Říjen 2009

Germáni 10. Východní Germáni. Burgundi a Taifalové

31. října 2009 v 10:47 | milasko |  Germáni
Burgundi

Tento kmen pocházel možná z ostrova Bornholm. Zpočátku tvořili asi nějaký větší celek s Vandaly.Ve 2. století n. žili někde mezi Vislou a Odrou, ve 3. století zřejmě v Lužici. Směr jejich posunů byl tedy od počátku v porovnání s ostatními východogermánskými kmeny trochu netypický a to pokračovalo i nadále. První spolehlivá zpráva o nich je z roku 278 n.l., kdy bylo velké uskupení Vandalů a Burgundů, vedené vůdcem Igilem, poraženo na řece Lechu poblíž Augšpurku římským císařem Probem. Poté se přesunuli do Pomohaní. 286 se pak společně s Alamany pokoušeli prolomit rýnský limit. Vztahy s Alamany se ale postupně zhoršovaly a ve 4. století vystupovali spíše jako jejich nepřátelé a spojenci Římanů. Situace se ale změnila, když byly v na počátku 5. století výrazně oslabeny římské posádky na limitu. Na Silvestra roku 406 toho využila řada kmenů, mezi nimi i Burgundi a limit prolomili. Na rozdíl od ostatních kmenů ale Burgundi nepokračovali v postupu dále do nitra Galie, ale dohodli se s Římany, uzavřeli s nimi foedus, spojeneckou smlouvu. Pod vedením legendárního krále Gundahara se usadili na území mezi Wormsem, Štrasburkem a Špýrem. Ve 30. letech 5. století se ale pokusili toto území na úkor Římanů dále zvětšit. Na to reagoval římský vojevůdce Aetius dohodou s Huny. Ti Burgundy v roce 436 napadli, strašlivě je zmasakrovali, padl i Gundahar. Odlesky této historie se pak objevily v slavné legendě o Nibelunzích a jejich ztraceném pokladu.

Zbytky národa převedl Aetius do Savojska a na území kolem Ženevy. Stali se opět římskými spojenci a pomáhali jim i v slavné bitvě na Katalaunských polích v roce 451. O svatební noci s burgundskou princeznou Kriemhildou (Ildico) zemřel v roce 453 všemi obávaný vládce Hunů Attila. Kolem roku 470 se Burgundům podařilo říši opět výrazně zvětšit. Obsadili například významná města Lyon a Vienne. Stali se opět mocnou říší, které kolem roku 500 vládl silný král Gundobad.
Ten dal zemi první zákoník (Lex Gundobada), vycházející z římského práva. Stal se spojencem zakladatele říše Franků Chlodvíka. Burgundská princezna Chrodechildis (Klotilda) měla údajně velký podíl na tom, že její manžel Chlodvík přestoupil ke katolicismu. Burgundi a Frankové společně zaútočili na počátku 6. století proti Vizigótům, kteří do té doby ovládali jih dnešní Francie. Zatímco Chlodvík byl velmi úspěšný, Vizigóty porazil a vytlačil za Pyreneje, byli Burgundi, snažící se též šířit se k jihu, poraženi a zatlačeni zpět mocným králem Ostrogótů Theodorichem Velikým, spojencem Vizigótů. Spojenectví s Franky dlouho nevydrželo. V roce 524 byl jimi zavražděn Gundobadův syn Sigismund (sv. Zikmund). 532 pak Frankové Burgundy definitivně porazili u Autunu a jejich říše zaniká. Burgundi sice postupně splynuli s Franky, burgundský královský titul ale používali i franští panovníci, takže povědomí o tomto království přetrvávalo i nadále. V průběhu středověku se objevují útvary, které na tuto tradici navazovaly: Burgundské království, Burgundské vévodství a Svobodné hrabství burgundské. I dnes má Burgundsko svůj věhlas, a to ve světě vína. Burgundská vína patří k nejlepším na světě.

Taifalové

Menší východogermánský kmen nejistého původu, blízký Gótům. Ve 3. století žili ve Valašsku kolem řeky Olt. Podle římských zpráv se v roce 291 zúčastnili na straně Tervingů (západní větve Gótů) vítězné války o Dacii proti Gepidům a vandalským Hasdingům. Po vpádu Hunů do Evropy se v letech 376-377 přesouvají na jih za Dunaj a poté se jejich malé skupiny rozptýlily do Francie, Itálie a Španělska a zprávy o nich mizí.















Vinařské drobnosti

29. října 2009 v 6:47 | milasko |  Úvahy o víně

Trošku dražší víno
V aukci Sotheby´s v Hong Kongu se prodala unikátní šestilitrová láhev Chateau Petrus 1982 za 94 000 dolarů. Po tvrdém boji ji získal zájemce z Číny. Je vidět, že v této zemi je už dostatek boháčů, schopných vydávat za své záliby i astronomické částky. Dnes už pouze USA mají více milionářů. Celkově se na zmíněné aukci prodaly lahve za 7,9 milionu dolarů.



Oblékni si láhev
Vinařství Some Young Punks nabízí víno v neobvyklou etiketou. Je na něm dívka, oblečená pouze do spodního prádla, přičemž k láhvi je přiložena sada samolepek s oblečením. Zákázník si pak sám vybere, jak dívku obleče.



Úroda v Bordeaux
Podle údajů Asociace vinařů Bordeaux byly klimatické podmínky v letošním roce velmi příznivé a napomohly k harmonickému zrání hroznů. Předběžné zprávy o sebraných hroznech hovoří o jejich ideálním stavu.


Eko-láhev
Firma Cameron Hughes Wine dala na trh sérii vín Lot 150 Meritage v eko-lahvích. Ty se sice na první pohled od normálních nijak neliší, jsou však lehčí a na jejich výrobu je třeba méně surovin, čímž se méně zatěžuje životní prostředí.



Na závěr ještě pár zajímavých etiket:









Ochutnávka vinařství Tanzberg Mikulov

26. října 2009 v 7:56 | milasko |  Soutěže, ochutnávky, akce
15.10. se v krásném prostředí pardubického hotelu Zlatá štika konala další, ale bohužel zřejmě poslední ze série ochutnávek našich předních vinařství. Tentokrát jsme se mohli blíže seznámit s víny z Tanzbergu Mikulov. A byl u toho i zakladatel vinařství pan Vladimír Železný. O vínech, historii Tanzbergu i plánech do budoucna hovořil zasvěceně a zajímavě. Vinařství sice není obzvlášť staré, ale již si stačilo získat dobré jméno. V budoucnu prý budou produkovat i košer vína. Některé výroky docela pobavily: "Nemám rád rulandské šedé. Je to jako když lížu rezavé koleje." Jiné přinášely určitá obecná moudra: "Většina vín je otevřena dříve, než by měla. Většina vín je vypita po otevření dříve, než by měla". No a jeden mě opravdu překvapil: "Posledních pět až šest let vyrábějí vinaři na Moravě dramaticky lepší červená vína než bílá." To by určitě stálo za diskusi, mě se to ale nezdá. No a teď k vínům. Samozřejmě jsem byl dost zvědavý na srovnání s poslední ochutnávkou, kde se koštovala vína z Mikrosvínu Mikulov. Tentokrát jsme ochutnali jedenáct vzorků.
Ryzlink vlašský 2007 jakostní odrůdové, vinařská obec Perná, trať Železná. Víno nebylo uvedeno na degustačním listě, takže nejprve trochu zmátlo. Úlohu zavíňovacího vzorku ale zvládlo celkem dobře. Obsah alkoholu 12,5 %, světlince zlatavá barva, nižší viskozita. Dosti výrazná vůně, která nejspíše připomínala hodně kyselá jablka. V chuti svěží, i když možná trochu kyselejší, kratší dochuť. Dal jsem mu 6 bodů ( z 10 možných).
Následoval sekt, vyrobený z Chardonnay, Ryzlinku vlašského a Ryzlinku rýnského, ročník 2006. Já na šumivá vína vůbec nejsem, tak jeho hodnocení přeskočím. Doplním jen, že podle pana Železného jsou sekty vlastně nejúspěšnějším produktem vinařství a bývají okamžitě vyprodány. Podle reakcí v sále se líbil chutí i cenou.
Ryzlink vlašský 2008 kabinet, vinařská obec Perná, viniční trať Železná. Obsah alkoholu 11,5 %, 2,3 g zbytkového cukru, 7 g kyselin a 19,7 g bezcukerného extraktu. Světlinká barva se zelenkavými odlesky, nízká viskozita. Méně výrazná, lehká ovocná vůně. Jemná čistá chuť, krátká dochuť. Dostalo 7 bodů.
Ryzlink rýnský 2007 pozdní sběr, vinařská obec Bavory, viniční trať Slunečná. Obsah alkoholu 13,5 %, 1,7 g zbytkového cukru, 8,1 g kyselin, 23 g bezcukerného extraktu - nejvíce z představovaných bílých vín. Sytější zlatá barva, nižší viskozita. Teplá "sluníčková" vůně, med, citrus, slabý náznak petroleje. Velmi příjemná, plná a přitom svěží chuť, delší dochuť. Víno je vhodné k delší archivaci. Tedy jsme podle mého poskočili zřetelně výše, vlastně se mi líbilo úplně nejvíce ze všech vzorků. Dal jsem 8 bodů.
Sauvignon 2008 pozdní sběr, vinařská obec Mikulov, viniční trať Turold. Obsah alkoholu 13,5 %, zbytkový cukr 1,7 g, kyseliny 7 g, 18,2 g bezcukerného extraktu. Světlinká barva s šedavým nádechem, střední viskozita. Intenzivní vůně černého rybízu, v těle středně plné, též dochuť střední. Na toto víno byly reakce dosti rozporuplné. Mně se dost líbilo, i když o něco méně než to předchozí. Přesto i tentokrát 8 bodů.
Chardonnay 2008 pozdní sběr, vinařská obec Mikulov, viniční trať Turold. Obsah alkoholu 13 %, 1,2 g zbytkového cukru, 7,8 g kyselin, 21,2 g bezcukerného extraktu. Toto vín z velmi mladých keřů doplatilo na umístění v ochutnávce za velmi aromatickým Sauvignonem. Proti němu pak působilo poněkud nevýrazně. Světlinká zlatavá barva, střední až vyšší viskozita. Vůně slabá, nejasná. Středně plné tělo, lehká mineralita. Dochuť kratší. Ohodnotil jsem 7 body.
Rulandské šedé 2008 pozdní sběr, vinařská obec Mikulov, viniční trať Turold. Obsah alkoholu 13 %, 1,8 g zbytkového cukru, 6,2 g kyselin, 18,4 g bezcukerného extraktu. Barva zlatavá, viskozita střední. Středně intenzivní, příjemná ale poněkud nejasná vůně. V těle středně plné, dochuť středně dlouhá až delší. Ocenil jsem na 7,5 bodu.
Ryzlink rýnský 2008 pozdní sběr, vinařská obec Bavory, viniční trať Slunečná. Obsah alkoholu 12 %, 12,2 g zbytkového cukru, 8 g kyselin, 22,7 g bezcukerného extraktu. Světlejší zlatavá barva, vysoká viskozita. Vůně méně výrazná, bohužel totéž bych řekl i o chuti. Středně plné tělo. Přesto zcela jistě docela pěkné víno, nicméně ta 07 se mi líbila více. Takže dávám 7,5 bodu.
Merlot 2007 výběr z hroznů, vinařská obec Bavory, viniční trať Anenský vrch. Obsah alkoholu 13 %, zbytkový cukr 2,6 g, kyseliny 4,4 g, bezcukerný extrakt 22,2 g. Granátová barva s fialovými odlesky, viskozita vysoká. Intenzivní těžká vůně, třešně, čokoláda. V chuti harmonické, dochuť středně dlouhá. Víno s dobrou perspektivou archivace, pro mě nejlepší ( i když zdaleka ne nejdražší) z červených. Dávám 8 bodů.
Pinot noir 2006 výběr z hroznů, vinařská obec Bavory, viniční trať Anenský vrch. Obsah alkoholu 12,5 %, 1,6 g zbytkového cukru, 4,1 g kyselin, 23,1 g bezcukerného extraktu. Barva velmi tmavého rubínu, vysoká viskozita. Středně intenzivní, dost zvláštní vůně, mýdlo, snad i kopr. V těle by mohlo být plnější, dochuť střední. Nejdražší víno ochutnávky. Dal jsem 7 bodů.
Cabernet Sauvignon 2006 pozdní sběr, vinařská obec Mikulov, viniční trať Turold. Obsah alkoholu 13,5 %, zbytkový cukr 2,1 g, 4,6 g kyselin, nejvyšší bezcukerný extrakt vůbec - 25,6 g. Barva hodně tmavá, do fialova, vysoká viskozita. Vůně velmi těžká, pro mě skoro až nepříjemně, káva. Plné tělo, dost výrazné třísloviny, dochuť středně dlouhá. Na závěr jsem čekal trochu více, ohodnotil jsem jen na 6,5 bodu.

Také Tanzberg potvrdil svou dobrou pověst, vína byla pěkná. Na závěr bych je měl asi srovnat s nedávno koštovanými víny z Mikrosvínu. V tradičně porovnávaných vlašácích by u mě zvítězil Mikrosvín. Jejich jsou bohatší, plnější, ovocnější. Pan Železný ale jednoznačně obhajoval ty své - lehčí. Tak by měl Ryzlink vlašský podle jeho názoru vypadat. Ostatní bílá byla podle mě dost srovnatelná. Červená vcelku také, i když zde mi můj jazyk a nos nepotvrdily teorii pana Železného o lepších moravských červených než bílých. Jak u Mikrosvínu, tak i u Tanzbergu se mi bílá líbila více.

Germáni 9. Východní Germáni. Rugiové a Skirové

24. října 2009 v 9:50 | milasko |  Germáni


Rugiové


Rugiové byli východogermánským kmenem, který zřejmě pocházel z jižního Norska. Na počátku našeho letopočtu žili na baltském pobřeží mezi Odrou a Vislou. Jejich jméno, které snad označuje lidi živící se žitem, by mohlo též souviset s názvem přilehlého ostrova na Baltu - Rujána (Rügen). V době stěhování národů byli podrobeni Huny a podíleli se na známém Attilově tažení do Galie v roce 451. Po Attilově smrti povstali, spojili se proti Hunům s dalšími kmeny a společně je porazili v roce 454 u Nedao. Poté se usadili v severovýchodním Rakousku na soutoku Dunaje a Moravy (tzv. Rugiland). Jejich sídla zasahovala na jižní Moravu a do jižních Čech. Pod vedením krále Flaccithea (453-482) podnikali časté kořistnické nájezdy na římské území jižně od Dunaje. Vedle toho se živili chovem dobytka a primitivním zemědělstvím. V roce 476 podpořili Odoakera při jeho tažení do Itálie. Vrchol jejich moci spadá do vlády Felethea, za nějž se jejich vliv rozšířil daleko na jih. Byzanc, která se chystala Odoakera zničit se ale proti němu chtěla spojit právě s Rugii. Odoaker tomu předešel a na Rugie v roce 487 zaútočil. Feletheus byl poražen a zabit. Bitvu přežil králův syn Frederic. Ten se v roce 488 spojil s ostrogótským králem Theodorichem, který táhl do Itálie proti Odoakerovi. Rugiové opustili svou vlast a přesídlili do Itálie, kde se stali součástí říše Ostrogótů, ale udrželi si jistou autonomii.Za války Ostrogótů proti Byzanci (535-555) byl jejich vévoda Erarich krátce v roce 541 králem celé říše. Po porážce Ostrogótů mizí i Rugiové z dějin.

Skirové

Skirové byli východogermánským kmenem, žijícím na počátku našeho letopočtu východně od Visly v polském Mazursku. Byli příbuzní Rugiům a Herulům. Kolem roku 230 se objevují v severním Černomoří, odkud útočí do Řecka.
Po vpádu Hunů do Evropy se stávají jejich poddanými. V Attilově době patří k těm privilegovanějším kmenům. V jejich čele byl v tomto období Edekon, jedna z nejvýznamnějších postav Attilova dvora, který byl ale téměř jistě Hun. Jeho manželka byla skirská princezna a jejich synem byl Odoaker. Po Attilově smrti patřili Skirové k těm kmenům, které proti svým bývalým pánům povstali a porazili je. Poté se usadili v dnešním Maďarsku. Bojují zde proti Ostrogótům. V boji proti Skirům padl jejich král Walamir. V následné bitvě u řeky Bolia v 60. letech 5. století byla ale Ostrogóty rozdrcena koalice, tvořená Gepidy, Skiry a Svévy. Skirové byli poté Ostrogóty téměř vyhubeni. Část z nich se ale uplatnila v římských službách. Odoaker se v roce 471 stal příslušníkem císařské gardy. Germánští bojovníci, náležející ke Skirům, Herulům a Rugiům a sloužící v Itálii zde chtěli v roce 476 získat pozemky. Orestes, bývalý Attilův tajemník, nyní faktický vládce Říma tyto požadavky jménem svého syna a loutkového vládce Říma Romula Augustula odmítl. Vojáci se vzbouřili, zvolili si do svého čela Odoakera, který císaře svrhl. Vytváří si v Itálii barbarské království, ale pro současníky to nebyla nijak výrazná změna. Barbaři sice získali půdu, ale římské správní orgány fungovaly dále, Byzanc zpočátku uznala Odoakera za náměstka císaře pro Západ. Později se ale proti němu pokusila získat nejprve Rugie, a když to nevyšlo, vyslala proti němu Ostrogóty v čele s Theodorichem. Ten v roce 493 pozval Odoakera k jednáním, při nichž ho ale zavraždil, jeho říši zničil a Itálii získal pro sebe.

Vinařský (Divoký) východ

21. října 2009 v 9:53 | milasko |  Soutěže, ochutnávky, akce

Grand Collections 2009
I v Moskvě se začínají pořádat mezinárodní vinařské soutěže. Na prvním ročníku soutěže vín a alkoholických nápojů Grand Collections 2009 byla hodnocena vína a další alkoholické nápoje z Ruska, Ukrajiny, Běloruska, Itálie a Německa. Profesionální degustátoři vybírali nejlepší výrobky ve čtyřech cenových relacích: masový trh, Standart, Premium a De luxe.V pro nás asi málo zajímavé první skupině uspěla hlavně ukrajinská vína firmy Koblevo. Ve druhé skupině to bylo třeba Sovětskoje šampanskoje Ambassador a Kagor Ambassador z běloruského Minska nebo kolekce ruských ovocných vín s plody jahod či broskví Fudzi. Ve třetí kategorii získalo zlatou medaili ukrajinské bílé známkové víno Sevastopol ročníku 1994 ze závodu Inkerman a v nejvyšší šumivé víno Fürst von Metternich dry od firmy Henkell.



Bída moldavských vinic
Více než 100 000 tun hroznů z moldavských vinic nebude letos realizováno. Právě o tolik bude úroda letos větší než loni. Cukernatost je vysoká, dokonce i výkupní ceny jsou relativně příznivé, nicméně neexistují smlouvy na výkup onoho nadbytečného množství. Uvažuje se sice o dodatečném prodeji na Ukrajinu a do Rumunska, i pak by stále ještě zbývalo asi 70-80 000 tun. Vinaři doufali, že se podaří i větší prodej do Ruska, to se ale nepovedlo.






Suchoj zakon na Ukrajině
Na Ukrajině se chystají různá opatření, která by měla omezit pití alkoholu a kouření. Na mnoha místech, jako je veřejná doprava a její zastávky, parky a jiná místa odpočinku nebude možné konzumovat alkohol, případně kouřit, tyto výrobky se zde nebudou moci prodávat, ani zde na ně viset reklamy. Také spotřební daň na alkohol se zvýší.








Nový alkoholický nápoj na světovém trhu - makkoli
A ještě jednu ne přímo vinařskou perličku na závěr. Jižní Korea se chystá prosadit na světovém trhu nejenom elektronikou a automobily, ale též alkoholem. Snaží se prosadit se se svým tradičním alkoholickým nápojem makkoli. Jedná se o nejstarší korejský alkoholický nápoj, vyrobený z rýže, ječmene, mouky, a pšenice. První zmínky o něm se vztahují k 1. století př. n. l. Ještě nedávno se pil už prakticky jen na vesnicích, ale nyní začala jeho masová průmyslová produkce a export. Jeho nevýhodou je velmi malá trvanlivost, která se počítá prakticky jen na dny. V zemi se ale postupně znovu stává módním nápojem, míchají se z něho různé koktejly. Za posledních deset let vzrostla produkce desetinásobně. Úspěchy začíná makkoli získávat i v Japonsku. V Soulu nedávno uspořádali výstavu různých druhů makkoli s degustací, na kterou byli pozváni i vyslanci různých cizích zemí.

Germáni 8. Východní Germáni. Herulové

18. října 2009 v 9:17 | milasko |  Germáni

Východogermánské kmeny
Východní Germáni dnes prakticky nemají přímé potomky, přesto patří alespoň jejich významnější kmeny mezi ty, které patří do obecného povědomí. Mám na mysli Góty, Vandaly či Burgundy, o nichž se běžně učí na školách. Oni ale i další východní Germáni sehráli zásadní roli v období stěhování národů, tuto bouřlivou epochu však většina z nich nepřežila. Vedle těchto věhlasných kmenů bych chtěl trochu přiblížit i některé trochu méně známé, které ale ve svou dobu dějiny také značně ovlivňovaly.

Původ východních Germánů je kladen do Skandinávie, odkud se někdy kolem přelomu letopočtu přesídlili nejprve na území dnešního Polska. Zde se nějaký čas zdrželi, ale počínaje 2. stoletím našeho letopočtu se začali stěhovat dál na jih. Většinou to bylo jihovýchodním směrem, mnohé z nich dorazily až do oblasti severního Černomoří. Jejich nájezdy brzy pocítili i Římané. Později se právě tyto kmeny se staly jako první obětí hunské expanze a jejich ústup před Huny nastartoval stěhování národů. Hledání nových sídel je pak mnohdy přivedlo znovu na území Římské říše, jejíž osudy pak začaly ještě výrazněji ovlivňovat. Vedle již výše zmíněných kmenů patřili k východním Germánům například Gepidové, Herulové, Skirové nebo Rugiové. Je jen málo známé, že vedle západogermánských Markomanů a Kvádů sídlili po určitou dobu na našem území také někteří východní Germáni.





Herulové

Herulové byli východogermánským kmenem, příbuzným se Skiry a Rugii. Pocházeli z jižního
Švédska. Odsud se postupně posouvali k jihovýchodu. Krátce po polovině 3. století se dostali do Černomoří a usadili se u Azovského moře. Společně s Góty se účastnili velkých tažení do Řecka, podíleli se na vyplenění Athén v roce 268. V polovině 4. století byli ale Góty podmaněni a patřili do velké Ermanarichovy říše. Poté, co ji Hunové v roce 375 zničili, stávají se poddanými Hunů a spolu s nimi se účastní jejich tažení na západ. Na jejich straně se také účastnili bitvy na Katalaunských polích v roce 451. Po smrti hunského vládce Attily v roce 453 se ale stali součástí koalice kmenů, které proti Hunům povstaly a v roce 454 je porazily v bitvě na řece Nedao. Poté si vytvořili severně od Dunaje silnou říši, jejíž centrum leželo zřejmě na Brněnsku (zde se jim připisuje mohyla Žuráň), ovládali též západní Slovensko a jejich vliv sahal jistě i do Čech.

Herulové byli nesmírně bojovní. Staletí neustálého kontaktu s kočovnými kmeny, nejdříve v severním Černomoří, poté v rámci říše Hunů z nich udělaly téměř profesionální válečníky. Zemědělství bylo pro ně spíše podružným zdrojem obživy. Tím hlavním byla válečná kořist a tributy od porobených kmenů. Herulové tvořili také jádro družiny, která podpořila Odoakera při zničení Západořímské říše a ovládnutí Itálie v roce 476. V Byzanci ho proto nazývali "králem Herulů". Když se koncem 5. století usadili na rakousko-českém pomezí Langobardi, museli i oni odvádět Herulům velké poplatky. Měli z Herulů obavy a byli ochotni jednat i o jejich zvýšení. Družiníci herulského krále Radolfa, přivyklí k velké válečné kořisti ale panovníka přiměli k válce. Ta však pro Heruly skončila překvapivě katastrofou a Radolf padl (kolem roku 510). Říše Herulů zanikla a oni opustili své území. Část odešla podél Labe na sever, zřejmě do Dánska, zbytek se přesunul na východořímské území, kde se stali spojenci říše. Za císaře Justiniána žili v okolí Bělehradu a přijali křesťanství. Podíleli se významně na mnoha jeho válkách, například při dobývání říše Ostrogótů v Itálii v 1. polovině 6. století. Brzy po polovině 6. století ale informace o nich mizí.

Degustace moravských vín na olomoucké Floře

15. října 2009 v 23:07 | milasko |  Soutěže, ochutnávky, akce

Flora Olomouc je moc pěkná akce, už jsem na ní byl vícekrát, ale tentokrát měl výlet trochu jiný cíl. Už dlouhou dobu si přes internet píšu o víně s kamarádem Jardou, kterého si v této oblasti dost vážím. Zatím jsme se ale nikdy neviděli. Proto jsme se domluvili, že se tentokrát v Olomouci sejdeme a jak jinak než u vína. Každý den tam totiž probíhala v rámci Dnů moravských vín řízená degustace. V sobotu 3.10. se týkala Mikulovské podoblasti. Vedl ji zástupce Vinných sklepů Valtice pan Ing. Jiří Uřičář. Ochutnali jsme osm vzorků ze tří vinařství: Vinné sklepy Valtice, Moravčíkova vína z Horních Věstonic a Galant z Mikulova. Chlapci, kteří nalévali, s vínem nešetřili a přitom nebylo kam odlévat. Než se Jardovi podařilo vyprosit si něco na odlévání, museli jsme "obětavě" všechno vypít, což snad na úvod nebylo ani dobře. V hodnocení jsme se téměř shodli, rozdíly byly nepodstatné. Oběma nám nejlépe sedla dvě vína z Galantu, Jardovi více Ryzlink vlašský 2007 pozdní sběr, vinařská obec Mikulov, trať Pod Mušlovem. Moc pěkný typický voňavý vlašáček. U mě byl těsně druhý za Rulandským šedým 2007 výběr z hroznů (stejná obec i trať), bohatým plným vínem s dobrou perspektivou dalšího zrání. Valtická vína (Sylvánské zelené 2007 pozdní sběr a Aurelius 2008 výběr z hroznů) u nás obsadila druhou příčku. Uspokojila, ale úplně nenadchla. Nejméně jsme si rozuměli s Moravčíkovými víny, která nám přišla taková ořezaná, méně plná. Nejlepší z nich byl sladký Sauvignon 2008 výběr z hroznů, vinařská obec Horní Věstonice, trať Pod Martinkou.

Řízená degustace skončila, ne však naše koštování. Na galerii hlavního pavilonu se nacházelo několik stánků našich vinařství, které jsme též nemohli minout. Jediný problém byl v tom, že Jarda byl docela tlačený časem, tudíž jsme vše museli zvládnout v dost rychlém tempu. První na řadě byl stánek Vinium Velké Pavlovice. K tomu jsem sice úplnou důvěru neměl, ale Jarda sem hned neomylně zabočil. Musím přiznat, že jsem byl dost příjemně překvapený. I když milerka nepatří k mým nejoblíbenějším odrůdám, jejich Müller-Thurgau 2008 pozdní sběr z řady Exclusive se mi intenzivní vůní a příjemnými kyselinkami dost líbil. Jarda byl hodně nadšený z jejich Dornfelderu 2008 pozdní sběr z téže řady.
Jarda v rozhovoru s Ing. Uřičářem

Další na řadě bylo Vinařství Fridrich Vracov. Tady jsem byl ze všech stánků nejspokojenější. Jak s víny, tak i se vstřícností obsluhy. Ale abych nekřivdil ostatním. Opravdu velmi ochotní byli všude, možná až moc, protože když viděli, že nás vína opravdu zajímají, snažili se, abychom ochutnali pokud možno vše. Což se nedalo přežít. Ale zpět k vracovským vínům. Všechna byla deklarovaná jako zemská, podle cukernatosti se ale pohybovala většinou někde u pozdního sběru. Chutnala mi opravdu všechna, vyzdvihl bych Ryzlink rýnský 2008 a Hibernal 2008.
U Fridrichů bylo příjemně

Následovalo Vinařství Varmuža Kobylí. Také odsud jsme museli skoro prchat před tou přeháňkou, nejvíce nás od nich oslovily Neuburky. Jak to na správné degustaci chodí, končívá se sladkou tečkou. Tu zde obstaralo Vinařství Židek Popice. Jejich vína měla vesměs vyšší zbytkové cukry, které jim ale celkem slušely. Mají velmi pěkné Pálavy, nám se nejvíce zamlouvala sladká 2007 pozdní sběr s nesmírně intenzivní svádivou vůní.
Manželé Židkovi

Štěstí, že těch stánků nebylo více. Takhle jsme se s Jardou rozloučili v pravý čas. Určitě ale tuto pěknou akci někdy zopakujeme.
Paní Varmužová s dcerou

Tentokrát se na mé stránce objeví jako novinka příspěvek od Jardy, jak viděl Floru on.

Byť již v Olomouci bydlíme více jak rok, 14. ročník největší české výstavy ovoce, zeleniny a školkařských ovocných výpěstků, který je známý spíše jako Flora Olomouc 2009, jsme navštívili vůbec poprvé. Díky dobrým referencím od Milana na poslední ročníky festivalu gastronomie a nápojů Olima, který byl součástí zmíněné výstavy a také možnosti se osobně potkat, jsme spojili příjemné s užitečným. První dojem ihned po vstupu nebyl příliš dobrý. Neuvěřitelně mnoho stánků, které bych očekával spíše na pouti či jarmarku, podle mne nepatří na veletrh tohoto typu. K tomu si představte neskutečné davy motajících se lidí (oficiálně se veletrhu zúčastnilo 27 tisíc návštěvníků), především v důchodovém věku, kteří zřejmě z nostalgie tuto akci pravidelně navštěvují již mnoho let. Také jsem nechápal vysoké ceny burčáku... Na pochybných stáncích v rozlehlých Smetanových sadech se cena vyšplhala až na 90,- Kč / litr! To mi přijde jako vydírání. Aby nedošlo k omylu, v pavilonu A, kde probíhala hlavní část veletrhu a především na galerii, kde byly stánky moravských vinařství, byla cena mnohem nižší a také na pohled působil burčák důvěryhodněji. Musel jsem se pozastavit nad některými stánky zaměřené na prodej dřevin či květin, kde nebyl problém vidět přelepky s vyšší cenovkou než obvykle. Pozitivně jsem hodnotil velmi příjemný a prostorný stan, kde probíhala on-line prezentace úpravy našich živých ryb a vždy příprava nějakého pokrmu přímo před zraky návštěvníků. Druhým příjemným zážitkem byl polský stánek, kde bylo možné zakoupit spoustu odolných odrůd, které se pěstují v Polsku a které pravděpodobně nebude problém pěstovat i u nás v chladnějších polohách. Ostatně nedávný článek o polské Podkarpatské vinařské oblasti a recenze na jedno polské víno jsou důkazem toho, že i u našich severních sousedů se pomalu stává vinařství zdrojem obživy. Naším cílem ale bylo navštívit festival Olima, na kterém probíhala řízená degustace moravských vín. V sobotu dostala příležitost k prezentaci Mikulovská vinařská podoblast.
Řízenou degustaci vedl Jiří Uřičář z Vinných sklepů Valtice, který připravil vzorky tří vinařství. Protože se o všem důležitém výše zmínil Milan, uvedu jen ty nejdůležitější své postřehy. Degustovaná vína byla správně vytemperována a také prezentace Jiřího Uřičáře byla dobře připravena, až na jeden slide, který se týkal jiného vína, ale to není podstatné. Pro mne bylo mnohem důležitější, že pan Uřičář byl ochotný na naší prosbu zmínit také vinařskou obec a viniční trať z každé lahve. K vlastním vínům chci poznamenat, že Vinařství Galant nabídlo podle mne nejlepší vzorek celé řízené degustace, Ryzlink vlašský 2007 pozdní sběr, který působil velmi přesvědčivým dojmem a byl vzorným představitelem této odrůdy. Nabídl krásnou kyselinku, šťavnatost a příjemnou aromatiku. Ostatní vína z Galantu nezklamala, ale ničím mne zásadně nezaujala, bohužel díky zbytkovému cukru, který mne u některých vín příliš neoslovil. Velké zklamání ve mne zanechala také Frankovka klaret z Galantu, o které se Milan nezmínil. Byla to absolutně neutrální vůně a chuť, žádné stopy odrůdovosti. Kdybych to chtěl přehnat, tak musím napsat, že to nechutnalo ani jako víno z révy, ale jakýsi "umělý" produkt.

Z degustovaných vzorků Vinných sklepů Valtice mne poněkud zklamalo Sylvánské zelené 2007 pozdní sběr, které mělo neutrální podobu, než bych si představoval. Ostatně, Valtický Sylván považuji za silnou stránku Vinných sklepů a s radostí se k němu vracím. S nadějemi jsem vyhlížel polosladký Aurelius 2008 výběr z hroznů, který ve vůni nabízel spoustu zajímavých podob, ale příliš nepřesvědčil v chuti. Na můj vkus opět vysoký zbytkový cukr zahladil odrůdovost a přirozenou svěžest. Možná by mi více sedl více jako polosuché víno. K mému zklamání přichází spousta vín nových ročníků z Vinných sklepů se zbytkovými cukry, i když podle Jiřího Uřičáře některé odrůdy budou ve více šaržích, takže budeme mít možnost výběru i v kategorii suchých vín.

Jak už zmínil Milan, Moravčíkova vína z Horních Věstonic mne totálně zklamala a to většinou ve vůni zaujala a ohromila paletou nádherných tónů. V chuti se vždy ale jednalo u naprosto plochá a nezajímavá vína, u kterých zbytkový cukr vše zabil. Možná si tato vína najdou své obdivovatele, ale mne zklamala, škoda.

Po degustaci si spousta přítomných nenechala ujít možnost vrátit se ke všem vínům, takže za 15 minut byly všechny vzorky vypity! Během této doby jsem krátce vyzpovídal Jiřího Uřičáře, který ochotně odpověděl na spoustu dotazů. K jednotlivým odpovědím se postupně dostanu v rámci samostatných recenzí. S Milanem jsme již netrpělivě vyhlíželi čtyři stánky moravských vinařství, kde jsme strávili druhou polovinu akce.

Stánek Vinium a.s. Velké Pavlovice byl první na řadě, protože nešlo přehlédnout několik neobvyklých odrůd, se kterými jsem se ještě u tohoto vinařského podniku nesetkal. Všiml jsme si, jak se Milan chvíli ošíval, ale myslím, že i on nakonec zastávku hodnotil pozitivně. Po prvním ochutnání okamžitě nabádám Milana, aby vyzkoušel také, protože se dle mého názoru jedná o krásný hutný a odrůdový Dornfelder 2008 pozdní sběr z nejvyšší řady Moravia Exclusive (vinařská obec Moravská Nová Ves). Bohužel zástupci firmy neznali, z jaké viniční tratě a od koho byly vykoupeny hrozny, ale byl to pro mne hodně zajímavý Dornfelder, že jsem se rozhodl koupit jednu lahev pro samostatnou recenzi. Mému rozhodnutí napomohl také příslib, že mi mailem k němu poskytnou veškeré informace. Odeslal jsem tedy hned druhý den mail s dotazy, ale zatím marně čekám na odpovědi... Druhým zkoušeným vzorkem je Rulandské modré 2007 výběr z hroznů z nižší řady, který působil velmi řídkým a nevýrazným dojmem. Podobný dojem jsem měl i z Merlotu 2006 výběr z hroznů, škoda. Na doporučení přítomných zástupců vinařství zkoušíme ještě jeden vzorek, polosladký Müller-Thurgau 2008 pozdní sběr. Musím se přiznat, že jsem byl příjemně překvapený, díky kyselinkám víno nepůsobilo plochým či unavujícím dojmem a klidně bych si ho koupil pro samostatnou recenzi. Ale protože během návštěvy na jiných stáncích vinařství bylo z čeho vybírat, musel jsem se rozhodnout vždy a koupit pouze jednu lahev, ale nebudu předbíhat.

Přemisťujeme se k druhému stánku, kde je Vinařství Fridrich z Vracova. Jak výše zmínil Milan, setkali jsme se s velmi příjemnou obsluhou, přístupem a otevřeností. Také degustovaná vína mi velice chutnala, na vrchol zařazuji nádherný, suchý a vymazlený Alibernet 2007 zemské, který dosáhl podle cukernatosti hroznů jakosti pozdní sběr. Chutnal mi znamenitě a musel jsem si několikrát požádat o nalití a neustále ho přechutnával. Nacházel jsem v něm nádherně jemné třísloviny, které byly v naprostém souladu s kyselinkami a přírodním cukrem. O nákupu jedné lahve pro samostatnou recenzi jsem ani na chvíli nezapochyboval! Ale i další vína stála za pozornost. Zemský Hibernal 2008 měl krásný ovocito-květinový projev, podobně jako Sauvignon 2008, který nádherně voněl a měl příjemný dozvuk. Byl jsem přesvědčený o tom, že se musíme více zaměřit na toto vinařství, protože se nám jejich přístup a filozofie líbila. Jaké bylo ale mé zklamání, když jsem po deseti dnech čekání na odpověď na mé dotazy zaslané mailem zavolal přímo panu Fridrichovi a požádal ho o detailnější informace nejenom ke zmíněnému Alibernetu. Ochota byla ta tam, mail si přečetli, ale psát o Alibernetu stejně jako o ostatních jejich vínech či vinařství NECHTĚJÍ, takže jsem poděkoval a tímto to skončilo. Nechápu to, snažil jsem se najít nějaký rozumný důvod k tomuto rohodnutí, ale marně.

Třetí zastávku děláme u rodinného vinařství Varmuža z Kobylí. Zde nám ochotně vysvětlují, které viniční tratě obhospodařují a jaká vína na nich pěstují. Neuvěřitelné bylo zejména Neuburské 2008 zemské, které mělo v době sklizně cukernatost 22,0 °NM. Tak krásný extrakt a doznívání jsem už dlouho u této odrůdy nepil (naposledy snad u "najburku" 2004 pozdní sběr z Vinařství Lahofer). Vyzdvihl bych další dva vzorky Tramín červený 2008 zemské a Cabernet Moravia 2008 zemské, zvláště druhý zmíněný nabídl krásnou odrůdovou "morávku", podobně jako červené Cuvée Modré hory 2008 zemské, které je vyrobeno z Frankovky (60 %) + Modrý Portugal (40 %). Toto známkové víno vyrábí vinařství již tři roky a těší se z velkého zájmu a pozitivních ohlasů vínomilců. Při prvním kontaktu příliš nenadchlo, ale po chvilce se začínalo nádherně odkrývat a přesvědčilo mne, že půjde o zajímavou kupáž, ke které bych se někdy v budoucnu rád vrátil.

A jdeme k poslední degustaci ke stánku Vinařství Židek Popice, které je permanentě v obležení vínomilců, takže se manželé Židkovi musí neustále ohánět, aby uspokojili jejich zájem. Opět musím zmínit velmi příjemný přístup a ochotu vinařství. Z krátkého rozhovoru se dozvídám, že vlajkovou lodí vinařství je odrůda Pálava z vyhlášené viniční tratě Sonberk. Necháváme si doporučit první vzorek polosladké Pálavy 2007 pozdní sběr a jsme příjemně naladěni. Nádherná vůně i příjemná chuť, ve které zbytkový cukr naštěstí nezabíjí odrůdovost. Pokračujeme dále polosladkou Pálavou 2008 výběr z hroznů, která zdaleka nedosahuje kvalit předchozího vzorku. Cukr a zase jenom cukr, vše působí podivně rozplizlým dojmem. Musíme neutralizovat svoje chuťové pohárky a do třetice zkoušíme Pálavu 2008 výběr z cibéb, ale opět je to zklamání, na tak vysoký přívlastek a vysoký zbytkový cukr chybí jaksi tělo... a znovu říkám škoda! Na druhou stranu je u tohoto stánku absolutně narváno a jak je vidět, lidem tato polosladká až sladká vína náramně chutnají. Vzhledem k množství prochutnaných vzorků a absenci suchých vín, jsem na další vzorky neměl absolutně chuť, takže jsme se s Milanem rozloučili a slíbili si, že o této akci něco napíšeme, protože si to zaslouží.

Děkuji Milanovi za společnost a ochotu trmácet se na Floru až z dalekých Pardubic. Budu se těšit na další ročník!


Královna vín z Německa

13. října 2009 v 6:42 | milasko |  Soutěže, ochutnávky, akce

Už po 61. se v Německu volila Královna vína. Jako u nás jednotlivé kraje vysílají své reprezentantky na soutěž miss, posílá dvanáct vinařských oblastí z Německa své zástupkyně. Obvykle jsou to děvčata, která mají skutečně s vínem mnoho společného. Pocházejí z vinařských rodin, pracují ve vinařstvích apod. Všechny musí prokázat solidní znalosti o révě, jejím řezu, chorobách, vinných etiketách, uzávěrech, vinařském marketingu atd. Výběr se pak zúží na šest finalistek. Soutěž má velkou sledovanost. Vítězku pak korunuje loňská královna. Letos zvítězila ve finále v Heilbronnu Sonja Christová. Je jí 25 let a zastupovala Rheinland-Pfalz. Za ní skončily dvě princezny, zástupkyně Würtemberska a Bádenska. Nová královna bude po celý příští rok v asi 250 akcích reprezentovat německé vinařství doma i v cizině.

Dějiny Japonska v období feudalismu 2. část

10. října 2009 v 7:40 | milasko |  Přehledy dějin

Koncem 13. století bylo Japonsko vážně ohroženo dvěma útoky Mongolů. Jejich vládce Kublajchán vyslal v roce 1274 loďstvo se 150 000 vojáky, kteří sice nejprve dobyli ostrov Cušima, pak ale jejich lodě zničila bouře. Další útok následoval v roce 1281 ale i tentokrát bylo loďstvo zničeno tajfunem kamikaze. V roce 1333 byli svrženi regenti, následovaly tři roky vnitřních bojů, které skončily nastolením šógunátu rodu Ašikaga. Šóguni sídlili v Kjótu ve čtvrti Muromači (období Muromači - 1336-1573). První fáze tohoto období byla ve znamení rozdělení země na dvě části, protože došlo k bojům o trůn mezi dvěma větvemi císařského rodu. To skončilo až v roce 1392, kdy zvítězila severní větev, sídlící v Kjótu a podporovaná šóguny. Další éra vnitřních válek nastoupila od roku 1467 a trvala až do konce období Muromači. Byla to doba válčících provincií, kdy byla ochromena moc šógunátu a proti sobě bojují představitelé jednotlivých knížecích rodů. V roce 1542 se u japonských břehů objevili Portugalci, jejichž střelné zbraně vzbudily velký zájem. Postupně se rozvíjí obchod s Evropany.

Od 60. let 16. století začíná zemi sjednocovat kníže Oda Nobunaga . Ten v roce 1568 dobyl Kjóto, ale nejprve dosadil šóguna z rodu Ašikaga. Ten ho ale nechtěl poslouchat, proto se ho v roce 1573 zbavil. Jeho boj byl zaměřen i proti mocným buddhistickým klášterům. Možná právě proto byl tolerantní vůči křesťanům. Za něj pronikají do Japonska jezuité a františkáni. 1582 byl Oda zavražděn, ale navazuje na něho jeho spolubojovník, generál prostého původu Tojotomi Hidejoši. Ten byl v roce 1585 jmenován regentem kampaku. Do roku 1591 porazil poslední odpůrce a dokončil sjednocení. Když ale 1598 zemřel, boje o moc se znovu rozhořely. V rozhodující bitvě u Sekigahary v roce 1600 porazil své odpůrce další z bývalých Nobunagových generálů, Ijejasu Tokugawa. Ten se v roce 1603 prohlašuje šógunem. Sídlil v Edu, což byl tehdejší název Tokia. Byla nastolena pevná a tvrdá ústřední vláda, došlo k přerozdělení lén, byla zrušena vnitřní mýta, země prosperovala. Bylo ale také zakázáno křesťanství, protože se Ijejasu obával vzájemných pletich křesťanů. Španělé, Portugalci i Holanďané, s nimiž Japonsko do té doby obchodovalo se totiž velmi nesnášeli. K většímu pronásledování křesťanů však došlo až po Ijejasově smrti.

Šóguni z rodu Tokugawa pak ovládali Japonsko až do roku 1868. Za šóguna Iemicu došlo ve 30. letech 17. století k úplnému uzavření Japonska před světem. Až na zcela zanedbatelné výjimky zde nesměly cizí lodě přistávat a také Japonci nesměli opouštět zemi. To sice na jedné straně zemi uchránilo před pronikáním koloniálních mocností, na straně druhé ale Japonsko zaostalo. Přistání si silou svých děl vynutil až roku 1853 americký admirál Perry. Poté došlo k omezenému otevření Japonska. To vyvolalo v zemi velmi rozporuplné reakce. Zatímco část lidí chápala, že větší otevření umožní pronikání vyspělých poznatků ze západu, jiní si přáli opětovné úplné uzavření a odmítali vše cizí. Celý problém vyřešila revoluce Meidži (osvěta), která v roce 1868 zbavila definitivně šóguny moci a vrátila ji císaři Mucuhitovi. Poté došlo k úplnému otevření Japonska a jeho rychlé modernizaci.

Přehlídka českých vín v Kutné Hoře

7. října 2009 v 6:28 | milasko |  Soutěže, ochutnávky, akce

Slunečnou poslední zářijovou sobotu jsme se vypravili do Kutné Hory na Přehlídku českých vín. Konala se v hezkém prostředí kláštera sv. Voršily, kde také sídlí Vinné sklepy Kutná Hora. Přehlídka navazovala na nominační soutěž do Salonu vín pro vinařskou oblast Čechy. Zde byl championem soutěže vyhlášen Tramín červený 2006 výběr z hroznů z Klášterních vinných sklepů Litoměřice, championem červených vín Svatovavřinecké 2008 kabinetní z Vinných sklepů Kutná Hora a championem bílých vín Rulandské šedé 2008 pozdní sběr barrique z Vinařství sv. Tomáše Litoměřice. Návštěvníci mohli všechny soutěžní vzorky ochutnat. Vstupenka stála 150,-, za ní jsme obdrželi degustační skleničku, pěkně vyvedený katalog a 10 lístků na degustaci (1 kupon byl po 10,-). To mi přišlo celkem rozumné. Vína byla prezentována jednak v refektáři kláštera a dále na nádvoří. Cena ochutnávky se pohybovala od 1 do 5 kupónů, za jeden ale byla spíše ta slabší. Celkem jich bylo možno teoreticky ochutnat asi 120. Co se mi líbilo?

Z bílých například:
Ryzlink rýnský 2006 výběr z hroznů - Bc. Luděk Vondrák - vinařství, Mělník - Mlazice
Sylvánské zelené 2006 výběr z hroznů - Lobkowiczké zámecké vinařství Roudnice n. Labem
Ryzlink rýnský 2008 kabinetní - Vinné sklepy Kutná Hora
Z červených třeba:
Rulandské modré 2006 výběr z hroznů - Zámek Mělník a vinné sklepy Jiřího Lobkowitze
Supremus 2006 české zemské - Hercules Praha
Rulandské modré 2007 výběr z hroznů - Vinné sklepy Kutná Hora

Mám-li akci hodnotit, jsem trochu na rozpacích. Ne, že by se mi to nelíbilo. Byla tam spousta pěkných vín a možnost vidět pohromadě tolik čistě českých vín také nebyla špatná. Přesto, pokud to srovnám třeba s Pardubickým festivalem vín, rozdíly jsou značné. Když začnu prozaicky u peněz, v Pardubicích byla řada solidních vzorků za 1-3 kupóny po 5,-, zde jsem musel dávat alespoň 2-3 po 10,-. Když toho chce člověk ochutnat více, docela to skáče. Více mi ale vadily jiné věci. Zatímco v refektáři byl příjemný chládek a k dispozici pohodlné židle, na nádvoří pražilo slunce a vína byla dost nepříjemně teplá. Nebyly tu žádné stoly ani lavice, návštěvníci museli jen tak postávat. To, že bylo tentokrát moc pěkně, bylo špatné pro teplotu vín, ale dalo se alespoň z nouze sednout do trávy. Kdyby bylo vlhko, nešlo by ani to. Sklenice bylo možné omýt jen uvnitř. Kdo by chtěl k vínečku nějaké občerstvení, měl by též smůlu. K zakousnutí byl sice volně chléb, ale nikde žádná voda, ani jeden stánek. Ještě že jsem si alespoň vodu vzal s sebou vlastní. Jestli bych jel znovu? Asi ano, ale s velkým batohem zásob a vlastní stoličkou!
To samozřejmě trochu přeháním. Nechci shazovat práci pořadatelů. Jen mám pocit, že sehnat pár lavic a alespoň jednoho stánkaře by nebyl až zase tak velký problém.

Hororové etikety a jiné vinařské perličky

4. října 2009 v 10:07 | milasko |  Úvahy o víně

Hororové etikety
Speciálně pro Halloween vznikla limitovaná série amerického vinařství Elk Creek Vineyards. Etikety připomínají záběry z hollywoodských horrorů. Například u Bone Dry Red je to hrozivý kostlivec, u Ghostly White Chardonnay a Ghostly White Sweet Mellow strašidelně působící ruce. Jako kdyby zoufalá oběť byla uvnitř láhve.

Virtuální vinař
Počítačové hry nabízejí skoro cokoliv, tak proč ne i virtuální vinařství. V říjnu se má objevit hra, která simuluje práci vinaře. Hráč si může vybrat jednu z deseti vinařských oblastí ve Francii. Může použít některé ze 40 nabízených odrůd révy a začíná bojovat s různými problémy podle ročních období. Pak může dát na trh asi padesát značek vína s vlastní etiketou a postarat se o jejich prodej. Hra navíc obsahuje encyklopedii, obsahující rady, týkající se pěstování a výroby vína.

Certifikace chilských vín
Koncem roku 2010 by v Chile měl být zaveden nový systém klasifikace vín. Měla by být zavedena i značka pro vinařství, jež svou výrobou nejméně zatěžují životní prostředí. Problémem ale zůstává, že systém značení nebude povinný.



Víno pro surfaře
Nová sérii lehkých vín australského vinařství Howard Park Wines bude ozdobena etiketami ve stylu plakátů pro surfařské kluby 60. let. Taková vyobrazení se používala pro výzdobu plážových kavárniček a také na obaly desek "plážových" kapel z USA. Mořské téma je i v názvu - TwoFins - něco jako dva hřebeny vln.

Víno k suši
Alsaské vinařství V&V Wine vytvořilo víno speciálně pro milovníky suši. Jmenuje se maru (japonsky kruh). Toto téma je i na etiketě.


Sinatrovo víno
Dědicové slavného amerického zpěváka Franka Sinatry se také snaží proniknout na vinařskou scénu. Jejich víno se jmenuje podle známé desky Come fly with me, nominované na cenu Grammy. Bude to záležitost pro sběratele, protože existuje jen 500 balení po šesti lahvích kalifornského Cabernetu Sauvignon ročníku 2007, k nimž je přibaleno příslušné CD. Cena je 570 dolarů.

.