Únor 2011

Kurgany s mumiemi vládců na Altaji

27. února 2011 v 19:22 | milasko |  Pravěk - archeologické kultury
altaj

V 6.- 3. století př. n. l. se ve stepích od Kazachstánu přes Altaj až do Mongolska rozvíjela pazyrykská kultura. Její nositelé byli kočovníci, kteří svým náčelníkům budovali monumentální kurgany o průměru asi 50 metrů. Jeden takový dal název celé kultuře. Lidé této civilizace vyráběli nástroje a zbraně ze železa a živili se kočovným pastevectvím. Byli to ale také obávaní a velmi pohybliví válečníci. Jejich vojsko bylo tvořeno hlavně lehkou jízdou, vyzbrojenou kvalitními luky. Ty byly složeny ze čtyř druhů dřeva, kostěných doplňků a obalů z březové kůry. Jejich délka byla asi 110 cm. Vedle těchto relativně velkých luků používali i podstatně menší asymetrické, s menší spodní části, což bylo výhodně pro jízdního lukostřelce.
mapa

Pro boj na blízko měli železné nebo bronzové sekery na poměrně dlouhých rukojetích. Dále to byl akinakes, krátký meč či delší dýka, určená k bodání, jejíž rukojeť bývala často zdobena zvířecími motivy. K obraně sloužily štíty ze dřeva a kůže o velikosti 40 - 80 cm. Hlavu chránila vysoká silná špičatá plstěná čapka, tělo silný kožich, vzácně se ale objevují i pancíře z měděných destiček spojených v rozích koženými řemínky. Na nohou nosili barevné kalhoty a vysoké jezdecké holínky. Známá pověst o obávaných válečnicích Amazonkách našla v pohřebních kurganech potvrzení jistého reálného základu. Ženy jsou pohřbeny ve stejném oblečení jako muži, mají i stejné zbraně, jen bohatěji zdobené.
kůň

Fyzický vzhled pohřbených byl převážně europoidní, nicméně byla zde i zřetelná mongoloidní příměs. Byli součástí velkého komplexu kočovných národů, které žily v stepích od severního Černomoří až po severní Čínu. Všechny tyto skupiny si byly příbuzné jazykově, kulturně i způsobem života. Jedná se o Severoíránce, jejichž památky bývají někdy poněkud zjednodušeně označovány jako skythské. Jedním z typických projevů v umění je svébytný zvěrný styl jejich sošek a dalších vyobrazení. Zobrazují reálná i fantastická zvířata, mnohdy ve vzájemných soubojích, prakticky vždy však se záhadně o 180 stupňů překroucenou zadní částí těla.
mumie

Díky velmi chladnému klimatu se na Altaji dobře zachovaly mumie jejich vůdců, hojně zdobené tetováním. K jejich uchování paradoxně napomohli starověcí vykrádači tím, že do mohyl udělali otvory. Jimi do nich pronikl vlhký chladný vzduch a jeho pravidelná cirkulace zde pak vytvořila jakési přirozené ledničky. Tetování pokrývalo velkou část těl zemřelých. Mladící zřejmě byli prvně tetováni v souvislosti s přijímáním mezi dospělé bojovníky, kdy byli ozdobeni motivy, označujícími jejich příslušnost k rodu. Později přibývala další vyobrazení, která měla roli jakýchsi vyznamenání za hrdinství v boji. Jiná možná měla zajišťovat přízeň nebeských sil.
hrob

I když byly mnohé kurgany dávno vyloupené, zachovala se alespoň část výzdoby svědčící o bohatství vládců. Jsou to bohatě vyřezávané dřevené předměty, součásti zbroje, různé textilie, velké vozy a také úplně nejstarší dochované koberce. Většina zlatých pokladů byla odsud již před dávnými časy ukradena, přesto můžeme podle některých částečně zachovaných hrobů vyvozovat, jaké bohatství zlata asi kdysi kurgany obsahovaly. Sarkofágy a mnohé další předměty jsou vyzdobeny motivy zvířat - vlků, koní, jelenů, sov a jiných. Mimořádně zajímavé byly velké masky a další ozdoby, jimiž byli zkrášleni koně, pohřbení společně s vládci.
koberec

Rozhodujícím zdrojem obživy bylo pochopitelně pastevectví, v menší míře se ale zabývali i zemědělstvím. Obývali sruby z masivních klád. Podobné sruby se našly i pod kurgany jejich vládců. U nich lze vydělit tři fáze budování. Nejstarší byly mohutné kurgany v Bašadaru a Tuektě, vzniklé v 6. století př. n. l. Střední fázi reprezentuje vlastní Pazyryk z 5. - 4. stol. př. n. l. Nejmladší pak Berel nebo Katanda ze 3. stol. př. n. l. Poté velké kurgany na Altaji mizí. Zdá se, že tato oblast ztratila své výsadní postavení, což zřejmě souviselo s posuny obyvatelstva, které v té době v centrální Asii probíhaly.
berel




Ochutnávka vinařství Velkobílovická vína

25. února 2011 v 18:58 | milasko |  Soutěže, ochutnávky, akce


18.2. se v příjemném prostředí nedávno otevřené kavárny v Přelouči konala ochutnávka vinařství Velkobílovická vína. Jedná se o poměrně novou firmu, která svých 16 ha vinic vysadila v roce 2004 krátce před vstupem do EU. Pěstují 16 odrůd révy, po osmi bílých i červených a využívají nejmodernější technologie zpracování. Vinice mají na třech tratích: Slovenské a Sahary v Moravském Žižkově a Nová Hora ve Velkých Bílovicích. Internetové stránky vinařství jsou sice celkem pěkně zpracované, nepovedlo se mi ale zjistit to podstatné - kolik jednotlivé lahve stojí. Tedy kromě toho, že k cenám se připočítává poštovné a balné.
Některá jejich vína jsem již poznal na Pardubickém festivalu vína a docela se mi líbila, zejména jakostní barikový
Dornfelder 2006. Ochutnávku v Přelouči pořádala místní vinotéka Dobré víno Cestrovi a ochutnali jsme 11 vzorků, z toho 4 červené. Trochu chyběl zástupce vinařství, který se omluvil z nějakých rodinných důvodů, povídání o vínech si vzal na starost majitel vinotéky pan Cestr.


Müller Thurgau 2009 jakostní odrůdové. Obsah alkoholu 12 %, 4 g zbytkového cukru, 5 g kyselin. Velmi světlá barva s lehkým nazelenalým nádechem, nízká viskozita. Jemná muškátová vůně, v těle středně plné. Lehké, svěží, mírně kořenité víno s kratší až středně dlouhou dochutí. Na úvod docela pěkná milerka s velmi příznivým poměrem mezi kvalitou a cenou. Ocenil jsem ji na 6,5 bodu z deseti možných.

Veltlínské zelené 2009 jakostní odrůdové. Obsah alkoholu 12,5 %, 6,8 g zbytkového cukru, 6,5 g kyselin. Světlá barva s lehkým zelenkavým nádechem, střední viskozita. Dosti intenzivní sladká květinová vůně. V těle trochu tenčí, chuť mi přišla poměrně málo výrazná a docela sladká. Kratší dochuť. Lepších 6 bodů.

Tramín červený 2008 pozdní sběr, polosuché. Obsah alkoholu 12 %. Barva světle zlatavá, lehké perlení ve vzhledu, viskozita vysoká. Vůně intenzivní, hodně sladká, přitom ale až příliš ostrá, kořenitá, rozinky. Tělo spíše tenčí, chuť hodně kořenitá, dochuť kratší. Toto víno mě zaujalo asi nejméně, dávám mu 6 bodů.

Pálava 2008 výběr z hroznů, polosladké. Obsah alkoholu 14 %, 13,9 g cukru, 6,3 g kyselin. Barva světle zlatavá, viskozita vyšší. Vůně překvapivě slabší, vystupoval jen alkohol. V těle plnější, chuť hodně kořenitá, v delší dochuti nepatrná hořčinka. Dostalo trochu horších 7 bodů.

Rulandské šedé 2009 výběr z hroznů. Obsah alkoholu 14 %, 25,8 g zbytkového cukru, 5,6 g kyselin. Barva světle zlatavá s nepatrným nádechem do zelena, což mě u této odrůdy trochu překvapilo. Viskozita vyšší. Vůně intenzivnější, sladká, květiny, seno, med. V těle plnější, chuť harmonická, jemně kořenitá. Většina hostů toto víno na konci večera ocenila jako nejlepší. I mě se dost líbilo, ale mělo trochu kratší dochuť. Dal jsem mu 7,5 bodu.

Sauvignon 2009 pozdní sběr. Obsah alkoholu 13 %, 35 g zbytkového cukru, 6 g kyselin. Zlatavá barva, vysoká viskozita. Sladká, velmi intenzivní, poměrně typická vůně černého rybízu, černého bezu a hluchavky. Tělo středně plné. Chuť jemná, přitom pikantní, harmonická, s dominujícím černým rybízem. Dochuť středně dlouhá. Pro mě ještě o něco lepší něž víno předchozí, ale zůstávám u 7,5 bodu.

Muškát moravský 2009 pozdní sběr. Obsah alkoholu 12 %, 20 g zbytkového cukru, 6 g kyselin. Barva velmi světlá, viskozita vysoká. Nesmírně intenzivní vůně, skoro jako nějaký parfém, lilie, oříšek. Tělo středně plné, jemně kořenitá harmonická chuť. Dochuť středně dlouhá. Tohle víno u mě vyhrálo, dal jsem 8 bodů.

Svatovavřinecké 2007 jakostní odrůdové. Obsah alkoholu 12 %, 1,6 g zbytkového cukru, 5,6 g kyselin. Tmavá barva na pomezí rubínu a granátu, viskozita vyšší. Hodně intenzivní a těžká vůně, fialky. Tělo by mohlo být plnější, ani chuť mě příliš nezaujala. Dochuť kratší až střední. Ještě 6,5 bodu.

Cabernet Moravia 2007 jakostní odrůdové. Obsah alkoholu 12,5 %, 1,1 g zbytkového cukru, 4,8 g kyselin. Barva granátová, viskozita vyšší. Méně intenzivní těžší ovocná vůně, višně. V těle sice méně plné, chuť ale příjemná, pikantní, celkově dobře pitelné. Dochuť střední až delší. Ocenil jsem 7 body.

Rulandské modré 2007 pozdní sběr. Obsah alkoholu 12,5 %, 1,9 g zbytkového cukru, 5,2 g kyselin. Barva granátová s rezavými menisky, viskozita vyšší. Vůně méně intenzivní, jemná, jahody, černý rybíz, ale i lak. V těle plnější, chuť harmonická, velmi příjemná, lehce pikantní. Středně dlouhá dochuť. Opět 7 bodů.

Cabernet Sauvignon 2009 výběr z hroznů, barrique. Zrálo 6 měsíců ve francouzských barikových sudech. Obsah alkoholu 14 %. Barva velmi tmavá , neprůhledná, do fialova. Viskozita vyšší. Intenzivnější, hodně těžká vůně marmelády, kouře a květin. V těle hodně plné. Přišlo mi skoro až příliš těžké. Dochuť dlouhá. Lepších 7 bodů.


Vína se mi líbila, byla profesionálně zpracovaná, ani jedno nebylo špatné, přesto mi u nich trochu něco chybělo.
Asi nějaký ten faktor X. To ale neznamená, že bych je nemohl doporučit, nějaké sáhnutí úplně vedle asi u tohoto vinařství nehrozí. A ještě cenová hladina. Na ochutnávce se ceny pohybovaly od 100,- u prvního vzorku po 290,- u posledního. Celkově se jednalo o podařený příjemný večer.

Vinařské aktuality – únor 2011

23. února 2011 v 8:56 | milasko |  Úvahy o víně
shiraz

Přírodní pohromy a vinařství
         V nedávně době došlo k několika vážným přírodním pohromám, které významně postihly i vinařství. V Chile došlo v loňském roce k strašlivému zemětřesení, které vážně poškodilo mnoho vinařství. Zatímco se chilské vinařství pomalu vzpamatovává, postihly koncem roku obrovské povodně ostrov Madeiru. Mnohé vinice, nacházející se na svazích hor, byly do značné míry spláchnuty. Počátek roku pak přinesl katastrofu biblických rozměrů v Austrálii. Obrovská povodeň tam přišla krátce před sklizní (která je tam oproti Evropě asi o půl roku posunutá). Bylo zničeno asi 20 % úrody, projevila se i nákaza různými houbovými a jinými chorobami.
brisbane


Bordeaux a změny klimatu
         Změny klimatu v současnosti značně ovlivňují vinařství. Zatímco na jedné straně umožňují posunovat vinohrady stále více na sever, pro oblast Bordeaux by mohly být důsledky katastrofální. Nejpesimističtější scénáře uvažují o tom, že kolem roku 2050 by zdejší klima mohlo být zcela nevyhovující pro klíčové odrůdy jako je Merlot a Cabernet Sauvignon.
vinice



Víno pro zdraví opic
         V zoologické zahradě v ruském Krasnojarsku zahájili v rámci prevence hrozící chřipky podávat opicím pravidelně třikrát týdně lžičku červeného vína. Opice jsou totiž touto chorobou ohroženy podobně jako lidé a snášejí ji ještě hůře. Na "zakousnutí" jim k vínu přidávají česnek. Podobně by se mohl chránit i člověk. Potřeboval by denně 0,2 - 03 l vína.
op


Zdravé stáří s vínem
          Vědci z harvardské univerzity došli k závěru, že pravidelné pití vína napomáhá u žen k dosažení vysokého věku bez závažnějších zdravotních problémů. Byl sledován zdravotní stav několika desítek tisíc žen. Pokud 58letá žena vypije denně dva poháry vína, má o 28 % větší šanci, že se ve zdraví dožije stáří, než její vrstevnice, které víno nepijí.

Rumunská vína do Evropy
roman
          Velké rumunské vinařství Halewood Romania přichází s novou řadou vín, která by podle jejich názoru měla napomoci ke změně pohledu na rumunská vína u evropských spotřebitelů. Řada nese název La Umbra, což znamená Ve stínu. Jsou tu bílá, růžová i červená vína z mezinárodních odrůd Chardonnay, Pinot Grigio, Merlot a Pinot noir, které se pěstují na vinicích oblastí Dealu Mare, Murfatlar a Transylvánie.



Jaká vína se líbí Robertu Parkerovi
          Americký vínobloger Tom Wark si dal práci s rozborem vín, která za celou dobu působení získala nejvyšší ocenění od slavného vinařského kritika Roberta Parkera. Na metu snů, tedy 100 bodů, dosáhlo za celou dobu všeho všudy 224 vín, což je jen velmi malé procento celkově posuzovaných. Z nich bylo plných 136 z Francie (69 z Rhony, 53 z Bordeaux, pouze 7 z Burgundska). Následovala Kalifornie se 45, Austrálie s 20 a Španělsko s 8 víny. Většina byla červených - 196. Nejednalo se o nic laciného - nejlevnější láhev stála 59 dolarů, nejdražší skoro 60 000.
parker

Počátky kočovného způsobu života a využití železa v stepích Asie

19. února 2011 v 9:49 | milasko |  Pravěk - archeologické kultury

karasuk
sib2

            Na přelomu 2. a 1. tisíciletí př. n. l. se na Sibiři rozvíjí karasukská kultura, představující závěrečnou fázi doby bronzové. Je nazvaná podle naleziště u řeky Karasuk. Na jejím utváření se zřejmě podílely jak europoidní severoíránské kmeny, tak i původní mongoloidní skupiny. Její jádro se utvořilo v Minusinské pánvi, příbuzné skupiny žily ale na ohromném teritoriu od západní Sibiře a Kazachstánu po východní Sibiř, Mongolsko a severní Čínu. Její nositelé vyráběli vynikající kompozitní luky z několika vrstev dřeva a rohoviny, které se staly vzorem pro luky kočovníků až po moderní dobu. Měli rozvinutou metalurgii bronzu, který ale používali hlavně na výrobu zbraní. Pro boj na blízko používali krátká kopí, kinžály a krátké meče, určené k bodání. Rukojeti jsou někdy zakončeny hlavami zvířat, v nichž někteří badatelé vidí počátky skythského zvěrného stylu. Mrtvé pohřbívali do kamenných hrobek umístěných pod kurgany. Tato kultura je zároveň klíčová pro vývoj způsobu života ve stepích, protože představuje pozvolný přechod k polokočovnému a kočovnému způsobu života. Rozhodující pro obživu bylo pastevectví, v menší míře doplňované primitivním zemědělstvím.V závěrečné fázi žily trvale ve vesnicích už jen ženy a děti, zatímco muži vyrazili se stády do stepí.
salbinskij
tagar

           


tag2

             V 10.- 3. století př. n. l. se v Minusinské pánvi rozvíjí další zajímavá civilizace, tagarská kultura. Název má podle Tagarského ostrova na Jeniseji. Její tvůrci po sobě zanechali monumentální kurgany, které budovali pro své vůdce. Jednalo se původně o čtyřhranné kamenné pyramidy, obklopené ohradou z velkých balvanů. Tagarci představovali převážně europoidní typy. Jednalo se o potomky Andronovců. Zároveň zde - a to především právě v kurganech - nacházíme i lebky mongoloidní. Podobně jako antropologický typ byl i způsob života smíšený. V jejich vesnicích nacházíme vedle obydlí podobných srubům ze dřeva a kamene i typické kočovnické jurty. Rozhodujícím odvětvím bylo pastevectví. Chovali hlavně krávy, ovce a kozy, vedle toho ale i koně. Ti sloužili nejen k jízdě, důležitou úlohu měla i jejich schopnost vyhrabávat potravu pod sněhem, což v zimě pomáhalo přežít i skotu, který byl na pastviny hnán po koních. Zemědělství mělo ale také v obživě důležitou úlohu. Pro zavlažování byly stavěny menší kanály a přehrady. K zemědělskému nářadí patřily bronzové motyky a srpy. Nejdůležitějšími plodinami bylo proso a ječmen. I lov představoval významný doplněk potravy. Byl prováděn jednotlivě i ve velkých organizovaných skupinách. Tagarci vyráběli výrobky z krásného zlatistého bronzu, pro který si sami těžili barevné kovy. Těžba kovů byla také významným zaměstnáním. Právě dostatek barevných kovů a mistrovská úroveň jejich zpracování možná svým způsobem trochu brzdily přechod k využití železa, které se v sousedních civilizacích již stačilo prosadit. V závěrečných fázích kultury však přesto k jeho používání přešli. Překrásné předměty vyráběli také ze dřeva, které uměli mistrovsky opracovávat. Pohřební komory měly podobu srubů a v nich se vedle zbraní našly i dřevěné talíře, číše a lžíce. V jejich vojsku existovala jízda i pěchota, na sněhu se pohybovali i na lyžích. Důležitou zbraní byl luk, jehož tětivu natahovali pomocí zvláštních bronzových náprstků, jaké později využívali i Mongolové. Pro boj z blízka používali krátká kopí, dýky a velmi neobvyklé špičaté čagany. Měli už i těžkou pěchotu, chráněnou přilbami a svéráznými lamelovými pancíři z plátů silné kůže.
náprstek
sib1

Sladké Německo, nudná Morava

14. února 2011 v 15:08 | milasko |  Soukromé koštování, odrůdy
temp

zw

          V poslední době jsem narazil na tři moravská vína z vinařství, která mezi vínomily zrovna nejlepší pověst nemají, i když obchodně jsou asi dost úspěšná. Alespoň pokud mohu soudit podle regálů ve větších obchodech, které jsou jejich produkcí často dost zaplněné. Vyprávění doplňují dvě německá vína z vinařství, které alespoň u mně naopak má reputaci velmi dobrou.

André 2008 pozdní sběr - Templářské sklepy Čejkovice. Řada Komtur Ekko, Terroir Collection, trať neuvedena. Popisovat "templáře" je asi trochu problém, ale právě proto se o tom rozepíšu trochu podrobněji. K vínu jsem přišel za poněkud komické situace, kdy jsem byl na návštěvě u dobrého přítele, který je ale absolutní nevinař. Nabídl mi tři červená vína, jaká bych si nikdy nekoupil, ať si sám vyberu. Výběr to byl pro mě opravdu těžký, nakonec tohle se mi zdálo jako nejmenší zlo. Impozantní nezaměnitelná láhev byla doplněna ruličkou asi ručního papíru s vysvětlivkou, že Komtur Ekko je prestižní řada, nazvaná podle templářského rytíře, který žil v Čejkovicích, zatímco Terroir Collection je limitovaná řada vyrobená z vybraných partií nejkvalitnějších hroznů a určená pouze pro vinotéky a gastronomická zařízení. Láhev byla uzavřena masivním korkem plátek-drť-plátek o délce 45 mm. Na zadní etiketě byl ještě popis, co bych měl ve víně najít, ovšem nenalezl jsem. Obsah alkoholu 12 %, barva na pomezí rubínu a granátu, viskozita nižší. Velmi slabá vůně marmelády, v těle méně plné. Chuť ostřejší, ovocitá, červený rybíz. Dochuť kratší. Víno se pít celkem dalo, byla to ale nuda. Silou vůle ještě 6 bodů.
rm


Rulandské modré 2007 - Ravis Rakvice. Vinařská obec Klobouky u Brna, viniční trať Zumperky. Zařazeno do Top 77 vín České republiky 2008-2009. Zelená Bordo láhev byla uzavřena korkem dlouhým 45 mm. Obsah alkoholu 12,5 %. Purpurová barva s cihlovými menisky, viskozita střední. Jemná příjemná dosti široká vůně, ve které se dala najít švestková povidla, čokoláda a sušené ovoce. Dosti brzy ale vyprchala. Méně plné tělo, chuť ovocná, poměrně pikantní, s tóny višní. Dochuť kratší. První dojem byl poměrně slibný, výsledný ale jen průměrný. Dávám 6,5 bodu.

Zweigeltrebe 2003 jakostní odrůdové - Vinium Velké Pavlovice, řada Exclusive. Také k tomuto vínu jsem se dostal na návštěvě. Zelená láhev Bordo Amerika byla uzavřena korkem (plátek-drť-plátek) o délce 38 mm. Obsah alkoholu 11,7 %. Barva granátová, viskozita nízká. Středně intenzivní ostřejší vůně lesní směsi. V těle méně plné, v chuti maliny. Dochuť kratší. Víno se mi sice zdálo být ještě v docela dobré formě, nijak ale nenadchlo. Dostalo 6 bodů.



faber

Faberrebe 2007 Kabinett - Weingut Thomas-Rüb, Flonheim, Rheinhessen, SRN. Zlatá medaile Landesprämierung Rheinland-Pfalz, stříbrná medaile AWC Vienna. Zelená Bordo láhev byla uzavřena plastovou zátkou. Německá odrůda Faberrebe vznikla křížením Rulandského bílého a Müller Thurgau. Obsah alkoholu 11,5 %. Sytá zlatožlutá barva s jemným narůžovělým nádechem. Viskozita vyšší. Intenzivní, velmi příjemná a lákavá vůně mražených jahod, sladkého pečiva a špetky muškátu. Tělo středně plné. Chuť lahodná, ananasový kompot, náznak vanilky. Dochuť kratší až střední. Vína se sice nedá vypít mnoho, tak 2-3 sklenky, protože je přece jen sladší, když ale láhev nakonec dojde, je to smutné. Ocenil jsem 8 body.
ort


Ortega 2008 Spätlese (pozdní sběr) - Weingut Thomas-Rüb, Flonheim, Rheinhessen, SRN. Zelená Bordo láhev byla uzavřena korkem z drti. Německá odrůda Ortega vznikla křížením Müller Thurgau a Siegerrebe. Obsah alkoholu 9 %. Hodně sytá zlatožlutá barva, vysoká viskozita.Tuto odrůdu od tohoto vinařství ale z jiných ročníků jsem už několikrát pil a vždy mi velmi chutnala. Jaké bylo mé překvapení, když se ze sklenky zpočátku linulo něco dosti nevábného, nejspíše zaprané prádlo a pod tím cukrová voda. Po delší době to ale vyvanulo a nakonec se ukázala celkem příjemná vůně sladkého pečiva s vanilkou a hodně zralých banánů. Tělo bylo středně plné, chuť celkem příjemná, asi i lepší než vůně, i když trochu moc sladká. Nejspíš tak šťáva z hruškového kompotu. Kolik měla zbytkového cukru, to nevím, ale asi opravdu dost. Dochuť kratší. Očekával jsem určitě více, tentokrát 7 bodů.



            Souboj vyzněl přesně podle mého očekávání jednoznačně pro Německo. Obě německá vína jsou určena asi spíše jen na vychutnání než na nějaké delší pití (pokud někdo sladké vyloženě nemiluje). Ortega mě sice tentokrát trochu zklamala, nicméně neodradila od případného dalšího nákupu jiného ročníku. A Faberrebe koupím znovu zcela určitě.     

První Indoevropané v stepích Asie

10. února 2011 v 6:40 | milasko |  Pravěk - archeologické kultury

Kolem poloviny 2. tisíciletí př. n. l. začíná bouřlivé rozsídlování východní větve Indoevropanů z pravlasti v severním Černomoří směrem na východ a jihovýchod. Pastevecké kmeny, předky kočovných Severoíránců, reprezentuje andronovská kultura. Její nositelé osídlili stepní a lesostepní oblasti Sibiře od Uralu až po Jenisej. Chovali hlavně ovce, hovězí dobytek a skvělé koně, měli rozvinuté zpracovávání bronzu. Co je přimělo hledat nová sídla i tisíce kilometrů daleko, není úplně jasné, ale předpokládá se, že to mohly být výrazné klimatické změny, pravděpodobně velká sucha. Hledali prostě dostatek vody pro sebe a svá stáda. Současně obsazovaly příbuzné skupiny Írán a Indii. V širším slova smyslu můžeme všechny tyto skupiny označit jako Árijce. Všichni používali lehké pohyblivé válečné vozy, které jim dávaly velkou výhodu oproti nepřátelům a které s největší pravděpodobností vynalezli. Zapřahali do nich dva, někdy tři, vzácně čtyři koně. Rychlost přesunu armád se tak zmnohonásobila. I v boji byla jejich síla v rychlosti. Bleskově se přiblížit a zasypat nepřítele oštěpy nebo šípy. Pokud se zastavili, měnila se jejich přednost v nevýhodu, protože se stávali terčem pro nepřátelské střelce. Pokud se nepříteli podařilo zabít jednoho koně, byla posádka válečného vozu dost bezmocná. Na Sibiři ale žily hlavně málo početné mongoloidní lovecké kmeny, vyzbrojené ještě kamennými zbraněmi, které na otevřeném terénu nepředstavovaly pro Andronovce vážné soupeře.

Sídliště si Andronovci vybírali při velkých řekách, kde byla bohatá pastviště, ale i úrodná půda, protože vedle pastevectví bylo pro ně důležité i zemědělství, zatímco lov a rybolov velký význam neměly. Žili v trvalých osadách, které mnohdy obklopovali příkopy a valy s palisádami. Obývali polozemnice. Z bronzu vyráběli hroty kopí, kinžály, sekery, ale i srpy. Mrtvé pohřbívali do jam ve skrčené poloze. Nad hrobem vybudovali násyp z kamení a hlíny, který obložili kamennými deskami.



Vedle slabých mongoloidních kmenů, které byly částečně zatlačeny , ale také asimilovány, žila v sousedství Andronovců ještě jedna mimořádně zajímavá skupina. Andronovci totiž nebyli nejstaší - a dokonce ani nejvýchodnější skupinou Indoevropanů! Na Jeniseji se totiž setkali s eneolitickou afanasjevskou kulturou, jejíž nositelé byli jejich vzdálení příbuzní. Jejich původ je třeba hledat v evropské kultuře jámových hrobů. Ze své pravlasti odešli její nositelé již ve 3. tisíciletí př. n. l. Měli europoidní nordické rysy a světle hnědé vlasy.




Afanasjevská kultura se rozkládala od východního Kazachstánu po Mongolsko a oblast Tarimské pánve v Ujgurské autonomí oblasti v severozápadní Číně. Obživu poskytoval lov, rybolov, pastevectví a v menší míře i zemědělství. Žili v trvalých vesnicích. Nástroje si vyráběli z kamene. Kromě toho používali již i drahé kovy a měď. Kovy ale sloužily hlavně na šperky, ozdoby, jehly a malé dýky. Mrtvé pohřbívali nejprve do hrobů, nad nimiž navršili kamenné desky, později ale vytvářeli velké mohyly- kurgany. Ty byly ohraničené kamennými kruhy.


V oblasti Tarimské pánve byly ve 20. století objeveny stovky velmi dobře zachovaných mumií se zřetelnými evropskými rysy, což samozřejmě vyvolalo malou senzaci. Byly tu ukládány ve velmi dlouhém období: mezi léty 1800 př. n. l. - 400 n. l. Mrtví byli urostlí vysocí lidé se světlými vlasy. Jedná se o příslušníky afanasjevské kultury a jejich potomky. Z této oblasti jsou také dochované nápisy z 6.-8. stol. n. l., které jsou zapsány ve dvou dialektech jazyka, tradičně označovaného jako tochárština. Velkým překvapením pro jazykovědce bylo, že tento indoevropský jazyk není příbuzný se satemovými severoíránskými jazyky kočovných kmenů, které v sousedních územích žily, ale má charakter kentumový.

Vysvětlení celého problému není úplně jednoduché. Zásadní omyl vznikl, když byl tento jazyk nazván tochárštinou. Číňani sice zdejší obyvatele takto nazývali, byla to ale chyba, oni sami si tak neříkali. Tocháři žili o něco západněji, ve Střední Asii a účastnili se velkého pohybu kmenů Jüe-č´ ve 2. stol. př. n. l. Usadili se v Afghánistánu a jsou zřejmě předky Tádžiků. Praví Tocháři skutečně hovořili severoíránským, tedy satemovým jazykem. Nositelé afanasjevské kultury, které je proto vhodné označovat jako Pseudotocháry, odešli ze své evropské pravlasti ještě dříve, než ve východním areálu Indoevropanů proběhla satemizece. Jejich jazyk má proto kentumový charakter. Severoíránskými kmeny byli postupně zatlačeni do Tarimské pánve, kde pak žili až do 8. století n. l. Obývali vyspělá města na hedvábné stezce. V 8. století n. l. se smísili s Ujgury, jejichž částečně europoidní vzhled pak dost udivoval Číňany. To byl konec této podivuhodné civilizace.


Viz. též: Tarimské mumie

Další ochutnávka Dobré vinice

6. února 2011 v 8:42 | milasko |  Soutěže, ochutnávky, akce
větší sál

         27.1. jsem byl v pardubickém vinném baru Nálada na ochutnávce vinařství Dobrá vinice. Jejich produkci jsem tu koštoval již před rokem (viz). Svá vína představoval sám vinař, pan Petr Nejedlík. Hrozny pěstují na 18 ha tratí v Popicích a Vrbovci, práce probíhají ručně, vinice jsou ošetřovány na biologické a minerální bázi. Výnosy jsou přísně regulovány a víno zraje obvykle v nových dubových sudech.
         Ochutnali jsme celkem 11 vzorků, z toho jen jeden byl červený. Byly řazeny zcela logicky s důsledně vzestupnou tendencí - až na (pro mě) jednu zásadní výjimku.
vína


Ryzlink rýnský 2010. Tento zavíňovací vzorek byl před degustací stočen z tanku, na programu degustace původně nebyl, žádné bližší údaje o něm nevím. Bylo to zřetelně ještě mladé víno světlé barvy se zelenkavým nádechem, nižší viskozitou a zřetelným perlením. Vůně byla intenzivnější, ovocná, spíše ostřejší, rybíz a kyselé hrušky. Také chuť působila ještě ostře, svíravě, kyseliny byly dost výrazné, dochuť kratší. Tohle víno se mi moc nelíbilo a většinu vzorku ze skleničky (do kterých nám nalévali docela štědře) jsem svěřil džbánku na odlévání. Hodnotím 5 body z deseti možných.

Cuvée Kambrium 2009 VOC Znojmo. Jedná se o cuvée 50 % Ryzlinku rýnského a 50 % Veltlínského zeleného z vinařských obcí Vrbovec a Popice. Cukernatost při sběru 22,7 -22,9° ČNM. Zrálo ve starších sudech a čtyři měsíce leželo na kvasnicích. Mělo 13,2 % alkoholu, 5 g zbytkového cukru a 6,6 g kyselin. Barva světle zlatavá s nazelenalým nádechem, ve vzhledu lehké perlení, viskozita střední. Vůně spíše slabší, nasládlá, trochu připomínající sladké pečivo a k tomu trocha rybízu a angreštu.V těle středně plné. I tady mi přišla chuť trochu ostřejší, i když zdaleka ne tolik, jako u předchozího vzorku. Dochuť kratší až střední. Lepších 6 bodů.

Ryzlink rýnský 2009 VOC. Vinařská obec Vrbovec, viniční trať U sv. Urbana. Leželo 4 měsíce na kvasnicích., nefiltrováno. Obsah alkoholu 12,9 %, cukernatost při sběru 22,4 °ČNM, 6,8 g kyselin, 5,7 g zbytkového cukru. Zlatavá barva, viskozita vysoká. Vůně výraznější, spíše ovocná, zelená jablka, rybíz. V těle plnější, ovocná chuť. I zde se mi zdály kyselinky trochu vystupovat. Dochuť kratší. Dávám 6,5 bodu.

Ryzlink rýnský 2007, řada Premium. Vinařská obec Vrbovec, viniční trať U sv. Urbana. Zrálo 14 měsíců na kvasnicích, nefiltrováno. Cukernatost 23,2° ČNM, obsah alkoholu 13 %, 2,5 g zbytkového cukru a 6,7 g kyselin. Sytější zlatá barva, viskozita střední. Jemná, mírně zoxidovaně působící vůně, trochu nasládlá, pampeliškový med, trocha citrusů. V těle středně plné. Chuť uhlazená, s lehce potlačenou ovocností. Dochuť kratší až střední. Dostává lepších 7 bodů.

Quatre cuvée 2007. Vyrobeno z burgundských odrůd: Pinot blanc 25 %, Chardonnay 30 %, Pinot gris 30 %, Pinot noir 15 %. Zrálo v nových francouzských barikových sudech. Cukernatost se pohybovala na úrovni pozdního sběru. Obsah alkoholu 12,8 %, zbytkový cukr 1 g, kyseliny 5,8 g. Sytější zlatavá barva s jemným narůžovělým nádechem, vysoká viskozita. Výrazná sladší vůně, kořenitá, s dotekem vanilky. V těle plné, harmonické, uhlazené, s velmi jemnou, ale příjemně působící hořčinkou. Dochuť středně dlouhá až delší. Opět krok nahoru, 7,5 bodu.

Blanc de Pinot noir 2006. Bílé víno z modrých hroznů, které zrálo ve francouzských dubových sudech, nefiltrované. Zlatožlutá barva se zřetelným narůžovělým nádechem, vyšší viskozita. Jemná uhlazená vůně, skoro jako buchta s tvarohem, ale také trocha karamelu. V těle středně plné. Chuť harmonická, lahodná se zajímavou hořčinkou ve středně dlouhé dochuti. Poctivých 8 bodů.
pohoda

Velké dobré bílé 2006. Cuvée Chardonnay, Pinot gris, Pinot blanc a Sauvignon. Zrálo v nových francouzských sudech, 16 měsíců leželo na kvasnicích. Zlatavá barva, vysoká viskozita. Jemná, mírně nasládlá vůně se stopami vanilky. V těle hodně plné. I tady jsem našel zajímavou lehkou hořčinku, tentokrát v chuti. Dochuť středně dlouhá. Jedno z nejpovedenějších vín ochutnávky, lepších 8 bodů.

Velké dobré bílé 2006, Reserve. Cuvée se stejným složením jako předchozí, jen doba ležení na kvasnicích byla o šest měsíců delší. Barva zlatá, viskozita hodně vysoká. Výrazná, hodně sladce působící vůně (i když víno je suché), zřetelný dotyk dřeva. V těle hodně plné, chuť velmi jemná, dochuť středně dlouhá. Opět lepších 8 bodů, přesto se mi předchozí víno líbilo nepatrně více.

Sauvignon blanc 2006, Národní park. Cukernatost 24,3° ČNM, obsah alkoholu 13,5 %, 1,5 g zbytkového cukru, 5,9 g kyselin. Leželo 14 měsíců na kvasnicích. Zlatožlutá barva, vysoká viskozita. Intenzivnější široká ovocně-květinová vůně, s tóny ananasu, broskví a manga.
V těle hodně plné, chuť lahodná, ovocná, dochuť delší. Pro mě úplně nejlepší víno ochutnávky, které těsně přeskočilo oba předchozí vzorky, 8,5 bodu.

nejedlík

Trio 2006. Cuvée Pinot noir (55%), André (25 %) a Zweigeltrebe (20 %), jediný zástupce červených. Toto víno si podle vlastních slov udělal pan Nejedlík pro sebe. Zrálo v nových francouzských a rakouských sudech. Cukernatost na úrovni pozdního sběru, 12 % alkoholu, 2 g zbytkového cukru, 5,6 g kyselin. Temně rubínová barva, vysoká viskozita. Středně intenzivní vůně jahod, ostružin a višní. V těle plnější, kulaté, jemně kořenité, hezky pitelné. Dochuť střední až delší. U mě obsadilo celkově těsně druhé místo s 8,5 body, i když na špici byla docela tlačenice.

Sauvignon Oxana 2007. Vinařská obec Popice, trať Pod Lesem. Obsah alkoholu 13 %. Tak na toto víno jsem byl mimořádně zvědavý. Když jsem ho pil před rokem, dalo mi obrovskou práci se přinutit, abych ho vůbec ochutnal (viz). Tak moc se mi "vůně" nelíbila. O tomto vínu se pak na internetu rozvinula velice rozsáhlá diskuse a našlo si velké obdivovatele. Tentokrát jsem byl nachystaný, že se s kráskou Oxanou poperu. Ale - nebudu si na nic hrát. Na tuto úroveň jsem se ještě nepropil (a skoro určitě nikdy nepropiji). Zdála se mi ještě horší než minule. Když si v takové lahůdce chce někdo čvachtat, je to jeho věc. Pan Nejedlík sliboval, že ji v závěrečném losování někdo z hostů vyhraje. Z pléna se ozval dotaz, zda je to odměna nebo trest. Ale abych přece jen konkrétně popsal, jak jsem ji vnímal: sytě zlatá barva, velmi vysoká viskozita. Velmi intenzivní zoxidovaná vůně, kvasnice, zkvašená jablka, petrolej. Čichat jsem k tomu prostě nemohl. I chuť mi ale přišla spíše jako nechuť, nějaká divně zkvašená šťáva z jablek. Dochuť (bohužel) dlouhá. 4 body a víckrát už bych ji opravdu zkoušet nemusel, byť má údajně vydržet až 20 let.

            Říká se: konec dobrý, všechno dobré. Tady to bylo spíše naopak. Až na poslední vzorek se mi ochutnávka líbila, i když ty první mi přišly přece jen trochu kyselejší. Velmi jsem oceňoval ochotu pana Nejedlíka. Ochutnávka probíhala ve dvou místnostech, ale on neustále přebíhal, odpovídal na všechny dotazy, nikdo se nemohl cítit ošizený. Vína z Dobré vinice určitě nejsou u nás úplně obvyklá, za vyzkoušení ale jistě stojí.
malý sál



   
  


O víně pro začátečníky

2. února 2011 v 6:34 | milasko |  Úvahy o víně
Nemá žádný smysl, aby tento článek četl nějaký vínomil, který se ve víně vyzná. Je určen výhradně pro začátečníky.
rondo
             Následující informace jsou pro každého, kdo se o víno trochu zajímá, nošením dříví do lesa. Jenže - co jsou pro někoho úplné samozřejmosti - pro jiného to mohou být dost nejasné pojmy. Píši to vlastně proto, že se mě na takové věci docela často ptají i lidé, kteří si víno běžně a rádi dávají, ale nikdy se nezajímali o žádnou teorii. Dostávám otázky typu: "Co je to výběr z hroznů, pozdní sběr nebo suché víno?" A není to žádná vinařská latina, že třeba dva prvně uvedené pojmy jsou obvykle chápány dost doslovně. Tedy, že výběr z hroznů je výsledkem nějakého podrobného přebírání bobulek z jednotlivých hroznů a pozdní sběr se asi sklízí někdy hodně pozdě. Pokusím se to velmi jednoduše vysvětlit, aniž bych zabíhal do velkých podrobností.
vin


            Nejprve o kategoriích vína. Ty se stanovují podle cukernatosti hroznů v době sklizně. Měří se ve stupních normalizovaného moštoměru (°NM). Jde o to, kolik kilogramů cukru je ve 100 litrech hroznového moštu. Podle toho vydělujeme:

Stolní víno. Má cukernatost alespoň 11 °NM. Neoznačuje se odrůda a hrozny mohou pocházet odkudkoliv z EU.
Zemské víno. Cukernatost min. 14 °NM. Vyrobeno z tuzemských hroznů. Toto je nejošidnější kategorie. Mohou se tu totiž objevit i vína s výrazně vyšší cukernatostí, někdy i velmi kvalitní. Druhou možnost představují vína, která mají sice cukernatost, odpovídající vyšší kategorii, ale byla vyrobena z odrůdy, která není zapsána ve Státní odrůdové knize. To jsou obvykle méně známé odrůdy nebo takové, ze kterých se sice někde v cizině vyrábějí ceněná vína, u nás ale zatím nebyla zaregistrována. Třetí možností je, že hrozny měly sice vysokou cukernatost a patřily k registrované odrůdě, ale se vinař z různých důvodů, nejčastěji finančních, rozhodl nepředložit víno k zatřídění do vyšší kategorie.
Jakostní víno. Cukernatost min. 15 °NM. Hrozny pocházejí pouze z jedné vinařské oblasti. Výnos nepřekročil 14 t/ha. Může být buď jakostní odrůdové. Pak obsahuje nejméně 85 % odrůdy, uvedené na etiketě. Jakostní známkové vzniklo smísením hroznů nebo jakostních vín.
Jakostní víno s přívlastkem. Hrozny pocházejí z jedné vinařské podoblasti. Dále se podle cukernatosti moštu dělí na:
Kabinetní víno (kabinet). Cukernatost nejméně 19 °NM.
Pozdní sběr. Min. 21 °NM.
Výběr z hroznů. Min. 24 °NM.
Výběr z bobulí. Min 27 °NM.
Výběr z cibéb. Min 32 °NM. Obvykle z přezrálých hroznů, často napadených ušlechtilou plísní.
Jak je vidět, tyto názvy mohou laika trochu poplést. Přitom opravdu jde o cukernatost. Specifickou skupinu pak tvoří vína s označením ledové a slámové:
Ledové víno. Vyrábí se z hroznů sklizených při teplotě nejvýše -7° C a majících cukernatost min. 27 °NM.
Slámové víno. Hrozny byly dosoušeny po dobu nejméně tří měsíců na slámě nebo rákosu a měly cukernatost min. 27 °NM.
Nově se objevila kategorie VOC, víno originální certifikace. To připomíná podobně značená vína v západní Evropě, jako např. AOC ve Francii. Jedná se o kvalitní vína typická pro daný region.
verment


            Dále vína dělíme podle obsahu zbytkového cukru. Cukr obsažený v hroznech se v procesu kvašení mění na alkohol, vždy ho ale určité množství v hotovém víně zůstane. Podle toho vydělujeme:
Víno suché - do 4 gramů cukru v litru
Víno polosuché - do 12 g/l
Víno polosladké - do 45 g/l
Víno sladké - nad 45 g/l

Minislovníček vinařských pojmů
Archivní víno - leželo před nalahvováním alespoň tři roky v sudu
Barrique (barik) - dubový sud o obsahu 225 l, většinou z francouzského dubu
Cuvée - víno vyrobené z více odrůd révy vinné
Dezertní víno - s vyšším obsahem cukru a alkoholu, přičemž obojí může být uměle zvýšeno
Extrakt - všechny látky, které zůstanou ve víně po odpaření vody a alkoholu
Kupáž - scelení nejméně dvou odlišných partií vín
Likérové víno - dolihované, např. portské
Rosé - růžové víno vzniklé krátkým nakvašením modrých hroznů
Tanin - třísloviny, které se vyluhují ze slupek hroznů
Zoxidováné víno - zvětralé, již nedobré (výjimkou jsou záměrně zoxidovaná vína typu Madeira)

Některé další informace:
Které víno se vyplatí archivovat
Kde nakupovat víno
Kategorie zahraničních vín
Víno a zdraví
Historie vína
wine