Únor 2010

Džürčenové 3. Organizace říše Ťin, její zákony a ekonomika

27. února 2010 v 18:11 | milasko |  Čína

Říše Ťin měla dokonce pět hlavních měst, z nichž to nejdůležitější se nacházelo v oblasti dnešního Pekingu. Samotní Džürčenové tvořili jen asi 10 % obyvatelstva. 87 % bylo Číňanů a asi 3 % další národy. Od porobených národů vybírali Džürčenové vysoké daně. Na druhé straně byli silně kulturně ovlivněni Číňany. Naučili se od nich hlavně řemeslům a stavitelství. Vybudovali paláce a celá města, chráněná vysokými hradbami a věžemi.
Džürčenská společnost se skládala z rodů, k nimž patřily rodiny, od dvou do sta. Skutečně významných rodů byla asi osm, nejvýznamnější byl vládnoucí Vanjan. Předáci rodů měli své družiny. Aby se oslabila moc silných rodů, byly v armádě koncem 11.století vytvořeny jednotky po 100 a 1000 mužích, usídlené ve vojenských stanicích.

V čele říše byl císař, který se opíral hlavně o početné příbuzenstvo. Tato skupina byla největšími vlastníky půdy a dalšího majetku a obsazovala nejvýznamnější funkce v zemi. Nejdůležitějším poradním orgánem byla Státní rada, řídící a kontrolující ministerstva a všechny důležité instituce. Země byla administrativně rozdělena na 19 gubernií, v jejichž čele stál generální gubernátor. Další vlivnou skupinou byli kmenoví vůdcové a ještě níže stáli prostí Džürčenové, tvořící jádro armády. Ti se živili dobytkářstvím, zemědělstvím, lovem a řemesly. Mezi elitu říše částečně pronikli i vzdělaní čínští úředníci a někteří velkostatkáři. Naprostá většina obyvatelstva byla ale tvrdě vykořisťována a byla proto poměrně chatrnou oporou vládcům v případě krize. Nejníže stáli otroci, využívaní hlavně k domácím pracem. Významnou úlohu v ekonomice ale neměli.
Před vznikem říše žili Džürčenové podle obyčejového práva, okamžitě po jejím vytvoření začínají vznikat první zákony. V roce 1145 pak je vytvořen kodex zákonů, který měl 1200 paragrafů, týkajících se všech oblastí života. Bylo vyjmenováno 10 smrtelných hříchů, u kterých neexistovala milost. Patřily k nim zrada, vzpoura, vražda nadřízeného nebo tří nevinných. Tresty smrti se prováděly udušením nebo stětím. Za krádež byly tresty až do deseti let nucených prací. Beztrestní byli lidé mladší sedmi a starší devadesáti let.
Zemědělství znali Džürčenové již před dobytím Číny, poté ale samozřejmě využili čínských znalostí. Pěstovali rýži, proso, pšenici, ječmen, z technických plodin len, konopí, bavlnu. V říši působili speciální zemědělští inspektoři, kteří měřili pole, kontrolovali jejich správné obdělávání. Byla snaha o získávání další orné půdy rozoráním dosud nevyužíváné a vysušováním bažin. Pro obdělávání nové půdy využívali pluhy, které se lišily od těch na již déle obdělávanou půdu.
Kromě polí bylo důležité i zahradnictví. Z ovoce pěstovali například hrušky, meruňky, švestky, višně, ze zeleniny hlavně cibuli, česnek, hrách. Vedle toho také čajovník a moruše pro chov bource.
Džürčenové chovali též množství zvířat: skot, ovce, prasata, psy, koně. Zvířata využívali k tahu, na maso, mléko, kožichy si vyráběli prakticky ze všech jmenovaných, včetně psů. (Nejoblíbenější oblečení bylo ale z látek bílé barvy.) Kůň měl pochopitelně význam jak pro zemědělství, tak pro armádu. Státní hřebčíny chovaly 470 000 vojenských koní.
Důležitým doplňkem potravy byla lovná zvěř a ryby. V lesích dále sbírali houby, lesní plody, ženšen a další léčivé byliny.
Pro ekonomiku země měli klíčový význam příslušníci porobených národů, zejména čínští rolníci a řemeslníci.


Císařové říše Ťin

Tchaj-cu (Vanjan Aguda,1115-1123)
Tchaj-cung (Vanjan Ucimaj,1123-1136)
Si-cung (Vanjan Hela,1136-1149)
Chaj-ling-wang (Vanjan Digunaj,1149-1161)
Š´-cung (Vanjan Ulu,1161-1190)
Čang-cung (Vanjan Madage,1190-1209)
Wej-šao-wang (Vanjan Jongdži,1209-1213)
Süan-cung (Vanjan Udabu,1213-1224)
Aj-cung (Vanjan Niňjasu,1224-1234)
Mo-ti (Vanjan Čenglin,1234)

Novinky německého a rakouského vinařství

24. února 2010 v 8:14 | milasko |  Úvahy o víně

Unikátní koštování
Naprosté rarity si mohlo vychutnat pár vyvolených jedinců z různých zemí světa při degustaci stovky vín ročníků 1846 (!) - 2009 v klášteře Eberbach v Německu. Jednalo se o samé vynikající ryzlinky z Hesenska. Něco podobného se ještě nekonalo a asi hned tak znovu nebude. Britská expertka na ryzlinky Jancis Robinsonová vysoce vyzdvihla, v jak skvělém stavu byla suchá vína padesát i sedmdesát let stará. Sommeliér- mistr světa Markus Del Monego hovořil o překvapivé svěžesti více než stoletých vín. No nezáviďme jim to - určitě jim z toho bylo špatně.


A co se pilo při Berlinale?
Mezinárodní filmový festival Berlinale hostil opět mnoho slavných osobností jako například Renée Zelweger, Pierce Brosnan nebo Jackie Chan. Aby se jim v Berlíně líbilo, připravili jim hostitelé ve spolupráci s Německým vinařským institutem (DWI) 16 vybraných vín z různých německých vinařských oblastí, po osmi bílých i červených. Bílým kraloval pochopitelně Riesling (Ryzlink rýnský) (5x), doplněné o Weissburgunder (Rulandské bílé)(2x) a Grauburgunder (Rulandské šedé), vše ročníky 2008. Mezi červenými dominoval Spätburgunder (Rulandské modré)(5x), dále Lemberger (Frankovka), Trollinger (Trolínské) a Dornfelder, ročníky 2007 a 2008. Největší zastoupení z oblastí měly Baden (4x), Württemberg (4x) a Pfalz (3x). Vybraní výrobci mohou svá vína prezentovat s označením "Offizieller Berlinale Wein 2010".


Weinviertel DAC přešel na dvoustupňový systém
V roce 2002 se Weinviertel stal první rakouskou oblastí, kde se začalo používat pro vybraná vína označení DAC (Districtus Austriae Controllatus). Mezitím se objevilo šest podobných oblastí: Mittelburgenland, Traisental,, Kremstal, Kamptal, Leithaberg a nejmladší Eisenberg v Südburgenlandu. Ty všechny přišly na trh s víny označenými buď DAC nebo DAC Reserve, příp. ještě Classic (s výjimkou Leithabergu, kde je pouze kategorie Reserve). Od ročníku 2009 se také na etiketách některých vín z Weinviertelu objeví vedle DAC i Reserve. Mělo by se jednat o ta nejlepší vína, kterým se vedle typických charakteristik regionu budou jednotlivá vinařství snažit přidat ještě něco navíc. Samozřejmě, že musí zároveň garantovat dodržení všech kritérií pro vysokou kvalitu vín oblasti. K nim patří: původ hroznů pouze z Weinviertelu, zachování typické odrůdové chuti suchého Veltlínského zeleného (Grüner Veltliner) s nádechem pepře a dlouhým odchodem, obsah alkoholu alespoň 13 %.
Související články:

Džürčenové 2. Vrchol moci a zánik říše Ťin

21. února 2010 v 18:33 | milasko |  Čína

Po úspěších v Číně se Džürčenové pokusili podrobit si i Velkou step. Mezi léty 1135-1147, za vlády vzdělaného císaře Hela bojovali proti Mongolům, tentokrát ale neúspěšně. Smlouva umožnila, aby si Mongolové vyhlásili vznik vlastní říše Mongol ulus. Hela se pak uplatnil spíše jako reformátor a zákonodárce. Byl ale zavražděn svým příbuzným Digunajem, který se zmocnil vlády. Ten zahájil teror, nechal popravit mnoho dalších členů císařské rodiny i dalších významných rodů, zničil hroby starých vojevůdců a také bývalé hlavní město Elani. 1153 se odtud přestěhoval do Pekingu, který se stal novým centrem. Nedůvěřoval Džürčenům a obklopil se raději Číňany.Vydal nové zákony, začal používat papírové peníze a razit zcela nové mince, vypisuje vysoké daně. To vše vyvolává nárůst nespokojenosti, kterému chtěl čelit novou válkou proti Jižní Sung. Šestisettisícová armáda zaútočila v roce 1161 na Číňany, byla ale poražena. Vlastní velitelé Digunaje rozsekali na malé kousky a ty pak spálili.

Nástupcem se stal jeho bratranec Ulu, který Číňany porazil a válku ukončil. Císař chápal, že země zeslábla a jsou potřeba reformy. Podporoval rozvoj zemědělství a řemesel a snažil se, aby byly vužívány všechny čínské poznatky. Na druhé straně chtěl, aby se udržely džürčenské tradice, oděv a jazyk. Nechal také obnovit staré hlavní město Elani. Znovu se začínají používat tradiční jména, která na čas ustoupila módním čínským. Země zase rozkvetla. Jistých úspěchů bylo dosaženo i ve stepi, když v roce 1183, tentokrát ve spojenectví s Mongoly porazili Tatary. Zlatá říše Ťin byla na vrcholu moci.


Po smrti Ulu nastoupil jeho vnuk Madage. Ten navázal na dílo svého děda. 1204 se Jižní Sung pokusila znovu dobýt stará sungská území, ale po čtyřech letech byla poražena. Mezitím ale v roce 1206 Čingischán sjednotil Mongoly. Mezi léty 1210-1215 Džürčeny opakovaně porazil a dobyl celé jejich severní území až po Peking. Přitom bylo zničeno asi sto měst, včetně těch nejvýznamnějších, obyvatelstvo bylo z velké části vyvražděno. Někteří hodnostáři přestávají věřit císaři a říše se začíná od roku 1215 štěpit. Znovu povstávají Kitanové a 1217 obnovuje válku Jižní Sung.

Za císaře Niňjasu se ve 20. letech 13. století situace na krátko zlepšila. Podařilo se uzavřít mír s Číňany a několikrát porazit Mongoly. V roce 1230 ale Mongolové obnovují ofenzivu a brzy se k nim znovu přidávají Číňani. V roce 1234, za zcela beznadějné situace, předal císař vládu svému příbuznému a oběsil se. Poslední císař Čenglin ale vládl jen několik dní, pak ho vlastní vojáci zabili. Ostatní členové císařského rodu byli zajati. Říše Ťin tak zanikla, i když některé pevnosti se bránily do roku 1235.
V době mongolské nadvlády se Džürčenové znovu rozdělili na řadu kmenů. Ty byly koncem 16. století znovu sjednoceny pod novým jménem - Mandžuové. Ti se nakonec stali tvůrci poslední čínské dynastie Čin.
Ze současných národnostních skupin je možno za potomky Džürčenů považovat například nepočetné Evenky nebo Udegejce.




Nová pravidla pro výrobu a klasifikaci vína v Evropské unii.

18. února 2010 v 6:28 | milasko |  Úvahy o víně

Od loňského roku platí v Evropské unii nová pravidla, která bývají označována za vinařskou revoluci. V budoucnu by označení, doposud důležitá pro každého znalce vín, taková jako AOC, DOCG nebo QbA, měla zmizet. Typické národní kategorie by měly být nahrazeny univerzálními evropskými značkami. Na lahvích tak například uvidíme PDO (Protected Designation of Origin) nebo PGI (Protected Geographical Indication). Kromě toho by se měly zmenšit plochy vinic a omezit možnosti docukřování. Na druhou stranu by měly jít výrazně větší dotace na modernizaci vinařství, reklamu evropských vín a kompenzace těm, kdo toto odvětví opustí. (Poněkud zvláštně zní informace o tom, že třeba Francie z těchto dotací vydala 11 milionů euro na propagaci svých vín mimo Evropu, ale zároveň utratila 20 milionů za likvidaci vinařských přebytků.)

Jednání o těchto otázkách jsou velmi složitá a pochopitelně není snadné dojít k nějakému všeobecně přijatelnému usnesení. Mnohá rozhodnutí se díky tlakům různých skupin postupně upravují. Tak například v roce 2004 bylo doporučeno, že by se celková plocha vinic měla z 3,4 mil. ha snížit o 400 000. V současnosti se ale uvažuje "jen" o 175 000 ha.
Evropské země musí hledat nové cesty, jak "udat" na trhu nadbytečné víno. Jako na nepřítele je třeba hledět na Nový svět. Je třeba si získat zákazníky, kteří si dnes s oblibou koupí na večer lahvičku chilského vína. Zatímco v roce 1990 činil podíl vín z Nového světa na světovém trhu jen 3 %, v roce 2008 už to bylo 30 % a toto číslo dále roste. Export vín z Austrálie a Chile vzrostl za posledních 20 let zhruba o 2000 %. Evropská unie dnes produkuje stále ještě asi 60 % celkového objemu vína ve světě, ale dokonce i v těch nejtradičnějších vinařských zemích musí bojovat s poklesem poptávky. Například ve Francii v roce 1959 vypili na hlavu 120 litrů, 2007 47 l a 2008 už jen 43 litrů.

Úspěchy Nového světa ale jsou také výsledkem revoluce ve vinařství. Vinaři se naučili vyrábět kvalitní vína za velmi rozumné ceny. Zároveň se snažili, aby jejich produkt byl "přátelský" pro spotřebitele. K pochopení etikety není třeba, aby ovládal stovky apelací jako ve Francii, ani aby se alespoň základně orientoval v několika cizích jazycích. Většině zákazníků totiž stačí, když si přečtou název odrůdy a ročník.
Z toho se chtějí poučit i v Evropské unii. Zdá se, že stávající systém do jisté míry zákazníky odpuzuje a nové označení bude značně jednodušší. U PDO by víno muselo být na 100 % vyrobeno z hroznů z uvedeného regionu. U PGI by mohlo být použito do 15 % hroznů z jiného regionu, ale ze stejné země. PDO by zhruba odpovídalo AOC či DOC a PGI pak VdP a IGT. Základním principem pro nově označované regiony by měl být terroir.
Související články:

Džürčenové 1. Počátky říše Ťin.

15. února 2010 v 6:32 | milasko |  Čína



Džürčenové jsou známí od 10. století, kdy žili, rozdělení na mnoho kmenů, na pomezí severního Mandžuska v Číně a Přímoří na ruském Dálném východě. Jednotlivé kmeny se odlišovaly způsobem života. Severní byly polokočovné a obživu jim poskytovalo dobytkářství a rybolov, zatímco jižní usedlé zemědělské. Jejich řeč patřila k tunguzo-mandžuské větvi altajských jazyků.
O počátcích Džürčenů vypráví legenda, která má asi reálné jádro. Podle ní žili v severní Koreji tři bratři - Agunaj, Chanpu a Baocholi. Chanpu přemlouval bratry, aby se přestěhovali jinam. Agunaj odmítl, protože už byl starý, uctíval Buddhu a nechtěl žít v necivilizovaných krajích. Mladší bratři odešli. Chanpu do Mandžuska a Baocholi do ruského Přímoří. Žili samostatně, ale nakonec potomky všech tří bratří sjednotil Aguda, který pocházel z linie Chanpu.
Kolem roku 910 si Džürčeny podrobil zakladatel kitanské říše Liao, Jie-lü Ambagan. V průběhu 1. poloviny 10. století byla část Džürčenů Kitany přesídlena na jih Mandžuska, hlouběji do území Liao a byli jimi označováni za civilizované, zatímco zbylým říkali "divocí". Na jejich území podnikali bez zjevných příčin čas od času nájezdy, i když jim odváděli pravidelně daně v podobě koní, dobytka, tkanin, léčivých rostlin a zejména vysoce ceněných loveckých sokolů. V roce 973 Džürčenové povstali, ale po dlouhých bojích byli v roce 985 znovu podrobeni, 991 pak Kitanové rozbili svaz 30 rodů, bojující za nezávislost.

Ve druhé polovině 11.století začíná jednotlivé skupiny sjednocovat kmen (a také vládnoucí rod) Vanjan. Na počátku 12. století byly všechny kmeny sjednoceny pod nadvládou vůdce Agudy (1113-1123). Ten zahájil v roce 1114 další povstání proti Kitanům a v roce 1115 se prohlašuje císařem nové říše - Ťin (Zlatá, psáno též Jin). Prohlásil, že předchozí říše se nazývala Liao - Železná - ale železo rezaví, zlato ne. Roku 1122 se spojil s čínskou říší Sung, jižním sousedem Kitanů. Uprostřed bojů ale zemřel.

Po něm se císařem stal jeho mladší bratr Ucimaj. Ten v roce 1124 porazil tangutskou říši Si Sia a 1125 zajal posledního císaře říše Liao. Ta byla zcela zničena a její území ovládnuto. Džürčenové pak ale plynule přešli k útoku na Sung, dobyli sever jejího území, v roce 1127 byl zajat i sungský císař a obsazeno hlavní město Kchaj-feng. Zbytek říše se pak nazýval Jižní Sung a boje pokračovaly. V nich zpočátku nárůst čínského vlastenectví a působení několika schopných vojevůdců umožnily Číňanům dosažení jistých úspěchů, závist a dvorské intriky nakonec ale znemožnily zvítězit. Příkladem byl osud vynikajícího generála Jüe Feje, který si v polovině 30. let 12. století vedl proti Džürčenům tak dobře, že mohl zvrátit výsledek války. To ale vzbudilo obavy císařského dvora. Vojevůdce byl nejprve uvězněn a pak potají popraven. Čína si od té doby raději vykupovala klid obrovskými poplatky v hedvábí a stříbře. Mír zde vydržel s krátkou přestávkou až do konce 12. století.

Vinařské aktuality - II. 2010

11. února 2010 v 6:32 | milasko |  Úvahy o víně

Je libo stát se panem d´Artagnan?
Movitý romantik a milovník vína by si mohl splnit sen z mládí. Mohl by se totiž stát majitelem pěkného vinařského statku se zajímavou historií. V Gaskoňsku se totiž prodává zámek, jehož dávným majitelem byl muž, jenž se stal vzorem pro slavnou postavu z Dumasových Tří mušketýrů. K usedlosti patří 14 ha půdy, na nichž jsou vinice a také vinařský podnik, produkující ročně 4 500 lahví. Takže stačí jen maličkost - přibližně 5,3 milionů dolarů a sen se může splnit.



Kavkazský buket
Pod tímto společným označením vznikne velká řada vín z Arménie, Gruzie a Ázerbájdžánu.
Projektu napomohou britské investice. Měl by ukázat Kavkaz ne jako místo konfliktů, ale naopak spolupráce. Na výrobě vín se bude podílet šest podniků z Arménie s 19 značkami vín, šest podniků z Gruzie s 13 značkami a pět z Ázerbájdžánu s 9 značkami.


Proč měla Austrálie nižší úrodu
Když se člověk podívá z okna a na teploměr, může mu připadat naprosto neuvěřitelná informace o příčinách nižší úrody hroznů v Austrálii: obrovská vedra a požáry. Například ve známé oblasti Yarra Valley, proslulé svými Pinot noir, Chardonnay a Cabernet Sauvignon tak přišli asi o 4 tisíce tun.


Rusové milovníky vína?
Podle výsledků posledního průzkumu z počátku tohoto roku se v Rusku dosti překvapivě umístilo víno na prvním místě mezi oblíbenými alkoholickými nápoji. Přednost mu dává 33 % respondentů. Až těsně druhá byla vodka (32 %) a třetí pivo (28 %). Kdo by to byl řekl! Na dalších místech pak figuroval např. koňak, whisky a na chvostu zůstala samohonka jen se 4 %. 24 % dotázaných uvedlo, že alkohol vůbec nepijí, 23 % jen zřídka, 23 % 2-3x do měsíce, 14 % 1x měsíčně a 2 % pijí denně. Zdá se, že procento pravidelných pijáků zde poněkud pokleslo, nicméně 3 % pijáků zvládne až 3 litry vodky týdně!



Návod jak pít alkohol
O tom, že nejen česká byrokracie dokáže zázraky na počkání, svědčí poslední projekt ruského ministerstva zdravotnictví, který by měl v zemi snížit počet alkoholiků. Ministerští úředníci se domnívají, že je potřeba lidi naučit, jak zacházet s alkoholem. Lahve s alkoholickými nápoji by se prý měly prodávat s návodem k použití úplně stejně, jako když si jdete koupit třeba pračku. Kromě toho by se alkohol měl prodávat ve větších centralizovaných obchodech, kde budou k dispozici další brožury o zacházení s alkoholem a na zdech budou viset protialkoholické plakáty. Možnost nákupu v supermarketech by měla být omezena, cena vodky zvýšena.
Tak mě napadá, že udělat to u nás, určitě by někdo přišel u soudu s obhajobou, že při otevírání lahve s alkoholem netušil, jaké to může mít následky, protože neměl po ruce návod.
Ani já jsem ho zatím neviděl, ale snad by to mohlo vypadat takto: Otevřít, nalít, vypít!


Bulharští chánové

9. února 2010 v 6:27 | milasko |  Ujguři, Kyrgyzové a další kočovníci

Vládci Povolžských Bulharů


Šilki (855-882)
Bat-Ugyr (882-895)
Almuš (895-925)
Chasan (925-930)
Jalkau Michail (930-943)
Mohammed (943-976)
Talib (976-981)
Timar (981-1004)
Masgut (1004-1006)
Ibrahim (1006-1025)
Azgar (1025-1028)
Ašraf Baluk (1028-1061)
Achad (1061-1076)
Adam (1076-1118)
Šamgun (1118-1135)
Chisam Anbal (1135-1164)
Otyak (1164-1176)
Gabdulla Chelbir (1178-1225)
Gazi Baradž (1225-1246)

Chánové dunajských Bulharů

Asparuch (679-701), dynastie Dulo
Tervel (701-720)
Kormisoš (720-738)
Sevar (738-753)
Vinech (753-760), dynastie Ukil
Telec (760-763)
Sabin (763-766)
Umar (766)
Toktu (766-767)
Pagan (767-768)
Telerig (768-777)
Kardam (777-802)
Krum (802-814) dynastie Krum
Dukum (814)
Omurtag (815-831
Malamir (831-836)
Presijan (836-852)
Boris (852-889
Vladimir (889-893)
Simeon (893-927, od 918 car)









Morava versus Francie

5. února 2010 v 8:02 | milasko |  Soutěže, ochutnávky, akce


28.1. se v Pardubicích ve Vinném baru Nálada konala zajímavá ochutnávka, zaměřená pouze na odrůdu Sauvignon. Střídala se zde vína různých vinařství z Moravy a z Francie, což samozřejmě přímo vybízelo k srovnáním. Ochutnali jsme šest domácích a čtyři francouzské vzorky. Analytické hodnoty jsem zachytil jen zčásti, na degustačním listu chyběly.
Sauvignon 2008 pozdní sběr - Vinařství Hort. Vinařská obec Dyjákovičky, trať U Sklepů. Obsah alkoholu 13,5 %, světlá zlatavá barva, střední až vyšší viskozita, ve vzhledu mírné perlení. Výraznější sladká vůně černého rybízu nebo spíše nějakých ovocných bonbónů. V těle plnější, velmi svěží s výraznějším kyselinkami v ovocné chuti. Dochuť středně dlouhá. Dal jsem mu 7,5 bodu z deseti možných. Z úvodního vína se pro mě vyklubalo zároveň to nejlepší z celého večera, což je velmi neobvyklé.
Sauvignon blanc 2009 Appellation Touraine Controlée - Domaine des Corbilliéres, Vallée de la Loire. Ještě velmi mladé víno s velmi světlinkou barvou se zelenkavým nádechem. Výraznější vůně černého rybízu a černého bezu, vysoká viskozita. V těle méně plné, chuť mi přišla trochu mdlá s náznakem minerality. V kratší dochuti mírná hořčinka. Dal jsem 6,5 bodu. Jedna nula pro Moravu.
Sauvignon ¾ 2008 pozdní sběr - Ing. František Mádl Velké Bílovice. Vinařská obec Velké Bílovice, trať Přední hora. Trochu záhadně vypadající zlomek znamená, že na keři zůstaly pouze 3-4 hrozny. Známé označení v názvu vinařství - malý vinař - už tak úplně nesedí. Současná produkce je asi 250-300 000 lahví ročně. Obsah alkoholu 12,5 %. Zlatavá barva, střední až vyšší viskozita. Středně intenzivní, velmi příjemná těžší sladká, ovocně květinová vůně, nejspíš lipový květ. Tělo středně plné, chuť velmi jemná, ovocná. Dochuť středně dlouhá. Dávám 7,5 bodu jako u Horta, i když ten se mi líbil nepatrně více.
Sauvignon Camas 2008 Vin de Pays d´Oc - Anne de Joyeuse, Languedoc- Roussillon. Světle zlatavá barva se zelenkavými odlesky, viskozita střední. Méně intenzivní vůně (skoro naštěstí), připálená pneumatika. Chuť ale o dost lepší, celkem harmonická, takový sladší grep. Dochuť kratší až střední. Dostalo 6 bodů. Dva nula.
Bordeaux Sauvignon 2008 Appellation Bordeaux Controlée - Chateau du Cros. Zlatavá barva, vyšší viskozita. Méně intenzivní vůně bílého rybízu a lípy. Středně plné tělo, trochu výraznější kyselinky. V chuti ovocné, svěží. Dochuť kratší až střední. Dávám 6,5 bodu.
Sauvignon 2007 pozdní sběr, barrique - Ing. František Mádl Velké Bílovice. Obsah alkoholu 12 %. Sytější zlatá barva, vysoká viskozita. Vůni musím charakterizovat jako úder, i když celkem příjemný. Je sladká, velmi intenzivní, vanilka, kouř. ( A někteří tam cítí cosi jako žumpu, ale přitom to nemyslí zle.) V chuti plné, harmonické s jakousi krémovitostí. Dochuť ale překvapivě maximálně středně dlouhá. Oceňuji 7 body.
Sauvignon blanc Opuka 2006 Dobrá vinice. Vinařská obec Novosedly, viniční trať Za Cihelnou. Víno zrálo 10 měsíců na kvasnicích v nových barikových sudech a je nefiltrované. Název je podle podloží. Obsah alkoholu 13,5 %. Zlatavá barva se zelenkavými odlesky, vysoká viskozita. Středně intenzivní vůně, která trochu připomíná předchozí víno. Je ale mnohem jemnější, "učesanější". V chuti ovocné s jemnou mineralitou. V delší dochuti nepatrná hořčinka. Znovu 7 bodů.
Sauvignon 2007 Appellation Bergerac Controlée - Chateau les Fontenelles. Víno z u nás trochu méně známé oblasti Jihozápad zrálo v barikových sudech. Zlatožlutá barva, střední viskozita. I zde je barik zřetelný, ale citlivě využitý. Vedle kouřových a vanilkových tónů lze najít i oříšky. V chuti jemné ale i pikantní, velmi dobře pitelné. Poslední a zároveň jasně nejlepší z francouzských vín. Takových lepších 7 bodů.

Sauvignon Oxana 2007 - Dobrá vinice. Vinařská obec Popice, trať Pod Lesem. Obsah alkoholu 13 %. Víno bylo v láhvi bez etikety a na internetových stránkách vinařství jsem o něm nic nenašel. Asi nějaká novinka. Sytější zlatavá barva, vysoká viskozita. Vůni ani nemůžu jako vůni označit, protože pro mě byla prostě nechutná. Něco mezi okenou a denaturovaným lihem. Bez nadsázky jsem se docela dlouho odhodlával, jestli se mám napít. Po těžkém boji jsem to nakonec překousl. Cítil jsem něco jako zkvašená jablka. Dlouhá dochuť. Ještě 4,5 bodu.
Sauvignon 2008 VOC (Víno originální certifikace), polosladké - Vinařství Hort. Vinařská obec Dobšice, trať U Hájku. Obsah alkoholu 11 %. Světlinká zlatavá barva se zelenkavými odlesky, střední viskozita. Středně intenzivní, příjemná rybízovo-angreštová vůně. Středně plné tělo. Sladká, ale zároveň svěží ovocná chuť. Dochuť středně dlouhá. Poslední víno dostalo 7,5 bodu.
Akce to byla jistě hezká a zajímavá. Podle mého názoru Morava tentokrát dost jasně zvítězila nad Francií, i když ta ale asi nebyla zastoupena nejlepšími ani nejdražšími víny. Malé srovnání bylo možné udělat i mezi třemi zastoupenými domácími vinařstvími, z nichž každé zde mělo dva zástupce. U mě vyhrál Hort těsně před Mádlem.



Vojenské umění Povolžských Bulharů

2. února 2010 v 8:53 | milasko |  Ujguři, Kyrgyzové a další kočovníci

Povolžští Bulhaři byli vojensky silní, dobře vyzbrojení a měli rozvinutou bojovou taktiku. Jejich armáda byla převážně jezdecká. Bojovníci používali pancíře, přilby, štíty, kopí, zakřivené meče délky asi 90 cm a bojové sekery. Velký důraz byl pochopitelně kladen na boj na dálku, proto měli i luky a šípy. Dobře ovládali typickou kočovnickou taktiku, kdy část vojska vylákala předstíraným ústupem nepřítele do předem připravené léčky.

Hlavní údernou silou byli těžkoodění družiníci, profesionální armáda. Vedle toho byla využívána i lehká jízda a při obraně měla důležitou roli i pěchota. Tyto dvě složky byly tvořeny v případě války mobilizací svobodného obyvatelstva. Volžskou obchodní cestu chránila i říční flotila, kterou porazil v roce 1183 kníže Vsevolod III.
V obraně země měly nezastupitelnou roli pevnosti a silně opevněná města. Takových opevněných center zde bylo asi 40. První velkou pevností bylo město Biljar. To nechal vybudovat první vládce jednotné říše Almuš. Pomáhali mu přitom muslimští stavitelé z Chórézmu. Pevnost tvořilo vnitřní město o rozloze 130 ha s dvojitou linií opevnění a vnější, s rozlohou 620 ha a třemi liniemi opevnění. Hradby byly z dřeva a hlíny, kdy dvě řady dřevěných srubů byly vyplněny hlínou, nad nimi pak ještě vztyčena dřevěná palisáda. Před hradbou byl hluboký příkop, z jehož dna trčela dřevěná kopí. V centru vnitřního města byla ještě citadela, chráněná dřevěným opevněním. Že byly hradby skutečně mohutné, o tom svědčí například vykopávky Kaškinského hradiště, kde mají valy ještě dnes výšku 10 metrů. Silně opevněná města byla dosti spolehlivou překážkou pro většinu nepřátel. Proto také opakovaná tažení ruských knížat s cílem ovládnout Volhu nebyla příliš úspěšná. Ruské letopisy sice často hovoří o vítězstvích, fakticky se jim ale pouze podařilo vytvořit hranici při ústí Oky do Volhy, kterou však neovládli.

Skvělou ukázkou vojenského mistrovství Povolžských Bulharů byla bitva proti Mongolům u Samarské Luky v roce 1223. Když se Bulhaři dozvěděli o blížících se Mongolech, využili znalosti terénu a přirozených překážek jako byla Volha a Žigulevské hory a připravili Mongolům past. Nejprve se jim postavili, pak předstírali útěk, vlákali je do léčky, dokonale obklíčili a téměř všechny pobili. Pozoruhodné je, že tuto taktiku Mongolové dobře znali a sami běžně používali. Zřejmě její využití ale nečekali u nepřítele v Evropě. Tato zničující porážka pak o více než deset let pozdržela mongolský postup dále do Evropy.
Související články: