Germáni 7. Semnoni, Alamani, Juthungové

4. června 2009 v 10:13 | milasko |  Germáni


Semnoni byli považováni za nejvýznamnější a nejváženější ze svévských kmenů. Sídlili mezi Labem, Odrou a Havolou. Na jejich území se nacházel posvátný háj Svévů, kde byly bohům obětováni i lidé. Dříve než většina ostatních kmenů měli ve svém čele krále. Živili se hlavně chovem prasat, ovcí, hovězího dobytka a koz, méně významnou úlohu mělo pěstování obilí. Poslední zmínka o nich je z z roku 260 n. l. a jejich jméno je zde použito jako synonymum pro Juthungy. Část Semnonů se ve 3. století přesunula na jihozápad a přispěla též k vytvoření Alamanů. Juthungové byli buď samostatnou skupinou, velmi blízkou Alamanům nebo jen samostatněji vystupujícím alamanským kmenem. V každém případě s Alamany po těžké porážce od římského vojevůdce Aetia v roce 430 splynuli. Ve 3.-4. století představovali ale Juthungové velmi silný celek. Římané odhadovali jejich vojenskou sílu na 80 000 pěších a 40 000 jezdců.

Alamani (Alemani) byli kmenovým svazem, vzniklým na počátku 3 stol. n. l. (první zmínka r. 213). Význam jména je všichni muži nebo všichni lidé. To ukazuje na jejich smíšený původ. Jednalo se vlastně o bojovnické družiny z různých kmenů, které se spojily k dalším výbojům. Jádrem byly asi části Hermundurů a Semnonů. Nejednalo se o nějaký pevný celek, ale koalici kmenů s vlastními vládci.

Mezi léty 235-284 prožívá Římská říše období krize, tzv. vládu vojenských císařů. Oslabení využili mimo jiné právě Alamani. Od roku 234 začínají útočit na římské území. Spolu s nimi i Juthungové, kteří žili východně od nich. V roce 259 pronikly obě skupiny až do Itálie. Alamani ale byli u Milána poraženi císařem Gallienem. To sice zachránilo Řím, velké římské území mezi Rýnem a Dunajem, tzv. Agri Decumates bylo ale natolik zpustošeno a nadále nebylo možné je ubránit, proto je v roce 260 Římani vyklidili a bylo ovládnuto Alamany.

Dalších sto let trvaly urputné boje se střídavými výsledky. Právě kvůli útokům Alamanů a Juthungů byly císařem Aureliánem (270-275) vybudovány nové mohutné hradby Říma, jejichž pozůstatky dodnes město obepínají. Jistým zlomem v bojích bylo velké vítězství císaře Juliana Apostaty nad alamanskou koalicí, vedenou králem Chnodomarem v roce 357 u Argentoratu (Strasburku). Tím byla rýnská hranice na čas zajištěna, boje ale pokračovaly a od konce 60. let posilují z těchto důvodů Římané opevnění a posádky na Rýně. Situace Alamanů (i Juthungů) v 1. polovině 5. století, kdy Hunové rozšiřovali svůj vliv z východní Evropy do střední a západní, není úplně jasná, zřejmě si ale nezávislost udrželi. Po pádu hunské říše začínají ale od roku 455 útočit na západ do Galie a na východ do Norika. Až v této době vládl poprvé všem Alamanům a Juthungům pouze jeden vládce, král Gibuld. Jeho svaz se ale již nestačil přeměnit v pevný stát. Alamanská expanze totiž brzy narazila na mohutnící říši Franků. Chlodvík z rodu Merovejců je roku 496 porazil u Tolbiacu. Za toto vítězství údajně v kritické situaci slíbil přestoupit ke katolicismu. Většina Alamanů se poté dostala do závislosti na Francích, menší část dočasně na Theodorichových Ostrogótech. V době války Byzance proti Ostrogótům v roce 536 souhlasil ale tísněný ostrogótský král Vitigis s tím, že Frankové si podřídí i poslední zbytek Alamanů.

Ti si i v rámci Francké říše uchovávali jistou autonomii a vládli jim vlastní vévodové, dosazovaní ovšem Franky. V průběhu středověku se jejich území začalo označovat jako Švábsko, což je odvozené od původu Alamanů ze svébských (svévských) kmenů. Samo jméno Alamanů (Alemanů) se uchovalo v názvu jednoho ze západoněmeckých dialektů - alemanského - jímž se mluví například v německé části Švýcarska.





 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Milan Milan | E-mail | Web | 6. června 2009 v 15:19 | Reagovat

Ahoj Milane! Moje kamarádka Roztroušená skleróza vytáhla drábky i tentokrát, jinak by se mě žádný úraz nestal. Jsem po operaci, v nemocnici jsem si docela odpočinul, mám v noze nějaké kovové dlahy, šrouby a dráty navíc. Ale je důležité že žiju! Děkuji za přání! Milan

2 Milan Milan | E-mail | Web | 6. června 2009 v 15:53 | Reagovat

Ahoj Mílo! Tak už jsem opravdu doma. V nemocnici jsem měl sice veškerou péči, ale doma je doma! Děkuji za tvůj zájem a přeji ti nádherný večer plný lásky a štěstí! Milan

3 anna anna | E-mail | 11. prosince 2011 v 17:27 | Reagovat

skvele fakt supr

4 Jiří Popelka Jiří Popelka | E-mail | 11. prosince 2015 v 23:41 | Reagovat

Kamenem úrazu všech hypotéz, ale taktéž vyučovaného ve školách je nepochybně až záměrné pomíjení historických doložení.
Každý kdo se tímto zabývá musí znát Ptolemaia Alexandrijského, Prokopia z Caisarie, poznámky kupců jako byl al- Mas Udí a samozřejmě by měl být schopný rozpoznat, že latinské i germánské zápisy si očividně protiřečí neboli internet a zvláště Wikipedie je plná naprostého diletantství.
Stačí upozornit na skutečnost uvedenou i zde, že Svévové potažmo Alamani jsou Germáni.
Nikomu, ač byly maximální snahy, nebylo lze doložit spojitost Alamanů s Germány a tudíž se jedná o zjevnou fabulaci. Víme-li poté o ničení staroslověnských písemností jsou Svébové tzv. svobodní a tedy jsou ať Keltové či Slovani součást skythského etnika, které zde bylo již před změnou letopočtu a o příchodu Gótů a Normanů víme dost.
Tvrdit že Runy na přezkách Alamanů mají cosi společného s němčinou je ubohost.
Přesto jsem si rád přečetl cosi o Semnonech, protože zmínka r. 260 říká: Merovejci vylézají coby obluda z moře a pirátští Frankové z ostrova Rhodos se rozmnožují s ženami herulských lidojedů v bažinách Rýna.

5 milasko milasko | 12. prosince 2015 v 8:16 | Reagovat

[4]: Hledat za vším Slovany, to mi přijde jako totální šílenství. Podobné nesmysly jsem už kdysi četl, ale mohl jsem se tomu jen smát. A jak by šlo spojit Svévy se Skythy, to mě nenapadá ani náhodou. Přání otcem myšlenky.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama