Starověká Sýrie. 1. Počátky civilizace v syrskopalestinské oblasti

22. srpna 2010 v 9:03 | milasko |  Starověký Orient
       
jericho3

         
jericho2

Území, ležící mezi Malou Asii a Egyptem a ohraničené Středozemním mořem a Eufratem, se ve starověku označovalo jako Sýrie. Jedná se tedy o oblast podstatně větší než současný stát s tímto jménem. Protože ale v minulosti prakticky nikdy netvořilo samostatný stát, ale buď bylo rozděleno na několik více či méně samostatných celků, nebo bylo pod nadvládou některé sousední mocnosti. Většinou opět ne celé, ale častěji rozdělené mezi několik říší. Proto také pojmenování značně kolísá a pod pojmem Sýrie se může skrývat celé toto území, případně bývá děleno na Fénicii a Palestinu, označováno jako Syropalestina nebo velká Sýrie. Někdy se ale jako Sýrie označuje pouze území na východ od Palestiny a Fénicie. To samozřejmě dost ztěžuje výklad a chápání dějin tohoto regionu. Pokud některý sousední panovník provedl tažení do Sýrie, případně Sýrii dobyl, není příliš jasné, o čem je vlastně řeč. A obráceně: o úplně stejném tažení se může psát, že směřovalo do Sýrie nebo také do Fénicie. Fénicií se obvykle rozumí oblast mezi Ugaritem a Akkonem, dále na jih ležela Palestina. V celé oblasti se velmi brzy vytvořilo mnoho bohatých a vyspělých městských států, větší a trvalejší celky byly však spíše výjimkou, což sousedům usnadňovalo výboje.




megiddo


         
mapa

Již v 8. tisíciletí před naším letopočtem se zde objevily první protoneolitické osady (předkeramický neolit). Lov sice hrál v obživě zdejších obyvatel ještě mírně převažující úlohu nad zemědělstvím, jeho role se ale postupně snižovala. Osady , jako bylo z bible dobře známé Jericho, se už začínají obklopovat hradbami. Spolu s územími na horním toku Eufratu a Tigridu patří tato oblast ke kolébkám zemědělství. To zde plně převládlo od 6. tisíciletí, kdy se také začala vyrábět keramika. Koncem 4. tisíciletí př. n.l. sem přicházejí západosemitské kmeny Kanaanejců, které si začínají vytvářet první skutečná města, jako např. Ugarit, Byblos, Megiddo. Jericho mělo v této době hradby silné 8 metrů! Zároveň zde začala doba bronzová. Města si záhy vytvořila městské státy. Město, které byl hospodářským, náboženským a politickým centrem určité oblasti, ovládlo nevelké zemědělské zázemí.
megiddo brána

          Od 3. tisíciletí př. n. l. se zde projevují jak kulturní, tak i politické vlivy sousedních vyspělých zemí - Egypta a Mezopotámie. Jsou prokázány kontakty mezi Byblem a Starou říší v Egyptě, ve 24. a 23. stol. př. n. l. do Sýrie úspěšně útočí králové Akkadů z Mezopotámie, Sargon a Narám-Sín. Brzy poté ale následoval mohutný vpád dalšího západosemitského obyvatelstva, Amorejců, kteří zřejmě pod vlivem sucha opustili svá předchozí sídla v polopouštních oblastech Přední Asie a pronikli do Mezopotámie a Sýrie. Byli podstatně primitivnější než předchozí syrské obyvatelstvo, jednalo se o pastevce, kteří městskou civilizaci neznali a také většinou měst v Sýrii zničili. Další početnou skupinou, která se zřejmě na přelomu 3. a 2. tisíciletí usadila zejména v severních částech Sýrie, byli Churrité, obyvatelstvo etnicky nezařaditelné, jazykově snad blízké některým dnešním kavkazským národům.





































naramsin
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Margarita Margarita | Web | 22. srpna 2010 v 10:46 | Reagovat

Přeji moc pěkný den! Je to zajímavé a ty fotky jsou pěkné!

2 Margarita Margarita | Web | 24. srpna 2010 v 10:03 | Reagovat

Přeji moc pěkný den, ženy jsou také potvůrky, ne jen muži mají své zápory a klady, předci se nebudu stále jen trefovat do mužů i máme své. Včera jsem si to u vás víc prohlížela a koukal co tu máte zajímavých informací z dávných dob. Polabští slované a Starověký orient moc pěkné, já pocházím od šest km. od Libáně a tam v lesích kolem jsou trasy kudy naši předkové putovali, je to dokonce značené, kdo to tam nezná ani netuší ale jsou tam kamenné kříže. Máte moc zajímavý blog, jen vínu se vyhýbám, tomu nerozumím a ani ho moc nepiji jen příležitostně. :o)

3 Margarita Margarita | Web | 24. srpna 2010 v 15:50 | Reagovat

Milan nás ráno vyděsil svým článkem, když jel na kontrolu do nemocnice, ale bohužel, psal z nemocnice že to nedopadlo a zůstává tam, bohužel!

4 Margarita Margarita | Web | 24. srpna 2010 v 21:19 | Reagovat

Na úvod prosím nevykejte mi,Milánek zavřel knihu protože, nestíhal odpovídat na, což je pochopitelné, v nemocnici měl zůstat aspoň do rána, ale je již doma, doma je prostě doma. Růžové to není to je jasné, musí odpočívat, psala jsem si s ním na Skype a byl v dobré náladě, celkem v pohodě, cítí se dobře. Přeji moc pěkný večer!Když se vrátil dopsal článek, co ráno v jedenáct napsal.

5 Dvořák Dvořák | E-mail | 4. září 2012 v 20:00 | Reagovat

Encyklopedie starověkého Předního východu
Jiří Prosecký a kolektiv
Info a běžná cena: vázaná, 447 s., 650 Kč
Téma: encyklopedie
Vydáno: 1999

Kolektiv pracovníků Orientálního ústavu AV ČR, Filozofické fakulty UK, Náprstkova muzea a dalších pracovišť sestavil i ve světovém měřítku unikátní encyklopedii, která zaplnila citelnou mezeru a stala se dlouho očekávaným protějškem hned několika slovníků o antickém starověku. Abecedně řazená, esejisticky psaná hesla se zabývají osobnostmi (včetně biblických), dějinami, národy a kmeny, náboženstvím a mytologií, literaturou a písmem, vědou a technikou a dalšími reáliemi. Slovník zahrnuje oblast od Malé Asie a Palestiny po Indii, od Arábie po Střední Asii, a to od nejstarších dob po dobytí oblasti Alexandrem Velikým. Součástí textu je i řada chronologický tabulek panovníků a množství názorných ilustrací včetně barevné přílohy. Kniha pro svou vědeckou i popularizační hodnotu získala Hlavní cenu Akademie věd ČR.

http://www.ikarmel.cz/img/obalky/LBR0006.jpg

6 milasko milasko | E-mail | 5. září 2012 v 6:32 | Reagovat

[5]: Znám.

7 Dvořák Dvořák | E-mail | 5. září 2012 v 7:53 | Reagovat

Nepřekvapuje, bylo uvedeno pro čtenáře vašeho super blogu.

8 Dvořák Dvořák | E-mail | 15. prosince 2013 v 16:11 | Reagovat

Quatna - neznámá říše Cuhritů BILD DER WISSENSCHAFT, Vydáno dne: 22. 04. 2004

Kulturní historie lidstva stále přináší nové zajímavé objevy a někdy nás archeologické nálezy skutečně překvapí. Třeba tehdy, když se nějaká kultura objeví tak říkajíc z ničeho nic.

Záhadný národ neznámého původu se na scéně dějin objevil zhruba 3000 let před našim letopočtem. Jeho stopy mohou archeologové sledovat po další dvě tisíciletí, z toho sto padesát let patřil k rovnocenným soupeřům Babylonu a Egypta.

Geografickou základnou Churritů byly úrodné nížiny dnešního severního Iráku a Sýrie. V šestnáctém století př. n. l. tu vytvořili jednotný stát Mitanni, který zprostředkoval mezopotamskou kulturu maloasijským Chetitům. Nejnovější informace o Churritech přinášejí archeologické výzkumy pahorku Tell Mozan nedaleko tureckých hranic. Američtí manželé Giorgio a Marilyn Buccellati tu již v roce 1984 nalezli zlomky hliněných pečetí, většinou však jen v malých úlomcích. Naštěstí se často opakovaly otisky stejných pečetních válečků, takže se velkou část z nich nakonec podařilo rozluštit. Jedna z pečetí patřila Tupkišovi, králi města Urkiš. Archeologové jsou přesvědčeni, že právě Tell Mozan je starověký Urkiš, významné správní středisko a město bohů, které se v sumerských a akkadských dokumentech objevuje již od roku 2200 př. n. l.

Zprávy o churritských městských státech se v asyrských a babylonských pramenech objevují nejméně od roku 1800 př. n. l. Města tvořila celý řetězec, od Ugaritu na pobřeží Středozemního moře přes Alalach a severní tok Eufratu a Tigridu k jezeru Van a dále na jih k městu Nuzi. Podle názoru vědců vyplnila ekonomická a politická centra Churritů mocenské vakuum po zániku akkadské říše. Z mnoha známých měst jsou jen některá přesně lokalizována a jen malá hrstka archeologicky prozkoumána. Z drobných městských států vznikla kolem roku 1470 př. n. l. jednotná říše Mitanni.

Při hledání původu a příbuzenských vztahů Churritů nedokázalo úsilí archeologů ani ve spojení s jazykovědci dosud přinést definitivní odpovědi. Při psaní textů používali churritští písaři většinou akkadštinu, která byla tehdy mezinárodním dorozumívacím jazykem Blízkého východu. Klíčem k poznání dávno vymřelého churritského jazyka by mohly být delší souvislé texty, případně dvojjazyčné nápisy, nic z toho se však mezi dosavadními nálezy neobjevilo. Ve zlomcích krátkých textů je zachováno asi 2000 slov, z nichž pět set až tisíc lze s určitou pravděpodobností identifikovat. Nejnovějším obohacením sbírky churritských textů je nedávný nález ze západní Sýrie (Quatna). V řadě textů se prolínají churritská slova s akkadskými, podobně jako jsou dnešní jazyky prostoupeny anglicismy. Rozluštěné texty popisují například inventář jedné dvorní dámy (dvě stě zlatých nožů, dvě stě nožů z lapis lazuli aj.).

Nejrozsáhlejším churritským textem je dopis nalezený ve staroegyptském diplomatickém archivu z el-Amarny. Na pěti stech řádcích shrnuje jednání o sňatku mitannské princezny s faraonem Amenhotepem III. (14. století př. n. l.). Právě tato písemná památka (dnes v Muzeu Přední Asie v Berlíně) podnítila vědecké znovuobjevení churritského národa. Dalším pramenem jsou zprávy z chetitských archivů v bývalém hlavním městě Chattušaš. Po dobytí sousedního státu kolem roku 1340 př. n. l. Chetité převzali spolu s mnoha prvky churritské kultury i kompletní panteon porobeného protivníka. Vědci v tomto překvapivém kroku spatřují politické rozhodnutí vládnoucí vrstvy. Po zániku chetitského státu uctívání starých churritských bohů totiž rychle skončilo.

Nálezy v Tell Mozan umožňují sledovat vývoj Churritů daleko před vznikem jednotného státu. Objevené město mělo již kolem roku 2600 př. n. l. mohutnou hradbu zřejmě z ještě dřívější doby. Výzkum odkryl také velký chrám z doby kolem 2250 př. n. l. a osídlení spodní části města s nálezy ze třetího tisíciletí.

Buccellati se soustřeďuje především na palácový okrsek, neboť doufá v nález písemného archivu. Zatím se podařilo odkrýt pouhou pětinu, naděje na zajímavé nálezy tedy trvá. Výkopy v obytném areálu a v chrámovém okrsku řídí německý archeolog Peter Pfälzner - nálezy z této části potvrzují tisíciletou kontinuitu osídlení mezi lety 2600 a 1600 př. n. l.

Chrám postavený asi v letech 2800 až 2700 př. n. l. byl situován v oválu o rozměrech 120 krát 75 metrů obehnaném zdí. Jsou to mnohem větší rozměry, než mají obdobné ovály z území jižní Mezopotámie. Uvnitř stála terasa z nepálených hliněných cihel o půdorysu 40 krát 40 metrů a výšce deset metrů. Vedla k ní šestnáct metrů široká rampa a v horní části schodiště se čtyřiadvaceti stupni.

Město Urkiš bylo rozlohou 135 hektarů největším městem doby raně bronzové na území dnešní Sýrie. Žilo v něm kolem padesáti tisíc obyvatel. Po obvodu bylo chráněno dvěma hradbami vysokými šest a širokými osm metrů. Pravidelná uliční síť ukazuje, že město nevzniklo ze starší vesnice, ale bylo naplánováno a od základů vybudováno. Kolem roku 1800 př. n. l. bylo opuštěno, chrám se však užíval nadále zhruba do roku 1300 př. n. l.

Vládu Tupkiše, nejstaršího doloženého krále města Urkiš, a jeho manželky Uqnitum pomohl časově zařadit senzační nález manželů Buccellatových. V roce 1999 se jim podařilo složit z dvaadvaceti úlomků otisk pečetního válečku se dvěma jmény: „Tar’amAgade, dcera Narámsína, krále Akkadu“. Dcera významného akkadského vládce (panoval asi 2210 - 2175 př. n. l.) se zřejmě do churritské vládnoucí dynastie dostala sňatkem. Protože její pečeti byly ve vrstvách jen o něco mladších než zmínka o Tupkišovi, řadí profesor Pfälzner jeho vládu do doby kolem roku 2200 př. n. l.

Zprávy o vrcholném období churritských dějin - státu Mitanni jsou mnohem skromnější. Dodnes se nepodařilo lokalizovat jeho hlavní správní středisko Wašukanni s předpokládaným písemným archivem. Nejžhavějším kandidátem je v současné době Tell Fecheria na turecko-syrské hranici. Toto churritské město bylo v minulosti mnohokrát vyvráceno a znovu vystavěno - nejprve Chetity, pak Asyřany a nakonec Římany. Systematické odkrývání jednotlivých vrstev probíhá velmi pomalu, a tak na případný objev mitannské metropole budeme možná čekat ještě desítky let.

9 milasko milasko | 15. prosince 2013 v 22:21 | Reagovat

Mitanni a Mitannci mě dost zajímají, ale u nich je třeba vedle početnější churritské vrstvy počítat i s indoevropskou elitou.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama