Červen 2011

Vinařské aktuality – červen 2011

28. června 2011 v 8:02 | milasko |  Úvahy o víně
Jaké víno mají rády ženy?
Výzkum, probíhající v mnoha zemích Evropy a v USA a zaměřený na ženy, zjistil, že jejich nejoblíbenějším alkoholickým nápojem je červené víno, které si vybralo 51 % dotázaných. Upřednostňují ho zejména ty starší. Na druhém místě je s velkým odstupem bílé.Vedle toho je zřejmý i nárůst obliby vína růžového. Až poté následuje pivo. Většina vínu nakloněných Francouzek (58 %) uznává, že se ve víně vyzná hůře než muži. U Američanek je to číslo dokonce 67 %.




Carské "podmořské" víno
Ve Finsku proběhla aukce lahví vína z lodi, která je v 19. století vezla pro ruský carský dvůr a potopila se u Alandských ostrovů. Vína pocházela z Francie první poloviny 19. století. Většinou se jednalo o šampaňské. Tyto lahvičky se vydražily za přátelské ceny mezi 35 000 - 45 000 dolary za kus. No, nekupte to!





Americké sudové
V amerických restauracích se rozšířila nová móda. Zákazníkům je nabízeno sudové víno. Novinku představují nerezové sudy o obsahu 19 litrů, které jsou určeny na opakované použití. Pro restaurace i pro zákazníky to vyjde levněji, přitom by se údajně mělo jednat o vína slušné kvality.



Starý a Nový vinařský svět
Co se rozumí pod těmito označeními? Starým světem je ve vinařství označována Evropa a přilehlé části Asie a Afriky, zatímco jako Nový svět je chápána Austrálie, Nový Zéland, Amerika a JAR. Vedle toho se ještě některé další, vinařsky mladé země označují jako Nový Nový svět, jindy se prostě zahrnují pod Nový svět. V čem se tyto dvě ohromné vinařské zóny od sebe liší? Je toho dost.
Starý svět začal s výrobou vína již před několika tisíci lety, vinařství se mezitím stalo součástí kultury zdejších zemí. Staleté zkušenosti umožnily vybrat pro vinařství nejvhodnější regiony, odrůdy a technologie. To se obvykle odráží i na etiketách, na nichž bývá uvedena odrůda, ale jako ještě důležitější ukazatel často region, odkud víno přesně pochází. Ten je prostě pokládán za jedinečný a určující pro kvalitu vína. Poměrně častá jsou cuvée různých odrůd. Vína nemívají přehnaně vysoký obsah alkoholu, mají jemné aroma i chuť. Vysoký podíl ruční práce, existence odborů a relativně kratší délka pracovního dne způsobují, že poměr kvalita/cena zde někdy vychází hůře než u vín z Nového světa. Přesné vymezení pro vína určitých oblastí, jako je třeba ve Francii AOC, neumožňuje tak rychlou reakci na změny módy a chutí zákazníků, což také někdy snižuje konkurenceschopnost na světovém trhu.
Nový svět nemá tak staré tradice vinařství, víno není nějakým kulturním symbolem, je zde hlavně zbožím. Terroir zde hraje menší roli, za důležitější je pokládána technologie. Typické je hledání nového, různé experimenty, což je také usnadněno mnohem menším množstvím omezujících pravidel. Docukřování zde často nepředstavuje problém, na druhé straně hrozny mívají běžně dostatek cukru díky teplému klimatu.Vína se obvykle vyrábějí jen z jedné odrůdy, je snaha aby vína byla opravdu odrůdová, pro zákazníky snadno rozpoznatelná. Vína mívají hodně ovocný charakter, jsou jednoduší, srozumitelná, tělnatá, s vyšším obsahem alkoholu. Obvykle jsou určena pro rychlou spotřebu, ne pro archivaci. Etiketa zdůrazňuje hlavně odrůdu a jméno vinařství. Velikou roli má marketing, pro snadnou rozlišitelnost značek bývají na etiketách často používány motivy různých zvířat. Vinařské firmy často vlastní rozsáhlé vinice, produkují velké množství poměrně levného vína a mají dohody s řetězci supermarketů. Vinařství rychle reagují na požadavky trhu.





Spotřeba vína ve světě
Jak je tomu se spotřebou vína v jednotlivých zemích? Z hlediska úhrnné spotřeby na celou zemi vedou ve světě USA. Zvládnou zde vypít asi 2967 milionů litrů ročně. Na druhém místě je Itálie, pak Francie, SRN, Velká Británie, Čína, Rusko, Španělsko a Argentina. V třech vedoucích evropských vinařských zemích spotřeba klesá, nejvýrazněji ve Francii. Zajímavé je, že v následující Velké Británii se pije vína stále více. Absolutně nejvýraznější nárůst je v Číně, která se již propracovala na šesté místo, výrazný je i v Rusku. V celosvětovém měřítku mezi kontinenty stále jasně vede Evropa, která spotřebuje 66 % vinařské produkce, což poměrně přesně odpovídá množství, které se zde vyrobí. Asie a Severní Amerika vypijí o něco více, než kolik vyprodukují, na ostatních kontinentech tedy domácí produkci nestihnou vypít.


Vinařská expedice na Pálavu. Den třetí.

22. června 2011 v 6:35 | milasko |  Soutěže, ochutnávky, akce
Snídaně na terase u Moravčíků



No a jak vypadala neděle? Žádný odpočinek! Posnídali jsme něco vína a při tom jsem ještě narazil na opravdu povedený Ryzlink vlašský 2007 výběr z hroznů. Pak jsme se přesunuli jen o pár kilometrů dále do Dolních Věstonic, kde jsme navštívili sklípek Vinařství Pod Martinkou.








Zkusili jsme čtyři vzorky, z nichž mě se nejvíce líbil nejlevnější z nich - Collection cuvée Ryzlink rýnský a Ryzlink vlašský 2009 pozdní sběr.











Následoval přejezd do Pavlova, kde jsme navštívili velmi dobře zásobenou Obecní vinotéku. Tady jsme ještě ochutnali vína z Rodinného vinařství J. Baláž Dolní Dunajovice a pěkné Rulandské šedé 2009 pozdní sběr z Galantu Mikulov. No a víc už jsme toho opravdu nestihli!
Odpoledne jsme se vraceli domů. Unavení ale spokojení. Akce se opravdu vydařila, nikde žádný zádrhel, bavili jsme se výtečně. K pěknému zážitku jistě přispěla i zdejší překrásná příroda.























Obecní vinotéka v Pavlově

Vinařská expedice na Pálavu. Den druhý.

15. června 2011 v 6:41 | milasko |  Soutěže, ochutnávky, akce



Sirotčí hrádek

Sobotní den byl určen individuální turistice. Já jsem toho zvládnul prochodit docela dost - a byla to paráda - Dívčí hrady, Sirotčí hrádek a mikulovský zámek se zajímavou výstavou o Římanech a Germánech.






V Mikulově jsem také ochutnal skvělou Pálavu 2010 výběr z bobulí ze zdejšího Vinařství Volařík. Pozdě odpoledne jsme se pak opět sešli u Moravčíků.



Provázel nás pan Vladislav Moravčík. Jak už to u moravských vinařů bývá, jeho vyprávění bylo nejen fundované, ale i nesmírně zábavné. Nejprve nám ukázal, kde svá vína vyrábějí. Viděli jsme jak historickou garáž, tak i úplně novou moderní halu, která začne pracovat teprve od letošního vinobraní. Už zde jsme začali ochutnávat. Pak jsme se přesunuli do nedávno vybudované rotundy, kde bylo připraveno bohaté pohoštění a vlastní ochutnávka. A stihli jsme toho opravdu hodně. Celkem 18 vzorků, hlavně z ročníku 2010. I když i tentokrát se jednalo spíše o sladší vína, při správném vychlazení působila dostatečně svěže. K těm nejhezčím patřila: Rulandské bílé 2010 výběr z hroznů, Pálava 2010 výběr z hroznů, Ryzlink vlašský 2009 výběr z bobulí a zejména Sauvignon 2010 výběr z hroznů. Červených vzorků bylo pět a líbil se mi Cabernet Sauvignon 2009 výběr z hroznů. Nevím, jestli jsme již byli tak naslazení, ale nakonec jsme se shodli, že velmi pěkné bylo i Cuvée Martinka, vytvořené z odrůd Merlot, Frankovka a Svatovavřinecké. Co na něm bylo neobvyklé? Mělo 24,8 zbytkového cukru! Ostatní červená vína byla suchá a normálně dávám takovým červeným přednost. Martinka se ale povedla.

Mikulov se Svatým kopečkem
Pan Moravčík v rotundě

Vinařská expedice na Pálavu. Den první.

11. června 2011 v 8:07 | milasko |  Soutěže, ochutnávky, akce

Vinařství Moravčíkova vína.

Starý lis na víno.

Mandloňová ulice nemá své jméno bezdůvodně.

První červnový víkend jsem se zúčastnil velmi hezké akce, kterou pořádala vinotéka Dobré víno Cestrovi. Skupina vínomilů se sjela v Horních Věstonicích. Cílem bylo zdejší vinařství Moravčíkova vína. Toto rodinné vinařství bylo založeno v roce 1997, vinice se nacházejí mezi vodní nádrží Nové Mlýny a vápencovými skalami Pálavských vrchů. Toto prostředí výrazně ovlivňuje charakter zdejších vín. Nyní firmu vedou bratři Vladislav a Miroslav. Začínali s jedním hektarem a přebudovanou garáží, nyní jich již obhospodařují 12 a svůj provoz stále modernizují a dobudovávají. V loňském roce byla produkce asi 40 tisíc lahví, plánují ale 80 -100 000. Nabídka odrůd je velmi pestrá, celkem asi 25, zhruba dvě třetiny z toho bílých. Bílá vína zrají v nerezových tancích, červená rok v dubových sudech. Nejlepších výsledků docilují s Ryzlinkem vlašským, s nimž získali už i významná mezinárodní ocenění. Nejcennější je velká zlatá medaile na soutěži Terravino v Izraeli za Ryzlink vlašský 2008 výběr z cibéb.

Sklep u Moravčíků.


Tentokrát nebudu podrobně popisovat všechna degustovaná vína, protože jich bylo víc než dost a nechci tvořit telefonní seznam. Místo toho přiblížím průběh celého víkendu a seznámím se zajímavými víny od Moravčíků i z několika dalších vinařství.

V pátek jsem přijeli již k večeru a tak jsme jen poseděli na terase vinařství a koštovali vína, která jsme si sami vybrali ve sklepě. Ochutnávali jsme ročníky 2008 a 2009. Vína se vyznačovala velmi vysokými zbytkovými cukry (přibližně mezi 20 - 40 g/l). Bezcukerný extrakt měla mezi 20 - 24 g/l a kyseliny obvykle těsně nad 6 g/l. Některá působila přece jen dost sladce a na delší popíjení by asi nebyla, našla se ale i taková, která se nám dost líbila. Shodli jsme se zejména na Ryzlinku rýnském 2009 a Ryzlinku vlašském 2008, obojí v pozdním sběru.




Tak nějak by měly vypadat etikety vinařství v příštích letech.

















A tyto etikety už se nepoužívají.

Scheurebe a jiná květnová koštování

7. června 2011 v 6:53 | milasko |  Soukromé koštování, odrůdy


Květnové domácí koštování přineslo hned čtyři vína z německy mluvících zemí (dvě německá a dvě rakouská) a čtyři moravská. Byla tu bílá, červená i jedno rosé. V pomyslném souboji tentokrát vyhrála cizina.
Scheurebe 2008 Alte Reben - Weingut Thomas-Rüb, Flonnheimer Geisterberg, Flonnheim, Rheinhessen, SRN. Víno ze starých keřů vysázených na terasách. Štíhlá zelená pistole byla uzavřena šroubovacím uzávěrem. Obsah alkoholu 9,5 %, 5,1 g kyselin a 43,5 zbytkového cukru. Vyznamenáno stříbrnou medailí na Austrian Wine Challenge a zlatou medailí na Landesweinprämierung Rheinland-Pfalz. Odrůda vznikla křížením Sylvánského zeleného a Ryzlinku rýnského. Světlinká barva, lehké perlení ve vzhledu, viskozita střední. Intenzivnější lákavá vůně černého bezu, černého rybízu a pod tím trocha grepu. Plné tělo, víno je šťavnaté s bohatou chutí, která je sice trochu sladší, ale ne zase přehnaně. Dochuť středně dlouhá až delší. Dávám lepších 8 bodů.
Cuvée Esprit 2009 Qualitätswein - Weingut Böheim, Arbesthal, Carnuntum, Rakousko. Tmavozelená láhev byla uzavřena šroubovacím uzávěrem. Vinařství by údajně mělo patřit k předním v dané oblasti. Cuvée je vytvořeno z odrůd Zweigeltrebe, Blaufränkisch a Merlot. Borůvky, borůvky, borůvky! Velmi tmavá borůvková barva, viskozita vyšší. Středně intenzivní vůně borůvek, plnější tělo, v chuti opět borůvky. Třísloviny sice zřetelné ale příjemné. Dochuť delší. Pěkné, dobře pitelné víno, dávám lepších 7,5 bodu.
Riesling 2007 Smaragd - Domäne Wachau Dürnstein, Rakousko. Zelená pistole byla uzavřena korkem o délce 49 mm s logem. Smaragd je označení pro kvalitní plná vína z Wachau s dobrou perspektivou archivace. Název je podle barvy ještěrky, která ve zdejších vinicích žije (což docela připomíná jednu řadu znojemských vín). Obsah alkoholu 13 %. Zlatožlutá barva, vysoká viskozita. Středně intenzivní vůně zelených jablek s náznakem minerality. V chuti jsou opět cítit zelená jablka, je tu výraznější kyselinka, která ale působí příjemně. Víno je poměrně plné, mimořádně svěží. Dochuť středně dlouhá. Dávám lepších 7,5 bodu.


Muškát moravský 2009 moravské zemské víno - Vinařství Sádek. Vinařská obec Kojetice, viniční trať Pod Sádkem. Štíhlá láhev z hnědého skla byla uzavřena korkem z drti. Obsah alkoholu 12 %. Víno zlaté barvy s nižší viskozitou. Vůně překvapivě velmi slabá, náznak muškátu a citrusů. Tělo méně plné, v chuti poměrně svěží. Trochu mi to připomínalo ovocné žužu. Dochuť kratší až střední. Hodnotím 6 body.
Frankovka rosé 2010 moravské zemské víno, polosuché - Rodinné vinařství Sedlák Velké Bílovice. Láhev z průzračného skla byla uzavřena masivním korkem (plátek - drť - plátek) o délce 45 mm s logem vinařství. Na růžové víno dosti tmavá korálová barva, viskozita vyšší. Slabá vůně červeného rybízu. V těle poměrně plné, v chuti opět červený rybíz, dochuť kratší až střední. Dostává trochu horších 6,5 bodu.
Patria cuvée 2007 pozdní sběr - Patria Kobylí. Vinařská obec Kobylí. Toto cuvée bylo vytvořeno z odrůd Svatovavřinecké, André a Rulandské modré. Láhev ze zeleného skla byla uzavřena korkem (plátek - drť - plátek) o délce 40 mm. Obsah alkoholu 13 %, 2,6 g zbytkového cukru, 4,5 g kyselin a vysoký extrakt 26,6 g/l. Víno bylo zařazeno do Salonu vín České republiky 2010. Barva granátová, viskozita vysoká. Méně intenzivní ovocně-květinová vůně, která mi z uvedených odrůd nejvíce připomínala André. Byly tu ostružiny a višně. Tělo středně plné, třísloviny dosti nezřetelné, celkově takové dobře pitelné, sametové, s chutí višní s čokoládou. Jen dochuť byla spíše kratší. Dal jsem 7,5 bodu.


Dvě vína mi nakonec z bodování vypadla. Jednak velmi pěkný německý Riesling 2008 Auslese (výběr z hroznů) - Weingut Anselmann, Edesheim, Falc, SRN. Tady se mi podařilo někde zašantročit poznámky a vzhledem k tomu, že jsem ho pil hned na počátku měsíce, pamatuji si pouze to, že mělo velmi pěknou sytou barvu, výraznou vůni i bohatou harmonickou chuť, nicméně podrobnosti mi již vypadly. Přesto by určitě patřilo bodově k tomu nejlepšímu.
Z úplně jiného důvodu jsem nebodoval Cuvée Kambrium (z Veltlínského zeleného a Ryzlinku rýnského) 2009 VOC Znojmo - Dobrá vinice. Docela jsem se těšil, ale korková vada ho zcela znehodnotila. Nebylo by použitelné ani na svařené, putovalo do výlevky.
Tak Morava tentokrát úplně neoslnila, i když je jistě třeba vzít v úvahu, že dvě vína byl pouze v kategorii zemských a z toho ještě jedno růžové, což není zrovna moje barva. Červené cuvée z Patrie ale zklamáním určitě nebylo. Přesto jasně kralovala neobvyklá odrůda Scheurebe z Německa. Toto sladké víno sice asi není na běžnější pití, jako chuťovčičku ho ale mohu jen doporučit.