Únor 2012

Vinařské aktuality - únor 2012

28. února 2012 v 6:38 | milasko |  Úvahy o víně


Muškátové šílenství v USA

Největší vinařská společnost na světě, kalifornská firma Gallo, zažívá absolutně nebývalý boom prodeje jednoodrůdového vína. Jedná se o ještě nedávno docela opomíjenou odrůdu Moscato - muškát. Za poslední tři roky vzrostl prodej šestinásobně! To se ale týká celé země, podobné je to i u dalších vinařství. V roce 2008 se prodalo v USA necelých půl milionů kartonů s lahvemi tohoto vína, v roce 2010 1,6 mil., 2011 už 2,8 mil.! Většinou se jedná spíše o levnější vína, obvykle sladká, podávaná často jako aperitiv. Dobře se také hodí k oblíbené asijské kuchyni. Velmi oblíbené Chardonnay se některým zákazníkům trochu omrzelo, u muškátu oceňují jeho sladkost a výraznou ovocnost. Muškátová vína mají oblibu zejména mezi mladými, často příznivci hip-hopu a rapu.

Muškát je velmi stará odrůda, která má mnoho mutací a variant. V Kalifornii se pěstuje především Muscat of Alexandria a dále menší množství Muscat blanc a Muscat orange. Američtí vinaři nyní začínají muškát ve velké míře vysazovat. Pro dosažení větších objemů se někdy tato velmi aromatická odrůda mísí s neutrální francouzskou Colombard. Na nárůst jeho prodeje reagují i zahraniční firmy. Australská Yellow Tail pohotově dodala na americký trh 330 tis. kartonů. Zajímavé možnosti pro vývoz se také nabízejí vinařům z jižní Francie a severní Itálie, kde se muškátové odrůdy pěstují.

A jak to tedy momentálně vypadá s oblíbeností bílých odrůd v USA? Stále ještě vede Chardonnay, druhé je Pinot grigio, třetí Moscato, jak zde označují muškátová vína. Sauvignon blanc, který byl ještě před několika lety druhý, je až na čtvrtém místě. Ještě nedávno přitom byla poptávka po muškátu malá a také vinařští kritici na něj pohlíželi s despektem. Nyní namísto výrazů jako nevýrazný nebo dokonce zatuchlý používají slova fenomenální či uchvacující.


Špatné časy ázerbájdžánského vinařství

Ázerbájdžánské vinařství je v současné době ve velké krizi. V dobách existence Sovětského svazu se víno odsud úspěšně vyváželo do chladnějších oblastí velké země. Po jeho rozpadu si ale zdejší vinaři nejen neudrželi tyto trhy, ale ani nenašli náhradu jinde. V důsledku toho se plocha vinic zmenšila asi patnáctinásobně.


Stane se Moldávie vinařskou mocností?

Moldavský podnikatel Viktor Bostan, majitel skupiny vinařských podniků Bostavan Winery, které patří k největším hráčům ne zdejším trhu, by chtěl udělat z Moldávie jednoho z nejvýznamnějších producentů špičkových vín, důstojného konkurenta Francie či Itálie. Tvrdí, že už dnes produkuje vína srovnatelná s francouzskými a lepší než italská.

Na našem trhu zatím zastupují moldavská vína ten levný horizont. Pravdou je, že ta lepší z nich nabízejí slušný poměr mezi kvalitou a cenou. Takže, kdo ví? Příznivé klimatické podmínky a levná pracovní síla představují poměrně dobré perspektivy do budoucna.


Zákazníci chtějí vína se slevou

Hospodářská krize se v Evropě projevuje i při nákupech vína. I když objem prodeje příliš neklesá, celková cena prodaného vína je nižší. Zákazníci velmi rádi nakupují vína při různých slevách v supermarketech. Výsledky takových akcí jsou až neuvěřitelně úspěšné. V Německu se takovým způsobem prodá až 54 % všech lahví. Podobně se chovají i Angličani. Méně než dříve je zajímají značky a špičková vína, rozhodující je, je-li na láhev sleva. Jen v tom případě pak víno koupí 55 % Britů.

Sítě supermarketů ale i restaurace proto nabízejí stále více různých slev. Výrobcům a obchodníkům s vínem pak nezbývá nic jiného, než hledat cesty, jak cenu vína snížit. Jednou z cest je snížení nákladů na balení a dopravu. Sklo se jeví jako příliš těžké a křehké. Co se týče exportu do zemí jako je Indie nebo Čína, zdá se, že budoucnost mají balení typu bag-in-box. Tím způsobem se dá za stejnou cenu transportovat o 60 % vína více. V Evropě má toto balení zatím úspěch ve Skandinávii a Pobaltí, oblibu získává také v Austrálii, na Novém Zélandě, v JAR a USA.

Skythové 2. Způsob života a dělení skythských kmenů

22. února 2012 v 6:32 | milasko |  Kočovní Severoíránci
Popsat způsob života Skythů je trochu problém, protože žádný jednotný způsob vlastně neexistoval. Podle řeckých údajů se Skythové dělili na mnoho kmenů, z nichž nejmocnější byli kočovníci, zřejmě potomci těch, kteří zemi v 1. pol. 1. tis. př. n. l. ovládli, vedle nich zde ale žily i polousedlé a usedlé kmeny, které mohly patřit k původnímu podrobenému obyvatelstvu. Jak hodně se tyto kmeny lišily po stránce jazykové a ve fyzickém vzhledu, nelze zjistit. Že ale různé kmeny vedly odlišný způsob života a byly na poněkud rozdílné úrovni, to je jisté.

Stejnou otázkou je, jak vlastně Skythové vypadali. Pohřbení vůdcové, jejichž pozůstatky se zachovaly, se mohli od masy národa lišit. Předpokládáme, že byli převážně europoidní, podsaditých postav, s velkými nosy. Spory jsou i o tom, nosili-li obvykle vousy. Zdá se však, že u nich mohly být vousy příznakem vládnoucí nebo kněžské kasty.
A jak se tedy skythské kmeny dělily? Řecký historik Hérodotos jmenuje několik kmenů. Vládnoucí skupinou byli Skythové královští. Jednalo se o kočovníky, žijící ve stepní části Krymu a při Azovském moři. Ostatní kmeny jim odváděly daně, kromě toho se sami živili pastevectvím. Chovali koně, a to jednak drobnější rasu, kterou vlastnili zejména ti méně bohatí, dále pak vyšší ušlechtilé koně středoasijského původu, patřící urozenějším. Důležitý byl pro ně i dobytek, menší bezrohý s krátkou hlavou. Severovýchodně od nich, mezi Azovským mořem a Severním Doncem, žili Skythové kočovníci. Odlišit je od sebe je velmi obtížné. Východními sousedy posledně jmenovaných byli Skythové rolníci. Žili na východním břehu Dněpru. Byli to schopní zemědělci, ale i zruční řemeslníci. K obdělávání půdy používali rádla a motyky, obilí sklízeli srpy, měli vyspělou metalurgii, zpracovávali železo a barevné kovy. Už od 5. století př. n. l. si budovali poměrně velká sídliště městského typu, chráněná hliněnými valy a přírodními překážkami, jakými byly řeky. Domy byly postavené ze dřeva a hlíny, mívaly i několik místností. Obyvatelé těchto sídlišť museli být podle vybavení domů mnohem chudší než kočovníci, kterým byli zřejmě nuceni odvádět vysoké daně. Na středním Dněpru, kolem dnešního Kyjeva žili Skythové oráči. Žili podobným způsobem života jako Skythové rolníci, jejich centry ale byla mohutná hradiště a základní typ obydlí tvořily polozemnice. Ke skythským kmenům byli dále počítáni Kallipidové a Alazóni. Kallipidové žili při pobřeží Černého moře mezi Dněprem a Dněstrem. Hérodotos je nazývá též Helénoskythy, což naznačuje, že byli částečně řeckého původu. Žili v opevněných centrech, chráněných hradbou a příkopem, v domech různých typů. Měli velmi vyspělé zemědělství, kde používali podobné nástroje jako Řekové a zdá se, že jejich obilnářská produkce byla zaměřena na vývoz. Vedle toho pěstovali i zeleninu a chovali dobytek. Jejich severními sousedy byli Alazónové, kteří žili velmi podobným způsobem života a i oni prodávali obilí ve velkém.
Pro kočovné Skythy byla rozhodující péče o stáda, vedle toho lovili zvěř, ptáky, ryby a také obchodovali. Krajina byla poměrně bohatá, takže zřejmě měli obvykle dostatek potravy. K základním potravinám patřil nápoj z kobylího mléka kumys, sýr, česnek, cibule, boby, maso domácích i ulovených zvířat. K vaření masa využívali velké měděné kotle o výšce až 80 cm. Podle Řeků byli leniví, tlustí, veselí a šťastní lidé, kteří rádi s přáteli pili víno z jedné číše. Přitom zpívali a tancovali za doprovodu bubnů a strunných nástrojů.
Skythové si libovali v bohatě zdobeném oblečení. Muži si oblékali přepásané tuniky, delší vzadu než vpředu, kalhoty, měkké vysoké kožené boty, na hlavách nosili čapky podobné kápím, které se pod bradou převázaly. Dále používali kožené nebo kožešinové pláště. Ženské oblečení bylo dosti podobné mužskému, bylo ale ještě zdobnější. Typické byly vysoké pokrývky hlavy a dlouhé pláště.
Ženy žily v podřízeném postavení, panovala zde polygamie, synové dost často dědili i otcovy manželky, i když obvykle alespoň jedna z nich musela zemřelého provázet do posmrtného života. Při pravidelných přesunech se ženy a dětmi převážely na krytých vozech, které měly čtyři, někdy i šest kol. Není úplně jisté, jestli v těchto vozech běžně i nocovali, pravděpodobnější ale je, že po ukončení stěhování byla krytá nástavba vozu sejmuta a sloužila jako stan. Ten byl zdoben koberci a vyšívanými látkami.

Titul vládce byl asi v zásadě dědičný, určitě ale musel být po smrti předchozího ten nový zvolen bojovníky. Ten se poté se poklonil Velké bohyni, která volbu potvrdila a zřejmě ho vybavila nějakými vynikajícími vlastnostmi, které pro svou funkci potřeboval.

Počátky vinařství ve světě

16. února 2012 v 6:35 | milasko |  Historie vína
Určit jednoznačně, kde se lidé prvně cíleně zabývali vinařstvím, dnes stále ještě zcela stoprocentně nejde. Poznatky současné archeologie a dalších oborů nám ale umožňují odpovědět na tuto otázku s vysokou mírou pravděpodobnosti a představit si tu situaci, za které lidé poprvé ochutnali alkoholický nápoj z révy vinné. Kdysi kdosi vložil nějaké hrozny do jakési nádoby a za nějaký čas se začaly dít zajímavé věci. Výsledek naše předky zaujal a začali to provádět cílevědomě a postupně daný proces zdokonalovali. A kdeže to bylo nejdříve?
K těm "nejpodezřelejším" kandidátům patří Gruzie, konkrétně naleziště Šulaveri-Gora poblíž Tbilisi. Na tomto místě žili delší dobu na jednom místě lidé, kteří byli dostatečně zruční hrnčíři a zároveň uměli pěstovat révu. To bylo před 8 000 lety. Ve střepech jejich keramiky se našly zbytky vína. Jednalo se o nádoby s plochým dnem a úzkým hrdlem o objemu přibližně 5 litrů. Přitom se předpokládá, že kultivace révy začala v Zakavkazsku ještě dříve, asi před 10 000 roky. Původní divoká réva totiž měla malé kyselé plody, dávala menší úrodu a hlavně měla samčí i samičí rostliny, z nichž plodily pouze ty samičí.
Zatímco v této kolébce vinařství lidé dodnes víno pijí velmi rádi, v další vinařsky velmi staré zemi je situace úplně jiná. Tou zemí je Írán, země s velmi tvrdým pojetím islámu, který pití alkoholických nápojů zakazuje. Přesto i odsud máme doklady o velmi staré vinařské tradici konkrétně z naleziště Hajji Firuz Tepe v pohoří Zagros. Zde se našly devítilitrové nádoby, v nichž bylo před 7 000 lety uchováváno víno. Našly se tu i stopy smůly, která mohla sloužit ke konzervaci. V arménské jeskyni Areni se našly pozůstatky vinařské dílny staré 6 100 let. Víno se zde vyrábělo již ve velkém a uchovávalo v 60-70litrových nádobách. Toto "vinařství" evidentně využívalo při výrobě vína trvale nízké teploty v jeskyni, podobně jako dnešní vinaři třeba na Moravě ve sklípcích. Našel se tu i vinařský lis. Nalezený zbytky révy již patří révě vinné Vitis vinifera, nikoliv divoké lesní révě.
Na prvenství mezi vinařskými zeměmi si dělá nárok i Turecko. O tom, že i zde musí mít vinařství opravdu velmi staré kořeny, svědčí mimořádně velké množství odrůd révy - více než 600. Pro srovnání: v Gruzii jich je 500 a v Arménii 200. Jejich zdomácnění a přizpůsobení místním podmínkám muselo jistě trvat velmi dlouho.
Archeologové a další vědci pochopitelně bádají i nadále, takže další překvapení a upřesnění, týkající se kolébky vinařství, nejsou stále vyloučena.

Chronologický přehled utváření tureckých kmenů

10. února 2012 v 6:45 | milasko |  Ujguři, Kyrgyzové a další kočovníci
Vzhledem k tomu, že utváření tureckých (turkických) kmenů bylo velmi složité, nejde je rozhodně vyjádřit pomocí jednoduchého schématického vyobrazení. Některé otázky, hlavně z jejich počátků, jsou nejasné, dále u nich probíhalo složité míšení a neustále přesuny, spojování a opětovné dělení. Z těchto důvodů jsem nakonec rezignoval na původní plán udělat přehledné schéma a místo toho se pokusím jen o naznačení tendencí, které vedly k jejich vytvoření, a to v rámci určitých časových úseků. (Podrobněji viz.)






1. pol. 1. tis. př. n. l.
Předkové turkických kmenů v severní Číně a sousedních obl. - Žungové. Část z nich se mísí s Číňany - vznik předků Siung-nu.
Pol. 1. tis. př. n. l
Pod tlakem Číňanů z jihu a severoíránských Jüe-č´ ze severozápadu došlo k rozsídlení žungských kmenů různými směry. Pro další vývoj důležité hl. posuny na sever a severozápad, které vedly k dotváření Tinglingů, Wu-sunů, Jenisejských Kyrgyzů aj.
Přelom letopočtu
Obrovská říše Hunů Siung-nu sjednotila většinu turkických kmenů a umožnila jejich šíření do stř. Asie.
Poč. n. l.
Tlak Číny a mongolských Sien-pi vede k přesouvání dalších turkických skupin do stř. Asie. Některé skupiny se mísí se Sien-pi.
Před pol. 1. tis. n. l.
Smíšením části Siung-nu s uherskými kmeny se utvářejí evropští Hunové. Na pomezí Číny a Mongolska se šíří Teleskové, potomci Žungů. Smíšením potomků Siung-nu se Sien-pi vznikají Turkuti.
Pravděp. míšením Hunů a severoírán. kmenů se utvářejí ve vých. Evropě Bulhaři a Chazaři.
Poč. 2. pol. 1. tis. n. l.
Vytváří se říše Turkutů, které pod svou nadvládu dostává většinu turkických kmenů ve stepích mezi sev. Černomořím a sev. Čínou.
2. pol. 1. tis. n. l.
Po rozpadu turkutského kaganátu se místo jedné mohutné říše objevuje množství menších kmenů, hovořících turkickými jazyky. Jejich předky byli Turkuti, Hunové, Teleskové ale i severoíránské kmeny. K nejvýznamnějším patřili Ujgurové, Oguzové, Jenisejští Kyrgyzové, Pečeněhové, Kypčakové, Kimakové a Karlukové. Nelze zcela jednoznačně vystopovat původ všech těchto kmenů.
Poč. 2. tis. n. l.
Některé turkické kmeny se posouvají dále na západ - do Evropy (Pečeněhové, Kypčakové) nebo na Blízký východ (Oguzové-Seldžukové). V centrální Asii naopak turkické kmeny do značné míry vyklízejí pozice velkým mongolským kmenům.
13.- 16. stol.
Říše Seldžuků je nahrazena Turky Osmany, kteří se rychle šíří do Evropy, Afriky i dalších částí Blízkého východu. Některé středoasijské turkické kmeny se spolu s Mongoly přesouvají do východní Evropy, kde začínají být nazývány Tatary.

Říše Wu-sunů. 3. Úpadek a zánik

5. února 2012 v 19:20 | milasko |  Hunové Siung-nu
Úspěšné společné výpravy proti Hunům na jedné straně posílily spojenectví s Čínou, ta se ale na druhé straně začíná čím dál více vměšovat do vnitřních záležitostí Wu-sunů, což způsobuje, že vliv stoupenců prohunské orientace opět stoupá. Krátce před svou smrtí psal Wengujmi do Číny, že chce, aby jeho nástupcem byl Jüangujmi, který byl po matce čínského původu. Žádal pro něho opět princeznu za ženu, aby se spojenectví upevnilo, poslal jako dar tisíc koní. Ke sňatku sice došlo, ale stařešinové nakonec prosadili, že se nástupcem stal Nimi, který byl synem hunské princezny. Orientace na Huny byla ale momentálně nereálná, protože jejich říše byla v krizi a tak se Nimi nakonec sám oženil s čínskou princeznou. Ta se ho však po dohodě s čínskými posly pokusila zavraždit, ale nepodařilo se jí to. Povedlo se to ale v roce 53 př. n. l. jinému synovi Wengujmiho a hunské princezny Niaojiutuovi, který se po vraždě zmocnil trůnu. Čína proti němu vyslala vojsko a přiměla ho se podrobit. Došlo k rozdělení říše na dvě části. Velkým gun-mo se stal Jüangujmi a bylo mu podřízeno 60 tisíc rodin. Sídlil v městě Čigu u jezera Issyk-kul. Niaojiutu dostal titul malý gun-mo a 40 tisíc rodin. Sídlil v Sedmiříčí. Wu-sunové zeslábli a začíná proti nim ze západu útočit říše Kang-jü, tradiční spojenec Hunů, ze severovýchodu pak sami Hunové. Ti nejprve v roce 49 př. n. l. několikrát porazili severní Wu-suny, v roce 44 př. n. l. pak dobyli Čigu. To vedlo k dalšímu sbližování s Čínou, s níž Wu-sunové v roce 36 př. n. l. uspořádali výpravu proti Hunům. Ani problematická mezinárodní situace nepomohla k vyřešení vnitřních problémů. Ve 30. letech došlo k bojům mezi syny a nástupci velkého a malého gun-mo. Novým velkým gun-mo byl v té době Silybi. Tomu se v roce 33 př. n. l. podařilo zbavit moci malého gun-ma Žiniho, dosadit na jeho místo svého člověka a takovým způsobem na čas jednotu říše obnovit. Ta trvala ale jen do roku 17 př. n. l., kdy se na severu zmocnil vlády bratr malého gun-ma Ujžinžan, obnovil válku a Silybiho zabil. Do sporů se opět vojensky vložila Čína. V roce 12 př. n. l. byl zabit i Ujžinžan, ale jeho mladší bratr s částí lidu ustoupil do říše Kang-jü a pokračoval v boji. Zatlačit se ho povedlo jen díky čínské pomoci. Wu-sunové v této době prakticky ztrácejí samostatnost a celou zemi spravuje čínský náměstek.
Ve 2. století n. l. ale Čína toto území ztratila. O Wusunech víme, že byli v polovině 2. století poraženi od Sien-pi, koncem 4. století odvádějí tribut jejich dynastii Pej Wej. Někdy na počátku 5. století ustupují pod tlakem Žuan-žuanů a s nimi spojených Hunů Čchu-mu- kunů směrem na jih do pohoří Tchien-šan. V této době asi došlo k druhé etapě míšení se severoíránsky hovořícím obyvatelstvem, s nímž možná nakonec splynuli. Ještě v této době si vyměňují poselstva s Čínou, poslední zmínka je z roku 436 n. l. Pak Wu-sunové definitivně zmizeli.

Vinařské aktuality – leden 2012

1. února 2012 v 6:37 | milasko |  Úvahy o víně
Vinařský rok 2011 a výhledy do budoucna
Podle údajů mezinárodní vinařské organizace OIV rok 2011 nijak zvlášť nevybočoval z dlouhodobého průměru. Světová produkce představovala 270 mil. hl, evropská 158 mil hl, což je asi o jedno procento více než v předchozím roce. Dílčí změny v jednotlivých zemích ale byly někdy docela výrazné. Francie se znovu dostala na špici, bylo zde vyrobeno 50 mil. hl., zatímco v Itálii, která ji v roce 2010 prvenství sebrala, došlo k poklesu produkce o 13 %. Ještě větší byl pokles v Řecku a Portugalsku - o 17 %. Mimo Evropu došlo k velkým změnám v Americe. Zatímco USA vyprodukovaly o 10 % méně, Chile o 15 % více. Rekordní nárůst pak zaznamenal Nový Zéland - o 23 %. Celkový objem produkce mimoevropských zemí se ale také nijak výrazně nezměnil.
Je zajímavé, že celková světová produkce vína je již několik let víceméně stabilní, přitom plocha vinohradů se trvale snižuje. Nyní představuje asi 7,8 mil. ha. V roce 2010 bylo vyklučeno 66 tis. ha a v roce 2011 60 tis. Nejvýrazněji ubývá vinic ve Španělsku (2011 28 tis. ha), z východní Evropy pak v Maďarsku (2 tis. ha). Podobné tendence jsou i v Americe. Např. v Argentině to bylo 10 tis. ha. Jedinou výraznou výjimkou je Chile, kde vinic přibývá.
Z hlediska celkové spotřeby vína jsou světovou jedničkou USA, které předehnaly Francii. Prodá se tam ročně asi 330 mil. kartonů (po 12 lahvích). Z hlediska množství vína vypitého na osobu jsou ale až na 57. místě. Nárůst spotřeby asi o 35 % zaznamenala Čína (momentálně celkově na pátém místě v celkové spotřebě), což je při jejím obrovském počtu obyvatel rozhodně zajímavé číslo a zdá se, že by to pro obchodníky s vínem mohla brzy být nejzajímavější země na světě. Podobné tendence ale vykazuje i Indie.
A jaké jsou výhledy v oblasti cen? Podle vinařských expertů by v nejbližších pěti letech měly být ceny poměrně nízké a stabilní. Svou roli zde hraje hospodářská krize, která způsobila pokles prodeje nejdražších značek. 30 % vín, která cenově překračovala 30 dolarů za láhev, úplně zmizelo z trhu, ale i ta, která jsou dražší než 15 dolarů mají na světových trzích jen malou šanci. Také nedobrá pozice eura dává prý zákazníkům naději, že mohou kvalitní evropská vína koupit relativně levně. Celkový pokles cen způsobuje i množství internetových obchodů. Ty obešly množství zprostředkovatelů a mohou vína nabízet levněji.

Nové vinařské regiony
Ve Francii byla schválena nová apelace - Coteaux Bourguignons. Ta má nahradit dosavadní AOC Bourgogne Grand Ordinaire. Budou sem patřit jednoodrůdová červená, růžová i bílá vína a také cuvée z odrůd, typických pro Burgundsko: Pinot noir, Gamay, Chardonnay, Aligote. Vína by měla mít dobrý poměr kvality a ceny.
V USA se zase objevil další region označovaný jako AVA - American Viticultural Area. Jedná se o Coombsville v údolí Napa. Funguje zde asi 40 vinařství. Klima je zde poněkud chladnější, vegetační období dlouhé a někdy se tu sklízí až v listopadu. Jsou tu velmi dobré podmínky pro výrobu elegantních červených vín zejména z odrůdy Cabernet Sauvignon.

Skandál firmy E&J Gallo
Tato firma prodala mezi léty 2006 až 2008 v USA asi 16 mil. lahví, které byly označeny jako kvalitní Pinot noir Red Bicyclette. Surovinu koupila od francouzské firmy Sieur d´Arques, která jí ale ve skutečnosti dodala velké množství levného Melotu a Shirazu a s pinotem to pouze smísila. Toho pak bylo ve směsi jen asi 10 %. Ve Francii sice za to nakonec bylo několik lidí odsouzeno. Pokuty, které museli zaplatit, představovaly ale jen asi 6 % nezákonně nabytého zisku.

Vinařská katastrofa u Nového Zélandu
O ekologických důsledcích ztroskotání lodi Rena u pobřeží Nového Zélandu se dost hovořilo, méně známé je, že bylo i malou vinařskou katastrofou. Na palubě se nacházel i kontejner s 50 tisíci lahvemi výtečného Sauvignonu blanc za přibližně 650 tis. dolarů.

Štafeta oblíbených stránek

1. února 2012 v 6:36 | milasko |  Úvahy o víně
Od kamarádky Viery ke mně dorazila informace o jakési štafetě, v níž lidé zveřejňují pětici stránek, které rádi navštěvují. Asi to není špatný nápad. Někdo má oblíbené blogy přímo uvedené v menu, já ne, tak proč se nepřidat.
Tak tady je moje pětka:

http://latrynask.blog.cz/
Zde se dají najít zajímavé informace ze všech možných oblastí.

http://dinosauri-bakov.blog.cz/
Podobně zajímavý a mnohostranný blog.

http://margarita11.blog.cz/
Vtipný blog, kde se člověk vždy pobaví.

http://www.ovine.cz
Všestranný pohled na víno a vše kolem něho.

http://evas.blog.cz/
Ženský pohled na víno.