Duben 2012

Vinařské aktuality - duben 2012

30. dubna 2012 v 8:58 | milasko |  Úvahy o víně
Červené víno pro hubnutí

Američtí vědci nedávno přišli s další teorií o prospěšnosti červeného vína. Tentokrát dokazují, že pomáhá při hubnutí. Nachází se v něm totiž látka piceatannol, která blokuje schopnost tukových buněk růst. Kromě toho pomáhá chránit před rakovinou a srdečními chorobami.


Víno prospěšné i na pracovišti?

Vědci z univerzity v americkém Chicagu se zabývali vlivem konzumace vína na výsledky práce. Zkoumaným osobám ho dávali skutečně velmi malé množství. Úroveň alkoholu v krvi nepřevyšovala 0,07 %. Srovnávali, jak řeší různé úkoly. Ve srovnání se střízlivými řešili rychleji a lépe ta zadání, která vyžadovala tvůrčí myšlení. Sami zkoumaní tvrdili, že přitom hodně uplatňovali intuici. Zatímco při kreativních úkolech byli lepší než střízliví, poněkud za nimi zaostávali u rutinní práce.


Růst vinařské produkce v Rumunsku

Uplynulý rok byl pro rumunské vinařství úspěšný, protože oproti roku 2010 vzrostla produkce o 23 % na 40 mil. l. Napomohly tomu příznivé klimatické podmínky, které umožnily vyprodukovat nejen větší množství ale i vyšší kvalitu vína. Díky tomu významně vzrostl i export - o 13 %.


Bordeaux 2011 - ročník bílého?

V Bordeaux se začíná hovořit o tom, že ročník 2011 bude dobrý hlavně pro bílá vína. Ta by v některých chateau měla patřit skutečně k mimořádným. Zcela fantastické by pak mělo být Chateau d´Yquem.

O tomto ročníku se také hovoří jako o ročníku vinaře. Špatné počasí, časný počátek sklizně a jiné problémy je totiž přinutily ukázat své skutečné umění.


Francouzská vína na světových trzích

V loňském roce byli Francouzi mimořádně úspěšní v exportu svých vín. Dosáhli rekordních objemů prodeje. Hodně se prodalo v Číně, kde ale požadují prakticky pouze dobrá vína z Bordeaux. V USA se dobře prodávají všechna francouzská vína. To je pro Francii velmi příjemná situace, protože několik let je Američani bojkotovali, poté co prezident Chirac odmítl podporovat americký vpád do Iráku. To už je naštěstí zapomenuto. Velmi populární jsou zde nyní například alsaská vína.


Perspektivy trhu s vínem v Polsku

Objem prodeje vína zde v posledních pěti letech neustále stoupá, přesto ho Poláci vypijí mnohonásobně méně než ve většině ostatních evropských zemí. Dá se ale předpokládat, že nárůst spotřeby bude i nadále pokračovat. Přitom větší naděje vkládají obchodníci s vínem do polských žen. Celkově se tedy Polsko jeví do budoucna jako perspektivní trh.

Val de Vid, Terras Altas a další jarní vína

24. dubna 2012 v 18:52 | milasko |  Soukromé koštování, odrůdy
Když začínalo jaro, zjistil jsem, že mám sklípek nějak přeplněný a musel jsem ho trochu vyčistit. Vína, která jsem v tomto období vypil, nepatřila k nějaké špičce, všechna představovala slušný průměr. Převahu měla tentokrát zahraniční.


Veltlínské zelené 2009 pozdní sběr - Vinařství rodiny Nápravovy Nový Šaldorf. Vinařská obec Vrbovec, viniční trať Vinná hora. Obsah alkoholu 14 %, 5,1 g zbytkového cukru a 7,1 g kyselin. Štíhlá láhev ze zeleného skla byla uzavřena 44 mm dlouhým korkem (plátek.drť-plátek). Barva světle zelenkavá, viskozita nižší. V slabší vůni trochu vystupoval alkohol. V těle středně plné, jemná kořenitá lehce nasládlá chuť. Dochuť delší. Dávám lepších 6,5 (78) bodů.
Cabernet Sauvignon 2010 - Hacienda, Valle Central, Chile. Tmavá láhev byla uzavřena plastovou zátkou. Obsah alkoholu 14 %. Barva tmavého rubínu, viskozita vysoká. Středně intenzivní těžší vůně švestek a černého rybízu.V těle poměrně plné, příjemná chuť černého rybízu. Víno celkem příjemně překvapilo, dávám horších 7 (79) bodů.

Terras Altas 2007 Denominacão de Origem Controlada Dão - Jose Maria da Fonseca, Portugalsko. Baňatá láhev byla uzavřena korkem délky 38 mm (plátek-drť-plátek). Název znamená něco jako Vysočina. Jedná se o cuvée portugalských odrůd Jaén, Alfrocheiro a Touriga. 60 % zrálo v dubovém sudu. Rubínová barva s fialovými okraji, viskozita střední. Středně intenzivní příjemná svěží vůně tmavého ovoce. Středně plné, v chuti borůvky a rybíz, lehká kořenitost. Dochuť středně dlouhá až delší. Hodnotím lepšími 6,5 (78) body.
Rulandské šedé 2008 pozdní sběr - Vinselekt Michlovský Rakvice. Vinařská obec Nový Přerov, viniční trať Na Štrekách. Bylo zařazeno do Salonu vín ČR 2010. Zelená láhev Bordolesse byla uzavřena korkem o délce 44 mm s logem vinařství. Obsah alkoholu 13 %. Zářivá sytě zlatožlutá barva, vysoká viskozita. Středně intenzivní vůně medu a sladkých hrušek. V těle méně plné, kořenitá chuť nahořklých citrusů. Dochuť kratší. Čekal jsem rozhodně více, hodnotím pouze lepšími 6 (75) body.

Val de Vid 2010 Denominacion de Origen Rueda - Bodegas Val de Vid Serrada, Valladolid, Španělsko. Zlatá medaile Mundus vini 2011. Láhev Bordo ze zeleného skla byla uzavřena plastovou zátkou. Obsah alkoholu 12,5 %. Zářivá žlutozelená barva, viskozita střední. Nádherná lákavá vůně exotického ovoce, sladkého ananasu a manga. V těle plnější, ovocná, výrazně kořenitá chuť s příjemnou kyselinkou a zajímavou citrusovou hořčinkou. Dochuť delší. Dávám lepších 7,5 (84) bodů.

Shiraz 2007 Wine of Origin Stellenbosch - Boschendal Wines, Groot Drakenstein, JAR. Zelená láhev burgundského typu byla uzavřena plným korkem o délce 44 mm s logem. Velmi tmavá granátová barva, vyšší viskozita. Středně intenzivní, divně působící vůně doutníků, dřeva a koření. Hodně mohutné, v chuti tmavé ovoce a švestky. Dochuť delší. Dávám lepších 7 (81) bodů.

Cabernet Sauvignon - Carmenére 2007 Aliwen Reserva - Viña Undurraga, Ruta, Chile. Láhev ze zeleného skla byla uzavřena plným korkem o délce 45 mm. Obsah alkoholu 13,5 %. Tmavofialová barva, viskozita vysoká. Trochu zadušená vůně tmavého ovoce. V těle středně plné, chuť černého rybízu. Kratší až střední dosti trpká dochuť. Přesto, že se jednalo o reservu, myslím, že tohle víno mělo být vypito dříve. Hodnotím lepšími 6 (75) body.


Vítězným vínem bylo tentokrát španělské Val de Vid, které visačku s oceněním z Mundus vini nosilo oprávněně. Zklamáním naopak bylo Michlovského Rulandské šedé.

Ochutnávka Mikrosvínu Mikulov

19. dubna 2012 v 6:43 | milasko |  Soutěže, ochutnávky, akce
Zajímavým způsobem byla zahájena sezona v chrudimském Muzeu barokních soch. 31.3. se tu totiž při té příležitosti konala ochutnávka známého vinařství Mikrosvín Mikulov. Pořádal ji pan Oldřich Bujnoch a pozval si i oblíbeného herce Pavla Trávníčka. Muzeum je v krásně zrekonstruovaném kostele sv. Josefa. Slavnostní atmosféru podtrhla i skupina velmi mladých hudebníků, jejichž fanfáry na úvod zněly v prostorné kostelní lodi skvěle.


Když nepočítám lehký zavíňovací Müller Thurgau ze Zámeckého vinařství v Bzenci, tak jsme mohli ochutnat 11 vzorků, až na jednu výjimku bílých. Takto se mi jevily:
Veltlínské zelené 2007 pozdní sběr. Traditional line. Viniční trať Daniel. Obsah alkoholu 12,7 %, 19 g bezcukerného extraktu, 2,4 g zbytkového cukru a 5,4 g kyselin.Vstupní vzorek měl sytější zářivou zlatavou barvu a vysokou viskozitu. Spíše méně výrazná vůně sladkých hroznů, víno již bylo dobře vyzrálé, chuť byla zřetelně lepší než vůně. Bylo harmonické, přes nízký zbytkový cukr působilo sladce, přitom bylo velmi jemné, středně plné. V kratší dochuti byla mírná, ale příjemně působící hořčinka. Na úvod pěkné víno, kterému jsme dal lepších 6,5 (78) bodů.

Ryzlink vlašský 2009 pozdní sběr. Traditional line. Viniční trať Purmice. Obsah alkoholu 13,2 %, 18,4 g bezcukerného extraktu, 1,4 g zbytkového cukru a 5,5 g kyselin. Hezká zlatavá barva, vysoká viskozita. Jemná, poměrně typicky odrůdová nasládlá vůně lučního kvítí, lípy a medu. Středně plné, s bohatou chutí, která opět působila více sladce, než by odpovídalo zbytkovému cukru. I tady byla trochu kratší dochuť s lehkou hořčinkou. Dal jsem 7 (80) bodů.

Ryzlink vlašský 2009 pozdní sběr. Traditional line. Viniční trať Železná. Obsah alkoholu 12,6 g, 17,7 g bezcukerného extraktu, 2,6 g zbytkového cukru a 5,4 g kyselin. Světlejší zlatavá barva se zelenkavým nádechem, vysoká viskozita. Slabší nasládlá vůně lípy a medu. V těle středně plné, hezky kulaté, velmi čisté v chuti i v trochu kratší dochuti. Na sále i u našeho stolu se o obou vlašácích dost diskutovalo. Většině se spíše líbil ten předchozí, patřil jsem ale k těm, kteří více ocenili tento ze Železné. Pro mě to bylo jedno z nejlepších vín ochutnávky, dal jsem horších 8 (85) bodů.

Chardonnay 2009 výběr z hroznů. Traditional line. Viniční trať Zimní vrch. Obsah alkoholu 12,7 %, 20,3 g bezcukerného extraktu, 5,2 g zbytkového cukru a 6,1 g kyselin. Zlatavá barva se zelenkavým nádechem, velmi vysoká viskozita. Velmi intenzivní těžká vůně sladkého ananasu a červeného pomeranče. Hodně plné, až dosti sladce působící. Trochu chyběla větší svěžest. Dochuť delší. Dostává horších 7 (79) bodů.

Ryzlink vlašský 2010 pozdní sběr. Flower line. Viniční trať Ořechová hora. Obsah alkoholu 12,2 %, 24,2 g bezcukerného extraktu, 13,8 g zbytkového cukru, a 8,6 g kyselin. Světlejší zlatavá barva s jemným nádechem do zelena, viskozita vysoká. Poměrně intenzivní, velmi příjemná, sladce působící, skoro bonbónová vůně. Poměrně plné, svěží, i když sladké, v chuti sladký grep. Dochuť kratší až střední. Opět horších 7 (79) bodů.

Sauvignon 2011 pozdní sběr. Flower line. Viniční trať U Vinohradu. Obsah alkoholu 13,8 %, bezcukerný extrakt 15,7 g, 2 g zbytkového cukru, 5,6 g kyselin. Světlá barva se zelenkavým nádechem, vyšší viskozita. Sauvignon spíše kopřivového charakteru s intenzivnější vůní, v níž byla i paprika. Středně plné tělo, v chuti působilo příliš sladce, což bylo v kontrastu s hořčinkou v dochuti. Toto víno mi nepřišlo příliš urovnané, dal jsem horších 6,5 (76) bodů.

Kerner 2010 pozdní sběr. Flower line. Viniční trať Zimní vrch. Obsah alkoholu 12,6 %, 26,1 g bezcukerného extraktu, 12,7 g zbytkového cukru a 7,9 g kyselin. Světlinká zelenkavá barva, vyšší viskozita. Intenzivnější, hodně sladká, skoro až trochu "vlezlá" vůně přezrálých hrušek. V těle plnější, dosti svěží chuť (po té vůni až překvapivě), ve které byly tóny grepu. Delší dochuť. Další víno, kterému jsem dal horších 7 (79) bodů.

Rulandské bílé 2007 výběr z hroznů. Traditional line. Viniční trať Zimní vrch. Obsah alkoholu 13,6 %, 21,1 g bezcukerného extraktu, 10,5 g zbytkového cukru, 6,1 g kyselin. Hezká trochu sytější zlatavá barva, viskozita vysoká. Méně výrazná ale příjemná vůně, v těle hodně plné, krásně harmonické, i když těžší, jemně kořenité. Čistá středně dlouhá dochuť. Velmi pěkné víno, které jsem ohodnotil lepšími 7,5 (84) body.

Kerner 2005 výběr z hroznů. Traditional line. Viniční trať Železná. Obsah alkoholu 14 %, 20,1 g bezcukerného extraktu, 24 g zbytkového cukru a 5,8 g kyselin. Na ročník až překvapivě světlinká zelenkavá barva, viskozita vysoká. Intenzivnější vůně ořechů, oleje a ředidla. V těle plnější, olejovité, chuť velmi neobvyklá, trochu likérová, připomínající sherry. Dochuť delší. Dostalo horších 7 (79) bodů.

Rulandské modré 2006 pozdní sběr. Traditional line. Viniční trať Za Cihelnou. Obsah alkoholu 13,5 %, 24,2 g bezcukerného extraktu, 2,1 g zbytkového cukru a 4,8 g kyselin. I na pinot velmi světlá barva s nahnědlými menisky, viskozita vysoká. Středně intenzivní vůně jahodového kompotu se smetanou, která, stejně jako barva, skoro spíše připomínala růžové víno. V těle středně plné, v chuti peckoviny, dochuť delší. Toto víno jsem pil již vícekrát dříve, tentokrát mě tolik neoslovilo. Dávám pouze 6,5 bodu, což je ve velkém rozporu s cenou.

Ryzlink vlašský 2000 výběr z bobulí. Traditional line. Viniční trať Zimní vrch. Obsah alkoholu 7,3 %, 31,9 g zbytkového cukru a 7,7 g kyselin. Nádherná jantarová barva, viskozita velmi vysoká. Poměrně intenzivní a velice lákavá vůně, trochu připomínající jitrocelový sirup. V těle velmi plné, chuť velmi sladká, ale opravdu lahodná, připomínající dobrá tokajská vína. Dochuť dlouhá. Opravdu skvělá sladká tečka na závěr. Na takové víno člověk často nenarazí, i když cena byla vysoká - 588,- Kč za láhev o obsahu 0,375 l. Jdu s hodnocením hodně vysoko - lepších 8,5 (90) bodů.


Celá akce byla velmi zdařilá, není co vytknout. Obsluha byla vzorná, k vínu bylo připraveno chutné slané i sladké občerstvení. Vína byla vesměs velice pěkná a s výjimkou posledního vzorku až překvapivě vyrovnaná, bodový rozdíl mám proto minimální.

Šíření Indoíránců. 2. Tlak na jih

13. dubna 2012 v 7:47 | milasko |  Pravěk - archeologické kultury
Indoíránci se stěhovali v několika vlnách. Menší skupiny se přesouvaly již v 1. pol. 2. tis př. n. l. Archeologické nálezy ukazují, že se jednalo převážně o Andronovce, v menší míře ale i o lid srubové kultury. Nešlo zřejmě o nějaké masové migrace, ale spíše o přesuny menších válečnických klanů, které s sebou měly málo žen. Ty si často brali od původního obyvatelstva. První Indoíránci se přesouvali na krytých povozech, lehké válečné vozy s paprskovými koly vezli přitom rozebrané. V boji si chránili hlavy koženými čapkami, používali luky a šípy, oštěpy, bronzové kinžály. Díky válečným vozům a bronzovým zbraním měli nad místním obyvatelstvem jasnou vojenskou převahu a ovládli ho. Vzájemné vztahy s místními lidmi se ale asi v různých oblastech dost lišily. Zřejmě záleželo na poměru mezi počtem nově příchozích a starousedlíků. Zatímco někde jasně převážila nová kultura, jinde se původní způsob života příliš nezměnil.
Masovější migrace nastává ve druhé polovině 2. tisíciletí, kdy došlo ve stepi k ekologické krizi. Ostře se ochladilo, padalo hodně sněhu, koně si těžko hledali potravu, ubylo lovné zvěře. V té době ale ovládli lidé umění jízdy na koni. To jim dávalo zcela nové možnosti. Začali svá stáda hnát a kočovat s nimi. Krmivová základna se tak výrazně rozšířila. Větší pohyblivost ale nutně vedla i častějším ozbrojeným konfliktům. Proto se postupně rozšiřuje arzenál bronzové výzbroje a postupně se objevují i železné zbraně. Prvními kočovnými jezdci byl lid karasukské kultury na jižní Sibiři. Představovali převážně europoidní andronovský typ, ale byla tu i mongoloidní příměs. Jiným důsledkem rychlých přesunů byla i určitá kulturní unifikace mezi stepními kmeny. Keramika mezi Dunajem a Altajem byla v té době prakticky shodná. Indoíránci se ještě ve větší míře stěhovali za příznivějšími podmínkami na jih. V některých případech ale prostě ustupovali před svými příbuznými. Karasukské kmeny ovládly ve 14. stol. př. n. l. Minusinskou pánev a vytlačily odtud andronovské kmeny fedorovského typu. Ty se přesunuly na západ do Turkmenistánu, jižní Baktrie a k hornímu Indu. Do Turkmenistánu přichází v této době i část srubových kmenů.
První Indoevropany ve sféře vyspělých staroorientálních civilizací Blízkého východu prozrazují mimo jiné i první vzácné písemné zprávy o lehkých válečných vozech s paprskovými koly, tažených koňmi. První zmínka je spojena s chetitským vládcem Annitašem a pochází z doby kolem 1800 př. n. l. O něco málo mladší je žádost o tyto vozy, psaná staroasyrským vládcem Šamši-Adadem I. v 18. stol. př. n. l. Je zajímavé, že jeho mnohem slavnější současník, babylonský král Chammurabi, je ještě neznal. Je tedy zřejmé, že se tato novinka šířila ze severu. Ve 2. pol. 17. stol. je už jako důležitou součást své armády uvádí chetitský král Chattušiliš I. Ke skutečně masovému využití koní přispěli na Blízkém východě v 17. stol. př. n. l. árijští Mitannci, kulturně i nábožensky blízcí starým Indům, kteří je uměli efektivně chovat, množit, trénovat a léčit.
Ve Střední Asii v době příchodu Indoíránců žil zcela odlišný lid, který byl ovlivněn západoíránským Elamem. Měl zřejmě blízko k Drávidům, kteří dnes žijí hlavně na jihu Indie. Ve 4.-2. tis. př. n. l. se v Turkmenistánu rozvíjela kultura Anau, důležitým centrem bylo město Namazg. Další významnou středoasijskou kulturou byl baktrijsko-margianský komplex (asi 2300-1500 př. n. l.). Od 2. tisíciletí je zde zřejmý vliv pronikajících Indoíránců. Zatímco někteří si i zde uchovali původní pastevecký způsob života, jiní se nechali ovlivnit vyspělejší místní civilizací. Důkazem je kultura Tazabagjab, která se mezi 15-11. stol. př. n. l. rozvíjela jižně od Aralského jezera v Chórezmu. Ta je příkladem zřejmě asi poměrně poklidného splývání dvou civilizací. Zde se udržel zemědělský způsob života, který tedy nově příchozí převzali. Lebky sice patří převážně k typům původem z Povolží, jsou tu ale i typy původní a smíšené. Keramika je andronovská i srubová. Když se koncem 2. tis. př. n.l. objevují ze severu nové indoíránské kočovné kmeny, brání se zemědělští potomci jejich dříve přišlých příbuzných budováním hradů. Pod jejich ochranou civilizace v Chórezmu, Sogdianě a Margianě rozkvétá. Pohyblivější pastevecké skupiny se šířily postupně dále na jih.

Ochutnávka Vinařství Konečný Čejkovice

8. dubna 2012 v 9:03 | milasko |  Soutěže, ochutnávky, akce
Dne 23.3. pořádala vinotéka Dobré víno Cestrovi další ze svých ochutnávek. Tentokrát jsme koštovali vína z menšího rodinného vinařství z Čejkovic. Akce se konala v přeloučské restauraci Bakchus a s víny nás seznamoval majitel vinařství pan Stanislav Konečný. (Souběžně prezentoval jeho bratr jejich vína v nedalekých Pardubicích.)
Velmi mladě působící vinař nám toho o vinařství a vínech pověděl hodně, ochotně odpovídal i na dotazy. Vinařství založil v roce 1993 jeho otec, ale tehdy se orientovalo na sudová vína. On sám je převzal v roce 2004. Vlastní nyní 4,5 ha vinic, roční produkce je 30 000 lahví. Plochu vinic plánují zvětšit asi na 7 ha, což by měla být konečná podoba. Vyrábí převážně přívlastková vína, prakticky výhradně z vlastních hroznů. Žádné cizí nenakupuje, jen na rozšíření nabídky odrůd používá část hroznů od své přítelkyně z Prušánek. Bílá vína mívají bezcukerný extrakt přibližně 19-22 g/l, červená až do 30 g/l. Z keře sklízejí asi 1,5 kg hroznů. Pyšní jsou hlavně na červená vína, která nefiltrují, pro zrání používají staré barikové sudy a mají zajímavý sortiment odrůd.


Ochutnali jsme celkem 11 vzorků, převážně mladých z ročníku 2011, pět bílých, jedno rosé, čtyři červená vína a jedno fortifikované. Takto jsem je viděl:

Neuburské 2011 pozdní sběr. Vinařská obec Čejkovice, viniční trať Noviny. Obsah alkoholu 11,5 %, 1,1 g zbytkového cukru, 7 g kyselin. Světlinká zlatavá barva s nazelenalým nádechem, viskozita střední, mírné perlení ve vzhledu. Méně intenzivní vůně kyselejšího ovoce a hroznů. V těle nepříliš plné, kyseliny v chuti výraznější, dochuť kratší. Tuto odrůdu mám rád, ale tentokrát mě tolik neoslovila. Šlo o lehké svěží víno, kterému jsem dal horších 6 bodů.

Chardonnay 2011 pozdní sběr. Vinařská obec Čejkovice, viniční trať Helezný díl. Obsah alkoholu 12 %, 23,8 g zbytkového cukru, 6,9 g kyselin. Světlejší zlatavá barva, viskozita vyšší. Výraznější vůně exotického ovoce, zejména sladkých banánů. V těle středně plné, dosti sladké, ale zároveň dostatečně šťavnaté. Dochuť kratší až střední. Dostalo ode mě 6,5 bodu.

Tramín červený 2011 výběr z hroznů. Vinařská obec Čejkovice, viniční trať Padělek. Obsah alkoholu 12,1 %, 22,1 g zbytkového cukru, 5,1 g kyselin. Použitý klon pochází ze Slovinska. Hezká zářivá zlatožlutá barva, viskozita vysoká. Středně intenzivní, jemná příjemná vůně růže. Velmi svěží, středně plné, ne tolik kořenité, jak tato odrůda bývá, ale čisté, a to i v dochuti, bez obvyklé hořčinky. Dochuť středně dlouhá. Hezké víno, které jsem ocenil horšími 7 body.

Rulandské šedé 2011 výběr z hroznů. Vinařská obec Čejkovice, viniční trať Noviny. Obsah alkoholu 12 %, 28,6 g zbytkového cukru, 6 g kyselin. Pro tuto odrůdu neobvyklá velmi světlá šedozelená barva, vysoká viskozita. Intenzivnější květinově medová vůně. Plné v těle, medová sladkost doplněná svěžestí citrusů. Čistá středně dlouhá dochuť. Jedno z nejlepších bílých ochutnávky. Dostává 7 bodů.

Hibernal 2011 výběr z hroznů. Vinařská obec Prušánky, viniční trať Čtvrtky. Obsah alkoholu 12,2 %, 14,5 g zbytkového cukru, 6,2 g kyselin. Světlejší zlatožlutá barva, viskozita hodně vysoká. Velmi intenzivní široká ovocná vůně meruněk, broskví a angreštu. Středně plné, svěží, v chuti černý rybíz, angrešt a lehká kořenitost. Dochuť středně dlouhá. Pro mě nejzajímavější bílé víno ochutnávky, které jsem ocenil 7 body.

Cuvée rosé 2010 pozdní sběr. Vyrobeno z odrůd Cabernet Sauvignon a Cabernet Moravia. Obsah alkoholu 11,5 %, 1,2 g zbytkového cukru, 7,9 g kyselin. Světlejší malinová barva, viskozita vyšší. Na rosé překvapivě výrazná a docela těžce působící vůně, ze které ale dost vystupoval alkohol. Byly zde tóny jahod a malin. Tělo poměrně plné, poměrně ostrá kyselinka, v chuti červený rybíz. Dochuť středně dlouhá. Rosé moc nemusím, tohle mi navíc přišlo nějak neurovnané a z celé ochutnávky nejslabší. Ohodnotil jsem 5 body.

Dornfelder 2011 pozdní sběr. Vinařská obec Čejkovice, viniční trať Díl u včelína. Obsah alkoholu 12 %, 0,5 g zbytkového cukru, 5,1 g kyselin. Velmi tmavá granátová barva, vyšší viskozita. Méně intenzivní vůně třešní s náznakem dřeva. V těle středně plné, v třešňové chuti trochu výraznější kyselinka, třísloviny nezřetelné. Dochuť kratší až střední. Dávám 6,5 bodu.

Alibernet 2011 pozdní sběr. Vinařská obec Čejkovice, viniční trať Noviny. Obsah alkoholu 11,4 %, 0,8 g zbytkového cukru, 5,2 g kyselin. Tmavá barva na pomezí rubínu a granátu, vyšší viskozita. Jemná vůně drobného ovoce. Středně plné, velmi svěží, chuť lesního ovoce a černého rybízu. Dochuť středně dlouhá. Dávám lepších 7 bodů.

Neronet 2011 pozdní sběr. Vinařská obec Čejkovice, viniční trať Díl u včelína. Obsah alkoholu 11 %, 1,3 g zbytkového cukru, 5 g kyselin. Tmavofialová barva, vysoká viskozita. Poměrně intenzivní zajímavá vůně borůvek a čokolády. Středně plné, chuť lahodná, ovocná, jemně kořenitá. Velmi dobře pitelné víno se středně dlouhou dochutí. Pro mě nejlepší z celé ochutnávky, dostává 7,5 bodu.

Forte Wine 2007. Fortifikované víno, k jehož výrobě byla použita odrůda Alibernet. Leželo 4,5 roku ve starším barikovém sudu. Obsah alkoholu 19 %, 44 g zbytkového cukru, 5,5 g kyselin. Granátová barva s nahnědlými odstíny, velmi vysoká viskozita. Těžká sladká vůně, připomínající portské. Plné, v chuti jemné s dlouhou dochutí. Dávám 7 bodů.


Je vidět, že vinařství se snaží o kvalitní svébytná přívlastková vína a jeví se určitě jako perspektivní. Červená se mi zdála o něco lepší, což je u nás celkem neobvyklé. Byla sice ještě mladá, ale dá se očekávat, že se ještě zlepší. K příjemné pohodě přispěla i velmi chutná večeře, která se podávala uprostřed ochutnávky. Na závěr mohli hosté jako obvykle vyjádřit hlasováním, která vína je nejvíce zaujala. Z bílých to bylo Rulandské šedé, z červených Forte Wine a Neronet. Celá akce se mi líbila, jako drobnou chybičku bych snad vytkl poměrně dost rychlé nalévání, což sice každému nemuselo vadit, zbylo dost prostoru na závěrečné přechutnávání, mně ale trochu scházel čas na to, abych si v klidu rozmyslel hodnocení vína a udělal poznámky. Zejména u prvních dvou vzorků (než jsem se zorientoval a trochu přizpůsobil) jsem si toho moc poznamenat nestihl.

Tři dny na Znojemsku

3. dubna 2012 v 6:38 | milasko |  Soutěže, ochutnávky, akce
V polovině března jsme prožili tři dny na Znojemsku. Cílem výletu bylo především víno. Bydleli jsme v hezkém penzionu Černý sklep v Dobšicích. Odtud jsme vyráželi na výpravy po okolí. První den jsme navštívili Loucký klašter ve Znojmě, kde dnes sídlí Znovín. Bylo ještě před sezonou, takže návštěvnické centrum bylo uzavřené, prohlédli jsme si ale prodejnu znovínských vín, kde bylo opravdu z čeho vybírat. Jinak ale klášter zvenčí vypadal příšerně, v zoufalém stavu. Odsud se pak přímo nabízela návštěva Nového Šaldorfu, kde jsme se podívali, jaká zajímavá vína nabízejí Špalkovi a Nápravovi.
Večer nás pak čekala ochutnávka u dobšického vinaře pana Antonína Pavlase. Je to malovinař, ale vlastní naprosto mimořádný sklep. Je dlouhý více než 70 metrů, vyhloubený v pískovci. Jinou zajímavostí, kterou jsme tam mohli vidět, byl velký starý lis z počátku 20. století a pak neobvyklé keramické obdoby sudů na víno, které ale z důvodu problematického vymývání již nejsou využívány. Ochutnali jsme zde deset vzorků, převážně mladých vín z ročníku 2011, až na jednu výjimku bílých. Vína byla většinou na můj vkus až příliš tvrdá, s výraznými kyselinami, nepříliš plná. Asi nejlepší bylo Veltlínské zelené 2011, Ryzlink vlašský 2010 a Neuburské 2011.
Také druhý den byl ve znamení mnoha přesunů. Dopoledně jsme ve Vrbovci navštívili hezký prodejní sklep Ampelosu. Přivítala nás tady velmi příjemná a sdílná paní. I tady jsme mohli vidět podobný lis jako předchozího dne, byl ale ještě starší a přitom ve velmi dobrém stavu. Mohli jsme ochutnat nabízená vína a neměl jsem problém si pár zajímavých vzorků vybrat na důkladnější přechutnání doma. Pobavilo nás vyprávění o vězních, kteří pomáhali při rekonstrukci sklepa a při té příležitosti museli vylévat stará vadná vína. To musel být krutý trest! Dále jsme navštívili sousední Waldberg, kde ale nic k vidění ani ochutnání nebylo, přesto jsem svou sbírku lahví opět trochu rozšířil.
Odpoledne jsme strávili vydařenou procházkou Národním parkem Podyjí. Začali jsme u proslulé vinice Šobes a pokračovali kouzelným údolím, které si Dyje vyhloubila mezi strmými skalami. Navíc se ten den udělalo krásné počasí, všude rozkvétaly jarní kytičky, takže to bylo mimořádně příjemné.
A večer nás čekala další ochutnávka. Tentokrát byl naším hostitelem další dobšický malovinař pan Josef Vondra. Jestli jsem se nepřepočítal, je mu 79 let, ale je v obdivuhodně dobré kondici, podobně jako jeho paní. Ta obhospodařuje vinici, on se stará o víno ve sklepě. Oba se o nás po celý večer vzorně starali, všichni jsme se výborně bavili. I vína mi seděla lépe než první večer. Ochutnali jsme osm, jak sám vinař říkal typicky selských vín, převážně mladých. Nebyla sice možná tolik navoněná, jak je člověk zvyklý z ochutnávek známých vinařství, ale byla úplně všechna velmi dobře pitelná, přitom poměrně plná, s vysokou viskozitou. Tady bych těžko vybíral nejlepší víno, protože celá nabídka byla až překvapivě vyrovnaná, snad Ryzlink vlašský 2010. Proto bych spíše vyzdvihl některé zajímavosti. Hodně se nám líbilo barikové cuvée z více bílých odrůd, které trochu vonělo po kávě, dále nečekaně mohutný Modrý Portugal a konečně nejstarší víno ochutnávky Blauburger 2008. Tuto odrůdu jsem koštoval prvně a zklamaný jsem nebyl. Mělo dost neobvyklou barvu, která skoro připomínala tmavší růžové víno. U Vondrů jsme vydrželi hodně dlouho, postupně jsme se k jednotlivým vzorkům vraceli a ani se nám nechtělo odcházet.
Poslední den již o víně nebyl, přesto i ten se vydařil. Na zpáteční cestě jsme se zastavili ve Vranově nad Dyjí, kde jsme si alespoň zvenku prohlédli zdejší zámek, který je nádherně posazený na strmém skalním ostrohu na Dyjí. Celý pohled připomíná obraz nějakého romantického malíře. I tentokrát nám k tomu krásně svítilo sluníčko. Byla jen škoda, že jsme se nemohli podívat dovnitř. Tak snad někdy jindy. Tři dny rychle a příjemně uplynuly, jen doma mě pak očekávala náročná práce - zapsání všech nově nakoupených lahví, které obohatily moji sbírku.