Červenec 2009

Pečeněhové

29. července 2009 v 8:17 | milasko |  Ujguři, Kyrgyzové a další kočovníci

Pečeněhové byli svazem kočovných kmenů, který se vytvořil v 8.-9. století. Hovořili tureckým jazykem, část kmenů byla ale asi i severoíránského a ugro-finského původu. Živili se chovem skotu, ochotně též obchodovali. Jejich společnost byla ve stádiu rozkladu rodové společnosti.

Původně žili mezi Syr-darjou, Volhou a Uralem, koncem 9. století byli ale odtud Chazary a jejich spojenci Oguzy vytlačeni a přesunuli se do severního Černomoří, do oblasti kolem Dněpru. Odsud útočí proti všem sousedům: Chazarům, Bulharům, Uhrům, Rusům a Byzantincům. Byl to právě jejich tlak, který přinutil uherské kmeny přesunout se kolem roku 900 do střední Evropy. Jejich nájezdy zřejmě také hodně oslabily říši Chazarů, která se pak stala kořistí Rusů. S těmi měli Pečeněhové zpočátku přátelské vztahy. V roce 944 podporovala pečeněžská jízda tažení kyjevského knížete Igora proti Konstantinopoli. Také při rozhodující výpravě knížete Svjatoslava proti Chazarům v roce 965 stáli ještě Pečeněhové na jeho straně. Vzápětí ale, podplacení Byzanci, obléhají v roce 968 neúspěšně Kyjev. 972 zabili u dněperských prahů knížete Svjatoslava a jejich vládce Kurja si z jeho lebky nechal vyrobit číši ke slavnostním přípitkům.


Pečeněžskou armádu tvořila lehká jízda, vyzbrojená luky, šípy, kopími a šavlemi. Používali hlavně nenadálé nájezdy, údery z křídel a předstíraný ústup s cílem vylákat část nepřítele do léčky.

Protože docházelo k opakovaným pečeněžským vpádům, budují kyjevští vládcové soustavu pevností na řekách Desna, Trubež, Ros a jiných. Veliký kníže Vladimír porazil Pečeněhy 993 na Trubeži, ale sám byl 996 poražen. Na počátku 11. století se Pečeněhové zapojili do vnitřní války mezi Svjatopolkem a Jaroslavem, přičemž podpořili prvního z nich. 1019 byli ale Jaroslavem poraženi na řece Altě.

1036 znovu oblehli Kyjev, ale byli zde Jaroslavem drtivě poraženi a od té doby přestávají být pro Rus hrozbou. Sami navíc začínají být zatlačováni z východu Kumány-Polovci. Hlavní masa Pečeněhů se přesouvá do severozápadního Černomoří a začínají ohrožovat Byzanc. Ta s nimi vede dlouhé a krvavé války. 1086 překročili Pečeněhové Dunaj a Byzantince porazili. Až 1091 je císař Alexios Komnenos porazil na hlavu u Leburnu. Tato porážka znamená konec Pečeněhů jako jednotného národa. Část se Byzanci podrobila a slouží v její armádě, menší skupiny, které se neúčastnily přesunu na západ, sloužily kyjevským knížatům, další se usadily v Uhrách na východním Slovensku. Všichni byli ale postupně asimilováni početnějším okolním obyvatelstvem.

Evropští vinaři hledí s nadějemi na Rusko a Čínu

25. července 2009 v 8:16 | milasko |  Úvahy o víně

Vinařské podniky v Evropě, zejména ve Francii nyní velmi aktivně hledají cesty, jak proniknout na vinařské trhy Ruska a Číny. To se projevilo i na mezinárodním vinařském salonu Vinexpo v Bordeaux, kterého se zúčastnilo 2 000 předních výrobců, distributorů a obchodníků s vínem ze 48 zemí. Nově se zde objevili třeba i zástupci švédského či běloruského vinařství. I tady se však odrazila hospodářská krize. Expozice byly skromnější, výrobci rozdávali méně reklamních materiálů, konalo se méně následných setkání s klienty. Na Vinexpu se dost hovořilo o americkém trhu. Odběr vín z Evropy, zejména z Bordeaux v USA zřetelně poklesl. Zdejší dovozci mají těchto vín na skladech nadbytečné množství, prodej stagnuje a to je nutí k větší opatrnosti. Mnozí své objednávky úplně zmrazili.

Protože i "uvnitř" tradičních evropských trhů s vínem došlo k poklesu poptávky, ukázalo se nezbytným hledat nové cesty na východ. Jistě zajímavý je ruský trh, kde se nyní spotřebuje asi 300 milionů litrů vína ročně. Pro francouzské exportéry je to ale zároveň trochu oříšek. Zatímco francouzská vína představují spíše střední a vyšší cenový segment a jsou spíše suchá, v Rusku je zájem hlavně o levnější stolní, spíše polosladká vína. To by pro vinaře znamenalo dosti pozměnit technologie a zároveň by tyto nové výdaje představovaly značný risk. Pokud by se taková produkce v Rusku nerealizovala, jinde v Evropě by byla jen těžko prodejná. Dalším problémem pro Francouze je silná konkurence Italů a Španělů, kteří se zdají být obratnějšími zejména v cenové politice. Přitom kroupy poškodily ve Francii velké plochy vinic, zejména s bílými odrůdami, což by ve svých důsledcích mohlo vést dokonce ke zvýšení cen. Státní podpora zde vede mnohé výrobce k tomu, že svou produkci raději destilují, což rovněž nepřispívá ke zlevňování vín.

Ještě záhadnější než ruský je čínský trh. Zároveň ale také ještě větší. V Číně je poměrně zřetelný nárůst zájmu o vše evropské, zdejší dovozci jsou navíc ochotnější dovážet i ta dražší vína. Na Vinexpu se to projevilo mimo jiné i tím, že velcí producenti měli u svých expozic dokonce i konzultanty, kteří uměli čínsky! Z toho je jasně vidět vážný zájem proniknout na východ.

Kypčakové – Polovci – Kumáni 3

22. července 2009 v 11:41 | milasko |  Ujguři, Kyrgyzové a další kočovníci
3. Na Rusi a v Uhrách
Na přelomu 1054-1055 se na hranicích Pěrejaslavského knížectví, jednoho z celků, které se vydělily z původně jednotné Kyjevské Rusi, první skupiny Kypčaků. Jméno Polovci, které Rusové novým sousedům dali, je docela překvapivé. Je odvozeno od slova polova, což je výraz pro slámu - takovou prý měly barvu jejich vlasy! Brzy začaly jejich nájezdy, jejichž cílem byla hlavně kořist. Někdy docházelo ke spojenectví Polovců s některým ruským knížectvím proti jinému. Na počátku 12. století se v jihoruských stepích vytvořily dva polovecké celky - dněperský a donský. Mezi léty 1103-1107 uskutečnila knížata Svjatopolk a Vladimír Monomach několik úspěšných pochodů a rozbila dněperské Polovce. 1109-1116 byli poraženi i Polovci donští a dobyto centrum Šarukan nedaleko dnešního Charkova. Horda chána Otraka ustoupila na Kavkaz, kde se stali významnými spojenci gruzínského krále Davida IV. Ten dal Otrakovi svou dceru za ženu. Po roce 1125, po smrti Vladimíra Monomacha se část Polovců na Don vrátila.
Ve druhé polovině 12. století se obnovily dva velké svazy. V čele dněperského byl chán Kobjak, donskému vládl Otrakův syn Končak. Obnovily se boje s Rusy. 1184 byl poražen a zajat Kobjak, 1185-1186 naopak uskutečnil velké tažení proti Kyjevu a Černigovu Končak.
1223 překročili Mongolové Kavkaz a porazili Polovce. Polovecký Kotan-chán získal pomoc od Rusů a 1223 se polovecko-ruské vojsko postavilo na řece Kalce Mongolům, bylo ale poraženo. Když byl v roce 1239 Kotan-chán poblíž Astrachaně znovu poražen, ustoupil s částí svých lidí do Uher. Mongolský chán přikázal uherskému králi, aby mu Polovce vydal. Bela IV. odpověděl: "Ty zku..y synu, přikazuj si oslům!" Vše opatřil královskou pečetí a odeslal chánovi. Tím mu ale dal záminku k vpádu do Uher v roce 1241, při kterém byla země strašlivě zpustošena. Kotan byl následně zavražděn, Polovci či spíše Kumáni, jak se jim v Uhrách začalo říkat, zde ale zůstali. Obývali dvě rozsáhlé oblasti v dnešním Maďarsku - Velkou a Malou Kumánii (Kunság). Začali hrát důležitou úlohu ve vojenské i politické historii země. Král Štěpán V. si vzal za manželku kumánskou princeznu Alžbětu a jejich potomkem byl Ladislav IV. Kumán (1272-1290), který měl k v té době ještě pohanským Kumánům tak blízko, že byl exkomunikován a krátce před jeho smrtí se dokonce uvažovalo o křížové výpravě. Kumáni byli od 13. století velmi významnou součástí uherské armády. Opakovaně se s nimi střetli i Češi. Jazyk i jistou míru autonomie si udrželi až do konce 18. století, nakonec ale došlo k jejich asimilaci.
Většina Kypčaků-Polovců-Kumánů ale zůstala ve stepích na pomezí Evropy a Asie žít i pod mongolskou nadvládou. Stali se základem obyvatelstva Zlaté hordy, mongolské říše, která zde pak existovala do konce 15. století.
Díky velkému teritoriálnímu rozšíření sehráli Kypčakové důležitou úlohu při dotváření mnoha národů: Kazachů, Krymských a Povolžských Tatarů, Uzbeků, Kyrgyzů, Mongolů,Turků, Maďarů, Gruzínů, Rusů, Ukrajinců a mnoha dalších.

Co se děje ve vinařském světě

19. července 2009 v 7:48 | milasko |  Úvahy o víně

Oslavy vína v Egeru
V maďarském městě Eger proběhly 10-12. července oslavy vína Egri Bikaver (Egerská býčí krev). V rámci toho se uskutečnily četné vinařské a kulinářské akce. Podle legendy je název tohoto víno spojen s obranou města proti tureckému obléhání. Obránci pili toto víno, které jim teklo po vousech a Turci ho pokládali za býčí krev, dokazující odvahu bojovníků.

Nejdynamičtější vinařské regiony
Podle nejnovějších údajů patří k nejdynamičtěji se rozvíjejícím vinařským regionům Švýcarsko, Rumunsko, Řecko, Kanada, Brazílie, Anglie a trochu překvapivě také Ukrajina. První místo zaujímá Švýcarsko, jehož vínomilové dokáží zkonzumovat 99 % domácí produkce! Jen jedno procento se dostane na vývoz. Kvalitní švýcarská vína v sobě obratně spojují vlivy francouzské, německé a italské. Ta nejlepší pocházejí z kantonu Valais. Rumunská vinařská produkce nyní dosahuje 500 000 tun ročně. K nejvýznamnějším regionům patří Cotnari, Murfatlar a Dealu Mare. Renesanci ve světě nyní zažívá zájem o řecká vína. Proslulost si již získala také kanadská ledová vína. Stále více prostředků na rozvoj vinařství vynakládá v poslední době Brazílie. Globální oteplování výrazně zlepšilo předpoklady pro pěstování révy v Anglii. Její jižní část má nyní z hlediska klimatu ale i složení půdy podmínky dosti podobné jako Champagne. Právě rozvoj pěstování odrůd, vhodných pro výrobu šumivých vín je pozoruhodný.


Láhev pro dámy

Všechno své nosím s sebou - to patří k principům ženského myšlení. Na to reaguje španělský výrobce Freixenet novým balením šumivého vína Rosé Miniblack. To v sobě spojuje láhev i pohár. Jedná se o "elegantní" nápoj, určený zejména pro ženské publikum.

Co přinesl počátek léta

16. července 2009 v 7:45 | milasko |  Soukromé koštování, odrůdy









































Tentokrát bez dlouhého úvodu. Vína totiž nic nespojuje.
Rulandské šedé 2006 pozdní sběr Vinařství Blanka Ďurinová Bzenec, polosladké. Vinařská obec Čejč, trať Brněnka. Vysoká atypická láhev z průzračného skla, plastová zátka. Obsah alkoholu 12 %. Viskozita nižší, barva zlatavá. Podivná, ne moc příjemná vůně, chuť mdlá, nijak zvlášť sladce nepůsobící.Dochuť středně dlouhá. Z tohoto vinařství jsem pil již více vín a nutno říci, že vesměs byla o dost lepší. Takže jen 6 bodů z deseti možných.

Vacqueyras 2005 Appellation Vacqueyras Controlée, Celliers de Beauregard, Jonquiéres, Francie. Velmi zajímavá láhev se svatopetrskými klíči, jaká se používá i ve známějších sousedních apelacích Chateauneuf-du-Pape a Gigondas. Masivní korková zátka 48 mmm dlouhá. Přesné složení není uvedeno, pouze převaha odrůdy Grenache. V celé této oblasti se vytvářejí podobné kupáže, kdy další odrůdy jako Mourvédre nebo Syrah mají mnohem menší podíl a přidávají se spíše jako jisté dokořenění. Obsah alkoholu 14 %. Hezká granátová barva s rubínovým okrajem, vyšší viskozita. Zajímavá vůně střední intenzity, třešně, červený rybíz, dotek dubu. Plná kořeněná chuť, višně, výrazné, ale příjemné třísloviny. Dochuť dlouhá. Dostalo 7,5 bodu.
Chardonnay 2006 výběr z hroznů Vinařství Maděřič Moravský Žižkov, polosladké. Vinařská obec Moravský Žižkov, trať Slovenské. Láhev s obsahem 0,5 l, korková zátka 45 mm. Stříbrná medaile na AWC Vienna. 14 % alkoholu, zbytkový cukr 19,1 gramů, kyseliny 6,5 g. Krásná jiskrná zlatá barva, vysoká viskozita. Výrazná bohatá vůně, ananas, sladké hrušky, zralé hrozny. V chuti opravdu dost sladké, středně dlouhá dochuť s lehkou hořčinkou. Dávám 7,5 bodu.
Neuburské 2004 jakostní odrůdové První znojemská vinařská (nyní Lahofer) Znojmo. Panenská sklizeň z trati U Hájku. Zelená bordó láhev bez etikety (přímo z vinařství), uzavřená 40 mm dlouhým korkem plátek-drť-plátek. Sytě zlatá barva, svědčící o jistém stáří vína, viskozita nižší. Dosti široká vůně střední intenzity, nepříliš příjemná, zkvašené ovoce, mandle. Středně plné tělo, na ty roky určitě svěže, ale zároveň trochu olejovitě působící chuť s výraznější kyselinkou. Středně dlouhá dochuť s lehkou hořčinkou. Ohodnotil jsem 6 body.

Primitivo di Manduria 2006 Denominazione di Origine Controllata, Colombara Itálie. Primitivo je tradiční odrůda z Apulie, jejíž název neoznačuje nic primitivního, ale znamená, že se jedná o révu raně zrající. Obsah alkoholu 14 %. Vyšší viskozita, tmavofialová barva. Středně intenzivní, těžce působící vůně, parfém, růže, tmavé ovoce. Středně plné tělo, trochu výraznější třísloviny, středně dlouhá dochuť. Dal jsem 6,5 bodu.
Vínům něco k úplné špici chybělo, nicméně žádné úplně nezklamalo, všechna se dala minimálně docela dobře pít, nejlepší bylo Chardonnay od Maděřiče.

Terakotová armáda 3

14. července 2009 v 7:31 | milasko |  Čína

Zbytky maleb na některých bojovnících dávají představu, jak úchvatně museli původně působit. Některé části soch, jako například účesy či brnění, jsou propracovány s mimořádným smyslem pro detail. Účesy, pokrývka hlavy nebo typ brnění pomáhají rozlišit jednotlivé hodnosti vojáků od generála po prosté vojíny. Poněkud překvapivě, až skoro nepatřičně v porovnání s množstvím bojovníků a zbraní působí krásné bronzové sošky vodních ptáků. Zajímavé jsou též modely císařských vozů, na nichž se Čchin Š´chuang-ti vydával na inspekční cesty po své nově vytvořené říši.
Seznam fotografií:
1. Důstojník
2. Lučištník
3. Bronzový tygr
4. Divoká kachna
5. Jeřáb
6. Zbytky původní malby
7. Generál
8. Důstojník
9. Detail účesu
10. Nádoby
11. Císařský vůz


Degustace Vinařství Pod Martinkou Horní Věstonice

11. července 2009 v 9:23 | milasko |  Soutěže, ochutnávky, akce

7. července proběhla ve Vinotéce plus v Pardubicích ochutnávka vín menšího rodinného podniku z Horních Věstonic - Vinařství Pod Martinkou. Firma se zaměřuje na přívlastková vína, především bílá, dále rosé a klarety. Hrozny, jichž asi polovinu nakupují, pocházejí z tratí Pod Martinkou, Pod Pálavou a U Venuše. Snaží se o zachování typického rázu pálavských vín, láhve nesou označení Terroir Pálava. Firmu a její vína zastupoval pan Huserek, od něhož jsme se dozvěděli řadu zajímavostí. Ochutnali jsme celkem deset vzorků, většinou bílých, pouze dvě suchá vína. Jistou slabinou byl dosti stručný degustační list, obsahující jen ty nejzákladnější informace, chyběl i obsah alkoholu. Po dvou vzorcích jsem se sice zeptal, ale občas mi to stejně v šumu ochutnávky uteklo.

Veltlínské zelené 2008 kabinet, polosuché. Není úplně běžné, že se ochutnávka začíná polosuchým vínem. Pravdou ale je, že prvních pět vzorků z řady Collection Fresh nijak sladce nepůsobilo. Jak napovídá název, jedná se o spíže lehčí, svěží vína. Viskozita nižší, zřetelné perlení, barva světle zlatavá se zelenkavými záblesky. Lehká příjemná vůně zelených jablek. Středně plné tělo, příjemná svěží ovocná chuť. Dochuť poměrně dlouhá. Ocenil jsem 6,5 body z deseti možných.
Sylvánské zelené 2008 pozdní sběr. Jedno z pouhých dvou suchých vín - což je určitě dost neobvyklé. Viskozita nízká, barva zlatavá. Lehká vůně přezrálých jablek či jablkového štrůdlu. V těle méně plné, chuť celkem příjemná ale nepříliš výrazná, dochuť středně dlouhá. Ohodnotil jsem stejně, 6,5 bodu.
Rulandské bílé 2008 kabinet, polosuché. Obsah alkoholu 10 %, 10 gramů zbytkového cukru. Nižší viskozita, zlatavá barva. Vůně zpočátku výraznější, nějaké tropické ovoce, ale dříve než jsem ji stačil určit, byla pryč. Tělo spíše méně plné, chuť svěží s trochu výraznějšími kyselinkami, ale přesto vyvážená. Dochuť kratší. Opět 6,5 bodu.
Sauvignon 2008 pozdní sběr, polosuché. Obsah alkoholu 12 %. Vyšší viskozita, zlatavá barva. Vůně středně intenzivní, snad černý rybíz, ale opět překvapivě rychle vyprchala. Tělo méně plné, v chuti příjemné, harmonické, lehce kořenité. Dochuť kratší. Zase 6,5 bodu.
Ryzlink vlašský 2008 pozdní sběr, polosuché. 11,5 % alkoholu, viskozita střední. Výraznější zlatavá barva s lehkými záblesky do zelena. Nevýrazná ovocná vůně, citrusy. Tělo trochu plnější, chuť svěží, harmonická, dochuť kratší. Z úvodní série asi nejlepší, dávám 7 bodů.

Rulandské šedé 2008 pozdní sběr, polosuché. Poskočili jsme do řady Collection Classic. Obsah alkoholu 12 %, 22 gramů zbytkového cukru.Viskozita střední, zřetelné perlení. Sytější zlatá barva. Sladká středně intenzivní hroznová vůně. V těle plné, Sladší chuť ananasového kompotu. Dochuť kratší až střední. Tentokrát 7,5 bodu.
Chardonnay 2008 pozdní sběr, polosladké (zbytkového cukru prý kolem 35 g). Viskozita střední, lehké perlení. Světlejší zlatavá barva. Vůně sladká, hodně zralé tropické ovoce. Tělo plnější, chuť na mě působila až těžce, málo svěže. Dochuť kratší až středně dlouhá. Dostalo ještě 7 bodů.
Tramín červený 2007 výběr z hroznů, polosladké (prý něco přes 40 g). Obsah alkoholu 14 %. Viskozita vysoká, sytější zlatá barva. Výrazná sladká vůně plně dozrálých hroznů a růže. Plnější tělo, lahodná sladká medová chuť, ve které ale byla i pikantní kyselinka. Pro mě nejlepší víno ochutnávky, které jsem ocenil 8 body.
Frankovka Claret 2008 kabinet, polosuché. Obsah alkoholu 10,5 %. Nízká viskozita. Světlonká, vodově růžová barva. Vůně nezřetelná, tělo poměrně plné. Chuť určitě lepší než vůně, poměrně výrazná, svěží, jahody, červený rybíz. Dochuť kratší až střední. Lehké svěží víno, kterému jsem dal 7 bodů.
Zweigeltrebe Rosé 2008 kabinet, polosladké. Obsah alkoholu 11 %. Barva starorůžová. Vůně nepříliš příjemná, která ale opět (tentokrát naštěstí) vyprchala. Chuť lepší než vůně, celkem svěží ovocná, středně dlouhá dochuť. Pro mě asi nejslabší víno večera, ale ještě 6,5 bodu.
Co tedy říci na závěr? Zdálo se mi, že vína chutnala spíše dámám, já byl poněkud rozpačitý. Převážně se jednalo o polosuchá nebo polosladká, přitom dosti lehká, méně výrazná vína, která byla určitě dobře technologicky zvládnutá a která by nehrozila nepříjemným překvapením, kdybychom je otevřeli třeba pro nenadálou návštěvu. Zároveň mi však přišla vzájemně dost podobná, o čemž svědčí i nepatrný rozptyl bodů, kterými jsem je ohodnotil. Vzhledem k celkem rozumným cenám (kolem 150,-) si ale příznivce určitě najdou.


Hrady Chórezmu

8. července 2009 v 7:54 | milasko |  Starověký Orient


Celá staletí se ve starověku a středověku rozvíjela mezi řekami Amu-darjou a Syr-darjou jižně od Aralského jezera vyspělá civilizace Chórezmu. Vyprávění o jejích dějinách by určitě stálo za samostatný článek, snad se k němu časem dostanu. Zatím alespoň pohled na zajímavé pevnosti, které tu vznikly.


Víno a zdraví 1

5. července 2009 v 19:40 | milasko |  Úvahy o víně

Víno nejenom chutná, má ale i značný vliv na naše zdraví. Tedy positivní vliv, i když by se to některým zarytým abstinentům nemuselo zdát. Potvrzují to ale výsledky mnoha vědeckých studií a v tomto smyslu se vyslovila i řada našich špičkových lékařů. Toto příznivé působení se projevuje v řadě oblastí.
Asi nejčastěji se hovoří v souvislosti s vínem o kardiovaskulárních chorobách.Výzkum Ústavu klinické biochemie a hematologie v Plzni prokázal, že dvě sklenky vína denně znamenají 15% snížení rizika těchto onemocnění. Došlo k významnému zvýšení hladiny "dobrého" HDL-cholesterolu, byl zjištěn positivní dopad na zánětlivé procesy, příznivě byla ovlivněna aktivita krevních destiček. U střídmých konzumentů je prokázáno 20-30% snížení úmrtnosti na choroby srdce a cév.
Víno je bohaté na flavonoidy, které pomáhají redukovat tvorbu okysličeného lipoproteinu, který je hlavní příčinou kornatění tepen a vzniku trombóz. Flavonoidy potlačují vznik sraženin, dále fungují jako antioxidanty, které ničí volné radikály z vnějšího prostředí a zpomalují buněčné poškození a tím i stárnutí pokožky. Flavonoidy pomáhají chránit plicní tkáň.

Ve víně se nachází komplex vitamínů B, z nichž hlavně B 12 pomáhá při léčbě anémie. Má i dietetické účinky i při hubnutí je lepší dát si místo jídla dvě deci vína, které zvyšuje tvorbu enzymů, štěpících bílkoviny.
U žen malé množství denně zvyšuje šanci na početí (ale pozor - přílišné naopak snižuje), sklenka denně asi o třetinu zkrátí dobu nutnou k otěhotnění. Dvě deci vína jako prevenci rakoviny vaječníku doporučují australští vědci.
Alkohol uvolňuje v mozku serotonin zlepšující náladu, působí dobře na psychiku, příznivě ovlivňuje pocity osamělosti, deprese a špatné spaní. Pijáci malého množství mají zdravější životní styl, nižší krevní tlak. Pravidelní konzumenti vína se méně opíjejí.

Výzkumy ukázaly, že starší ženy pijící denně 1 sklenku lépe myslely než abstinentky, riziko zhoršení mentálních schopností bylo u nich o čtvrtinu menší. Britští vědci zkoumali důvtip vládních úředníků série testů inteligence, paměti, slovní zásoby a schopnosti pohotové odpovědi - abstinenti dopadli nejhůře, dokonce i než ti, kteří pili přes rozumnou míru (přiznali 5 lahví vína týdně). Zvýšený příjem alkoholu u osob středního věku zřejmě vede k dobrým parametrům kognitivních funkcí. Američani zkoumali devadesátníky: patří k nim především ti, kteří si pravidelně dopřávali skleničku vína či šálek kávy a to dokonce bez ohledu na to, zda kouřili a jedli tučná jídla. Vůbec neuspěly multivitamíny a směsi minerálů ani čaj. Japonci zjistili, že víno zpomalují nástup Alzheimerovy choroby, protože obsahuje bílkoviny, inhibitující PEP enzymy, důležitý prvek v patogenezi nemoci. U žen je důležité začít s pravidelným pitím vína kolem padesátky po menopauze, kdy je hormony přestanou chránit před infarktem.
Skupina australských vědců ale dokazuje, že aby mohly látky ve víně skutečně pozitivně působit, je třeba ho pít každý den nebo alespoň 5-6krát týdně. Na rozdíl od nich zakladatel motolského kardiocentra profesor Šamánek tvrdí, že lepší je pít víno sedmkrát týdně.

Kypčakové – Polovci – Kumáni 2

3. července 2009 v 7:48 | milasko |  Ujguři, Kyrgyzové a další kočovníci
2. Bojová taktika, krize říše
Kypčakové byli velmi početní, v 11. a 12. století nejpočetnější z turecky mluvících národů, tudíž byli i vojensky silní. Používali lehkou i těžkou jízdu, vyzbrojení byli luky, šavlemi, kopími. Podobně jako jiné kočovné kmeny používali s oblibou taktiku léček, nenadálých rychlých nájezdů a vpády do týlu protivníka. Pokud se dostali do obklíčení, využívali i vozovou hradbu. Často sloužili i v cizích zemích. Jejich garda tvořila jádro armády v Chórézmu, byli též základem mameluků v Egyptě.
Kypčakové sousedili s mnoha silnými říšemi a pochopitelně s nimi také úspěšně i méně úspěšně válčili. V roce 1065 proti nim zaútočil mocný seldžucký vládce Alp Arslan. Část Kypčaků v oblasti mezi Kaspickým mořem a Aralským jezerem uznala závislost. Časté vzájemné vpády probíhaly mezi Kypčaky a říšemi Karachánovců a později Kara-Kitanů v Sedmiříčí. Od počátku 12. století se vyvíjejí složité vztahy s další rychle sílící mocností - Chórézmem. Jeho vládce Atsyz dobyl významné město Džend na Syr-darje a pronikl hluboko do Dešt-i-Kypčaku. Od té doby začíná postupné slábnutí Kypčaků. Chórézmšáhové provádějí obratnou politiku, kdy si na svou stranu získávají část nejvyšší kypčacké šlechty, dokonce se žení s kypčackými princeznami. První žena má turecký titul chátún, staré označení manželky turkutských kaganů. To vyjadřuje určitý stupeň suverenity nad turecky mluvícími kmeny. Mnozí kypčačtí vůdcové získávají vysoké postavení a bohatství díky službě v chórézmské armádě, jiní jsou proti této orientaci. To vyvolává vnitřní rozpory, které Chórézmijci rádi podporovali.
V roce 1182 poslal chán Alp-Kara Uran do Chórézmu poselstvo vedené svým synem Kadyr-Bugu chánem. Výsledkem bylo spojenectví a tažení proti Kara-Kitanům, kteří byli v témže roce poraženi a ztratili významné město Taraz. Spojenci se brzy znepřátelili a 1195 vytáhl chórézmšáh Tekeš proti Kadyr-Bugu chánovi. Velká část šáhovi gardy pocházela ale z kmene Uran. Ti přešli na stranu nepřítele a Tekeš jen se štěstím unikl. Následně ale začaly vnitřní spory u Kypčaků. K moci se dostal Alp-Derek, který se 1200 prohlásil za vazala Chórézmu. Nový chórézmšáh Muhammad (1200-1220), nejmocnější vládce ve Střední Asii, ovládl i kypčacké hlavní město Sygnak. Centrum bylo přeneseno do Otraru.
Tragedie obou říší začala, když do Otraru dorazili se skupinou kupců poslové mongolského vládce Čingischána. Ten původně navrhoval chórézmšáhovi spojeneckou dohodu. Alp-Derek považoval kupce za špiony a nechal je popravit. Čingischán žádal jeho vydání, načež Muhammad popravil i posly. Následoval mongolský útok. Po pětiměsíčním obléhání byl dobyt a zničen Otrar, většina obyvatel pobita, chán popraven. Následně byl na jaře 1220 dobyt Sygnak i Džend. Muhammad se rozhodné bitvy neodvážil a zahynul na útěku. Jeho nástupce Džaláluddín se sice pokusil o odpor, ale byl v několika velkých bitvách poražen. Říše byla zničena. Mogolové se ovšem nezastavili a pokračovali přes Kavkaz dále na západ. V cestě jim tedy stály západní skupiny Kypčaků - Polovci.

Málo známé odrůdy révy 2

1. července 2009 v 7:22 | milasko |  Soukromé koštování, odrůdy
Acolon
Též Cabernet Acolon. Německé novošlechtění - Lemberger (Frankovka) x Dornfelder. Vyšlechtěno v roce 1971 ve Weinsbergu ve Würtembersku, oficiálně uznané až 2002. Má střední až velké temně fialové hrozny, které dosahují vyšší cukernatosti než oba rodiče. Jedná se o ranou odrůdu s konstantně vysokými úrodami. Momentálně se pěstuje asi na 500 ha. Vína mají něco po obou rodičích. Po Dornfelderu jsou velmi tmavá. Bývají harmonická, s decentními tříslovinami, trochu výraznějšími kyselinami a jemným ovocným aromatem. Mají dobré předpoklady pro archivaci.



Carmenére
Též Bouton blanc, Cabernella, Cabernet grande. Starobylá francouzská odrůda, snad příbuzná s Cabernet Franc. Pochází asi z Bordeaux, kde je dodnes využívána, hlavně v Médocu. Má menší hrozny tmavomodré barvy. Nyní se pěstuje hlavně v Chile, proto se jí někdy říká chilský Merlot. Podmínky pro její pěstování v Chile jsou ideální. Dává bohatá mocná vína s jemnými taniny, dlouhou dochutí a s aromatem černého rybízu, švestek, perníku, tabáku a čokolády.



Verdelho
Bílá portugalská odrůda, která se pěstuje hlavně na Madeiře. Rozšířila se ale také na Krym a odtud na Kavkaz a do Střední Asie. V menší míře ji pěstují také v Austrálii (Hunter Valley). Hrozny jsou menší, žlutozelené barvy. Dává vína s vysokým obsahem alkoholu a kyselin. Používá se zejména v kupážích silných vín jako je právě Madeira, v postsovětských republikách třeba do portvejnu. V Austrálii dává plná vína s citrusovým aromatem, vhodná k archivaci.


Vermentino
Též Malvoisie de Corse. Tato bílá odrůda pochází zřejmě ze Španělska. Odtud se dostala na Korsiku (zde jako Vermentinu) a pak do Itálie. Pěstuje se hlavně na Sardinii, v Toskánsku a v Ligurii, celkově asi na 3 800 ha. Dává aromatická vína s plným tělem, většinou suchá, která je lepší pít mladá.











Vranac
Též Vranec, Vranak, což vše znamená vraník, černý hřebec. Pěstuje se v Černé Hoře, Makedonii a Chorvatsku. Má velké, velmi tmavé hrozny, dává velmi vysoké výnosy. Vína jsou velmi tmavá, do filalova, silná, opojná. Vhodné je použití barikových sudů. Po vyzrání mají aroma tmavých plodů, čokolády a skořice.