Srpen 2009

Neobvyklé etikety

29. srpna 2009 v 8:52 | milasko |  Úvahy o víně

Cirkus na etiketách
Australské vinařství Vinaceus Vines použilo na etiketách své nové série neobvyklý námět. Jedná se o plakáty cirkusových představení, na nichž jsou kouzelníci, krotitelé, artisté. Vína s těmito etiketami se v Austrálii stala téměř kultovními, mají mnoho příznivců, oblíbené náměty je možno koupit i na skutečných plakátech.


Kostel vyhozený do vzduchu
Velmi neobvyklé etikety používá také kanadské vinařství Prpich Hills z Okanagan Valley. Ty připomínají formou komiksu skutečnou historii, kdy v roce 1929 bylo rozhodnuto přemístit dřevěný kostel v hornickém městečku. Tehdy nejprve skutečně použili dynamit, ale kostel tím nezničili, povedlo se ho v pořádku přesunout. Obrázky připomínající karikatury vyvolaly velký údiv, ale komerčně uspěly. Ukázalo se, že jde o skvělý nápad, protože objem prodeje vzrostl desetkrát, vína jsou dodávána i do nejlepších kanadských restaurací.

Vinařské aktuality

26. srpna 2009 v 7:30 | milasko |  Úvahy o víně

Mladí lidé a víno
V mnoha tradičních vinařských zemích se mladí lidé do 30-35 let odklánějí od vína. Častěji si dají pivo, whisky nebo míchané nápoje. Údajně se při nich snáze ve 2-3 lidech beseduje někde u baru, zatímco víno chápou spíše jako společenskou nebo rodinnou záležitost. Vinařství, kterého se hospodářská krize také dotkla, by potřebovalo vytvořit nějakou vinařskou kulturu pro mladé, jinak hrozí výrazné snížení spotřeby. Na roky 2009-2010 se předpokládá pokles asi o 15 %, ale v letech 2015-2017 by to už mohlo být až 25 %, pokud se s tím něco zásadního nezačne dělat. Hrozí totiž, že současná generace do 20 let, jejíž vkus a chutě se budou formovat během krize, zůstane vínem úplně nedotčena. Dá se předpokládat, že začnou pivem a později přejdou na tvrdý alkohol, případně na koktejlovou subkulturu.


Nová reklamní akce Rosemountu
Zajímavé fotografie vytvořili reklamní tvůrci pro novou kolekci Rosemountu. Snímali je pod vodou. Cílem bylo zobrazit přelévání vína. Každá odrůda byla představena jako dívka-džin, vyplouvající z láhve zahalená do oblaku, v barvě příslušného vína.

Vína s překvapením
Jihoafrická firma, zabývající se distribucí vín, Blank Bottle, dodává vína "s překvapením". Unikátní je to, že lahve dodává s prázdnou etiketou. Zákazník si objedná deset lahví, přičemž si vybere různé odrůdy. Dostane něco, o čem neví, kolik to přesně stálo, ani jak se to jmenuje. Tak si vína oceňuje bez předsudků a pokud přece jen chce zjistit, o co se jednalo, zjistí to na internetové adrese pomocí individuálního kódu.

Krize vinařství v Austrálii
Nadprodukce vína zvyšuje v Austrálii množství nerentabilních podniků a způsobuje rekordní pokles cen vína. V některých případech je láhev už levnější než minerálka. Velké firmy se zbavují některých svých vinařství, někteří pěstitelé úrodu vůbec nesklízejí. Vinaři hovoří o nutnosti drasticky snížit produkci v nejbližších dvou letech. Zemi nezachrání ani mimořádné úspěchy exportu do USA, kde se povedlo předstihnout Itálii.

Kitanové 2. Hrdina Jie-lü Ta-š´ a Kara-Kitanové

24. srpna 2009 v 6:39 | milasko |  Ujguři, Kyrgyzové a další kočovníci


Jie-lü Ta-š´ byl vskutku mimořádnou osobností a patřilo by mu čestné místo mezi velkými vojevůdci historie, je však téměř neznámý. Ke Kitanům se dnes nikdo nehlásí, zbylo po nich snad jen ruské označení pro Čínu - Kitaj. Pocházel z dynastie Jie-lü, vládnoucí v říši Liao. Získal velmi dobré vzdělání v čínské akademii Chan-lin, zároveň absolvoval i vojenský výcvik a byl skvělým jezdcem a lučištníkem. Za jeho mládí začala válka Kitanů proti Džürčenům, kteří zaútočili ze severu. Situace se pokusil využít i jižní soused Liao, čínská říše Sung. V roce 1122 vypravila proti Kitanům velkou armádu, která jim měla vpadnout do zad. Jie-lü ta-š´ mohl proti Číňanům postavit pouze 2 000 jezdců, přesto zvítězil. Díky nečekanému úspěchu si rychle získal další bojovníky a jeho armáda se rozrostla na 30 000. Čína rychle zmobilizovala asi půl milionů nezkušených branců, utrpěla ale další krvavou porážku. Mezitím ale ze severu úspěšně pronikali Džürčenové. Když se proti nim Ta-š´ přesunul, byl poražen a padl do zajetí. Byl přinucen vést spoutaný džürčenskou armádu proti vlastnímu císaři. Tomu se na poslední chvíli podařilo uprchnout,do zajetí padla ale jeho rodina s celým dvorem. Za to byl Ta-š´ bohatě obdarován, brzy ale uprchl - ke kitanskému císaři. Ten ho přes předchozí zradu rád přijal, protože chtěl využít jeho zkušeností v připravovaném tažení. Ta-š´ s tažením nesouhlasil, měl za to, že je ještě třeba vyčkávat a sbírat vojsko. Císař Tchien-cao-ti ho však neposlechl. Zaútočil a byl poražen. Ta-š´pochopil, že říše je ztracená a téhož roku (1124) uprchl s 20 000 věrnými muži na západ. Císař byl v roce 1125 Džürčeny zajat a Liao zanikla.

Ta-š´ se poučil z chyb svých předchůdců. Pochopil, že síla Kitanů je ve stepi. Neprohlásil se novým císařem, ale gür-chánem, tedy vládcem svazu kočovných kmenů. To mu získalo mezi kočovníky popularitu. Usadil se na březích řeky Orchon, do té doby západní pohraniční oblastí Liao. Zde se k němu zřejmě připojilo mnoho uprchlíků a nespokojenců. 1128 proti němu Džürčenové vyslali silnou armádu, tvořenou hlavně Kitany, kteří se jim podrobili a v jejímž čele byl další princ z rodu Jie-lü. Proti velké přesile neměl Ta-š´šanci se dlouhodobě bránit, proto 1129 znovu ustoupil asi se 40 000 jezdci. Nebyli to zdaleka jen Kitanové, ale též příslušníci částí mnoha, hlavně mongolsky mluvících kmenů. Říká se jim Kara-Kitanové. Jednalo se ale vesměs o odhodlané dobrovolníky, proto mělo jeho vojsko vysokou bojovou hodnotu. Ta-š´ se usadil v Sedmiříčí, dobyl hlavní město Karachánovců Balasagun a učinil jej svým hlavním stanem, ovládl Ferghánu a obsadil též cenná města Západního kraje jako Kašgar a Chotan. Říše je označována jako Si-Liao rozkládá se mezi Aralským jezerem a Gobi. Džürčenové proti Ta-šovi vyslali další dvě výpravy, obě skončily neúspěšně. 1134 se naopak on pokusil o tažení proti nim - a také neuspěl. Byla to zřejmě hlavně poušť Gobi, která byla těžko překročitelná pro každou armádu a která tak tvořila poměrně spolehlivou hranici.

Velmi komplikovaná situace byla ale i na západních hranicích. Střední Asie byla již několik set let ovládána muslimy a ti nehodlali připustit, aby v jejich sousedství vznikla silná říše nevěřících kočovníků. Po několika střetech s menšími pohraničními muslimskými vládci se v roce 1141 proti Kara-Kitanům vypravil nejmocnější blízkovýchodní vládce, seldžukovský sultán Sandžár. Tažení rozhodně nepodcenil. Jeho armáda čítala 100 000 mužů, většinou velmi zkušených bojovníků, zocelených z bojů proti západním křižákům a Byzanci. Jie-lü Ta-š´ proti němu postavil údajně 300 000 mužů, což se zdá skoro nemožné, nicméně zcela jistě se jednalo o jednu z největších bitev středověku. Odehrála se na Katvanské rovině mezi Samarkandem a Chodžentem. Skončila totální porážkou muslimů: 30 000 mrtvých, další tisíce zajatých včetně sultánovy manželky. Ta-š´ poté ovládl další bohatá města jako Bucharu a Samarkand. Jiný mocný muslimský vládce, šáh Chórézmu, raději uznal závislost a začal Kara-Kitanům odvádět poplatky. Ti jsou na vrcholu moci.

KINO VINO

21. srpna 2009 v 7:36 | milasko |  Soutěže, ochutnávky, akce


Velmi zajímavá akce probíhá nyní v SRN ve spolkové zemi Porýní Falc. Od srpna do listopadu tam návštěvníci 27 kin dostanou u vchodu na uvítanou víno, které si mohou vybrat z nabídky a k tomu ještě jako dárek skleničku. Přitom nejde o nějaká horší vína, právě naopak. Jedná se výhradně o domácí produkci. 166 falckých vín soutěžilo o právo používat jako predikát KINO VINO. Podle slov porotců byl výběr dosti obtížný, protože všechna soutěžící vína byla výborné kvality. Odborná porota vybrala tato vína z jednotlivých regionů:
Ahr: Spätburgunder QbA trocken "Evolution", 2007, Bad Neuenahr, Weingut Peter Lingen.
Mittelrhein: Riesling, QbA halbtrocken, 2008, St. Goarer Burg Rheinfels, St. Goar,Weingut Philipps-Mühle.
Mosel: Riesling, Kabinett, 2008, Trabeuer Kräuterhaus, Traben-Trarbach, Weingut Jörg Trossen.
Nahe: Grauburgunder, QbA trocken, 2008, Münster Sarmsheim, Weingut Kruger-Rumpf.
Rheinhessen: Silvaner QbA trocken, 2008, Gau-Heppenheim, Weingut Gustavshof.
Pfalz: Weißburgunder QbA trocken, 2008, Freinsheim, Weingut Krebs.
Mosel Sekt: Elbling Sekt b.A., Cremant Brut, Nittel/Mosel, Weingut Frieden-Berg.


Jedná se určitě o velmi příjemné spojení filmového umění a zážitku z dobrého vína, zároveň ale též o nepřehlédnutelnou propagaci kvalitních domácích vín. Docela zajímavý je i název akce, v němž použili slovo VINO místo německého Wein. Jistě i našim návštěvníkům kin by se něco podobného líbilo, dokonce ani název by se nemusel moc měnit.

Kitanové 1. Nejstarší dějiny a říše Liao

18. srpna 2009 v 8:52 | milasko |  Ujguři, Kyrgyzové a další kočovníci

Kitanové byli kočovníci, jazykově náležející k mongolské větvi altajských jazyků a žijící na území dnešního Vnitřního Mongolska, Mongolska a Mandžuska. Čínská tradice je považuje za potomky Sien-pi, první zmínky o nich jsou ze 4. století n. l. Koncem 5. století odváděli daně severočínské říši Pej Wej (Toba Wej). V 6. století byli podrobeni Turkuty. Po vytvoření čínské říše Tchang v 7. století jsou nejprve jejími spojenci (např. 644 pomáhají při agresi proti Koreji), koncem 7. století ale začínají proti Číně bojovat. 696 se kitanský vůdce prohlásil kaganem a vyhlašuje nezávislost na Tchang. To vedlo k několika čínským útokům. Výsledek byl kompromisní a pro čínské vztahy k silným kočovníkům typický - politický sňatek v roce 714. Do poloviny 8. století pak Kitanové obratně balancují mezi Čínou a Turkuty. Když vznikl v polovině 8. století kaganát Ujgurů, Kitanové se jim podrobili. Když o století později zanikl, přecházejí opět na stranu Číny.
V tomto počátečním období se jednalo o volný svaz osmi kmenů, které se pevněji spojovaly jen v době války. Živili se kočovným pastevectvím, zejména chovem skotu, dále lovem, rybolovem, ale najdeme u nich i počátky zemědělství a řemesel. Náboženstvím byl šamanismus, známý je například rituální první lov ryby či divoké husy v daném roce. Vládcové se opírali o početné družiny a neměli v této době žádnou stálou rezidenci. Byli voleni na tři roky.


K zásadním změnám dochází na přelomu 9. a 10. století. Dynastie Tchang byla v té době v krizi, vyčerpaná vnitřními boji. Od roku 907 pak začíná období "Pěti dynastií a deseti říší", Čína je rozdrobená a slabá. Situace využívá schopný vůdce Kitanů Jie-lü Ambagan.
V roce 903 byl zvolen do čela svazu. Začíná podnikat úspěšné nájezdy proti sousedním kočovným kmenům a od roku 905 obratně zasahuje do občanské války v Číně, přičemž jasně sleduje svoje vlastní cíle. Když uplynulo jeho tříleté období, svolal ostatní kmenové vůdce - a nechal je popravit. Prohlásil se Nebeským císařem, svou manželku pak za Pozemskou císařovnu. Podrobuje si postupně severní Čínu, sousední kmeny Džürčenů a Tatarů, dále pak říši Po-chaj se smíšeným mandžusko-korejským obyvatelstvem. Když v roce 927 zemřel, je jeho nástupce již dědičným vládcem mocné říše. Ta se od roku 947 označuje čínským názvem Liao (Železná). Její území se rozkládalo od Japonského moře až do Západního kraje. Byla nejmocnější říší východní Asie.

Pro Kitany začaly obrovské změny. Vládnoucí vrstvy mají snahu svůj lid počínštit, vytvořit namísto rodové společnosti feudální. Je přijato čínské písmo, oděv a filosofie, začíná převládat zemědělství nad pastevectvím. Mnoha prostým lidem se to ale nelíbí, propukají i povstání. Nespokojení jsou i podrobení stepní kočovníci, kterým Železná říše vládne vskutku tvrdě. V roce 960 začíná vyrůstat Liao nový soupeř na jihu. Vzniká zde říše Sung, která se snaží Čínu opět sjednotit. Dalších více než sto let si ale Kitanové udržují převahu. Zásadní změnu přináší až posilování Džürčenů, tunguzo-mandžuského kmene z Mandžuska, které začíná být zřejmé od konce 11. století. Ti v roce 1111 proti Liao povstali a do roku 1125 ji zcela zničili, území ovládli vytvořili vlastní mocnou říši - Ťin. Zánik říše Liao neznamenal ale ještě konec Kitanů. Většina žila pod nadvládou Džürčenů. Když počátkem 13. století říše Ťin zeslábla, povstali a pokusili se obnovit Liao. Následná mongolská expanze však tyto naděje pohřbila. Kitanové postupně splynuli s jazykově blízkými Mongoly. Část ale ustoupila již 1124 na západ. Těm se začalo říkat Kara-Kitanové a vytvořili novou silnou říši - Si-Liao (Západní Liao).

Degustace zajímavých domácích vinařství

16. srpna 2009 v 8:31 | milasko |  Soutěže, ochutnávky, akce

6.8. se v Přelouči v předzahrádce hotelu Bujnoch konala ochutnávka vín několika velmi dobrých domácích vinařství. Večerem provázel milovník a znalec vín pan Oldřich Bujnoch, jemuž pomáhal jeho syn Tomáš.Ochutnali jsme dvanáct vzorků z pěti vinařství. Začalo se celkem tradičně bílým. Vína byla seřazena dost uvážlivě se vzestupnou tendencí, bodování tedy bylo zvláště u bílých dosti jednoduché, většinou jsem jen poskočil o 0,5-1 bod výše.
Veltlínské zelené 2006 jakostní odrůdové Víno Rakvice. Lehké úvodní víno, které má speciální etiketu: Hotel Bujnoch Váš domov v Přelouči. Dostávají ho jako pozornost hosté, zde ubytovaní. Obsah alkoholu 12 %. Barva světlá, zelenkavá, viskozita nižší. Vůně lehká, citron, med. V chuti lehké, přitom trochu olejovité s lehkou hořčinkou, dochuť kratší až střední. Za cenu 65,- určitě slušné. Dal jsem 5,5 bodu (z 10 možných).
Ryzlink vlašský 2007 kabinet Tanzberg Mikulov. Obsah alkoholu 11,5 %, 1,9 gramů zbytkového cukru, 6,5 g kyselin. Světlince zlatavá barva se zelenkavými odlesky. Viskozita střední. Lehká, jemně nasládlá vůně, slabounký náznak vlašských ořechů. Středně plné tělo, chuť svěží, harmonická. Dochuť kratší. Víno není určeno k delší archivaci. Dostalo 6 bodů.
Ryzlink rýnský 2005 pozdní sběr Víno Rakvice. Obsah alkoholu 12,5 %,3,2 g zbytkového cukru, 6,5 g kyselin. Šedožlutá barva, nepatrné perlení, viskozita vysoká. Vcelku typická, ale slabší vůně. Tělo středně plné velmi příjemná svěží chuť, která vybízí k dalšímu doušku. Dochuť kratší až střední. Tentokrát 7 bodů.

Rulandské šedé 2007 výběr z hroznů Mikrosvín Mikulov. Obsah alkoholu 13,5 %, 8,2 g zbytkového cukru, 6,3 g kyselin, ještě označeno jako suché. Zlatavá barva, lehké zelenkavé odlesky. Vyšší viskozita. Vůně středně intenzivní, nasládlá. Tělo plnější, chuť příjemná, pikantní, kořenitá. Dochuť středně dlouhá až delší. Poskočil jsem na 8 bodů.
Chardonnay 2008 výběr z hroznů Víno Rakvice. Obsah alkoholu 13 %, 19 g zbytkového cukru, 6,5 g kyselin. Barva světlinká, skoro vodová, viskozita vysoká. Intenzivní sladká vůně ananasového kompotu a banánů. Plné tělo,velmi příjemná chuť s lehkými vanilkovými tóny. Dochuť delší. Víno je možné archivovat 5-6 let. Pro mě nejlepší víno večera, ocenil jsem na 8,5 bodu.
Tramín červený 2007 výběr z hroznů Patria Kobylí, polosuché. 14% alkoholu, 8 g zbytkového cukru. Jiskrná zelenkavá barva, vysoká viskozita. Vůně velmi intenzivní, sladká, růže, stará kniha. Tělo plné, skvělá svěží chuť. Dochuť dlouhá s nepatrnou hořčinkou. Víno bylo údajně vyprodáno za týden po uvedení na trh. Já jsem mu dal 8 bodů.
Chardonnay 2007 pozdní sběr Víno Tomáš Tetur, polosladké. Obsah alkoholu 11 %, 20 g zbytkového cukru. Sytější zlatá barva, vysoká viskozita. Intenzivní sladká vůně exotického ovoce, citrony, banány, trocha mléčné čokolády. Plné tělo, Svěží harmonická chuť s náznakem pomerančů. Dochuť delší. Opět 8 bodů.
Frankovka 2006 jakostní Víno Rakvice. Barva granátová, viskozita nízká. Ve vůni peckoviny. Tělo méně plné, v chuti mě trochu kousala, dochuť kratší. Dostala 6 bodů.
Zweigeltrebe 2005 jakostní Tanzberg Mikulov. 12,5 % alkoholu, 1,9 g zbytkového cukru. Barva velmi tmavá, do fialova. Viskozita vysoká. Vůně těžká, starý plyš. Středně plné tělo v chuti harmonické s jemnými tříslovinami. Dochuť středně dlouhá. Dal jsem 7 bodů.
Rulandské modré 2005 výběr z hroznů, panenská sklizeň. Víno Rakvice. Obsah alkoholu 14 %, 2,5 g zbytkového cukru, 5,5 g kyselin. Vysoký bezcukerný extrakt - 27 g. Měděná barva, vysoká viskozita. Lehčí ovocná vůně, červený rybíz. Středně plné tělo, v chuti malinko trpčí, kratší až střední dochuť. Prý jde archivovat až 10 let. Dostalo 6,5 bodu.
Cabernet Sauvignon 2007 pozdní sběr Víno Rakvice. Obsah alkoholu 13 %, 1 g zbytkového cukru, 5,8 g kyselin. Barva na pomezí rubínu a granátu, viskozita vysoká. Těžká příjemná vůně tmavého ovoce. Tělo plnější, sametová chuť, lehce políbené barikem. Dochuť středně dlouhá. Z červených u mě nejlepší, 7,5 bodu.
Merlot 2007 jakostní odrůdové Tanzberg Mikulov. Obsah alkoholu 12 %, 18! g zbytkového cukru, 4,9 g kyselin. Barva světlejšího granátu, vysoká viskozita. Těžší ovocná vůně, plnější tělo, chuť sladší, nějak jsem vůbec nezaznamenal třísloviny. Dochuť středně dlouhá. Dostalo 7 bodů.
Večer proběhl velice příjemně, pan Bujnoch hovořil jako vždy zajímavě, vína byla pěkná, mohu jen chválit.

Vinařské postřehy z Chorvatska

12. srpna 2009 v 7:10 | milasko |  Úvahy o víně

Každé léto se asi desetina českého národa vypraví jižním směrem, do Chorvatska. Jelikož jsme byli asi poslední Češi, kteří tam ještě nebyli a známí nám to vesměs dost vychvalovali, rozhodli jsme se to také absolvovat. Už cesta autobusem ale nebyla žádný med - 20 hodin! Jako vínomil jsem samozřejmě musel ochutnat i zdejší vína. Patřím k těm, kteří si snaží vytvořit jakousi vinařskou mapu světa - ochutnat vína všech možných vinařských zemí. Chorvatsko bylo zatím téměř bílým místem. Pouze loni mi kamarád dovezl jedno z jejich špičkových červených - vrhunsko vino Postup. Bylo dobré, ale ne právě nejlevnější (111 kun). Víno roste v Chorvatsku na každém rohu, proto se mi zdálo poměrně drahé i v podobě hroznů - kolem 20 kun za kilo (přičemž kuna jsou skoro 4 koruny). Ani ceny lahvovaného nejsou úplně ideální (což by ovšem v některých případech nebyla jejich hlavní slabina). Vína jsou plné regály v obchodech, na každém kroku je nabízejí stánkaři, dává se k jídlu při různých vyjížďkách apod.

Absolvovali jsme dva výlety na lodích. Na té první nám podávali jakési bílé víno z láhve pochybného vzhledu - a bylo téměř nepoživatelné, jakési kvasnice. Zařadil bych ho do jakostní třídy podstolní vína. Na druhé lodi nám z kanystrů podávali víno červené, které bylo o chlup lepší. Vzmužil jsem se a vzal jsem si i druhý nabízený pohárek, ale už jsem ho nedopil. Zajímala mě vína, která nabízeli trhovci. Ti byli většinou na Čechy dobře připravení, mluvili docela slušně česky. Některá vína byla v lahvích, které vcelku budily důvěru označením výrobce a odrůdy. Jejich ceny se pohybovaly mezi 15-25 kunami za sedmičku. Zkusili jsme - a shodli jsme se: vůně - moč, chuť - totéž. Mám z toho trochu dojem, že všechny turisty považují za totální pitomce. Na místě jsem otevřel jen jednu láhev, kupovanou v normálním obchodě - Malvazija Istarska (0,375 l za 30 kun), bílé víno s poměrně velmi dobrou pověstí. To už celkem pít šlo, ale úplný zázrak to také nebyl. Přesto jsem si domů dovezl několik lahví vyšší cenové hladiny a jen doufám, že se to projeví i v kvalitě.
Asi jsem tímto článkem jen nosil dříví do lesa, ale třeba se ještě přece jen najde někdo, kdo jako já ještě nedávno zatím nemá tuto zemi vinařsky prozkoumanou. A ocením i případné jiné zkušenosti.
I kuča se dá prodat

Ochutnávka Vinařství Zaječí

9. srpna 2009 v 8:39 | milasko |  Soutěže, ochutnávky, akce




21.7. se v pardubické Vinotéce plus konala degustace vín Vinařství Zaječí. S víny nás seznamoval jejich obchodní zástupce pan Osička. Vyprávěl zajímavě, dost otevřeně (např problematika prodeje vín do obchodních řetězců) a ochotně odpovídal na dotazy. Hned v úvodu jsem si udělal pořádek v jedné věci, která se mi dost motala. Totiž: Víno Zaječí - Vinařství U Kapličky Zaječí - Vinařství Zaječí. Tušil jsem, že to má společného více než jen obec. Je to takhle: Nejprve bylo Víno Zaječí, pak se bývalý majitel oddělil a vytvořil Vinařství U Kapličky a dál pokračuje Vinařství Zaječí. Jeho roční produkce je asi 400 000 lahví. Přitom nemá žádné vlastní vinice, hrozny nakupuje z několika obcí Velkopavlovické, Mikulovské a Slovácké oblasti. Hlídají údajně, aby sklizeň byla do 1 kg z keře. Protože kolem tohoto vinařství šly v nedávné době dosti negativní věsti, byl jsem na vína dost zvědavý. Vyrábějí je ve třech řadách - Moravia, Exclusive a Zaječí vrch, což je řada nejvyšší, se zajímavými, velmi těžkými lahvemi. My jsme ochutnávali vína jen ze Zaječího vrchu. Ta se mohla chlubit řadou různých ocenění. Takhle jsem je viděl já:

Ryzlink vlašský 2007 pozdní sběr, suché (jediné suché v kolekci Zaječí vrch 2007). Obsah alkoholu 13,5 %, 2 g zbytkového cukru, kyseliny 6,2 g. Cukernatost při sběru 23°. Sytější zlatá barva, vyšší viskozita. Vůně dosti intenzivní, sladká, med, louka, vlašské ořechy. Středně plné tělo, v chuti pikantní kyselinka, středně dlouhá dochuť. Na úvod určitě pěkné víno, dal jsem 7 bodů ( z 10 možných).
Rulandské bílé 2007 pozdní sběr, polosuché. Vinařská obec Zaječí, trať Stará hora. Obsah alkoholu 12,5 %, zbytkový cukr 12 g, kyseliny 6,6 g. Víno se spoustou ocenění (Vinum juvenale, Muvina aj., vyrobené metodou sur lie. Sytější zlatá barva, vysoká viskozita. Vůně intenzivní, sladká, hrozny, čerstvý chléb. Extraktivní harmonické víno s plným tělem a dlouhou dochutí. Možná archivace 6-8 let. Líbilo se mi, dal jsem mu 8 bodů.
Rulandské modré Claret 2007 výběr z hroznů, polosuché. Obsah alkoholu 13,5 %, 9 g zbytkového cukru, cukernatost při sběru 26 °. Barva cibulové slupky, vyšší viskozita. Vůně lehčí, ovocná. Středně plné tělo, velmi svěží pikantní chuť. Delší dochuť s nepatrnou hořčinkou. Pro mě asi nejméně zajímavé víno večera. Dostalo 6,5 bodu.
Ryzlink rýnský 2007 pozdní sběr, polosladké. Vinařská obec Zaječí, trať Stará hora. Obsah alkoholu 11,5 %, 20 g zbytkového cukru, 7,1 g kyselin. Světlejší zlatavá barva, vysoká viskozita. Intenzivní, velmi zajímavá vůně, meruňky, lipový květ. Středně plné tělo, sametová a zároveň pikantní chuť, vybízející k dalšímu doušku. Dochuť středně dlouhá. Ocenil jsem na 8,5 bodu.
Sauvignon 2007 pozdní sběr, polosladké. Vinařská obec Pavlov, trať Sahara. Obsah alkoholu 12 %, zbytkový cukr 22 g, 6,9 g kyselin, cukernatost při sběru 23°. Barva zlatavá se zelenkavými odlesky, vyšší viskozita. Intenzivní velmi příjemná vůně, angrešt, černý bez, listy černého rybízu. Plné tělo. V chuti šťavnaté, pikantní, opět jsem cítil angrešt. Středně dlouhá dochuť. Pro mě nejlepší víno večera, ohodnotil jsem 9 body.
Tramín 2007 pozdní sběr, polosladké. Obsah alkoholu 13 %, 18 g cukru, 6,5 g kyselin, cukernatost 23°. Žlutozelená barva, vysoká viskozita. Středně intenzivní sladká vůně, med, růže. Plnější tělo, sladká medová chuť. Středně dlouhá dochuť s nepatrnou hořčinkou. Také toto víno může ležet v archivu 6-8 let. Ocenil jsem 7 body.
Chardonnay 2007 výběr z hroznů, polosladké. Vinařská obec Horní Věstonice, trať Pod Děvínem. Obsah alkoholu 12 %, 25 g zbytkového cukru, 6,6 g kyselin, cukernatost 26°. Barva zlatá se zelenkavými odlesky, viskozita vysoká. Intenzivní vůně exotického ovoce, sladké banány, ananas. Plně tělo, příjemná chuť ananasového kompotu. Středně dlouhá dochuť. Víno určené spíše k slavnostním přípitkům než k delšímu pití, méně vhodné k archivaci. Dostalo 7,5 bodu.

Rulandské šedé 2007 výběr z bobulí, polosladké. Obsah alkoholu 12,5 %, 44 g zbytkového cukru, 6,7 g kyselin, cukernatost při sběru 29°. Zlatožlutá barva, vysoká viskozita. Vůně spíše méně intenzivní, pomerančová kůra. Plné tělo, v chuti pro mě až příliš sladké. Dochuť dlouhá. Dal jsem mu 7,5 bodu.
Neronet 2006 jakostní odrůdové, suché. Obsah alkoholu 12 %, 1,5 g zbytkového cukru. Nefiltrované víno, jehož 20 % zrálo 18 měsíců v bariku. Barva podle očekávání velmi tmavá s fialovými okraji, viskozita vysoká. Těžší vůně fialek a lesního ovoce. Sametová chuť tmavého ovoce se zakulacenýmí tříslovinami. Dochuť delší. Dostalo 7,5 bodu.
Co tedy na závěr? I když se jednalo spíše o sladší vína, dost se mi líbila. Ceny byly ovšem trochu vyšší, poměrně unifikované mezi 219-249,-. Jedinou slabinou ochutnávky byl pro mě velice jednoduchý degustační list, ze kterého se nedalo vyčíst skoro nic. Pan Osička sice poctivě všechny důležité údaje říkal, v okolním hluku mi ale mnohé uniklo.

Neuburky, Mlynářka aj. aneb Co přinesl vrchol léta

6. srpna 2009 v 7:59 | milasko |  Soukromé koštování, odrůdy

Vrcholné léto mi k domácímu koštování přineslo šest pěkných vín, která vesměs docela potěšila, zvláště pak dva Neuburky stejného ročníku i vinařství ale jiné šarže byly určitě zajímavé.
Neuburské 2004 pozdní sběr První znojemská vinařská (Lahofer) Znojmo, trať U Hájku. Zelená láhev typu bordó bez etikety (přímo z vinařství), uzavřená 40 mm korkem ( plátek-drť-plátek). Šarže A 5/04. Přesné hodnoty neznám, ale asi 13 % alkoholu a přes 6 g kyselin. Sytá zlatožlutá barva, nižší viskozita. Středně intenzivní příjemná vůně malin. Plné tělo, příjemná kořenitá chuť, středně dlouhá dochuť. Hodnotím 8 body ( z 10 možných).

Isabella 2008 Galeria Migdal Kišiněv, region Cojushna, Moldávie. O zvláštní odrůdě Isabella jsem již psal. Láhev uzavřená 38 mm korkem z drti. Obsah alkoholu 11 %, polosladké, záhadný údaj 30-50 g zbytkového cukru. Neobvyklá rezavě červená barva. Nízká viskozita, lehká vůně lesních jahod, totéž v chuti, která nepůsobí nijak zvlášť sladce, příjemná kratší ovocná dochuť. Dávám 6 bodů.
Pinot Meunier 2005 Qualitätswein, Weingärtner Willsbach, Würtemberg, SRN. Odrůda nese též německý název Schwarzriesling a český Mlynářka. Je příbuzná s Pinot Noir a přidává se do pravého šampaňského. Hnědozelená bordó láhev uzavřená 45 mm korkem. Obsah alkoholu 13 %, viskozita střední až vyšší. Barva měděná, velmi jemná vůně hodně sladkých jahod. Středně plné tělo. Chuť sametová a přitom kořenitá, delší dochuť. Dostalo 7 bodů.
Neuburské 2004 pozdní sběr První znojemská vinařská (Lahofer) Znojmo, vinařská obec Dobšice, trať U Hájku, panenská sklizeň. Zelená bordó láhev uzavřená 44 mm korkem. Šarže B 10/04. Obsah alkoholu 12,7 %, Zbytkového cukru 2,8 g, kyselin 5,7 g. Sytější zlatá barva, vyšší viskozita. Vůně se uvolňovala dosti pomalu. Zpočátku byla sice příjemná, ale ne dost výrazná. Po vydýchání se ale rozvinula do velice příjemných tónů tropického ovoce, ananasu a citrusů. Plné tělo, v chuti citrusy, delší dochuť. Doporučená archivace byla 4-5 let, víno bylo zatím ale ještě ve velmi dobré kondici. Ocenil jsem ho na 8,5 bodu.
Chenin blanc 2006 Special Late Harvest (odpovídá pozdnímu sběru), Bovlei Winery, Wellington, JAR. Tato odrůda se pěstuje hodně na Loiře, ale patří i nejlepším v JAR, kde se jí říká též Steen. Láhev z průzračného skla s kovovým šroubovacím uzávěrem. Obsah alkoholu 11 %. Velmi světlá, skoro vodová barva, viskozita nižší až střední. Jemná nejasná ovocná vůně, v chuti trochu sladší, dochuť středně dlouhá. Dal jsem mu 7 bodů.
Beaujolais-Villages 2007 Appellation Beaujollais-Villages Controlée. Louis Jadot, Combe aux Jacques, Francie. Mladé Beaujollais (Nouveau), kterého jsou na podzim plné obchody, zná asi skoro každý, ale v této apelaci se vyrábějí i "normální" vína, která se nechají zrát delší čas a
nemusí se hned vypít, i když ani ta nejsou většinou určená k dlouhé archivaci. Stejně jako ta mladá se vyrábějí z odrůdy Gamay. Označení Villages znamená o trochu vyšší úroveň než pouhé Beaujollais, mohou ho používat výrobci z několika vesnic v severní části regionu. Tmavozelená burgundská láhev uzavřená masivním 48 mm dlouhým korkem z drti. Obsah alkoholu 12,5 %.Viskozita vysoká, barva granátová, lehká vůně jahod. Tělo poměrně plné, ovocná chuť, ve které opět dominují jahody. Dlouhotrvající dochuť. Dostalo 7,5 bodu.





Alespoň drobné postřehy na závěr. Zatímco Neuburky se od sebe docela lišily, jisté (jahodové) shody jsem našel u Isabelly a Beaujollais.

Pardubický festival vína 2009

4. srpna 2009 v 8:53 | milasko |  Soutěže, ochutnávky, akce
Pardubický festival vína 2009
28.-29.7. 2009 se v Pardubicích konala již tradiční vinařská soutěž. Letos jsem se jí nezúčastnil, termín kolidoval s dovolenou, ale jako lokální patriot uvedu alespoň výsledky a zároveň i zvu na skvělou následnou akci na pardubickém zámku 28.-29.8., kdy je možno soutěžní ale i jiná vína ochutnat (viz též reportáž z ročníku 2008).
Soutěžilo se v pěti kategoriích, zde jsou vítězové:



Bílá tichá suchá vína

1. Neuburské, 2008, jakostní Vinařství Procházka Valtice 90,00 bodů

2. Chardonnay, 2008, pozdní sběr, Baláž Jan - rodinné vinařství 88,00

3. Veltlínské červené ranné, 2008, kabinet, VINIDI s. r. o., Slovensko 87,25


Bílá tichá polosuchá a polosladká vína

1. Sauvignon, 2008, pozdní sběr, Jiří Nešpor 86,75

2. Aurelius, 2008, pozdní sběr, Víno Tomáš Tetur 86,25

3. Rulandské šedé, 2008, pozdní sběr, Vinné sklepy Lechovice s. r. o. 86,00


Bílá tichá sladká vína

1. Bouvierovo hrozno, 2008, výběr z cibéb, Víno-Masaryk s. r. o., Slovensko 90,00

2. Chardonnay, 2007, ledové, Weingut Thomas Rub, Německo / Jan Jebáček 88,25

3. Pálava, 2008, výběr z hroznů, Vinné sklepy Lechovice s. r. o. 86,75


Růžová tichá vína bez omezení zbytkového cukru

1. Cabernet Sauvignon - rosé, 2008, kabinet, Vinařství Zámečník 82,75

2. Dornfelder, 2007, ledové, Weingut Thomas Rüb, Německo / Jan Jebáček 82,50

3. Zweigeltrebe - rosé, 2008, jakostní, Vinařství Zámečník 82,50


Červená tichá vína bez omezení zbytkového cukru

1. Cabernet Sauvignon + Carmenére, 2005, Augustinos, Chile / Josef Valihrach ml. 90,00

2. Garnacha, 2006, jakostní, Vinedos de Aldeanueva, Spain / Vicom s. r. o. 89,00

3. Shiraz, 2006, Reserva, Las Moras, Argentina / Vicom s. r. o. 88,00


Víno a zdraví 2

2. srpna 2009 v 9:18 | milasko |  Úvahy o víně

To, že je víno zdravé, je celkem známá věc. Odborníci se ale dohadují, zda je zdravější červené či bílé.



Červené víno a zdraví.
Je známé, že modré hrozny obsahují barvivo, které podporuje krevní oběh a chrání před kornatěním tepen a zabraňuje infarktu. Třísloviny v červeném víně ničí bakterie, způsobující infekce zažívacího traktu, chrání před průjmovými onemocněními ze stravy, zejména před salmonelózou. Denní pití redukuje o 50 % riziko vývoje šedého zákalu, zpomaluje nemoci, způsobené stářím.
Látky z modrých hroznů mají schopnost zastavit poškozování DNA a zvyšují aktivitu enzymů, které detoxikují karcinogeny, polyfenoly tlumí růst a dělení rakovinotvorných buněk. Červené víno prokazatelně chrání před rakovinou prsu, vaječníku, při vypití přibližně 8 decilitrů týdně je o polovinu menší riziko rakoviny prostaty. Španělští vědci zase zjistili, že červené víno chrání před rakovinou plic a jeho konzumenti mají asi o 13 % lepší šance než abstinenti. Dánská studie prokázala rapidní pokles rakoviny žaludku u lidí, pijících 13 a více skleniček týdně.
Zdá se, že "nejzázračnější" látkou v červeném víně je resveratrol. Ten si vytváří réva proti plísním, jako ochranu proti rychlým změnám počasí a teplot. V lidském těle působí jako antioxidant s protirakovinotvornými a protivirovými účinky. Umí například bránit šíření chřipky, protože blokuje tvorbu enzymu, který odpovídá za šíření viru v těle. Příznivě působí na plíce, snižuje množství škodlivých látek, které vyvolávají plicní choroby, omezuje riziko zápalu plic. Američtí vědci tvrdí, že může ochromit funkci nádorových buněk slinivky břišní a tím zvýšit jejich reakci na chemoterapii. Snižuje úroveň škodlivých chemikálií v plicích, které vedou k chronické bronchitidě a rozedmě plic. V mozku vytváří enzym napravující nervová onemocnění. Působí jako elixír mládí, s jeho pomocí je též možné zhubnout bez diet. Snižuje také riziko cukrovky a účinky vysokokalorické stravy.


A co víno bílé?
Víno z bílých hroznů prospívá žaludku, játrům, ledvinám a pleti, pomáhá hubnout, protože čistí organismus. Látky ve víně pomáhají redukovat stafylokoky, detoxikují organizmus, zbavují ho bakterií, bakteriálních jedů a virů.
Pití bílého vína přispívá k zvyšování hladiny "dobrého" cholesterolu. Pomáhá při prevenci kardiovaskulárních chorob, chrání před infarktem. Jedním z důvodů pro snížení rizika srdečních chorob je oslabení hladiny fibrinogenu v krvi. Ten ovlivňuje tvorbu krevních sraženin a vznik infarktu.
Podle profesora Šamánka je nejlepší dát si víno každý den, nejlépe po večeři, v malých dávkách. Nejhůře jsou na tom z hlediska rizika srdečních onemocnění abstinenti, nejlépe ti, kteří vypijí denně čtyři decilitry (ženy polovičku). Důležité je pít v klidu a kvalitní víno. A proč je nejlepší pít večer? Protože to pak chrání zhruba do oběda, přitom nejvíce infarktů je ráno.
Většinou se větší účinky připisují červeným vínům, díky polyfenolům (zejména resveratrolu) ze slupek modrých hroznů, ale bílá vína z okrajových vinařských oblastí (Čechy i Morava) obsahují hodně účinných látek, protože si je zde réva v pro ni méně příznivých podmínkách vytváří více na ochranu proti plísním a jiným negativním vlivům.


Jaký je tedy závěr? Částečně to nechám na čtenářích, já ale osobně budu ze zdravotních důvodů střídat pravidelně bílé s červeným!