Pečeněhové

29. července 2009 v 8:17 | milasko |  Ujguři, Kyrgyzové a další kočovníci

Pečeněhové byli svazem kočovných kmenů, který se vytvořil v 8.-9. století. Hovořili tureckým jazykem, část kmenů byla ale asi i severoíránského a ugro-finského původu. Živili se chovem skotu, ochotně též obchodovali. Jejich společnost byla ve stádiu rozkladu rodové společnosti.

Původně žili mezi Syr-darjou, Volhou a Uralem, koncem 9. století byli ale odtud Chazary a jejich spojenci Oguzy vytlačeni a přesunuli se do severního Černomoří, do oblasti kolem Dněpru. Odsud útočí proti všem sousedům: Chazarům, Bulharům, Uhrům, Rusům a Byzantincům. Byl to právě jejich tlak, který přinutil uherské kmeny přesunout se kolem roku 900 do střední Evropy. Jejich nájezdy zřejmě také hodně oslabily říši Chazarů, která se pak stala kořistí Rusů. S těmi měli Pečeněhové zpočátku přátelské vztahy. V roce 944 podporovala pečeněžská jízda tažení kyjevského knížete Igora proti Konstantinopoli. Také při rozhodující výpravě knížete Svjatoslava proti Chazarům v roce 965 stáli ještě Pečeněhové na jeho straně. Vzápětí ale, podplacení Byzanci, obléhají v roce 968 neúspěšně Kyjev. 972 zabili u dněperských prahů knížete Svjatoslava a jejich vládce Kurja si z jeho lebky nechal vyrobit číši ke slavnostním přípitkům.


Pečeněžskou armádu tvořila lehká jízda, vyzbrojená luky, šípy, kopími a šavlemi. Používali hlavně nenadálé nájezdy, údery z křídel a předstíraný ústup s cílem vylákat část nepřítele do léčky.

Protože docházelo k opakovaným pečeněžským vpádům, budují kyjevští vládcové soustavu pevností na řekách Desna, Trubež, Ros a jiných. Veliký kníže Vladimír porazil Pečeněhy 993 na Trubeži, ale sám byl 996 poražen. Na počátku 11. století se Pečeněhové zapojili do vnitřní války mezi Svjatopolkem a Jaroslavem, přičemž podpořili prvního z nich. 1019 byli ale Jaroslavem poraženi na řece Altě.

1036 znovu oblehli Kyjev, ale byli zde Jaroslavem drtivě poraženi a od té doby přestávají být pro Rus hrozbou. Sami navíc začínají být zatlačováni z východu Kumány-Polovci. Hlavní masa Pečeněhů se přesouvá do severozápadního Černomoří a začínají ohrožovat Byzanc. Ta s nimi vede dlouhé a krvavé války. 1086 překročili Pečeněhové Dunaj a Byzantince porazili. Až 1091 je císař Alexios Komnenos porazil na hlavu u Leburnu. Tato porážka znamená konec Pečeněhů jako jednotného národa. Část se Byzanci podrobila a slouží v její armádě, menší skupiny, které se neúčastnily přesunu na západ, sloužily kyjevským knížatům, další se usadily v Uhrách na východním Slovensku. Všichni byli ale postupně asimilováni početnějším okolním obyvatelstvem.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Latryna Latryna | Web | 7. srpna 2009 v 20:17 | Reagovat

To som si myslela, že ide o nejaký indiánsky kmeň...haha Takže som zasa múdrejšia! Pekný a príjemný víkend! Ahoj

2 Latryna Latryna | Web | 9. srpna 2009 v 13:53 | Reagovat

V druhom článku - o Devínskej Novej Vsi je uvedené, kedy sa u nás chorváti usadili... Že by potomkovia tých indiánov pečeněhov ? haha Ale v mojej krvi neprúdi chorvátska krv- skôr nemecko-maďarská... hojky a pekný zvyšok nedele! Viera

3 Clarris Clarris | Web | 10. června 2011 v 2:22 | Reagovat

Díky za tento článek ... jelikož jsou to mí předci ... hodně mi to povědělo :)

4 milasko milasko | Web | 10. června 2011 v 6:21 | Reagovat

[3]: No né, že by Pečeněhové na Břeclavsku? Tak to by mě zajímalo.

5 Clarris Clarris | Web | 11. července 2011 v 0:29 | Reagovat

[4]: Už to tak asi bude :D

6 Soukoupidis Soukoupidis | E-mail | 11. listopadu 2012 v 11:23 | Reagovat

A stopy po pečenězích na Slovensku žijou dál: obec Bešeňová Besenyőfalu maďarsky Besenyő = Pečeněh), historie názvu viz
http://www.besenova.sk/dejiny.phtml?id3=50067

7 zdenos zdenos | 28. května 2014 v 17:25 | Reagovat

Ahoj ta bitva u leburnu je pro me docela neznáma.šlo o velke tažení nebo to byla trestná výprava?v teto době se dcerou k moci seldzutci turci....dají se považovat za potomky oguzu?určité jim v krvi řeklo kousek toho severoiranstvi....pokud se tedy mísily ve střední Asii odkud Seldžukové pocházejí.

8 milasko milasko | 29. května 2014 v 8:46 | Reagovat

[7]: O Oguzech tu mám samostatný článek.

9 zdenos zdenos | 29. května 2014 v 10:52 | Reagovat

Opet suprovy cteni.cetl jsem takovou teorii ze madari byli pod tureckym vlivem misili se tyto kmeny s turky?

10 milasko milasko | 6. června 2014 v 6:55 | Reagovat

[9]: K Maďarům tu mám taky několik článků. Vlivy turecky mluvících kmenů jsou jasné.

11 zdenos zdenos | 7. června 2014 v 18:47 | Reagovat

[10]:ahoj nechystas náhodou něco o arabských cestovatelich?arabové byli skvelimy pozorovatelny cizích kultur také se k nim vydávaly.k oguzum chazarum Bulharům atd.ibn fadlan ibn khordadbeh ibn haukal a další nám zanechaly zprávy o těchto narodech

12 milasko milasko | 8. června 2014 v 8:48 | Reagovat

[11]: Ne, teď mám v práci něco jiného.

13 zdenos zdenos | 8. června 2014 v 17:26 | Reagovat

[12]: tak se budu tedy těšit.necham se tedy překvapit.ted se zajimam o Alany a jejich království na Kavkaze.

14 zdenos zdenos | 8. června 2014 v 18:12 | Reagovat

[12]: ještě maličkost procitam si paměti byzantské princezny Anny komneny a ta ty paměti psala jako kdyby žila v antice takže turci jsou pro ni Peršané.Pečeněhové ma za skyty.a oguzy za sarmaty.asi to bude tou setrvačnosti jak si o ni mluvil.jinak paměti jsou super poctami.....Anna komnena  paměti byzantské princezny....skus si ji sehnat čte se to jedním dechem

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama