Prosinec 2009

Sto nejlepších vín podle Wine Spectator

30. prosince 2009 v 9:04 | milasko |  Úvahy o víně



























Americký časopis Wine Spectator zveřejnil Top 100 nejlepších vín světa. První byl Cabernet Sauvignon Collumbia Valley Reserve 2005 Collumbia Crest, 95 bodů, druhý Toro Termes 2005 Numanthia-Termes, 96 bodů, třetí Chateauneuf-du-Pape La Crau 2007 Domaine du Vieux Télégraphe, 95 bodů. Tento výběr zveřejňuje časopis (vycházející od roku 1976) od roku 1988. Vína jsou hodnocena podle čtyř ukazatelů: kvalita, cena, dostupnost na trhu a záhadný X-faktor - vzrušení. Víno, které je na prvním místě tedy nemusí mít nejvíce bodů podle stobodové stupnice (zde mezi 90-99). Hospodářská krize ve světě se do určité míry projevila letos i zde, protože experti věnovali větší pozornost dostupnějším vínům. Průměrná cena byla 40 dolarů za láhev, což je méně než v předchozích letech. Na seznamu jsou vína ze 13 zemí. První i druhé víno stálo 27 dolarů, nejlevnější víno v první desítce bylo za 20 dolarů, nejdražší za 110 (Flaccianello 2006 Fontodi, 99 bodů - nejvíce ze všech), v rámci celé stovky pak za 150. Úplně nejlevnější víno, australský Shiraz 2008 d´Arenberg stál pouhých 11 dolarů. Obecně se dá konstatovat, že australská vína patřila v uvedené stovce k těm nejlevnějším a vykazují tedy velmi dobrý poměr mezi kvalitou a cenou.

Bulhaři. 1. Nejstarší dějiny.

27. prosince 2009 v 9:13 | milasko |  Ujguři, Kyrgyzové a další kočovníci
Počátky Bulharů nejsou doposud uspokojivě vysvětleny a existuje několik teorií, které ale mají určité slabiny. Protobulhaři, jak bývají označovány kmeny, které byly předky dnešních Bulharů či Povolžských Bulharů, mluvili tureckým jazykem, příbuzným řeči vymřelých Chazarů nebo současných Čuvašů. První zprávy o nich pocházejí z doby před hunským vpádem do Evropy a většina publikací prostě uvádí, že Protobulhaři byli turecky mluvícím kmenem, který žil v polovině 4. století n. l. někde severně od Kavkazu v oblasti severozápadního Černomoří. Slabina je ale v tom, kde se ve východní Evropě v této době turecky mluvící národ vzal. Počátky turecké větve altajských jazyků je třeba hledat v hunském svazu v oblasti centrální Asie a před přesunem jejich části do Evropy zde prostě žádní Turci nebyli.

Tento problém by docela dobře řešila nová teorie, která je docela moderní v Bulharsku, ale mimo něj se zatím moc neuchytila. Podstatou je myšlenka, že Protobulhaři mluvili původně nějakým severoíránským (východoíránským) jazykem a teprve později, nejspíše pod hunskou nadvládou došlo k jejich poturečtění. (Ostatně podobně tomu bylo i u předků Turků, Oguzů.) Tomu by napovídaly údaje z oblasti antropologie i poznatky o jejich původním náboženství. Jejich jméno by pak mělo naznačovat prapůvod z oblasti kolem města Balch, centra Baktrie ve Střední Asii. Celou stepní oblast od Černomoří po Střední Asii obývaly před příchodem Hunů Severoíránci.
První zmínka o Bulharech se nachází v anonymním latinském pramenu z roku 354, kde jsou zmíněni mezi národy, žijícími severozápadně od Černého moře. Jsou zde nazýváni Vulgares. Brzy poté přichází hunský vpád do Evropy a zprávy o Bulharech mizí. Je nanejvýš pravděpodobné, že byli začleněni do jejich říše. Informace o nich se objevují znovu po pádu hunské říše. Zde ovšem tehdejší autoři často neumějí rozlišit mezi Huny a Bulhary a řadí občas tytéž kmeny k jedněm či druhým. Plést je ale nutně muselo i to, že v době rozkladu hunské říše vládl zřejmě Bulharům Attilův syn Ernak (Irnak), jehož jméno je na nejstarším seznamu bulharských vládců. Asi kolem roku 475 se objevili Bulhaři u Dunaje a v roce 479 uzavřeli spojeneckou smlouvu s Byzancí proti Ostrogótům, proti nimž pak skutečně svedli tři bitvy. Už v 90. letech 5. století ale začínají útočit do byzantské Thrákie. Tyto útoky pak pokračují i v následujícím století, kdy se jako jejich spojenci postupně objevují i Slované. Současně se ale mnozí bulharští bojovníci nechávají najímat do byzantských služeb.

Bulhaři měli mnoho bohů. Jako stvořitele uctívali slunečního boha Edfu, který je severoíránského původu. Dále ale také Tengriho, což je turecký bůh nebes a najdeme u nic ale i stopy íránského zoroastrismu. Bulharští žrecové byli označování jako kolobrové, což je pojem známý i u středoasijkých Hefthalitů.
Jednalo se o kočovníky, pro které bylo pochopitelně rozhodující dobytkářství, částečně se ale zabývali i zemědělstvím a řemesly, spojenými s chovem dobytka, jako například kovářstvím, zpracováním kůží apod. Jejich obydlími byly typické kočovnické jurty. Byli ve fázi rozkladu prvobytně pospolné společnosti, v čele kmenů byli vojenští náčelníci.

Vinařské aktuality - XII. 2009

23. prosince 2009 v 8:00 | milasko |  Úvahy o víně


Vinařské aktivity Antonia Banderase
Slavný herec Antonio Banderas plánuje rozvíjet vinařskou turistiku ve Španělsku.
Chystá se vybudovat hotel v centru svého vinařství Anta Banderas, které obhospodařuje více než 250 ha vinic na severu země kolem řeky Duero (oblast Ribera del Duero). V současné době zde produkuje hlavně červená a růžová vína, zejména z odrůd Merlot a Cabernet Sauvignon. Celkový objem produkce je asi 600 000 lahví ročně, plánuje ale zvýšení
až na 2 miliony. Nový hotel by měl kromě zisků z turistiky napomoci reklamě jeho vín. Banderas neskrývá velké ambice. Nejprve by chtěl získat místo na trhu Španělska, Evropy a pak by chtěl dobýt USA.Vedle turistů by rád v hotelu přivítal i vinaře z celého světa. Chtěl by organizovat jejich konference, které by sloužily k výměně zkušeností.


Aukce starých vín a koňaků
Jedna z nejstarších pařížských restaurací La Tour d´Argent (založena v roce 1582) uspořádala aukční výprodej své kolekce vín a tvrdého alkoholu. Bylo vystaveno asi 18 000 lahví. Jen jejich soupis vážil 8 kg. Zisky z prodeje ještě výrazně předčily očekávání. Kupující neváhali vydat astronomické sumy mimo jiné i proto, že restaurace je známá tím, že lahve skladuje v ideálních podmínkách. Například láhev koňaku Clos du Griffier 1788 byla prodána za 25 000 euro. Mluvčí restaurace celou akci zdůvodnil nutností vylepšit poněkud pošramocenou pověst podniku, který v poslední době ztratil dvě Michelinovy hvězdičky. Výtěžek půjde hlavně na rekonstrukci restaurace.




Etikety místo učebnice?
Ilustrace z nové francouzské botanické encyklopedie byly využity jako etikety nové kolekce vín Santé. Jsou zde použita vyobrazení různých hroznů révy vinné. Mělo by to též sloužit vizualizaci informací o obsahu antioxidantů ve víně.

Další neobvyklé etikety
Kanadská firma Naramata Bench přichází na trh s novou řadou vín Therapy Vineyards s velmi neobvyklými etiketami. Jsou na nich inkoustové skvrny ze známého psychologického Rorschachova testu. Spotřebitele vyzývají, aby si u skleničky pohráli se svými představami. Přitom by se mělo jednat o velmi rafinovaná vína z nejlepších vinic, určená pro elitu.

Coppolovy problémy s vínem
Známý režisér Francis Ford Coppola podal žalobu na firmu Vinocor USA za to, že má vinu na úplném fiasku jeho kolekce vín Encyclopedia, jež měla představit různé vinařské regiony světa a seznámit i s jejich kulturou a historií. Celé balení bylo nekvalitně provedeno, zejména samotné lahve. Díky tomu bylo asi 55 000 kartonů prakticky neprodejných. Coppola žádá nejen náhradu škody, ale i velké odškodné.


Prognózy pro trh s vínem do roku 2013
Podle agentury International Wine and Spirit Record (IWSR) by za toto období měl vinařský trh vzrůst asi o 0,6 %. Bude pokračovat mírné snižování spotřeby vína ve Francii a Španělsku, rychle by naopak měl růst trh v Číně.

Germáni 18. Langobardští králové

21. prosince 2009 v 6:50 | milasko |  Germáni
Jména prvních panovníků jsou legendární a časově je nejde zařadit. Také léta vlády králů před odchodem z Panonie jsou jen přibližná.

Agelmund
Lamissio
Ibor a Agio
Lethuc
Hildeoc
Godeoc
478-490 Claffo
490-510 Tato
510-540 Wacho
540-545 Walthari
545-560 Audoin
560-572 Alboin
572-574 Klef
574-584 interregnum
584-590 Authari
590-615 Agilulf
615-626 Adaloald
626-636 Arioald
636-652 Rothari
652-653 Rodoald
653-661 Aripert I.
661-662 Godepert a Perctarit
662-671 Grimoald
671 Garibald
671-688 Perctarit
688-700 Cunincpert
700 Liutpert
701 Raginpert
701-712 Aripert II.
712 Ansprand
712-744 Liutprand
744 Hildeprand
744-749 Ratchis
749-756 Aistulf
756-757 Ratchis
757-774 Desiderius













Z českých luhů a vinařství

18. prosince 2009 v 7:55 | milasko |  Soukromé koštování, odrůdy
Tedy přesněji z českých a moravských vinic, ale jako parafráze to zní v názvu lépe. Moje nedávnédomácí ochutnávky se zaměřily na domácí vína, převážně bílá, jen na úvod je jedna červená výjimka.
Cabernet Sauvignon 2008 jakostní odrůdové - Školní statek Mělník. Obsah alkoholu 14,5 %. Barva na pomezí rubínu a granátu, vyšší viskozita. Příjemná vůně višní a černého rybízu. Poměrně plné víno s delší dochutí. Na "jakostku" pěkné. Dávám 7 bodů.
Kerner 2006 pozdní sběr - Školní statek Mělník. Vinařská obec Mělník, viniční trať Neuberská. Zlatá medaile z Oblastní výstavy českých vín Most 2008. Štíhlá láhev z hnědého skla uzavřená 40 mm dlouhým korkem. Obsah alkoholu 13,5 %. Zlatožlutá barva, vyšší viskozita. Vůně zpočátku dost nevýrazná, postupně se uvolňuje lípa, citrusy, petrolej. V chuti působí trochu olejovitě, cítím angrešty, meruňky. V kratší dochuti nepatrná hořčinka. Dostává 7 bodů.
Tramín 2007 jakostní odrůdové - Zemědělská a.s. Čejkovice. Obsah alkoholu 11,5 %. Sytější zlatožlutá barva, nízká viskozita. Intenzivní kořenitá muškátová vůně, v níž byla ale znát jistá naoxidovanost. Vůně navíc rychle vyprchala. Tělo méně plné, dochuť kratší. Získává 6 bodů.
Rulandské šedé 2005 pozdní sběr - Vinné sklepy Roztoky, archivní sklep Bořetice, výběrová řada. Vinařská obec Moravská Nová Ves, viniční trať Vinohrady. Láhev ze zeleného skla uzavřená plastovou zátkou. Obsah alkoholu 12,5 %, nižší viskozita. Vůně slabší intenzity, sice příjemná, ale méně výrazná, nějaké ne zcela zralé ovoce, meruňky, angrešty. Jemná harmonická ovocná chuť. Dochuť středně dlouhá. Hodnotím 7 body.
Sauvignon blanc 2006 pozdní sběr, polosuché - Mikrosvín Mikulov, řada Flower line. Obsah alkoholu 12,5 %. Zelená bordo láhev uzavřená 44 mm dlouhým korkem plátek-drť-plátek sytější zlatavá barva, střední viskozita. Středně intenzivní vůně, ve které lze najít přezrálý ananas a citrusy. I chuť středně plná, ovocná s náznakem hrušek. Dochuť kratší až střední. Dostalo 7,5 bodu.
Sauvignon Hibernal 2007 pozdní sběr, polosuché - Vinum Moravicum Bzenec. Zajímavé
cuvée Sauvignonu a Hibernalu což je německé novošlechtění, vzniklé křížením Ryzlinku rýnského a Seibelu. Průzračná bordo láhev uzavřená plastovou zátkou. 9,1 g zbytkového cukru, 5,4 g kyselin. Obsah alkoholu 13 %. Světle zlatavá barva, vyšší viskozita. Středně intenzivní vůně bezinek a černého rybízu. Jemná svěží ovocná chuť s trochou másla. Dochuť kratší až střední. Velmi pěkné, dobře pitelné víno. Dávám 7,5 bodu.
Sauvignon 2007 pozdní sběr - Vinopa. Rodinné vinařství Ing. Miloš Veselý Rakvice.Zelená bordo láhev uzavřená plastovou zátkou. Obsah alkoholu 13,5 %. Sytější zlatá barva, viskozita střední. Středně intenzivní velmi lákavá vůně broskví a černého bezu. V chuti bylo ale horší. Sice poměrně plné, ale s dost zřetelnou hořčinkou. Dochuť kratší až střední. Dal jsem 6,5 bodu.
Tak na úplnou špičku jsem tentokrát nedosáhl, nicméně ani jedno víno by nešlo označit jako špatné. Představovala lepší průměr, v případě Sauvignonu z Mikrosvínu a Sauvignonu Hibernal z Vinum Moravicum o šlo o vína velmi pěkná.


Germáni 17. Langobardi 5. část

15. prosince 2009 v 6:30 | milasko |  Germáni
Vrchol moci a pád
Za krále Aistulfa (749-756) začínají v polovině 8. století vážné problémy, i když to zpočátku vypadalo naopak velmi nadějně. Aistulf usiloval o ovládnutí celé Itálie. Provedl kvůli tomu vojenskou reformu, podobné té, kterou o něco dříve prosadil u Franků Karel Martell. Velcí pozemkoví vlastníci se museli k vojenské službě dostavit jako těžkoodění jezdci. Střední vrstvy musely mít koně, štít a kopí, nejchudší luk, šípy a štít. S novou armádou se mu v roce konečně podařilo dobýt centrum byzantské moci v Itálii, Ravennu a ovládnout exarchát. Vévodství Spoleto a Benevento, která se pokoušela spojit se proti králi s papežem, byla silou podrobena. Tím dosáhla moc langobardských králů svého vrcholu. Až na malé výjimky byla ovládnuta celá Itálie. Tou podstatnou výjimkou bylo území kolem Říma, ovládané papežem. Aistulf se sice snažil o dohodu s papežem Štěpánem II., ten mu ale nevěřil a raději se spojil s Franky. Souhlasil, aby Pippin III. Krátký svrhl posledního Merovejce z franckého trůnu a pomazal ho na krále. Za to vpadl v roce 754 Pippin do Itálie a v bitvě u Pavie Langobardy porazil. Ravennský exarchát jim odebral a předal ho papeži. Tak vznikl papežský stát s hranicemi, které jen s menšími změnami vydržely až do 2. poloviny 19. století.

Sen o nadvládě nad Itálií byl pohřben, ale i po Pippinově vpádu zůstávalo langobardské království
poměrně významnou mocností. Posledním králem byl Desiderius (757-774). Prováděl dosti obratnou politiku, podařilo se mu i naklonit si papeže tím, že část královských statků předal klášterům. Snažil se posílit svou bezpečnost před Franky sňatkem své setry s bavorským vévodou Tassilem III. Velmi slibné se zdálo, když se podařilo provdat královu dceru Desideratu za nového franckého krále Karla Velikého. Když ale náhle zemřel Karlův bratr Karlmann, uprchla jeho rodina k Langobardům, kteří jí poskytli asyl. V téže době se znovu zhoršily vztahy s papežstvím. Langobardi zaútočili na nyní již papežské území exarchátu a nový, antilangobardsky naladěný papež Hadrián zve Karla do Itálie jakožto ochránce církevního státu. Francký vpád začal v roce 773. Desiderius se opevnil v Pavii, podobně reagovali i ostatní Langobardi. Nestavěli se na otevřený odpor, jen se ukryli za hradbami. Vévodství Spoleto se poddalo papeži. V roce 774 byla Pavie dobyta, král zajat a Karel se nechal korunovat železnou korunou langobardských králů. Říše zanikla, i když království formálně přetrvávalo v rámci personální unie s říší Franků. Dějiny Langobardů sepsal historik langobardského původu, žijící na dvoře Karla Velikého, Pavel Diaconus. Po Langobardech dnes zůstalo jen jméno. Severní Itálie se dodnes označuje jako Lombardie.

Merlot, Merlot, Merlot!

11. prosince 2009 v 8:04 | milasko |  Soukromé koštování, odrůdy

Merlot patří k nejuznávanějším a nejrozšířenějším modrým odrůdám na světě. Doma je ve Francii, hlavně v oblasti Bordeaux. Jméno je odvozeno od slova merle - kos. Kosi totiž tuto odrůdu milují. Geneticky je blízká Cabernetu Franc. Ve Francii byla dlouho chápána jako pouhé vhodné doplnění cuvée s Cabernetem Sauvignon, protože je jemnější, kulatější a má méně taninů. Směsi s Merlotem zrály rychleji a měly méně agresivní třísloviny. Výhoda je také v tom, že hrozny bývají často zdravější a koncentrovanější než Cabernet Sauvignon. Postupně si ale Merlot vydobyl významné místo i jako samostatná nebo převažující odrůda, dominuje v Saint-Emilionu a Pomerolu. Legendární a drahé Chateau Petrus je také vyráběné z 95 % z Merlotu. Celkově zabírá Merlot ve Francii plochu asi 80 000 ha. Pěstuje se ale téměř ve všech vinařských zemích Evropy. Od 80. let minulého století se hodně rozšířil v Kalifornii, najdeme ho v Austrálii a na Novém Zélandu, v JAR, oblíbený je v Argentině a rozšiřuje se i v Chile, odkud jsou vína, o kterých budu dnes psát. Ta rozhodně nepředstavují nějakou špičku, jsou to jistě slušná marketová vína, která se dají koupit za 100(v akci)-200 Kč. Všechna jsou z ročníku 2006, takže se dají dobře porovnávat. Povedený Merlot by měl ve vůni i chuti připomínat červené ovoce, většinou třešně, někdy červený rybíz. A co jsem cítil já?

Merlot 2006 Viña Tarapacá ex Zavala, Maipo Valley, Chile. 14 % alkoholu. Tmavé láhve typu bordo tohoto vinařství asi každý už v obchodech zaregistroval. Je uzavřená korkem 44 mm dlouhým, plátek - drť - plátek. Velmi tmavá barva do fialova, viskozita nižší. Vůně švestek a malin, silně kořenitá. Extraktivní, plné, ale poněkud těžce působící víno se středně dlouhou dochutí. Dávám 6,5 bodu.
Merlot 2006 Concha y Toro, Central Valley, Chile. Řada Sunrise (nazvaná podle 300 slunečných dní na zdejších vinicích). Zelená bordo láhev uzavřená 45 mm dlouhým korkem plátek-drť-plátek. Obsah alkoholu 13,5 %. Barva velmi tmavého rubínu, vysoká viskozita. Středně intenzivní, velmi příjemná vůně, která skutečně láká k ochutnání. Jsou v ní hlavně višně v čokoládě a také trocha černého rybízu. Víno harmonické, s plným tělem a jemnými (snad až moc) taniny. Delší dochuť, dostává 8 bodů.

Merlot 2006 Cono Sur, Central Valley, Chile. Zelená bordo láhev uzavřená černou plastovou zátkou. Obsah alkoholu 14 %. Granátová barva, vysoká viskozita. Středně intenzivní vůně, švestky, červený rybíz, skořice. Středně plné tělo, v chuti hodně kořenité, výraznější třísloviny. Dochuť kratší až střední. Dal jsem 7 bodů.
Tak a k čemu jsem došel? Porovnávaná vína nepůsobila uniformně, všechna byla dobře pitelná, jedno opravdu pěkné. Chilská červená vína určitě nejsou špatnou investicí. Za přijatelný peníz nabízejí docela slušnou kvalitu. Tady bych někde viděl slabé místo domácích červených, která mají jistě stoupající kvalitu, někdy ale zároveň ještě rychleji rostoucí cenu. Výhodou chilských je, že jsou cenově dostupná a není žádný problém je sehnat.

Oguzové

9. prosince 2009 v 6:33 | milasko |  Ujguři, Kyrgyzové a další kočovníci
Oguzy můžeme považovat za předky dnešních Turků, Turků Seldžuků, Turkmenů, Ázerbájdžánců a některých dalších národů. Jejich jméno znamenalo cosi jako bílí (ušlechtilí) lidé. Původ je smíšený a komplikovaný. Utvořili se uvnitř Turkutského kaganátu z více elementů. Jádrem byly zřejmě severoíránské kmeny z přiaralských stepí, blízké k Parthům. Ty se pod turkutskou nadvládou spojují a mísí s kmeny tureckými, část mohla být i ugro-finského původu. Postupně ale všechny začaly mluvit turecky.
V polovině 8. století žili Oguzové v údolí řeky Ču, kde ležela jejich rezidence Stará Guzie. Počátkem 9. století ovládli povodí Syr-darji. Koncem 9. století pak ve spojenectví s Chazary porazili Pečeněhy a pronikli do meziříčí mezi Volhou a Uralem. Boje s Pečeněhy pokračovaly i v 10. století. Zřejmě až v této době dochází k plné konsolidaci a dotvoření svazu. Tvořily ho kmeny kočovné, polokočovné i částečně usedlé. Celkově se jednalo o 24 kmenů, rozdělených na dvě uskupení po 12 - Uzuky a váženější Buzuky. Rozhodující vliv měla kočovnická šlechta, vlastnící velká stáda. V čele byl jabgu (džabgu, možná obojí výslovnost), což ovšem v hierarchii kočovnických vládců není titul úplného suveréna. Trůn byl dědičný, přesto byl ale vládce volen celonárodním shromážděním. Jeho zástupcem byl kül-erkin, následník měl titul inal, armádě velel sübaši. Centrem říše byl Jangikent na dolním toku Syr-darji. Původním náboženstvím byl šamanismus.

Počátkem 10. století přijali Oguzové islám a stali se spojenci středoasijské muslimské dynastie Sámánovců ze Sogdiany a společně bojují proti Karlukům v Sedmiříčí, které ve druhé polovině 10. století porazili a také přiměli přestoupit k islámu. V roce 965 se stali spojenci kyjevského knížete Svjatoslava v boji proti Chazarům v Povolží. Po zničení chazarského kaganátu ovládli část jejich stepí. V roce 985 opět ve spojenectví s Rusy porazili Povolžské Bulhary. V tomto období se jejich říše rozkládala od Povolží po střední tok Syr-darji a byla na vrcholu moci. Jejich severním sousedem byl mocný kaganát Kimaků, se kterým ale měli v této době přátelské styky.

Počátkem 11. století se ale říše dostává do krize. Nástupci Kimaků Kypčakové je začínají zatlačovat k jihu. Zároveň ale začala i vnitřní krize. Vyhrotily se vztahy mezi dobytkářskou aristokracii a chudinou. Nižší vrstvy jsou nespokojené s vysokými daněmi a nakonec povstaly. Části některých kmenů raději přesídlují do muslimských států na jihu. Nespokojenost je zaměřena hlavně proti džabgu Alímu a pak proti jeho synovi a nástupci Šáh-Melikovi. Do čela povstalců se postavili Seldžukovci, rod pocházející z oguzského kmene Kynyků. Šáh-Melik byl sice zpočátku dosti úspěšný a během bojů se dokonce v roce 1041 na čas stal pánem bohatého Chórézmu, čímž moc oguzských vládců dosáhla zdánlivě svého vrcholu, ale již o dva roky později byl Seldžuky poražen a zabit. Oslabení říše pak krátce poté využili Kypčakové a říši zničili. Oguzové se rozsídlili do mnoha oblastí. Hlavní část, která je pak podle vládců nazývána Turci Seldžukové, odešla nejprve do Chorasánu a pak do Malé Asie a na jih Balkánu, jiní se přemístili do jihoruských stepí, kde se jim říkalo Torci, menší skupiny se usadily i v jiných zemích.




Ochutnávka vín z vinařství Hort

6. prosince 2009 v 17:54 | milasko |  Soutěže, ochutnávky, akce

První prosincový den se ve Vinném baru Nálada v Pardubicích konala ochutnávka vín známého moravského vinaře Jiřího Horta, který celou degustaci řídil. Pan Hort rozhodně netrpí málomluvností, zahrnul nás spoustou zajímavých informací o vínech, své práci vinaře a také o naší první VOC, kterou trochu považuje za své dítě. Toto označení by mělo zaručovat kvalitu spolehlivěji než pouhé uvedení přívlastku podle cukernatosti, což se opravdu pro některé nakupující stává jakousi modlou (čím vyšší přívlastek, tím "musí" být víno určitě lepší). Podle svých slov je vinařem, ne vinohradníkem - nemá žádné vinice. Má stálé partnery, od kterých hrozny vykupuje. Vysvětloval to tím, že případná menší vinice by mu neumožňovala pěstovat takový sortiment, ale hlavně by mu nedávala takový prostor pro ideální využití možností každé konkrétní polohy tak, aby víno bylo opravdu osobité a byly v maximální míře využity možnosti odrůdy. Jeho vína mají být určena spíše pro vypití do několika málo let než na nějakou dlouhou archivaci. Vůbec se nebojí experimentovat, což jsme mohli vidět i ochutnat. Za jistou zvláštnost lze považovat i vysoký podíl růžových vín, která představují asi 30% produkce vinařství a patří k jeho chloubě. Prezentováno bylo deset vín, z toho tři červená. Můj popis barev vín bude mít tentokrát k dokonalosti daleko, protože osvětlení baru bylo spíše intimní (podepsalo se to i na kvalitě fotografií).
Veselé víno - Müller Thurgau 2009. Vinařská obec Dobšice, trať U Hájku. Obsah alkoholu 12 %, 8 g zbytkového cukru a 7 g kyselin. Jedná se vlastně o mladé víno typu svatomartinských, které ale Jiří Hort vyráběl pod tímto názvem dříve, než se nová obchodní akce rozjela. Víno bylo rozhodně velmi příjemným překvapením. Vonělo skvěle a intenzivně, docela bych tipoval Sauvignon. Cítil jsem broskve a černý bez. Barva snad (viz výše) zlatavá s lehkým zelenkavým nádechem, viskozita nižší. Chuť svěží, ovocná s výraznějšími ale příjemnými kyselinkami. Mělo by se do roka vypít. Jako vstupní vzorek velmi pěkné, pro některé dokonce nejlepší víno večera. Dal jsem mu 7 bodů z deseti možných.
Chardonnay 2008 pozdní sběr. Vinařská obec Drnholec, trať U Křížku. Obsah alkoholu 13 %, 5 g zbytkového cukru, 7,2 g kyselin. Barva asi podobná předchozímu vzorku, viskozita nižší. Vůně méně výrazná, taková trochu sladkokyselá s citrusy a přezrálými hruškami. V chuti harmonické, dochuť kratší. Dostalo 6,5 bodu.
Sauvignon 2008 pozdní sběr. Vinařská obec Dyjákovičky, trať U Sklepů. Stříbrná medaile na Sélection Mondiales des Vins v Kanadě. Obsah alkoholu 13,5 %, 3,5 g zbytkového cukru, 8,3 g kyselin. První víno z "černé" řady. Do ní vybírá pan Hort jen tři vína z ročníku, která považuje za osobní favority. Barva světle zlatavá, vyšší viskozita. Středně intenzivní, dost typická vůně černého rybízu. V chuti plné, příjemné, svěží. Středně dlouhá dochuť. Pěkné víno, které jsem ocenil na 7,5 bodu.
Ryzlink rýnský 2008 VOC. Vinařská obec Dyjákovičky, viniční trať U Sklepů.VOC - víno originální certifikace, či též: vůně vína - odrůda hroznů - cit vinaře. Cukernatost při sklizni by se měla pohybovat mezi 19-24°, počet lahví je přesně vymezen. Obsah alkoholu 12 %, 5,2 g zbytkového cukru, 7,5 g kyselin. Světle zlatavá barva, viskozita nižší až střední. Vůně pomeranče a medu. Středně plná svěží ovocná chuť, dochuť střední. Hodnotím 7 body.
Kerner 2008 pozdní sběr. Vinařská obec Drnholec, trať Výsluní. Další víno z černé řady. Obsah alkoholu 13 %, 15 g zbytkového cukru, 6,8 g kyselin. Světlá zlatavá barva se zelenkavými odlesky, viskozita střední až vyšší. Méně intenzivní vůně meruněk, medu a pomerančů. V těle poměrně plné, harmonické se středně dlouhou dochutí. Líbilo se mi, dal jsem 8 bodů.
Sauvignon 2008 VOC. Vinařská obec Dobšice, trať U Hájku. Obsah alkoholu 11%, 19,7 g zbytkového cukru a 8,2 g kyselin. Světle zlatavá barva, střední viskozita. Středně intenzivní vůně angreštu a černého rybízu. Velmi plná chuť, která působí příjemně sladce ale jsou zde i svěží kyselinky. Dochuť střední až delší. Pro mě nejlepší víno večera, které jsem ocenil na 8,5 bodu.
Chardonnay 2007 sur lie. Vyrobeno z 80 % Chardonnay a 20 % Pinot blanc. Jedenáct měsíců leželo na vlastních kvasnicích, poté zrálo měsíc v různých barikových sudech a následně bylo stočeno bez filtrace do láhve typu Leonardo s neobvyklou etiketou. (Láhev prý sama o sobě stojí 40,- Kč.) Obsah akoholu 13,5 %, 1,4 g zbytkového cukru, 5,2 g kyselin. Sytější zlatožlutá barva, viskozita vysoká. Vůně velmi intenzivní a také velice neobvyklá - hrušky, vanilkový krém, toho bariku bylo až dost. Jeden z hostů dokonce prohlásil, že by si poslepu ani nebyl jistý, zda je to bílé víno. Také chuť velmi plná, opět krémová, cítil jsem ale hořčinku. Dochuť delší. Určitě jedno z nejzvláštnějších bílých vín, jaká jsem dosud pil. Myslím, že těžko může být přijato nějak neutrálně - buď nadchne, nebo bude odmítnuto. Bohužel ale patřím k té druhé skupině. Dávám jen 6,5 bodů, a to ještě spíše kvůli té neobvyklosti. Asi bych si ho nekoupil.
Pinot Meunier 2008 barique, sur lie. Obsah alkoholu 12,5 %, 2,5 g zbytkového cukru, 5 g kyselin. Pokračovali jsme v absolutně neobvyklých vínech. Pinot Meunier se prý na vinici objevil náhodou, jako nechtěná záměna s Pinot noir. U nás může být logicky zařazeno jen jako zemské víno. Bylo stočeno do lahve typu Leonardo úmyslně ve zcela kalném stavu, bez filtrace. Opět něco, co se moc nevidí. Já osobně takovou barvu a konzistenci vína zatím neviděl. Nejjednodušší popis je, že vypadalo barvou i hustotou jako kvalitní jahodový džus. Vůně trochu zvláštní, ale příjemná, i tady bych určitě tipoval jahody. V chuti pochopitelně také plnější, jahoda a třešně. Dochuť delší. Tento experiment se mi líbil o něco více, dal jsem 7 bodů.

Franceska 2006 cuvée. Vinařská obec Velké Bílovice, trať Přední hora. Franceska je Hortovo pojmenování, znamenající vlastně Frankovka česká. Barva tmavého granátu, viskozita vyšší. Středně intenzivní vůně peckovin. Tělo poměrně plné, byly tu zřetelnější třísloviny. Dochuť kratší. Dostalo 6,5 bodu.
Natura 2006 cuvée André. Obsah alkoholu 13 %, 2,7 g zbytkového cukru, 5,4 g kyselin. Barva hodně tmavého rubínu, viskozita velmi vysoká. Ve vůni borůvky a maliny, lehký nádech bariku. Plná harmonická chuť, středně dlouhá dochuť. Hodnocení končím 7 body.
Večer stál určitě za to. Pan Hort byl vtipný, uměl si posluchače získat a jeho vína byla buď dobrá nebo alespoň zajímavá. I když jsem psal, že třeba Chardonnay sur lie bych si nekoupil, určitě nelituji, že jsem ho ochutnal. Na závěr mohli ještě hosté získat pěkná vína jako výhry. K mé spokojenosti určitě přispělo i to, že jsem vyhrál hlavní cenu.



Germáni 16. Langobardi 4. část

4. prosince 2009 v 8:17 | milasko |  Germáni

Vzestupy i vnitřní sváry
Nebezpečí ze strany Byzance a Franků přivedlo langobardské vévody k rozumu a znovu si zvolili krále. Stal se jím Klefův syn Authari (584-590). Jednota byla obnovena. Authari se snaží i o zcela novou politiku vůči původnímu obyvatelstvu. Vystupuje jako král všeho lidu své říše a zamezil dalšímu plundrování a násilí. Podobně jako Langobardi, obávali se i Bavoři Franků. To vytvářelo dobré předpoklady pro sblížení obou říší. Proto si Authari v roce 589 vzal bavorskou princeznu Theodelindu. Hned následujícího roku došlo k dalšímu, opět neúspěšnému franckému vpádu. V témže roce Authari náhle zemřel, pravděpodobně otráven.

Nástupcem zvolili vévodové jednoho ze svého středu, Agilulfa (590-615). Ten, aby svou pozici legitimizoval, oženil se s vdovou Theodelindou. Uzavřel mír s Franky a hned poté začal bojovat proti ostatním vévodům, aby je podřídil své moci. Mnozí byli zabiti nebo odstranění a na jejich místo dosazeni královi lidé. Oblehl též Řím a papež Řehoř se musel zavázat, že bude odvádět 500 liber zlata jako roční tribut. Došlo k dalším vzájemným útokům s Byzancí, při nichž na straně Langobardů drancovali byzantské državy Avaři. Langobardské pozice v Itálii se upevnily.
Po Agilulfově smrti vládl krátce jeho syn Adaloald, byl však brzy zbaven trůnu a vystřídal ho manžel jeho sestry Gundepergy Airoald. Ten uzavřel smlouvu s franckým králem Dagobertem a Langobardi se účastnili jeho tažení proti Sámově říši. Zatímco jejich samostatně táhnoucí pomocný sbor dosáhl dílčího vítězství, hlavní Dagobertova armáda byla v roce 631 u Vogastisburku Slovany poražena. Když Airoald zemřel, vzal si Gundepergu další z vévodů, Rothari a to mu napomohlo ke zvolení za krále. Také on poměrně úspěšně usiloval o oslabení moci ostatních vévodů. Podařilo se mu dále omezit rozsah byzantských držav v Itálii. Nově získaná území v Ligurii posloužila k rozšíření královské domény.
Po Rothariho smrti se králem stal Aripert I. (653-661), synovec Theodelindy, Bavor z dynastie Agilolfingů. Jeho synové a nástupci Godepert a Perctarit se zpočátku o vládu dělili. Později slíbil Godepert ruku své sestry Grimoaldovi, vévodovi z Beneventa, když mu pomůže proti bratrovi. K sňatku sice došlo, ale Grimoald zavraždil Godeperta a sám se zmocnil trůnu. Perctarit uprchl. Grimoald (662-671) byl prvním z langobardských králů, ovládajícím území na severu i jihu Itálie. Situaci se pokusili zvrátit jak Frankové, tak i Byzanc, postupně vysílající svá vojska, formálně na podporu bavorské dynastie. Jejich vpády byly ale neúspěšné.

V roce 671 se na trůn znovu dostal Perctarit. Za jeho vlády došlo k urovnání vztahů s Byzancí. Obě říše se fakticky smířily se stávající situací v Itálii. Byzanc se vzdává myšlenky na zničení langobardské říše a Langobardi ustávají s útoky na byzantský exarchát s centrem v Ravenně. Po roce 700 došlo mezi členy bavorské dynastie k bojům o trůn, z nichž vítězně vyšel Aripert II. (701-712). Ten nechal povraždit nebo zohavit většinu členů soupeřící rodiny. Zbylí členové uprchli do Bavorska, kde si získali spojence a po několika letech Ariperta za pomoci bavorského vojska porazili. Na trůn se dostal Liutprand (712-744), schopný panovník, který pak vládl 32 let. Dal zemi zákoník Liutprandi leges, který ji měl vnitřně upevnit. Snažil se zde například odstranit krevní mstu, která byla v té době běžné a ničila celé rody. Posílil i spojenectví s Bavory sňatkem s princeznou Guntrudou. Velmi dobré vztahy udržoval i s franckým vládcem Karlem Martellem.

Co nového u německých vinařů

1. prosince 2009 v 8:58 | milasko |  Úvahy o víně

Ročník 2009 v německých vinicích
Vinaři ve všech německých oblastech si úrodu pochvalují a tvrdí, že tento ročník by mohl vejít do dějin. I když co do množství bylo sklizeno asi o 10-15 % méně než v průměru, důvody ke spokojenosti jsou jasné. Hrozny jsou aromatické, zdravé, plně vyzrálé, mnohé jsou v kvalitě pro výběry z bobulí či cibéb. Jsou předpoklady, že letošní vína, zejména Ryzlinky a Pinot noir,
by mohla uspět i v různých mezinárodních soutěžích.
Vinaři roku z Německa
Podobně jako u nás je i v Německu
vyhlašován Vinař roku. Letos se soutěže zúčastnilo 430 vinařství. Vítězové byli slavnostně vyhlášeni v Heilbronnu. Tato vinařství obsadila tentokrát prvních deset míst:
1. Weingut August Ziegler, Maikammer (Pfalz)
2. Winzerkeller Hex Dasenstein, Kappelrodeck (Baden)
3. Vier Jahreszeiten Winzer, Bad Dürkheim (Pfalz)
4. Weingut Albert Kallfelz, Zell (Mosel-Saar-Ruwer)
5. Weingut Erich und Eric Manz, Weinolsheim (Rheinhessen)
6. Weingut Horst Sauer, Volkach-Escherndorf (Franken)
7. Weingut Darting, Bad Dürkheim (Pfalz)
8. Lauffener Weingärtnergenossenschaft, Lauffen (Württemberg)
9. Winzergenossenschaft Mayschoß-Altenahr, Mayschoß (Ahr)
10. Weingut Kurt Erbeldinger & Sohn, Bechtheim-West (Rheinhessen)

Vínoterapie
Novinkou, která se začíná prosazovat v Německu je vínoterapie. Některé hotely se na ni začínají zaměřovat a nabízejí klientům různé léčebné a kosmetické procedury a masáže, využívající zejména jádrový olej z hroznů a matoliny. Samozřejmě, že k tomu patří i menu, postavené na víně a návštěvy vinných sklípků.


Úspěch německých vín na awc vienna
Dvě německá vína získala v klání více než 9 000 soupeřů ocenění jako nejlepší červené i bílé víno. Weißburgunder 2007, Randersacker Sonnenstuhl, Weingut J. Störrlein & Krenig se stalo nejlepším bílým se ziskem 93,1 bodu a Rotweincuvée "Das Kreuz" 2005, Weingut Rings s 93,5 body nejlepším červeným.
Budoucnost německých pinotů
Německý Pinot noir, označovaný zde spíše jako Spätburgunder nebo Blauburgunder, si získal už velmi dobré jméno. Například v Decanter World Wine Award 2008 byl jako nejlepší světový Pinot noir ohodnocen Spätburgunder 2005 Dernauer Pfarrwingert, Werner Näkel Großes Gewächs.
Koncem 20. století vzrostl v Německu zájem o červená vína, oproti tradici bílých. Vysadilo se více modrých odrůd. Spätburgunder je nejrozšířenější modrou odrůdou v Německu a jeho plochy jsou zde třetí největší na světě a současné změny klimatu jí přejí. Přesto se někteří odborníci domnívají, že budoucnost odrůdy je v růžových vínech.