbít. Arminius tedy pokračoval v boji sám. I když se v roce 16 podařilo Římanům dosáhnout menšího vítězství v bitvě na řece Veseře, sami nakonec uznali nereálnost svých snah a stáhli se za Rýn. Arminius poté začal válku proti Marobudovi. Rozhodující bitva v roce 17 sice neskončila úplně jasně, ale Marobud po ní z bojiště ustoupil a za vítěze se tak mohl považovat Arminius. Z triumfu se však dlouho neradoval. Už v roce 21 byl zavražděn vlastní šlechtou, která se obávala jeho přílišného posílení. Knížecí rod oslabovaly i v následujících letech vzájemné rozbroje. Ty vedly k postupnému poklesu významu i samotných Cherusků. V roce 47 jim dosadil císař Claudius jako vládce Arminiova synovce Italica, vychovaného v Římě. V roce 88 byl poslední známý vládce Chariomerus poražen a vyhnán Chatty. Poté mizí Cheruskové postupně z dějin. V průběhu 3. a 4. století splynuli částečně s Durynky a hlavně se Sasy.

Ochutnávka Vinařství Sonberk

17. května 2009 v 8:58 | milasko |  Soutěže, ochutnávky, akce

14. 5. 2009 se v hotelu Zlatá štika v Pardubicích konala ochutnávka vín ze Sonberku. Toto mladé vinařství si už stačilo získat velmi dobré jméno a zaznamenalo i mimořádné úspěchy na mezinárodních akcích. Například v roce 2005 si z Vinalies Internationales v Paříži odnesli dokonce dvě zlaté medaile. S víny a samotným vinařstvím seznamovala obchodní ředitelka ing. Vladimíra Mrázová, které zdařile sekundoval hoteliér pan Oldřich Bujnoch. Dozvěděli jsme se, že vinařství se zaměřuje převážně na bílá vína z unikátní vinice Sonberk (dříve Sonnenberg) v Popicích, známé již ze 13. století. V 16. století se odtud dodávala vína na královský dvůr Jagellovců. Produkují asi 180 000 lahví ročně. Hrozny jsou sklízeny ručně, sklizeň je záměrně redukována na 0,5-1,5 kg z keře. Také výlisnost je nízká - jen 40 %. Centrem veškerého dění je vkusný moderní vinařský dům od architekta Jana Pleskota. Letos by se nově měla objevit také první červená vína, hlavně z odrůdy Merlot. Ten jsme bohužel neochutnali. Podávalo se deset bílých vín převážně z ročníku 2007, vesměs velmi zdařilých.
Cuvée Zlatá štika 2007. Překvapení večera, cuvée vyrobené po dohodě s panem Bujnochem z Veltlínského zeleného a Sauvignonu (40 %). Mělo obsah alkoholu 12,5 %. Světlejší zlatavá barva, střední viskozita, středně intenzivní příjemná ovocná vůně, zelená jablka. Chuť vcelku výrazná, lehce kořenitá, dochuť kratší s lehounkou hořčinkou. Lehké svěží víno pro delší pití, ideální pro letní posezení. Role úvodního vína se zhostilo velmi dobře, chutnalo dámám i pánům. Dal jsem mu 7 bodů z deset možných.
Sauvignon 2007 pozdní sběr. Obsah alkoholu 12,5 %. Zlatavá barva, nižší viskozita, méně intenzivní vůně angreštů a broskví. Chuť mě příliš nezaujala, byla méně výrazná, dochuť kratší. Opět spíše letní víno. Mám raději trochu jiné Sauvignony, pro mě to bylo nejslabší víno večera, i když i to bylo velmi slušně pitelné, dal jsem 6,5 bodu.
Muškát moravský 2007 pozdní sběr. Alkohol opět 12,5 %. Světlá zelenkavá barva, střední viskozita. Výrazná vůně černého bezu. Plnější tělo než předchozí vzorky, chuť kořenitá, v dochuti hořčinka. Lépe mi vonělo než chutnalo. Dostalo 7 bodů.
Veltlínské zelené 2007 pozdní sběr. Obsah alkoholu 13 %. Trochu vyšší zbytkový cukr (8,6 g) byl vyrovnán kyselinami (6,6 g). Opět jsme kvalitativně poskočili trochu výše. Barva zlatavá, vyšší viskozita, středně intenzivní nasládlá vůně. Chuť velmi příjemná, taková ta "plná ústa". Dochuť delší. Tohle víno se mi už dost líbilo, i když cenově patřilo ještě k těm levnějším. Ocenil jsem na 7,5 bodu.
Ryzlink rýnský 2007 pozdní sběr. Víno oceněné různými medailemi, například stříbrnou z Mundus vini. Poslední víno z nižší, tzv. Stříbrné řady. Obsah alkoholu 12,5 %. Zbytkový cukr 14,5 g, kyseliny 7,7 g. Zlatavá barva, vyšší viskozita. Středně intenzivní typická lipová vůně.Chuť velmi příjemná. Jemná a přitom plná, čistá. Středně plné tělo, střední až delší dochuť. Pro mě víno s nejlepším poměrem kvality a ceny. Ohodnotil jsem 8 body.
Sauvignon 2007 pozdní sběr. Tímto vínem jsme přešli k vyšší řadě tzv. Velkých Sonberků. Cenový posun byl dost zřetelný. Obsah alkoholu 13,5 %. Barva světlejší, viskozita vyšší. Vůně skutečně nádherná, bohatá, velmi výrazná, sladká, ovocný kompot, meruňky, ryngle. Chuť plná. Papírově vyrovnané cukry a kyseliny (7,9 a 7,1 g) mi ale ve výsledku nějak úplně neseděly. Na jednu stranu se mi zdálo dost sladké a zároveň mi z toho ty kyseliny trochu vystupovaly. Tedy znovu lepší vůně než chuť, i když určitě velmi slušné víno. Přesto mi poměr mezi kvalitou a cenou nevycházel tak dobře jako u předchozího vzorku a i bez ohledu na to jsem šel s hodnocením níže - na 7,5 bodu.
Ryzlink rýnský 2005 botrytický sběr. 13,5 % alkoholu, 17,2 g zbytkového cukru na 6,5 g kyselin. Zlatavá barva, střední viskozita. Výrazná příjemná vůně, lípa, med, černý rybíz, limetka, meduňka. Skvělá plná chuť. Sametové víno, které hladí v krku. Dochuť středně dlouhá. Jedno z nejlepších vín večera, 8,5 bodu.
Tramín 2007 výběr z hroznů. Obsah alkoholu 13 %, zbytkový cukr 19,8 a kyseliny 6,4 g. Světlinká barva, střední viskozita. Těžší sladká vůně černého bezu. Jemná příjemná chuť, šťavnaté víno se středně plným tělem. Dochuť středně dlouhá. Dal jsem 8 bodů.
Pálava 2007 výběr z hroznů. Obsah alkoholu 13,5 %, 29 gramů zbytkového cukru, obsah láhve 0,5 l. Barva zlatavá, nižší až střední viskozita. Vůně prostě skvělá. Bohatá, sladká, opojná, zralé hrozny, květiny. Kořenitá chuť, ovocné bonbóny, středně plné tělo, delší dochuť. Ocenil jsem na 8,5 bodu.
Rulandské šedé 2007 výběr z cibéb. Obsah alkoholu 10,5 %, 223(!) g zbytkového cukru, 8,4 g kyselin. Obsah láhve 0,5 l. Sytější zlatá barva, velmi vysoká viskozita. Nesmírně těžká, hodně sladká vůně. Chuť snad až příliš sladká, med. Plné tělo, velmi dlouhá dochuť. Takového vína se nedá vypít více než jedna sklenička (ostatně cena by to mnohým ani nedovolila). Znovu jsem dal 8,5 bodu.
Velice příjemný večer byl korunován tradičně skvělým rautem. Prostě nebylo co vytknout. Akce se mi velmi líbila.

Trošku dražší vína

15. května 2009 v 14:45 | milasko |  Úvahy o víně

Slušná akce se povedla aukčnímu domu Acker Merrall & Condit v Hongkongu. Sbírka 132 lahví vín Domaine de la Romanée La Tache ročníků 1985-2003 se prodala za hezkých 4,5 milionů dolarů. Nakupovali hlavně Číňani, Japonci a Korejci. Já jsem nějak zrovna neměl čas. Taková smůla!

Pro ty, kteří mají trochu hloub do kapsy, nabízím foto předmětu, který by možná rádi pořídili i pro více lidí ve svém okolí. Brzy se bude vyrábět ve velkých sériích a mělo by to pomoci naší nemocné ekonomice z krize.

Germáni 4. Svévové, Kvádové

13. května 2009 v 8:33 | milasko |  Germáni

Svévové (Svébové, Suebi, Suevi), tvořili velkou skupinu germánských kmenů, kterou popsal již Caesar. Ten s nimi bojoval v roce 58 př. n. l., když dobýval Galii, kam se v té době snažili pronikat i Germáni. Jméno znamenalo něco jako svobodní, samostatní. Jejich sídla se rozkládala v širším okolí Labe až po Baltské moře, které bylo Římany označováno jako Mare Suebicum, tedy Svévské moře. Typickou ozdobou svévských mužů byla zvláštní úprava vlasů - tzv. svévský uzel. Byli velmi bojovní, pohybliví, pěstování plodin bylo pro ně méně významné něž dobytkářství a lov. Za nejvznešenější svévský kmen byli považováni Semnoni, dále sem patřili Markomani, Kvádové, Hermunduři a Langobardi. Na jméno Svévů navazuje pojmenování německých Švábů.

Kvádové jsou doloženi od roku 21 př. n. l. na Moravě. Odtud se postupně rozšiřovali na západní Slovensko. První známý král byl Vannius (19-50 n. l.), kterého dosadili Římani. Těm šlo o to, aby v sousedství jejich severní hranice vládl přátelsky naladěný a částečně závislý panovník. Byli mu podřízeni i Markomani v Čechách. Po něm vládli jeho synovci Sido a Vangio. Kolem poloviny 2. stol. n. l. dosadil císař Antoninus Pius Kvádům krále, jehož jméno neznáme. Přesto za markomanských válek ve druhé polovině 2. století patřili Kvádové k nejdůležitějším nepřátelům Říma. Máme doloženo písemně i archeologickými nálezy, že spolu s muži bojovaly i ženy. Roku 172 sice po dočasném úspěchu dosadili Římané nového krále Furtia, ale toho Kvádové už 173 svrhli a boje se brzy obnovily. Nového krále Ariogaisa ale Římani už 174 zajali. Přes velké římské úspěchy ke konci vlády císaře Marca Aurelia, nezůstalo po Commodově míru z jejich výbojů na sever od Dunaje skoro nic. Ponechali si jen asi sedmikilometrové bezpečnostní pásmo.


O Germánech, žijících dále na sever poté dlouho nic nevíme. Až v roce 357 vpadli Kvádové do římské Panonie. Císař Constantius II. překročil o rok později s velkou armádou Dunaj a začal nejprve pustošit osady Sarmatů na Slovensku. Král východních Kvádů, žijících na západním Slovensku, Arahari se raději dobrovolně podrobil. Totéž učinil i král západních Kvádů z jižní Moravy Vitrodurus. Jejich bojovníci pak museli sloužit v římské armádě. Poslední střetnutí přišlo v předvečer stěhování národů. Roku 374 vpadli Kvádové pod vedením krále Gabinia do Panonie. Římani pozvali Gabinia k jednání a zde ho na hostině zákeřně zavraždili. To vyvolalo další útok Kvádů, kteří se - stejně jako za markomanských válek spojili se Sarmaty a v roce 375 Panonii strašlivě zpustošili.
Během stěhováni národů jistě alespoň část Kvádů zůstala v původních sídlech a byla podrobena Huny. Po pádu Attilovy říše bojovali neúspěšně pod vedením knížete Hunimunda proti Ostrogótům, 469 byli poraženi na řece Bolia. Kolem roku 540 pak zde byli podrobeni Langobardy. Část Kvádů ale pravděpodobně po roce 400, kdy se začali Hunové přesouvat z východní Evropy do střední, odchází spolu s dalšími kmeny na západ, kde dala vzniknout nové samostatné větvi Svévů.


Svévové na Pyrenejském poloostrově
Na Silvestra 406 prolomilo římskou obranu na Rýně uskupení barbarských kmenů, tvořené sarmatskými Alany, germánskými Vandaly a Svévy. Jsou sice určité dohady o tom, odkud tito Svévové přišli, ale s největší pravděpodobností se jednalo o část podunajských Kvádů. To potvrzuje i fakt, že už zmiňovaný kvádský kníže Hunimund byl synem svévského krále Hermenericha (viz níže). V Galii se Svévové dlouho nezdrželi a přesunuli se na Pyrenejský poloostrov (viz mapa). Zde se ještě krátký čas potulovali a loupili, ale pak se usadili a v roce 411 vytvořili na pomezí dnešního severního Portugalska a Španělska vlastní říši, jejímž hlavním městem byla Braga. Zakladatelem byl Hermenerich (Hermerich). Jeho syn a nástupce Rechila říši dále úspěšně rozšiřoval. I další král Rechiarius vedl zpočátku úspěšné výboje, pak se ale proti němu postavil vizigótský král Theoderich II., který byl jeho tchánem. Rechiarius byl poražen a zabit, vypleněna byla i Braga. Říše se sice udržela, byla ale dost oslabená, další panovníci byli často pod vizigótským vlivem, i když se občas tohoto vlivu snažili zbavit a docházelo i k dalším vzájemným bojům. Král Miro se ve 2. polovině 6. století pokusil získat proti Vizigótům spojenectví s Franky. To považoval vizigótský vládce Leovigild za velmi nebezpečné a porazil ho. V roce 585 pak bylo svévské území definitivně připojeno k říši Vizigótů.

BYOB – novinka v západních restauracích

11. května 2009 v 7:49 | milasko |  Úvahy o víně

Jedním z dopadů hospodářské krize je i pokles návštěvnosti restaurací. Ty na to reagovaly speciálními menu, nabídkami levnějších vín, ale v poslední době také zavádějí systém, který se už dříve objevoval na některých soukromých party. Jde o BYOB (BRING YOUR OWN BOTTLE), tedy přines si svou vlastní láhev. V restauraci, která má u vchodu vyvěšenou tabulku BYOB, mu ji vychladí, otevřou a zaúčtují nevelkou sumu. Tato novinka se už objevila v Austrálii, velkou popularitu získala v USA, hlavně v New Yorku. Některé restaurace zavedly speciální BYOB dny nebo večery.
Něco podobného by se mi docela líbilo. Přitom, jak bídná vína jsou v některých restauracích nabízena za dost šílené ceny, by si možná leckterý vínomil, který není zároveň "ve vatě", konečně dal víno i v restauraci a nezůstal u tradičního českého piva.

Vína z Patrie Kobylí

7. května 2009 v 9:38 | milasko |  Soukromé koštování, odrůdy





Po nedávném přiblížení vín z Mikrosvína jsem tentokrát ve svém archivu
vyhledal poznámky k vínům z Patrie. Není to dlouho, co jsem četl takovou diskusi o tom, že jejich vína jsou v poslední době taková či onaká, prostě žádné velké nadšení. Já budu popisovat vína z ročníků 2005 a 2006, vypitá asi před 1-2 lety.
Tramín červený 2005 výběr z hroznů. Obsah alkoholu 13,5 %. Hodně světlá barva, střední viskozita. Zajímavá intenzivní opojná vůně. Bohatá plná chuť. Dochuť středně dlouhá s lehkou hořčinkou. Dal jsem 7,5 bodu z 10 možných.
Cabernet Sauvignon 2005 pozdní sběr. Obsah alkoholu 12,5 %. Velmi tmavá, neprůhledná barva, viskozita střední. Méně výrazná vůně tmavého ovoce. Středně plné tělo, dobře pitelné, delší dochuť. Dávám 7 bodů.



Neuburské 2006 pozdní sběr. Obsah alkoholu 13 %. Barva hodně světlá se zelenkavými záblesky, nižší až střední viskozita. Příjemná lehce nasládlá vůně zelených jablek. Jemné a přitom lehce kořenité, velmi dobře pitelné, dlouhá kořenitá dochuť. Dostalo 8 bodů.
Muškát moravský 2006 výběr z hroznů. Obsah alkoholu 14 %. Barva skoro vodová, viskozita střední. Překrásná vůně růží. Chuť celkem pikantní, ale určitě horší než vůně, dochuť krátká. Dal jsem 6,5 bodu.

Sauvignon 2006 výběr z hroznů. Obsah alkoholu 13,5 %. Světlá zelenkavá barva, střední až vyšší viskozita. Velmi bohatá vůně, extraktivní svěží pikantní víno. Středně dlouhá dochuť. Ocenil jsem na 8,5 bodu.

Veltlínské zelené 2006 slámové. Obsah alkoholu 8,9 %. Tmavší zlatavá barva, střední viskozita. Výrazná sladká velmi příjemná vůně. Taková slaďonká lahůdka (212 gramů zbytkového cukru). Velmi dlouhá dochuť. Jdu až na 10 bodů.
Patria cuvée červené 2006 pozdní sběr. Vyrobeno z odrůd Modrý Portugal, Frankovka a Rulandské modré. Obsah alkoholu 13 % Barva tmavá, borůvková, viskozita vyšší. Vůně silnější, ovocná, peckoviny. Plná příjemná ovocná chuť s jemnými tříslovinami. Středně dlouhá dochuť. Dávám 7 bodů.
Frankovka 2006 pozdní sběr. Obsah alkoholu 12,8 %. Hodně tmavá barva, viskozita střední. Příjemná kořenitá vůně, chuť ale méně výrazná. Dochuť střední až delší. Dostalo 6,5 bodu.
Celkově jsem byl s víny z Patrie dost spokojený, přesněji řečeno hlavně s bílými. Dodatečně jsem se dočetl, že Patria cuvée 2007 s odlišným složením (Svatovavřinecké, André a Rulandské modré) bylo nejlépe hodnoceným domácím vínem na Cuvée Ostrava 2009. Zpětně už ze svých poznámek nezjistím, proč jsem u cuvée 2006 dal jen 7 bodů. Něco mi tam trochu vadit muselo, ostatně odrůdy , které byly v 06 použity nepatří k mým zvláštˇoblíbeným.


Evropská unie a vinařství

2. května 2009 v 8:47 | milasko |  Úvahy o víně
Prognózy výroby a spotřeby vína v Evropě
Předpokládá se, že v roce 2009 bude spotřeba vína v Evropské unii klesat. Mírný pokles výroby byl zaznamenán už v roce 2008, ten byl ale způsoben horšími klimatickými podmínkami ve Francii a Španělsku. Vývoz z Evropské unie se v minulém roce snížil o 5 %, i dovoz klesl, a to o 4 %. I nadále zůstává Evropská unie na čele světové produkce vína. 75-80 % celkového objemu tvoří vína z Francie, Itálie a Španělska. Důležitou pozici si udržují Německo, Portugalsko, Rumunsko a Řecko, postupně roste výroba v Bulharsku a Slovinsku. Produkce České republiky a Slovenska je z hlediska celkového objemu málo významná.






Zákaz dovozu některých kalifornských vín do EU
Evropská unie zakázala dovážet kalifornská vína, v jejichž názvech jsou termíny jako Clos, Chateau, Champagne, Chablis, Burgundy apod. Podle dohody podepsané v roce 2006 směli američtí vinaři tato označení používat do března 2009. Další používání by údajně vedlo ke klamání spotřebitelů. To se ale dotkne mnoha kalifornských výrobců, protože třeba Chateau nebo Clos ve svých názvech celkem běžně používají. Budou se tedy pravděpodobně bránit. Některé firmy, jako např. Clos Du Val nebo Chateau Montelena zatím vývoz do Evropské unie, s výjimkou Velké Británie (což je ale výjimka zásadní), pozastavily.





Chile ztrácí trhy v Evropské unii
Odběr chilského vína v Evropě dramaticky poklesl. Zejména angličtí obchodníci s vínem přestali v důsledku hospodářské krize chilské zboží odebírat, nemají zájem v této době vytvářet nějaké zásoby. Přitom právě britský trh je pro Chile klíčový. Zdejší vývozci doufají, že by náhradu mohli najít na slibném ruském trhu. Faktem je, že i v našich obchodech se v poslední době objevila nebývale bohatá nabídka známých chilských vinařství za velmi rozumné ceny.

Související články:Hospodářská krize a vinařství