Kitanové 2. Hrdina Jie-lü Ta-š´ a Kara-Kitanové

24. srpna 2009 v 6:39 | milasko |  Ujguři, Kyrgyzové a další kočovníci


Jie-lü Ta-š´ byl vskutku mimořádnou osobností a patřilo by mu čestné místo mezi velkými vojevůdci historie, je však téměř neznámý. Ke Kitanům se dnes nikdo nehlásí, zbylo po nich snad jen ruské označení pro Čínu - Kitaj. Pocházel z dynastie Jie-lü, vládnoucí v říši Liao. Získal velmi dobré vzdělání v čínské akademii Chan-lin, zároveň absolvoval i vojenský výcvik a byl skvělým jezdcem a lučištníkem. Za jeho mládí začala válka Kitanů proti Džürčenům, kteří zaútočili ze severu. Situace se pokusil využít i jižní soused Liao, čínská říše Sung. V roce 1122 vypravila proti Kitanům velkou armádu, která jim měla vpadnout do zad. Jie-lü ta-š´ mohl proti Číňanům postavit pouze 2 000 jezdců, přesto zvítězil. Díky nečekanému úspěchu si rychle získal další bojovníky a jeho armáda se rozrostla na 30 000. Čína rychle zmobilizovala asi půl milionů nezkušených branců, utrpěla ale další krvavou porážku. Mezitím ale ze severu úspěšně pronikali Džürčenové. Když se proti nim Ta-š´ přesunul, byl poražen a padl do zajetí. Byl přinucen vést spoutaný džürčenskou armádu proti vlastnímu císaři. Tomu se na poslední chvíli podařilo uprchnout,do zajetí padla ale jeho rodina s celým dvorem. Za to byl Ta-š´ bohatě obdarován, brzy ale uprchl - ke kitanskému císaři. Ten ho přes předchozí zradu rád přijal, protože chtěl využít jeho zkušeností v připravovaném tažení. Ta-š´ s tažením nesouhlasil, měl za to, že je ještě třeba vyčkávat a sbírat vojsko. Císař Tchien-cao-ti ho však neposlechl. Zaútočil a byl poražen. Ta-š´pochopil, že říše je ztracená a téhož roku (1124) uprchl s 20 000 věrnými muži na západ. Císař byl v roce 1125 Džürčeny zajat a Liao zanikla.

Ta-š´ se poučil z chyb svých předchůdců. Pochopil, že síla Kitanů je ve stepi. Neprohlásil se novým císařem, ale gür-chánem, tedy vládcem svazu kočovných kmenů. To mu získalo mezi kočovníky popularitu. Usadil se na březích řeky Orchon, do té doby západní pohraniční oblastí Liao. Zde se k němu zřejmě připojilo mnoho uprchlíků a nespokojenců. 1128 proti němu Džürčenové vyslali silnou armádu, tvořenou hlavně Kitany, kteří se jim podrobili a v jejímž čele byl další princ z rodu Jie-lü. Proti velké přesile neměl Ta-š´šanci se dlouhodobě bránit, proto 1129 znovu ustoupil asi se 40 000 jezdci. Nebyli to zdaleka jen Kitanové, ale též příslušníci částí mnoha, hlavně mongolsky mluvících kmenů. Říká se jim Kara-Kitanové. Jednalo se ale vesměs o odhodlané dobrovolníky, proto mělo jeho vojsko vysokou bojovou hodnotu. Ta-š´ se usadil v Sedmiříčí, dobyl hlavní město Karachánovců Balasagun a učinil jej svým hlavním stanem, ovládl Ferghánu a obsadil též cenná města Západního kraje jako Kašgar a Chotan. Říše je označována jako Si-Liao rozkládá se mezi Aralským jezerem a Gobi. Džürčenové proti Ta-šovi vyslali další dvě výpravy, obě skončily neúspěšně. 1134 se naopak on pokusil o tažení proti nim - a také neuspěl. Byla to zřejmě hlavně poušť Gobi, která byla těžko překročitelná pro každou armádu a která tak tvořila poměrně spolehlivou hranici.

Velmi komplikovaná situace byla ale i na západních hranicích. Střední Asie byla již několik set let ovládána muslimy a ti nehodlali připustit, aby v jejich sousedství vznikla silná říše nevěřících kočovníků. Po několika střetech s menšími pohraničními muslimskými vládci se v roce 1141 proti Kara-Kitanům vypravil nejmocnější blízkovýchodní vládce, seldžukovský sultán Sandžár. Tažení rozhodně nepodcenil. Jeho armáda čítala 100 000 mužů, většinou velmi zkušených bojovníků, zocelených z bojů proti západním křižákům a Byzanci. Jie-lü Ta-š´ proti němu postavil údajně 300 000 mužů, což se zdá skoro nemožné, nicméně zcela jistě se jednalo o jednu z největších bitev středověku. Odehrála se na Katvanské rovině mezi Samarkandem a Chodžentem. Skončila totální porážkou muslimů: 30 000 mrtvých, další tisíce zajatých včetně sultánovy manželky. Ta-š´ poté ovládl další bohatá města jako Bucharu a Samarkand. Jiný mocný muslimský vládce, šáh Chórézmu, raději uznal závislost a začal Kara-Kitanům odvádět poplatky. Ti jsou na vrcholu moci.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Latryna Latryna | Web | 25. srpna 2009 v 10:07 | Reagovat

Odpovedám:

Čo sa týka pepina, tak viem, že jedna rastlina je málo - má byť samčia a samičia. Ja mám štyri, takže sa plody po opelení vyvinuli. Akurát neviem, aké majú byť asi veľké a kedy budú zrelé.

Článok o texte tej starenky ma strašne chytil za srdce, je to realita a bohužiaľ, každá žena ju pozná až nakoniec...Ahojky a maj sa pekne. Viera

P.S. Ako inak - zase zaujímavý článok...

2 Milan Milan | Web | 25. srpna 2009 v 10:26 | Reagovat

Ahoj Milčo! Předpokládáš velice správně, že jsem si tu novinku na Novinkách přečetl. Co je mi to ale platné, když to zatím funguje jenom na myškách? Než se provedou všechny testy a všechno bude vyzkoušeno, budu dávno pod drnem! Ale pro budoucí generace je to jistě povzbudivé a já za to britským vědcům moc děkuji! Krásný pozdrav z Bakova nad Jizerou ti posílá Milan

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama