Říjen 2010

Chateau Camplong, Gewürztraminer, Chardonnay – Viognier a to další, co přinesl říjen

31. října 2010 v 8:27 | milasko |  Soukromé koštování, odrůdy
    
camplong

           V září jsem ochutnal celkem sedm vín, většinou domácích. Až asi na dvě výjimky jsem nějaká mimořádná vína nečekal, celkově jsem ale stejně byl spíše trochu zklamaný.

Chateau Camplong 2007 Les Serres - Appellation Corbiéres Controlée, Camplong d´Aude, Francie. Zelená bordó láhev uzavřená korkem(plátek-drť-plátek). Obsah alkoholu 13 %. Jedná se o cuvée z odrůd Carignan, Mourvedre a Grenache. Barva velmi tmavá, viskozita vysoká. Středně intenzivní, těžká vůně. Nad touto lahví se nás tentokrát sešlo několik, přesto jsme se shodli jen na tom, že vůně je sice příjemná, ale jinak nezařaditelná, ani přibližně. Velmi extraktivní, plné víno ovocné chuti s dlouhou dochutí. Ve sklence zůstaly na závěr velké usazeniny. Dal jsem mu 7 bodů (z deseti možných).
stormhoek

Chardonnay - Viognier 2008 - Stormhoek, JAR. Láhev ze zeleného skla byla uzavřena šroubovacím uzávěrem. Koupil jsem ji hlavně kvůli kombinaci s u nás málo známou aromatickou odrůdou Viognier, původem z francouzské Rhony. Obsah alkoholu 13,5 %. Zlatavá barva s lehkým zelenkavým nádechem, vysoká viskozita. Ve vzhledu lehce perlilo, zřetelnější to ale bylo v chuti. Středně intenzivní, těžká sladká vůně kompotu z angreštu a přezrálých hrušek. V těle středně plné. Chuť opět působila dost těžce, byla hodně sladká ale zároveň trochu štiplavá s příliš vystupujícím alkoholem a hořčinkou v dochuti, která ale nebyla příliš dlouhá. Ohodnotil jsem 6 body.

Muškát moravský 2008 pozdní sběr, polosladké - Mikrosvín Mikulov. Řada Flower line. Obsah alkoholu 11,5 %, 4,7 g kyselin, bezcukerný extrakt 19,5 g/l. Zelená bordó láhev byla uzavřena korkem dlouhým 44 mm (plátek-drť-plátek). Světlinká zlatavá barva, vyšší viskozita. Intenzivnější vůně sladkých hroznů a banánů. V těle středně plné. Vyvážená ovocná chuť, v níž byly opět cítit banány. Dochuť trochu kratší. Oceňuji na lepších 7 bodů.
mikros

  André 2005 jakostní odrůdové - Vinselekt Michlovský Rakvice. Řada Laus Vini - Chvála vínu. Zelená bordó láhev byla uzavřena plastovou zátkou Nomocorc. Obsah alkoholu 12 %. Tmavě granátová barva s fialovými odlesky, viskozita střední. Středně intenzivní, trochu štiplavější, ale jinak docela příjemná vůně. Byly v ní hlavně višně a ostružiny. Tělo by mohlo být plnější, ale chuť nebyla špatná, připomínala višně v čokoládě. Dochuť krátká. Celkově jsem ocenil na 6,5 bodu.

Svatovavřinecké 2005 jakostní odrůdové - Vinselekt Michlovský Rakvice. Řada Laus Vini. Stejná zelená bordó láhev jako u předcházejícího vína byla ale pro změnu uzavřena korkem dlouhým 38 mm (plátek-drť-plátek). Zvláštní tmavofialová, trochu mdle působící barva, viskozita velmi vysoká. Slabší vůně fialek a koření. V těle plnější, chuť ovocitá a hodně kořenitá, dochuť ale kratší. Celkem výrazné ale příjemné třísloviny. Opět dávám 6,5 bodu.
vavřinec

Gewürztraminer 2007 Late Harvest (pozdní sběr) - Reisten Valtice. Vinařská obec Mikulov, viniční trať  Valtická. Zelená bordó láhev uzavřená korkem (plátek.drť-plátek) o délce 45 mm s logem vinařství. Obsah cukru při sběru 22,4 °, zbytkový cukr 6,2 g, kyseliny 6 g, extrakt 27,3 g/l. Sytá pampelišková barva, viskozita střední. Víno potřebovalo dlouho vdýchat, zpočátku se ze sklenky linulo cosi dost nevábného. Později se objevila delikátní vůně, která trochu připomínala pampeliškový med. Pro tramín typickou vůni růží, ostatně slibovanou i na zadní etiketě, jsem tentokrát nenašel. V těle dosti plné, mimořádně kořenité, trochu olejovitě působící. Dochuť spíše kratší s lehkou hořčinkou. Čekal jsem určitě více, dal jsem jen 6,5 bodu.
tramín


Rulandské šedé 2007 výběr z bobulí, polosladké - LIVI Dubňany, vinařská obec Milotice. Zelená bordó láhev byla uzavřena korkem dlouhým 45 mm (plátek-drť-plátek). Zářivá sytě zlatá barva, vysoká viskozita. Vůně sice nepříliš intenzivní, ale nesmírně široká. Převažovala růže a směs koření. Celkově působilo víno velmi kořenitě. V těle středně plné, chuť svěží, rozhodně se mi nezdála nijak zvlášť sladká. Dochuť kratší a ž střední. Nejpovedenější víno série, dávám lepších 7,5 bodu.

            Francouzské Chateau Camplong špatné nebylo, i když bylo dosti nezvyklé. Z domácích jsem byl nejvíce spokojený s posledním vínem, Rulandským šedým, kterému bych mohl vytknout snad jen trochu kratší dochuť. Ostatně podobná výtka se týká i Muškátu moravského. Doufejme, že v listopadu budu mít ruku opět trochu šťastnější.

rš

Zajímavosti z dějin sexuality. 4. Císařský Řím

28. října 2010 v 8:10 | milasko |  Přehledy dějin
malba


         První římský císař, božský Augustus, měl snahu o určité umravnění ve společnosti. Vydal například zákon, opravňující manžela zabít nevěrnou manželku. To však asi nebylo příliš využíváno. Sám se snažil jít příkladem a jako císař byl celkem vzorným manželem a tvrdě trestal i prohřešky ve vlastní rodině. Nicméně jeho předchozí život zdaleka tak vzorný nebyl. První a druhou manželku opustil, druhou a třetí odloudil už jako vdané svým přátelům. Zdá se, že ani homosexuální styky mu nebyly úplně cizí. Ve třetím manželství s Livií zřejmě již nebyl příliš sexuálně aktivní, což bylo pravděpodobně způsobeno nějakou pohlavní chorobou, kterou se nakazil v mládí a která možná způsobila i jeho sterilitu. Livie mu sama dohazovala mladičké panny, což mělo zvyšovat jeho sexuální výkonnost a plodnost, velký efekt to ale asi nemělo. Dceru Julii z druhého manželství několikrát proti její vůli provdal, potřetí za postaršího Tiberia, svého budoucího nástupce a syna Livie. Protože mu byla opakovaně nevěrná, poslal ji do vyhnanství, kde zemřela.
tiberius

Údaje o Tiberiovi z této oblasti jsou poněkud rozporné. Na jedné straně asi po nevydařeném manželství s Julií moc o ženy nestál, na druhé straně se prý ukájel při pohledu na mladé dívky a chlapce, kteří se před ním museli předvádět nazí. Císař Caligula tvrdil, že mu patří všechny ženy v říši. Ve svém paláci zřídil nevěstinec, kam museli přicházet všichni vznešení muži i ženy a společně se účastnit orgií. Incestní vztah měl prokazatelně se svými sestrami Agrippinou a Drusillou. Tu dokonce prohlásil za bohyni, později ji ale zavraždil. Další císař, inteligentní ale tělesně postižený Claudius, měl mimořádnou smůlu na ženy. První manželkou byla neukojitelná nymfomanka Messalina. Ta trávila noci v nevěstinci, kde vystupovala jako běžná prostitutka. Je dokonce známá svou soutěží s jinou známou nevěstkou o vyšší počet milenců za jednu noc, v níž zvítězila. O jejích výstřelcích věděl dlouho celý Řím, jen Claudius ne. Když se ale o všem dozvěděl, navíc i to, že se Messalina právě chystá znovu provdat za jednoho ze svých milenců, nechal je oba popravit. Kupodivu to Claudia ještě od manželství neodradilo a v šedesáti letech si vzal Caligulovu sestru Agrippinu. Ta chtěla získat trůn pro svého syna z prvního manželství Nerona a proto Claudia otrávila. Doufala, že bude syna ovládat, v tom se ale zmýlila.
claudius

         Nero byl v mládí veden svým vychovatelem filosofem Senecou k homosexualitě, byl však spíše sadistickým bisexuálem. Zalíbila se mu Poppaea, žena velitele jeho gardy Othona. Protože se Otho nechtěl o manželku dělit, poslal ho služebně do dnešního Portugalska. Když milenku kritizovala jeho matka, nechal ji popravit. Poppaeu pak ale v těhotenství udeřil tak, že zemřela. Neronovi se ale líbili i chlapci. Jednoho nechal vykastrovat, pořídil mu nádherná ženská roucha a přikázal ostatním, aby se k chlapci chovali jako k císařovně. Jindy se ukájel, oblečen do zvířecích kůží, na přivázaných mužích a ženách. Vrcholnou sadistickou scénou ale bylo, když se projížděl jako bůh Apollón ve voze taženém polonahými dívkami alejí tří set zaživa zapálených křesťanů. Sám nakonec spáchal sebevraždu.

         Ani představitelé druhé vládnoucí dynastie, Flaviovci, se z našeho pohledu nechovali v sexuální oblasti normálně. Císař Titus měl celý harém vykastrovaných chlapců. Domitianus zase s oblibou pořádal hostiny, na nichž obsluhovali nazí načerveno natření chlapci. Ti byli na závěr oslavy věnováni k pobavení hostům.
         
aurelius

Další dynastie, Antoninovci, vlastně ani skutečnou dynastií nebyla, protože císařové si své nástupce obvykle vybírali mezi svými milenci. Císař Traianus, známý dobyvatel, za něhož dosáhla říše největšího územního rozmachu, si na své výpravy vozil celý harém chlapců. Mezi nimi si vybral jako budoucího císaře Hadriána, který byl milencem i jeho manželky Plotiny. Hadriánus se sice oženil s Traianovou neteří, mnohem více však miloval krásného Antinoa. Když jeho milenec předčasně zemřel, nechal ho prohlásit za boha. Známý filosof na trůně, Marcus Aurelius, byl asi celkem normální, zato jeho manželka Faustina ho neustále podváděla. Nejraději měla nemyté gladiátory. Je otázkou, zda její syn Commodus, který pravděpodobně Marca Aurelia zavraždil, byl skutečně i synem císařovým. Chováním se svému "otci" moc nepodobal, nejraději vystupoval v aréně jako gladiátor. Jeho soupeři ale museli být před bojem nenápadně zraněni, aby je snadno porazil. V sexu byl velmi náruživým bisexuálem.
antinoos




          Patrně nejzvrácenějším ze všech císařů byl Elagabalus, nemanželský syn Caracally z dynastie Severovců. Ten se považoval za ztělesnění oboupohlavního boha Hermafrodíta. Stával ve svém paláci nahý a lákal k sobě jemným hlasem kolemjdoucí. Za sex si pak nechával platit jako prostitutka. Po celém Římě mu jeho lidé sháněli krásné chlapce. Běžně se oblékal do ženských šatů, dokonce se "provdal" za svého komořího. Nakonec ho zavraždili jeho vlastní vojáci.

elagabalus

Vinařské aktuality - říjen 2010

24. října 2010 v 9:28 | milasko |  Úvahy o víně
hrozen

Další novinky z čínského vinařství
          Čína se stala osmým největším trhem vína na světě. V roce 2009 bylo v zemi vyprodukováno 960 000 tun hroznů, o 28 % více než v roce předchozím. Vinařská produkce už sedmý rok po sobě výrazně roste, průměrně o 19 % ročně. Plochy vinic se stále zvětšují. V zemi působí asi 400 - 500 vinařských podniků, odhaduje se ale, že za 50 let jich bude desetkrát tolik. V té době by už Čína měla patřit mezi přední vinařské velmoci. Zřetelná je v poslední době vzrůstající orientace na kvalitu produkce, vinaři napodobují hlavně francouzské vzory. Rostoucí trendy jsou zřejmé i u vinařské turistiky, přibývá exkurzí, degustací apod. Přitom jsou ale možnosti na domácím trhu stále obrovské, protože víno zatím pijí spíše bohatší Číňané, žijící ve velkých městech.

sklenka

Antioxidanty ve víně
            Už dlouho se hovoří o prospěšnosti pití vína a v této souvislosti jsou často zmiňovány antioxidanty v něm obsažené. Ve Švýcarsku teď vyvinuli malý přístroj o velikosti krabičky od sirek, který je schopen množství antioxidantů změřit. Stačí k tomu jen kapka vína. Švýcarští vědci předpokládají, že lidé budou k tomuto ukazateli přihlížet spolu s chutí a vůní a podle toho vína pak nakupovat. První výzkumy ukazují, že k nejprospěšnějším patří vína vyrobená z odrůdy Pinot noir.

pinot

155. výročí klasifikace vín
            Před 155 lety v roce 1855 vznikla slavná klasifikace vín z francouzského Médocu. Ta byla vytvořena kvůli výstavě nejlepších vín z oblasti Bordeaux, součásti velkého veletrhu, který organizoval císař Napoleon III. s cílem ukázat nejlepší zemědělskou produkci Francie. Klasifikaci provedli pracovníci obchodně-průmyslové komory, kteří ale využili neoficiální hodnocení, utvářející se již po staletí a které do značné míry vycházelo ze stávajících cen. Do dnešních časů má tato klasifikaci silný vliv na trh.

shiraz

Australská senzace
            Nedávno se na trhu objevilo nové víno z Barossa Valley, které se stalo nejdražším australským vínem. Pochází od firmy Torbreck, jmenuje se The Laird Shiraz 2005 a má vysoký obsah alkoholu 15,5 %. Jedna láhev stojí 700 australských dolarů. Samotným Australanům se to ale zdá příliš, protože existují prestižní domácí vína za výrazně nižší ceny.

madeira

Madeira z Ruska
            Ruská firma Kubaň-víno začala na trh dodávat víno Chateau Tamagne Reserve 2001 s označením Madeira Kubaňská. Zrálo v dubových sudech, má jantarovou barvu a vůni mandlí a ořechů. Objem produkce je velmi malý - jen 5 000 litrů ročně. Mělo by se jednat o drahou specialitu pro znalce.
           
barik

Další informace o "nemocných" sudech
            Nedávno jsem psal o korkové vadě, která byla zjištěna u menší části sudů z francouzského dubu. Nově se ukázalo, že pracovník Laboratoire Excell, který s informacemi přišel, je zároveň konzultantem firmy Amorim, která je největším producentem korkových zátek na světě. To samozřejmě vrhá na celou věc jiné světlo, protože by za tím vším mohla být snaha výrobců zátek přenést část viny na výrobce sudů a tím i rozdělit nespokojenost zákazníků na více viníků. Proti původu vady v sudech hovoří i to, že by se pak musela projevovat i u vín, uzavřených jinými druhy uzávěrů, což se ale nepotvrzuje.
wine

Zajímavosti z dějin sexuality. 3. Helénistické říše a starověký Řím do pádu republiky

21. října 2010 v 6:33 | milasko |  Přehledy dějin
           
milenci



           Poměry v Makedonii a dalších helénistických říších byly asi dosti podobné těm v Řecku. Filip II. Makedonský, otec slavného Alexandra byl zavražděn na veřejnosti. Co bylo v pozadí vraždy, o tom panují dohady. Mohla za tím být Alexandrova matka Olympias, žárlící na Filipa jeho druhou manželku Kleopatru, ale spekuluje se, že Filipův vrah mohl být samotným Filipem znásilněn. Sám Alexandr byl nepochybně bisexuál. Poměrně dlouho se o ženy nezajímal, až po bitvě u Issu měl se vznešenou zajatkyní Barsinoé syna Hérakla. O něco později se oženil s dcerou předního velmože ze Sogdiany Roxanou. S ní měl syna Alexandra. Nakonec si ještě vzal dvě perské princezny, s nimiž ale děti neměl. Jeho skutečnou láskou byl ale Héfaistion. Po jeho smrti Alexandr doslova šílel žalem, nechal ho prohlásit za boha a postavil mu obrovskou hrobku ze zlata.
alexandr
   
niké

          I mezi makedonskou elitou hrály významnou roli hetéry. Slavná athénská hetéra a milenka Alexandrova vojevůdce Ptolemaia Thais byla údajně iniciátorkou vypálení perského královského paláce v Persepoli, když v opilosti vyzvala vojáky k pomstě za perské vypálení Athén. Nakonec ale udělala velmi pěknou kariéru, když si ji Ptolemaios vzal za manželku a společně se stali zakladateli egyptské královské dynastie Ptolemaiovců. Již jsem zmínil zajímavý fakt, že poslední představitelka tohoto rodu Kleopatra byla v 17 letech provdána za svého desetiletého bratra Ptolemaia XIII.
         Sexuální život ve starém Římě byl asi dosti uvolněný. S pohlavním životem se začínalo ještě před vstupem do manželství. Dívky asi ve 12 letech, chlapci ve 14. To bylo asi i v zájmu státu, který potřeboval hodně dětí - budoucích vojáků. Postavení žen bylo výrazně lepší, než třeba v Athénách. Mohly například žádat o rozvod. Mnohé z nich výrazně ovlivňovaly politiku. Přesto existovaly určité hranice. Například adopci mohl provést pouze muž, žena ne. V nejstarších dobách byl muž, jakožto otec rodiny prakticky neomezeným pánem nad životem a smrtí všech členů a poměry celkově poměrně přísné. Později ale se manžel musel o důležitých rozhodnutích radit s dalšími členy rodiny a poměry se postupně uvolňovaly. Soudci nedělali velké problémy s rozvodem, nakonec stačilo pouhé prohlášení jednoho z manželů. Celkem běžné bylo i přenechání manželky dobrému příteli. Znásilnění bylo ale závažným zločinem. Dokonce i pád království je dáván do souvislosti se znásilněním ctnostné Lucretie.
afrodité

            Ze svých nejstarších dějin sami Římané zaznamenali podivnou sexuální aféru, která na ně nevrhá příliš dobré světlo. Na oslavě, na níž pozvali své sousedy Sabiny, unesli Římané, kteří měli žen údajně málo, sabinské ženy. To vyvolalo válku. V rozhodující moment se mezi bojující vrhly Sabinky, které se mezitím chtě nechtě staly manželkami Římanů, a přesvědčily obě strany o nutnosti smíru.
            V Římě xistovala řada veřejných domů, a to pro muže i pro ženy. Prostitutka byla označována jako lupa (vlčice) a své zaměstnání vykonávala v lupanáru (roklině vlčic). Známé osobnosti, jako například řečník Cicero nebo filosof Seneca prostituci schvalovali. Tvrdili, že se jedná o instituci, chránící manželství, protože muži tolik neusilují o svádění cizích manželek. Obchod se ženami jen kvetl. Každý majetnější Říman vlastnil otrokyně. Jejich cena se pohybovala mezi 200 - 500 denáry, pokud se jednalo o krasavici, vyšplhala se až k 1 000. Pro srovnání: kráva stála asi 200 denárů.
            A jak na tom byly se sexem slavní Římané? Podobně jako v Řecku i zde byla úplně běžná bisexualita. Gaius Julius Caesar byl určitě bisexuál s mimořádným apetitem. Sami jeho vojáci o něm říkali, že je manželkou všech mužů a manželem všech žen. Sex navíc ve svých počátcích zřejmě využíval i pro svůj karierní růst. Z jeho milenců je známý Nikomédes III. z Bithýnie, milenkami byly vedle egyptské Kleopatry také manželky jeho kolegů z I. triumvirátu Crassa a Pompeia, dále třeba matka a sestra jednoho z jeho pozdějších vrahů Bruta. Traduje se dokonce, že Bruta k vraždě silně podněcovala jeho manželka Porcie, se kterou se Caesar pro změnu odmítl vyspat.
váza

Ochutnávka vín (nejen) na podzimní Floře Olomouc 2010

17. října 2010 v 8:02 | milasko |  Soutěže, ochutnávky, akce
RB

         
hrozny



            S manželkou jezdíme celkem pravidelně na podzimní Floru do Olomouce. Poslední dva roky už to ale pro mě není tolik o různých stáncích s ovocem a dalším zbožím, ale hlavně o víně. Protože kamarád vínomil Jarda je z Olomouce a na Floře v rámci výstavy probíhají i Dny moravských vín, kdy jsou po čtyři dny postupně na řízených ochutnávkách prezentována vína z moravských vinařských podoblastí a kromě toho zde svá vína nabízí k bezplatné ochutnávce i několik zajímavých moravských vinařství, jezdím sem už hlavně za vínem.
matula
            V sobotu 9.10. se pořádala ochutnávka vín ze znojemské podoblasti. O zdejším vinařství a vínech hovořil pan Ing. Karel Matula ze Znovínu Znojmo. Seznámil nás s odrůdovým složením v regionu, představil i některé zajímavosti a památky Znojma a okolí. Pohovořil také o VOC Znojmo, která má nyní 15 členů. Pak jsme se samozřejmě pustili do ochutnávky. Lidí tentokrát překvapivě nebylo mnoho, zato náš "tým" se rozrostl ještě o Jardova kamaráda Toma. Mohli jsme společně posoudit deset vzorků. Znojemsko reprezentovala tato vinařství: Lahofer (2 vzorky), Víno Hort (2), Znovín Znojmo (2), po jednom vzorku pak Dobrá vinice, Vinařství Kořínek, Vinné sklepy Lechovice a Agrodružstvo Nový Šaldorf. Až na jedno byla všechna vína bílá. Všechny vzorky představovaly velmi slušný standard, na druhé straně jsem předem podle vinařství očekával trochu více, úplného favorita jsem nenašel. Mně se docela líbil Ryzlink rýnský 2009 VOC od Horta, u kterého jsme se ale shodli na tom, že není odrůdově typický a bylo by ho možné zaměnit třeba se Sauvignonem. Byl výrazně ovocný s převažující vůní meruněk. Na rozdíl od Jardy i Toma mně to ale zase tolik nevadilo, protože mi voněl příjemně, byl plný a v chuti harmonický. Ještě lepší byl pro mě znovínský Tramín červený 2009 pozdní sběr z trati U tří dubů s krásnou intenzivní květinovou vůní. I tady bych ale našel vadu na kráse v podobě poměrně krátké dochuti. Na třetí místo bych dal jemné a vyrovnané Sylvánské zelené 2009 pozdní sběr z Lechovic. Určitě zajímavý byl i svěží Blanc de Pinot noir 2007 z Dobré vinice, na jehož chuti i vůni se zřetelně projevilo jedenáctiměsíční ležení v barikovém sudu. Špatný nebyl ani jediný zástupce červených, Zweigeltrebe 2009 pozdní sběr Znovín Znojmo, trať U Vinohradu. Mělo vysokou viskozitu, velmi intenzivní vůni lesního ovoce a višní. Přesto se mi asi nelíbilo tolik jako Jardovi, protože mi přišlo až příliš jemné a s kratší dochutí.
balgovi

            První kolo jsme tedy měli za sebou a následoval průzkum stánků jednotlivých vinařství. Bylo jich celkem sedm, většinou ze Slovácka. Čekala nás tedy další náročná směna. Zatímco Jarda více diskutoval se zástupci vinařství, věnoval jsem se já hlavně praktickému průzkumu. Co mě u jednotlivých vinařství zaujalo? Pěkná vína měli hned u prvního stánku menšího rodinného Vinařství Kořínek z Hnanic. I tady bych vyzdvihl Ryzlink rýnský VOC 2009, lahodný a tentokrát i odrůdový. U Hnidáků z Nového Poddvorova se mi líbil jakostní Cabernet Sauvignon 2008, který ležel tři měsíce v barikovém sudu. U stánku Vinařství Fridrich z Vracova nás hned odhalili. Pamatovali si nás od loňska, protože od nich pak Jarda marně dostával slíbené informace. Ptal jsem se s úsměvem, zda nám vůbec nalijí, ale vzali to profesionálně a žádný problém nebyl. Stejně jako minule i tentokrát se nám jejich vína líbila. Mně nejvíce Alibernet 2008 Moravské zemské víno. Dále následovalo Rodinné vinařsví Varmuža z Kobylí s pěkným zemským Neuburským 2008. U vedlejšího vinařství jsme chvíli tápali, co se skrývá pod BM Vinařstvím, až jsme zjistili, že to je vlastně firma, která vznikla rozštěpením známého ČEBAV Tvrdonice. To BA v původním názvu bylo zkratkou jména Balga. Jejich vína jsme teď mohli poprvé ochutnat. Zaujala jak vkusnou etiketou, tak ale hlavně obsahem.Tady byly moc pěkné dva výběry z hroznů. Jednak Chardonnay 2007, ale zejména nádherný pikantní barikový Neronet 2008, pro mě nejen nejlepší červené, ale prakticky nejlepší ze všech koštovaných vín za celý den. Od Moravských vinařských závodů Bzenec jsem ochutnal dva zástupce se značkou EGO, pozdní sběry ročníku 2008. Obě vína, Tramín červený i Ryzlink rýnský byla poměrně pěkná, na mě ale dosti sladká. Úplně na závěr jsme ochutnali vzorky firmy Vinium Velké Pavlovice. Minule mě sem trochu proti mé vůli Jarda dovlekl, ale odcházeli jsme tehdy docela spokojení. Tentokrát mě nic neoslnilo, asi nejlepší byla Frankovka 2009 výběr z hroznů.
MT

            Když jsme se s Jardou loučili, měl jsem pocit, že dvoufázový trénink docela stačil. Vůbec jsem netušil, že mé koštování tento den ještě neskončilo. A už vůbec jsem nemohl tušit, že narazím na ještě lepší bílá vína, než jsem pil doposud. Na Jardovu radu jsem totiž navštívil 1.olomouckou vinotéku, kterou vřele doporučoval. Nabídka tam je opravdu bohatá. Přišel jsem ale ve chvíli, kdy tam nějaký pán, zřejmě majitel, právě zahajoval soukromou ochutnávku pro členy rodiny a nějaké německé přátele. Já se tam mezi nimi začal motat a prohlížet regály. Místo aby se mě snažil odtud rychle vyprovodit, okamžitě mě pozval, abych se přidal. Měl jsem v sobě sice už vzorků docela dost, nicméně vína, kterými chtěl příbuzné a přátele uctít, byla opravdu mimořádně zajímavá. To se nedalo odmítnout. Alespoň jsem mu pak pomohl s překladem některých pojmů do němčiny. Začali jsme opravdu krásným, medailemi ozdobeným Müller Thurgau 2008 pozdní sběr Vinařství Baloun. I když nejsem právě milovník této odrůdy, toto víno bylo důkazem, že i z ní se dají udělat velmi pěkná vína. Následovalo podobně medailemi olepené Rulandské bílé 2007 výběr z hroznů od Krista. Opět paráda. Pak přišlo pro mě zatím neznámé vinařství Gala se Sauvignonem 2009 pozdní sběr. Pan Jaromír Gala dříve pracoval v Mikrosvínu, byl spoluzakladatelem Tanzbergu a zkušenosti sbíral i v zahraničí, nyní má vlastní vinařství v Bavorech. Pan majitel toto víno vřele doporučoval. Líbilo se nám, ale shodli jsme se na tom, že bychom vůbec netipovali Sauvignon. Dalšími hezkými víny byly Pinot gris 2007 pozdní sběr Maidenburg z Reistenu a Ryzlink rýnský 2008 pozdní sběr Pavla Bindera. Závěrečnou sladkou tečku obstarala skvělá Pálava 2005 výběr z bobulí, opět z Vinařství Krist. Jak už jsem naznačil, většina vín nesla ocenění z významných mezinárodních soutěží a těžko bych mezi nimi vybíral nejlepší. Všechna byla skvělá a rozhodně jsem nelitoval, že jsem se ve vinotéce zdržel poněkud déle, než jsem původně plánoval. Po opravdu náročném dni jsem pak, notně obtížen nakoupenými lahvemi a poněkud ztěžklý vypitým vínem, konečně koštování ukončil a zamířil k domovu.
sau
pálava

Ochutnávka vín z Nového světa v Globusu

14. října 2010 v 6:32 | milasko |  Soutěže, ochutnávky, akce
globus

            Jít na ochutnávku do Globusu? A navíc na vína z Nového světa? Možná některý ortodoxní vínomil ohrne nos. I já si koneckonců asi raději pochutnám na dobrém bílém víně z Moravy, ale také rád poznávám něco nového. Ostatně úplná novinka to pro mě nebyla. Byl jsem na podobné akci už jednou asi před rokem a odcházel jsem spokojený. Vypravil jsem se tedy podruhé na ochutnávku do pardubického Globusu a byl zvědav, jestli to tehdy nebyla jen výjimka potvrzující pravidlo. Zřejmě nebyla.
            Prezentována byla vína, která do ČR dováží společnost Vinicola. Ta vozí vína z mnoha zemí, ale nejvíce je zaměřena na Nový svět, speciálně pak na Chile a Argentinu. My jsme mohli ochutnat dvanáct vzorků, pět z Chile, čtyři z Argentiny, dva z Austrálie a jeden z JAR. Představovány byly i různé řady jednotlivých vinařství. Celkově se jednalo o lepší horizont marketových vín, většinou se cenově pohybovala nad 200,-, nejdražší láhev byla za 340,-. Přednášeli zástupci společnosti, pánové Procházka a Martínek. Jejich výklad byl zajímavý, nekázali jen nějakou vyčtenou teorii, oba některá vinařství v zámoří osobně navštívili.
nicanor

Torrontes / Chardonnay 2009 - Nieto Senetiner, Mendoza, Argentina, základní řada Novel. Argentina má momentálně asi 400 tis. ha vinic a je asi na 4.-5. místě na světě ve vinařské produkci. Torrontes, tvořící 60 % kupáže, je nejrozšířenější bílou odrůdou v zemi. Vinařství Nieto Senetiner bylo založeno koncem 19. století italským emigrantem. Obsah alkoholu 13 %. Zlatavá barva, viskozita nízká. Vůně střední intenzity, hlavně muškátové tóny a náznak citrusů. Tělo méně plné, v chuti trochu ostřejší, dochuť krátká. Víno určené spíše k nenáročnému letnímu pití, mělo by se poměrně brzy vypít. Dávám 5,5 bodu z deseti možných.
Chardonnay 2009 Reserva - Viña Tarapacá, Chile. V Chile se pěstují hlavně modré odrůdy, z bílých je nejrozšířenější právě Chardonnay. Víno se vyrábí asi z 65 % sklizených hroznů, podstatná část se ale vyveze, protože sami Chilané, na rozdíl od Argentinců, příliš víno nepijí. Víno zrálo 7 měsíců v barikových sudech. Obsah alkoholu 14 %. Barva zlatavá, viskozita vysoká. Vůně těžká, krémová, cítím vanilku a banány. V těle středně plné, lahodná chuť banánů a smetany, středně dlouhá dochuť. Pěkné víno, které může ještě několik let ležet v archivu, dávám takových lepších 7 bodů.
Chardonnay / Viognier 2007 - Nieto Senetiner, Argentina. Řada Don Nicanor, nejdražší víno ochutnávky. Vinohrady tohoto vinařství jsou uměle zavlažované a nacházejí se nadmořské výšce 700 metrů. Víno zrálo šest měsíců v barikových sudech a je tvořeno 60 % Chardonnay a 40 % Viognier. Obsah alkoholu 14%, zlatožlutá barva, vysoká viskozita. Vůně intenzivní, těžká, částečně podobná předchozímu vínu, barik je ještě zřetelnější. Cítím banány, meruňky a navíc ještě nějaké byliny. V těle plné, chuť velmi bohatá s vanilkovými tóny, dochuť dlouhá. Nejlepší z nabízených bílých, hodnotím 8 body.
Rose Organic 2007 - Salena, Austrálie. Salena je mladé rodinné vinařství z oblasti Riverland, které ale za poměrně krátkou dobu existence stačilo získat mnohá ocenění na vinařských soutěžích. Obsah alkoholu na rosé nezvykle vysoký - 13,5 %. Víno zrálo v nerezových tancích. Světlejší barva krve s nádechem do rezava, vyšší viskozita. Středně intenzivní vůně zahradního ovoce, hlavně jahod a malin. V těle středně plné, chuť na mě působila trochu divně. Taková podivná směs sladkého a nahořklého. Dochuť krátká. Trochu neobvyklé růžové víno, které není určené na delší archivaci. Mě moc neoslovilo, hodnotím jako nejslabší z ochutnávky - 5 bodů.
CS

Cabernet / Syrah 2009 - Nieto Senetiner, Argentina, řada Novel. Obě odrůdy byly v kupáži použity v poměru 50 : 50. Obsah alkoholu 13 %. Barva velmi tmavá, višňová, viskozita vysoká. Středně intenzivní, těžká vůně tmavého ovoce, zejména borůvek a černého rybízu.. V těle spíše méně plné. Chuť hodně kořenitá, opět je zde tmavé ovoce, hlavně borůvky. Dochuť krátká. Dostalo 6 bodů.
Cabernet / Merlot 2009 - Viña Tarapacá, Maipo Valley, Chile. Základní řada Varietal. Vinařství existuje už od konce 19. století, ale velký rozvoj zaznamenalo až na konci století 20., kdy ho koupil velký dřevařský koncern a spolu s ním i rozsáhlé pozemky s vinicemi. Poměr odrůd v kupáži byl 60 % Cabernetu Sauvignon a 40 % Merlotu. Obsah alkoholu 14 %. Velmi tmavá barva s nádechem do filalova, velmi vysoká viskozita. Intenzivnější vůně černého rybízu a švestek. Tělo středně plné, trochu výraznější ale příjemné třísloviny. Celkově trochu těžší s delší dochutí. Trochu slabších 7 bodů.
Carmenére 2009 Viña Tarapacá, Chile, řada Varietal. Tuto původně francouzskou odrůdu v Evropě skoro zlikvidoval révokaz, Chile ale nebylo touto pohromou postiženo. Jméno Carmenére tu ale vlastně dlouho nikdo neznal. Vína z této odrůdy byla běžně prodávána jako Merlot a dokonce se myslelo, že jde vlastně o nejlepší chilský Merlot. Až známý kalifornský vinař Robert Mondavi odhalil ve druhé polovině 20. století, že se jedná o polozapomenuté Carmenére. Chilské vinařské podniky na to zpočátku reagovaly hodně podrážděně, dokonce se chtěly soudit, brzy ale pochopily, že jde vlastně o reklamní a obchodní výhodu a Carmenére se brzy stalo jakýmsi rodinným stříbrem. U tohoto konkrétního vína byla sklizeň 13,5 tuny z hektaru. V archivu může ležet 3-4 roky. Obsah alkoholu 14 %. Mimořádně tmavá barva, skoro až do černa, viskozita velmi vysoká. Intenzivnější vůně třešní a višní. V těle plnější, hodně kořenité, těžší, s příjemnými tříslovinami a delší dochutí. Vína z této řady stojí obvykle kolem 200,-, ale v akcích se dají sehnat i za polovinu. V tom případě jde o dobrou koupi. Dávám tentokrát lepších 7 bodů.
Cabernet Sauvignon Organic 2006 - Salena, Austrálie. Řada Organic zde konkrétně znamená, že ve vinici nebyly tři roky použity fungicidy a pesticidy. Obsah alkoholu 14 %. Barva tmavě granátová, vysoká viskozita. Středně intenzivní odrůdová vůně, černý rybíz. Harmonické, plné, dobře vyzrálé víno s ovocnou chutí, ve které opět dominuje černý rybíz, možná spíše v džemové podobě. Ve sklence zůstal velký sediment. Snad jen dochuť by mohla být trochu delší. Přesto se mi velmi líbilo a dávám 7,5 bodu.
tarapaca

Pinotage / Shiraz 2007 - Leopard´s Leap, JAR. Tak jako mají v Chile Carmenére, je v JAR mimořádně ceněna Pinotage, vzniklá křížením Cinsaul a Pinot noir. Nejdražší z ochutnávaných červených. Obsah alkoholu 13,5 %, barva tmavého granátu, viskozita střední až vyšší. Vůně lehčí, méně výrazná, ovocná. Středně plné tělo, harmonická ovocná chuť, dochuť kratší až střední. Ocenil jsem 7 body.
Malbec 2008 - Michel Torino, Argentina, řada Don David. Do třetice rodinné stříbro, tentokrát argentinské - odrůda Malbec. Víno zrálo 10 měsíců v barikových sudech. Obsah alkoholu 14 %. Tmavofilalová barva, vysoká viskozita. Intenzivnější vůně rybízu, ostružin, ale také růže. V těle plnější, chuť ovocná, výraznější třísloviny, středně dlouhá dochuť. Znovu 7 bodů.
Merlot 2006 Gran Reserva - Luis Felipe Edwards, Chile. Vinařství působí od roku 1976 v údolí Colchagua. Zdejší příznivé klima umožňuje, že ve vinicích jsou pesticidy a fungicidy uplatňovány jen minimálně. Jedná se o rodinnou firmu, která je momentálně asi na jedenáctém místě mezi chilskými producenty. Víno zrálo 12 měsíců v barikových sudech, sklízelo se 9 tun z hektaru. Obsah alkoholu 14 %. Barva tmavého rubínu, viskozita velmi vysoká. Vůně intenzivnější, velmi lákavá, švestková, kořenitá. V těle plné. Bohatá chuť se zřetelnými, ale přitom jemnými tříslovinami. Dlouhá dochuť. Oceňuji 8 body.
Cabernet Sauvignon 2006 Gran Reserva - Luis Felipe Edwards, Chile. Víno zrálo 12 měsíců ve francouzském dubu. Obsah alkoholu 14 %. Barva na pomezí rubínu a granátu s narezlým nádechem. Viskozita vyšší. Překvapivě spíše méně intenzivní vůně. Odrůdová černorybízová, kouř, ale i trocha mandlí. V těle středně plné. Velmi příjemná a bohatá chuť, hodně kořenitá s tóny vanilky. Dochuť středně dlouhá. Závěrečné víno bylo pro mě zároveň tím nejlepším, i když jen těsně před tím předcházejícím a nejlepším bílým. Co se ale týče poměru mezi kvalitou a cenou, pak dopadlo ještě lépe, protože bylo z tří zmíněných dokonce nejlevnější. Celkově lepších 8 bodů.
            Večer mohu hodnotit jako po všech stránkách vydařený, v podstatě nemám, co bych vytknul. Vína byla pěkná, přednáška zajímavá, občerstvení velmi dobré a bylo ho tolik, že se to nedalo ani sníst. Hosté mohli vyhrát i některá z prezentovaných vín, což jsem také využil. Jediné, co mi vadilo, byl smutný fakt, že pár hostů se přišlo spíše celkem levně napít, vyprávění přednášejících je tolik nezajímalo a raději si cosi povídali sami. To se ale, bohužel, děje i ochutnávkách v prostředí mnohem noblesnějším. Vina pořadatelů to rozhodně není. Tudíž, bude-li se něco podobného opět konat, klidně půjdu zase.
           Celkově není možné prezentovaná vinařství nějak objektivně srovnávat, protože třeba Tarapacá byla zastoupena jen základní řadou, u L. F. Edwards tomu zase bylo naopak. Každé však mělo alespoň jedno velmi pěkné víno. Nabídka červených byla logicky bohatší, protože se v Chile a v Argentině, odkud většina vín pocházela, pěstuje modrých hroznů mnohem více než bílých.



           
      

Zajímavosti z dějin sexuality. 2. Antické Řecko

10. října 2010 v 18:21 | milasko |  Přehledy dějin
   
pár

          Vztahy mezi muži a ženami v antickém Řecku rozhodně nejsou bez zajímavosti. Některé záležitosti mohou skoro vyrazit dech. Popisuji je, jak to tehdy bylo, komentář nechám na čtenářích.
platon2

          Dosti odlišné bylo postavení žen ve státech postavených ne demokratických principech a v těch, kde vládla aristokracie. Pro nás může být překvapivé, že svobodněji si žily ženy v těch druhých. Například ve Spartě byli muži prakticky stále někde mimo město na válečných výpravách a ženy logicky musely o lecčems rozhodovat samy a případě nutnosti byly připraveny i město bránit. Proto bylo jejich postavení poměrně dobré. Polygamie zde byla vzácností, skoro častěji docházelo k tomu, že dva chudší bratři si vzali jen jednu ženu.
            Úplně jiné byly poměry v demokratických Athénách. Zde byla žena prakticky manželovým majetkem. Ten ji mohl případně prodat do otroctví. Nesměla mu být samozřejmě nevěrná, za to jí hrozil trest smrti. Dívky se vdávaly poměrně brzy, obvykle mezi 12.-15. rokem. Mnozí muži ale o své manželky příliš nestáli. Měli je vlastně jen pro uchovávání rodu. Za zábavou a sexem vyráželi athénští muži za hetérami a eféby, tedy krásnými a vzdělanými profesionálkami, případně mladými hezkými chlapci. Platil zde poněkud asexuální ideál krásy, který je dobře viditelný na mnohých sochách mladých chlapců a dívek. Pohlavní rozdíly nejsou příliš zdůrazňovány. Bisexualita byla zcela běžná.
solon
athena


Známý filosof Sokrates trávil většinu nocí se svými žáky a není divu, že jeho manželka Xantipa, jejíž jméno se stalo symbolem pro zlou a hádavou ženu, byla velmi, velmi nespokojená. Sokrates radil svému oblíbenému žákovi Platonovi, aby založil školu, jejímž vedoucími budou vždy milenci toho předchozího. Podle jeho rady pak Platon založil athénskou Akademii. S jeho jménem je zase spojen jiný pojem , který však vznikl z nepochopení - platonická láska. On rozlišoval nižší, tělesnou lásku - tu mezi mužem a ženou - a vyšší, založenou na souladu duší. Ta ovšem podle něho může vzniknout pouze mezi muži. Rozhodně tím ale nemyslel lásku bez sexu. Jiný jeho zajímavý názor se týká ideální armády. Tu měly tvořit homosexuální páry, které se vzájemně chránily a byly v boji neporazitelné. Taková armáda ale vlastně v Řecku existovala.
lykurgos
Byla to ta spartská. Spartští muži byli od sedmi let odloučeni od rodiny a vychováváni ve vojenských táborech, ze kterých se do "civilu" dostávali jen vzácně. Není divu, že zde homosexualita jen bujela. Ostatně legendární spartský zákonodárce Lykúrgos údajně prohlásil, že dobrým občanem nemůže být ten, kdo nemá v posteli přítele.




           

           Ani lesbické vztahy nebyly asi úplně vzácné. Obecně známé je jméno básnířky Sapfó. Ta vedla na ostrově Lesbos školu pro mladé dívky. O své lásce k jedné žákyni psala básně, když ale nebyla opětována, vrhla se do moře. Na rozdíl od běžně přijímané mužské homosexuality se ale na lesbické ženy dívali Řekové dost opovžlivě. Nazývali je tribadami (od slova třít se).saofo2

           Ale ještě jednou zpět k athénským manželkám. Zatímco průměrný Athéňan byl na svou dobu vysoce vzdělaný, u žen to většinou neplatilo. To mohl být důvod, proč se muži raději bavili se stejně vzdělanými přáteli nebo, pokud na to měli, s hetérami. Ty si svým vzděláním s muži nezadaly, byly schopné diskutovat o umění i filosofii, hrály na nějaký hudební nástroj - a pochopitelně to byly i skvělé milenky. Takový večer s hetérou (vlastně to znamená přítelkyně) nebyl ale vůbec laciný. Mohl přijít až na 10 000 drachem, což byla suma naprosto astronomická, mnohonásobně přesahující průměrný měsíční plat. Některé hetéry to dotáhly velmi daleko a ovlivňovaly politiku i umění. Logicky si je mohli vydržovat jen ti nejbohatší a nejmocnější. Známou byla například přítelkyně athénského stratéga Perikla Aspasia. Když byla jeho nepřáteli ve vykonstruovaném procesu obviněna z kuplířství, podařilo se mu ji ještě zachránit, ale jeho kariéra byla u konce. Podlé jiné hetéry, Fryné, vytvořil sochař Praxiteles jeden ze zázraků řeckého umění, sochu bohyně Afrodity.
perikles2

            Pro ty, kteří na noc s hetérou neměli dost peněz (což byla většina), fungovalo dost veřejných domů. Těm se říkalo pornéion (dům děvek) a vedl je pornoboskos, pasák. Nevěstince byly zdaněny a představovaly velmi významný finanční zdroj pro stát. Známý zákonodárce Solón tvrdil, že prostituce je prospěšná, protože chrání manželství. Vedle "běžné" prostituce existovala, podobně jako třeba v Mezopotámii, i ta chrámová. Například Afroditin chrám v Korinthu takto zaměstnával asi tisíc dívek.
korinth

      

   

Víno a zdraví 3. Novinky

6. října 2010 v 8:56 | milasko |  Úvahy o víně
čer1

Pít či nepít?
             Jednou z častých otázek je, zda abstinenti žijí déle než ti, kteří holdují alkoholu. Nově zveřejněný materiál v časopise Alcoholism: Clinical and Experimental Research vycházející z výsledků Research Society on Alcoholism a International Society for Biomedical Research on Alcoholism upozorňuje na to, že úplná abstinence zvyšuje riziko smrti. Je potvrzeno, že umírněné denní požívání menších dávek alkoholu skutečně snižuje úmrtnost. Za optimální dávku se považuje (v závislosti na pohlaví a váze) přibližně 120 ml vína, 300ml piva nebo 50 ml tvrdého alkoholu. Nejpříznivější účinky má přitom červené víno díky vysoké koncentraci anrioxidantů, chránících srdečně-cévní soustavu. Mírná konzumace také činí lidi více komunikativními, odstraňuje různé psychické bariéry. To je velmi důležité, protože lidé, žijící v izolaci mají skutečně více zdravotních problémů, často trpí různými depresemi. Naopak alkohol podporuje větší sociální aktivitu, pomáhá navazovat kontakty a přátelství, což je pro udržení psychického zdraví nezbytné.
            Proč umírají abstinenti dříve? Některé příčiny jsou zřejmé u určitých skupin lidí. Část z nich například pochází z nejchudších vrstev, pro které je alkohol, zejména ten kvalitnější, méně dostupný. Tato skupina je vystavena obrovskému stresu ve spojitosti se zajišťováním obživy pro sebe a své děti. Jinou skupinou jsou lidé, kteří dříve pili alkohol v nadměrném množství a tím si vážně poškodili zdraví. Jen kvůli tomu přestali úplně pít, už rozvinutých onemocnění se tím ale nezbavili. Ať už ale byly důvody k abstinenci jakékoliv, potvrdil dvacetiletý výzkum texaské univerzity v Austinu, že úplní abstinenti umírají nejdříve. Až po nich jsou to lidé s nemírnou konzumací. Nejlépe jsou na tom umírnění konzumenti. Tým autorů vedený Charlesem Holahanem ale zároveň varuje před nemírným pitím, protože to skutečně způsobuje celou řadu vážných onemocnění. Takže ideální je prostě zlatá střední cesta.

čer3

Červené víno pomáhá v boji se zubním kazem
            Italští vědci z univerzity v Pavii tvrdí, že pravidelná, nejlépe každodenní konzumace červeného vína pomáhá udržovat náš chrup v dobrém stavu a zajistí nám tak okouzlující úsměv. Tajemství je v ukryté v chemickém složení vína, jehož některé substance omezují rozvoj bakterie Streptococcus mutans a hlavně ji znemožňují přichytit se na zubech a tím způsobit zubní kaz. Tato bakterie totiž mění sacharozu na kyselinu mléčnou a vytváří tak v ústech kyselé prostředí, způsobující demineralizaci zubů. Výsledkem výzkumu by mělo být vytvoření revolučního léku, chránícího a zpevňujícího zuby.
čer2

Zajímavosti z dějin sexuality. 1. Nejstarší civilizace

3. října 2010 v 8:55 | milasko |  Přehledy dějin
      
rodina písaře

nefertijti


egypt menkauré

           Následující vyprávění nabídne střípky z dějin vztahů mezi mužem a ženou v uplynulých tisíciletích v různých kulturách. Samo slovo sex snad pochází z latiny a najdeme ho u známého řečníka Cicerona jako sexus. Je zřejmě odvozeno od slova secare - sekat, dělit.

            Začnu velmi starou civilizací - starověkým Egyptem. Dodnes lidi hodně překvapuje, že zde byl naprosto běžný incest. Faraoni si úplně běžně brali své sestry a dokonce i dcery. Například slavný Ramesse II. byl prokazatelně manželem dokonce několika svých dcer. Tento zvyk přetrval do velmi pozdní doby. Ještě známá Kleopatra, později milenka Caesara a Marca Antonia, byla koncem 1. století před naším letopočtem provdaná za svého bratra, ještě chlapce. Vysvětlení pro tento obyčej se hledá jednak v odrazu božského páru Osirise a Isis, dále snahou neztratit svůj božský původ a odlišnost od obyčejných lidí tím, že by s nimi měli děti. Konečně v počátcích hrál jistou roli prastarý egyptský zvyk, totiž že dědictví přecházelo na pokrevní příbuzné ženy. Aby faraonovi zůstal rodinný majetek, tedy vlastnictví celé země - musel si vzít vlastní sestru. Předpokládá se také, že v Egyptě má původ i obřízka, která se mohla začít provádět jako důkaz odvahy a dospělosti, případně z hygienických důvodů.

chammurabiho zákoník


            Také Mezopotámie měla v této oblasti své zvláštnosti. Ze starého Sumeru známe zákon, stanovující trest utopení pro ženu, která chtěla opustit svého muže. Manžel zaplatil v podobném případě pokutu. V Babylonii byla běžně rozšířená chrámová prostituce, zejména při chrámu bohyně Ištar. Existovalo dokonce několik kategorií chrámových prostitutek i prostitutů. Příjmy z tohoto podnikání jistě nebyly zanedbatelné. Ale i každá svobodná žena, pokud se chtěla vdát, musela se nejprve v Ištařině chrámu prodat libovolnému muži na jednu noc. Vedle chrámů fungovaly i soukromé veřejné domy, v nichž pracovali muži i ženy. Z Chammurabiho zákoníku víme, že zde existovala i předmanželská smlouva, kde mohlo být třeba stanoveno, kolik si může manžel vzít vedlejších žen. Po sňatku byla ale manželka plně podřízena muži. V případě podezření z nevěry byla podrobena božímu soudu - svázaná hozena do vody.
cammurabi

           




ištar

         U starých Židů zase známe zvláštní zvyk takzvaného levirátního manželství (levir = bratr). Po smrti staršího bratra si mladší musel vzít vdovu. Aby bratrův rod nevymřel, byly děti, vzešlé z tohoto spojení považovány za potomky zemřelého. Je známý příběh Judova syna Onana, který po smrti svého bratra Hera nechtěl spát s vdovou Thámar a raději si pomáhal jinak. Bůh ho za to potrestal smrtí.
jerusalem

            Z Indie zase známe satí, tedy upálení vdovy po smrti manžela. Je známé už z druhého tisíciletí před naším letopočtem a vzácně se objevuje i v moderní době, i když bylo Brity v roce 1829 zakázáno. Dodržoval se zejména u bohatých. Není divu. Vdovina pozůstalost totiž v tomto případě připadla kněžím. U chudých se na tom tolik netrvalo. Zatímco u boháčů byla běžná polygamie, u chudých se vyskytovala i polyandrie, tedy mnohomužství. Několik chudáků se dělilo o jednu ženu. Jen tak ji byli schopni uživit. Nelze samozřejmě zapomenout na Kámasútru, pocházející z doby dynastie Guptovců. Její autor Mallaniga Vátsjájana nebyl žádným Casanovou, naopak jednalo se o velmi zbožného muže. Název díla znamená "milostné předpisy" a umění milovat je tu podáno až s pedantskou přesností. Co je zde velmi moderní, je snaha, aby sex přinášel stejnou rozkoš mužům i ženám. Milenecké páry jsou rozděleny do tří základních typů: zajíc a gazela, býk a klisna, hřebec a slonice. Ke knize je připojena i příručka různých lektvarů, které mají například zvyšovat mužskou potenci nebo zabraňovat ženské frigiditě.
indie
achnaton