Počátky kočovného způsobu života a využití železa v stepích Asie

19. února 2011 v 9:49 | milasko |  Pravěk - archeologické kultury

karasuk
sib2

            Na přelomu 2. a 1. tisíciletí př. n. l. se na Sibiři rozvíjí karasukská kultura, představující závěrečnou fázi doby bronzové. Je nazvaná podle naleziště u řeky Karasuk. Na jejím utváření se zřejmě podílely jak europoidní severoíránské kmeny, tak i původní mongoloidní skupiny. Její jádro se utvořilo v Minusinské pánvi, příbuzné skupiny žily ale na ohromném teritoriu od západní Sibiře a Kazachstánu po východní Sibiř, Mongolsko a severní Čínu. Její nositelé vyráběli vynikající kompozitní luky z několika vrstev dřeva a rohoviny, které se staly vzorem pro luky kočovníků až po moderní dobu. Měli rozvinutou metalurgii bronzu, který ale používali hlavně na výrobu zbraní. Pro boj na blízko používali krátká kopí, kinžály a krátké meče, určené k bodání. Rukojeti jsou někdy zakončeny hlavami zvířat, v nichž někteří badatelé vidí počátky skythského zvěrného stylu. Mrtvé pohřbívali do kamenných hrobek umístěných pod kurgany. Tato kultura je zároveň klíčová pro vývoj způsobu života ve stepích, protože představuje pozvolný přechod k polokočovnému a kočovnému způsobu života. Rozhodující pro obživu bylo pastevectví, v menší míře doplňované primitivním zemědělstvím.V závěrečné fázi žily trvale ve vesnicích už jen ženy a děti, zatímco muži vyrazili se stády do stepí.
salbinskij
tagar

           


tag2

             V 10.- 3. století př. n. l. se v Minusinské pánvi rozvíjí další zajímavá civilizace, tagarská kultura. Název má podle Tagarského ostrova na Jeniseji. Její tvůrci po sobě zanechali monumentální kurgany, které budovali pro své vůdce. Jednalo se původně o čtyřhranné kamenné pyramidy, obklopené ohradou z velkých balvanů. Tagarci představovali převážně europoidní typy. Jednalo se o potomky Andronovců. Zároveň zde - a to především právě v kurganech - nacházíme i lebky mongoloidní. Podobně jako antropologický typ byl i způsob života smíšený. V jejich vesnicích nacházíme vedle obydlí podobných srubům ze dřeva a kamene i typické kočovnické jurty. Rozhodujícím odvětvím bylo pastevectví. Chovali hlavně krávy, ovce a kozy, vedle toho ale i koně. Ti sloužili nejen k jízdě, důležitou úlohu měla i jejich schopnost vyhrabávat potravu pod sněhem, což v zimě pomáhalo přežít i skotu, který byl na pastviny hnán po koních. Zemědělství mělo ale také v obživě důležitou úlohu. Pro zavlažování byly stavěny menší kanály a přehrady. K zemědělskému nářadí patřily bronzové motyky a srpy. Nejdůležitějšími plodinami bylo proso a ječmen. I lov představoval významný doplněk potravy. Byl prováděn jednotlivě i ve velkých organizovaných skupinách. Tagarci vyráběli výrobky z krásného zlatistého bronzu, pro který si sami těžili barevné kovy. Těžba kovů byla také významným zaměstnáním. Právě dostatek barevných kovů a mistrovská úroveň jejich zpracování možná svým způsobem trochu brzdily přechod k využití železa, které se v sousedních civilizacích již stačilo prosadit. V závěrečných fázích kultury však přesto k jeho používání přešli. Překrásné předměty vyráběli také ze dřeva, které uměli mistrovsky opracovávat. Pohřební komory měly podobu srubů a v nich se vedle zbraní našly i dřevěné talíře, číše a lžíce. V jejich vojsku existovala jízda i pěchota, na sněhu se pohybovali i na lyžích. Důležitou zbraní byl luk, jehož tětivu natahovali pomocí zvláštních bronzových náprstků, jaké později využívali i Mongolové. Pro boj z blízka používali krátká kopí, dýky a velmi neobvyklé špičaté čagany. Měli už i těžkou pěchotu, chráněnou přilbami a svéráznými lamelovými pancíři z plátů silné kůže.
náprstek
sib1
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Margarita Margarita | Web | 20. února 2011 v 11:34 | Reagovat

Ahoj Milane, to je moc zajímavé, u tebe by se dobře čerpalo na dějepisné referáty. Děkuji za krásnou fotku, mi se asi jara nedočkáme, zas tu máme sedm pod nulou! Krásnou neděli. Hanka

2 mery mery | Web | 21. února 2011 v 14:41 | Reagovat

mrkni na www.poznavat.cz a staň se fanouškem na FB

3 Latryna Latryna | Web | 22. února 2011 v 9:32 | Reagovat

Ahojky Milasko, články o zvrhlých cisároch som moc nerozpisovala, viem, že u Teba na blogu je toho podstatne viac. Čo sa týka Kleopatrinej hrobky, veľmi som zvedavá, či sa ju podarí nájsť. Situácia v Egypte sa upokojila, takže archeológovia môžu pokračovať v prácach. V Bratislave je neskutočná zima, zasa začal poletovať sneh a ja som z toho už na nervy - nemám rada tú hnusnú zimu... Pá ahojky, zdravím a prajem krásne dni! Viera

4 SergiooW SergiooW | E-mail | 16. ledna 2017 v 22:12 | Reagovat

I found this page on 16th place in google's search results. You need some search engine optimization. Many webmasters think that seo is dead in 2017, but it's not true. There is sneaky method to reach google's top 5 that not many people know. Just search for:  pandatsor's tools

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama