Září 2010

Regent,Teroldego, Faberrebe a další zářijové zajímavosti

29. září 2010 v 7:19 | milasko |  Soukromé koštování, odrůdy
teroldego

            Zářijové domácí koštování bylo docela pestré jak z hlediska původu vín, tak zejména co se týče odrůd. Málo obvyklé odrůdy minimálně vzbuzovaly zvědavost. A do jaké míry se splnilo očekávání?
regent

Regent 2007 Qualitätwein, Barrique, Feinherb - Michal Schneider, Pfalz, SRN. Regent je mezidruhový hybrid, vytvořený z odrůd Diana a Chambourcin a vyšlechtěný v Německu v roce 1967. Kromě Německa začíná objevovat u nás i v dalších severněji položených zemích. Označení Feinherb se používá v Německu pro jemná aromatická sladší vína. Láhev jsem dostal darem od kamaráda, odrůdu jsem pil poprvé, takže jsem byl dost zvědavý. Zelená bordo láhev byla uzavřena plastovou zátkou. Obsah alkoholu 11,5 %, vysoká viskozita. Vůně střední intenzita, dosti zvláštní. Vedle celkem očekávatelných tónů ovoce a dřeva zde bylo ještě něco nezvyklého, ostrého, někde na pomezí ovoce a zeleniny. V těle dosti plné. Ani chuť nebyla úplně obvyklá. Převažovalo drobné ovoce, hlavně ostružiny, prakticky chyběly třísloviny. V kratší až střední dochuti opět nějaká nezvyklá nakyslost. Celkově tedy víno spíše dost neobvyklé, zajímavé, ale nijak vynikající. Za průzkum ale přesto určitě stálo a nakonec mu dávám 7 bodů ( z deseti možných).

Les Cailloux 2007 Appellation Pouilly-Fumé Controllée - Jean Dumont, Pouilly-sur-Loire, Francie. Zelená láhev burgundského typu byla uzavřena korkem dlouhým 45 mm. Obsah alkoholu 12,5 %. Vyrobeno z odrůdy Sauvignon blanc. Název Fumé (uzený) bývá někdy nesprávně interpretován tím, že vína mají kouřový podtón. Ve skutečnosti se týká typického šedavého, popelu podobného povlaku na hroznech. Citronově žlutá barva, viskozita nižší až střední. Středně intenzivní, velmi široká a svěže působící vůně, v níž lze najít černý bez a angrešt. Tělo poměrně plné, chuť svěží, bohatá, citrusová, jemně minerální, s výraznějšími kyselinkami a lehkou hořčinkou. Dochuť středně dlouhá. Ocenil jsem na takových lepších 7,5 bodu.

Cabernet Morávia 2009 Moravské zemské víno - Helena a Josef Musilovi Uherské Hradiště. Vinařská obec Uherské Hradiště-Mařatice. Obsah alkoholu 11,5 %. Bordo láhev byla uzavřena kratším korkem z drti. Tmavofialová barva, viskozita střední. Intenzivnější zajímavá vůně černého rybízu a čerstvě nakrájených paprik. Tělo plnější, v chuti hezky zakulacené, přitom kořenité s opětovnou dominancí černého rybízu. Žádné složité, naopak přímočaré víno, které se velmi dobře pije. Snad jen dochuť by mohla být trochu delší. I tak jdu na 7,5 bodu.

faber
Feberrebe 2007 Kabinett, lieblich - Weingut Thomas-Rüb, Guntersblumer Steinberg, Flonheim, Rheinhessen, SRN. Jedná se o německou odrůdu, vzniklou v roce 1967 křížením Weissburgunder x Müller Thurgau. Jméno trochu složitě připomíná jejího tvůrce Karla Schmitta (Schmied = kovář, latinsky faber). Víno získalo četná ocenění, např. zlatou medaili na Landesprämiurung Rheinland-Pflaz nebo stříbrnou na Austrian Wine Challenge 2009. Obsah alkoholu 11,5 %, 6,1 g kyselin, 37,1 g zbytkového cukru. Zlatožlutá barva, viskozita překvapivě spíše nižší. Intenzivní okouzlující bohatá vůně mražených jahod, ananasového kompotu a muškátu. Chuť však bylo o něco horší, než slibovala vůně. Bylo až příliš sladké. Tělo středně plné. Dochuť kratší až střední. Když jsem porovnal plusy a minusy, vyšlo mi 7,5 bodu.


Veltlínské červené rané 2008 pozdní sběr - ZD Sedlec. Vinařská obec Sedlec, viniční trať Zátiší-Hliník. Láhev z průzračného skla byla uzavřena korkem dlouhým 45 mm (plátek-drť-plátek) s logem vinařství. Po nedávno koštovaném výtečném Sylvánském zeleném PS z téhož vinařství jsem se docela těšil, jaká bude tato "Večerka". Barva zlatožlutá, vyšší viskozita. Jemná vůně angreštu a hroznů, středně plné tělo. V chuti ale dost zřetelná hořčinka a dochuť kratší. Nakonec jsem tedy byl docela zklamán a dal jsem jen 6 bodů.

Teroldego Rotaliano 2006 Riserva - Denominazione di Origine Controllata, Trentino, Itálie. Teroldego je poměrně vzácná a velmi stará odrůda, která pochází z italského Trentina, kde se v údolí Rotaliano pěstuje asi na 500 ha. Typické je tu vedení na pergolách. Zde také existuje DOC Teroldego Rotaliano. Název odrůdy je odvozován od Tiroler Gold, tedy Tyrolské zlato. Bývala vysoce ceněna aristokraty na vídeňském dvoře. Zelená bordo láhev byla uzavřena plastovou zátkou. Obsah alkoholu 13 %. Barva holubí krve, hodně vysoká viskozita. Jemná široká zajímavá vůně. Cítil jsem tmavé ovoce, fialky, chlebovou kůrku a dokonce i uzené. V těle plnější, chuť lahodná, ovocná, s převahou višní. Příjemně uhlazené třísloviny, středně dlouhá dochuť. Zasloužilo 7,5 bodu.
večerka
cm
           

Jak je vidět, měl jsem tentokrát docela šťastnou ruku, vína byla vesměs pěkná a koštování neznámých odrůd zcela určitě zajímavé.  

Starověká Sýrie 5. Rozkvět a úpadek fénických přístavů

26. září 2010 v 8:07 | milasko |  Starověký Orient
       
asyr

     
fenicie

    Převratné změny a zmatky zřejmě kupodivu neublížily fénickým přístavům, které na počátku 1. tisíciletí př. n. l. zažívaly nebývalý rozkvět. Umožnil to rozvoj námořní dopravy. Byli to právě Féničané, kteří sestrojil první lodě, schopné i vzdálených zámořských plaveb. Vytvořili také specializované obchodní a válečné lodě. Jejich loďstvo brázdilo nejen celé Středozemní moře, byli to Féničané, kteří jako první, dávno před Evropany obepluli Afriku. Semitští Féničané byli také velmi obratnými řemeslníky, rozvinutá byla například výroba barevných látek. Jejich jméno pochází z řeckého foinos (červený). Prosluli totiž výrobou purpuru z mořských plžů. A ještě jeden jejich objev je nutno připomenout, protože patří v historii lidstva k těm nejvýznamnějším. Vymysleli hláskové písmo, které bylo nesrovnatelně jednodušší než třeba egyptské hieroglyfy nebo mezopotámský klínopis. V upravené podobě ho později převzali Řekové, jejichž písmo se potom prostřednictvím Etrusků dostalo k Římanům a tak vznikla naše latinka.
fen

        
mince




Ve Fénicii nevznikl žádný jednotný stát, existovaly zde jen bohaté přístavy jako Tyros, Sidon a Byblos. Při svých obchodních cestách si Féničané zakládali po celém Středomoří obchodní základny. Plavci z Tyru založili v 9. století př. n. l. v severní Africe Kartágo, které svým významem brzy předčilo města v samotné Fénicii. Ta se ostatně podobně jako Palestina stává sférou zájmu sousedních velmocí. Od 9. století jsou fénická města přinucena platit poplatky Asyřanům, v 7. století jsou jimi podrobena. V 6. století si je podmanil babylonský král Nabukadnesar II. a 539 př. n. l. Peršan Kýros. Perská nadvláda byla ale poměrně mírná a umožnila poslední velký rozkvět fénických přístavu. Ve 4. stol. př. n.l. ale oblast dobyl Alexandr Makedonský. Tyros jím byl zničen. Po Alexandrově smrti bojují o syrské území jeho generálové. Zpočátku si zde získali převahu egyptští Ptolemaiovci, ve 3. století př. n. l. ovládl oblast Seleukovec Antiochos III. Veliký. Po porážkách od Parthů, kteří připravili Seleukovce o rozsáhlá východní území v Persii a Mezopotámii, a od Římanů, kteří je vytlačili z Malé Asie, se Sýrie stala jádrem jejich říše. Ta ale postupně slábne. V roce 64 př. n.l. ji dobyl slavný římský vojevůdce Pompeius a Sýrie se stala římskou provincií.
Předchozí část
    

helen

Vinařské aktuality - září 2010

22. září 2010 v 14:08 | milasko |  Úvahy o víně
vinice

Počátek sklizně v Champagne
            13.9. byla v Champagne oficiálně zahájena sklizeň hroznů. Na pomoc místním vinařům přijelo jako obvykle velké množství sezónních pracovníků. Pro letošní rok povolila místní vinařská komise určité zvýšení množství sklizených hroznů z hektaru. Je to 10,5 tun z hektaru oproti loňským 9,7 t. Protože skutečná průměrná úroda se pohybuje kolem 14 tun, je možné pečlivě vybírat ty nejlepší hrozny.
            Co se týče očekávané kvality, tu sice asi mírně snížilo nepříznivé počasí v srpnu, ale i tak se čeká slibný vysoce kvalitní ročník.

sudy

Francouzský dub kazí víno?
            Korková vada, známý postrach vinařů, nemusí mít původ v korku, ale v sudu! To je výsledek výzkumu některých francouzských laboratoří, např. Laboratoire Excell. Bylo zjištěno, že ve dřevě z něhož se sudy vyrábějí, jsou stopy trichloranisolu (TCA), odpovědného za tuto vadu. Nepovedlo se ale zjistit, jak se do sudů dostal. Předpokládá se, že k tomu mohlo dojít při sušení dřeva. Asociace francouzských výrobců sudů (Tonneliers de France) ale tvrdí, že takových infikovaných sudů mohlo být vyrobeno jen asi 100 z 500 000.

sud

Nutné změny na italských vinicích
            Jeden z předních italských vinařů, markýz Antinori tvrdí, že asi třetinu všech italských keřů révy vinné je třeba vyklučit a nahradit novými, perspektivnějšími odrůdami. Podle něho vína vyráběná z těch stávajících přestávají být na světovém trhu konkurenceschopná a hrozí proto krach. Problémy jsou největší v centrální části země, kde vinaři dosud hodně preferují odrůdu Trebbiano, která ale rychle ztrácí oblibu. Na Sicílii a v jižní části poloostrova je zase největší chybou důraz na kvantitu, nikoliv na kvalitu. Problémem je i to, že tisíce hektarů vinic patří drobným rolníkům, kteří nemají prostředky a často ani chuť na změny a modernizaci.

vn

Automaty na víno
            Že se dá koupit v automatu káva, limonáda nebo i mléko, to je běžné, ale víno? Ano, dá. A dokonce ve Francii! Ve zdejších supermarketech se objevily velké automaty na 500 -1 000 litrů vína, které trochu připomínají benzinové pumpy. Na výběr je jednoduše bílé, červené a růžové. Zákazník si prostě načepuje a u kasy zaplatí. Jako na benzince. I displej je podobný. Výrobci ušetří za balení a dopravu, výsledkem je víno, které stojí asi 1,45 euro za litr.

displej

Úspěch Izraelců v Decanter World Wine Awards 2010
            Začátkem září byly v Londýně zveřejněny výsledky Decanter World Wine Awards 2010, soutěže, které bývá přirovnávána k vinařskému Oscaru. Letos se soutěže účastnilo skoro 11 tisíc značek vín ze 43 zemí. Porotci jsou profesionálové z celého světa, degustují formou slepé degustaci, kdy znají jen odrůdu, region a cenovou kategorii. Oceňuje se nejen vůně a chuť, ale i poměr mezi kvalitou a cenou. Velkým překvapením byl vítězství suchého červeného izraelského vína Kayoumi Single Vineyard Shiraz 2008 z vinařství Carmel, které patřilo do kategorie dražších vín nad 10 liber za láhev. Jeho vinařstvím doporučovaná cena je však 34 liber.

sy

Chutě britských konzumentů vína
            Síť supermarketů Morrisons, která prodává po celé Velké Británii denně tisíce lahví vína shromáždila za poslední roky dost materiálů o tom, jakým vínům dávají jejich zákazníci přednost. Zjistili například určité rozdíly mezi preferencemi Skotů a Angličanů. Skotové mají rádi těžší červená vína z odrůd Malbec a Cabernet Sauvignon. Také Angličani ze severozápadu mají rádi Malbec a ještě raději si dají bílé Chardonnnay. Ti z jihozápadu preferují spíše lehčí vína, vyhovuje jim třeba bílé Pinot Grigio z Itálie. No a okolí Londýna má nejraději vína z Burgundska z odrůdy Pinot noir. Experti předpokládají, že tyto odlišnosti jsou dány hlavně klimatem. Skotům chybí slunce, proto je láká Cabernet Sauvignon, nejlépe z hodně vysokým obsahem alkoholu.

vine

Trochu drahé víno
            Jihoafrické vinařství Kanonkop patří k těm opravdu luxusním. Už druhý rok nabízejí víno Black Label Pinotage, které patří k těm nejdražším na světě. Přesto byl vloni ročník 2006 prodán za několik hodin. Black Label Pinotage 2007 by měl připomínat výtečná vína z Pinot noir a bude se prodávat za cenu 138 dolarů za láhev.

Gruzínské vinařství dnes

19. září 2010 v 9:51 | milasko |  Úvahy o víně
vg1

Gruzínský útok na americký trh
            Na rok 2011 plánují gruzínští vinaři velký útok na americký trh. Na přípravě se podílí gruzínská vláda ve spolupráci s exportéry. Jejich cílem je export asi 10 milionů lahví ročně.

hrozny


Potíže gruzínských vinařů
            Některé gruzínské vinařské podniky odmítají nakupovat hrozny, protože se jim ještě nepovedlo realizovat víno z loňského ročníku. Jako další důvod uvádějí, že letos nejsou hrozny příliš kvalitní a nedá se z nich udělat dobré víno. Některé podniky nekupují nic, jiné jen malou část úrody. Vláda tlačí na tyto firmy, aby s vinaři uzavřeli dlouhodobé smlouvy a dali jim určité zálohy, aby mohli nakoupit potřebné chemické prostředky.


sklep2


EU a gruzínské "apelace"
            Evropská unie souhlasila s podpisem dohody o ochraně gruzínských označení geografického původu vín. Názvy jako Chvančkara nebo Saperavi tak budou zákonem chráněny. Je to první smlouva podobného druhu s nějakou zemí mimo Evropskou unii. Smlouva by mohla pomoci rozvoji gruzínského vinařství, které je po roztržce s Ruskem v krizi; velmi významně se zde zmenšila plocha vinic.


vg2
Gruzínský export hroznů
            Za prvního půl roku 2010 bylo z Gruzie vyvezeno skoro 9 tisíc tun hroznů do 37 zemí, nejvíce na Ukrajinu. Trochu překvapivě patří k dovozcům i velký producent vína Moldávie.

metropolita

Prestižní vinařská cena pro metropolitu
            Gruzínský metropolita Sergij získal prestižní vinařskou cenu Masi International Wine Prize. Tu v minulosti získaly takové známé osobnosti vinařského světa jako je například světoznámý spisovatel o víně Hugh Johnson nebo slavný vinař Robert Mondavi. Ve zdůvovodnění se praví, že Sergij Čekurišvili se po celá léta stará o zachování vinařských tradicí v Kachetii a podporuje gruzínské vinaře v období, které je pro ně v souvislosti s ruským embargem opravdu složité. Přitom mu nejde jen o tradice , ale prosazuje i zavádění moderních technologií, tak aby gruzínské víno mohlo proniknout na světové trhy. V této souvislosti je jistě zajímavá informace, že při nedávném vyhlašování výsledků soutěže Decanter World Wine Awards se v zóně východní a střední Evropy stalo vítězem právě gruzínské červené suché víno Badagoni Alaverdi Tradition 2007.




Starověká Sýrie 4. Filištíni a Židé

16. září 2010 v 8:01 | milasko |  Starověký Orient
       
jeruz

mapa

  Rozdělení Sýrie mezi Egypťany a Chetity vydrželo do konce 13. stol. př. n. l., pak přišel další, tentokrát zásadní, zlom. Kolem roku 1200 př. n. l. zasáhla východní část Středomoří vlna stěhování "mořských národů" (o tom podrobněji viz). Způsobila totální změnu situace. Asi v roce 1190 př. n. l. byla zničena říše Chetitů a 1185 Ugarit. Některé z "mořských národů" poté došly až do Egypta, který pak na dlouhá desetiletí zaměstnali krvavými válkami, jež ho značně oslabily a prakticky vyřadily z velmocenské politiky. V syrskopalestinské oblasti se usazuje nové obyvatelstvo. K "mořským národům" patřili původně Pelištejci , známější jako Filištíni. Ti se usadili na jihu při pobřeží a tato oblast po nich dostala nové jméno - Palestina. K jejich významným centrům patřila třeba Gaza nebo Askalon. Přinesli s sebou vyspělé železářství. Velkou část Palestiny ale obsadily také semitské hebrejské kmeny - Židé. O něco později, na přelomu tisíciletí, využívají jistého mocenského vakua další semitské kmeny, Aramejci kteří se rozšiřují jak do Sýrie, tak i do sousední Mezopotámie, kde se stávají hlavním etnickým elementem.
bab

jeruzalem


           Tato doba je ale zejména ve znamení boje mezi zpočátku vyspělejšími a silnějšími Filištíny a Židy. Kolem roku 1 000 př n. l. ale nakonec zvítězil židovský král David, který vytvořil silný stát s centrem v Jeruzalémě. Vrcholu rozmachu pak dosáhl židovský stát za jeho syna Šalamouna v polovině 10. stol. př. n. l., kdy byl vybudová slavný jeruzalémský chrám. Po Šalamounově smrti ale začaly vnitřní rozpory, které vyvrcholily rozdělením říše na dvě části. Severní Izrael měl hlavní město Samaří, jižní Judské království nadále Jeruzalém. Tyto státečky již nebyly schopny se trvale ubránit silnějším sousedům.
archa

Asyrský král Sargon II. dobyl v roce 722 př. n. l. Izrael a babylonský král Nabukadnesar II. 586 zbylé Judské království. Následně odvedl Židy do tzv. babylonského zajetí, z něhož se vrátili až poté, co perský král Kýros II. zničil Novobabylonskou říši a Židům návrat povolil. Právě doba nuceného odloučení od vlasti v Babylonu přiměla Židy, aby sepsali Starý zákon, v němž se ale vedle jejich tradičního učení odrazily i mýty Mezopotámie, jako je zřejmě nejslavnější příběh o potopě světa.
kyros

Vínomarket – září 2010

12. září 2010 v 8:16 | milasko |  Úvahy o víně
aurelius
           V poslední době se zase vyrojily obsáhlejší nabídky vín z různých super- a hypermarketů. Pochopitelně jsem si v nich zalistoval a po nějakém čase se zde zase zamyslel nad tím, co nabízejí. Do ruky se mi dostaly nabídky Intersparu, Globusu a Makra.

savanha

Jednoznačně nejobsáhlejší katalog nabízí Makro, má 60 stran. Vína jsou přehledně rozdělena podle zemí a odrůd, u nichž je přiložena i charakteristika vín, vyrobených z dané odrůdy. U jednotlivých vín pak je kromě vlastního popisu ještě doporučená teplota podávání, možnosti archivace a vhodná kombinace s jídlem. To vše je poměrně pěkné a přehledné, ceny mě ale už tolik neoslovily. Je zde vždy tučně uvedena ta bez DPH a pod tím drobnější s DPH. Zatímco první je obvykle srovnatelná s tou, za kterou stejná nebo srovnatelná vína nabízí třeba Globus, ta druhá je samozřejmě o dost vyšší a pro toho, kdo si DPH odečíst nemůže, příliš atraktivní není. Ponechám tedy podrobnější nabídku Makra stranou (i když by se tam určitě pěkná vína našla) a podívám se blíže na Interspar a Globus.
carmenere
           

Globus vydal nabídku vín v katalogu společně s dalšími druhy alkoholu, kávou a sýry. Samotným vínům věnoval 12 stránek, což také není špatné. Jedna stránka je věnovaná těm, která byla zařazena do Salonu vín, celkově zabírají domácí 5 stran, zahraniční sedm. Doporučená teplota podávání, snoubení s jídlem a bližší informace k vínům jsou jen někde. I tady by ale nebyl problém si vybrat, a to jak z našich, tak i ze zahraničních. Jedinou slabinou je asi to, že ceny (jinak ale ne špatné) se moc neliší od těch, za kterou tato vína Globus nabízí běžně. Zařazení do takového letáku ale může leckoho vést k domněnce, že jde vlastně o ceny akční. Pokud bych si opravdu právě zde chtěl nějaké víno koupit, nejspíše bych si vybral některé od Chateau Valtice z trojice se stejnou cenou - 139,-: Rulandské bílé 2008 výběr z hroznů, Aurelius 2009 výběr z hroznů nebo Ryzlink vlašský 2007 výběr z hroznů. Ze zahraničních bych zkusil novozélandský Suvignon blanc 2009 Riverstone Falls za pouhých 99,90, italské Primitivo di Manduria 2007 Vendemmia za 111,- nebo australskou kupáž Semillon Sauvignon Tempus Two za 119,-.


           
           A jak to vypadá v Intersparu? Zde se dají vína vybírat na jedenácti stránkách, z toho domácí na pěti. Doporučená teplota podávání a vhodná kombinace s jídlem je u všech vín, chybí ale zase bližší údaje o nich samotných. Přesto má tento katalog jednu nespornou výhodu. Vína zde nabízená mají skutečně akční ceny. Velmi zajímavá je možnost koupě 1+1 Rulandského bílého 2007 pozdní sběr z Vinselektu Michlovský. Jedno pak vyjde na skoro neuvěřitelných 69,95! Od stejného vinařství zde jsou ještě velmi zajímavé ceny u Veltlínského zeleného 2007 pozdní sběr (89,90) a Chardonnay 2008 pozdní sběr (99,90). Myslím, že nic z toho by nemuselo zklamat. I tady by se dalo něco vybrat i ze zahraničních. Pěkné by mohlo být chilské Carmenére 2007 Terra Noble Reserva za 119,- nebo také jihoafrický Sauvignon blanc 2007 Savanha za stejnou cenu.
            Pokud jsem někoho inspiroval k nákupu, budu rád, když mi napíše, zda mu tato vína chutnala.
Předchozí Vínomarket

tempus

Starověká Sýrie 3. Bitva u Kadeše

8. září 2010 v 13:48 | milasko |  Starověký Orient
ramesse

ramses

Egyptští faraoni 19. dynastie, označovaní jako Ramessovci se snažili situaci v Sýrii zvrátit. Zejména nejslavnější z nich, Ramesse II. Zanechal po sobě mnoho oslavných nápisů a reliefů, kde se nechal zvěčnit jako velký dobyvatel a vítěz nad Chetity. Realita byla ale dost jiná. Faktem je, že se s nimi utkal v jedné z největších bitev, jaká se mezi staroorientálními mocnostmi odehrála. Bylo to v roce 1285 př. n. l. poblíž řeky Orontes u Kadeše, mohutné pevnosti na jižní hranici chetitského panství v Sýrii.
chetité2

Ramesse se na bitvu důkladně připravil, posílil egyptské posádky v jižní Sýrii a shromáždil jednu z nejmohutnějších armád, jakou kdy Egypt poslal mimo své hranice - 20 000 mužů. Rozdělil ji do čtyř sborů, nazvaných podle nejvýznamnějších bohů - Amona, Ré, Ptaha a Sutecha. Ty pochodovaly na sever za sebou s rozestupem několika kilometrů. Sám faraon velel prvnímu sboru. Ani jeho soupeř, chetitský velkokrál Muvatalliš nezahálel. Jeho armáda byla zřejmě ještě početnější (odhady mezi 20 -35 000). Základem bylo asi 3 500 válečných vozů, úderná síla, která neměla obdobu v celém tehdejším světě, včetně Egypta. Zdá se však, že zbytek jeho vojska, většinou oddíly místních vazalů, již takovou hodnotu neměl.
muvatalliš

chet bohyně

Krátce před bitvou narazili Egypťané na skupinu mužů, kteří o sobě prohlašovali, že jsou dezertéři z chetitské armády. Ti tvrdili, že Chetité jsou slabí a jejich král ustupuje na sever. To samozřejmě zvedlo Egypťanům sebevědomí. Utábořili se, ale klid jim vydržel jen do té chvíle, než zjistili, že prakticky na stejném místě musela těsně předtím tábořit chetitská armáda. Znovu, tentokrát podstatně tvrději, vyslechli "dezertéry" a zjistili, že to celé byla lest. Ramesse vyslal okamžitě posly s varováním druhému sboru, ten už ale mezitím přestal existovat. Chetité potají obešli první sbor a jejich válečné vozy rozdrtili nepřipravené Egypťany. Následně napadli i první sbor. Ani ten nevydržel jejich nápor. Faraon se asi jen s osobní gardou probil z bojiště. Během ústupu měl ale neuvěřitelné štěstí. Úplnou náhodou narazil na vojsko z nedaleké egyptské posádky, které o celé bitvě nemělo ani tušení. Nutno ocenit, že se nevzdal. Neváhal a na bojiště se vrátil. Tentokrát se zase jemu podařilo Chetity překvapit. Ti mezitím sestoupili z válečných vozů, sbírali kořist a popíjeli. Ramesse II. na ně zaútočil a brzy dorazil na bojiště i další egyptský sbor. Boj tentokrát dopadl pro Egypťany dobře. Chetité se stáhli do Kadeše. K další bitvě již nedošlo. Bojiště tedy nakonec ovládli Egypťané, jejich ztráty ale musely být několikanásobně větší, Muvatalliš vlastně většinu svých jednotek do boje ani nenasadil. Není divu, že se to celé vyřešilo vyjednáváním a uzavřením mírové smlouvy (1270 př. n. l.), která je naprostým unikátem.
smouva
Tím, že se zachovala, ale také tím, že nikdy nebyla porušena. To je u mírových smluv opravdová vzácnost. Co je ale podstatné, hranice se nijak nezměnila, Ramesse II. v Sýrii nic nového nezískal. Zůstala tedy i nadále rozdělená. Sever zůstal chetitský a jih (přibližně Palestina) egyptský.








   
      

Pardubický festival vína 2010. Reportáž z výstavy na zámku

4. září 2010 v 8:50 | milasko |  Soutěže, ochutnávky, akce
         
průčelí

          Tak nám zase proběhla jedna moc pěkná akce, která na dva dny (27.-28.8. 2010) dělá z Pardubic vinařské město. Mám pocit, že tento ročník patřil svým rozsahem k těm největším. Vystavovatelů bylo tentokrát 64, to už je velmi slušné číslo. Každý nabízel vína jednoho nebo více vinařství. Převahu měla pochopitelně domácí, ale velmi slušné expozice tu měla vína rakouská a slovenská, vedle toho tu byla i francouzská, italská, německá, portugalská, australská, argentinská, rumunská a moldavská. Nebyl problém, co vybrat, spíše ten opačný - co vypustit. Alespoň já jsem k tomu částečně takto přistoupil a vypustil třeba některá solidní vinařství, která mám ale lépe zmapovaná. Obráceně jsem ale předem vybral pro průzkum některá rakouská vinařství, která v tomto roce v soutěži na počátku srpna dopadla velmi dobře v bílých i červených vínech. Vzhledem k tomu, že slovenská vína též nemám moc nakoštovaná, byla i návštěva slovenských stánků skoro povinná.
nádvoří

            A teď již konkrétně. Vstupné bylo 100,- Kč. Za to obdržel návštěvník sklenku se sáčkem na krk a 6 žetonů (jinak po 5,- Kč). Vzhledem k množství stánků a vín jsem si oba dny rozdělil jednoduše - první den červená, druhý bílá. Toto rozdělení má samozřejmě tu nevýhodu, že občas některý zajímavý vzorek již druhý den není, ale tím, že se tolik nemíchá, se dá celá akce lépe zvládnout. Celkově jsem zaznamenal trend, zřetelný již v loňském roce, tedy postupné zdražování ochutnávek. Ještě před pár lety nebyly vzorky za jeden žeton úplně výjimečné, letos už představovaly spíše kuriozitu. Běžnější cena za slušnější víno byla tři žetony, u některých (a to nemluvím o úplně výjimečných) se vyšplhala k šesti. Ono to stále není nijak horentní cena, ale pokud toho chce člověk ochutnat více, začíná útrata docela skákat.
            Jak jsem již uvedl, věnoval jsem se přednostně vínům rakouským a slovenským, i když ani některá další vinařství prostě nešla vynechat. Co se Rakušanů týče, prakticky všechny vzorky představovaly velmi dobrou kvalitu, odpovídající řadě medailí ze soutěže. Ve srovnání s ostatními stánky ale patřily ochutnávky zde k těm dražším (3-6 žetonů za vzorek). Výběr byl ale velmi solidní - ze 14 vinařství. Velmi příjemně mě překvapila slovenská expozice. Dala se zde ochutnat vína z devíti vinařství, většinou z Malokarpatské vinařské oblasti. Mám dojem, že kvalita slovenských vín je na vzestupu. To, co jsem zde mohl ochutnat, se mi vesměs hodně líbilo. Narazil jsem i na několik opravdu neobvyklých odrůd nebo kupáží (např. Sahral noir, vyrobený z Cabernet Sauvignon, Hron a Alibernet) . V takových případech prakticky nikdy neodolám ochutnávce. Ani žádná z těchto novinek mě nezklamala. Zdálo se mi ale, že slovenští vinaři vsadili spíše na všeobecně známé odrůdy. Některé z těch zajímavých novějších v Pardubicích chyběly, i když vím, že alespoň některá z vystavujících vinařství tyto nové odrůdy pěstuje. Na rozdíl od rakouské expozice, kde vína nalévala děvčata, jejichž hlavní předností byla krása, slovenská vína většinou nabízeli lidé, kteří o předkládaných vzorcích ochotně podávali fundované informace.

            A které vzorky mě tedy zaujaly? Budu trochu obsáhlejší, těch pěkných bylo dost. Začnu červenými:
Svatovavřinecké 2009 jakostní odrůdové - Koráb - vína starých vinic
Grand Reserve Cuvée 2008 - Weingut Schulz, Rakousko
Rulandské modré 2007 výběr z hroznů - Vinařství Lahofer
Dornfelder 2007 kabinet - Vinařství Plešingr
Burgund 2006 Wine Princess, Arad, Rumunsko
Cabernet Sauvignon 2008 neskorý zber - Víno Mrva & Stanko, Slovensko
Hrom 2008 akostné značkové - Fedor Malík & syn, Slovensko

A z pěkných bílých:
Sauvignon 2008 pozdní sběr - Vinařství Barabáš
Grüner Veltliner 2009 DAC - Weingut Hirtl, Rakousko
Muskateller 2009 - Weinbau Woditschka, Rakousko
Rizling rýnsky 2009 výber z hrozna, Vinohradníctvo Pavelka - Sobolič, Slovensko
Silvánske zelené 2009 víno s chráneným označením povodu, Fedor Malík & syn, Slovensko
Rulandské šedé 2009 výber z hrozna, barrique, Fedor Malík & syn, Slovensko
Sauvignon 2008 pozdní sběr, barrique, Vinařství Plešingr
Ryzlink vlašský 2008 moravské zemské, sur lie - Koráb - vína starých vinic
Ryzlink rýnský 2009 VOC - Vinařství Lahofer
Sauvignon 2009 VOC - Víno Hort
sabráž


            Co říci na závěr? Akci tentokrát trochu kazilo ne právě ideální počasí. Program, který probíhal na nádvoří zámku, občas narušovaly přeháňky. I tak bylo možné poslechnout si cimbálovku, promluvili zde někteří známí vinaři i další osobnosti vinařského světa, k celkově příjemné atmosféře určitě přispělo i krásné prostředí pardubického zámku.
přeháňka

Starověká Sýrie. 2. Boje mezi Mitanni, Egyptem a Chetity

1. září 2010 v 9:15 | milasko |  Starověký Orient
         
ugarit 2

          
kol 1400

Po přechodném úpadku na přelomu 3. a 2. tisíciletí přišel v 18. století př. n. l. opět velký rozvoj celé oblasti. Kvetoucím obchodním městem byl Ugarit, mohutná pevnost s rozsáhlým palácem a chrámem, pravoúhlými ulicemi a domy vybavenými koupelnami, záchody a kanalizací, významné centrum mezinárodního obchodu. Dalšími středisky obchodu se zámořím byly přístavy Byblos, Tyros a Sidon. Pokusem o vytvoření většího celku byl stát Jamchad na severu, jehož centrem bylo Aleppo. Není úplně jasné, jaké vztahy k tomu státu měli Hyksósové, pastevci semitsko-churritského původu, kteří z této oblasti vyšli a na jistou dobu ovládli Egypt. Ve druhé polovině 17. stol. př. n. l. překážel Jamchad expansivní politice nově se utvářející velmoci, říši Chetitů. Chetité Aleppo dobyli a vyplenili. I když pak Sýrii opustili, Jamchad se již neobnovil. Další velmocí, která na jistou dobu ovládla velkou část Sýrie, byla Mitanni. Ta se ale o nadvládu nad touto oblastí brzy střetla s Egypťany.
ebla 2
ugarit

         


V polovině 16. století př. n. l. se za bojů proti Hyksósům vytvořila v Egyptě Nová říše. Faraon Ahmose Hyksósy ze země vyhnal, jeho nástupci pak zahájili velké dobyvatelské výpravy, které často směřovaly do Sýrie. Nešlo již jen o kořist, ale snažili se zemi trvale podrobit. Thutmose I. kolem 1500 př. n.l Mitannce porazil a pronikl až za Eufrat. Za vlády jeho dcery Hatšepsovet byla ale velká část vybojovaných území opět ztracena. Další egyptské výboje přišly za Thutmose III. Ten nejprve porazil v roce 1480 u Megidda koalici syrských státečků a poté znovu pronikl k Eufratu, který se stal severní hranicí říše. Jeho nástupci pak prosazovali spíše mírovou politiku, podpořenou dynastickými sňatky s mitannskými a babylonskými králi, což zajistilo v Sýrii klid.






egypt









           Dalším zlomovým obdobím byla vláda náboženské reformátora na trůně, faraona Achnatona. Ten se v 1. polovině 14. stol. př. n. l. cele věnoval prosazení kultu nového boha Atona, což vyvolávalo v Egyptě velký odpor. Protože potřeboval armádu hlavně uvnitř země, skoro rezignoval na zahraniční politiku. Situace využili Chetité, kteří byli v té době za vlády krále Šuppiluliumy na vrcholu moci. Marně žádali mitannští spojenci a vazalové ze Sýrie o egyptskou pomoc. Šuppiluliumaš I. Mitanni porazil, část přímo připojil ke své říši a ze zbytku vytvořil vazalský stát. Následně ovládl celou severní část Sýrie.
ebla