Červenec 2010

Ochutnávka vinařství LAHOFER na lodi

29. července 2010 v 8:11 | milasko |  Soutěže, ochutnávky, akce
arnošt

            22.7. jsem byl na velmi příjemné akci na lodi Arnošt z Pardubic. Zatelefonoval mi zástupce vinařství LAHOFER pan Michal Pitour, zda bych se nechtěl zúčastnit ochutnávky, kterou chystá v rámci výletní plavby po Labi. O tom jsem sám už nějaký čas uvažoval, tak jsem rád přijal.
            Nejprve něco o vinařství. Jedná se o poměrně mladou firmu. Vznikla v roce 2003 jako První znojemská. Už pod tímto názvem si získala dobré jméno, ale v roce 2006 se přejmenovali. Jméno si vzali po známém uměleckém řezbářovi z přelomu 18. a 19. století, který pocházel z Dobšic u Znojma, kde nyní firma sídlí. Vína dělají výhradně z vlastních hroznů, pocházejících z tratí U Hájku a Babičák. Stáčejí je do typických štíhlých pistolí typu Weinschlegel. Převahu mají vína bílá, jakousi vlajkovou lodí jsou ta z odrůdy Neuburské. Vyrábějí ale i červená a rosé.
cimbálovka

            A nyní k vlastní ochutnávce. Konala se na lodi Arnošt z Pardubic. Ta kotví v Pardubicích a odtud se vydává na výlety po Labi. Kromě labské přírody mohou pasažéři vidět i známý hrad Kunětická hora a neobvyklým zážitkem je i průjezd zdymadlem. Přibližně jednou za měsíc bývá plavba ještě zpestřena ochutnávkou vín.
d. toman

            Vyplouvali jsme večer, celá akce trvala něco přes tři hodiny. Postupně se stmívalo, osvětlené objekty na břehu pak umocňovaly romantickou atmosféru vyjížďky. K skvělé náladě přispívala i pravá moravská cimbálová muzika. Loď byla evidentně i oblíbenou atrakcí pro lidi, kteří měli chaty a stany ne břehu řeky. Krmě běžného mávání předváděli někteří různé poklony a dokonce nám jedna paní na břehu předvedla jakýsi tanec, za který sklidila zasloužený potlesk. Prostě pohodička.
Kunětická hora

            Vína prezentovali zástupci vinařství Michal Pitour a David Toman. Ochutnali jsme celkem sedm vzorků, šest bílých a jedno rosé na závěr. Trochu problém byl s chlazením tak velkého množství lahví vína (+ minerálek a dalšího pití) na lodi. Pánové to řešili tím, že měli uzavřené láhve v přenosných chladicích boxech proložené ledem. To způsobovalo, že bezprostředně po nalití bylo málo vydýchané a příliš chladné. Nicméně ten den panovalo příšerné vedro a toto řešení se ukázalo jako vyhovující, protože se víno ve sklence rychle ohřálo a vůně se brzy uvolnila.
stm

Ryzlink vlašský 2007 kabinet. Trať U Hájku. Suché víno s 3,5 g zbytkového cukru a poměrně vysokými kyselinami - 7,1 g. Obsah alkoholu 11 %, cukernatost při sběru 20° NM, bezcukerný extrakt 21,9 g. Bylo vyrobeno metodou sur lie, leželo rok na kvasničních kalech. Bezprostředně po nalití jsem opravdu cítil nejvíce ty kvasnice, velmi rychle ale zmizely a nastoupila příjemná, středně intenzivní ovocně-bylinná vůně citrusů, ostružin a lípy. Barva sytější, medově zlatá, viskozita střední. V těle středně plné, svěží ovocná chuť s náznakem příjemné mandlovinky v závěru. Dochuť kratší až střední. Na úvod až překvapivě pěkné víno, jehož archivační potenciál je 3-5 let a za rozumnou cenu 130,-. Do horka, které tehdy panovalo, ideální víno. Začal jsem s bodováním hned docela vysoko - 7 bodů.
Ryzlink rýnský 2008 kabinet. Trať U Hájku. 9,4 g zbytkového cukru, 6,8 g kyselin, cukernatost při sběru 20,6°NM, bezcukerný extrakt 19,3 g, obsah alkoholu 11 %. Zlatavá barva se zelenkavými odlesky, nižší viskozita. Intenzivnější pikantní ovocně-bylinná vůně, opět náznak lípy. Tělo středně plné, chuť bohatá, lahodná, s náznakem minerality. Středně dlouhá až delší dochuť. Víno je možné archivovat 3-4 roky a dal jsem mu 8 bodů.
Veltlínské zelené 2009 VOC (Víno originální certifikace), polosuché. 11 g zbytkového cukru, 6,5 g kyselin, obsah alkoholu 12,5 %. Barva zlatavá, viskozita nižší až střední. Vůně působila zpočátku trochu zahlušeně, postupně se ale otvírala. Byla dosti sladká, připomínala vyzrálé hrozny. Dosti plné víno s mineralitou a náznakem pepře v chuti. Dochuť středně dlouhá. Dostalo 7,5 bodu.
Neuburské 2009 pozdní sběr. Trať U Hájku. Obsah alkoholu 12 %, 30,3 g zbytkového cukru, 7 g kyselin, 21,3 g bezcukerného extraktu, cukernatost při sběru 23° NM. Sytější zlatavá barva, vysoká viskozita. Intenzivní kořenitá vůně malin a hroznů. Plné tělo, v chuti sladké ovoce, meruňky a trocha citrusů. Středně dlouhá dochuť. Jedno z nejlepších vín večera, které může ležet ve sklípku 5 let. Dávám 8,5 bodu.
Sauvignon 2009 VOC. Trať U Hájku. 24 g zbytkového cukru, 8 g kyselin, bezcukerný extrakt 21 g, obsah alkoholu 11,5 %. Zlatavá barva se zelenkavými odlesky, vysoká viskozita. Intenzivní vůně meruněk a černého rybízu, plnější tělo. Chuť bohatá, ovocná, hlavně angrešty a meruňky. Vysoké kyselinky způsobují, že nepůsobí zdaleka tak sladce. Dochuť středně dlouhá. Toto víno může ležet v archivu asi 6 let. Opět pěkné, hodnotím 8 body.
Rulandské šedé 2008 výběr z hroznů. Trať U Hájku. Obsah alkoholu 12 %, 36,2 g zbytkového cukru, 7,5 g kyselin, 24 g bezcukerného extraktu, cukernatost při sběru 25 ° NM. Zlatavá barva, vysoká viskozita. Intenzivní vůně medu a přezrálého ovoce. Tělo plnější , chuť velmi lahodná, sametová, zároveň ale pikantní a šťavnatá. Dochuť delší. Další z velmi pěkných vín s možností archivace až 8 let. Dostává 8,5 bodu.
Rosé LAHOFER 2009 kabinet. Obsah alkoholu 9 %, 47,9 g zbytkového cukru, 7 g kyselin, bezcukerný extrakt 21,9 g. Cuvée odrůd Svatovavřinecké, Frankovka a Zweigeltrebe. Světlejší jahodová barva, viskozita nižší. Ve vůně se dají najít jahody a nějaké exotické ovoce. Tělo méně plné, chuť dost sladká, taková šťávička z kompotu. Dochuť kratší. Tohle víno je pochopitelně určeno na letní pití a rychlou konzumaci. Mě moc neoslovilo, ale já celkově roséčka příliš nemiluji, takže tady nemusím být úplně objektivní. Dávám 6 bodů.
            Závěrem tedy konstatuji, že všechna bílá byla velmi vyrovnaná a pěkná a celou akci hodnotím jako velmi povedenou. Z pohledu vínomila mi bylo jen trochu líto obou zástupců vinařství, kteří se snažili vína osazenstvu co nejvíce přiblížit, mezi pasažéry bylo ale těch, které by to nějak více zajímalo, asi jen velmi málo. Většina si to spíše přišla užít, velký úspěch měla cimbálovka, mezi vzorky vín hosté pokuřovali cigarety a prolévali hrdla pivem. Nálada byla výtečná, myslím ale, že mnohým bylo dost lhostejné, jak kvalitní vína pijí. Přesto vypadali všichni velmi spokojeně.
zdymadlo


   

  





Bakchanálie s Chateau Vartely

26. července 2010 v 8:11 | milasko |  Soutěže, ochutnávky, akce
bu

         16.7. se v hotelu Bujnoch v Přelouči konala zahradní ochutnávka vín Chateau Vartely. Toto významné moldavské vinařství je velmi moderně vybavené, což je dáno tím, že je ve vlastnictví ruského ropného giganta Lukoil. Jejich sklepmistr absolvoval vinařská studia v Bordeaux a v Burgundsku. Pěstují jak typické místní odrůdy, tak i ty mezinárodně uznávané. Momentálně připravují otevření nového podniku v Rumunsku, odkud bude snazší export do zemí Evropské unie. Koštování bylo tentokrát spojeno i s dobrým jídlem. Mezi jednotlivými vzorky se podával právě vyuzený kapr na rukolovém salátku s bylinkovým přelivem, hovězí ragú a na závěr banánek v čokoládě. Ochutnali jsme deset vín, šest bílých a čtyři červená. Večerem zasvěceně prováděl hoteliér pan Oldřich Bujnoch, který byl stejně jako jeho asistentka Kateřina oblečený do moldavského kroje.
ka

Feteasca alba 2007, High Quality. Odrůda typická pro Moldávii a Rumunsko, v překladu Dívčí hrozen bílý, které prý také říkají Nezbedná dívka. Světlinká zelenkavá barva, nižší viskozita. Slabší vůně zelených jablek. V těle méně plné, dochuť kratší. Lehké svěží víno, které se hodilo jako zavíňovací vzorek, vhodné pro horký večer, jaký právě panoval. Dal jsem mu 5,5 bodu.
Sauvignon blanc 2006, reserva. Světlinká barva, viskozita střední. Lehká svěží vůně meruňky, středně plné tělo. V chuti též meruňka se zajímavou hořčinkou. Střední až delší dochuť. Dávám 6,5 bodu.
Sauvignon blanc 2008, barrique. Světlinká barva, viskozita střední. Vůně prakticky žádná, v těle středně plné, zvláštní nahořklá chuť. Dochuť kratší až středně dlouhá. Oceňuji 6 body.
Chardonnay 2007. Obsah alkoholu 11 %. Světlejší barva s našedlým nádechem., viskozita nižší. Tělo plnější, jemná máslová chuť, středně dlouhá dochuť. Opět 6 bodů.
Traminer 2007, High Quality. Světlinká barva se zelenkavými odlesky. Viskozita střední až vyšší. Intenzivnější ale trochu divná květinová vůně, snad lilie. V těle plné, dochuť delší. Znovu 6 bodů.
Traminer 2009. Obsah alkoholu 14,5 %. Šedožlutá barva, viskozita střední až vyšší. Intenzivnější, odrůdově typická vůně. V těle středně plné, také dochuť středně dlouhá. Dostalo 7 bodů.
Pinot noir 2009. Poměrně neobvyklá barva, jahodová, spíše odpovídající vínu růžovému než červenému. Viskozita vysoká. Také vůní mi připomínalo růžová vína. Byla poměrně intenzivní a byly v ní mražené jahody. Tělo plnější, jemné třísloviny, dochuť ale krátká. Také 7 bodů.
Cabernet Sauvignon 2008, barrique. Barva velmi tmavá, do fialova. Viskozita vysoká. Středně intenzivní vůně zahradní směsi. Plné tělo, zřetelnější ale sladké třísloviny, středně dlouhá dochuť. Dostalo 7,5 bodu.
Merlot 2008. Zcela tmavá, neprůhledná barva. Viskozita vyšší. Méně intenzivní vůně višní. Ovocná chuť, hezky uhlazené třísloviny. Dochuť kratší až střední. Hodnotím 7 body.
Cabernet Sauvignon 2007 Pastoral, dezertní víno. Obsah alkoholu 16 %, 120 g zbytkového cukru. Barva na pomezí rubínu a granátu. Výraznější vůně černého rybízu a švestek, viskozita velmi vysoká. Plné tělo, sametová chuť, v níž opět dominoval černý rybíz. Dochuť delší. Hezká tečka na závěr, 8 bodů.
za

            Večer to byl tentokrát spíše o takové letní pohodě, dobrém jídle a zajímavém vyprávění, proto jsou mé popisy vín stručnější. Navíc chyběl na zdejších ochutnávkách jinak běžný podrobně vypracovaný degustační list, který byl s ohledem na menší zahradní stolky a spoustu jídla nahrazen jen malým lístkem s nejzákladnějšími údaji. Vína byla spíše průměrná, lehčí, ale vhodně zvolená pro danou akci i mimořádně teplé počasí. Jejich ceny navíc byly skoro neuvěřitelně nízké. Většina z nich stála pouhých 60,-, za což se dá normálně koupit to nejmizernější víno v marketu. Nejdražší byl Pastoral, ovšem cena 150,- je vzhledem ke kvalitě stále ještě velmi přátelská. Jediným problémem bylo, když jsem dopil právě zmíněný těžší Pastoral a "zazdil" to ještě banánkem v čokoládě. Pak jsem od stolku vstával opravdu těžko a nebylo to způsobené alkoholem, vždyť vína byla celkem lehká, nýbrž množstvím velmi dobrého papání.  


Počátky Slovanů. 3. Vztahy k Severoíráncům a Baltům

22. července 2010 v 8:28 | milasko |  Pravěk - archeologické kultury
        
šp1

           Konečně se dostávám k otázce, vytýčené v první části. Jak je to tedy se zařazením slovanských jazyků k satemové větvi? K jazykovým změnám, kdy se u nich na rozdíl od jazyků západní Evropy namísto "k" (kentum) objevilo "s" (satem, sto), došlo až relativně pozdě, podle jazykovědců pravděpodobně v 5.- 6. století n. l., během stěhování národů a to pod vlivem severoíránských kmenů, hlavně sarmatských, které se na dotváření Slovanů určitě podílely.
          
kult

           Zajímavou otázkou je jistě i fyzický vzhled starých Slovanů. Popisy jsou dosti rozporné. Rozšířená představa typického Slovana jako tmavšího krátkolebého typu asi původnímu vzhledu moc neodpovídá. A v dnešní době snad ani takový universální typ popsat nejde. Stačí jen porovnat třeba současného Bulhara a Poláka. Jak je možné, že se od sebe jednotlivé slovanské skupiny tak liší? Předpokládá se, že původní typ byl dlouholebý se světlejší pigmentací. V nových oblastech, které osídlili, byli ale Slované silně ovlivněni původním obyvatelstvem, se kterým se smísili. U nás to byl třeba krátkolebý alpinský rasový typ, na severním Balkánu dinárský. Bulhary hodně ovlivnil thrácký substrát, později pak kočovní Bulhaři, v novějších dějinách v menší míře snad i Turci. Východní Slované asimilovali již v nejstarších dobách baltské a ugrofinské skupiny (Mordva, Muroma, Čuď), později dotvářel jejich typ i silný vliv kočovníků, zejména v období mongolské nadvlády, kdy byla ruská knížectví podřízena Zlaté hordě.
náu

           Poslední nevyjasněnou otázkou, o které bych se ještě zmínil, je vztah k Baltům, kteří patří stejně jako Slované k satemovým Indoevropanům. Často je jazykovědci uváděna teorie o původní baltoslovanské jazykové jednotě. Problém je, že něco podobného nejde doložit archeologickými nálezy. Baltové se od doby bronzové vyvíjeli prakticky samostatně a plynule, reprezentovaní svébytnými archeologickými kulturami, vždy oddělenými od těch, které pokládáme za protoslovanské. I tyto protobaltské skupiny navazovaly na eneolitický lid šňůrové keramiky. Předkové Baltů tedy náleželi také k západnímu areálu Indoevropanů. Kontakty mezi nimi a utvářejícími se Slovany jistě byly poměrně těsné, nešlo ale o nějakou jednotu. To, že nakonec i baltské jazyky patří k satemovým, je asi ještě o něco pozdějšího data než u Slovanů. Vysvětluje se to právě jazykovými vlivy již dotvořených Slovanů. 
šňůrová keramika
        
           
hrad

Vína z vinařství Cono Sur a Ernest & Julio Gallo

18. července 2010 v 11:54 | milasko |  Soukromé koštování, odrůdy
        
CS gallo

         Při jedné rodinné oslavě se sešla vína ze dvou známých velkých vinařství, což samozřejmě vybízelo k srovnání. Jednalo se o chilské vinařství Cono Sur a o Ernest & Julio Gallo z Kalifornie.

      
cono

          Cono Sur je relativně mladé vinařství. Je dceřinnou firmou velmi známého Concha y Toro a velmi rychle se zařadilo na třetí místo mezi chilskými exportéry. Ochutnali jsme Merlot z nižší řady Tocornala cuvée Cabernet Sauvignon - Carmenere z řady Organic - Bicycle. Tato vína jsou pěstována čistě přírodně, bez použití chemických přípravků a mají mezinárodní bio certifikát. Místo postřiků jsou ve vinicích využívány husy, které se živí škodlivým hmyzem a navíc slouží jejich trus jako hnojivo. Druhá část označení - Bicycle - označuje jednak biocyklus, tedy přírodní cyklus zrání révy - a také přírodu nezatěžující dopravu na kolech, kterou využívají i lidé, kteří na vinicích pracují.
         Vinařství E & J Gallo je rodinným podnikem, založeným dnes již zemřelými bratry Ernestem a Juliem. V současné době je největším exportérem vín z Kalifornie. Dělají mnoho různých řad, ale přiznám se, že jejich hierarchie mi uniká. Z Kalifornie jsme ochutnali tři vína, mezi nimiž jasně vynikal Cabernet Sauvignon z oblasti Sonoma County.

Cabernet Sauvignon - Carmenere 2008, řada Organic - Cono Sur, Colchagua Valley, Chile. Označeno jako Organic, na české etiketě jako bioprodukt. Láhev ze zeleného skla byla uzavřena korkem dlouhým 45 mm. Víno zrálo 14 měsíců v sudech z francouzského dubu. Obsah alkoholu 13,5 %. Tmavá višňová barva s fialovými odlesky, viskozita střední. Středně intenzivní vůně višní a švestek. Středně plné tělo, jemná chuť s uhlazenými tříslovinami. Středně dlouhá dochuť. Pěkné víno, které ale mohlo být plnější, dávám 7,5 bodu.
chard

Merlot 2007 řada Tocornal, Cono Sur, Chile. Obsah alkoholu 13 %. Zelená bordo láhev byla uzavřena korkem z drti dlouhým 42 mm. Barva tmavého rubínu, viskozita střední. Méně intenzivní, přitom ale velmi těžce působící vůně. Ovocná, hodně kořenitá s jádry ořechů. Tělo poměrně plné, v chuti trpčí višně. Kratší až střední, trochu nahořkle působící dochuť. Dostává 6,5 bodu.

Cabernet Sauvignon 2008 Ernest & Julio Gallo, Sonoma County, Kalifornie, USA. Tmavozelená, úctyhodně vypadající láhev, kterou uzavíral korek 50 mm dlouhý, odpovídající vyšší řadě. Víno zrálo v dubových sudech. Obsah alkoholu 14 %. Poměrně neobvyklá barva - granát s narezlými odlesky, vyšší viskozita. Intenzivnější vůně černého rybízu a višní. Tělo plnější, chuť velmi příjemná, ovocná s dominujícími višněmi. Třísloviny zřetelnější, ale nepůsobící rušivě. Celkově velmi pěkné víno, kterému dávám 8,5 bodu.

Chardonnay 2006 Ernest & Julio Gallo, Turning Leaf, Central Valley, Kalifornie, USA. Láhev z průzračného skla, plastová zátka. Sytější zlatožlutá barva, vyšší viskozita. Velmi intenzivní široká, sladce působící vůně, v níž lze najít všechno možné ovoce, hlavně ananasy, jablka a broskve. Tělo plnější. Výrazná a přitom jemná ovocná chuť s náznakem kokosu, ale s nepatrnou hořčinkou ve středně dlouhé dochuti. Dal jsem 7 bodů.
gal

Zinfandel 2006 Ernest & Julio Gallo, Family Vineyards, Kalifornie, USA. Tmavozelená bordo láhev uzavřená plastovou zátkou. Obsah alkoholu 13,5 %. Barva granátová , viskozita nižší. Méně intenzivní ale příjemná vůně marmelády z rybízu či ostružin. Tělo středně plné, chuť kořenitá, ovocná, višně, maliny. Sladce působící, hezky uhlazené třísloviny. Dochuť kratší až středně dlouhá. Dostává 7 bodů.

            Jak je vidět, nadílka z obou Amerik byla pěkná, vcelku vyrovnaná. Rozdíly mezi vyššími a nižšími řadami se logicky projevily přiměřeně i v kvalitě, celkově u mě mírně vyhrálo vinařství Ernest & Julio Gallo, hlavně díky velmi pěknému Cabernetu Sauvignon.
CS k

Vína, která přinesl červen

14. července 2010 v 15:16 | milasko |  Soukromé koštování, odrůdy
Rš

          V červnu jsem ochutnal celkem různorodé vzorky vín, ať už co se týče místa původu, barvy,
porto
či zbytkového cukru. Všem šesti vínům jednoznačně kralovalo Sylvánské zelené ze ZD Sedlec.

Ruby Porto - Gilberts. Vila Nova de Gaia, Portugalsko. Láhev o obsahu 0,5 l, 20 % alkoholu. Víno bylo vyrobené z odrůd Touriga Franca, Touriga Nacional, Tinta Barroca, Tinta Roriz. Zrálo tři roky v dubových sudech. Rubínová barva, velmi vysoká viskozita. Ovocná, zoxidovaně působící vůně. Plné tělo, velmi sladká ovocná chuť, delší dochuť. Dávám 7,5 bodu.

Rulandské šedé 2007 výběr z hroznů - Mikrosvín Mikulov. Vinařská obec Dolní Dunajovice, viniční trať Zimní vrch. Řada Traditional line. Obsah alkoholu 13,5 %, zbytkový cukr 8,2 g, kyseliny 6,3 g, bezcukerný extrakt 21,2 g. Suché víno na hranici s polosuchým. Zelená Bordo láhev. Sytě zlatá barva s lehkými narůžovělými odlesky, viskozita střední. Příjemná středně intenzivní vůně smetanových tónů a růží. Plnější tělo, kořenitá velmi svěží a pikantní chuť, dochuť středně dlouhá až delší. Dávám 8 bodů.
kagor

Kagor - Lion-Gri, Kišiněv. Moldávie. Dezertní víno. Atypická láhev zdobená pytlovinou, korek z drti. Vyrobeno z odrůdy Cabernet Sauvignon. Obsah alkoholu 16 %. Barva hodně tmavě granátová, velmi vysoká viskozita. Vůně nepříliš intenzivní, náznak černého rybízu, ale také jitrocelový sirup. Sice hodně sladká, ale ne nepříjemně působící chuť s jistou svěžestí, připomínající opět černý rybíz. Dochuť dlouhá. Dostalo 7,5 bodu.

Les Safres 2009 - Cave de Bonnieux Appellation Luberon controlée, Francie. Vyrobeno z odrůd Grenache blanc a Clairette. Víno z oblasti Cotes du Luberon. Zlatá medaile Concours géneral agricole Paříž 2010. Obsah alkoholu 13 %. Průzračná láhev burgundského typu. Barva velmi světlá, viskozita střední. Vůně méně intenzivní, poměrně neobvyklá, takový trochu hořčí ananas. V těle středně plné, chuť květinově ovocná, dochuť středně dlouhá. Celkem zajímavé víno, dávám 7,5 bodu.

Rulandské modré 2006 pozdní sběr - České vinařství Chrámce. Tmavá Bordo láhev uzavřená 40 mm dlouhým korkem (plátek - drť - plátek). Obsah alkoholu 12 %. Barva višňová s nádechem do cihlova, vyšší viskozita. Divná, trochu jakoby zapocená vůně, vzdáleně připomínající červený rybíz. Tělo středně plné. Chuť mi přišla dost neharmonická, nepříjemně vystupovaly třísloviny i kyseliny, dochuť kratší. Dávám 5,5 bodu.
sylván

Sylvánské zelené 2007 pozdní sběr - Sedlecká vína, ZD Sedlec u Mikulova. Vinařská obec Sedlec, viniční trať Kotel. Sedlecká vína jsem zatím moc nekoštoval. Proto mě dost potěšilo, když jsem tuto láhev dostal od známých. Byla to příjemná změna oproti obvyklým "templářům" a "motýlkům". Docela jsem se těšil a nakonec jsem vůbec nebyl zklamaný. Láhev z průzračného skla byla uzavřena korkem dlouhým 45 mm (plátek - drť - plátek). Hezká sytá zlatožlutá barva, která pěkně prosvítala lahví. Viskozita vysoká, obsah alkoholu 13 %. Na etiketě jsem se dočetl, že bych měl očekávat: " kořenitou vůni po zavadajících bylinách na posečené louce". Tak to jsem tam sice nenašel, nicméně mě vůně rozhodně nezklamala. Byla středně intenzivní, příjemná, velmi široká, spíše však ovocná než bylinná. Našel jsem v ní ananas, maliny a pak taky černý bez. Velmi extraktivní, plné víno s pikantní kořenitou chutí s náznakem meruněk. Určitě jedno z nejlepších bílých vín, jaká jsem v poslední době pil. Rozhodně bych ho mohl doporučit k vyzkoušení. Poctivých 8,5 bodu.
RM

            Tak o posledním víně jsem se rozepsal po zásluze nejpodrobněji. Je možné si jen přát, aby podobných bylo více. Ovšem ani Rulandské šedé z Mikrosvínu rozhodně nebylo k zahození.




lub

Čína – budoucí producent kvalitních vín?

8. července 2010 v 6:05 | milasko
great
grea1

           Některá fakta o vinařské Číně je prostě nutné brát v úvahu. Spotřeba vína zde zřetelně roste, i když množství na osobu je ještě velmi nízké. Hong Kong se stal největším vinařským aukčním centrem světa. Přibývá bohatých i velmi bohatých Číňanů, kteří si mohou dovolit kupovat i ta nejdražší vína. Vláda podporuje zájem o víno, sleduje ale přitom hlavně rozvoj domácího vinařství.
            Zatím je zde zřetelně větší zájem o červená vína, přičemž starší muži dávají přednost francouzským a nejkvalitnějším domácím, ženy a mladší muži jsou zvědavější i na vína z jiných zemí. Vedle Francie už mají na čínském trhu dobré pozice vinaři z Austrálie a Chile, zatímco třeba Itálie nebo Španělsko poněkud zaostávají.
            Světoví výrobci vína zatím na Čínu pohlížejí jako na zajímavé odbytiště, nelze ale zapomínat na to, že tato země už se zařazuje mezi přední vinařské mocnosti z hlediska celkového objemu produkce. Nyní se pohybuje na čtvrtém až šestém místě. Jsou odhady, že do 50 let by se mohla stát vůbec největším výrobcem na světě. Produkce je zatím pozoruhodná spíše množstvím než kvalitou. To se ale může relativně brzo změnit. Z mnoha jiných odvětví je vidět, že se Číňani dokážou poměrně velmi rychle přiučit jinde.
grace

            Momentálně působí v Číně asi 500 vinařství, která obhospodařují přibližně 50 000 ha vinic v různých klimatických podmínkách. Domácí produkce zatím není schopna uspokojit poptávku, hlavně co se kvality týče. Největšími podniky jsou Changyu, Dynasty a Great Wall, z nichž ani jeden se na kvalitu moc neorientuje, což platí i o vínech určených na export. Výjimkou jsou nevelké série, určené pro domácí stranickou elitu. Jinak ale celkem nic nenutí tyto giganty, aby se nad kvalitou nějak zamýšleli, protože svou masovou produkci celkem snadno udají. Z větších podniků mají poněkud lepší úroveň Dragon Seal, CITIC a Niya, které vyrábějí víno z mezinárodně uznávaných odrůd. Nejlepší kvalitu lze ale najít u spíše menších vinařství, jako je třeba Grace Vineyard, kde působí zahraniční konsultanti a vznikají poměrně hodnotná a také dosti drahá vína (za 10-60 dolarů), několikanásobně dražší než u výše uvedených gigantů. Vína údajně připomínají ta z Bordeaux.
           
          Z mezinárodních odrůd jsou zatím nejlepší výsledky s Chardonnay a Riesling, poměrně slibné se zdají Tempranillo, Gamay, Merlot a Muscat, zatímco Cabernet Sauvignon zde asi není vzhledem ke klimatu příliš perspektivní. Cesta k masovější produkci vín, která by byla ve světě uznávaná, bude asi ještě delší, nicméně nejde Čínu v tomto směru podceňovat.
grea3

Počátky Slovanů. 2. Vývoj od konce doby bronzové do stěhování národů

6. července 2010 v 8:31 | milasko |  Pravěk - archeologické kultury

korčak

          Ke konci doby bronzové se lužická kultura začala štěpit na několik menších regionálních skupin, z nichž pro další vývoj byla důležitá pomořská se skříňkovými hroby. Od 7. století př. n. l. oslabují lužickou kulturu nájezdy kočovných Skythů z východu. V 6. stol. př. n. l. se v Polsku rozšířila pomořská kultura, která převrstvila další místní skupiny. Nově vzniklý lid, pro nějž je typické, že překrývá urny velkými zvonovitými nádobami, se pak šíří v 5.-2. stol. př. n. l. dále, a to jednak na západ k Odře a na východ do Volyně a pripjaťského Polesí.
luž


          V 1. století př. n. l. se pak v Polsku a na Ukrajině objevuje kultura przeworská, která obsadila i některé oblasti v maďarském Potisí. Ta byla pravděpodobně alespoň částečně praslovanská, i když se na ní zcela určitě podíleli i Germáni, zejména Vandalové. Přibližně na její teritorium lokalizovali antičtí autoři Tacitus a Plinius Venedy.
prze

            Przeworské kultuře byla příbuzná zarubiněcká na Ukrajině, obecně považovaná za praslovanskou, přičemž se uvažuje o návaznosti na kultury třtiněckou, lužickou, komarovskou, bělogrudovskou a černoleskou. Šíří se z Volyně a Polesí do Podněsteří a zřejmě asimiluje některé severoíránské skupiny, tedy Skythy a Sarmaty.
            Ve 2. století n. l. se od Donu do Podněsteří a Podněpří šíří kultura černjachovská. Ta zřejmě představuje etnicky velice pestrou směs s prvky slovanskými, germánskými, dáko-getskými, pozdně skythskými a sarmatskými. I u ní jsou prokázány kontakty s kulturou przeworskou. Zanikla koncem 4. stol. n. l. v souvislosti s vpádem Hunů do Evropy. Przeworská, zarubiněcká a černjachovská představují tedy tři blízké kultury, částečně praslovanské, vyvíjející se v době předcházející stěhování národů. Původní slovanské názvy řek a míst přitom dosti dobře odpovídají jejich umístění - nacházejí se mezi Odrou, Vislou, Pripjatí, Dněprem a Dněstrem. Tradičně uváděnou pravlast Slovanů mezi řekami Dněprem a Vislou na pomezí Ukrajiny a Polska je zřejmě třeba posunout ještě poněkud západněji, tedy Dněpr - Visla - Odra, prakticky na celé území Polska, kam se ostatně během stěhování národů téměř nikdo nový nepřistěhoval.
            V průběhu stěhování národů se ze své pravlasti náhle vynořily slovanské kmeny a osídlili rozsáhlá území od dolního Labe na severozápadě až po Peloponéský poloostrov na jihu. Během přesunů se postupně začaly vydělovat tři větve - tedy Slované západní, východní a jižní. Gótský historik Jordanes hovoří v 6. století o Venedech, kteří se dělí na Sklabeny (Sklaveny), sídlící mezi Vislou, Dněstrem a Dunajem a poněkud odlišné Anty, žijící mezi Dněstrem a Dněprem.
peňkovka

            Kulturu historických východních Slovanů na území od východních Karpat po Pripjať a Dněpr představuje keramika typu Korčak z 5.-7. století n. l., částečně navazující na zarubiněckou kulturu. Typu Korčak je velmi blízká keramika pražského typu ve střední Evropě, tedy v oblasti, kde se dotvářeli západní Slované. Na dolním Dněpru a Dněstru se v té době rozvíjel poněkud odlišný typ Peňkovka, částečně navazující na černjachovskou kulturu. Tato oblast odpovídá umístění Antů, což byli zřejmě poslovanštělí Sarmaté. Jejich říše, zničená počátkem 7. století Avary, bývá někdy pokládáná za nejstarší slovanskou.
          Nejstarší památky jižních Slovanů navazují hlavně na typ Korčak, částečně i na Peňkovku. Nálezy navazující na pražský typ nebyly dosud objeveny, přesto se předpokládá, že sem určité skupiny ze severozápadu přišly, čemuž nasvědčují shody jmen Chorvatů - Charvátů a Srbů a také legendy o jejich původu a stěhování.
       
pražský typ

   

Ochutnávka Vinařství Štěpán Maňák

2. července 2010 v 7:06 | milasko |  Soutěže, ochutnávky, akce
Maňákovi

         15.6. se v pardubické vinotéce Vinný šenk konala ochutnávka Vinařství Štěpán Maňák Žádovice. Toto vinařství ze Slovácka má velmi dobrý zvuk a v poslední době získala jeho vína významná ocenění na prestižních mezinárodních vinařských soutěžích, jako například AWC Vienna 2010. Ochutnávkou provázel sám vinař, jemuž asistoval jeho syn. Přivezli skutečně bohatou kolekci třinácti vzorků, převážně ještě mladých vín ročníku 2009. Podrobnější analytické údaje nebyly na degustačním listu uvedeny, pan Maňák je většinou říkal, někdy ovšem jen přibližně, z hlavy. Něco jsem však nestihl zaznamenat, protože se nalévalo v docela svižném tempu.
Veltlínské zelené 2009 pozdní sběr. Začali jsme suchým vínem (na hranici), které získalo zlatou medaili na Vinařských Litoměřicích, tedy velmi slušný zavíňovací vzorek. Cukernatost při sběru 21,5 °, 8,1 g zbytkového cukru, 6 g kyselin.Barva světlejší, jiskrná, viskozita střední. Trochu sladce působící, středně intenzivní ovocná vůně. Také chuť byla svěží, ovocná, tělo středně plné. Dochuť byla středně dlouhá. Spolu s následujícím vínem bylo nejlevnějším ze všech, poměr kvalita a cena pak vycházel velmi dobře. Ohodnotil jsem 6,5 body z deseti možných.
Neuburské 2009 pozdní sběr, polosuché. Cukernatost při sběru 21,2 °, 11,5 g cukru, 5,6 g kyselin a 12,5 % alkoholu. Barva světlejší zlatavá, viskozita nižší až střední. Vůně na mě působila dost cize, podle vinaře měla být kouřová. Lehčí víno, v chuti náznak malin, dochuť středně dlouhá. Jediné víno z ochutnávky, se kterým jsem měl trochu problémy, oslovilo mě jednoznačně nejméně. Dal jsem jen 5 bodů.
Sylvánské zelené 2009 pozdní sběr, polosuché. Vinařská obec Žádovice, viniční trať Fěruňk. Cukernatost při sběru 23 °, 10,9 g zbytkového cukru, 5,8 g kyselin, 13 % alkoholu. Víno dostalo zlaté medaile na Weinparade Poysdorf a Festwine Brno. Odrůda, která byla kdysi na Moravě velmi rozšířená, je dnes poměrně vzácná. Přesto se opakovaně přesvědčuji o tom, že se z ní dají dělat velmi pěkná vína. Barva velmi světlá, skoro vodová se zelenkavými odlesky, viskozita nižší. Méně intenzivní, ale příjemná nasládlá vůně. V těle poměrně plné, zajímavá hořkosladká chuť, působící velmi svěže. Středně dlouhá dochuť. Víno, které by se určitě velmi dobře pilo, se mi dost líbilo - a jak se na konci ochutnávky ukázalo - nejenom mě. Ocenil jsem na 7,5 bodu.
Chardonnay 2009 pozdní sběr, polosuché, sur lie. Cukernatost při sběru 22 °, obsah alkoholu 13 %, 9,3 g zbytkového cukru a 6,2 g kyselin.Vinařská obec Kostelec, viniční trať Stará hora. Opět velmi světlá, skoro vodová barva se zelenkavými odlesky, viskozita střední. Intenzivnější těžká vůně, připomínající nějaký parfém. V těle méně plné. V bylinné chuti jsem našel lipový květ a jasmín. Dochuť byla kratší. Na toto víno se názory docela rozcházely, já jsem mu dal 7 bodů.
bílá

Hibernal 2009 výběr z hroznů, polosladké. Cukernatost při sběru 25 °, obsah alkoholu 13 %, 19,9 g zbytkového cukru a 6,3 g kyselin. Tato poměrně mladá odrůda si postupně začíná získávat oblibu, i když je zatím dost vzácná. Sám pan Maňák říkal, že se hrozny shánějí těžko a draze. Barva zlatavá s šedavým nádechem. Středně intenzivní, ale dost nejasná vůně. Tělo plné, v chuti hodně sladké, až poněkud mdlé. Dochuť delší až dlouhá. Ode mě dostalo 6,5 bodu.
Rulandské šedé 2009 výběr z hroznů, polosladké. Vinařská obec Žádovice, viniční trať Fěruňk. Cukernatost při sběru 25 °, obsah alkoholu 12 %, 35,2 g zbytkového cukru a 5,3 g kyselin. Světlinká barva se zelenkavými odlesky, viskozita nižší až střední. Víno skoro nevonělo, mělo ale plné tělo, sladkou chuť po zralých hroznech a dlouhou dochuť. Možná barvou a vůní-nevůní trochu netypický vzorek této odrůdy, který ale určitě nebyl špatný, dal jsem 7 bodů.
Pálava 2009 výběr z bobulí, sladké. 46,6 g zbytkového cukru, 5,4 g kyselin, 13 % alkoholu. Dostalo zlatou medaili na Weinparade Poysdorf a na Festwine Brno bylo vítězem poháru. Barva světlinká, viskozita ale velmi vysoká. Vůně celkem lehká a docela svěží. V těle plné, chuť nesmírně příjemná, bohatá, vyrovnaná, nepůsobící přehnaně sladce. Dochuť delší. Z bílých nejlepší, dostalo 8 bodů.
Tramín červený 2009 výběr z bobulí, sladké. S cukry jsme šli ještě výše, až na 58,9 gramů, 5,3 g kyselin, 12 % alkoholu. Zlatá medaile na Weinparade Poysdorf a vítěz poháru na Festwine Brno. Sytější zlatá barva, viskozita střední. Vůně typická odrůdová. Tělo plnější, chuť přece jen ve srovnání s předchozím vzorkem už dost sladká. Dochuť delší. Tentokrát 7,5 bodu.
Rulandské modré rosé 2009 výběr z hroznů, polosladké. Získalo Stříbrnou medaili na Weinparade Poysdorf a bylo vítězem poháru na Vinum Juvenale. Hrozny nepocházejí ze Slovácka , nýbrž z Mikulovska. Vinařská obec Popice, viniční trať Sonberk. Cukernatost při sběru 24,4 °, obsah alkoholu 14 %, 13,7 g zbytkového cukru a 5,8 g kyselin. Barva až nezvykle světlá, viskozita nižší. Jemná vůně s náznakem banánu. Zajímavá chuť se zvláštní příjemnou hořčinkou a také s náznakem banánu. Dochuť delší. Povedené rosé, dostalo 7 bodů.
Modrý Portugal 2009 pozdní sběr, suché. Cukernatost při sběru byla 22 °, 4,4 g zbytkového cukru, 5,4 g kyselin, 12 % alkoholu. Barva hodně tmavého rubínu, viskozita vysoká. Vůně intenzivní, jogurt s lesním ovocem. Překvapivě zřetelnější třísloviny. Dochuť středně dlouhá. Po Rulandském šedém další vzorek, který vzhledem k odrůdě působil hodně netypicky jak ve vzhledu, tak i v chuti. Naslepo bych asi ani Portugal nehádal. Ohodnotil jsem 6 body.
Cabernet Moravia 2009 pozdní sběr, suché. Vinařská obec Žádovice, viniční trať Fěruňk. 2,4 g zbytkového cukru, 4,7 g kyselin, obsah alkoholu 13 %. Barva velmi tmavá, do fialova, viskozita vysoká. Intenzivní nasládlá borůvková vůně Středně plné tělo, harmonické, příjemně kořenité. Střední až delší dochuť. Dostalo 7 bodů.
Merlot 2008 výběr z hroznů, barrique, suché. Víno bylo oceněno zlatou medailí na soutěži Vino Ljubljana a stříbrnou na Valtických vinných trzích. Cukernatost při sběru 24 °, 2,4 g zbytkového cukru, 5,8 g kyselin, 13 % alkoholu. Víno leželo 12 měsíců v barikových sudech. Granátová barva, viskozita vysoká. Vůně marmelády z černého rybízu, velmi intenzivní a příjemná. Skvělá ovocná chuť, vyrovnaná, pikantní, višně, černý rybíz. Středně dlouhá dochuť. U mě nejlepší víno ochutnávky, opravdu povedený moravský Merlot. Dal jsem mu 9 bodů.
Cabernet Sauvignon 2008 výběr z hroznů, barrique, suché. Zlaté medaile z Valtických vinných trhů a z Weinparade Poysdorf. Víno leželo 12 měsíců v barikových sudech. Obsah alkoholu 13 %, cukernatost při sběru 24,2 °, 1,9 g zbytkového cukru, 4,9 g kyselin. Granátová barva s nádechem do rezavá, vyšší viskozita. Středně intenzivní, typická vůně černého rybízu, josta a trocha kouře po barikovém sudu. Uhlazené a přitom pikantní víno. Velmi pěkné, i tentokrát 9 bodů.
směs

            Pan Maňák naléval přiměřené dávky, docela dost zbylo na konec na individuální přechutnávání. Bylo dobře vidět, která vína nejvíce zaujala. Protože jsem nevystartoval okamžitě, zajímavé Sylvánské zelené už se na mě nedostalo.
            Na závěr ještě pár slov o vinaři a vinařství. Pan Maňák začal s výrobou vína v menším množství v roce 1992, plně profesionálně od roku 1994, kdy také nakoupil nové vinice. Těch má asi 10 ha, hlavně v obci Kostelec. Sklízí přibližně 2 kg hroznů z keře. Celkově získá asi 50 tun vlastních hroznů, dalších 120 tun dokupuje. 90 % produkce lahvuje, ročně je to asi 100-120 000 lahví. Hrozny nakupuje,
jak sám říká, skoro po celé Moravě. Tvrdí, že původ hroznů není tak důležitý jako technologie a použité kvasinky. Používá kvalitní dražší korky. Zaujala mě informace o jeho účasti na testování různých typů uzávěrů vína. Vyhrály kvalitní korky, poměrně dobře dopadly šroubovací uzávěry, zatímco plastové zátky po ročním použití propadly.
            Akce byla tedy zajímavá co se týče koštovaných vín i vyprávění. Všechna vína byla přívlastková. I ta, která byla zařazena jako suchá, měla poněkud vyšší zbytkové cukry, vyrovnané ale vyššími kyselinami. To je ale směr, kterým se dnes vydává hodně vinařství, protože zákazníci si to žádají. Jak je vidět z mého bodového hodnocení, skoro všechna vína se mi líbila. Možná trochu překvapivě ale vyhrála červená.