Prosinec 2010

Vinařské aktuality - prosinec 2010

28. prosince 2010 v 8:22 | milasko |  Úvahy o víně
isab
(Odrůda Isabella, foto ru.wikpedia.org)


Mladá ruská vína
            Že v listopadu proniká na trhy mnoha zemí stále dravěji letošní mladé víno, je známá věc. Pro příklady opravdu není třeba chodit daleko. Tudíž to začali zkoušet i v Rusku. Na konci listopadu se představilo dokonce 73 značek, přičemž nejvíce vín bylo vyrobeno z odrůdy Isabella, další pak z Cabernetu Sauvignon, Saperavi, Chardonnay, Sauvignon aj. Největší úspěch mělo víno s názvem Zlatý liman.
mouton
(foto: telegraph.co.uk)

Další "čínské" víno z Francie
marzen

            Po Chateau Lafite-Rotschild se rozhodli i v Chateau Mouton Rotschild výrazněji zaklepat na brány čínského vinařského trhu pomocí etikety, kterou vytvořil čínský umělec. Je na ní beran mezi dvěma polovinami měsíce. To má symbolizovat roli vína jako prostředníka mezi lidmi obou polokoulí. Poptávka po velkých vínech z Bordeaux v Číně zřetelně roste. To je umožněno výrazným bohatnutím určitých vrstev čínské společnosti.

Výhodné investice do vína
            Porovnání růst cen atraktivního zboží ve světě dokazuje, že nejvýhodnější je investovat do drahých vín. Koncem roku vykazovaly ceny ropy nárůst o 3,3 %, zlata jen 2,2 %, ale drahá vína poskočila dokonce 5 %. Ovlivnily to hodně ceny na momentálně nejzajímavějších vinařských aukcích, konaných v Hong Kongu. Týká se to zejména produkce nejznámějších francouzských vinařství, ponejvíce z Bordeaux, jako je Chateau Lafite-Rotschild, Chateau Mouton Rotschild nebo Chateau Margaux. Jak naznačil předchozí článek, ceny si mohou podobná vinařství dovolit zvyšovat hlavně v Číně, na kterou se také začínají stále více orientovat. V jiných částech světa to ale už tak snadné není.
fonba
(Marc Fonbaustier, foto: news.yahoo.com)

Kterak si konzul pomáhal k dobrým vínům
kagor
          Francouzský generální konzul v Hong Kongu a Macau Marc Fonbaustier se musel vzdát své funkce poté, co byl policií obviněn, že v jednom hongkongském klubu ukradl dvě láhve vína v ceně asi 6500 amerických dolarů. Kamery ho totiž zachytily, když klub spěšně opouštěl, poté co si láhve schoval do aktovky.
raw



Boj proti dovozu vína v Austrálii
            Austrálie patří k významným světovým exportérům vína. Přesto i ona vína dováží, hlavně z Nového Zélandu a Francie. Nejedná se sice o nějak obrovské objemy, přesto se mezi vlivnými osobnostmi australského vinařského světa objevují myšlenky, že by Australané neměli cizí vína pít, ale raději podporovat domácí produkci.





Nárůst vinařské produkce v Moldávii
            Vinařská produkce v Moldávii vzrostla za uplynulý rok asi o 8 %, tedy více, než byl nárůst průmyslové produkce země, ale méně, než celkový objem výroby alkoholických nápojů (10 %).    
  

Zajímavosti z dějin sexuality 8. Panovníci 16. a 1. poloviny 17. století

23. prosince 2010 v 14:31 | milasko |  Přehledy dějin
g. d´estree

        
ivan iv

  Z tohoto období jsou obecně známé aféry Jindřicha VIII. Tudora. Reformaci v Anglii a vytvoření samostatné anglikánské církve zahájil proto, aby se mohl rozvést s první manželkou Kateřinou Aragonskou a vzít si Annu Boleynovou. Tu ostatně nechal později popravit. Manželek měl postupně šest, popravit nechal dvě. Méně známé je, že počtem manželek ho překonal mimořádně krutý ruský car Ivan IV. Hrozný. Ten prý začal se sexem již ve13 letech a oblíbil si sexuální orgie. Vystřídal postupně dokonce sedm manželek, z nichž některé zemřely za velmi podezřelých okolností, jednu nechal zaživa pohřbít za nevěru. Čtvrtá manželka Anna mu prý sama posílala do postele mladá děvčata. I díky tomu si dočasně získala mimořádný vliv a proto se mluvilo o "babím carství", ale i ona se nakonec znelíbila a byla poslána do kláštera.
jindřich iv

            O francouzském králi Františkovi I. je zase známo, že oženil ve 14 letech svého syna Jindřicha se stejně starou Kateřinou Medicejskou a osobně přihlížel jejich svatební noci. Jindřich II. ale pak dával před manželkou jednoznačně přednost své milence Dianě z Poitiers. Jindřich III. byl ale naopak neustále obklopený houfem milenců, chodil ověšený šperky a silně navoněný. To úplně jiný byl Jindřich IV. Bourbon. Měl 56 milenek, z nichž nejvýznamnější byla Gabriella d´Estrées. S první manželkou, nymfomankou Markétou z Valois, známou mimo jiné i incestním vztahem se svým bratrem Jindřichem, neměl děti, s druhou, Marií Medicejskou ale hned šest, celkově ovšem 14.
markéta z valois


           Španělský král a římský císař Karel V. byl mimořádně ošklivý. Měl neustále pootevřená ústa a velmi odulý spodní ret. Přesto po něm ženy šílely a Karlovi zase v posteli vůbec nevadil jejich případný neurozený původ. Známí jsou dva jeho levobočci. S dcerou flanderského kupce měl dceru, Markétu Parmskou, s německou zpěvačkou zase schopného dona Juana d´Austria. Karlův nástupce Filip II. měl syna , známého jako don Carlos. Jednalo se o sadistického impotenta, který se vyžíval v bičování malých holčiček. Trůn zdědil Filip III., který byl v tomto směru normální a mimořádně čilý. Měl nespočet milenek ze všech vrstev společnosti a celkem 32 nemanželských dětí. Své legitimní děti, ale vychovával v přísně katolickém duchu, takže syn Filip IV. pak zavedl na španělském dvoře mimořádně přísné mravy. Do ložnice své manželky přicházel v černém plášti a s mečem v ruce.
filip iv

           O císaři Rudolfu II. se ví, že se vyhýbal manželství, ženám však ne. Se svou milenkou Kateřinou Stradovou měl šest dětí. Mezi nimi nechvalně proslul šílenec Julius Caesar d´Austria, který musel být internován na českokrumlovském zámku. Zde nakonec sadisticky umučil svou milenku, poloprostitutku Markétu, zvanou Mušle. Sám císař byl pověstný svým podivínstvím. Za tím se zřejmě skrývala progresivní paralýza způsobená syfilidou.
anna r.

           Dcera španělského krále Filipa III. Anna Rakouská se stala manželkou francouzského krále Ludvíka XIII. Ani jeho sexuální život nebyl normální. Byl synem Marie Medicejské, která po zavraždění Jindřicha IV. získala ve Francii rozhodující moc, protože Ludvík byl ještě dítě. Moc ji mimořádně zachutnala a neměla zájem k ní vlastního syna pustit. Neustále ho odstrkovala a ponižovala, takže začal koktat. Vychovávala ho přísně katolicky, takže měl ze všeho tělesného hrůzu. Ve čtrnácti letech ho náhle oženila a to takovým způsobem, že nechala ze Španělska narychlo přivézt stejně starou a stejně nezkušenou Annu. Nedala jim žádnou šanci se poznat. Okamžitě po příjezdu se konala svatba a poté je hned přiměla ke svatební noci, které samozřejmě přihlíželi svědci. Vyděšený král se na nic nezmohl. Matka vše nazítří veřejně vyhlásila. Není divu, že se král mladé královně po několik následujících let ani nepřiblížil a manželství zůstávalo dlouho nenaplněné. Zdá se, že náhradu nacházel ve společnosti svých mužských oblíbenců. K předním patřil de Luynes, kterého učinil vévodou.
ludvík xiii

         Králově nechuti se ale vlastně ani není možné moc divit. Aby se dostal ke královně, musel se nejprve "probít" přes rovných sto jejích španělských dvorních dam, které jeho mužnost otevřeně kritizovaly. Chuti mu jistě nedodalo ani to, že do královniny ložnice měl podle svatební smlouvy kdykoliv bez ohlášení přístup španělský vyslanec. Určitý zlom nastal až poté, co byla velká část dvorních dam odeslána domů a také zakázán přístup vyslance do ložnice. Král ovšem neměl žádné zkušenosti. Získal je o svatbě své sestry Kristýny. U příležitosti svatby si totiž krále začal dobírat dokonce papežský nuncius, který tvrdil, že by byla hanba, kdyby sestra měla dítě dříve než on. Král se vzmužil a prohlásil, že to se nestane. Následně přihlížel velmi pozorně sestřině svatební noci. K tomu, aby se skutečně odhodlal "k činu" mu však stále chyběla odvaha. Nakonec ho jeho favorit de Luynes, který se mezitím oženil a byl v manželství dost šťastný, prostě násilně do královniny ložnice a postele donesl. Přítomná komorná pak dosvědčila, že se král s manželkou opravdu dvakrát miloval. Poté ji už začal v ložnici navštěvovat sám. Přesto nebyl jejich vztah rozhodně idylický a následníka se dočkali až po dvaceti letech. Anna se proto také možná stalo kořistí známého svůdce lorda Buckinghama, jak o tom vypráví ve Třech mušketýrech Alexandr Dumas.
buckingham

          Buckingham nebyl rozhodně žádným neviňátkem a sex od počátku využíval ve své kariéře. Ještě jako chudý a bezvýznamný šlechtic svedl homosexuálně orientovaného anglického krále Jakuba I. Ten ho za odměnu povýšil nejprve na hraběte, pak na vévodu. U Buckinghama se ale nejednalo o homosexuála ale vypočítavého bisexuála. Oženil se a měl i četné milenky. V dopisech králi se podepisoval jako "Váš pejsánek".




  

O krádežích na internetu

21. prosince 2010 v 6:32 | milasko |  Úvahy o víně
Víno Kagor je unikátním vínem, vzniklým na objednávku ruské pravoslavné církve. Měl sloužit jako připomínka Kristovy oběti. Název je podle jihofrancouzského města Cahors, kde jsou vína podobného charakteru doložena od 13. století. Do Ruska se dostal za časů cara Petra Velikého kolem roku 1700. Protože Rusové byli v té době zvyklí hlavně na sladké alkoholické nápoje z medu, bylo i toto víno objednáno jako sladké. Pili ho ti nejbohatší.
(Tomáš Fránek, Aktuálně.cz, 18.12. 2010)

Kagor je unikátním typovým vínem, vzniklým na objednávku ruské pravoslavné církve. Měl sloužit jako připomínka Kristovy oběti. Název je podle jihofrancouzského města Cahors, kde jsou vína podobného charakteru doložena od 13. století. Do Ruska se dostal za časů cara Petra Velikého kolem 1700. Protože Rusové byli v té době zvyklí hlavně na sladké alkoholické nápoje z medu, bylo i toto víno objednáno jako sladké. Pili ho ti nejbohatší.
(milasko.blog.cz, 24.11. 2008)

Zdají se vám tyto dva články podobné? Mně docela dost. Vyprovokovalo mě to k následující úvaze:
V dnešní době se krade všude a všechno, to je prostě realita. Proč by internet měl být výjimkou. Že lidé na svých stránkách běžně používají cizí fotografie a myšlenky, to už asi nikoho nepřekvapí. Krádež zůstane vždy krádeží, vidím tu ale (právě vzhledem k realitě) dost jasnou hranici. Pokud si takto někdo občas vylepšuje malou soukromou NEKOMERČNÍ stránku, navštěvovanou pár desítkami čtenářů, dá se nad tím už dnes nejspíš mávnout rukou. Něco úplně jiného je, když to udělá šéfreportér velké komerční stránky. Tady už je to určitě námět k zamyšlení.
Jeden čtenář mě upozornil, že na Aktuálně.cz se nachází článek, podepsaný šéfreportérem panem Tomášem Fránkem, který je skoro navlas totožný s mým starším textem o Kagoru. Pardon, liší se nadpis. Žádná zmínka o použitém zdroji. Požádal jsem pana šéfreportéra v komentáři pod článkem a také v mailu, aby mi to vysvětlil. Žádná reakce. Buď si pan Fránek hraje na mrtvého brouka nebo je to pod jeho úroveň. Já jen doufám, že se alespoň trošičku stydí.
Stalo se vám něco podobného? Jaký na to máte názor?

Degustace Vinařství Štěpán Maňák

19. prosince 2010 v 11:09 | milasko |  Soutěže, ochutnávky, akce
         
man
           Je to asi půl roku, kdy jsem byl na degustaci Vinařství Štěpán Maňák v pardubickém Vinném šenku. Teď jsem si zde ochutnávku zopakoval, tentokrát zaměřenou téměř výhradně na ročník 2009. I když vína byla pěkná a pan Maňák se poslouchal dobře, byl jsem tentokrát spokojený méně. Příčina byla v tom, že vinař, který nás spolu se svým synem osobně obsluhoval, nasadil zbytečně rychlé tempo nalévání. Možná ho hnala představa zpáteční cesty v ne právě ideálním počasí, nevím. Ještě jsem ani pořádně neočichal první vzorek a již tu byl s druhým. První čtyři sklenky jsem do sebe naházel opravdu nesmyslně rychle, takže mé hodnocení asi úplně přesné nebude. Pak se sice malinko zvolnilo, i tak jsme zvládli deset bílých vín za hodinu, po malé pauze pak další tři červená, takže celá ochutnávka byla za hodinu dvacet hotová. Do sklenek se nalévalo poměrně málo, takže se ani neodlévalo. Nebylo ostatně kam. Pan Maňák to komentoval tak, že Moraváci odlévají jen tehdy, když se chystají řídit. Zůstalo sice víc než dost vína i času na závěrečné přechutnávání, určitě bych ale dal přednost klasice. Tedy dostatek vína průběžně a klidnější tempo.

diskuse
          Tady je tedy mé hodnocení, které je z uvedených důvodů stručnější a úplně bych za něho sám ruku do ohně nedal:

Veltlínské zelené 2009 pozdní sběr. Cukernatost při sběru 21,5 ° NM, 12,5 % alkoholu, 8 g zbytkového cukru, 6 g kyselin, bylo tedy na samé hranici suchého vína. Barva světlinká zlatavá. Viskozita nižší až střední. Trochu méně intenzivní, ovocná nasládlá vůně. V těle středně plné, jemně kořenitá svěží chuť, středně dlouhá dochuť. Dal jsem mu trochu lepších 6 bodů ( z deseti možných).

Müller Thurgau 2009 pozdní sběr. Obsah alkoholu 13 %, cukernatost při sběru 21,5 °NM, 2 gramy zbytkového cukru, 5,3 g kyselin. Barva dosti světlá se zelenkavým nádechem, viskozita střední. Vůně slabá nevýrazná, ovocná. V těle poměrně plné, chuť ale trpčí a v dochuti dost zřetelná hořčinka. Dostává pouze 5 bodů.

Rulandské bílé 2009 pozdní sběr. 13 % alkoholu, cukernatost 23 ° NM, 8 g zbytkového cukru, 6,5 g kyselin. Světlá barva se zelenkavým nádechem, viskozita střední. Středně intenzivní vůně broskví, meruněk a s jemným náznaku vanilky. Velmi svěží chuť mi trochu připomínala ovocné žužu, což ale nemyslím nijak špatně. Středně dlouhá dochuť. Pro mě zřetelně lepší než předchozí vzorky, dávám 7 bodů.

Neuburské 2009 pozdní sběr, polosuché. Obsah alkoholu 12,5 %, cukernatost při sběru 21,2 °NM, 11,5 g cukru a 5,65 g kyselin. Opět podobná barva, střední viskozita. Lehká vůně malinových bonbonů, v těle středně plné. Chuť nekomplikovaná ale docela lahodná, v středně dlouhé dochuti nepatrná hořčinka. Tohle víno už jsem na ochutnávce pil a tehdy mi nechutnalo. Buď šlo předtím o nějakou lehčí vadu nebo se docela výrazně posunulo.Tentokrát dostalo 6,5 bodu.

Ryzlink rýnský 2009 pozdní sběr, polosuché. Zelenkavá barva, vyšší viskozita. Velmi intenzivní, příjemná a lákavá vůně josty a černého rybízu. V těle středně plné, chuť velmi svěží, ovocná s lehkou mineralitou. Dochuť středně dlouhá až delší. Pro mě jedno z nejlepších vín večera, určitě nejlepší poměrem kvality a ceny. Dal jsme mu 7,5 bodu.

Chardonnay 2009 pozdní sběr, polosuché, sur lie. Obsah alkoholu 13 %, cukernatost 22°NM., 9,3 g cukru, 6,2 g kyselin. Barva velmi světlá se zelenkavým nádechem, viskozita střední. Intenzivnější vůně tropického ovoce, hlavně ananasu a také náznak vanilky. V těle méně až středně plné, příjemná ovocně-bylinná chuť. Dochuť kratší až střední. Dostává 7 bodů.

Family Pinot cuvée 2009 známkové, polosuché. Obsah alkoholu 13,5 %, 7,6 g zbytkového cukru, 5,35 g kyselin. Poněkud neobvyklý název vznikl proto že odrůdy, z kterých bylo vytvořeno toto cuvée patří do rodiny pinotů: Rulandské bílé, šedé a modré. V průměru dosahovaly cukernatosti 22 ° NM. Barva sytější, zlatavá, viskozita vysoká. Vůně méně intenzivní, dosti nezřetelná, trochu připomínající vůni obilí. V těle plnější, z chuti trochu vystupoval alkohol, v dochuti byla hořčinka. Dostalo 6 bodů.

Sauvignon 2009 výběr z hroznů, polosladké. Cukernatost při sběru 25 ° NM, obsah alkoholu 12,5 %, 30,2 g zbytkového cukru, 5,6 g kyselin. Barva zlatavá, viskozita velmi vysoká. Těžší sladká vůně hodně vyzrálého bílého rybízu. V těle středně plné, chuť hruškového kompotu s hřebíčkem. Dochuť kratší až střední. Dal jsem mu 7 bodů.

Rulandské šedé 2009 výběr z hroznů, polosladké. Cukernatost 25 ° NM, obsah alkoholu 12 %, 35,2 g zbytkového cukru, 5,35 g kyselin. Světlinká barva s jemnými odlesky do zelena, pro odrůdu vlastně docela netypická.Viskozita střední. Zvláštní hořkosladká, těžší, nezařaditelná vůně. V těle plnější, chuť dosti sladká, ale celkem příjemná, hrozny s medem. Středně dlouhá dochuť. Lepších 7 bodů.

Pálava 2009 výběr z bobulí, sladké. Obsah alkoholu 13 %, cukernatost 27,2 ° NM, 46,6g zbytkového cukru, 5,4 g kyselin. Světlejší zlatavá barva, vysoká viskozita. Intenzivní sladká vůně přezrálých hroznů. V těle plnější, lahodná sladká (ne však přehnaně) ovocná chuť. Středně dlouhá dochuť. 7,5 bodů nebo možná ještě malinko více. Nejlepší víno ochutnávky, které získalo různá ocenění doma i v zahraničí. Cenově bylo nejvýše - za 315,-.
šenk

Dornfelder 2009 pozdní sběr, suché. Obsah alkoholu 12 %, cukernatost 22 ° NM, 3,5 g zbytkového cukru a 5 g kyselin. Velmi tmavá, neprůhledná barva, velmi vysoká viskozita. Vůně hodně intenzivní, pro odrůdu typická, nesmírně příjemná, lesní ovoce, hlavně ostružiny. V těle středně plné, také chuť byla velmi příjemná, ovocná, s náznakem sladkého pečiva, možná jablečného štrůdlu. Lehkou slabinou byla kratší až střední dochuť. I tak lepších 7 bodů.

Modrý Fěruňk cuvée 2009 známkové, suché. Obsah alkoholu 13 %, 2,2 g zbytkového cukru. Neobvyklý název je podle trati Fěruňk. Cuvée bylo vytvořeno z modrých odrůd Rulandské modré, Svstovavřinecké a Cabernet Moravia. Posledně jmenované zrálo v bariku. Barva hodně tmavého rubínu, hodně vysoká viskozita. Vůně středně intenzivní, špatně zařaditelná, sametové působící s náznakem višní. V těle středně plné. Chuť také sametová, trochu připomínající griotku. Dochuť středně dlouhá. Dostalo poctivých 7 bodů.

Rulandské modré 2008 výběr z hroznů, suché, barrique. Víno zrálo 12 měsíců ve francouzských barikových sudech a je nositelem několika domácích ocenění. Obsah alkoholu 12,5 %, cukernatost 24° NM, 2,7g zbytkového cukru. Barva jahodová s cihlovým nádechem, hodně vysoká viskozita. Středně intenzivní, těžší, kořenitá a sladká vůně jahod. Středně plné tělo, v chuti višně a švestky. Dochuť mi ale na víno vyšší kategorie přišla poměrně krátká. Znovu 7 bodů.

          Možná, že můj úvod vyzněl až příliš záporně, to by ale nebylo úplně spravedlivé. Prostředí bylo příjemné, k dispozici bylo dost pečiva i sýra na zakousnutí a vody na zapití. To vše v ceně, která byla na pardubické poměry velmi solidní. Pan Maňák ochotně odpovídal na dotazy a o vínech hovořil poutavě a vtipně. Nemohu tedy mluvit o nespokojenosti s celou akcí, spíš mám jen určité výhrady. Mohlo to být prostě o dost lepší, kdyby se tak nespěchalo. Vína měla vesměs vyšší zbytkové cukry, které ale nenudily. Akční ceny se pohybovaly mezi 117,- až 175,-, pouze Pálava a Rulandské modré byly výrazně dražší.
  
výzdoba

Zajímavosti z dějin sexuality 7. Sexuální život panovníků v období feudalismu do 15. století.

16. prosince 2010 v 6:41 | milasko |  Přehledy dějin
karel IV

           Jak se chovali v sexuální oblasti feudální vladařové? Měli spoustu slabostí. Byli mezi nimi sukničkáři se spoustou levobočků, ale i homosexuálové, což byl ovšem v očích tehdejší společnosti hřích mnohem větší.
         
richard

Tak například slavný císař Karel Veliký měl kromě tří manželek i velké množství konkubín a celkově minimálně 18 dětí. Anglický král Richard Lví Srdce byl dost možná homosexuál. Zcela prokazatelně se ženám vyhýbal a oženil se až v 34 letech doslova dotlačený k sňatku svou matkou. Téměř určitě byl homosexuálem další anglický král Eduard II., který byl sice ženatý s Isabelou Francouzskou, ale zanedbával ji a věnoval se svým oblíbencům. To ho nakonec stálo nejprve trůn a pak i život.
oldřich


            Ani naši Přemyslovci nešli v tomto směru právě příkladem.Celkem známý je romantický vztah knížete Oldřicha a selky Boženy. Méně už pozadí tohoto vztahu. Zdá se, že když se seznámili, byl již Oldřich ženatý a Božena vdaná za jistého Křesinu. Jejich syn, pozdější kníže Břetislav tak měl na tehdejší dobu velmi pochybný původ. Těžko by našel nějakou opravdu urozenou nevěstu. Hodně vznešení rodiče by mu ji prostě nedali. Břetislav to vyřešil opravdu svérázně. Unesl z kláštera dceru markaběte Jindřicha Jitku ze Schweinfurtu. Rodičům pak již nezbývalo, než se sňatkem souhlasit, těžko by o takto poznamenanou dívku stál někdo jiný. Břetislavovi potomci tak již měli zajištěný oboustranně urozený původ.
břetislav



            Ani poslední Přemyslovci nebyli o mnoho lepší. Přemysla Otakara I. omrzela po dvaceti letech manželství Adléta Míšeňská. Vynutil si na pražském biskupovi rozvod, chatrně zdůvodněný tím, že je Adléta jeho příbuzná. Místo ní si vzal sedmnáctiletou Konstancii Uherskou. To Přemysl Otakar II. si pro změnu jako devatenáctiletý vzal za manželku Markétu Babenberskou, které v té době bylo asi 48. Pravda, jejím věnem byly lákavé rakouské země. Markéta byla ale poměrně brzy odsunuta do kláštera. Její místo, alespoň v králově ložnici, dočasně zaujala Anežka z Kuenringu. Její syn Mikuláš se stal vévodou opavským, neměl ale právo na trůn. Později se Přemysl oženil s uherskou princeznou Kunhutou. Pikantní je, že když padl na Moravském poli, stala se Kunhuta milenkou jeho nepřítele Záviše z Falkenštejna, později si ho dokonce vzala. Její syn Václav II. byl známý hodně nevázaným životem. S milenkou Anežkou měl nemanželského syna Jana Volka, který se stal olomouckým biskupem.
anna svídnická

             A co Lucemburkové? Otec vlasti Karel IV. měl postupně čtyři manželky a s nimi deset legitimních potomků, je však doložené, že ve Francii měl i nemanželského syna. Jeho nástupce a syn Václav IV. byl ženatý dvakrát, neměl ale žádné děti. Je známé, že se obklopoval mladými muži z řad nižší šlechty, které mimořádně bohatě obdarovával. To vyvolává domněnky, zda neměl určité homosexuální sklony. Tomu by trochu nasvědčoval jeho velký zájem o módu a obliba v barevném oblečení. Ani ženy mu ale nebyly lhostejné, mluvilo se o jisté lazebnici Zuzaně, která ale jistě nebyla sama.
kazimír


             Velmi drsné důsledky měl flirt mladého polského kralevice, pozdějšího Kazimíra III. Velikého. Když byl na návštěvě u své sestry, uherské královny, pomohla mu sestra k románku s jednou svou dvorní dámu, ještě mladou dívkou ze vznešeného rodu. Její otec pak následně královnu napadl šavlí, usekl jí čtyři prsty a poranil i krále. Za to byl zabit, rozčtvrcen a vyvražděno celé jeho příbuzenstvo do třetího kolene. Samotné dívce pak usekli nos, rty a ruce. Nechali ji žít a vozili po celé zemi jako odstrašující příklad.


              Uprostřed krvavé stoleté války s Anglií vládl Francii Karel VI., zvaný Šílený. Často ho přepadaly záchvaty zuřivosti. Jeho manželka Isabela Bavorská, lidově nazývaná pro nepříliš vábný zjev "Prasnice" ho měla brzy plné zuby a raději mu sehnala milenku, aby od něho měla sama pokoj. Tou se stala prostá dívka Odetta, která brzy získala na krále velký vliv a to zcela jednoduchým způsobem. Když ji nechtěl poslouchat, odmítla se s ním vyspat a on nakonec ustoupil.
agnes sorel
             Nový král, Karel VII., kterému k trůnu pomohla Jana z Arku, byl zase úplný blázen do své milenky Agnés Sorelové. Ta dostala titul Paní Krásná, postupně krále úplně ovládla a rozhodovala za něho. Měli spolu čtyři děti a nakonec byla ještě mladá otrávena, možná budoucím Ludvíkem XI., který měl s otcem velké spory a jeho milenky se chtěl zbavit. Ludvík sice otce kritizoval za nemravnost, sám pak ovšem vystřídal spoustu milenek.
isabela

(Ne)povedená ochutnávka

12. prosince 2010 v 9:25 | milasko |  Soutěže, ochutnávky, akce
clos

         
mikros

           3.12. se v přeloučském hotelu Bujnoch konala ochutnávka vín. Plánované to bylo tak, že si zákazníci nakoupí žetonky a budou ochutnávat. Nabízena byla vína samých známých vinařství, jako například Mikrosvín, Tanzberg apod.
            Když jsem do hotelu dorazil, končila zde právě jakási akce pro významné osobnosti našeho sportovního světa. Hoteliér pan Oldřich Bujnoch mě posadil vedle slavné olympioničky Jarmily Kratochvílové. Ta se ukázala jako velmi příjemná a skromná žena. Bylo vidět, že se snaží o poctivý přístup ke všemu. Hned se mě ptala, jestli musí předložený degustační list vyplnit a jak. Uklidnil jsem jí, že to vůbec není nutné, hlavní je si vína vychutnat. A bylo opravdu co vychutnávat. Paní Kratochvílová přiznala, že má docela ráda suchá bílá vína.
roy

             Až do této chvíle bylo vše v pořádku a předešlu, že i všechna nabízená vína byla skvělá, takže bych těžko volil nejlepší, o nejhorším ani nemluvě. Chyba byla úplně jinde. Nikdo nepřišel. A to doslova. Když se nakonec sportovci rozloučili (paní Kratochvílová ještě spěchala na nějaký trénink), zůstali jsme s panem Bujnochem sami. Ještě jsme spolu něco popili, docela pěkně si popovídali, tím akce skončila. Kde se stala chyba, nechápu. Vstup byl zdarma. Že alespoň nepřišel někdo jen tak ze zvědavosti, je mi úplnou záhadou.

            Ochutnal jsem šest vzorků a jak jsem již naznačil, jeden lepší než druhý.

Veltlínské zelené 2005 pozdní sběr - Mikrosvín Mikulov. Vinařská obec Dobré pole, viniční trať Daniel, řada Traditional line. Už první víno nebylo úplně běžným zavíňovacím vzorkem. Mělo obsah alkoholu 13,5 %, 5,9 g kyselin a bezcukerný extrakt 20 g. Mělo sytější zlatavou barvu a nižší až střední viskozitu. Vůně byla intenzivnější, působila hodně sladce, přesto že víno bylo suché. Cítil jsem med, koření a snad i trochu vanilky. V těle bylo plné, chuť bohatá, kořenitá, svěží. Dochuť středně dlouhá. Zasloužilo poctivých 7,5 bodu z deseti možných.
clos

Kerner 2003 výběr z hroznů - Mikros-vín Mikulov. (Proč je u starších lahví název uváděn jako Mikros-vín a u mladších už Mikrosvín, nevím. Byl bych rád, kdyby mi to někdo vysvětlil.) Vinařská obec Perná, viniční trať Železná. Obsah alkoholu 14,4 %. Suché víno, další podrobnosti jsem na láhvi nevyčetl, etiketa byla jednodušší, pouze se základními informacemi. Odrůda německého původu Kerner je zatím u nás stále poměrně málo známá. Vznikla křížením Trolínského a Ryzlinku rýnského. Právě druhý z rodičů je ve výsledku dosti zřetelný. Víno bylo světlejší zlatavé barvy s lehkým nádechem do zelena, což bych čekal u mnohem mladšího ročníku. Viskozita byla hodně vysoká. Vůně připomínala některé dobré ryzlinky. Byl v ní náznak petroleje a trocha citrusů. V těle bylo středně plné, chuť ovoce a bylin. Dochuť mělo delší. Dal jsem 8 bodů.

Veltlínské zelené 2007 pozdní sběr - Mikrosvín Mikulov. Vinařská obec Dobré pole, viniční trať Daniel, řada Traditional line. Mladší bratříček prvního vzorku. Obsah alkoholu 12,5 %, zbytkový cukr 2,4 g, 5,4 g kyselin, 19 g bezcukerného extraktu. Zlatavá barva, vyšší viskozita. Vůně velmi intenzivní, těžká, kořenitá, opět hodně sladce působící. Byl v ní med, pepř a broskve. V těle dosti plné, lahodná velmi svěží chuť. Dochuť dlouhá. Lepších 8 bodů.
blanc


Clos du Chai du Roy 2003 Sauternes - Appellation Sauternes Controlée, Francie. Obsah alkoholu 15 %, jantarová barva, velmi vysoká viskozita. Víno opravdu těžkého kalibru. Vůně staré lakované kredence. V těle velmi plné, chuť těžká, naprosto neobvyklá, pro mě obtížně zařaditelná, přesto nesmírně zajímavá. Dochuť dlouhá. Dávám 8,5 bodu.

Tokajský výber 3putňový 2002 - J & J Ostrožovič, Velká Trňa, Slovensko. Obsah alkoholu 12 %. Nahnědlá barva medu, vysoká viskozita. Příjemná vůně švestek a medu. Plné víno lahodné medové chuti s dlouhou dochutí. Opět 8,5 bodu.

Cabernet Sauvignon 2009 Blanc de noir - Weingut Anselmann, Pfalz, SRN. Vinařství získalo v Německu v letošním roce prestižní ocenění Vinař roku. Samotná láhev měla na sobě několik zlatých medailí ze soutěží. Obsah alkoholu 13 %, barva zlatá, viskozita střední. Intenzivní vůně jahod, v těle středně plné. V chuti byl pro odrůdu typický černý rybíz. Ani závěr nebyl špatný, 8 bodů.

            Sám za sebe jsem sice odcházel z ochutnávky zcela spokojený, pan hoteliér byl ale pochopitelně dosti smutný.
jk

  



Svatá říše římská. 4. Dotvoření říše a její organizace

9. prosince 2010 v 6:25 | milasko |  Přehledy dějin
legnano

         
barbarossa

Vláda Fridricha I. Barbarossy je obdobím, znamenajícím další významnou etapu v dotváření Svaté říše římské. Ostatně právě v jeho dvorské kanceláři se poprvé tento pojem objevil. Fridrichova pozice nebyla jednoduchá. Na jedné straně usiloval o vnitřní upevnění a další rozšíření říše, na straně druhé však existovala celá řada faktorů, které uskutečnění jeho cílů znemožňovaly. V jeho době už byla říše rozdělena na velké množství územních celků různé velikosti, které byly ale do značné míry samostatné. Císař měl spory s některými mocnými feudály, kteří tvrdě hájili své zájmy. Zahraniční politika byla zaměřena do velkého množství směrů a toto roztříštění brzdilo jejich uskutečnění. Císařova politika vůči Welfům byla mimořádně složitá. V čele rodu stál Jindřich Lev. Tomu Fridrich v počátcích vlády svěřil dvě největší vévodství, saské a bavorské, aby si zajistil jeho podporu. Brzy ale, ve snaze oslabit Jindřichovu pozici, vyňal z bavorského vévodství Východní marku, přeměnil ji na Rakouské vévodství. To předal svému příbuznému Jindřichu Babenberskému. Ke konci vlády pak Welfům odňal obě vévodství. Jedním z tradičních směrů expanze říše byl východ. Právě v této době se podařilo (z velké části Jindřichu Lvovi) definitivně si podrobit Polabské Slovany. Tato oblast byla následně germanizována. Součástí tlaku na východ byl ale také Fridrichův pokus rozdělit český stát na tři části, zřízením markrabství moravského a vydělením pražského biskupství z pravomoci českého knížete, což se ale podařilo jen na velmi krátkou dobu.
řád

            Mimořádné úsilí věnoval Fridrich snaze o posílení vlivu v Itálii. Zde ovšem narazil na odpor bohatých severoitalských měst, vedených Milánem. Po počátečních úspěších byl nakonec tvrdě poražen v roce 1176 u Legnana. Výsledkem byla kompromisní dohoda, která sice oficiálně jeho svrchovanost potvrzovala, skutečná moc císařů zde ale byla v dalším období ryze formální.
            Fridrichovi se ale znovu podařilo prosadit nadvládu nad papežstvím. Prohlašuje, že Dědictví svatého Petra je územím náležejícím k říši. Císař opětovně dosazuje a sesazuje papeže. Dalším úspěchem jižní politiky byl zisk ruky dědičky normanského krále Obojí Sicílie pro svého syna Jindřicha VI. Tak se vliv říše poprvé (ale na poměrně krátkou dobu) rozšířil i do jižní Itálie, kde pak vyrůstal další významný Štauf, budoucí císař Fridrich II.
            Svatá říše římská byla v této době rozdělena do přibližně dvou set panství. Jejich vládcové byli podřízeni přímo římskému králi, měli právo (ale i povinnost) účastnit se říšského sněmu, kde byly projednávány nejdůležitější záležitosti. Samostatní vládcové uvnitř říše byli označováni jako říšská knížata, i když jinak třeba používali úplně jiný titul. Byli to vévodové, markrabata, lantkrabí, falckrabí, arcibiskupové, biskupové, opati a abatyše. Dalšími samosprávnými celky byla říšská města (Hamburk, Brémy, Worms, Cáchy, Norimberk aj.).
13

Ti, kteří měli právo účasti na říšském sněmu, se zpočátku také podíleli na volbě římského krále. V polovině 13. století došlo ale k výraznému zúžení počtu volitelů. Od té doby měli právo volit římského krále jen tzv. kurfiřti, kterých bylo pouze sedm. Jejich funkce byla dědičně spojená s územím, kterému vládli, ale až na jednu výjimku ji v případě vymření domácího rodu nezískala automaticky nová dynastie, ale titul byl znovu udělen císařem. Tou výjimkou byl český král, kde o nástupnictví rozhodoval domácí zemský sněm a další panovník byl automaticky kurfiřtem. Vedle českého krále s hodností arcičíšníka zde byli ještě další tři světští kurfiřti: falckrabě rýnský (stolník), vévoda saský (nejvyšší maršálek), markrabě braniborský (nejvyšší komorník). Dále pak tři církevní kurfiřti: arcibiskup mohučský (nejvyšší kancléř Německa), arcibiskup trevírský ( nejvyšší kancléř Itálie) a arcibiskup kolínský (kancléř burgundský). Po volbě na římského krále mohla následovat tzv. římská jízda, při níž byl král korunován papežem na císaře. Pro zvolení krále byla zpočátku nutná shoda všech volitelů, což ale vedlo často ke zmatkům. Zlatá bula Karla IV. z roku 1356, která pak platila až do roku 1806, stanovila, že stačí pouhá většina. K jistým změnám došlo ještě v 17. století. V roce 1623 byl kurfiřtský hlas odňat Falci a předán Bavorsku, v roce 1648 ale Falc titul znovu získala a Bavorsku byl ponechán. Kurfiřtů tak bylo osm. V roce 1692 přibyl ke kurfiřtům ještě vévoda brunšvicko-lüneburský (hannoverský). Tento stav pak platil až do zániku říše v roce 1806.
karel IV


           



      
       
    

TOP 100 vín 2010 podle Winespectatoru

5. prosince 2010 v 8:14 | milasko |  Úvahy o víně
1

Pravděpodobně nejčtenější vinařský časopis na světě, Wine Spectator, zveřejnil jako každý rok TOP 100 vín světa. Experti postupně během roku otestovali asi 3 900 vín. Mezi nejlepší stovku se dostala vína ze 14 zemí s průměrnou cenou 48 dolarů za láhev. Původně je letos chtěli zveřejňovat postupně od desátého místa k prvnímu, ale nějaký pirát s dobrými informacemi redakci nakonec předběhl a zveřejnil na internetu dříve.
Vítězem se nakonec stalo Saxum James Berry Paso Robles 2007. Dostalo 98 bodů ve stobodové stupnici podle Roberta Parkera. Jeho cena je 67 dolarů za láhev. Tvůrcem je kalifornský vinař Justin Smith, který společně se svou ženou Heather vlastní vinařství Saxum. Dané víno je kupáží Grenache, Mourvedre a Syrah. Leželo 20 měsíců v barikových sudech a byla vyrobena série 11 400 lahví. Na druhém místě se umístilo australské Two Hands Shiraz Barossa Valley Bella's Garden 2008 za 55 dolarů s 94 body. Třetí bylo kalifornské Peter Michael Chardonnay Sonoma County Ma Belle-Fille 2008 s 97 body a cenou 85 dolarů. (Absolutní pořadí není čistě podle bodů, ale je souhrnem více faktorů. viz)
2


Další pořadí první desítky:
4. Revana Cabernet Sauvignon St. Helena 2007, 97 bodů, 125 dolarů
5. Altamura Cabernet Sauvignon Napa Valley 2007, 96 bodů, 85 dolarů
6. Paul Hobbs Pinot Noir Russian River Valley 2008,94 bodů, 45 dolarů
7. Schild Shiraz Barossa 2008, 94 bodů, 20 dolarů
8. Fontodi Colli della Toscana, Centrale Flaccianello 2007, 95 bodů, 110 dolarů
9. CARM Douro Reserva 2007, 94 bodů, 27 dolarů
10. Clos des Papes Châteauneuf-du-Pape White 200, 95 bodů, 100 dolarů

         
3

 A ještě něco statistiky: Nejdražším vínem ve stovce bylo Chateau de Beaucastel 2007 za pouhých 535 dolarů (35. místo, 99 bodů). S velkým odstupem pak druhé Scrader Cellars 2007 Napa Valley (100 bodů) stálo už jen 175 dolarů. Nejlevnějším vínem bylo d´Arenberg The Stump Jump Red, South Australia - 11 dolarů. Pod 20 dolarů za láhev se vešlo více než dvacet vín, dosti překvapivě jich bylo nejvíce z Francie.
4














8

Zajímavosti z dějin sexuality 6. Poměry od konce 15. do konce 18. století

2. prosince 2010 v 6:22 | milasko |  Přehledy dějin
        
sixtin

          
pás

Sexuální uvolnění za renesance vyvolalo postupně i úplně opačné tendence. V kolébce renesance, ve Florencii, se v 15. a 16. století znovu začal používat pás cudnosti. V přísně katolickém Španělsku se pak místy udržel až do 19. století. V roce 1494 propukla v Neapoli poprvé v Evropě velká epidemie syfilidy, která sem pronikla nejspíše přes Španělsko z Ameriky. Brzy se tato hrozná choroba rozšířila po celé Evropě. Až do počátku 20. století byla opravdovou metlou, populace jí byla skutečně promořena a trpěla jí s velkou pravděpodobností spousta známých osobností jako např. Maupassant, Gauguin, Rudolf II., Albrecht z Valdštejna, Goethe, Schiller, Heine, Beethoven, Mysliveček a mnozí další. K uznávaným léčebným metodám zpočátku patřil intenzivní pohlavní život a zvláště pohlavní styk s pannami. Na druhé straně to vedlo k pronásledování prostitutek a zavírání veřejných domů. K potlačování svobodnějšího "hříšného" způsobu života jistě významně přispěla i kniha Kladivo na čarodějnice (Malleus maleficarum), která byla vydána prvně v roce 1487 a dočkala se spousty dalších vydání.
malleus

          Důležité změny přinesla počátkem 16. století
luther
reformace, hnutí za nápravu církve. I když katoličtí církevní představitelé běžně kárali lidi za páchání různých hříchů, sami v tomto směru moc příkladem nešli. Mnozí preláti měli milenky nebo navštěvovali prostitutky, žili v přepychu, nic si neodříkali. To začal kritizovat augustiniánský mnich Martin Luther. Byl proti celibátu, v čemž šel příkladem, když se sám oženil s jeptiškou. Jeho manželství bylo šťastné a měl šest dětí. Jiné to ale bylo u dalšího velkého církevního reformátora, Jana Kalvína. Ve třiceti letech se oženil, tehdy měl poprvé sex, žena mu ale brzy zemřela. On sám byl fyzicky dost slabý a ženám a sexu se pak vyhýbal. Vydal v této oblasti velmi přísné zákony. Skoro každá zábava, jako například tanec nebo zpěv byly zakázány a hrozilo za ně vězení, za cizoložství pak utopení.

           Katolický protireformační tridentský koncil, probíhající v polovině 16. století, opět prohlásil manželství za svátost. Předcházely mu trojí ohlášky v kostele, vyžadoval se souhlas rodičů, po uzavření bylo nerozlučitelné. Bylo odsouzeno zobrazování nahoty a vytvořen seznam zakázaných knih, mezi nimiž byl třeba Boccacciův Dekameron. Dlouho se diskutovalo nad Michelangelovými malbami v Sixtinské kapli. Velký umělec zde vymaloval všechny postavy, včetně Panny Marie, Krista, andělů a svatých nahé. Uvažovalo se o úplném zamalování, pak bylo přijato kompromisní řešení - přemalovat fresku částečně. Část postav byla zcela "oblečena", jiné dostaly alespoň bederní roušky.
medici

           Sexuální poměry ve druhé polovině 16. a na počátku 17. století byly pak skutečně už dosti odlišné oproti renesanci. Na nelegitimní sexuální styky mezi muži a ženami se opravdu začalo pohlížet o dost přísněji, paradoxně to ale vedlo k rozvoji homosexuálních vztahů, zejména mezi ženami, které to samozřejmě měly ještě těžší, než muži. Lesbická láska se velmi rozmohla v Itálii, do Francie ji odtud údajně přinesla královna Kateřina Medicejská, kterou její manžel Jindřich II. dost zanedbával, ačkoliv spolu měli sedm dětí. Jinak ale panovníci byli i v této jinak dosti přísné době sukničkáři, na které se běžné míry prostě nebraly. (O sexuálních vztazích panovníků se zmíním v samostatném vyprávění.) Zatímco lesbické vztahy byly tolerovány, homosexuální vztahy mezi muži byly pokládány za zvrácené. Na dvoře Ludvíka XIV. vytvořila skupina nejvyšší šlechty tajný řád sodomitů, kteří se museli zavázat, že nebudou mít sex se ženami. Když se o tom král dozvěděl, tvrdě proti nim zasáhl.
valdštejn

            V průběhu 17. a 18. století se ale poměry opět postupně uvolňovaly. Byli to právě asi panovníci, kteří svými nespočetnými milenkami šli příkladem šlechtě a ta zase měšťanům. Celá Evropa se přitom snažila napodobovat francouzský královský dvůr. Zde měl král vedle manželky vždy oficiální favoritku, metresu, která měla mimořádně důležité postavení u dvora a fakticky velmi významně ovlivňovala politiku, čehož si byli dobře vědomí i cizí diplomati. Vedle nich se pak králové věnovali mnoha kurtizánám, jejichž význam byl ale mnohem menší.
            V rokoku bylo již mnohem lepší postavení žen, alespoň v šlechtických kruzích. Zde byl sex pokládán za něco zcela přirozeného a i žena měla právo na výběr milenců. Rokokoví kavalíři ženy všemožně obletovali a snažili se jim život zpříjemnit.