Listopad 2009

Germáni 15. Langobardi 3. část

29. listopadu 2009 v 8:32 | milasko |  Germáni
Ovládnutí Itálie
Na jaře roku 568 shromáždil Alboin Langobardy, menší skupiny Gepidů, kteří nechtěli zůstat pod avarskou nadvládou a asi 20 000 saských bojovníků s jejich ženami a dětmi. Odhady celkového počtu lidí, kteří se vydali do Itálie se pohybují mezi 150-400 000. Jejich vpád bývá některými historiky považován za konec stěhování národů, i když například stěhování Slovanů pokračovalo i poté. Ze všech germánských hord, které kdy do Itálie vpadly, byla tato nejméně romanizovaná, nejbarbarštější a asi i nejsurovější.

Dobývání Itálie bylo do značné míry usnadněné ničivými předchozími válkami mezi Ostrogóty a Byzancí a následnými epidemiemi, takže mnohé oblasti byly značně vylidněné a obrana oslabená. To se týkalo zejména severovýchodu, kde celá expanze začala. Mnohá města zde byla již v roce 568 obsazena prakticky bez boje. Výjimkou byla Pavie, která se tvrdě bránila tři roky. Mezitím ale pronikli Langobardi i hluboko na jih, kde byla vytvořena vévodství Spoleto a Benevento. Tak byla během krátké doby většina Itálie v Alboinových rukou. Bohaté kořisti si ale příliš neužil. Jeho manželka Rosamunda, dcera jím zabitého gepidského krále Kunimunda, ho nesmírně nenáviděla. Alboin ji navíc přiváděl k zuřivosti, když ji nutil, aby si s ním připíjela z poháru, vyrobeného z Kunimundovy lebky. Rosamunda nakonec připravila spiknutí, v jehož pozadí možná byla i Byzanc, která se také chtěla Alboina zbavit. Rosamunda se domluvila se svým milencem Helmichisem. Když se Alboin uložil jednoho dne roku 572 po obědě v ložnici v paláci ve Veroně ke spánku, přivázala Rosamunda jeho meč tak, aby ho nemohl vytasit. Pak do ložnice vtrhl Helmichis a krále zavraždil. Rosamunda se provdala za vraha, ale většina Langobardů se postavila proti spiklencům a ti museli utéci. Povedlo se jim ale s sebou vzít velkou část Alboinova pokladu. Prchli do Ravenny, centra byzantské moci v Itálii. Zde přemluvil byzantský prefekt Rosamundu, aby svého manžela zavraždila a provdala se za něho. Ta souhlasila a připravila Helmichisovi jed. On si toho ale všiml a přinutil ji, aby se také napila. Zemřeli společně. Alboinův poklad byl pak odeslán do Konstantinopole. Dynastie Gausů vymřela.

Po Alboinovi byl nástupcem zvolen Klef, který ale vládl jen do roku 574. Snažil se upevnit vládu, což naráželo na odpor jednotlivých vévodů. Sasové raději z Itálie odtáhli. Dochází též k tvrdému pronásledování původních italských velkých vlastníků půdy. Mnozí byli zabiti, vyhnáni nebo přinuceni předat část půdy Langobardům. Klef byl nakonec zavražděn otrokem. Po jeho smrti dochází k velkému oslabení ústřední moci. Nebyl zvolen žádný král. Během následujících deseti let se u moci vystřídalo celkem 35 vévodů v různě významných, hodně nezávislých vévodstvích.
Byzantinci se v té době opakovaně snažili Langobardy z Itálie vytlačit. Nejprve vlastními silami, v roce 582 získali jako spojence franského krále Childeberta, který poslal vojsko do Itálie. Langobardi se ale dobře opevnili a s Franky uzavřeli mír.

Germáni 14. Langobardi 2. část

26. listopadu 2009 v 8:00 | milasko |  Germáni
Langobardsko-gepidské války

Když Wacho asi v roce 540 umíral, pověřil vládou za svého nedospělého syna Walthariho regenta Audoina. O několik let později Walthari předčasně umírá (nejspíše zavražděn) a Audoin získává trůn. Tak nastupuje nová dynastie Gausů. Podporu nového krále chtěl v pokračující válce o Itálii získat byzantský císař Justinián. Ten souhlasil s tím, že Langobardi zaberou Panonii. To se také v roce 546 stalo, čímž se ale okamžitě vyhrotily vztahy s Gepidy. Válka ale skončila v roce 552 vítězstvím Langobardů v bitvě u Asfeldu, kde na straně Gepidů bojoval i Hildigis, který se stále nevzdával nadějí na trůn. Poté byl mezi Audoinem a gepidským králem Thorismundem uzavřen mír. Oba měli podobný problém. Na gepidském dvoře pobýval Hildigis, na langobardském zase Ustrigot, syn předchozího gepidského krále Elemunda. Jednání o jejich vydání sice skončila neúspěšně, ani jeden z králů nechtěl ztratit tvář, ale brzy poté oba uchazeči o trůn náhle zemřeli. Oba králové, kteří se na tom bezpochyby dohodli, mohli od té doby vládnout klidněji.

V roce 553 zasáhla do bojů v Itálii na straně Byzance velká skupina Langobardů. Byzantinci byli ale sami zděšeni surovostí svých nových spojenců a brzy se jich raději s díky zbavili. Langobardi tak ale poznali bohatství Itálie, po němž již jistě nějaký čas pošilhávali, protože Audouin zapudil svou ženu Rodelindu a vzal si Amalafridu, dceru posledního durynského krále Herminafrida a neteře ostrogótského krále Theodoricha Velikého. Tím dával najevo jisté nároky na Itálii, ale také na Durynsko, které mezitím zabrali Frankové. Aby uklidnil vztahy s Franky, oženil Audoin svého syna a nástupce Alboina s Chlodsvindou, dcerou krále Chlothara I.

Alboin nastoupil na trůn po smrti svého otce v roce 560. Brzy poté došlo i ke změně na gepidském trůně, kde nastoupil Kunimund. Vztahy obou říší se opět zhoršily. Byzanc, která v předchozí válce podporovala Langobardy, změnila za vlády císaře Justina II. stranu. Za slib předání klíčové pevnosti Sirmium podpořily byzantské oddíly Kunimunda. Alboin stál před porážkou. Pokusil se jednat o mír, byl ale odmítnut. Za této situace ale udělal zásadní chybu Kunimund. Nesplnil slib a Sirmium Byzantincům nevydal. Ti pak dále již jen přihlíželi poslednímu dějství a čekali, až jim město samo spadne do klína, což se brzy poté skutečně stalo. Zoufalý Alboin uzavřel spojenectví s vládcem kočovných Avarů Bajanem a společně v roce 567 zaútočili proti Gepidům, Avaři z východu, Langobardi ze západu. Hlavní bitva se odehrála mezi Langobardy a Gepidy. V ní Alboin osobně zabil Kunimunda, usekl mu hlavu a nechal si z ní udělat číši.Vzal si za ženu Kunimundovu dceru Rosamundu. Smlouva, uzavřená s Avary za mimořádně tíživé situace, byla ale velmi nevýhodná. Bajan získal polovinu kořisti a celé gepidské území. Alboin se navíc nových sousedů dost obával. Nakonec s nimi v roce 568 uzavřel další, velmi zvláštní dohodu. Rozhodl se, že se svým lidem odejde do Itálie a vlastní území předá Avarům pod podmínkou, že se může kdykoliv vrátit.





Ochutnávka vinařství Weingut Anselmann

23. listopadu 2009 v 11:53 | milasko |  Soutěže, ochutnávky, akce
19.11. se v hotelu Zlatá štika v Pardubicích uskutečnila mimořádně zajímavá ochutnávka. Prezentována byla vína německého vinařství Weingut Werner Anselmann z Edesheimu, které hospodaří na 78 hektarech vinic ve Falci. Jedná se o rodinný podnik, který řídí sourozenci Gerd, Ralf a Ruth. Nejdůležitějšími odrůdami jsou z bílých Ryzlink, Burgundské (Rulandské) šedé a Ortega, z červených Dornfelder a St. Laurent (Svatovavřinecké). Anselmannovi ale také vyrábějí vína z některých méně obvyklých odrůd jako je Siegerrebe, Huxelrebe a specialitami jsou různá novošlechtění, většinou na bázi Cabernetu Sauvignon.
Jejich technologie představuje světovou špičku, jako první v Německu si například pořídili pro sledování a řízení jakosti analyzér Foss Winescan. Pro zrání využívají nerezové i barikové sudy. Jejich vína si získávají nejvyšší ocenění na vinařských soutěžích po celém světě. U jednotlivých vzorků uvedu namátkově některá z jejich ocenění.
Celým večerem provázel pan Ralf Anselmann, obchodní ředitel vinařství, uznávaný enolog a také hodnotitel na mezinárodních soutěžích. Jeho slova tlumočila paní Helena Baker. Oběma zdařile sekundoval organizátor celé akce, pan Oldřich Bujnoch, kterému se v posledních letech povedlo v hotelu uspořádat řadu skvělých ochutnávek předních vinařství. O to větší škoda, že tato byla poslední.
Ochutnávalo se 14 vzorků, což je úctyhodný počet. Tím spíš, že většina vín byla těžšího charakteru. Navíc byla velmi dobrá, takže se moc nevylévalo. Prostě náročná akce!
Pořadí bylo pro mě trochu záhadou, protože se začalo červenými, vesměs plnými hutnými víny, teprve pak přišla bílá.
Vstupním vzorkem byl Riesling Sekt extra trocken (suchý). Už jsem párkrát zmiňoval, že sekty nemusím, tudíž ani nehodnotím. Měl 11,3 % alkoholu a 17,9 g zbytkového cukru.
Dornfelder Classic 2008. Oficiální červené Německého domu na olympiádě v Pekingu. Obsah alkoholu 14,1 %, 4,5 g zbytkového cukru, 4,6 g kyselin. Barva velmi tmavá, do fialova. Viskozita nižší. Středně intenzivní vůně tmavého ovoce, nejspíše ostružin. V chuti trochu drsnější, dochuť kratší až střední. Dal jsem 6,5 bodu z deseti možných.
Cabernet Sauvignon 2007, Barrique. Zrálo částečně v nerezových a také v barikových sudech. Oceněno například zlatou medailí německé obchodní komory. Obsah alkoholu 14,1 %, 5,8 g zbytkového cukru, 5,5 g kyselin. Opět velmi tmavá, skoro neprůhledná barva. Viskozita vysoká. Středně intenzivní typická vůně černého rybízu. Plnější tělo, v chuti jen nepatrný náznak kouře, barikem jen lehce políbené. Dochuť střední až delší. Poměrně výrazný posun nahoru, dávám 7,5 bodu.
Dornfelder 2006 Spätlese (pozdní sběr), Barrique. Zlatá medaile na Cinvé 2009 ve Španělsku. Obsah alkoholu 13,8 %, 5,4 g kyselin a 2,5 g zbytkového cukru. I tentokrát je barva podobná předchozím dvěma vzorkům. Viskozita vyšší. Méně výrazná, těžko zařaditelná vůně. Plné tělo, chuť se mi moc nelíbila, připomínala lehce nahnilý černý rybíz. Dochuť středně dlouhá. Cenově druhé nejdražší z červených, ale pro mě z nich nejslabší, ještě 6 bodů.
Dornfelder 2007 Auslese (výběr z hroznů), Barrique. Také toto víno získalo na Cinvé zlatou medaili. Obsah alkoholu 13,6 %, 5,3 g kyselin, 36 g zbytkového cukru. Barva snad ještě tmavší než u předchozích, do černa. Viskozita vysoká. Méně intenzivní sladší vůně černého rybízu a třešní. Ovocná sametová středně plná chuť. Dochuť kratší až střední. Může ležet ještě dlouho v archivu. Nejlepší z Dornfelderů, které mě ale úplně nepřesvědčily. Tentokrát jsem dal 7 bodů.
Cabernet Sauvignon 2008 Eiswein (ledové víno). Stříbrná medaile na VinAgora v Budapešti. Láhev o obsahu 0,375 l. 9,3 g alkoholu, 9,8 g kyselin, 153 (!) g zbytkového cukru. Barva tmavého granátu, vysoká viskozita. Intenzivní vůně medu a pampeliškového sirupu. Bohaté plné víno, úžasně svěží, vůbec nepůsobilo přeslazeně, určitě by se dalo vypít i více než jen pouhé ochutnání. Dochuť středně dlouhá. Nejdražší víno večera, zároveň ale také nejlepší. Šel jsem až na 9 bodů.
Sauvignon blanc 2007. Zlatá medaile na Vinalies Internationales v Paříži 2009. Obsah alkoholu 12,5 %, 6,8 g kyselin a 8,4 g zbytkového cukru, bylo ale označeno jako suché. Barva zlatavá s lehkými zelenkavými odlesky, viskozita vyšší. Ve středně intenzivní vůni byly cítit bezinky. Tělo středně plné, ovocná chuť. Dochuť kratší až střední. V sále vyvolalo docela rozporné reakce, od úplně záporných (prý příliš kyselé) přes neutrální až po vcelku pochvalné. Já bych se zařadil k té poslední skupině. Podle mě bylo jednoduše hodně handicapované tou předchozí červenou bombou. Svěží, celkem příjemné, docela dobře pitelné víno. Ocenil jsem 7 body.
Cabernet blanc 2008. Tady jsem se docela nechal zmást. Myslel jsem si, že se jedná jen o jiné označení pro blanc de noir z Cabernetu Sauvignon, který jsem už od Anselmanna pil. Omyl! Je to ale ve Švýcarsku speciálně vyšlechtěná bílá odrůda, která je prý vysoce resistentní proti plísním. Zlatá medaile Trunkfest 2009 Slovensko. Obsah alkoholu 13,1 %, 6,3 g kyselin a 4,2 g zbytkového cukru. Světle zlatavá barva, vysoká viskozita. Lehčí vůně černého rybízu a citrusů. Něco podobného i ve středně plné, velmi svěží chuti. Středně dlouhá dochuť. I zde byla reakce podobné jako u předchozího vzorku a mám pro to stejné vysvětlení. Pro mě ještě o něco lepší než minulé, ale zůstávám na 7 bodech.
Riesling Classic 2008. Zlatá medile Vinandino 2009 Argentina. Obsah alkoholu 12,4 %, 7,3 g kyselin, 12,2 g zbytkového cukru. Světlé zlatavá barva, nižší až střední viskozita. Méně výrazná vůně, citrusy, jablka, med. Chuť plná, odrůdově typická, dosti bohatá, osvěžující, citrusy. Dochuť kratší. Jen o málo horší než dva předchozí vzorky, 6,5 bodu.
Grauburgunder 2007 Auslese (Rulandské šedé, výběr z hroznů), Barrique. Zlatá medaile Premium Select Wine Challenge 2009. Podle pana Anselmanna velmi oblíbené v Německu. Obsah alkoholu 12,9 %, 5,4 g kyselin, 34,6 g zbytkového cukru. Opět víno, které vyvolalo hodně rozporuplné reakce. Sytá zlatožlutá barva, střední viskozita. Velmi intenzivní, ale pro mě dost nepříjemná vůně, kde bych snad našel zkažený ananas. Stejně podivná mi přišla chuť, připálená pneumatika. Podobně jako u červených i zde mě druhé nejdražší bílé neoslovilo. Pro mě nejhorší víno večera, jen 5 bodů.
Siegerrebe 2009 Spätlese (pozdní sběr). Siegerrebe je kříženec Madeleine Angevine a Gewürztraminer. Stříbrná medaile Vinandino 2009 Argentina. Obsah alkoholu 9,6 g, 5,9 g kyselin, 94,9 g zbytkového cukru. Zlatožlutá barva, viskozita střední. Velmi intenzivní, nesmírně opojná, květinově ovocná vůně, v níž lze najít růže, ovocné bonbóny, meruňky. Chuť sice není tak plná, ale opět velmi příjemná. Dochuť kratší až střední. Elegantní kulaté víno, dal jsem 7,5 bodu.
Riesling 2008 Auslese (výběr z hroznů). Stříbrná medaile Trunkfest 2009 Slovensko. Obsah alkoholu 10,4 g, 7,9 g kyselin, 64,4 g cukru. Zlatožlutá barva, vysoká viskozita. Středně intenzivní vůně, louka. V chuti velmi harmonické, komplexní. Dochuť středně dlouhá. Může ležet téměř neomezeně dlouho v archivu. Dávám 7 bodů.
Ortega 2005 Beerenauslese (výběr z bobulí). Zlatá medaile na Vinalies Internationales 2008 v Paříži. Ortega je velmi povedené novošlechtění, vzniklé z Müller Thurgau a Siegerrebe. Obsah alkoholu 12,7 %, 6,7 g kyselin, 110,1 g zbytkového cukru. Hezká zlatá barva, vysoká viskozita. Těžká sladká vůně ovoce a medu. Také v chuti pochopitelně dosti sladké, plné. Střední až delší dochuť. Dostalo 7,5 bodu.
Huxelrebe 2007 Trockenbeerenauslese (výběr z cibéb). Velká zlatá medaile VinAgora 2009 Budapešť. Huxelrebe je novošlechtění z Chasselas a Muscat Précoce, nazvané podle Fritze Huxela, který měl velký podíl na vyšlechtění. Obsah alkoholu 9,4 %, 9,4 g kyselin a 225,3 (!) g zbytkového cukru. Sytá zlatá barva, velmi vysoká viskozita. Těžká sladká vůně po meruňkách, medu a mangu. V chuti nesmírně bohaté, velmi příjemné, dochuť delší. Může ještě dlouho někde ve sklípku ležet. Nejdražší vzorek z bílých byl podle mého mezi nimi i nejlepší. Dávám 8,5 bodu.
I když se našly dva vzorky, které mi neseděly, celkově se jednalo o kolekci velmi pěkných až skvělých vín. Zdá se mi, že síla vín od Anselmannů je spíše v těch sladších až sladkých, se kterými si ale umějí velmi dobře pohrát, takže nevznikají nějaká bezcharakterní lepidýlka, ale bohatá, nesmírně příjemná vína s velkým potenciálem dalšího zrání.
Na závěr se mi podařilo si s velmi vytíženým panem Anselmannem i chvíli promluvit o neobvyklých odrůdách, z nichž vyrábějí vína (Cabernet Dorsa, Cabernet Mitos, Acolon aj.). Také se mi snažil vysvětlit, proč zvolil tak neobvyklé řazení vín. Tvrdil, že červená byla většinou suchá, zatímco bílá sladká a velmi aromatická. To je sice pravda, ale moc mě nepřesvědčil. Všechna červená vína byla velmi těžká, silně aromatická, poslední pak i s velmi vysokým obsahem zbytkového cukru, což prvním suchým bílým určitě dost ublížilo. Celkově byl ale večer mimořádně zajímavý a vydařený. Když ho pak na závěr ještě korunoval skvělý raut, musel být asi každý spokojen.








Vinařské podvůdky a jiné zajímavosti z východu

20. listopadu 2009 v 12:44 | milasko |  Úvahy o víně



Podvody s vínem v Maďarsku
Zdálo by se, že po velké aféře s glykolem v rakouských vínech, která způsobila dočasný úpadek renomé zdejších vín, si něco podobného žádný renomovaný výrobce ve vinařsky vyspělých zemích nedovolí. Opak je pravdou. Jeden z nejúspěšnějších o mnohokrát oceňovaných výrobců (Vinař roku 2005!) z Egeru, Béla Vincze, byl přistižen při podobném podvodu, kdy v jeho Egri Bikaver bylo povolené množství této látky překročeno dvakrát.


Portvejn "neprošel"
Nedávné kontroly legálně vyráběného alkoholu v Rusku prokázaly, že různé druhy velmi často neodpovídají deklarovaným parametrům co se týče extraktu, cukru, mají vady ve vůni i chuti. To se týká i ruského portského - Portvejnu. Zkouškami neprošly značky Portvejn 777 a Portvejn 72.

Spotřeba vína v Polsku
Docela zajímavá zpráva přichází v době, kdy jsou s prodejem vína docela problémy, z Polska. Lidé zde za víno utratili za loňský rok asi o 10 % více než předloni. Co se týče objemu, jedná se o 5 %. Nejsou to sice čísla závratná, na druhé straně v zemi, která není počítána mezi ty vinařské, jsou to výsledky docela pěkné. Že by Poláci zanevřeli na vodku? To určitě ne, protože zde začínají skoro od nuly. Zmíněný pěkný nárůst znamená ve skutečnosti jen hubeňoučkých 2,5 l vína na osobu a rok.



Minimální ceny alkoholu na Ukrajině
Ukrajina pokračuje v přijímání opatření na omezení konzumace alkoholu. Byly například stanoveny minimální ceny vodky i vína. U vína to, samozřejmě vedle snížení spotřeby, má vést hlavně k omezení obchodu s nekvalitními víny, která se dosud prodávala za ceny přibližně poloviční, než je nově stanovená spodní hranice.

Germáni 13. Langobardi 1. část

18. listopadu 2009 v 9:58 | milasko |  Germáni
Nejstarší dějiny
Langobardi bývají obvykle přiřazováni k polabským Germánům, někdy se ale hovoří o pravlasti ve Švédsku. Pak by mohli být počítáni i ke Germánům východním. V každém případě je ale o první zprávy umísťují na dolní Labe, kde žili jistě několik set let. Byl to poměrně malý kmen, což je v protikladu k významu, který v historii sehráli. Jejich jméno znamená Dlouhovousí. V době, kdy stále ještě obývali dolní Polabí, účastnili se markomanských válek, během nichž v roce 166 drancovali římské Noricum. Asi někdy na přelomu 4. a 5. století se začali přesouvat podél Labe směrem k jihu. Když v roce 488 zanikla říše Rugiů, využili Langobardi situace a obsadili uvolněné území, tzv. Rugiland v Rakousku. Odtud se za vlády krále Tata pokoušeli rozšiřovat dále podél Dunaje, ale brzy se dostali do konfliktu s mocnými Heruly, na nichž byli závislí. Válka skončila překvapivou porážkou Herulů a zánikem jejich říše (kol. 510). Herulové se rozdělili, část odtáhla ne sever, část se dala do služeb Byzance a zbytek se podřídil Langobardům. Z těch se stává nová mocnost, rozkládající se na pomezí Rakouska, Čech a Moravy.

Politiku významné lokální mocnosti zahájil král Wacho (asi 510-540) z dynastie Lethingů, který kolem roku 510 zavraždil svého strýce Tata a tak se dostal na trůn. Tatův syn Risulf sice ze země uprchl, byl ale na Wachův popud též zavražděn. Risulfův syn Hildigis se pak opakovaně pokoušel získat své dědictví zpět za pomoci Slovanů a Gepidů, avšak marně. Wacho prováděl velmi obratnou sňatkovou politiku. Měl postupně tři manželky. První byla Radegunda, dcera Bisina, krále Durynků, severních sousedů Langobardů. Druhá byla gepidská princezna Austrigusa, sňatek s níž měl zlepšit vztahy s východním sousedem a hlavně zabránit podpoře Hildigise ze strany Gepidů. Třetí žena Silinga byla sestrou posledního krále Herulů Radolfa (Rodolfa, Rudolfa). Tím měla být zajištěna věrnost zbylých Herulů i jistá legitimita záboru jejich území. K podobným cílům pochopitelně využíval i své dcery. Wisigarda, již měl s Austrigusou byla zasnoubena s Theudebertem, synem zakladatele říše Franků Chlodvíka. Když princezna ještě před svatbou zemřela, provdal Wacho její mladší sestru Walderadu (v té době ani ne desetiletou) za Theudebertova syna Theudebalda.

Wacho též pozorně sledoval situaci v italské říši Ostrogótů. Po smrti jejich mocného krále Theodoricha Velikého okamžitě využil situace a podrobil si do té doby na Ostrogótech závislé skupiny Svévů, které se během velkých přesunů za stěhování národů nezúčastnily přesunů na západ a zůstaly v Panonii. Během následných válek mezi Byzancí a Ostrogóty udržuje Wacho přátelské vztahy s Byzancí. Roku 538 ho prosil ostrogótský král Witigis o pomoc, Langobardi ale nezasáhli, zřejmě uplacení císařem Justiniánem.

Vinařské aktuality XI 09

15. listopadu 2009 v 9:09 | milasko |  Úvahy o víně




Tescovína
V poslední době ve světě výrazně roste prodej vín, uváděných pod značkou některých obchodních řetězců. U nás to jsou například vína s označením Tesca, kde se začínají objevovat i jména dosti známých výrobců. Takto označená vína jsou o dost levnější, než jejich bratříčci, určení třeba do vinoték. Do budoucna se očekává další nárůst jejich prodeje. Je to jistě též jeden z důsledků krize. Lidé prostě častěji vybírají levnější vína. Přitom není pravdou, že by nutně muselo jít o vína špatná. To vyvracejí opakované úspěchy takto označených vín na soutěžích. Podle výsledků anket se jejich nákupu nebrání asi polovina kupujících, i když by se je zatím například styděli přinést na návštěvu.


Další zajímavý trend, který s předchozím jistě souvisí, je to, že mnohé markety se téměř zbavují prodeje dražších vín, zejména těch zahraničních, jejichž jména většině zákazníků mnoho neříkají a raději rozšiřují nabídku těch levnějších a "srozumitelnějších".

Nejnovější údaje o vinařství v Austrálii
Podle posledních údajů nejsou výsledky australského vinařství za uplynulý rok úplně ideální, nicméně odpovídají nedobré situaci ve světě. Vzrostl sice export - o 6 %, ale prodávala se spíše levnější vína, takže celková hodnota exportu poklesla o 10 %. Průměrná cena vyvezené láhve poklesla přibližně o 15 %. Austrálie usilovně hledá nová odbytiště. Největším odběratelem je Velká Británie (asi 40 %), k dalším významným patří Čína, Hong Kong, Malajsie, Japonsko a Finsko. Mimořádná pozornost je věnováno perspektivnímu trhu v Číně. Zde je možno hovořit o jasném úspěchu, protože hodnota exportu sem se ztrojnásobila. Mírně stoupá i domácí spotřeba. Ta za posledních 10 let vzrostla z 24 na 28 litrů vína na hlavu ročně.


Nový Zéland, ceny révy
Také poslední údaje z Nového Zélandu nejsou zcela optimistické. Vývoj cen hroznů v posledních letech má negativní tendenci, přičemž prognózy hovoří o dalším poklesu. Nejvýznamnější odrůda - Sauvignon se prodává asi o 29 % levněji než v minulém roce. Předpokládá se, že ceny poklesnou na úroveň roku 2000.

Nová revoluce v obalech na víno?
Zatímco v některých západoevropských zemích, včetně Francie (nové Beaujolais), a zejména v USA se postupně začala prosazovat balení vína v krabicích a plastu, u nás je to zatím chápáno jako něco pod úroveň. (Já to tak vidím také). Přesto už je na obzoru další revoluce v obalech.V Japonsku se chystají realizovat projekt společnosti Daiwa Can na výstavbu podniku na výrobu aluminiových obalů na víno. Ty by měly být v řadě parametrů lepší než skleněné láhve. Zejména otázky výroby a transportu mají hovořit pro tuto novinku. Už jsem nějaké podobné pokusy viděl. Myslím, že u nás to moc šancí nemá. Moc by to připomínalo plechovkové pivo, které ostatně v Čechách také nějakou závratnou kariéru neudělalo.


Kosmické technologie ve vinařství
Angličtí vinaři by měli brzo začít používat zcela novou technologii.Systém Oenoview by měl pomocí snímků z družic přispět k výraznému zlepšení kvality. Specialisté z nich vyčtou údaje o půdě, vlhkosti, kvalitě listů apod. s rozlišením přibližně na čtyři keře. Údaje jsou pochopitelně vyhodnocovány počítači. Na základě toho půjde například sklízet určité části vinice s optimální zralostí hroznů v nejvhodnější čas. Vína vyrobená pomocí této novinky by se měla dostat na trh už v roce 2011.


Germáni 12. Gepidové 2. část

12. listopadu 2009 v 6:35 | milasko |  Germáni

Nová příležitost se Gepidům naskytla po Theodorichově smrti, když proti Ostrogótům začala válčit Byzanc. Ovládli Panonii a strategicky mimořádně významné město Sirmium. To se ale Byzanci nelíbilo a začala proti Gepidům štvát Langobardy, kteří do té doby žili na pomezí Čech, Rakouska a Moravy. Povzbuzovaní Byzancí se začali přesouvat do Panonie, kterou do roku 546 ovládli. V letech 547-552 proběhla langobardsko-gepidská válka. Ta je zajímavá i kvůli jednomu důležitému doprovodnému momentu. Gepidové během ní propouštěli přes své území velká vojska Slovanů, která procházela na byzantská území na Balkáně. Zde nejprve jenom drancovali, později, po smrti císaře Justiniána se tu začali i na trvalo usazovat, což byla událost celoevropského významu.
Válka ale skončila pro Gepidy špatně. V roce 552 byl v bitvě u Asfeldu poražen jejich král Thorismund (Thurisind). Mír pak netrval dlouho. V roce 567 se noví východní sousedé Gepidů, Avaři, kteří se krátce předtím přesunuli do Evropy z Asie, dohodli s Langobardy na spojenectví a společně Gepidy porazili. V rozhodující bitvě padl gepidský král Kunimund, vítězný Langobard Alboin si z jeho lebky udělal pohár ke slavnostním přípitkům. Podle dohody připadla Langobardům polovina gepidského pokladu, území však ovládli Avaři. Gepidové ale jako podrobený národ žili v původních sídlech i nadále. V roce 626 se účastnili velkého avarského tažení proti Konstantinopoli. Brzy poté ale zprávy o nich mizí.


Gepidští králové
Písemných údajů o Gepidech je velmi málo, sídlili přece jen poněkud stranou oblastí, dobře známých římským a byzantským autorům. Proto je přehled králů neúplný a údaje značně nejisté.

Fastida
2.pol. 3. stol. n. l.
Ardarich
?40.-50. léta 5. stol.
Omhar
snad 60.-70. léta 5. stol.
Trapstila
kol. 480-488
Traserich
488-?505
Elemund
?-?548
Thorismund
?548-?564
Kunimund
?564-567




Jaká vína chutnají v Německu

9. listopadu 2009 v 19:18 | milasko |  Úvahy o víně


Nejlepší německá letní vína
V Německu letos poprvé oceňovali tzv. letní vína. Přednost měla lehčí voňavá vína s menším obsahem alkoholu. Německý vinařský institut vyhlásil za vítěze Müller Thurgau 2008 kabinet z Weingut Georg Geiger & Sőhne, druhý byl Silvaner 2008 kabinet z Weingut Baldauf, obě vinařství z Franků. Na třetím místě pak byl polosuchý Riesling 2008 kabinet z Weingut Otmar Graf z Falce.



Co ještě Němci rádi pijí?
Magazín Stern zveřejnil výsledky zajímavé vinařské soutěže, podporované Německým vinařským institutem. Mohla se do ní přihlásit německá vinařství se suchými víny s cenou do 8 eur. Zároveň muselo být na trh dodáno nejméně 10 000 lahví soutěžního vína. Pozoruhodná byla porota. Netvořili ji experti, nýbrž čtenáři Sternu, kteří ale museli absolvovat roční vinařské školení. Proběhla dvě předkola v Stuttgartu a Berlíně a finále v Lipsku. A co tedy "normálním" Němcům chutná? Tady je osm vítězů, pět bílých a tři červená:




Silvaner, QbA 2008, Palmberg , Pfalz
Riesling, Forster Ungeheuer Spätlese 2008, Forster Winzerverein Pfalz
Grauer Burgunder Hasenberg QbA 2008, Winzergenossenschaft Königschaffhausen, Baden
Weißer Burgunder, Wöllsteiner Rheingrafenstein QbA 2008, Winzer, Rheinhessische Schweiz, Rheinhessen
Rivaner Kabinett 2008, Winzerkeller Auggener Schäf, Baden
Dornfelder Lauffener Katzenbeißer QbA 2007, Lauffener Weingärtner, Württemberg
Spätburgunder QbA 2008, Weinkeller Leiningerland, Pfalz
Rotwein-Cuvée QbA 2007, Grantschen, Württemberg




Nejlepší Riesling Evropy
Ne velké australské vinařské soutěži International Riesling Challenge v Canbeře byl za nejlepší evropský Riesling vybrán Hattenheimer Wisselbrunnen 2007 z Weingut Georg Müller Stiftung.

Novinky z vinařského východu

7. listopadu 2009 v 8:32 | milasko |  Úvahy o víně

Zjednodušení exportu vína z Moldávie
Již jsem psal o tom, že Moldávie má obrovské problémy s nadbytkem hroznů. V souvislosti s tím došlo ke zjednodušením procedury exportu hroznů a vína. Vinařství je ale v obrovské krizi. Objem produkce klesl ve srovnání s loňským rokem skoro o třetinu. Bohužel, podobné údaje vykazuje i moldavský průmysl jako celek.


Nový trh pro E. & J. Gallo
Největší světová vinařská rodinná firma E. & J. Gallo uzavřela smlouvu, na jejímž základě začne své výrobky ve velké míře dodávat na ruský trh. Slibují vynikající kvalitu za rozumné ceny. V ruském trhu vidí ohromné možnosti.

Sklizeň révy v Dagestánu
Odhady letošní rekordní sklizně v Dagestánu se
pohybují mezi 90-100 000 tunami. Z hektaru zde v průměru sklízejí 63 q. Réva má pro zdejší ekonomiku mimořádný význam. Ve vinařských družstvech a vinařstvích je zaměstnáno velké množství obyvatelstva a také příjmy z prodeje vína a koňaku jsou pro zemi mimořádně důležité.


Gruzie hledá nová odbytiště pro své víno
Loňský export Gruzie byl oproti roku 2005 asi 4,5 krát nižší. V roce 2008 odsud vyvezli asi 12 milionů lahví, z toho polovinu na Ukrajinu. Obrovský propad je způsoben velkým ochladnutím vzájemných vztahů a následně i obchodu s Ruskem. Proto jsou snahy hledat odbyt v Číně, Kazachstánu, Bělorusku, Litvě a Polsku.

Germáni 11. Gepidové 1. část

5. listopadu 2009 v 8:03 | milasko |  Germáni

Gepidové byli významným a také mimořádně zajímavým východogermánským kmenem.
Přesto dnes z obecného povědomí na rozdíl od Gótů nebo Vandalů prakticky úplně vymizeli. Byli velmi blízce příbuzní s Góty, možná se původně jednalo o část gótské národnosti, která se během přesunů ze společných sídel v Povislí opozdila a odtrhla. Jejich jméno je odvozováno z gótského slova gepanta, což je výraz značící loudaví či líní. Toto hanlivé označení se vyvozuje buď právě o něco pozdějším odchodem z Povislí nebo tím, že Gepidové na rozdíl o Gótů byli o něco ochotnější se živit zemědělstvím a byli tedy "línější" vést neustálé kořistnické války, jak to dělali Gótové.


V polovině 3. století se pod vedením krále Fastidy přesunuli na jih za Vislu. Přitom porazili a zatlačili Burgundy. V 60. letech 3. století útočí na římskou Dacii. Roku 269 byli společně s Góty poraženi císařem Claudiem II. u Niše. Asi brzy poté svedli Gepidové neúspěšný boj o Dacii s Góty. V 70. letech se pak usazují v Sedmihradsku. Zde žili až do příchodu Hunů do Evropy. Počátkem 5. století jsou jimi podrobeni.

Za vlády mocného hunského vládce Attily mají v jeho říši velmi dobré, prakticky privilegované postavení, mnohem lepší, než měli třeba početní Ostrogóti. Jejich král Ardarich patřil k nejužší elitě na Attilově dvoře. Jasné vysvětlení pro to neexistuje. Jsou pouze dohady, že Ardarich mohl mít důležitý podíl na převratu, při němž byl zavražděn Attilův starší bratr a spoluvládce Bleda.
Gepidové hráli pochopitelně významnou roli při Attilově tažení do Galie v roce 451. Těsně před grandiozní bitvou na Katalaunských polích svedli menší samostanou bitvu proti Frankům, spojencům Římanů. Ta pro ně skončila porážkou. Nicméně v hlavním střetnutí velel Ardarich pravému křídlu multinacionálního hunského vojska a bojoval tedy proti vlastním Římanům, kteří trochu netradičně netvořili střed jejich podobně mnohonárodnostní armády. Dokud Attila žil, byl Ardarich nejvěrnějším spojencem Hunů.

Když ale v roce 453 náhle zemřel, byl to právě Ardarich, který se postavil do čela koalice do té doby podrobených kmenů (Gepidů,Skirů, Rugiů, Herulů, Svévů) a v roce 454 u Nedao v Panonii porazil Attilova nejstaršího syna Ellaka. Toto vítězství zajistilo Gepidům hegemonii ve východní části střední Evropy, mohli tak obsadit původní sídelní oblasti Hunů. Srovnatelně silní byli jen Ostrogóti, sídlící o něco západněji, kteří ale na rozdíl od Gepidů byli znepřáteleni prakticky se všemi zde žijícími kmeny. Ti se přes svou nepopiratelnou sílu ve střední Evropě neudrželi. I když zvítězili v bitvě u Bolia 469 nad koalicí Svévů, Gepidů a Rugiů, odešli nakonec raději na jih. Naopak sídla Gepidů pak zůstala několik století nezměněná. Žili mezi řekami Tisa, Dunaj a Olt ve východní časti dnešního Maďarska a v Sedmihradsku. Tradičně nepřátelské vztahy k Ostrogótům se projevily, když se tito v roce 488 přesouvali pod vedením krále Theodoricha z Balkánu do Itálie. Gepidové se jim v tom pokusili zabránit. Došlo k bitvě poblíž dnešního Vukovaru, v níž byli ale poraženi a padl jejich král Trapstila. Další porážku od Theodoricha utrpěl roku 504 král Traserich, když Ostrogóti rozšiřují svou říši na sever k Dunaji.

Vína ze Slovinska, Francie a Rumunska

2. listopadu 2009 v 15:18 | milasko |  Soukromé koštování, odrůdy

V poslední době jsem doma koštoval několik pěkných zahraničních vín. Zajímavá byla vcelku i původem, kde vedle celkem tradiční Francie bylo i Slovinsko a Rumunsko, jejichž vína přece jen u nás úplně nejběžnější nejsou. Takhle se mi jevila:
Sivi Pinot 2006 Kvalitetno vino - Jeruzalem Ormož, Ljutomersko-ormoško vinogorje (vinařská oblast), Slovinsko. Sivi Pinot je slovinský název pro Rulandské šedé, družstvo Jeruzalem Ormož je nejvyhlášenějším vinařstvím oblasti, která patří k producentům nejlepších bílých vín v Evropě. Černá láhev uzavřená plastovou zátkou. Etiketa celkem jednoduchá, ale vkusná, zadní etiketa obsahuje podrobné údaje, zaujme hlavně neomezená trvanlivost! Obsah alkoholu 12,5 %, sytá zlatožlutá barva, střední viskozita. Příjemná vůně střední intenzity - med a ananas. Bohatá a plná chuť, dochuť delší. Celkově velmi pěkné víno, kterému těžko něco vytknout. Dávám 8,5 bodu z deseti možných.
Chateau Malijay, Cuvée de la Tour 2005 Reserve du Chateau, Appellation Cotes du Rhone Controlée, Francie. Jedná se o cuvée odrůd Syrah a Grenache, typických pro vína od Rhony. Černá baňatá láhev s tvarem typickým pro oblast Rhony. Obsah alkoholu 13 %, vysoká viskozita, barva tmavého rubínu. Intenzivní vůně ostružin a černého rybízu. Středně plné tělo, kořenitá chuť, v níž dominuje třešňová šťáva, příjemně zakulacené třísloviny. Delší dochuť s výraznou kořenitostí. Dostalo 8 bodů.
Chateau La Marzenac 2006 Appellation Lussac-Saint-Emilion Controlée, Francie. Láhev jak jinak než bordo, uzavřená masivním, 45 mm dlouhým korkem, trochu překvapivě z drti. Cuvée s převahou Merlotu, doplněné Cabernetem Franc. Lussac je jedna z obcí, která smí své jméno přidávat k označení původu Saint-Emilion. Obsah alkoholu 13 %, granátová barva, vysoká viskozita. Aroma mi přišlo dosti typické pro bordeauxská vína, cítil jsem čokoládu, černý rybíz a višně. Plné tělo, celkově robustnější víno s výraznými taniny, kořeněné, se středně dlouhou dochutí. Tentokrát 7,5 bodu.

Feteasca alba 2007 Vin de calitate superioara - Bucium Iasi, Rumunsko. Láhev z průzračného skla uzavřená nepříliš kvalitním, 40 mm dlouhým korkem plátek-drť-plátek. Typická rumunská odrůda - Dívčí hrozen bílý. Obsah alkoholu 11,5 %. Sytější zlatá barva, střední viskozita. Jemná, trochu chemicky působící, ne však nepříjemná vůně. V chuti poměrně harmonické, ovocné, středně plné. Dochuť kratší až středně dlouhá. Dal jsem 6 bodů.
Feteasca neagra 2007 Vin de calitate superioara - Bucium Iasi, Rumunsko. Tentokrát typická rumunská modrá odrůda - Dívčí hrozen černý. Láhev a korek obdobné. Obsah alkoholu 11,5 %. Barva na pomezí rubínu a granátu, vysoká viskozita. Intenzivní příjemná a poměrně dost neobvyklá vůně brusinek a černého rybízu. Stejně neobvykle působí i chuť, opět ale zajímavá, příjemně natrpklá - kyselejší marmeláda z brusinek, případně trocha višní. Středně plné tělo, dochuť střední až delší. Nebylo špatné, dostalo 8 bodů.

Nic špatného mě na tomto výletu do ciziny nepotkalo. Všechna červená byla povedená, bílá představovala obě krajní polohy. Jasně nejvíce se mi líbilo ve Slovinsku, Francie přinesla velmi solidní standart, v Rumunsku bylo zřetelně lepší červené než bílé.