Květen 2011

Vinařství v Brazílii

31. května 2011 v 5:42 | milasko |  Úvahy o víně


O brazilském vinařství se toho u nás mnoho neví, přesto je země poměrně významným producentem vína. Z hlediska celkového objemu je v Latinské Americe na třetím místě za Argentinou a Chile s poměrně úctyhodným množstvím asi o 3,5 milionu hektolitrů ročně.
Historie vinařství je zde velmi stará. První vinice zde byly vysazeny již v roce 1532. Velký rozvoj začal v polovině 19. století, kdy do země přišla početná vlna přistěhovalců z Itálie, jejichž vliv je v tomto odvětví znát do současnosti. Co je velmi neobvyklé, podíl odrůd vitis vinifera je jen 9 %, převládají různé místní odrůdy z vitis labrusca a hybridy jako je Concord, Catawba nebo Norton. V poslední době je ale zřejmá snaha nahrazovat místní hybridy uznávanými evropskými odrůdami. Celková plocha vinic je 88 tis ha, z toho vitis vinifera asi 10 tis. ha. Působí zde 1162 vinařství, většinou menších. Nejčastěji obhospodařují kolem 2 ha, sklízí se obvykle ručně. Produkce je realizována hlavně v sítích supermarketů. Typické pro brazilská vína je ovocnost, svěžest, výraznější kyseliny a spíše vyšší obsah alkoholu. Protože Brazilci jedí rádi hovězí maso, dávají si k němu hlavně červené víno. To proto v produkci jasně převažuje (70 %). Asi 25 % vinařského trhu pokrývají šumivá vína, bílých se spotřebuje poměrně málo. Množství vypitého vína na hlavu je v zemi dosti nízké - jen asi 2 litry ročně, nápojem číslo jedna je pivo. Víno se do země také dováží, hlavně ze sousedních vinařských zemí, v poslední době ale začíná velmi výrazně stoupat i export. Brazílie začíná být označována jako jedna ze zemí vinařského Nového Nového světa


Nejvýznamnějšími vinařskými regiony v Brazílii jsou:
Vale do São Francisco. Nachází se v severní části země, poblíž rovníku. Je to velmi horká oblast, proto je zde nutné umělé zavlažování. Sklízí se dvakrát do roka. Hrozny mívají vysokou cukernatost a dobrou kvalitu. Z modrých odrůd jsou zde nejdůležitější Syrah, Aragonez a Cabernet Sauvignon, z bílých Chardonnay a Chenin blanc.
Santa Catarina Plateau. Je z vinařského hlediska velmi zajímavou oblastí. Vinice se nacházejí ve výšce až 1400 metrů nad mořem. Hlavními odrůdami jsou Cabernet Sauvignon, Merlot a Pinot noir.
Serra Gaucha. Jedná se o nejdůležitější vinařskou oblast země, která vyprodukuje asi 90 % brazilského vína. Hrozny zde mívají nižší cukernatost a docukřování je běžné. Nachází se zde první uznaná brazilská vinařská geografická zóna, vína s označením geografického původu - Indicação de Procedência, cosi jako francouzské AOC, Vale dos Vinhedos. Nejdůležitějšími odrůdami jsou zde Cabernet Sauvignon, Merlot, Cabernet Franc, Tannat, Pinot noir a Chardonnay.
Campanha. Jde o rovinatou oblast při uruguayských hranicích. Mírné klima zde umožňuje produkci hroznů dostatečně aromatických s vysokou cukernatostí.
K nejuznávanějším producentům červených vín patří: Lidio Carraro, Dal Pizzol, Miolo, Pizzato, bílých Casa Valduga a šumivých Cave Geisse.

Ochutnávka Rodinného vinařství Sedlák

25. května 2011 v 6:40 | milasko |  Soutěže, ochutnávky, akce


19.5. se v přeloučském Mucha café konala ochutnávka Rodinného vinařství Sedlák z Velkých Bílovic, kterou opět pořádala vinotéka Dobré víno Cestrovi. Toto vinařství jsem zatím neznal, i když nějaké pozitivní reference jsem již měl. S víny nás seznamoval pan Milan Sedlák, který je spolu s bratrancem Jaroslavem spolumajitelem. Představují již čtvrtou generaci vinařů. Vinice zakládal v roce 1918 jejich pradědeček. K selskému původu se hlásí i na etiketách vín, na nichž je sedlák se dvěma koňmi. Jejich cílem jsou svěží vína, charakteristická pro zdejší oblast. Zatímco pan Milan má na starosti obchod a marketing, o sklep se stará Jaroslav. Vína lahvují teprve od roku 2005. Obhospodařují asi 12 ha vinic, od dalších dvou dodavatelů z Velkých Bílovic hrozny kupují. Z keře sklízejí přibližně 2 - 2,5 kg hroznů. Celkově produkují asi 100 tisíc litrů ročně, z toho čtyři pětiny jsou nalahvovány. Sortiment odrůd mají dosti široký, jak bílých tak i modrých. Jejich vlajkovou lodí je cuvée z Modrého Portugalu, Rulandského modrého a Cabernetu Moravia. My jsme mohli ochutnat deset vzorků z ročníků 2009 a 2010, šest bílých, jedno rosé a tři červené. Analytické hodnoty sděloval pán Sedlák z hlavy, zřejmě spíše orientačně, většinu jsem stihl zaznamenat, nemusí to být ale stoprocentně přesné. Co se týče bezcukerného extraktu, měl by se u všech vín pohybovat mezi 20 - 23 g/l, někde bych ho ale odhadoval trochu nižší, alkohol byl kolem 12 - 13 %.
Začali jsme trojicí vcelku podobných bílých kabinetních vín. Jednalo se o lehčí, dobře pitelná, snadno srozumitelná vína, která měla ale trochu tenčí tělo. Ideální pro běžné nenáročné pití, zvláště v létě a k jídlu. Osazenstvu kavárny se vesměs dost líbila.


Veltlínské zelené 2010 kabinet. Cukernatost při sklizni byla na hranici pozdního sběru, 6 g kyselin, 5,5 g zbytkového cukru. Zlatavá barva, lehké perlení ve vzhledu, viskozita nižší. Slabá, dosti neurčitá vůně, nejspíše zelená jablka. V těle trochu méně plné, velmi lehké, svěží, jemně kořenité, s trochu zřetelnější kyselinkou, která ale nepůsobila rušivě. Dochuť středně dlouhá. Na úvod celkem pěkný vzorek, dávám 6,5 bodu ( z deseti možných).
Neuburské 2010 kabinet. 6 g zbytkového cukru a 5,5 g kyselin. Světlejší žlutá barva, viskozita nižší. Intenzivnější, milá květinově ovocná vůně. Vedle květů jsem cítil angrešt a nějaké sladší červené ovoce. V těle opět trochu méně plné, kyselinka mi přišla ještě trochu zřetelnější, dochuť kratší. Víno mělo u návštěvníků velký úspěch, v závěrečném hlasování se mezi bílými umístilo na druhém místě. Já ho hodnotím zhruba stejně jako předchozí, tedy 6,5 bodu.
Muškát moravský 2010 kabinet. 10,3 g zbytkového cukru, 6,5 g kyselin. Světlá zlatavá barva, viskozita nízká. Vůně výrazná muškátová. V těle méně plné, v chuti ale příjemně uhlazené. Dochuť kratší až střední. I tentokrát zůstávám u 6,5 bodu.
Rulandské šedé 2010 pozdní sběr. 6 g kyselin, 5,5 g zbytkového cukru. Barva sytější zlatavá, viskozita vyšší. Intenzivnější, trochu sladší, možná ne úplně typická, ale určitě příjemná vůně. Byly v ní pomeranče a černý bez. Tělo již plnější, v chuti pikantní, s kyselinkou, která byla také zřetelná, nicméně působila příjemně. Dochuť středně dlouhá. Tohle víno představovalo jasně vyšší kvalitu a ocenil jsem ho lepšími 7 body. U ostatních hostů ale příliš nezabodovalo.
Tramín červený 2010 pozdní sběr. 6,5 g kyselin, 12 g zbytkového cukru. Sytější zlatavá barva, viskozita vyšší. Velmi intenzivní, těžká sladká vůně, v níž byly pro odrůdu typické růže a také skořice. Plné tělo, lahodná bohatá chuť rozinek a sladkého ovoce. V chuti ani v delší dochuti jsem neobjevil žádný náznak hořčinky, která se u tramínu občas objevuje. I když v poslední době v mých soukromých preferencích tato odrůda malinko ustupuje, tentokrát se mi hodně líbila, nejvíce ze všech bílých. Lepších 7,5 bodu.
Ryzlink rýnský 2009 pozdní sběr. 7 g kyselin, 12 g zbytkový cukr. Světlinká, skoro vodová barva, viskozita nižší. Středně intenzivní, vyzrálejší odrůdová vůně, med, lipovina, trocha citrusů. V těle plnější, chuť uhlazená, i když možná až moc. Možná mě ovlivnilo porovnání s předchozími víny, takže jsem trochu postrádal více svěžesti. Dochuť delší. Pěkné víno, které bylo hosty oceněno jako nejlepší bílé, u mě těsně druhé, dal jsem 7,5 bodu.


Zweigeltrebe rosé 2010 pozdní sběr. 7 g kyselin, polosuché. Světlejší starorůžová barva, viskozita střední. Jemná, méně výrazná vůně, náznak červeného rybízu. V těle poměrně plné, v lehce kořenité chuti červený rybíz a pomeranče. Dochuť středně dlouhá. Dávám 6,5 bodu.
Modrý Portugal 2009 pozdní sběr. 1,8 g zbytkového cukru, 4 g kyselin. Já tuhle odrůdu nijak zvláště nevyhledávám, tento vzorek byl ale hodně netypický, líbil se mi a nedalo mi, abych se nezeptal, zda v něm není nějaká příměs jiné odrůdy, protože mi moc neseděla ani barva ani vůně. Odpověď zněla, že jde o unikátní velmi starý klon. Tak čím mě zaujal? Velmi tmavá granátová barva, vysoká viskozita. Velmi intenzivní a na odrůdu nezvykle těžká vůně malin a ostružin. V těle středně plné, hodně kořenitá chuť peckovin, středně dlouhá dochuť. Pěkné víno, které jsem ocenil na 7,5 bodu.
Cabernet Moravia 2009 pozdní sběr. 2,2 g zbytkového cukru, 4,5 g kyselin. Barva tmavého granátu, viskozita vysoká. Hodně těžká široká vůně přezrálých malin, ostružin a švestek. V těle hodně plné, s příjemně kořenitou chutí višní. Dochuť dlouhá. U mě jasný vítěz ochutnávky, který těsně zvítězil i v závěrečném hlasování hostů. Já mu dal lepších 8 bodů.
Sevar 2009 pozdní sběr. 2,6 g zbytkového cukru, 5 g kyselin. Tak na tento vzorek jsem se hodně těšil. Tuhle novinku mezi u nás registrovanými odrůdami jsem ještě nechutnal. Odrůdu vyšlechtil křížením mateřské Seyve Villard s otcovskou Svatovavřinecké v roce 1964 Ing. Václav Křivánek. Barva velmi tmavého granátu, prakticky neprůhledné, viskozita střední. Vůně - to byla rána do nosu! Mezi sousedy jsem zaslechl např.: marihuana, zahradní postřik apod. Byla absolutně neobvyklá, dosti štiplavá, trochu květin a o něco více ovoce, snad červený rybíz. Tělo středně plné, chuť mi přišla dost ostrá. Dochuť středně dlouhá. Byl jsem zklamaný, tohle si mě tedy nezískalo. Nicméně - ostatním se dost líbilo. Snad právě pro tu neobvyklost. Nakonec při závěrečném hlasování skončilo jen o hlas za Cabernetem Moravia. Já ale končím u 6,5 bodu.


Pokud mám celkově shrnout dojem z ochutnávky: byl jsem spokojený. Většina prezentovaných vín možná nepředstavala absolutní špičku, určitě ale taky neurazila. Byla příjemná, dobře pitelná, snadno srozumitelná. Možná sice ne něco pro hodně zmlsané jazýčky, ale pro běžné zákazníky vinoték jistě ne špatná volba. Vedle toho ale mají i opravdu hezké kousky, jakým byl například zmiňovaný Cabernet Moravia, se kterým mají někteří vinaři trochu problémy.

Vinařské aktuality - květen 2011

19. května 2011 v 5:54 | milasko |  Úvahy o víně
Rioja - jedna nebo dvě?

Když se řekne Rioja, skoro každý si představí slavný španělský region vynikajících červených vín. Není ale jediný s tímto názvem a teď to dokonce potvrdil po mnoha letech sporů i soud. Historické prameny dokazují, že červená vína se v severošpanělské oblasti La Rioja vyráběla již v 9. století, počátkem 12. století se dodávala na královské dvory v Navarry a Aragonie. Koncem 16. století se Španěl Velazco, pocházející právě z tohoto regionu, usadil v Argentině a vysadil zde révu. Svou usedlost nazval La Rioja.


Španělská vína s označením DOCa Rioja patří k těm nejuznávanějším na světě. Působí zde asi 600 vinařství, která obhospodařují 61 000 ha vinic. Vyprodukují zde 250 milionů litrů vína, z toho 85 % červených.
Argentinská vína s označením La Rioja zatím nejsou příliš známá, ale přesto se tento problém snažili španělští vinaři řešit. Nejprve diplomatickou cestou, nakonec však podali celou věc k soudu. Ten ale rozhodl, že k mýlce může těžko dojít, protože se španělská a argentinská vína od sebe jasně liší. Zatímco ve Španělsku se jedná o červená z odrůdy Tempranillo, v Argentině jsou to bílá ze sorty Torrontes. Dále přihlédl k tomu, že celá záležitost nevznikla novodobou podvodnou snahou argentinských vinařů nějakým způsobem vydělat na slávě španělských kolegů, ale vytvořila se dávno v důsledku historického vývoje, kdy sami Španělé nakonec použili název La Rioja pro celou argentinskou provincii v okolí Velazcovy usedlosti. Posledním bodem zdůvodnění soudu pak bylo, že na etiketách je jasně uvedeno La Rioja Argentina. Španělé však nejsou s tímto výrokem spokojeni a hodlají v soudním sporu pokračovat.




Prodej vína ve světě v roce 2010
Krize nekrize, víno se ve světě pije. Celosvětový prodej za rok 2010 představuje 93 milionů hektolitrů. Potěšitelné je, že je to o 7 % více než v roce 2009. Dvojnásob potěšitelné pak to, že se o tento nárůst tentokrát také (a to po mnoha letech) zasloužily i tradiční evropské vinařské země. Radost ale trochu kalí snaha Evropské komise produkci omezovat - z obav z nadprodukce. Celkově ale hlavní podíl na nárůstu má stále větší obliba vína v Číně, Indii a dokonce i ve Vietnamu.

Konzumace a import vína v USA
V roce 2010 vypili Američané 330 milionů kartonů vína, čímž se dostali na první místo na světě a předehnali Francii. Podíl dovozových vín z tohoto množství je 105 milionů. Z toho asi třetina je z Itálie, pětina z Austrálie, po desetině z Francie a Chile, následují Argentina, Španělsko a Německo.

Parkerovo hodnocení bordeauxských vín ročníku 2010
Známý vinařský kritik Robert Parker zveřejnil své hodnocení mladých vín ročníku 2010 z Bordeaux. Celkově považuje tento ročník za velký. Mezi nejperspektivnější Chateau zařadil např. Mission Haut Brion, Lafitte Rothschild, Latour, Petrus, Haut Brion nebo Mouton Rothschild, ale překvapivě ne Margaux, které ostatní významní kritici staví na první místo. Pokud se zprůměruje pohled ostatních kritiků i s Parkerem, představují první trojku Margaux, Latour a Petrus.

Claret z Bordeaux ve středověké Anglii
V polovině 12. století si anglický král Jindřich II. Plantagenet vzal za manželku Eleonoru Akvitánskou. Stal se tak pánem oblasti Bordeaux. Od té doby se do Anglie začalo dovážet zdejší víno, ročně asi 20 000 tun. Většinu vypila anglická aristokracie a královský dvůr. Množství, které se dováželo ve 14. století bylo tak ohromné, že bylo překonáno až počátkem 20. století, kdy měla ale země několikanásobně více obyvatel. Například na svatbu Eduarda II. bylo dovezeno množství odpovídající asi milionu lahví. Pozoruhodné ale je i to, že kvalita byla podle dnešních měřítek zřejmě velmi nízká. Víno se dováželo v dřevěných sudech, ale obvykle nevydrželo ani dva roky - zoctovatělo. Jednalo se o světlinký claret velmi jednoduché chuti. Víno z nové sklizně bylo mnohem dražší než loňské. Když dorazilo do Anglie, snažili se obchodníci to z minulého roku rychle rozprodat za nízké ceny, dokud se ještě vůbec dalo pít.
(Fotografie: Wikipedia)

Jaká vína jsem koštoval v dubnu

12. května 2011 v 6:40 | milasko |  Soukromé koštování, odrůdy
































Dubnová vína pocházela z Čech, Moravy, Itálie, Moldávie a JAR, převahu měla červená. Nejlepší z nich bylo moravské:

Červené cuvée 2008 moravské zemské - Vinařství Kořínek Hnanice. Toto suché víno je vytvořeno ze 40 % Dornfelderu, 20 % Rulandského modrého, 20 % Zweigeltrebe a 20 % Svatovavřineckého. Zelená Bordo láhev byla uzavřena plastovou zátkou. Obsah alkoholu 12,5 %, 1,4 g zbytkového cukru a 6 g kyselin. Borůvková barva, vyšší viskozita. Středně intenzivní vůně borůvek a dalšího tmavého ovoce, plnější tělo, velmi příjemná uhlazená ovocná chuť s jemně nasládlými tříslovinami. Opět v ní převažovaly hlavně borůvky. Kyselinka byla sice zřetelná, ale vůbec ne nepříjemná, spíše lákající k dalšímu doušku. Hodnotím 8 body.

Veltlínské zelené 2009 pozdní sběr - Vinařství Valíčkovi Perná. Vinařská obec Perná, viniční trať Bergus. Khaki alsaská flétna byla uzavřena plastovou zátkou. Světle zelenkavá barva, nižší viskozita. Prakticky žádná vůně, v těle méně plné. Chuť výrazně kořenitá, jemně nasládlá. Nejvíce mi připomínala jablečný mošt. Dochuť kratší až střední. Sympaticky vypadající láhev a známá vinařská obec slibovaly trochu více, než nakonec obsah přinesl. Dávám 6 bodů.


Cuvée Dornfelder & Modrý Portugal 2007 české zemské - Vilém Kraus Mělník. Zelená Bordo láhev byla uzavřena korkem (plátek - drť - plátek) a délce 45 mm. Obsah alkoholu 12 %, cukernatost hroznů při sběru 21° ČNM. Tmavofialová barva, vyšší viskozita. Méně výrazná vůně povidel a šípků + zpočátku něco cizího, co ale naštěstí postupně vyvanulo. Mohutné, hodně kořenité víno s chutí malin a třešní. Deklarované bezinky ani vanilku jsem neobjevil. Dochuť delší. Trochu horších 7 bodů.

Verdicchio dei Castelli di Jesi 2007 Denominazione di Origine Controllata - Terre Cortesi Moncaro, oblast Marche, Itálie. Zelená Bordo láhev byla uzavřena plastovou zátkou. Obsah alkoholu 12,5 %. Vyrobeno z odrůdy Verdicchio. Sytější zlatožlutá barva, nižší viskozita. Středně intenzivní vůně skořice a medu, středně plné tělo. Chuť hodně kořenitá, ovocná, bílý rybíz. Dochuť středně dlouhá. Dávám 6 bodů.



Merlot 2005 Rezervata, Vin de calitate matur - Chateau Vartely, Orhei, Moldávie. Zelená láhev typu Bordolesse byla uzavřená korkem o délce 44 mm s logem vinařství. Obsah alkoholu 13,5 %. Zrálo v dubových sudech. Tmavší barva na pomezí rubínu a granátu s lehce narezlým nádechem. Intenzivnější těžší široká vůně švestek, višní, jahod, skořice a vanilky. V těle středně plné. Chuť ovocná, uhlazená, kořenitá, s tóny višní a lehce nasládlými tříslovinami. Dochuť kratší až střední. Až na tu dochuť opravdu pěkné víno, kterému jsem dal 7,5 bodu.



Chardonnay 2007 Rezervata, Vin de calitate matur - Chateau Vartely, Orhei,. Moldávie. Láhev burgundského typu byla uzavřena korkem o délce 44 mm. Zrálo v dubových sudech. Zlatožlutá barva, viskozita nižší. Slabší vůně, poměrně typická, příjemná, trochu sladší, připomínající exotické ovoce a luční kvítí. Středně plné tělo. Chuť trochu výraznější než vůně, jemně kořenitá. Dochuť středně dlouhá až delší. Dostává 6,5 bodu.
Pinotage - Shiraz 2007 Lookout - Leopard´s Leap, Western Cape, JAR. Zelená Bordo láhev byla uzavřena plastovou zátkou. Obsah alkoholu 13,5 %. Barva velmi tmavého granátu, vysoká viskozita. Slabší vůně švestek a uzeného sýra. Středně plné tělo, kořenitá chuť s uhlazenými tříslovinami ale trochu výraznější kyselinkou. Dochuť středně dlouhá. Dostává lepších 7 bodů.
Cabernet Sauvignon - Shiraz - Cinsaut 2006 Lookout - Leopard´s Leap, Western Cape, JAR. Láhev ze zeleného skla byla uzavřena šroubovacím uzávěrem. Obsah alkoholu 12,5 %. Rubínová barva, viskozita nižší. Středně intenzivní hezká vůně černého rybízu a borůvek. V těle středně plné. Příjemná hodně kořenitá chuť, borůvky, pepř. Dochuť středně dlouhá. Poslednímu vínu v této sérii dávám 7,5 bodu.
Jak je vidět, sešla se mi skupinka poměrně vyrovnaná, slušná vína pocházela z domova i z ciziny. Vesměs se jednalo spíše o trochu těžší kořenitější vína.


Mongolská říše 4. Čingischánův zákoník – Velká Jasa

6. května 2011 v 6:39 | milasko |  Mongolové


Po sjednocení Mongolů vydal Čingischán na velkém churalu (kurultaji) v roce 1206 nový zákoník, nazvaný Velká Jasa. Jeho přesný obsah dnes neznáme. Mongolský originál se nedochoval, existují ale arabské a perské překlady. Co původní slovo jasa znamenalo, není také úplně jasné. V současné turečtině je yasa výraz pro zákon, zatímco mongolské žasak znamená zákaz. Jasa přinášela ustanovení, týkající se války, rodiny, zločinů apod. K těm důležitým patřilo:


1. Všichni muži museli sloužit v armádě, ta se dělila na oddíly po 10, 100,1000 a 10000. Jim veleli příslušní nojoni. Nojonům různých stupňů byli dědičně podrobeni arati, kteří jim sloužili i mimo armádu (např. péčí o jejich stáda). Pod trestem smrti se arati nesměli pokoušet přejít k jiným nojonům.


2. Nikdo v celé říši nesměl brát Mongoly do otroctví.
3. Bylo zakázáno uzavírat mírové smlouvy s vládcem, který se nepodrobil.
4. Každý voják je povinen udržovat v pořádku svou výzbroj, velitel mu ji před bitvou musí zkontrolovat.
5. Smrtí se trestá braní kořisti od nepřítele, dokud to nepovolil nadřízený.
6. Kořist byla dělena následujícím způsobem: 20 % dostal chán, 20 % velitel tažení, zbylých 60 % se rozdělilo mezi vojsko.
7. Vojevůdci a důstojníci, kteří se nesplnili chánův příkaz se trestají smrtí.
8. Muž musí za svou ženu zaplatit, nesmí ji unést. Může si vzít dvě sestry, případně mít několik konkubín,.
9. Nevěra byla trestná jen potud, pokud vyvolala spor mezi dvěma rodinami.
10. Muž se věnuje pouze válce a lovu, starost o domácnost je záležitostí ženy.
11. Je zakázáno podřezávat hrdlo zvířatům, musí se jim vytrhnout srdce.
12. Je povoleno používat jako potravu krev a vnitřnosti zvířat (což bylo dříve zakázáno).
13. Smrtí se trestá praní prádla a koupání v tekoucí vodě během bouřky.
14. Smrtí se trestala krádež koně, vola nebo věci podobné hodnoty.


15. Za krádež věcí menší hodnoty byl trest 7 - 700 ranami holí. Z toho bylo možné se vykoupit pokutou ve výši devítinásobku ceny ukradeného.
16. Za darování potravy nebo oblečení uprchlým otrokům byl trest smrti. Tentýž trest byl i pro toho, kdo tyto uprchlé otroky nepředal vlastníkovi.
17. Trest smrti byl i pro špiony a křivopřísežníky.
18. Šamani a lékaři neplatili daně.
19. Vládce může vyhlásit jen kurultaj, nikdo se jím nesmí prohlásit sám.
20. V zimě se vždy koná velký lov, který slouží jako součást výcviku vojska. Od března do října je naopak zakázáno lovit jeleny, zajíce, divoké osly a ptáky.



Jak je vidět, byl to zákoník poměrně tvrdý. Zajímavé je, že některé z těchto příkazů a zákazů, pokud by platily už za Čingischánova těžkého mládí, by jemu samému nejspíše neumožnily přežít. Čingischánovi nástupci se k Jase také hlásili, ale po rozpadu jednotné říše v jednotlivých zemích postupně převládly místní tradice.

Ochutnávka Vinařství Petr Bíza Čejkovice

1. května 2011 v 9:37 | milasko |  Soutěže, ochutnávky, akce

Další ze série ochutnávek, pořádaných vinotékou Dobré víno Cestrovi, se tentokrát konala koncem dubna v přeloučské restauraci U Soudku. Vedl ji sám vinař, pan Ing. Petr Bíza. Vinařství obhospodařuje 5 ha vinic, z dalších asi 5 ha hrozny nakupuje. Jedná se o rodinnou firmu, pro níž je typické redukování výnosů z jednotlivých keřů a používání nejmodernějších technologií. Zvláštností je, že v produkci převažují červená vína (asi 70 %). Bílá jsou spíše vhodná k rychlejšímu vypití zhruba do dvou až tří let. Vína jsou dodávána převážně do gastronomie, zejména do Prahy.
Měli jsme možnost ochutnat 11 vzorků, šest bílých, jedno rosé a čtyři červené. Jejich řazení bylo poměrně nezvyklé, střídaly se bílé s červenými.


Veltlínské zelené 2010 pozdní sběr. Obsah alkoholu 12 %, 3,5 g zbytkového cukru, 7,5 g kyselin. (Bezcukerný extrakt vinař u jednotlivých vzorků nehlásil, ale pohyboval se prý mezi 22 - 24 g/l.) Barva zlatavá, viskozita nižší. Velmi intenzivní vůně žlutého melounu a zeleného jablka. V těle trochu tenčí, ale jinak velmi příjemné, svěží, ovocné. V chuti byla opět zelená jablka. Dochuť kratší až střední. Nekomplikované ale přesto velmi pěkné víno, kterému jsem dal 7 bodů (z deseti možných).
Sauvignon 2010 pozdní sběr. Obsah alkoholu 12,1 %, 5,9 g zbytkového cukru a 8 g kyselin. Hrozny byly sbírány postupně při cukernatosti 21, 22 a 24 ° ČNM. Světlejší zlatavá barva, viskozita vysoká. V intenzivnější a velmi lákavé vůni byl černý bez, bílý rybíz a broskev. Středně plné v těle, velmi svěží. Vyšší kyselinka sice byla znát, ale rozhodně nijak nekousala. V chuti jsem cítil angrešty a jablka. Dochuť kratší až střední. Opět hezké víno, které bych ohodnotil na lepších 7 bodů.
Rulandské šedé 2010 výběr z hroznů. Obsah alkoholu 12,2 %, 12 g zbytkového cukru, 8,5 g kyselin. Do šedé rulandy tu bylo přidáno 15 % Rulandského modrého. Zlatavá barva, vyšší viskozita. Méně intenzivní vůně pomerančové kůry. Zde už se mi kyselinka zdála dosti zřetelná. Tělo spíše méně plné, v chuti citrusy. Dochuť kratší až střední. Tentokrát trochu horších 7 bodů.
Modrý Portugal 2009 pozdní sběr. Obsah alkoholu 12,4 %, 4,9 g kyselin, suché. Barva tmavého rubínu, nižší viskozita. Středně intenzivní ovocně-květinová vůně, v níž dominovaly přezrálé třešně. Tělo nepříliš plné, nevýrazné třísloviny, jemná, snad až příliš uhlazená chuť, v níž se daly najít tmavé peckoviny. Dochuť kratší až střední. Opět trochu horších 7 bodů.
Neronet 2010 pozdní sběr. Obsah alkoholu 12,1 %, 2,1 g zbytkového cukru. Vyrobeno technologií bílého vína, tedy bez nakvášení slupek. I to u této barvířky dalo krásnou rubínovou barvu. Viskozita vysoká, středně intenzivní vůně malin a trnek. V těle středně plné, velmi příjemně uhlazené v chuti, s méně výraznými tříslovinami. Toto červené se mi líbilo více než předchozí, dávám 7,5 bodu.
Cabernet Sauvignon 2010 výběr z hroznů. Obsah alkoholu 13 %, cukernatost při sběru 24,5° ČNM. Sklízelo se jen 0,75 kg z keře, 65 % zrálo ve tříletých barikových sudech. Barva tmavého rubínu, viskozita vysoká. Intenzivnější těžší ovocná vůně, podle mého názoru pro odrůdu ne zcela typická. Alkohol zde trochu vystupoval. Středně plné tělo, třísloviny hezky uhlazené, v chuti hlavně višně. Dochuť kratší až střední. Dávám lepších 7 bodů.
Cabernet Sauvignon Rosé 2010 pozdní sběr. Obsah alkoholu 12 %, 7,9 g kyselin, 3,5 g zbytkového cukru. Barva lososová, vysoká viskozita. Opravdu hezká intenzivnější vůně červeného rybízu a malin. V těle méně plné, ale chuť velmi příjemná, sametová, v níž jsem cítil hlavně tóny černého rybízu. Dochuť kratší až střední. Jak růžová vína moc nemusím, tak tohle se mi líbilo. Možná také proto, že nebylo zbytečně přeslazené. Vlastně jedno z nejlepších růžových, co jsem zatím pil. Oceňuji 7 body.
Chardonnay 2010 pozdní sběr. Také zde byly hrozny sklízeny postupně s cukernatostí 20, 22 a 24 ° ČNM. Obsah alkoholu 12,1 %, 6 g zbytkového cukru, 7,9 g kyselin. Sytější zlatavá barva, viskozita střední. Intenzivnější velmi lákavá, trochu sladce působící vůně exotického ovoce, zejména manga. Tělo opět méně plné, zato chuť představovala velmi zajímavou kombinaci sladkého i kyselého, medu a citrusů. Dochuť středně dlouhá až delší. Toto víno se mi z bílých líbilo nejvíce a zvítězilo i v závěrečném hlasování návštěvníků. Bodově někde mezi 7,5-8.
Tramín 2010 výběr z hroznů. Obsah alkoholu 11,5 %, 8 g kyselin, 26 g zbytkového cukru. Láhev o obsahu 0,5 l. Světlejší zlatavá barva, viskozita velmi vysoká. Výrazná sladká vůně hodně přezrálého banánu. V těle méně plné, chuť ovšem lahodná, ne přeslazená. Dochuť středně dlouhá. Dávám 7,5 bodu.
Chorvát 2010 moravské zemské víno. 3,5 g zbytkového cukru, 7,9 g kyselin. Láhev o obsahu 0,5 l. Tak na tuto odrůdu u nás člověk moc často nenarazí. Když už, tak na její červenou moldavskou obdobu s názvem Isabella, s níž mají prakticky identickou, nezaměnitelnou vůni. Zlatavá barva s nazelenalým nádechem, viskozita střední. Intenzivní vůně lesních jahod. V těle středně plné, výrazná chuť lesních jahod. Dochuť středně dlouhá. Dostává lepších 7 bodů.
Grand Cuvée Bizé 2007 výběr z hroznů. Víno bylo vyrobeno z 85 % Rulandského modrého a 15 % Merlotu. Z keře se sklízelo 0,5 - 0,75 kg hroznů. Zrálo 14 měsíců v barikových sudech. Barva na pomezí velmi tmavého rubínu a granátu s narezlými menisky, vysoká viskozita. Intenzivnější, těžší, velmi příjemná vůně s tóny dřeva, tmavého ovoce a čokolády. Tělo velmi plné, vína je plná pusa. Chuť lahodná, vyrovnaný poměr kyselin, uhlazené třísloviny, zároveň i dostatečně svěží. Dochuť dlouhá. Po chvilce váhání jdu až na 9,5 bodu.



Ochutnávky vedené samotným vinařem patří obvykle k těm zajímavějším. To platilo i tentokrát. Pan Bíza uměl ve svém vyprávění naprosto perfektně skloubit odbornost se zábavností, což návštěvníci jednoznačně ocenili. Velkým plusem byl i jeho velmi zvučný hlas, což se ukázalo jako výhoda hlavně ve druhé části ochutnávky, kdy se již některým hostům přece jen trochu rozvazovaly jazyky. Pobavila mě vinařova typologie zákazníků, které prezentoval pomocí soustředných kruhů. Zatímco prostřední, logicky nejmenší kruh představoval zkušené znalce dobrých vín, největší vnější pak lidi s vínem začínající, libující si hlavně v přeslazených "voňavkách". Podle pana Bízy je třeba zákazníky nejprve nalákat "náborovými" víny a postupně je pak "vysušovat". Těch suchých totiž pak vypijí více než těžkých sladkých.

Pokud mám celkově zhodnotit Bízova vína, není to tak úplně jednoduché. Při zpětném pohledu na mé bodování je zcela jasné, že vína se mi líbila, ale i to, že jsem je skoro všechna ocenil zhruba stejně. Vzhledem k typickému konečnému zákazníkovi, tedy hostu lepší restaurace, který by si jeho vína měl dát k jídlu, jsou ideální. Příjemná, jemně voňavá, lehká, s trochu vyššími kyselinkami, nepříliš těžká. Kvalitní vína k dobrému jídlu. Neunaví a dá se toho případně vypít i trochu více. Určitě by nezklamala při nějakém posezení s partou přátel (i takových, kteří vínu rozumí) u dobrého papání. Navíc se člověk nemůže moc splést při výběru, protože jsou kvalitativně velmi vyrovnaná. (Tady bych ještě jako zajímavost uvedl, že závěrečné hlasování hostů o nejlepší červené i bílé večera vůbec nedopadlo nijak jednoznačně, prakticky všechna vína si nějaké hlasy získala.) Nenazval bych je ale zážitkovými víny. Pokud bych si chtěl opravdu vychutnat třeba jen dvě sklenky, sáhl bych asi po něčem jiném. To ale evidentně není vinařovým cílem a jeho obchodní strategie je zřejmě úspěšná, protože podle jeho vlastních slov nemá s odbytem žádné potíže. Že ale umí dělat i vína jiného kalibru, prokázal poslední vzorek. Grand Cuvée Bizé představovalo absolutní výjimku, zásadně se lišící od ostatních vín prezentovaných tento večer. Excelentní víno, kterému není co vytknout, mistrovský kousek. Mimořádné kvalitě odpovídala i zřetelně vyšší cena 690,- Kč (ostatní lahve se pohybovaly mezi 210,- a 240,- Kč).