Březen 2011

Vinařské aktuality – březen 2011

30. března 2011 v 18:42 | milasko |  Úvahy o víně
Spory mezi klokany
K popularitě australských vín na světových trzích přispívají i jejich etikety, často zobrazující různá zvířata, nejčastěji klokany. Právě jejich vyobrazení jsou si logicky někdy dost podobná. Mezi dvěma vinařstvími už kvůli tomu došlo k soudu. Výrobce u nás dobře známé značky Yellow Tail John Casella zažaloval vinařství Little Roo za porušení autorských práv. To se brání tím, že na jejich etiketách je dokonce úplně jiný druh klokana než na Yellow Tail. Většina lidí kupujících víno se ale v druzích klokanů moc nevyzná, tudíž podobné zvíře ve stejné pozici (zde se připravuje ke skoku), může asi opravdu uvést někoho v omyl.
Značka Yellow Tail se vyváží do 50 zemí světa. V USA stojí láhev přibližně 7 dolarů, Little Roo asi o dolar méně. I to může kupujícího ovlivnit. Zajímavostí je i to, že obě vinařství leží v Austrálii ve vzdálenosti 30 km od sebe, ale soudí se v New Yorku.


Ještě jeden australský incident
Shiraz Barossa 2008 vinařství Schild získalo podle Wine Spectatoru 94 bodů a dostalo se na sedmé místo v Top 100 za 2010. S cenou 20 dolarů za láhev bylo přitom mezi absolutní špičkou hodně levné. Není divu, že poptávka po něm výrazně vzrostla. Vinařství se rozhodlo pro velmi pochybný krok. U sousedního vinařství z údolí Barossa nakoupilo podobné víno a prodávalo ho pod původní etiketou. Podle australských zákonů je to ale legální. Stačí, když souhlasí odrůda a původ.

Už i víno do plechovky
Americká firma JT Wines začala od letošního roku prodávat v USA víno se značkou FLASQ. Novinkou je obal - hliníková plechovka o obsahu 0,375. Je určena hlavně aktivním lidem, kteří by údajně měli ocenit lehké praktické balení, které se nerozbije a rychle ochladí. Na rozdíl od běžných plechovek na pivo je tato vybavena uzávěrem, umožňujícím ji znovu uzavřít. Zatím se takto prodávají jen dvě odrůdy - Chardonnay a Merlot.




Konec krymského "šampaňského"
Na základě dohody mezi Ukrajinou a Evropskou unií nesmějí být nadále zdejší šumivá vína nesprávně označována jako šampaňské. Není zatím jasné, jak se toto víno, dosti oblíbené ve východní Evropě, bude nadále nazývat. V budoucnu bude třeba vyřešit další podobné problémy. Stále se tu ještě vyrábí "madeira" a "koňak".

Červené víno jako lék proti rakovině
Vědci z USA nově doporučují ženám, které prodělávají chemoterapií kvůli rakovině prsu, aby denně vypily dva poháry červeného vína. Antioxidant resveratrol obsažený ve víně jim může při léčbě pomoci.

Přiměřená konzumace alkoholu v boji proti stárnutí
Němečtí specialisté, zabývající se problematikou stárnutí, došli k závěru, že rozumná konzumace alkoholu pomáhá zpomalovat stárnutí mozkových buněk. Trochu překvapivě má pozitivní vliv i jiný alkohol, nejen víno. Dlouholeté zkoumání lidí starších 65 let vedlo k závěru, že mezi nemocnými Alzheimerovou chorobou a jinými případy stařecké demence je vyšší procento těch, kteří alkohol nepili. Umírnění pijáci byli v lepším psychickém i fyzickém stavu.

Nedávejte dětem sladkosti! Budou z nich alkoholici!
V Rakousku začali řešit zajímavý problém. Zatímco v nápojích je nutné uvádět případný obsah alkoholu, u potravin to být napsané nemusí. Při zkouškách náhodně vybraných 19 sladkostí pro děti neobsahovaly alkohol jen dva vzorky! Jeden druh měl dokonce 12 gramů alkoholu na 1 kg.

Košt v Chrlicích

27. března 2011 v 19:19 | milasko |  Soutěže, ochutnávky, akce


12. března jsem se byl podívat na jubilejní XX.výstavu vín v Chrlicích, pořádanou zdejším Vinařským spolkem. Obec Chrlice je součástí Brna a má asi 3 500 obyvatel. Že se tu víno zřejmě pěstuje již velmi dlouho, to dokládají vinařské nože a hrozen ve znaku. V současnosti je tu 40 ha vinic v tratích Vinohrady, Kopec, Krajina a Kociánky. Spadají do podoblasti velkopavlovické. Výstavě pro veřejnost předcházela o týden dříve soutěžní část, ve které byla vína hodnocena dvacetibodovou stupnicí. Čtyři nejlepší získala shodně po 19,3 bodu. Na přehlídce bylo možno ve dvou sálech zdejší restaurace U Bindrů ochutnat 477 vzorků, z toho 306 bílých. Takové množství jsem samozřejmě vyzkoušet nezvládl, mohl jsem se ale orientovat podle přehledného katalogu. I tak jsem ale okoštoval sotva desetinu vystaveného. Nejvíce vín pocházelo od vinařů z blízkého okolí, byla tu ale zastoupena i známější vinařství jako např. Vinné sklepy Lechovice, MITOMA Vrbice nebo Jedlička a Novák Bořetice.


Z bílých vín mě nejvíce zaujaly tyto vzorky:
Sauvignon 2008 pozdní sběr - Drásal Jiří Holásky (19,1 b.)
Sauvignon 2010 pozdní sběr - Vinice Hnánice Brno (19,2 b.)
Rulandské bílé 2009 výběr z hroznů - Mgr. Kaplan Jan Chrlice (19,3 b., nejlepší ročníkové bílé)
Chardonnay + Rulandské bílé 2009 pozdní sběr, barrique - Jedlička a Novák Bořetice (18,7 b.)
Ryzlink rýnský 2008 pozdní sběr - Kořínek Jan Chrlice (18,9 b.)
Sylvánské zelené 2009 jakostní odrůdové - Vinařství Žůrek Žeravice (18,8 b.)


Z červených u mě bodovalo:
Cuvée Kácary 2009 pozdní sběr - Jedlička a Novák Bořetice (18,8 b.)
Frankovka 2008 pozdní sběr - Mgr. Křížová Eliška Viničné Šumice (19,3 b., nejlepší ročníkové červené)
Alibernet 2009 pozdní sběr - MITOMA Vrbice (18,8 b.)
Cabernet Sauvignon 2003 - Bartl Pavel Blučina (18,9 b.)
Dornfelder 2008 pozdní sběr - ZEA Hostěradice (18,9 b.)
Rulandské modré 2010 jakostní odrůdové - Lacka Josef a Petr Chrlice (19,3 b.)


V obou sálech bylo pořádně plno a obsluhující měli plné ruce práce. Dobrou náladu a atmosféru celé akce dotvářela i cimbálovka Mládí z Čejče. Celkově mi ani nepřišlo, že jsem na dohled velkého města, vlastně už v Brně. Spíš to mělo charakter povedeného venkovského koštu. Neměl jsem bohužel tolik času, abych tam pobyl déle, i tak jsem odcházel velmi spokojený.

Nové kategorie našich vín a VOC Znojmo

24. března 2011 v 6:43 | milasko |  Úvahy o víně

Spousta lidí, kteří si občas rádi dají skleničku vína, ale neradi studují nějaké příručky, se postupně s obtížemi naučila rozlišovat různá označení přívlastkových vín, ale už tu jsou další změny. Je za nimi (jak jinak) Evropská unie. Nově se povinně na etiketách objeví nápisy Chráněné označení původu (CHOP) a Chráněné zeměpisné označení (CHZO). To první bude na jakostních vínech s přívlastkem, druhé na zemských vínech. Úplně by mělo zmizet označení stolní víno, ze kterého se prostě stane víno. Naštěstí bude vedle toho možné uvést na etiketě i staré označení, na které jsme už zvyklí. I tak tím určitě vznikne pro ty méně zasvěcené zmatek.

Mezi starými už zaběhnutými a novými ještě nezavedenými existuje ještě jedna zvláštní, také poměrně nová kategorie. Je to VOC, kterou asi také ještě většina laiků nestačila zaregistrovat. Jde o vína originální certifikace. Tato kategorie se zatím celkem úspěšně prosadila na Znojemsku a je podobná apelačnímu systému v západní Evropě. Asi nebude od věci něco málo o ní napsat.






Vína s označením VOC Znojmo mohou být vyrobena pouze z odrůd Sauvignon, Ryzlink rýnský, Veltlínské zelené a jejich cuvée. Cukernatost při sklizni musí být nejméně 19 ° NM, výnosy nesmějí překračovat 2,5 kg z keře, sběr se provádí ručně, lahve jsou uzavřeny korkovou zátkou, zbytkový cukr je povolen do 25 g/l a maximální obsah alkoholu 13,9 %, je zakázáno barikování i dlouhodobé zrání na kvasničních kalech, vína musí mít typické senzorické vlastnosti Znojemské podoblasti. Poznají se podle identifikační známky kolem hrdla.
Do projektu se zatím zapojilo 15 vinařství. Zde jsou stručné informace o nich:
Dobrá vinice. Obhospodařuje 18 ha vinic. Pro VOC jsou hrozny sklízeny na tratích U svatého Urbana ve Vrbovci a Pod Lesem v Popicích.
Ing. Josef Dobrovolný. Vlastní 15 ha vinic a sklep v komplexu Modrých sklepů v Novém Šaldorfu. Pro VOC je využívána trať Kraví hora a dále Tři díly v obci Těšice.
Eko Hnízdo. Společnost vlastní 140 ha vinic v okolí obce Vrbovec. Pro výroby VOC vín jsou používány hrozny z tratí Ječmeniště, Lampelberg, Šác, Vinná hora, U Kamenů a Dolina.
Víno Hort. Nemá vlastní vinice, sklep se nachází v Dobšicích u Znojma.
Vinice Hnanice. Má 140 ha mladých vinic v tratích Knížecí vrch, Fládnická, U Chlupa a U Kapličky v Hnanicích a dalších 124 ha ve Vrbovci a Jaroslavicích.

Vinařství Josef Kořínek. Rodinné vinařství s 23 ha vinic v okolí obce Hnanice. Pro VOC jsou využívány tratě Knížecí vrch, Fládnická a U Chlupa.
Vinařství LAHOFER. Sídlí v Dobšicích u Znojma. Hrozny pocházejí z tratí Babičák, U Hájku a Vinohrady ke Křídluvkám.

Vinné sklepy Lechovice. Jsou největším výrobcem z vlastních vinic na Znojemsku. Réva pro VOC pochází z tratí Stará hora a Pustiny u Božic a Nad Kolářovým sklepem v Boroticích.
Vinařství Líbal. Vinice Frédy a Stará hora se nacházejí u Horních Dunajovic, trať Na Vinici u obce Tvořihráz.
Vinařství Sádek. Vlastní 3,5 ha vinic Pod Sádkem. Zde je i naučná stezka se 40 odrůdami révy.
Vinařství rodiny Špalkovy. Sídlí v areálu Modrých sklepů v Novém Šaldorfu a obhospodařuje 5 ha vinic na Kraví hoře.
Tasovické vinařství. Je součástí Zemědělského družstva Hodonice. Rozloha vinic činí 120 ha. Hrozny pro VOC pocházejí z Kamenného vrchu a Starých vinohradů v Tasovicích a ze Skalky v Krhovicích.
Vinařství Jan Vaněk. Má 4 ha vinic v obci Vrbovec, kdy využívá trať U Svatého Urbana.
Waldberg Vrbovec. Vlastní 140 ha vinic. Tratě pro VOC jsou Slunný vrch ve Vrbovci, U Sklepů v Dyjákovičkách a Dívčí hora ve Chvalovicích.
Znovín Znojmo. Společnost se sídlem v Šatově patří k vinařstvím střední velkosti. Vlastní vinici Šobes, která patří k nejlepším u nás.

Mongolská říše. 1. Nejstarší dějiny, společenské a kulturní poměry

20. března 2011 v 18:14 | milasko |  Mongolové


Na počátku 13. století se v Mongolsku vytvořila silná říše a byla zahájena mohutná expanze. To mělo obrovské důsledky pro život mnoha národů velké části Eurasie. Jak k tomu došlo?

Původ jména Mongol není úplně jasný. Mohlo by se vztahovat k mongolskému slovu moŋg - chrabrý. Nejstarší informace o Mongolech pocházejí z 8. století, z doby panování čínské dynastie Tchang. V té době žili jižně od řeky Argun a při horním toku Amuru. Byli jedním z devíti kmenů tzv. Š´-wejů. Po zániku ujgurského kaganátu, který do poloviny 9. století ovládal území dnešního Mongolska, se mongolské kmeny začínají přesouvat na západ do Mongolska. Postupně toto území ovládly, přičemž částečně vytlačily a částečně asimilovaly zdejší turecky mluvící kmeny. V této době ale ještě nejsou označováni jako Mongolové. Celá skupina byla nazývána Tataři, podle silného kmenového svazu, Tatarů v užším slova smyslu. Na přelomu 12. a 13. století obývaly mongolské kmeny teritorium mezi Bajkalem a Amurem na východě a Irtyšem a Jenisejem na západě. Některé kmeny žily v lesní a lesostepní zóně jižní Sibiře, většina ale ve stepích. V lesních oblastech se kmeny živily lovem a rybolovem, ve stepi kočovaly se svými stády. Kočovné kmeny byly mnohem vyspělejší. Zemědělské a řemeslné produkty získávaly nejčastěji výměnou za dobytek u svých sousedů. Sami si vyráběli zbraně a nářadí ze dřeva, kůže a kovů. Obchod byl v rukou kupců ze Střední Asie a čínského Západního kraje. Nejsilnějšími svazy byli Tataři, Tajčiutové a Kerejtové, problematické je zařazení významných Merkitů a Najmanů k užšímu jádru mongolských kmenů. Kerejtové byli asi nejkulturnějším kmenem s vlastním písmem, Najmani používali písmo převzaté od Ujgurů. Většina Mongolů (v širším slova smyslu) uctívala Věčné modré nebe, část elity u Kerejtů byli křesťané nestoriánského směru, mezi Najmany se vyskytovali také křesťané a buddhisté.

V předchozích obdobích, kdy nebyly mezi Mongoly ještě velké majetkové rozdíly, kočovaly společně celé rody, které si pak vytvořily tábor (keren) kolem jurty hlavy rody. Postupně ale narůstaly majetkové rozdíly a majitelé velkých stád se potřebovali častěji přemisťovat na nové pastviny, zatímco pro drobné vlastníky to bylo zbytečné. Proto se objevil nový systém, kdy společně kočovala jen širší rodina (ail), ne už celý rod. Společnost je už feudální, její špičky tvoří chán a kočovná šlechta, nejčastěji označovaná jako nojoni nebo nojani (= pán nebo vůdce). Jinými tituly podobné úrovně byl baatur (hrdina, bohatýr) a sečen (moudrý). Majetek stád přešel do soukromých rukou mnohem rychleji než pastviny, kolem roku 1200 už i je ale také fakticky ovládala šlechta, která o jejich využívání rozhodovala. Tím se na ní ostatní stali závislými (araty) a byli přinuceni vykonávat pro ni různé služby. Šlechta přenechala aratům i svá stáda, aby se o ně starali, nesli za ně odpovědnost a dodávali jí hotové produkty.



Další důležitou skupinou byli nukerové, ozbrojení družiníci chánů a nojonů. Ti za své služby dostávali odměnu - obvykle určité území i s rodinami aratů - tedy obdobu evropského léna. Z válek byli přiváděni zajatci, z nichž se stávali otroci. Ti pracovali jako sluhové v domácnosti, pastevci, někdy jako specializovaní řemeslníci.

Pozůstatky rodové společnosti ale v některých oblastech života přežívaly. Přetrvalo dělení na kmeny a rody, podle nichž se organizovali bojovníci. Manželství uvnitř rodu bylo zakázáno. Žena měla poměrně velkou svobodu, mladé dívky byly ale naprosto běžně unášeny jako nevěsty.
Koncem 12. století probíhaly v Mongolsku kruté vnitřní boje mezi jednotlivými rody, kmeny a kmenovými svazy o pastviny a stáda. Velkým kmenovým svazům se říkalo ulusy. V jejich čele byl chán, mající k dispozici početnou družinu nukerů.
Některým odvážným mužům se ale nelíbilo podřízené postavení v rámci rodu, a proto ho opouštěli. Říkalo se jim lidé dlouhé vůle. Protože sami bez rodu měli jen velmi slabou šanci přežít, začali se sdružovat do větších oddílů a hledali schopné vůdce pro boj proti rodům a kmenům.

Opět víno od Pierra Richarda aj.

17. března 2011 v 8:52 | milasko |  Soukromé koštování, odrůdy

Uplynulý měsíc jsem koštoval většinou zahraniční vína, spíše obyčejnější, našlo se ale i jedno pěkné od Pierra Richarda.


Chateau Bel Évệque 2007 Appellation Corbiéres Controlée. Víno získalo stříbrnou medaili na Concours genéral agricole Paris 2009. Po čase se vracím k dalšímu z vín z vinařství, které patří populárnímu francouzskému komikovi Pierru Richardovi. Zatím jsem s nimi měl velmi dobrou zkušenost. Zelená Bordo láhev byla uzavřena korkem dlouhým 50 mm. Jedná se o cuvée odrůd Mourvedre, Carignan, Grenache a Syrah. 12 měsíců zrálo v barikových sudech. Obsah alkoholu 14 %. Velmi tmavá barva s mahagonovým nádechem, vysoká viskozita. Středně intenzivní, trochu nasládlá vůně tmavého ovoce, švestek, dřeva a kůže. Tělo plnější, jemně nasládlá kořenitá chuť, v níž byly zřetelné borůvky, trochu výraznější třísloviny. Dochuť středně dlouhá. Dostává ode mě lepších 7,5 bodu.


Aglianico del Vulture 2007 Denominacion di origine controllata. Vinařská oblast Basilicata, Itálie. Název modré odrůdy Aglianico je zkomoleninou hellenico, řecký. Tuto odrůdu totiž přivezli do Itálie již ve starověku Řekové, kteří se tu usadili a začali ji pěstovat na úrodné půdě sopečného původu. Zelená Bordo láhev byla uzavřena plastovou zátkou. Obsah alkoholu 14 %. Tmavá povidlová barva, vysoká viskozita. Méně intenzivní vůně třešní, švestek a bylin. Středně plné tělo. Doporučuje se nechat vína této odrůdy ležet alespoň 5 let. Tomuto by to zřejmě prospělo.V hrubší chuti hodně vystupují třísloviny, které působí až nepříjemně. Dochuť spíše kratší. Dávám 6 bodů.

Feteasca alba 2008 Vin de calitate select - Chateau Vartely, Orhei, Moldávie. Zelená Bordo láhev byla uzavřena plastovou zátkou. Jedná se o bílou odrůdu typickou pro Moldávii a Rumunsko. Její název znamená Dívčí hrozen bílý. Obsah alkoholu 12,5 %. Hezká zlatavá barva, viskozita nízká. Příjemná vůně střední intenzity, sladké ovocné bonbony. V těle středně plné, svěží ovocná chuť, dochuť kratší. Hodnotím na 6,5 bodu.


Sauvignon blanc 2008 Aliwen Reserva - Viña Undurraga, Ruta, Chile. Průzračná láhev Top Bordo byla uzavřena korkem o délce 45 mm. Barva nezralých citronů, nižší viskozita. Málo výrazná ovocná vůně, tělo nepříliš plné. Chuť celkem svěží, citrusová, dochuť kratší až střední. Dostalo 6,5 bodu.

Carmenére 2008 D.O. Valle Central - Viña Undurraga, Ruta, Chile. Modrá odrůda francouzského původu, slavící ale úspěchy právě v Chile. Bordo láhev z tmavozeleného skla byla uzavřena korkem z drti o délce 45 mm. Obsah alkoholu 11,5 %. Velmi tmavá neprůhledná barva, viskozita střední. Průměrně intenzivní vůně tmavého ovoce, zejména borůvek. V těle středně plné, v chuti opět borůvky. Dochuť středně dlouhá. Znovu 6,5 bodu.

Modrý Portugal 2009 pozdní sběr - Patria Kobylí. Vinařská obec Kobylí, viniční trať Lumperky. Zlatá medaile z Vinum juvenale. Láhev z hnědého skla Bordolesse byla uzavřena korkem (plátek-drť-plátek) o délce 40 mm. Obsah alkoholu 12 %. Barva tmavšího rubínu, viskozita nízká. Intenzivnější vůně na pomezí ovocné a květinové, hlavně ostružiny a švestky. Tělo méně až středně plné, chuť ovocná, poměrně uhlazená. Pro odrůdy typický nedostatek tříslovin působil až trochu nudně. Dochuť kratší až střední. Celkově trochu lepších 7 bodů.


Zweigeltrebe 2006 pozdní sběr - S.O.Č. Velké Bílovice. Vinařská obec Velké Bílovice, viniční trať Nové Hory. Láhev ze zeleného skla o obsahu 0,2 l byla uzavřena šroubovacím uzávěrem. Obsah alkoholu 12,5 %. Velmi tmavá, neprůhledná granátová barva, vysoká viskozita. Středně intenzivní vůně lesního ovoce a švestek. Tělo středně plné, chuť poměrně svíravá, kyselejší, dochuť delší. Dávám 7 bodů.

Tak jsem se zase jednou podíval po světě, ale na nic mimořádně zajímavého jsem nenarazil, s výjimkou Chateau Bel Évệque. Až na toto francouzské se ale jednalo spíše o levnější vína, takže jsem ani nějaké velké zázraky nečekal.


Tarimské mumie

13. března 2011 v 18:25 | milasko |  Pravěk - archeologické kultury
mu2

Tarimské mumie patří k velkým záhadám. Našly se na severozápadě Číny v poušti Taklamakan v Tarimské pánvi v Ujgurské autonomní oblasti. Byly objeveny vlastně dvakrát a v obou případech to způsobilo senzaci. Není divu. Mumie byly velmi dobře zachované a naprosto evidentně se nejednalo o mongoloidy, nýbrž patřily k europoidní rase.
mu5

Poprvé je objevili v 30. letech 20. století švédští archeologové, kteří se zabývali zkoumáním velké hedvábné stezky. I když objev již tehdy vzbudil pozornost, poměrně brzy se na celou záležitost zapomnělo. Nový, tentokrát podstatně podrobnější výzkum začali koncem 20. století provádět čínští vědci, kterým se podařilo objevit více než 300 mumií. Mnoho jich bylo převezeno do muzea v Urumči, ale některé byly pro nedostatek prostorů ponechány na původním místě.
mu3

Mumie zůstaly zachovány díky příznivým podmínkám velmi suchého klimatu slané pouště. I jejich oblečení je ve velmi dobrém stavu. Mumie tu byly ukládány po neuvěřitelně dlouhou dobu: v rozmezí 1 800 - 400 př. n. l. Jednalo se o vysoké lidi nordického typu, většinou se světle hnědými nebo rusými vlasy a úzkými rty. Nejvyšší žena měřila dokonce dva metry. V některých případech jsou mrtví pohřbení do jakýchsi loděk. Zajímavé jsou také čapky s péry, připomínající tyrolské klobouky. U pohřbených žen se našly dřevené napodobeniny falů realistického vzhledu i velikosti.
Nejstarší mumie je označovaná jako Loulanská krasavice. Zemřela před 3 800 lety ve věku asi 40 let. Měla světle kaštanové vlasy, ukryté pod plstěnou čapkou. Byla oblečena do vlněného rubáše, na nohou měla kožené boty. Vedle ní ležel hřeben a košík s pšeničnými zrny.
mu4

Zajímavý nález představuje také skupina čtyř dospělých s malým dítětem. Jednalo se o jednoho muže a tři ženy. Byli pohřbeni společně asi kolem roku 1 000 př. n. l. Všichni měli oblečení jasně červené barvy a kolem hlav měli červené a modré šňůry, které zřejmě vyjadřovaly jejich příbuzenství. Muži bylo asi 50 let, měl světle kaštanové vlasy spletené do copu, bradku a tetování v obličeji. Dítěti byly asi tři měsíce. Mělo modrý plstěný čepeček a na očích modré kameny. Bylo zabalené do červené látky, která má neuvěřitelně zářivé svěží barvy. Celá rodina zřejmě zemřela při nějaké epidemii.
mu1

Jiná pozoruhodná skupina byla pohřbena asi 500 let př. n. l. Jedná se o tři ženy, které měly na hlavách velmi vysoké čapky s puntíky. Proto jsou považovány za vědmy.
A kdo vlastně byli tito lidé? Genetická zkoumání prokázala příbuznost mrtvých s obyvatelstvem východní Evropy a Sibiře. Jedná se o europoidní obyvatelstvo, které proniklo do hloubi Asie již ve třetím tisíciletí př. n. l. a hovořilo indoevropským jazykem. Obvykle bývá chybně označováno jako Tocháři, výstižnější by ale bylo nazývat je Pseudotocháry.
Viz též: Mumie na Altaji
mu5

Mikrosvín Mikulov na zámku

9. března 2011 v 7:01 | milasko |  Soutěže, ochutnávky, akce

26.2. se v Rytířském sále pardubického zámku konala velmi příjemná ochutnávka vinařství Mikrosvín Mikulov. Hostů se sešlo hodně, bylo se na co těšit. Nádherné prostředí bohatě zdobeného sálu vytvářelo perfektní atmosféru, kterou nemohlo pokazit ani to, že zajímavé boční nasvícení neumožňovalo dostatečně posoudit u jednotlivých vzorků barvu. Uvádím ji sice, ale trochu bez záruky. Také doprovodné fotografie mají z tohoto důvodu horší kvalitu. Akci organizoval známý znalec vín pan Oldřich Bujnoch, který také celým večerem zasvěceně a vtipně provázel. Ale teď k vínům. Ochutnali jsme celkem deset vzorků, z toho dva červené. Převážně se jednalo o střední řadu Traditional line. Ceny se pohybovaly mezi 175,- Kč u prvního a 480,- Kč u posledního vzorku z řady Premium.


Veltlínské zelené 2008 pozdní sběr, vinařská obec Dobré Pole, viniční trať Daniel. Obsah alkoholu 11,6 %, 3,4 g zbytkového cukru, 4,7 g kyselin, 19 g bezcukerného extraktu. Zlatavá barva, nižší viskozita. Vůně méně intenzivní, trochu nasládlá, zralá jablka, koření. V těle středně plné, chuť svěží. Lehčí víno na delší pití. Dochuť kratší s lehkou hořčinkou. Víno mě oslovilo jen průměrně, dal jsem mu 6 bodů z deseti možných.

Ryzlink vlašský 2008 výběr z hroznů, vinařská obec Březí, viniční trať Liščí vrch. Obsah alkoholu 13,1 %, 4,1 g zbytkového cukru, 5,1 g kyselin a vysokých 25,3 g bezcukerného extraktu. Zlatavá barva, vyšší viskozita. Středně intenzivní, převážně květinová vůně, pampelišky, pyl, med. V těle plnější, hodně extraktivní, náznak citrusů, vyrovnané cukry a kyseliny. Střední až delší dochuť, opět s mírnou hořčinkou. Víno by asi bylo dobré ještě nechat trochu uležet. Zatím trochu horších 7 bodů.

Ryzlink vlašský 2008 pozdní sběr, vinařská obec Perná, viniční trať Železná. Obsah alkoholu 12,8 %, 4,1 g zbytkového cukru, 6 g kyselin, 21,4 g bezcukerného extraktu. Světlinká barva se zelenkavým nádechem, viskozita vysoká. Méně intenzivní, nepříliš výrazná vůně, lehce minerální. Plné tělo, v chuti elegantní, harmonické, hladivá střední až delší dochuť. Dostalo 7,5 bodu.

Ryzlink vlašský 2006 pozdní sběr, vinařská obec Březí,viniční trať Ořechová hora. Obsah alkoholu 12,9 %, 14,4 g zbytkového cukru, 5,6 g kyselin, 20 g bezcukerného extraktu. Světlinká barva, viskozita vysoká. Středně intenzivní, velmi příjemná vůně černého bezu. V těle plnější, pikantní, šťavnaté, hezky uhlazené. Dochuť delší. Velmi pěkné víno, u mě nejlepší z bílých, s asi nejpříznivějším poměrem mezi kvalitou a cenou. Dávám 8,5 bodu.

Rulandské šedé 2008 pozdní sběr, vinařská obec Dolní Dunajovice, viniční trať Zimní vrch. Obsah alkoholu 12,5 %, 8,5 g zbytkového cukru, 6,1 g kyselin, 23 g bezcukerného extraktu. Sytější zlatavá barva, velmi vysoká viskozita. Intenzivní, těžká, hodně sladká až parfémová vůně, ze které trochu vystupoval alkohol. V těle plnější, v chuti hodně kořenité, těžší víno s delší až dlouhou dochutí. Dostalo 7,5 bodu.

Rulandské bílé 2008 výběr z hroznů, vinařská obec dolní Dunajovice, viniční trať Zimní vrch. Světlejší zlatavá barva, vyšší viskozita. Vůně méně intenzivní, těžko zařaditelná, tělo středně plné. Opravdu lahodná, velmi harmonická chuť. Dochuť středně dlouhá až delší. Toto příjemné víno jsem ocenil 8 body.

Chardonnay 2008 pozdní sběr, vinařská obec Dolní Dunajovice, viniční trať Zimní vrch. Obsah alkoholu 13,1 %, 7 g zbytkového cukru, 6,3 g kyselin a 23,7 g bezcukerného extraktu. Zlatavá barva, vyšší viskozita. Jemná příjemně působící vůně ananasového kompotu, banánů a květin. V těle středně plné, jemná svěží chuť exotického ovoce. Dochuť kratší až střední. Dal jsem mu lepších 7 bodů.

Kerner 2005 výběr z hroznů, vinařská obec Perná, viniční trať Železná. Obsah alkoholu 14 %, 24 g zbytkového cukru, 5,8 g kyselin, 20,1 g bezcukerného extraktu. Odrůda běžnější v Německu, kde vznikla křížením Trolínského a Ryzlinku rýnského. Světlejší zlatavá barva, viskozita střední. Intenzivnější, trochu štiplavá vůně, v níž byly citrusy a lípy, ale docela vystupoval alkohol. Tělo dosti plné, chuť hodně neobvyklá, hořkosladká. Dámám u stolu se nelíbilo, ani mě příliš neoslovilo. Dávám 6,5 bodu.

Rulandské modré 2006 pozdní sběr, vinařská obec Mikulov, viniční trať Za Cihelnou. Obsah alkoholu 13,5 %, 2,1 g zbytkového cukru, 4,8 g kyselin, 24,2 bezcukerného extraktu. Zrálo v barikových sudech. Mimořádně hezká světlejší rubínová barva s nepatrným cihlovým nádechem, vyšší viskozita. Méně intenzivní vůně jahod, třešní s náznakem kouře. Hodně plné víno, harmonická ovocná chuť peckovin s náznakem dřeva. Středně dlouhá dochuť. Ocenil jsem na 7,5 bodu.

Cabernet Sauvignon 2006 výběr z hroznů, vinařská obec Perná, viniční trať Goldhamer. Obsah alkoholu 13,5 %, 2,1 g zbytkového cukru, 5,1 g kyselin, 24,9 g bezcukerného extraktu. Barva tmavého rubínu, vysoká viskozita. Bohatá intenzivní příjemná vůně, dosti typická. Byl tu černý rybíz, trocha čokolády a koření. Středně plné tělo, výrazná čistá ovocná chuť, ve které opět dominoval černý rybíz, hezky uhlazené třísloviny. Dochuť delší. Skvělý závěr večera, výborné víno, i když za vyšší cenu. Dostalo 8,5 bodu.



Co dodat na závěr? Večer to byl mimořádně povedený, na vínech jsme si opravdu pochutnali. Zajímavé bylo porovnání několika vlašáků za sebou, kde možná trochu překvapivě nezvítězil ten ze Železné. Zpestřením byla i sabráž, kterou předvedl pan Bujnoch a totéž umožnil i jedné návštěvnici.