Duben 2010

Pálavové hody

27. dubna 2010 v 17:41 | milasko |  Soukromé koštování, odrůdy
son

vinum

Pálava je relativně mladá odrůda. Vyšlechtil ji v roce 1953 Ing. Veverka ve Šlechtitelské stanici ve Velkých Pavlovicích a v Perné křížením Tramínu červeného a Müller Thurgau. Mezi povolené odrůdy byla zapsána až v roce 1977, ale až do sametové revoluce ji asi znal málokdo. Schválně jsem se podíval do jedné naší poměrně slušné knížky o víně z roku 1986 - a nebylo tam o ní ani slovo. Pěstuje se prakticky jen u nás a v menším množství na Slovensku a v Rakousku. Rakouskou Pálavu jsem dokonce už chutnal, ale našim se nevyrovnala. V současné době je ale odrůdou poměrně dobře známou i mezi laickou veřejností, troufnul bych si tvrdit, že je možná známější než mnohé tradiční a na mnohem větších plochách vysázené odrůdy. Vedle kvality vín z ní vyrobených tomu možná napomohlo i velmi vhodně zvolené jméno. Každý si ho snadno zapamatuje a navíc si asi i skoro každý umí představit a s vínem spojit krásnou přírodu na Pálavě.
Voňavá vína z Pálavy, obvykle přívlastková, představují často jeden ze zlatých hřebů ochutnávek. Zejména dámy ale i mnozí sladkomilní pánové si je už stačili oblíbit. Přiznám se, že i já mám pro ně slabost. Líbí se mi více než vína vyrobená z obou rodičů Pálavy. Doma se mi sešly hned tři různé Pálavy ze stejného ročníku a s přívlastkem výběr z hroznů. To určitě stálo za porovnání. Proložil jsem to ještě dvěma dalšími moravskými bílými. Takhle to dopadlo:
  
Pálava 2007 výběr z hroznů, sladké - Vinum Moravicum Bzenec. Moravian Collection. Vinařská obec Bzenec, viniční trať Kněží hora. Láhev z průzračného skla o,5 l, uzavřená plastovou zátkou. Obsah alkoholu 12 %, 56 g zbytkového cukru, 5,4 g kyselin. Zlatožlutá barva, viskozita nižší až střední. Méně intenzivní sladká vůně, poměrně široká ale nejednoznačná. Daly by se tu najít sladké hrušky a angreštový kompot.. Chuť příjemná, sladká, ale ne přehnaně, náznak citrusů.Středně plné tělo i dochuť středně dlouhá. Ocenil jsem na 7,5 bodu z deseti možných.


Pálava 2007 výběr z hroznů, polosladké - Sonberk Popice. Vinařská obec Popice, viniční trať Sonberk. Zajímavá masivní láhev z tmavozeleného skla byla uzavřena korkem dlouhým 45 mm, který byl ještě překrytý voskem. Obsah alkoholu 13,5 %. Sytější zlatavá barva, vyšší viskozita. Méně intenzivní vůně sladkých hroznů. V těle dosti plné, lahodná chuť, v níž se mísí sladkost s příjemnou nahořklou kořenitostí. Dochuť delší. Dostalo 8 bodů. Víno jsem pil zhruba před rokem na ochutnávce a i když bodově jsem ho nakonec hodnotil stejně, tehdy jsem si u něho poznamenal zejména skvělou bohatou vůni, která se u tohoto exempláře nějak nekonala, byla podstatně skromnější. Na druhé straně asi ještě trochu získalo na chuti.
Pálava 2007 výběr z hroznů, sladké - Vinařství U kapličky Zaječí. Řada Víno Dalibor. Vinařská obec Zaječí, viniční trať U Kapličky. Víno byla zařazeno do Salonu vín České republiky 2009. Zajímavá vysoká štíhlá láhev, která se ale nikam nevejde. Byla uzavřena dost nasáklým korkem, dlouhým 44 mm. Barva citronově žlutá, nižší viskozita, zřetelné perlení. No, první dojem trochu rozpačitý. Vůně ale velmi intenzivní a příjemná, ananas, grep. Chuť lahodná - sladká, ale současně šťavnatá. Opět je v ní ananas a citrusy. Dochuť středně dlouhá. Takže v součtu opět 8 bodů a možná nepatrně lepší než předchozí.

Muškát moravský 2008 kabinet - Vinné sklepy Sovín. Vinařská obec Boršice. Obsah alkoholu 12 %. Zlatavá barva, nižší viskozita. Intenzivní vůně černého bezu a muškátu. Lehčí víno ovocné chuti s nepatrnou hořčinkou v kratší dochuti. Bylo to moje první seznámení s touto novou řadou poměrně elegantních lahví s vkusnou etiketou, které se teď docela všude vyrojily za ceny mnohdy pod stovku. Víno mě ale moc neoslovilo, ještě 6 bodů.
sonb
Rulandské bílé 2001 - Miloslav Bečica Uherské Hradiště - Mařatice. Víno od malovinaře, žádné bližší hodnoty nemám k dispozici. Moc hezká sytější zlatavá barva, vysoká viskozita. Jemná
ale slabší citrusová vůně, velmi příjemná chuť, uhlazené, harmonické. Dochuť středně dlouhá. Pěkné víno, které bylo stále v dobré kondici a jemuž i přes málo výraznou vůni dávám 7,5 bodu.
            Takže až na Muškát samá opravdu pěkná vína. Pálavy přece jen vyhrály, i když to byly tentokrát takové trochu sladké hody. Čas od se ale dá trochu zahřešit.
kapl

Germánská jména

25. dubna 2010 v 8:59 | milasko |  Germáni
burg

Germánská jména se obvykle skládala ze dvou částí, z nichž každá měla svůj význam, ne vždy se ale k sobě hodily. Zřejmě vůbec nevadilo, když obě části vyjadřovaly protiklad. To bylo zřetelnější u jmen ženských, která našim uším většinou moc libě neznějí. Pokud zjistíme, co znamenají, působí ještě zvláštněji. Tady jsou některé příklady:

Brunhilda Válečné brnění
Fredegunda Mír válka
Gertruda Jistý oštěp
Balthilda Odvážná v bitvě
Radegunda Rada v boji
Waldberga Ovládající ochranu
Kunigunda Příbuzenstvo boj
Chlothilda Slavný boj
Rosamunda Slavná ochrana
Kriemhilda Maska boj
Adelheid Vznešené způsoby
Edeltraud Vznešená silná
Hedwiga Boj bitva
Gudrun Boj runy
Rosalinda Slavná lípa
spn
Chlodvík Slavný boj
ozd
Childerich Silný v boji
Adalbert Vznešeně zářící
Heribert Zářící bojovník
Sigebert Zářivé vítězství
Theodorich Vládce lidu
Dagobert Dobře zářící
Gundbald Smělý v boji
Gunther Boj vojsko
Theudebald Smělý lid
Hildebert Boj zářící
Hilderich Boj mocný
Roland Sláva země
Bernhard Silný medvěd
Theobald Statečný lid
Adalrich Vznešený mocný
Erhard Silná čest
Faramund Ochránce cest
Grimwald Divoký vládce
Otmar Vlastnictví slavný
Edmund Ochránce majetku
Friedrich Jistota moci
Rudolf  Slavný vlk
Wilhelm Vůle helma
Adolf Vznešený vlk
Hermann Vojsko muž
Leopold Statečný lid
Agilulf Meč vlk
Roderich Sláva moc
Ulrich Dědictví moc
Kunimund Ochrana rodu
Ottokar Vlastnictví čilý
Alwin Vznešený přítel
Baldfried Odvážný mír

Malý vinař – František Mádl Velké Bílovice, ochutnávka

21. dubna 2010 v 9:52 | milasko |  Soutěže, ochutnávky, akce
ej


Vinný bar Nálada v Pardubicích hostil 15. dubna velmi zajímavého vinaře, pana Ing. Františka Mádla. Jeho vína jsou určitě nevšední a on sám působí sympaticky a originálně. Firma s názvem Malý vinař - František Mádl Velké Bílovice vznikla v roce 1992 převedením malého rodinného vinařství na moderní firmu. V současné době vlastní asi 10 ha vinic a produkuje přibližně 300 000 litrů vína ročně, z toho 200 000 l je lahvováno. Výraz malý vinař nám byl vysvětlen takto: Jednak to byla určitá forma recese ve vztahu k největším vinařským firmám, které neustále zdůrazňovaly svůj podíl na trhu, ale hlavně jde o otázku přístupu. František Mádl má velmi osobní vztah k vinici i vínu. Zná každý keř, osobně se o ně stará, pečlivě zvažuje, která odrůda je pro dané místo nejlepší a víno pak vyrábí hlavně tak, aby jemu samotnému chutnalo, aby v něm bylo i něco z něho samotného. Zároveň se snaží, aby jak při pěstování révy, tak při výrobě vína bylo použito co nejmenší množství chemických prostředků. Na ochutnávku nám přivezl docela velkou porci - 13 vzorků. Bar byl plný, bylo vidět, že všichni se těší a alespoň v první části dávala většina hostů dost pozor a nerušila. S přibývajícím množstvím ochutnaného vína se ale některým začal jazyk rozvazovat až příliš, což bylo samozřejmě trochu škoda. Analytické hodnoty na degustačním listě chyběly. Něco sice vinař v průběhu ochutnávky ohlašoval, ale měl jsem pocit, že on sám tomu nepřikládá až takovou úlohu a s narůstajícím hlukem od toho postupně upustil. Fakt je, že vína byla dost zajímavá i bez těchto podrobností. Většinou byla suchá, co jsem zachytil tak kolem 12 % alkoholu, 6 g kyselin a obvykle až k 6 g zbytkového cukru. Tak toto jsme postupně ochutnali:
bílá

Neuburské 2009 kabinet. Tato odrůda představuje novinku v sortimentu firmy. Jak sám vinař uvedl, považuje ji za zajímavou a zároveň neprávem opomíjenou, s čímž souhlasím. Zlatavá barva, lehké perlení ve vzhledu, viskozita střední. Vůně mi přišla zpočátku trochu atypická, spíše do černého rybízu, postupně se ale uvolňovala do obvyklejší hebčí nasládlé podoby. Chuť velmi příjemná, ovocná, svěží. Dochuť kratší. Víno se velmi líbilo, pro některé patřilo vůbec k nejlepším z celé ochutnávky, navíc zřejmě s nejpříznivějším poměrem mezi kvalitou a cenou. Začali jsme velmi pěkným vínem, což na úvod ochutnávky nebývá úplně běžné. Je určené spíše na běžnější pití a rychlejší spotřebu. Ocenil jsem na takových lepších 7 bodů z deseti možných.
Ryzlink vlašský 2009 kabinet (i když cukernatost byla na hranici pozdního sběru). Barva zlatavá se zelenkavým nádechem, viskozita střední. Vůně velmi slabá, neutrální, navíc rychle vyprchala. Tentokrát jsem zaznamenal náznak perlení v chuti, která mi přišla zvláštně hořkosladká. Dochuť kratší. Z hlediska určení, ceny a archivovatelnosti víno podobného charakteru jako předchozí, zaujalo mě ale o dost méně, dávám 6 bodů.
Veltlínské zelené 2009 kabinet. Světlinká barva, lehké perlení, viskozita střední. Vůně velmi jemná, příjemně působící, ale nezařaditelná. Lehčí víno harmonické chuti. Kratší ale dobře pitelné. Dostalo 6,5 bodu.
Ryzlink rýnský 2009 pozdní sběr. Hrozny pocházely ze starých keřů. Sytější zlatavá barva s lehkým zelenkavým nádechem. Vyšší viskozita. Středně intenzivní nasládlá květinová vůně. Oproti předchozímu vínu zřetelně plnější. Středně dlouhá dochuť. Dal jsem 7 bodů.
Rulandské šedé 2009 pozdní sběr. Měl jsem takový pocit, že k této odrůdě nemá vinař úplně nejbližší vztah. Víno zrálo na kvasničních kalech. Barva zlatá s lehounkým narůžovělým nádechem. Viskozita vyšší, obsah alkoholu 14 %. Středně intenzivní vůně sladkých hrušek. Tělo plnější, víno na mě působilo trochu těžce, navíc mě trochu pálilo na jazyku. Dochuť kratší až střední. Dostalo 6,5 bodu.
Sauvignon 2008 pozdní sběr. S touto odrůdou vinařství začínalo a dosud je jakousi jejich vlajkovou lodí. Barva sytě zlatá, viskozita střední až vyšší, nepatrný náznak perlení ve vzhledu. Velmi intenzivní, těžká, hodně sladce působící vůně. Plné tělo, svěží ovocná chuť, delší dochuť. Víno jsem pil již počátkem tohoto roku. Již tehdy se mi hodně líbilo, ale tentokrát snad ještě o něco více, takže jdu na 8 bodů.
Hibernal 2008 jakostní odrůdové, polosuché. Jedná se o interspecifickou odrůdu, vzniklou v Německu v Geisenheimu křížením Ryzlinku rýnského a Seibel 7053. U nás byla do státní odrůdové knihy zapsána až v roce 2004. Novinka je to ale velmi zajímavá. Dává pěkná plná kořenitá vína, připomínající Ryzlink rýnský nebo Sauvignon. Toto víno by cukernatostí odpovídalo pozdnímu sběru. Leželo osm měsíců na kalech. Barva zlatavá, viskozita vyšší. Velmi intenzivní vůně bezinek. V těle středně plné, lahodná chuť, dochuť kratší až střední. Také zde bych vyzdvihl příznivý poměr mezi kvalitou a cenou. Opět 8 bodů.
série

Svatovavřinecké 2006 jakostní odrůdové, barrique. Hrozny pocházely ze starých keřů, víno je nefiltrované, nesířené. Barva tmavého rubínu, viskozita vysoká. Vůně velmi intenzivní, lákavá, sametová, švestky. Plnější tělo, vyšší kyseliny, dochuť středně dlouhá. Víno, které bych rád pil celý večer. U mě vítěz ochutnávky, 8,5 bodu.
Frankovka 2007 pozdní sběr. Barva jahodová, viskozita vysoká. Velmi intenzivní květinová vůně, fialky. Tělo středně plné, v chuti spíše třešně nebo višně. Výraznější třísloviny, asi by ještě chvíli mělo ležet. Dochuť středně dlouhá. Dal jsem 7 bodů.
Frankovka 2006 pozdní sběr, barrique (polovina nových barikových sudů, polovina starších). Velmi pěkná rubínová barva, vyšší viskozita. Středně intenzivní bylinková vůně. V chuti zaoblenější, ale přišlo mi méně plné. Dochuť spíše kratší. Dal jsem také 7 bodů, ale předchozí se mi líbilo více.
Zweigeltrebe 2006 pozdní sběr, barrique. Barva velmi tmavá, do fialova. Viskozita velmi vysoká. Středně intenzivní, trochu chemicky působící vůně, v níž byla vanilka a třešně. V těle plnější, harmonické, příjemné. Dávám 7,5 bodu.
Alibernet 2006 pozdní sběr. Barva velmi tmavá, do fialova, viskozita vysoká. Vůně středně intenzivní s náznakem tmavého ovoce a papriček. V chuti ale dosti drsné, trpčí, středně dlouhá dochuť. Pro mě nejméně povedené, přitom nejdražší z červených, 6,5 bodu.
Hibernal 2006 výběr z bobulí. 52 gramů zbytkového cukru, 7 g kyselin. Sytější zlatá barva, viskozita střední. Středně intenzivní sladší vůně. Plné tělo, sladší, ale mimořádně příjemná vůně. Delší dochuť. Velmi pěkná sladká tečka, končím 8 body.
            Tak večer se určitě vydařil po všech stránkách. Všechna vína byla pěkná až velmi pěkná, vyprávění pana Mádla se poslouchalo také moc dobře. Jen já jsem neměl zrovna dobrou náladu, možná proto je i můj popis trochu sušší.
trio


  
  

Divné klášterní víno

18. dubna 2010 v 17:36 | milasko |  Úvahy o víně
buc

buck

Mniši byli již ve středověku známí pěstováním révy a výrobou vína. Často to byli právě oni, kteří uchovávali staré tradice, ale také experimentovali,vymýšleli novinky a různé směsi s alkoholem. Příkladem mohou být benediktini a cisterciaci v Burgundsku.
            Velmi neobvyklé víno vyrábějí benediktinští mniši ve Skotsku. Jmenuje se podle jejich opatství Buckfast a obsahuje asi osmkrát více kofeinu než Coca-Cola. Obsah alkoholu je 15 %. Přesto, že si víno vysloužilo přezdívky jako šťáva ze zbytků nebo otřesná pleťová voda, ročně se ho prodá asi za 60 milionů dolarů (jedna láhev kolem 9 dolarů). Směs sladkého vína (francouzského původu) a kofeinu nějakým způsobem oslovila velké množství konzumentů, kteří si možná jinak sami míchají víno s colou.
hoo

Víno na sebe v poslední době upoutalo i pozornost policie, protože pod vlivem jeho nemírného konzumování byla spáchána řada trestných činů. Nejednou byla také láhev použita jako zbraň. Mnichy už za víno, způsobující sociální a medicínské škody, kritizoval v BBC i skotský biskup Bob Gillies: "Svatý Benedikt by byl velmi smutný, kdyby viděl, co dělají jeho mniši." Ti se pochopitelně brání a tvrdí, že za podobné činy nenesou odpovědnost.

bu

Vinařské aktuality – IV 2010

15. dubna 2010 v 6:37 | milasko |  Úvahy o víně
ice

Nealkoholické víno
Italové chtějí bojovat proti alkoholismu v zemi pomocí nového nápoje - nealkoholického vína, které se už objevilo v jejich obchodech. Přesněji řečeno, nějaký alkohol v něm je, ale jen 0,5 %. Vyrábí se z "normálního" vína vakuovou destilací a jmenuje se Winezero. Zajímavé je i to, že nejde o italské, ale o španělské víno z oblastí Ribera del Duero, Rueda a Cigales, které ale vyrábějí italští podnikatelé. Mělo by být určeno zejména pro mladou generaci. Něco podobného se už vyrábělo ve Španělsku, Německu a Francii, na italském trhu podobný nápoj chyběl.
win

Víno na zkoušku 2
V minulých aktualitách jsem informoval o vínech na zkoušku. Krize samozřejmě způsobila i problémy s odbytem vína. Lidé většinou kupují jim již známé značky, případně si nějaké informace najdou na internetu, pro některé výrobce je ale problém dostat své (mnohdy i velmi dobré víno) k zákazníkovi. Novinkou, která by měla kupujícím ulehčit rozhodování, jsou malinké lahvičky TinyBottles. Mají objem 50-100 ml a víno v nich stojí asi desetinu ceny normální lahve. Měly by se postupně objevit v restauracích a obchodech. Tak malý objem tekutiny by si lidé dokonce mohli i dnes, kdy jsou pravidla velmi zpřísněná, vzít i do letadla. Viz též Aktuality III 2010
lar

Úspěšný export vína z JAR
Poprvé v historii překonala JAR v množství vína, dovezeného do Velké Británie, tradičně silnou Francii. Zatímco prodej francouzských vín za posledních 12 měsíců poklesl o 12 %, zaznamenala jihoafrická nárůst o 20 % a překonala tak ( zatím jen velmi mírně) francouzskou produkci. Pořadí prvních pěti dovozců do země vypadá takto: 1. Austrálie, 2. Kalifornie, 3. Itálie, 4. JAR, 5. Francie. Velký úpadek zaznamenal trh s francouzskými stolními víny, která v Anglii označují jako Vin de France.
Dovoz z Francie má přitom velmi starou tradici. Ve velké míře začal už od poloviny 12. století, kdy si anglický král Jindřich II. Plantagenet vzal Eleonoru Akvitánskou a získal tím oblast kolem Bordeaux. Město se stalo významným přístavem, odkud se právě do Anglie začalo valit obrovské množství vína. Jindřichův syn Jan Bezzemek ještě osvobodil bordeauxské kupce od daně za vývoz, což vedlo k jeho dalšímu zvyšování. Pro představu: Ve 2. polovině 16. století za královny Alžběty I. vypili Angličani ročně asi 40 milionů lahví vína z Bordeaux. A to jich v té době bylo jen asi 6 milionů! Viz též Historie britského vinařství
sy

Turecké vinařství
Vinařství v Turecku je staré tisíce let. V poslední době se dokonce objevily názory, zpochybňující gruzínské prvenství v této oblasti a hovořící pravě o Turecku jako o kolébce pěstování a výroby vína. V oblasti kolem Egejského moře se pěstují hlavně stolní hrozny, zatímco u Marmarského moře je soustředěno pěstování révy pro výrobu vín. Stolních hroznů bylo v roce 2009 sklizeno asi 2 miliony tun. Asi 40 % celkové produkce hroznů je určeno k přímé konzumaci, 35 % se suší a ze zbytku vyrábějí víno, rakiji, šťávy a ocet.
na

Vínomarket – duben 2010

10. dubna 2010 v 8:12 | milasko |  Úvahy o víně
vz
cm































            Dnes se opět podívám na nabídku vín v jednom z našich marketů. Tentokrát mě zaujal poměrně bohatý výběr v Globusu. Na šesti stránkách nabízí naše i zahraniční vína. Nebyl by problém mezi nimi vybrat poměrně slušná i velmi pěkná za přijatelnou cenu. Tentokrát bych si vybral spíše z těch našich. Hned na úvodní stránce se nabízejí dva výběry z hroznů a jeden pozdní sběr z Moravských vinařských závodů Bzenec, označené jako Ego, konkrétně Veltlínské zelené, Rulandské bílé a Rulandské šedé. Za ochutnání by stála všechna tato vína, kdybych měl vybrat jedno, asi bych sáhl po tom posledním. Cena 159,- mi přijde přiměřená. Vinné sklepy Valtice tu mají shodou okolností také dva zajímavé výběry z hroznů, konkrétně Ryzlink rýnský a Rulandské bílé. Zde bych si vybral spíše prvně jmenované. A cena? Pěkných 139,-. Za stejné peníze je pak úplně neuvěřitelná nabídka ze Znovínu Znojmo. Dvě lahve ze sympatické řady Genus regis za cenu jedné. Na výběr je Rulandské šedé výběr z hroznů a Sauvignon pozdní sběr. Dále by se dalo sáhnout po pozdních sběrech z Vinselektu Michlovský. Tato firma umí naprosto špičková vína, ale i ta, která dodává do marketů, mají velmi slušnou úroveň. V letáku jsou Cabernet Moravia, Rulandské bílé a Rulandské modré z řady Harmony. Mě by nejspíše zlákal Cabernet Moravia. Cena je ještě nižší - 111,-.
            Kdo má hlouběji do kapsy a zároveň by chtěl ochutnat něco ze zahraničí, mohl by zvolit třeba chilskou značku El Emperador. Za 79,90 je k mání Cabernet Carmenere, Merlot a Sauvignon blanc. Volil bych spíše z prvních dvou červených, raději Cabernet Carmenere. Australská vína jsou známá velmi dobrým poměrem mezi cenou a kvalitou. Za 79,90 se nabízí od Australian Bush Chardonnay, Merlot, Shiraz a konečně Petit Verdot, který bych si vybral já. Kdo by chtěl ušetřit ještě více a nevadí mu vína trochu sladší, mohl by sáhnout po těch z Moldávie od firmy Asconi. Za nepatrných 69,90 je tu Merlot, Pinot franc, Sauvignon, Chardonnay a zejména velmi neobvyklá Isabella. Tak vzhůru na nákupy!
merlot

bush

Ochutnávka vinařství Lion-Gri

7. dubna 2010 v 7:19 | milasko |  Soutěže, ochutnávky, akce
logo

1.4. se v přeloučském hotelu Bujnoch konala ochutnávka moldavského vinařství Lion-Gri. Nakonec to nebyl apríl, že vše bylo zdarma, protože akce byla sponzorována jednou americkou organizací.
          Toto vinařství jsem zatím neznal, ostatně celá akce byla českou premiérou. Večerem provázel ředitel pro Českou republiku Dmitri Tcaci (předtím pracoval v Chateau Vartely), kterého až překvapivě snadno dostával do rozpaků otázkami o moldavském vinařství a vínech Lion-Gri hoteliér pan Oldřich Bujnoch. Firma je sice rodinným podnikem, ale mamutích rozměrů, obhospodařujícím asi 1300 ha vinic na jihu země a sestávajícím z několika výrobních závodů, které produkují až 16 milionů lahví ročně. I když vznikla teprve 1997, je dnes největším výrobcem vína i exportérem v Moldávii.Vedle tradičních odrůd se zaměřuje i na některé v Moldávii nezvyklé jako je Malbec, Syrah, Gamay nebo Saperavi. Název vinařství má dvojí význam: Buď je to Šedý lev nebo též Lev Grigorij, jak se jmenuje manžel majitelky vinařství. Podniky jsou vybaveny moderní italskou technologii, velká část produkce jde na export skoro do celého světa (USA, většina Evropy, Čína, Japonsko). Vyrábějí velké množství různých řad. Vína z těch vyšších už získala řadu ocenění v zahraničí.

sál




K ochutnávce jsme kromě informací o firmě dostali dokonce dva velmi pěkně provedené degustační listy. Jeden obsahoval jen základní údaje a byl určen pro doplňování poznámek, druhý přinášel podrobnější analytické údaje o vínech. To se mi velmi líbilo, ale chybička se přece vloudila, protože ani na jednom z nich nebyly uvedeny ročníky. Upozornil jsem na to, byly pak postupně hlášeny, ale ke konci už pan Bujnoch musel dost překřikovat několik nekulturních návštěvníků, kteří se na degustaci přišli spíše namazat a nahlas pobavit. Díky tomu u posledních dvou vzorků ročníky nemám. Ochutnali jsme dvanáct vzorků z Moldávie a na závěr jednu domácí perličku jako bonus.


limit

Chardonnay 2006 Limited Edition. Cukernatost při sběru 200-210 g, obsah alkoholu 12 %, 5,4 g kyselin, 2,1 g zbytkového cukru. Limited Edition zde značí, že vína byla vyrobena podle konkrétních požadavků určitého zákazníka. V tomto případě šlo o obchodníka, zásobujícího polské vinotéky. Poměrně vkusně vypadající láhev, která byla uzavřena plastovou zátkou, jako ostatně všechna ostatní vína. Bledá, světlinká barva se zelenkavým nádechem. Viskozita střední. Lehká, nepříliš příjemná vůně, totéž i v chuti. Poměrně nevýrazné, dost prázdné víno s krátkou dochutí s mírnou hořčinkou. Tak úvodní víno se mi nelíbilo, dal jsem jen 4,5 bodu z deseti možných.
Sauvignon 2005 Limited Edition. Analytické údaje téměř totožné s předchozím, jen kyselin 5,3 g a zbytkového cukru 1,6 g. Světlince zlatavá barva se zelenkavými odlesky, vyšší viskozita. Vůně téměř žádná, v těle méně plné, chuť taková neutrální, ale docela vyrovnaně působící, s krátkou ale čistě působící dochutí. Oproti předešlému přece jen skok nahoru. Ani toto víno mě moc nenadchlo, ale asi by nebyl problém ho pít a případně i vypít více. Dal jsem 5,5 bodu. Bílá vína si mě tedy moc nezískala, ale naštěstí byla jen tato dvě. Vinice Lion-Gri se nacházeji na jihu země, kde se bílé odrůdy moc nepěstují.
Cabernet Sauvignon Rose 2008 Reserve. Cukernatost při sběru 220-240 g, obsah alkoholu 11 %, 5,3 g kyselin a 12 g zbytkového cukru. Barva oranžovorůžová s malinovým nádechem, viskozita vysoká , příjemná svěží sladká vůně. Také chuť působila příjemně a svěže, středně plné tělo. Dochuť středně dlouhá. Ač nejsem zrovna přítelem růžových vín, tohle se mi dost líbilo, dokonce podle mě patřilo k nejlepším vínům večera. Pro mnohé návštěvníky pak bylo vzorkem úplně nejlepším. Ohodnotil jsem na 7,5 bodu.
čerlim

Cabernet Sauvignon 2005 Limited Edition. Cukernatost při sběru 240 g, 12 % alkoholu, 6 g kyselin a 2,2 g zbytkového cukru. Těžká intenzivní ale nejasná vůně, vysoká viskozita. Tmavě granátová barva s fialovými odlesky. Středně plné tělo, chuť méně výrazná, dochuť kratší. Dávám 6,5 bodu.
Syrah 2006 Limited Edition. Cukernatost při sběru 240 g, 12 % alkoholu, 6 g kyselin a 3,6 g zbytkového cukru. Barva velmi tmavá, střední až vyšší viskozita. Vůně velmi intenzivní, trochu zvláštní - vlašské ořechy s jistým náznakem oxidace - celkem ale příjemně působící. Tělo středně plné, trochu drsnější třísloviny, dochuť kratší až středně dlouhá. Ohodnotil jsem 7 body.
Syrah 2008 Reserve. 220-240 g cukernatost při sběru, obsah alkoholu 11,5 %, 6 g kyselin, ale 13,4 g zbytkového cukru! S těmi reservami je to v Moldávie trochu zvláštní. Mají nějaký velice benevolentní zákon, takže stačí jen dva (!) měsíce v bariku. Barva hodně tmavá s fialovými menisky, viskozita vysoká. Středně intenzivní těžší vůně tmavého ovoce. V chuti taková zahradní směs. Vyšší cukr překvapivě až zase tak nevadil, docela dobře vyrovnával vyšší třísloviny. Dochuť kratší až střední. O něco lepší než předchozí Syrah, ale dávám také 7 bodů.
Malbec 2008 Reserve. Cukernatost při sběru 220-240 g, 11,4 % alkoholu, 6 g kyselin, 13,5 g zbytkového cukru. Barva granátová, nižší viskozita. Vůně méně výrazná, ovocná. V těle též méně plné, ovocná, málo zajímavá chuť. Dochuť kratší až střední. Tak na moldavský Malbec jsem byl docela zvědavý, ale s argentinským se to moc srovnávat nedá. Jen 6,5 bodu.
Saperavi 2008 Reserve. Cukernatost 220-240 g, 11 %, kyselin, 6 g kyselin, a vzestup cukrů pokračoval na 13,9 g. Granátová barva, nižší viskozita. Lehká nejasná vůně. Poměrně málo extraktivní víno s chutí červeného rybízu a nepříliš výraznými tříslovinami. Dochuť kratší až střední. Také od této odrůdy gruzínského původu jsem čekal více. Opět 6,5 bodu.
Gamey Freo 2008 Reserve. Analytické údaje shodné s předešlým vínem, jen zbytkový cukr ještě poskočil na 14 g. Barva tmavého granátu s odlesky do fialova, lehká vůně tmavého ovoce, Beaujolais to nepřipomínalo. Viskozita střední, opět méně plné tělo a ovocná chuť. Kratší dochuť. Hodnotím 7 body.
muscat

Muscat, dezertní víno. Cukernatost při sběru 240 g, 16 % alkoholu, 4,6 g kyselin a 120 g zbytkového cukru. Krásná jantarová barva, velmi vysoká viskozita. Těžká vůně květu černého bezu, lahodná zajímavá chuť. Středně dlouhá dochuť. Velmi zajímavě vypadající láhev. Oceňuji 8 body.
Kagor, dezertní víno. Vyrobeno z Cabernet Sauvignon a Merlot. Cukernatost při sběru 260 g, 16 % alkoholu, 4,5 g kyselin, 160 g zbytkového cukru. Barva na pomezí rubínu a granátu, velmi vysoká viskozita. Středně intenzivní sladká ovocná vůně. Plné tělo, chuť sladkých hroznů a černého rybízu. Středně dlouhá až delší dochuť. Ještě o něco lepší než předchozí, ale zůstávám na 8 bodech.
Poté následoval ještě sekt, který na degustačním listě uveden nebyl. Šumivá vína moc nemusím, toto jsem jen letmo ochutnal a nijak ho nehodnotím.
Úplnou zvláštností bylo závěrečné víno, které ze svého archivu přinesl pan Bujnoch. Byla to Frankovka 1992 - Vinium Velké Pavlovice. Byla to sice raritka, ale žádný velký vinařský zážitek nepřinesla. Barva rezavě měděná, velmi slabá vůně, v chuti kyselejší a krátké.
            Mé hodnocení vín Lion-Gri je asi trochu sušší, chybí podrobnější popisy vůní a chutí. On
to ale byl dost problém. Z hektaru tam sklízejí 6-9 tun, což je docela dost. Vína mají nižší extrakt, jejich vůně i chuť jsou méně výrazné a vzájemně si dost podobné. Takže možná trochu překvapivě to u mě vyhrálo jejich růžové a pak obě dezertní. Ta byla opravdu pěkná a za velmi rozumné ceny. Ty byly vůbec velmi nízké, kolem 100,-. Poměr kvalita/cena pak vychází dost dobře. Na běžnější pití bych je tedy mohl s klidným svědomím doporučit. Nevylučuji také, že vína z vyšších řad by mohla vypadat podstatně lépe. Dobrou náladu hostům jistě zvedlo, když na závěr mohli při losování vyhrát po jedné lahvi ze všech vzorků.
Frankovka
Otevírání archivní Frankovky
  

  





Historie a budoucnost britského vinařství

3. dubna 2010 v 8:43 | milasko |  Úvahy o víně

Vinohradnictví je v Anglii doloženo již od dob, kdy sem na počátku našeho letopočtu vtrhli Římané. Ti byli na víno zvyklí a všude, kde se usadili vysazovali révu. Zdá se, že alespoň část jejich vinic přežila i po jejich odchodu. Zápisy z doby Viléma Dobyvatele z druhé poloviny 11. století se zmiňují o několika vinicích kolem Londýna. Doklady o výrobě vína jsou odsud též z roku 1155. Výrazné změny klimatu na počátku 14. století, kdy se hodně ochladilo, takže hrozny nemohly dobře dozrát, a navíc se i zvýšila vlhkost, takže na révu více útočily plísně, to vše vedlo k zásadnímu omezení vinařství v Anglii. Anglie navíc ovládala oblast kolem francouzského Bordeaux, odkud se do země dovážela kvalitní a oblíbená vína, zejména červená. Po polovině 15. století zbývalo v zemi asi jen několik vinic, o které se starali hlavně mniši. Když ale došlo počátkem 16. století za Jindřicha IV. k náboženské reformaci, která mnišství vůbec nepřála, vinařství v Anglii prakticky zaniklo. Do země se kromě francouzských dovážela i vína z Německa, Španělska, Portugalska, Řecka a Itálie, a to v takovém množství, že je bylo možno dostat v každé taverně.

Prakticky až do nedávné doby neexistovaly v zemi vinice, které by byly jasně komerčně výhodné. Anglická vína byla spíše kuriozitou. To ale pomalu přestává být pravdou. Globální oteplování změnilo podmínky pro pěstování révy na britských ostrovech a réva se znovu začíná ve větší míře vysazovat. Za posledních pět let vzrostla plocha vinic o 50 %. Například v loňském roce byla poblíž Londýna založena vinice s 1 500 keři révy odrůdy Bacchus. V současné době je v Anglii 416 vinic s celkovou rozlohou 1100 ha. Celková produkce je asi 2 miliony lahví ročně. Zatím jde hlavně o šumivá vína (45 %) a tichá bílá (43 %). Růžových a červených produkuje Anglie momentálně kolem 12 %. Poptávka po domácích vínech zřetelně roste, mají o ně zájem místní restaurace i supermarkety, což za současné krize dělá vrásky tradičním zahraničním exportérům.

Réva lépe a rychleji vyzrává. Za posledních 20 let se termín sklizně posunul v průměru asi o tři týdny dopředu. Nyní se zde sklízí začátkem října. Předpokládá se, že tato tendence bude pokračovat. Zatímco donedávna se vysazovaly hlavně odrůdy německého původu, přizpůsobené chladnějšímu klimatu, začínají se objevovat i teplomilnější sorty. Ne bez zajímavosti je fakt, že na jihu země začali dokonce experimentovat s vysazováním olivovníků! Zatím jsou vinice soustředěny hlavně na jihu Anglie, ale pokud bude oteplování pokračovat podle prognóz, mohly by se posunout kolem roku 2050 na úroveň severních hranic Walesu (zde už ale vzácně jsou) a 2100 až do Skotska.

Vyprávění o Fredegundě a Brunhildě

1. dubna 2010 v 15:35 | milasko |  Germáni
přilba

            Z dějin říše Franků
            Tento příběh může připomínat divočejší pohádku pro dospělé, je ale pravdivý. Že ale ve své době nebyl až tak výjimečný, dokazuje historie spojená s langobardskou královnou Rosamundou a odehrávající se zhruba současně.
            V roce 561 zemřel francký král Chlotar I. Původně měl sedm synů. Dva zemřeli již dříve a jednoho nechal i s jeho manželkou a dětmi upálit za pokus o vzpouru. Zbyli tedy čtyři a mezi ně byla tedy říše, jak bylo u Franků zvykem, rozdělena. Nejstarší Charibert dostal Neustrii s Paříží a Aquitánii, Guntram Burgundsko, Sigibert Austrásii a nejhůře dopadl mimořádně ambiciózní a bezohledný Chilperich. Ten se původně pokusil zmocnit se otcova pokladu i říše na úkor bratrů, nakonec ale dostal jen malé území s centrem v Soissons, obklopené državami sourozenců.
561

            Fredegunda byla původně Chilperichova konkubína neurozeného původu. Obratnou pletichou se zbavila jeho první manželky Audovery, s níž měl tři syny. Ta byla nejprve poslána do kláštera, později zavražděna. Fredegunda se stala krátce druhou Chilperichovou manželkou. Mezitím zemřel bezdětný Charibert a bratři si jeho území rozdělili. Jeho manželka Theudechilda se pod slibem manželství vypravila ke Guntramovi s Charibertovým pokladem. On si poklad přivlastnil a ji poslal do kláštera. Sigibertovi se podařilo získat ruku Brunhildy, dcery vizigótského krále Athanagilda. Brunhilda byla známá svou mimořádnou krásou a vzdělaností. Tento sňatek značně zvýšil Sigibertovu prestiž, což mu Chilperich záviděl. Dočasně odsunul Fredegundu a povedlo se mu získat za ženu další Athanagildovu dceru Galswinthu a s ní velké věno. Styky s Fredegundou ale nepřerušil a jednoho rána našli Galswinthu v loži uškrcenou. Pak si Fredegundu znovu vzal.
spona

            Vražda vyvolala velkou nenávist ze strany Galswinthiny sestry Brunhildy. Brzy začala válka mezi Sigibertem a Chilperichem. Převaha byla jasně na straně Sigiberta. Když už měl válku skoro vyhranou, poslala proti němu Fredegunda dva mladé vrahy, které se jí povedlo pobláznit a přimět k sebevražedné misi. To vedlo k nečekanému zvratu ve válce a dalších deset let byl Chilperich nejmocnějším z Merovejců. Ne vše ale vyšlo, tak jak si představoval. Austrasijská šlechta si na trůn dosadila nezletilého Sigibertova syna Childeberta II., který ale žil jen poměrně krátce a za něj vlastně vládla Brunhilda. Chilperich také postupně přišel o syny z prvního manželství. Theudeberta nechala Fredegunda zavraždit. Dalším Audoveřiným synem byl Merovej. Ten zradil svého otce a oženil se s Brunhildou. Otci se ho podařilo zajmout. Nechal mu ostříhat vlasy, což u Franků znamenalo vyloučení z dědictví. Merovejovi se sice podařilo uprchnout, byl ale dopaden a zabit. Posledního Chlodvíka Fredegunda pomluvila, že chystá proti otci vzpouru. Byl umučen k smrti v roce 580.
frankové

           V roce 583 ale zemřel Chilperichův a Fredegundin syn Theuderich. Náhle chyběl nástupce trůnu a hned následujícího roku 584 byl Chilperich na honu zavražděn. Jediným dospělým Merovejcem zůstal Guntram. Ten dočasně říši sjednotil. Fredegunda ale prohlásila, že čeká s Chilperichem dítě. I když otcovství bylo mnohými zpochybňováno, byl nakonec její syn Chlotar II. uznán jako legitimní. V roce 587 došlo znovu k rozdělení říše Franků. Guntram si sice ponechal největší část, ale Childebertovi II. byla předána Austrásie a malé území na severozápadě dostal Chlotar II. Fredegunda se několikrát pokusila zavraždit Brunhildu, Childeberta II. i Guntrama.
            Když v 90. letech zemřeli Guntram i Childebert II., vládla Brunhilda v Austrásii i Burgundsku za své nezletilé vnuky. V roce 597 zemřela i Fredegunda. Franští šlechtici na východě postupně začínali mít dost Brunhildina regentství. Když v letech 612 a 613 oba vnukové zemřeli a Brunhilda chtěla vládnout dále, tentokrát za pravnuka, spojili se Chlotarem II. Ten vpadl 613 nejprve do Austrásie a zdejší šlechta, vedená majordomem Pippinem I., přešla na jeho stranu. Brunhilda se nevzdávala. Pozvala si na pomoc divoké hordy válečníků ze Zarýní a chtěla udržet alespoň Burgundsko. V rozhodující chvíli ji ale zradil i burgundský majordom Warnachar a Brunhilda byla zajata. Chlotar II. ji nechal tři dny mučit, mezitím ji pro posměch nechal před vojskem vozit na velbloudovi a nakonec ji přivázali na ohon koně a ten ji usmýkal. Fredegundinu synovi Chlotaru II. se tak v roce 613 podařilo říši opět spojit.
  

           
brunhilda