Šíření tureckých kmenů po Eurasii

21. října 2011 v 12:40 | milasko |  Ujguři, Kyrgyzové a další kočovníci
Obrovská říše Hunů Siung-nu byla základnou pro první etapu velkého šíření turkických (tureckých) kmenů, které se za její existence v období kolem přelomu letopočtu rozšířily z původních sídel ve východní části Asie, zejména severní Číně, do stepí střední Asie. Odtud pak část Hunů, mezitím ale smíšená s uherskými a možná i severoíránskými kmeny, pronikla ve 4. století n. l. až do Evropy, kde způsobila stěhování národů. 4. a 5. století n. l. je tak ve znamení úspěšného rozšiřování turkických kmenů po Evropě. Přibližně v téže době, tedy koncem 4. stol. n. l. se v centrální Asii velmi úspěšně šíří důležitá skupina turkických kmenů, Teleskové (později Ujgurové), kteří osídlili rozsáhlé oblasti od Džúngarska až po řeku Selengu.
Další zásadní etapa pro rozvoj turkických kmenů začala v polovině 6. století, kdy vznikl mohutný turkutský kaganát. Turkuti se během několika desetiletí rozšířili od severního Černomoří až po východní pobřeží Číny. Měli v sobě krev hunskou ale i mongolských Sien-pi. Jejich poddaní hovořili mnoha různými jazyky, klíčovou roli opět hrály kmeny jim jazykově příbuzné, bylo tu ale i mnoho Severoíránců. K turkickým kmenům patřili například Teleskové, pozůstatky Hunů, Jenisejští Kyrgyzové, Chazaři, Bulhaři a další. U dvou posledně jmenovaných není původní jazyk úplně jistý, na jejich utváření se mohli podílet i Severoíránci. Doba kaganátů Turkutů a Modrých Turků byla z hlediska vývoje turkické větve důležitá tím, že se utvářely některé významné kmeny a kmenové svazy, jejichž příslušníci původně mluvili prokazatelně úplně jinými jazyky, postupně se ale poturčili. Příkladem mohou posloužit Pečeněhové a zejména Oguzové, kteří měli pro další vývoj celé větve naprosto zásadní význam. Zatímco na utváření Pečeněhů se vedle turkických podílely i kmeny uherské a severoíránské, Oguzové byli svým původem především Severoíránci, kteří ale postupně přijali turecký jazyk. Stali se předky Turků seldžuckých a osmanských, za jejichž vlády se turecký element rozšířil do Malé Asie, velkých oblastí Evropy a dokonce i Afriky.
Dalším důležitým momentem při šíření turkických kmenů je doba Mongolské říše. Mongolové si v počátcích budování svého impéria podrobili své příbuzné, mongolsky hovořící Tatary, které také zařadili do své armády. Protože to byli jejich odvěcí nepřátelé, často je posílali jako přední voj. Tehdy vznikl onen omyl, kdy se celé armádě začalo chybně říkat tatarská. Zmatkům v názvosloví ale nebyl konec. Když si Mongolové podrobovali střední Asii, staly se jejich poddanými mnohé zde sídlící turecky mluvící kmeny. I ty s nimi táhly dále na západ až do Evropy. Když se Mongolům podařilo pokořit ruská knížectví a podrobit je Zlaté hordě, začíná se jméno Tatarů používat i pro turecké kmeny, které s nimi přišly a na pomezí východní Evropy a Asie se usadily. Tak se později v jazykovědě objevilo matoucí označení turkotatarské jazyky pro turkickou větev altajských jazyků. Přitom původní Tataři nemluvili turkicky ale mongolsky. Určitým paradoxem je, že Mongolové, tvůrci obrovské říše, nakonec zůstali omezeni na Mongolsko a Vnitřní Mongolsko v Číně, potomci některých jejich poddaných žijí až v Evropě i dnes - na Krymu a v Povolží - navíc se stále poněkud matoucím jménem Tataři.

V souvislosti s mongolskou expanzí je třeba zmínit i přesun turkických Kumánů na území dnešního Maďarska, kam ustoupili právě před Mongoly. Jednalo se o potomky středoasijských Hunů a Kypčaků, europoidního turkického kmene dosti složitého původu.

V posledních staletích se rozsah území, na kterých turkické národy žijí, sice zmenšil, zejména v Evropě, stále ale vedle Indoevropanů a Semitů patří k těm největším.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Latryna Latryna | Web | 24. října 2011 v 9:18 | Reagovat

Šíření ... a ja čítam : Šílení! haha!!
Ahoj Milasko! Bohužiaľ, tá moja "návšteva" trvá už mesiac... To vieš, že som z toho už na nervy! Návštevu flóry Olomouc Ti teda závidím, vlani som si povedala, že tento rok sa tam pôjdem pozrieť a pre chorobu mi to zasa nevyšlo. Snáď o rok... Zdravím a prajem pohodový nový týždeň! Viera

2 Latryna Latryna | Web | 25. října 2011 v 10:12 | Reagovat

Ahoj Milasko! Paráda!!!! Toľko vitamínkov... Tú daturu na druhom a treťom obrázku mám doma. Už som ju presťahovala na prezimovanie a zalačala kvitnúť ako divá... Ďakujem za pekné obrázky a prajem príjemný deň. Zdraví Viera

3 zdenos zdenos | 15. června 2014 v 18:21 | Reagovat

budu se opakovat...ale klobouk dolu
:)

4 milasko milasko | 15. června 2014 v 18:50 | Reagovat

[3]:Tak tě snad potěším, že to brzy vyjde knižně.

5 zdenos zdenos | 15. června 2014 v 21:02 | Reagovat

[4]:tak to je bomba...tak to tedy gratuluji a kdy by to tedy to tvé dílko melo vyjít? já si ho zakoupim hned co to vyjde!!!!!!! A je mi jedno kolik to bude sťat už se tesim a určité i ostatní čtenáři tohoto blogu....TOS mi udělal ohromnou radost.kolik bude MIT publikace stran?         Ještě jednou gratuluji :)

6 milasko milasko | 16. června 2014 v 6:37 | Reagovat

[5]: Mělo by se to objevit v září, počet stran ještě nevím, záleží na formátu.

7 zdenos zdenos | 16. června 2014 v 10:11 | Reagovat

Tak to se nemůžu již dočkat....velké gratulace predem.

8 zdenos zdenos | E-mail | 17. června 2014 v 19:04 | Reagovat

ahoj,jak si pročítám ten crightonuv román,pojidaci mrtvých napadla me taková otázka....kudy to ten Ibn Fahdlán vlastne sel? v románu jmenuje nekolik rek,nejake jsem nasel na mapě,ale ostatni jsou asi z autorova mozku.chtel jsem si vytvořit přibližnou mapu kudy by asi tak mohl Ibn Fahdlán jít.

9 milasko milasko | 17. června 2014 v 19:17 | Reagovat

[8]: Nevím, jestli se to někdo pokusil zrekonstruovat.

10 Martin Martin | 19. října 2014 v 1:01 | Reagovat

[6]: Dobrý večer, mohl bych se zeptat na název knihy?

11 milasko milasko | 19. října 2014 v 8:28 | Reagovat

[10]: Velké říše kočovníků. Ještě ale nevyšla. Trochu se to protáhlo a objeví se počátkem roku.

12 Martin Martin | 19. října 2014 v 9:15 | Reagovat

[11]: Mnohokrát děkuji. Mohu ještě poprosit o sdělení názvu nakladatelství, abych mohl hlídat, kdy kniha vyjde? Moc se na ni těším, jelikož Vaše články o nomádech jsou naprosto skvělé a jako čerstvý student mongolistiky (kterého ovšem zajímá celý nomádský svět) bych uvítal i nějaký citační pramen. :)

13 milasko milasko | 19. října 2014 v 12:55 | Reagovat

Vyjde to ve Vyšehradu.

14 Martin Martin | 19. října 2014 v 13:32 | Reagovat

[13]: Výborně, ještě jednou moc děkuji.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama