Leden 2012

Setkání vínomilů v Oucmanicích + nová tabulka hodnocení vín

28. ledna 2012 v 12:17 | milasko |  Hodnocení vína, kategorizace

14. ledna se sjela do Oucmanic poblíž Brandýsa nad Orlicí malá skupina osmi vínomilů. Převážně se jednalo o autory, píšící na ovine.cz. Z nich tu byli kromě mě ještě Jirka Bureš, Honza Kuchyňka, Zdeněk Rozehnal, Tomáš Bečica a Helena Baker. Celá akce se odehrávala v centru ekologické výchovy Paleta, která se nachází v moderně zrekonstruovaném statku z 19. století. Objekt je opravdu velmi pěkný, to moderní je tu hezky skloubené se starým. Najdou se tu památky na život a práci našich předků, ale jsou tu i živá zvířátka. To vše nám na úvod ukázal Jirka. Poté následovala výborná večeře, ke které Jirka vhodně vybral pěkné Veltlínské zelené 2010 pozdní sběr z Vinařství na Čejči Jaroslava Stejskala. Pak přišla mimořádně zajímavá přednáška Tomáše o vadách vína, spojená s ukázkami vadných vzorků. Část z nás absolvovala něco podobného prvně, Tomáš navíc perfektně uměl spojit odborný i zábavný přístup.

Vlastním cílem akce ale nebylo ochutnávat vína vadná. Naopak, snažili jsme se z těch, které každý z nás s sebou přivezl, vybrat to nejlepší. Zároveň jsme si chtěli otestovat novou desetibodovou stupnici hodnocení, kterou jsme vytvořili já s Jirkou. Tu práci jsme si dali proto, že desetibodovou stupnici pro hodnocení vín používá v článcích pro ovine.cz dost autorů, ne všichni ale zcela jednotně. Máme za to, že nová tabulka je poměrně srozumitelná, přehledná a jasně odděluje jednotlivé stupně. Do pěti bodů mají vína nějaký zřejmý nedostatek, od šesti začínají slušná vína bez vad. Tento večer jsme novou tabulku použili k hodnocení degustovaných vín a zdá se, že vyhovovala.

Celkově jsme ochutnali devět vzorků, osm bílých a na závěr jedno červené. Pak jsme spočítali, které mělo největší úspěch. Nejvyšší ocenění získalo Chardonnay 2007 výběr z hroznů z Rodinného vinařství Martin Šebesta (průměr 7,25 bodu). Víno přinesl Honza a jako ocenění dostal věnec vyrobený z korků. Dále se nám líbil Sauvignon 2009 pozdní sběr z Vinných sklepů Valtice (6,88 b.) a také jediný červený vzorek - André 2011 jakostní odrůdové - Bečica & Juračka (6,63 b.).

Hezky jsme si popovídali o všem možném kolem vína a vinařů a až dlouho po půlnoci se rozešli do svých pokojů. Všechno proběhlo v úplné pohodě, jedinou drobnou vadu na kráse jsem viděl v poměrně malém zastoupení autorů, i když jsme jich oslovili hodně. Původně se jich sice přihlásilo o dost více, někteří ale postupně z různých důvodů museli svou účast odvolat. Tak snad někdy příště.


Přikládám ještě novou tabulku pro hodnocení vína:

1. Víno na první pohled odpuzuje, je nepitelné, s velkými vadami ve vůni, chuti i barvě, nestojí za ochutnání.
2. Nepitelné víno, které sice může na první pohled vypadat normálně, ale vůně i chuť jsou natolik závadné, že nejde doporučit ani ke svaření.
3. Velmi špatné víno, jde ho pít jen se sebezapřením, vhodné tak na svaření.
4. Hůře pitelné, nelákající víno, nevyvážené (s vystupující kyselinou, tříslovinami, mdlé, s vadou ve vůni apod.), podprůměrné.
5. Průměrné víno, které neurazí ani nenadchne, pitelné, ale nepříliš vyvážené, nezajímavé.
6. Běžné víno pro nenáročné pití, není určené k nějakému vychutnávání, ale je bez vad.
7. Dobré víno, u něhož by sice některá z posuzovaných vlastností (vůně, chuť, dochuť) mohla být o něco lepší, nákup je ale možné doporučit.
8. Velmi dobré víno, které zaujalo, je hezky vyvážené, plné a určitě stojí za další nákup.
9. Vynikající víno se skvělou vůní i chutí a dlouhou dochutí.
10. Výjimečné víno, sen každého milovníka, nelze mu absolutně nic vytknout.

Coppolovo víno, Siegerrebe, Saperavi a jiná z počátku roku

23. ledna 2012 v 17:18 | milasko |  Soukromé koštování, odrůdy


Počátek roku 2012 byl ve znamení poměrně pěkných a zajímavých vín. Otevřel jsme osm lahví, polovina byla cizího původu - z Německa, Moldávie, Španělska a jedno kalifornské od slavného režiséra Coppoly.
Ryzlink vlašský 2009 botrytický sběr - Vinné sklepy Valtice. Vinařská obec Dolní Dunajovice, viniční trať Kraví hora. Láhev z průzračného skla o objemu 0,5 l byla uzavřena plný korkem o délce 44 mm s logem. Obsah alkoholu 11,5 %. Jasná zlatavá barva, vysoká viskozita. Méně intenzivní, ale příjemně slaďonká vůně proslazené kůry z pomerančů a rozinek. Středně plné tělo, jemná harmonická chuť rozinek s podtónem citrusů, středně dlouhá dochuť. Dávám 7,5 (83) bodů.
Pinot noir 2009 Diamond Collection, Silver Label - Francis Coppola. Monterey County, Kalifornie, USA. Víno od světoznámého režiséra bylo v zelené láhvi burgundského typu. Ta byla uzavřena sice masivním a dlouhým korkem - ale z drti - což mě překvapilo. Barva granátová, vysoká viskozita. Vůně spíše nižší intenzity, byly v ní višně a maliny. Plnější tělo, hezky uhlazená kořenitá chuť malin a třešní. Středně dlouhá dochuť. Dávám lepších 7,5 (84) bodů.
Tempranillo 2006 Reserva - Finca Hoya de Cadenas.Denominación de Origen Utiel-Requena, Španělsko. Zelená Bordo láhev byla uzavřena plným korkem o délce 45 mm. Víno zrálo 12 měsíců v sudech z amerického dubu. Obsah alkoholu 12,5 %. Tmavá barva na pomezí rubínu a granátu, velmi vysoká viskozita, víno tvořilo ve sklence krásné mosty. Poněkud méně intenzivní, ale velmi těžce působící vůně višní a borůvek. Středně plné tělo, v chuti trpčí višně a borůvky. Trochu výraznější, ale celkem příjemné třísloviny. Středně dlouhá dochuť. Oceňuji lepšími 7 (81) body.
Cabernet Sauvignon 2009 pozdní sběr - Vinařství Šilinek Jiří Pavlov. Vinařská obec Pavlov, viniční trať Stará hora. Víno získalo zlatou medaili na Weinparade Poysdorf a stříbrnou na soutěži Muvina Prešov. Obsah alkoholu 13 %. Slabší, jakoby zahlušená vůně tmavého lesního ovoce, nejspíš ostružin. Středně plné tělo, chuť trpkého ovoce a hořkých mandlí, poměrně výrazné kyseliny i třísloviny, středně dlouhá dochuť. Chuť sice byla lepší než vůně, celkově ale víno málo výrazného charakteru, nepříliš odrůdové, uděleným medailím neodpovídalo. Hodnotím horšími 6,5 (76) body.
Ryzlink vlašský 2009 pozdní sběr - Rodinné vinařství Martin Šebesta Březí. Láhev typu Bordolesse z hnědého skla byla uzavřena plastovou zátkou. Obsah alkoholu 13 %, 8,7 g zbytkového cukru, 5,7 g kyselin. Světlejší zlatavá barva s nepatrným zelenkavým nádechem, viskozita střední. Slabá, sladší, obtížně zařaditelná květinově ovocná vůně. Středně plné tělo, výrazně kořenitá, ale poněkud neharmonická chuť se zřetelně vystupujícím alkoholem. Dochuť kratší až střední. Dávám 7 (80) bodů.
Sylvánské zelené 2009 pozdní sběr - Vinařství Štěpán Maňák Žádovice. Vinařská obec Žádovice, viniční trať Fěrunk.Zelená láhev typu Bordo Amerika byla uzavřena plným korkem délky 45 mm s logem vinařství. Obsah alkoholu 13 %, 10,9 g zbytkového cukru, 5,8 g kyselin, cukernatost při sběru 23 °NM. Šedozelená barva, viskozita nižší až střední. Vůně sice slabší, květinová, přesto ale velmi lákavě působící. V těle středně plné, velmi příjemná harmonická hořkosladká ovocná chuť. Středně dlouhá dochuť. Hodnotím 7,5 (83) body.
Siegerrebe 2009 Spätlese (pozdní sběr) - Weingut Werner Anselmann, Edesheim, Pfalz, SRN. Štíhlá vysoká láhev ze zeleného skla byla uzavřena masivním korkem o délce 45 mm. Odrůda vznikla křížením Madeleine Angevine a Gewürztraminer v Německu. Medově zlatá barva, viskozita střední. Velmi intenzivní a nesmírně lákavá vůně bezinek a liči, středně plné tělo, lahodná chuť medu a sladkých meruněk. Středně dlouhá dochuť. Dávám 8,5 (89) bodů.

Saperavi 2008 Reserve - Lion-Gri, Moldávie. Láhev z průzračného skla byla uzavřena na rezervu až překvapivě špatným krátkým korkem z drti, který byl dosti prosáklý. Obsah alkoholu 11 %, 13,9 g zbytkového cukru, 6 g kyselin. U nás méně známá odrůda původem z Kavkazu dala víno barvy tmavého granátu s nižší až střední viskozitou. Slabší vůně tmavého ovoce. Méně plné, ale díky hladkým tříslovinám celkem dobře pitelné víno s rybízovou chutí a dochutí kratší až střední délky. Dostává horších 7 (79) bodů.


Jak je vidět, byla tato série mnohem vyrovnanější než ta z konce roku 2011, kdy jsem měl v hodnocení rozptyl celých 21 bodů (ve stobodové stupnici). Vítězem bylo tentokrát víno ze zajímavé odrůdy Siegerrebe z vynikajícího německého vinařství Anselmann.

Top vín 2011

19. ledna 2012 v 6:25 | milasko |  Soukromé koštování, odrůdy
Jako obvykle jsem za uplynulý rok vybral vína, která mě nejvíce zaujala. Snažil jsem se, abych nějaké nevynechal, v tom množství by se to přece jen mohlo stát. Adeptů na zařazení bylo ale i tak hodně. Vytvořil jsem zvlášť nejlepší desítku bílých a červených. Pořadí je náhodné.


Bílá vína



Sauvignon blanc 2006, Národní park - Dobrá vinice.

Ryzlink vlašský 2006 pozdní sběr - Mikrosvín Mikulov.

Chardonnay 2008 pozdní sběr - Vinařství Tomáš Krist

Sauvignon 2010 pozdní sběr - Rodinné vinařství Beneš Hrušky

Ryzlink rýnský 2010 VOC Znojmo - Lahofer

Sauvignon 2010 výběr z hroznů - Moravčíkova vína, Horní Věstonice

Pinot blanc Austerlitz 2009 pozdní sběr - Spielberg Archlebov

Ryzlink rýnský Austerlitz 2009 pozdní sběr - Spielberg Archlebov

Pinot blanc Maidenburg 2008 pozdní sběr - Reisten

Scheurebe 2008 Alte Reben - Weingut Thomas-Rüb, Flonnheim, Rheinhessen, SRN


Červená vína



Grand Cuvée Bizé 2007 výběr z hroznů - Vinařství Petr Bíza Čejkovice

Trio 2006 (Pinot noir, André, Zweigeltrebe) - Dobrá vinice.

Cabernet Sauvignon 2006 výběr z hroznů - Mikrosvín Mikulov

Blaufränkisch 2008 Ried Fabian - Weingut Gager, Rakousko

Pinot noir 2009 Grand cru - Stapleton & Springer

Rulandské modré barrique 2007 výběr z hroznů - Vladimír Tetur

Shiraz 2006 Reserve - Yellow Tail, Casella Wines, Yenda. South Eastern Australia

The Horses Valley 2006 - Winery Raynoff and Sons, Bulharsko

Cabernet Moravia 2009 pozdní sběr - Rodinné vinařství Sedlák

Cabernet Sauvignon 2009 Max Reserva - Errazuriz, Chile

Skythové 1. Příchod do Evropy, nástin historie

13. ledna 2012 v 6:38 | milasko |  Kočovní Severoíránci
O Skythech jsem již psal před několika lety v rámci série článků o Severoíráncích. Tehdy jsem ale neměl v úmyslu zabývat se podrobnostmi. Teď bych se pokusil o trochu podrobnější popis.



Obrovské území euroasijských stepí, táhnoucí se od severovýchodní Číny až po severní Černomoří bylo ve starověku obýváno kočovnými kmeny severoíránské jazykové rodiny, mezi nimiž obecně nejznámější jsou Skythové. Velké území s relativně podobnou krajinou, klimatem a faunou umožňovalo těmto kmenům přesouvat se podle potřeby se svými stády na velké vzdálenosti. Kromě pastvin a dostatku lovné zvěře se na tomto teritoriu nacházela i naleziště potřebných kovů, jako například železa v Podněpří a na Kavkaze nebo mědi v Zakavkazsku.
Byly to zřejmě boje o pastviny, možná způsobené suchem, které vedly k vytlačení Skythů z Asie do Evropy. To se odehrálo někdy na konci 8. století př. n. l. Na ústupu před Massagety napadli Skythové Kimmerie, jejichž část pronikla, následována Skythy, přes Kavkaz do Malé Asie, hlavní síly byly ale rozbity někdy v jižním Rusku, kde se útočníci postupně začínají usazovat. Zároveň ale pokračují v útocích na Kimmerie. Ti zničili na západě Malé Asie Frýgii a zpustošili Lýdii, poté ale mizí z historie. Skythové přispěli ke zničení mocné říše Urartu v Zakavkazsku, ohrožovali Asýrii, některé skupiny pronikly až k hranicím Egypta, který se koncem 7. stol př. n. l. raději vykoupil, aby se uchránil před jejich nájezdy. S mimořádně pohyblivou skythskou jízdou si tradiční despocie, v jejichž armádách převládala pěchota podporovaná válečnými vozy, nevěděly rady. Právě v té době byla koalicí Bybyloňanů a Médů zničena mocná novoasyrská říše a Médové se rozhodli Skythy z Asie vytlačit, což se jim nakonec podařilo.
Od té doby se definitivně skythskou sídelní oblastí stalo severní Černomoří. Koncem 6. století zde byli napadeni perským králem Dareiem. Ten připravoval útok na Řecko, nejprve ho ale chtěl odříznout od dodávek obilí z Černomoří a proto si nechal postavit most z lodí, přes který přešel se svou armádou přes Dunaj a pronásledoval na sever Skythy. Ti před ním ustupovali a uplatňovali taktiku spálené země. Dareiova armáda byla dost vyčerpaná a nepřítele se nepodařilo přimět k rozhodující bitvě. Velkému králi nezbylo nic jiného, než se bez úspěchu stáhnout zpět za Dunaj.

Ve 4. stol. př. n. l. se na východních hranicích Skythie objevil nový agresivní národ. Byli to Sarmati. Hovořili stejným jazykem a vedli podobný způsob života, v něčem se ale od Skythů zásadně lišili. Zatímco u Skythů nehrály ženy žádnou významnou úlohu, sarmatské ženy jezdily na koních, lovily a bojovaly společně s muži. Údajně se dívka nemohla vdát, dokud nezabila nepřítele. Kolem poloviny 4. stol. př. n. l. pronikají Sarmati za Don a Skythové hledají nová území. Část jich překročila Dunaj a usadila s v oblasti Dobrudže, kde si vytvořili tzv. Malou Skythii. To vyvolalo reakci ze strany Makedonie, jejíž král Filip II. proti nim v roce 339 př. n. l. zaútočil, zabil jejich krále Atea a přiměl je poddat se. Brzy poté ale musel proti nim vyslat novou výpravu jeho syn Alexandr. Protože ale sám byl zaměstnám tažením do Asie, poslal proti nim jednoho ze svých vojevůdců Zópyria, kterému se podařilo proniknout až k Dněpru.
Rekonstrukce podoby krále Skilura
Od 3. století př. n. l. se centrum skythské moci přesouvá na Krym. Ve 2. stol. př. n. l. zde vyrůstá jejich centrum Skythská Neapol, ležící na okraji dnešního města Simferopol. Vládl zde král Skilur. Zde byla jejich kultura zřetelně ovlivněna Řeky, s nimiž hodně obchodovali. Dodávali jim sůl, obilí, jesetery, med, maso, mléko, kůže, kožešiny a také otroky. Neapol byla chráněna mohutnou kamennou hradbou s branami a věžemi. Také domy byly kamenné o více místnostech, které obklopovaly vnitřní dvůr. Stály tu sochy z mramoru a bronzu, stěny byly vyzdobeny nástěnnými malbami, ve velkých amforách se ukládalo víno. Žili zde zřejmě hlavně řemeslníci a obchodníci. Bohatství obyvatelstva odrážejí zlaté a jiné cenné předměty v jejich hrobech.

Stepní oblasti severního Černomoří ale postupně ovládají Sarmati, jejichž těžká jízda byla mnohem nebezpečnější než většinou lehce ozbrojení Skythové. Skythská říše na Krymu dožívá do 2.-3. stol. n. l., kdy ji poslední ránu uštědřili další noví příchozí - germánští Gótové.

Shiraz, Starosvětské a další vína z konce roku

8. ledna 2012 v 9:33 | milasko |  Soukromé koštování, odrůdy


Na konci loňského roku jsem doma otevřel osm lahví, pět domácího původu a po jedné z Austrálie, Bulharska a Rakouska. Jejich hodnocení vypadá tentokrát jako na houpačce.


Dornfelder 2008 pozdní sběr - Rodinné vinařství Jedlička & Novák, vinařská obec Bořetice, viniční trať Terasy. Bronzová medaile z Forum Moravicum. Zelená Bordo láhev byla uzavřena plastovou zátkou. Hodně tmavá granátová barva, viskozita střední. Tuto odrůdu mám rád, ale hodnocení této lahve nebylo vůbec jednoduché. Vůně hodně divná, jakási směs zkvašené ovocné šťávy a něčeho připáleného. Opravdu mi to nevonělo. To nejhorší sice postupně vyvanulo, úplně ale ne. Pak se dala najít marmeláda a pod tím trocha borůvek. Chuť sice byla o dost lepší, pít to šlo, ale nadšení nevzbuzovalo. Tělo plnější, méně výrazné třísloviny, přitom ale dosti trpké. Ovocná chuť, ve které byl ale také nějaký cizí podtón. Dochuť kratší až střední. Čekal jsem rozhodně více, dávám 5,5 (70) bodů.
Hustopečské víno 2010 moravské zemské víno. Trochu kuriozitka. Vyrobeno z odrůdy Müller Thurgau k 50. výročí pádu zdejšího kostela. Na etiketě byl sv. Václav s lisem z cechovního obrazu, který byl z kostela zachráněn. Obsah alkoholu 12 %. Světlejší zlatavá barva, vysoká viskozita. Lehká vůně jablek, v těle méně plné, poměrně svěží, lehce kořenité. Dochuť kratší až střední, s nepatrnou hořčinkou. Dávám 6 (74) bodů.
Shiraz 2006 Reserve - Yellow Tail, Casella Wines, Yenda. South Eastern Australia. Obsah alkoholu 14 %. Štíhlá láhev z tmavozeleného skla byla uzavřena plastovou zátkou, což mě u reservy poněkud zarazilo, stačilo k ní ale přičichnout a věděl jsem, že je vyhráno. Barva hodně tmavá granátová, velmi vysoká viskozita. Krásná široká vůně se postupně uvolňovala jako košilky z cibule - a jedna byla hezčí než druhá. Nejprve borůvková marmeláda a lehký náznak černého rybízu. Postupně se vynořily středomořské bylinky, povidla, čokoláda a dřevo. V těle velmi plné, lahodná chuť borůvek, ostružin a třešní, velmi kořenitá, s trochu výraznějšími ale příjemnými tříslovinami, dochuť delší. Wine Spectator ocenil toto víno 89 body, já dávám horších 9 (91) bodů.
Veltlínské zelené 2009 moravské zemské víno - Vinum Romanorum Dolní Dunajovice. Zelená Bordo láhev byla uzavřena plastovou zátkou. Obsah alkoholu 12 %. Hezká zlatavá barva, vysoká viskozita. Intenzivnější, ale zpočátku nepříliš příjemná vůně, ze které vystupovalo cosi jako lak. To naštěstí postupně vyvanulo, i tak ale byl až příliš zřetelný alkohol. Chuť hodně kořenitá se zřetelnějšími kyselinkami, dochuť kratší. Dávám 5,5 (70) bodů.
Černé Starosvětské 2009 likérové víno - Koráb Boleratice. Vinařská obec Boleratice, viniční trať Dukejský. Hrozny pocházejí z keřů starých 76 let. Kvašeno spontánně pomocí kvasinek přítomných na hroznech. Obsah alkoholu 18 %, cukernatost při sběru 23,5 °NM, 79 g zbytkového cukru, 6 g kyselin a 26,4 g bezcukerného extraktu.. Láhev z průzračného skla o objemu 0,5 l. Tmavofialová barva, mimořádně vysoká viskozita. Méně intenzivní vůně sladkých švestek, zřetelnější alkohol, celkově mi to trochu připomínalo dobrou slivovici. Plné tělo, chuť švestkového kompotu. Dochuť středně dlouhá. Hodnotím 7 (80) body.

The Horses Valley 2006 - Winery Raynoff and Sons, Bulharsko. Láhev ze zeleného skla byla uzavřena plným korkem o délce 44 mm, který byl sice do poloviny prosáklý, jak se ale brzy ukázalo, kvalitě vína to neuškodilo. Vyrobeno z 60 % Cabernetu Sauvignon, 30 % Merlotu a 10 % Cabernetu Franc. Réva zrála na písčitých půdách přírodního parku Rusenský lom. Obsah alkoholu 12 %. Trochu neobvyklá granátová barva s nahnědlými menisky, vysoká viskozita. Intenzivnější těžší sladká vůně třešňové marmelády, kyselých švestek, mléčné čokolády a k tomu lehký náznak jitrocelového sirupu. V těle hodně plné, bohatá šťavnatá mimořádně příjemná měkká ovocná chuť třešní v čokoládě. Hezky vybalancované třísloviny, dochuť delší. Pěkné víno, kterému dávám lepších 8,5 (90) bodů.
Grüner Veltliner Franz 2009 Weinviertel DAC - Weingut Hirtl Poysdorf, Rakousko. Štíhlá láhev ze zeleného skla byla uzavřena šroubovacím uzávěrem. Víno dostalo stříbrnou medaili na Pardubickém festivalu vína. Obsah alkoholu 12,5 %. Barva zlatavá, ve vzhledu perlení, viskozita vyšší. Vůně nižší intenzity, která zpočátku nepůsobila úplně příjemně, po vydýchání se ale výrazně vylepšila. Byly v ní hrušky a angrešt. V těle plnější, chuť byla lepší než vůně. V ústech působilo zajímavě, hodně olejovitě, přitom ale dosti svěže, hořkosladce, s tóny grepu a mandlí. Dochuť kratší až střední. Dávám lepších 7 (81) bodů.

Mimo soutěž skončil Ryzlink rýnský 2009 pozdní sběr - Moravčíkova vína Horní Věstonice, který jsem si přivezl přímo ze sklípku, kde mi hodně chutnal, tentokrát ho ale vyřadila výrazná korková vada, i když byl použit na první pohled kvalitní a dlouhý korek.



I když v mých hodnoceních dopadají naše vína obvykle velmi dobře, v této sérii vyhrála jasně cizina, byť zastoupená menším počtem vzorků. Australský Shiraz a bulharské cuvée byly mimořádně povedené, u domácích vín jsem tentokrát moc šťastnou ruku neměl.

Top 100 vín 2011 podle Wine Spectatoru

4. ledna 2012 v 6:33 | milasko |  Soukromé koštování, odrůdy
Jako každý rok, čekali i tentokrát milovníci vín na verdikt populárního Wine Spectatoru o tom, která vína získala letos nejvyšší ocenění. V historií, která má již dlouhou tradici - 24 let - vítězila zatím skoro výhradně červená vína, pouze třikrát bílá. Nejčastěji byl šampión vyroben z odrůdy Cabernet Sauvignon (10x) a pocházel z Francie (také 10x). Letos poprvé zvítězila odrůda Pinot noir.
A kdo je tedy vítězem za rok 2011? Je jím kalifornské víno Kosta Browne Pinot Noir Sonoma Coast 2009. Dostalo 95 bodů, jeho cena na americkém trhu je 52 dolarů a bylo ho vyrobeno 5 818 kartonů. Vinařství Kosta Browne patří spíše k menším. Založili ho v roce 1997 dva bývalí číšníci Dan Kosta a Michael Browne, kteří s vinařstvím neměli zkušenosti a ke kvalitě se dostali cestou pokusů a omylů. K nim se později ještě připojil zkušenější Chris Costello.
Uvedu ještě několik vín, která se umístila na předních místech. Pro vysvětlení musím uvést, že pořadí není dáno pouze kvalitou, vyjádřenou stobodovou stupnicí, v úvahu se bere i dostupnost na trhu i jakýsi X-faktor, kterým víno hodnotitele oslovilo.
Na druhém místě byl Hall Cabernet Sauvignon Napa Valley Kathryn Hall 2008, USA (96 bodů, 90 dolarů za láhev), 3. Domaine Huët Vouvray Moelleux Clos du Bourg Première Trie 2009, Francie (96 bodů), 4. Campogiovanni Brunello di Montalcino 2006, Itálie (96 bodů), 5. Dehlinger Pinot Noir Russian River Valley 2008, USA (95 bodů). Ve druhé pětce byla ještě dvě vína francouzská a po jednom z Itálie, Portugalska a USA.
Ve stovce oceněných vín bylo zastoupení z 12 zemí, průměrné ohodnocení představovalo 93 bodů, průměrná cena láhve se pohybovala kolem 44 dolarů. Nejdražší víno na seznamu stálo 125 dolarů (Chardonnnay Sonoma Coast 2006 Marcassin Veneyard USA, 96 bodů, 74. místo), nejlevnější 9 dolarů (Quinta de Cabriz Dao 2008 Portugalsko, 90 bodů, 42. místo). Úplně nejvyšší bodové ohodnocení získalo Les Pavots 2008 Peter Michael Knights Valley, USA (98 bodů, 50. místo).