Květen 2012

Vinařské aktuality – květen 2012

28. května 2012 v 6:47 | milasko |  Úvahy o víně
Kalifornské víno s marihuanou

V Kalifornii se objevilo nové módní víno - s marihuanou. Začíná ho vyrábět stále více vinařů a konzumenti o něj mají zájem. Vyrábí se hlavně z odrůdy Cabernet Sauvignon a do jedné láhve bývá přidáno asi 1,5 g marihuany.


Nové apelace v údolí Loiry

V květnu se ve Francii objevily dvě nové apelace: AOC Touraine Oisly a AOC Touraine Chenonceaux. V prvním případě půjde pouze o vína z odrůdy Sauvignon blanc, která se zde pěstuje na 16 ha. Zdejší vína mívají vůni po maracuje a grapefruitu. V druhé apelaci se budou vyrábět červená vína z odrůd Malbec a Cabernet Franc a bílá ze Sauvignon blanc. Rozloha zdejších vinic je 35 ha. První bílá z těchto apelací se na trhu už objevují, na červená je třeba si počkat do podzimu.


Ženská vína v USA

Vinaři a obchodníci s vínem v USA se stále více a pozorněji věnují ženám. Není divu. Tvoří zde totiž 60 % konzumentů vína. Proto se na trhu objevila vína, která jsou přednostně určena ženám, což se odráží zřetelně už v jejich názvech. Např. Koketní růžový muškát, Zářivý ryzlink, Svěží Chardonnay apod.

Experti tvrdí, že ženy kupují víno z poněkud odlišných důvodů než muži. Zatímco muži ho kupují pro zdraví a aby udělali dojem na přátele, ženy si ho vybírají k jídlu, aby měly dobrou náladu a aby si ho vypily s přáteli. Přednost dávají sladším ovocným vínům, barikové tóny a vyšší taniny je nelákají. Odrůda je pro ně méně důležitá než barva. Zatímco u červeného mnohým ženám vadí, že barví zuby, ve velké oblibě mají růžová a bílá vína.


Thajské vinařství

Ještě nedávno by asi každý zapochyboval, zda je možné se někde v tropických oblastech věnovat vinařství. Nové technologie to ale zřejmě umožňují. Zkoušejí to už i v Thajsku. Zdejší Siam Wintry uvedlo na trh vína pod značkou Monsoon Valley Wines. Tam, kde se nacházejí jeho vinice, byl ještě nedávno výběh pro slony. Ti ale nadále na usedlosti žijí a jsou využívání k hospodářským pracím i jako atrakce pro turisty, protože tu zkoušejí i vinařskou turistiku. První réva zde byla vysazena v roce 2003, přesně v den narozenin zdejšího krále. Jedná se o odrůdy Colombard, Chenin blanc, Muscat, Sauvignon blanc, Shiraz, Sangiovese a Tempranillo. Vedle toho se začaly pěstovat i stolní odrůdy. Vlajkovou lodí nového vinařství jsou vína Monsoon Valley Muscat, Chenin Blanc Late Harvest, Cuvee de Siam Rouge a Cuvee de Siam Blanc.V čele vinařství stojí Němka Kathrin Puffová. Současná produkce je asi 300 tisíc lahví ročně, plocha vinic 227 ha. Sklizeň tu zahajují v únoru a probíhá maximálně do dubna, kdy tu začíná období dešťů, trvající do září. Pak nastupuje suché období, kdy je révu třeba zavlažovat. Ani použití moderních technologií není samospasitelné, protože pro takové podmínky zatím prostě nejsou dostatečně rozpracované metody. Zdejší vinaři musejí tedy alespoň částečně jít cestou pokusu a omylu. Je prováděno velké množství výzkumů, což společně s mimořádnou pracovní disciplinou dává dobré šance do budoucnosti.

Skythové 4. Náboženské představy a umění.

22. května 2012 v 6:20 | milasko |  Kočovní Severoíránci
Skythové byli mimořádně pověrčiví, věřili na různá kouzla a amulety. Z určitého okruhu rodin pocházeli jejich mágové, kteří dokázali předvídat budoucnost a provádět různá kouzla. Oblékali se do ženských šatů a mluvili vysokým hlasem. Je docela pravděpodobné, že se jednalo o eunuchy. Byli sice vážení, ale jejich profese nebyla bez rizika, pokud se v nějaké důležité předpovědi významně zmýlili. Za to mohli být i upáleni, dokonce včetně svých mužských příbuzných.
Uctívány byly živly, zejména oheň, jehož patronkou byla Velká bohyně Tabiti. K té se odvolávali jako k svědkyni při přísahách. Dochovalo se mnoho jejích hliněných sošek, na nichž je vyobrazena stojící s dítětem v náručí. Někdy ale také jako napůl žena a napůl had. Tato bohyně měla zajišťovat plodnost a byla také ochránkyní těhotných žen. Jejími posvátnými zvířaty byl havran a pes. Byli jí obětováni zajatí nepřátelé.

Velký význam měl bůh Papaj (otec), bůh nebes. Jeho ženou byla Api, bohyně země. Dále zde byli: Gajtosir, bůh slunce, Argimpasa, bohyně luny a lásky, Tamumas, bůh vody a ještě jiní. Tito bohové ale neměli žádné chrámy ani stálé oltáře. Po vykonání náboženských obřadů na určitém místě, nebylo toto místo nadále nijak posvátné. Velkou úctu ale prokazovali mohylám svých předků, které byli odhodláni i tvrdě bránit před nepřáteli. Jejich bohatá výbava je svědectvím o kulturní vyspělosti Skythů.
Skythové milovali krásné věci. Rádi zdobili sebe, své koně i různé předměty běžného života. Často se jedná o překrásné šperky nebo různé ozdoby ze zlata: diadémy, části opasků, náušnice, prsteny, amulety, náramky, knoflíky, medailonky. To nejcennější se našlo v kurganech jejich vůdců, mnohdy ale i chudší hroby obsahovaly krásné věci.
Byl to možná strach, aby duše neopustila tělo, který vedl k velmi pečlivému zakrytí všech možných otvorů jako jsou ústa, nosní dírky, uši a také očí plátky zlata či drahokamy. Ženy nosily dvě náušnice, muži jen jednu. Prsteny měli příslušníci obou pohlaví, mnohdy na všech prstech i po více kusech. Méně bohatí se alespoň snažili vybavit své zemřelé skromnějšími ozdobami z bronzu nebo železa. Velmi častým námětem pro různé ozdoby, medailony, amulety nebo sošky je vyobrazení zvířat, oblíbený je boj mezi nimi. To je vcelku pochopitelné, protože lov patřil k nejmilejším zábavám těchto kočovníků a svět zvířat dobře znali.
Všechny předměty skythského umění mají svébytné charakteristické rysy. Působí harmonicky, velmi vyrovnaně a zřejmý je i velký cit pro materiál. Zobrazení zvířat bylo původně poměrně realistické a sloužilo nejspíše náboženským účelům, ty však zřejmě postupně ustupovaly do pozadí a zároveň dochází k výrazné stylizaci a snaze, aby předměty co nejvíce těšily oko. Není proto problémem, když třeba přední nohy jsou zobrazeny u zvířete v trysku, zatímco zadní zachycují odpočívajícího tvora. Zcela běžné pak je, že zadní polovina zvířete je otočena o 180 stupňů, zadní nohy míří vzhůru, což možná zachycuje skolené zvíře. Předměty skythského "zvěrného stylu" jsou jakýmsi filmem se záběry z různých fází pohybu a života.
Nejčastěji zobrazovaným zvířetem je jelen. Ten byl vždy uctíván sibiřskými národy jako kultovní zvíře. Skythové věřili, že je to právě jelen, který odnáší zemřelé na onen svět. Asi proto byli jejich koně při pohřebních obřadech ozdobeni jeleními rohy. Jeleni bývají vyobrazeni s přehnaně velkým parožím a mohutnými trojúhelníkovými kopyty.

Trochu překvapivý je u kočovníků velmi oblíbený motiv ryb, typický zejména u nejstarších památek. Objevují se ale také draví ptáci, lvi, tygři, leopardi a dokonce i bájná zvířata jako např. okřídlený lev. Vedle zvířecích motivů byly ale používány i geometrické ornamenty.
I když po Skythech nezůstaly takové monumenty, jako po některých jiných velkých starověkých civilizacích, jejich umění úplně nezmizelo. Ovlivnilo nejenom mnohé další stepní kočovné národy, ale jeho zřetelné stopy lze najít i u usedlých národů východní Evropy, zejména východních Slovanů a dokonce i Baltů. Jsou patrné v náboženských představách, pohřebních a svatebních obřadech, ornamentech výšivek a dřevořezeb. Některé prvky zvěrného stylu je možné najít dokonce i ve Skandinávii, kam se mohly dostat prostřednictvím Sarmatů, Slovanů, východních Germánů a Vikingů.

Saxa loquuntur dos, znovínská vína aj.

16. května 2012 v 10:24 | milasko |  Soukromé koštování, odrůdy
Když jaro připomínalo léto, ochutnal jsem postupně několik zajímavých vín. Většina byla domácích, hlavně znovínských z méně známých odrůd, našlo se ale i jedno mimořádně povedené španělské.
Viognier 2007 moravské zemské víno - Znovín Znojmo. Vinařská obec Havraníky, viniční trať Staré vinice. Zelená Bordo láhev byla uzavřena korkem o délce 40 mm (plátek-drť-plátek). Obsah alkoholu 12 %, 4,9 g zbytkového cukru, 5,7 g kyselin a 18,6 g bezcukerného extraktu. Víno z panenské sklizně. Citronová barva, vyšší viskozita. Méně intenzivní sladší vůně, trochu připomínající ovocný sirup + trocha perníku. V těle spíše méně plné, chuť kořenitá, grepová s výraznější kyselinkou a lehkou hořčinkou. Zároveň působilo trochu olejovitě. Dochuť kratší až střední. Spíše lehčí, ale celkem příjemné letní víno. Dávám lepších 6,5 (78) bodů.
Muškát žlutý 2010 moravské zemské víno - Znovín Znojmo. Vinařská obec Chvalovice, viniční trať Dívčí hora. Láhev ze zeleného skla o obsahu 0,5 l. Bezcukerný extrakt 22,6 g, 25,1 g zbytkového cukru, 7,9 kyselin, obsah alkoholu 12 %. Velmi stará odrůda dovezená do Evropy již ve starověku Féničany a u nás doložená v 16. století. Světlejší zlatavá barva, viskozita střední. Intenzivnější vůně banánu a černého bezu. Středně plné tělo, v chuti náznak broskví, poměrně svěží kyselinky. Dostává lepších 7 (81) bodů.

Jakubské 2007 moravské zemské víno - Znovín Znojmo. Vinařská obec Havraníky, viniční trať Staré vinice. Zelená Bordo láhev byla uzavřena korkem (plátek-drť-plátek) o délce 40 mm. Obsah alkoholu 13,5 %, 3,2 g zbytkového cukru, 4,2 g kyselin a 32,8 g bezcukerného extraktu. Jakubské je příbuzné Pinotu noir, jeho ranější variantou. Hrozny vyzrály do cukernatosti odpovídající výběru z hroznů. Barva temně granátová s nahnědlými menisky. Viskozita překvapivě nízká. Středně intenzivní vůně sušených švestek, vyzrálých hroznů a mléčné čokolády. Plné tělo, bohatá chuť třešní a čokolády, jemné tříslovinky. Dochuť delší. Hodnotím 7,5 (83) body.
Saxa loquuntur. Dos. 2007 Denominacion de Origen Calificada Rioja - Carmelo Ortega, Španělsko. Hrozny ze dvou známých španělských odrůd Tempranillo a Garnacha se urodily na velmi starých keřích vinic, na nichž se nachází mnoho kamenů, od nichž je odvozen i název vína: Kameny mluví. Ortega vyrábí tři druhy, jednoduše označené uno, dos, tres. Toto víno dostalo 90 bodů od Wine Spectatoru. Velmi těžká láhev z tmavého skla s vkusnou černostříbrnou etiketou bylo uzavřeno plným korkem úctyhodné délky 50 mm s logem. Obsah alkoholu 14 %. Barva tmavého rubínu, viskozita velmi vysoká. Středně intenzivní, nesmírně lákavá vůně borůvek s náznakem dřeva. Plné tělo, chuť šťavnatých višní, borůvek a švestek. Dochuť delší. Dávám horších 9 (91) bodů.
Více o vinařství Carmelo Ortega a o víně Saxa loquuntur Uno 2006 viz
Sauvignon 2008 - Hacienda, Valle Central, Chile. Láhev z průzračného skla byla uzavřena plastovou zátkou. Obsah alkoholu 12,5 %. Zlatavá barva, viskozita nízká. Neznatelná nezařaditelná vůně, méně plné tělo. Nezajímavá vodově působící chuť, kratší dochuť. Víno sice nemělo žádnou zjevnou vadu, ale bylo absolutně nezajímavé. Dostává 5 (65) bodů.

Muškát moravský 2010 pozdní sběr - Ludvík Maděřič Moravský Žižkov. Vinařská obec Moravský Žižkov, viniční trať Slovenské. Zelená Bordo láhev byla uzavřena plastovou zátkou. Obsah alkoholu 12 %. Víno dostalo zlatou medaili na Festwine 2011. Světlejší zlatavá barva, viskozita střední. Příjemná muškátová vůně, v chuti jemné, dobře pitelné. Dochuť středně dlouhá. Ocenil jsem lepšími 7 (81) body.

Irsai Oliver 2010 odrůdové jakostní víno - Vladimír Tetur Velké Bílovice. Štíhlá láhev ze zeleného skla byly uzavřena korkem (plátek-drť-plátek) o délce 42 mm. Víno dostalo zlatou medaili na Valtických vinných trzích 2011. Obsah alkoholu 12,5 %. Zlatavá barva, vyšší viskozita. Intenzivnější muškátovo-parfémová vůně. V těle středně plné, zajímavá lahodná chuť, delší dochuť. Povedené víno, kterému jsem dal lepších 7,5 (84) bodů.
Až na nepříliš povedené chilské víno byla jinak celá série velmi zajímavá. Ochutnal jsem neobvyklé odrůdy, narazil jsem na několik vín, která opravdu stála za to.

Ochutnávka vinařství Tanzberg Mikulov

9. května 2012 v 11:06 | milasko |  Soutěže, ochutnávky, akce
26. dubna se na pardubickém zámku konala další ze série ochutnávek předních vinařství. Večerem nás provázeli pánové Dr. Vladimír Železný a Oldřich Bujnoch. Mohli jsme ochutnat 11 vzorků, z toho pět červených. Hladina hluku v sále byla tentokrát hodně vysoko, vína byla ale pěkná. Na úvod byl podáván Sekt Chardonnay +Ryzlink rýnský brut 2007, který nově získal zlatý pohár na soutěži Víno & destiláty. Jako obvykle se hodnocení sektu vyhnu a přejdu k tichým vínům.


Ryzlink vlašský 2011 pozdní sběr. Viniční trať Železná. Pan Železný nás hned na úvod překvapil tvrzením, že je to nejlepší z nabízených vín a nic lepšího již nepřijde. To bylo překvapivé nejen umístěním na úvod ochutnávky, ale i výrazně nejnižší cenou. O přestávce mi pak potvrdil, že to myslel opravdu vážně. 0,3 g zbytkového cukru, 7,2 g kyselin, 12,5 % alkoholu a 23,5 g bezcukerného extraktu. Barva světle zlatavá, viskozita vyšší. Intenzivnější, velmi příjemná, ale podle mě trochu netypická, spíš sauvignonová vůně černého bezu. V těle středně plné, chuť odpovídající odrůdě, snad až příliš suché, s poněkud výraznější kyselinou. Dochuť středně dlouhá. Hodnotím 7 (80) body.

Chardonnay 2011 pozdní sběr. Viniční trať Turold. 3,5 g zbytkového cukru, 7,3 g kyselin, 13 % alkoholu a 22 g bezcukerného extraktu. Sytější zlatavá barva, viskozita vysoká. Středně intenzivní, těžká, hodně kořenitá vůně přezrálého ananasu a lehký náznak citrusů. Plné tělo, v chuti mimořádně svěží, kořenité. Dochuť mohla být sice delší, ale jinak pěkné víno, kolem kterého se ale rozvinula trochu diskuze. Víno bylo naprosto čerstvě nalahvováno, ve vzhledu bylo zřetelné perlení. To jsem však zaznamenal u všech tří bílých z ročníku 2011. Dávám 7,5 (83) bodů.

Sauvignon 2011 pozdní sběr. Viniční trať Turold. 0,4 g zbytkového cukru, 6,4 g kyselin, 14 % alkoholu a 20,2 g bezcukerného extraktu. Sytější zlatavá barva, viskozita vysoká. Intenzivní, trochu sladší, typická vůně černého rybízu. Chuť trochu překvapila, protože zde byly kopřivové tóny, které přitom vůně nijak nesignalizovala. Dále zde byl cítit grep. Ve středně dlouhé dochuti byla nepatrná hořčinka. Dostává horších 7 (79) bodů.

Pinot gris 2010 pozdní sběr. Viniční trať Turold. 4,1 g zbytkového cukru, 8,6 g kyselin, 12,5 % alkoholu a 25,8 g bezcukerného extraktu. Zlatavá barva, vysoká viskozita. I tady bylo ve vzhledu lehké perlení. Středně intenzivní, podivně nahořkle přeslazená vůně. Plné tělo, velmi svěží, ale ne zcela harmonická chuť, odpovídající vůni. Dochuť delší. Dostává lepších 6,5 (78) bodů.

Ryzlink rýnský 2010 pozdní sběr. Viniční trať Slunečná. 5,1 g zbytkového cukru, 8,9 g kyselin, 12 % alkoholu a 26,5 bezcukerného extraktu. Světle zlatavá barva, viskozita vysoká. Středně intenzivní typická vůně medu a lípy. V těle plné, velmi jemná, harmonická a svěží ovocná chuť, středně dlouhá dochuť. Zřetelný skok vzhůru, oceňuji horšími 8 (85) body.

Ryzlink rýnský 2008 pozdní sběr. Viniční trať Slunečná. 12,2 g zbytkového cukru, 8 g kyselin, 12,5 % alkoholu a 22,7 g bezcukerného extraktu. Hezká zlatavá barva, viskozita střední. Středně intenzivní vůně s petrolejovými tóny. V těle velmi plné, až pozoruhodně svěží, chuť velmi bohatá, dochuť delší. Pro mě vrchol ochutnávky, dal jsem 8,5 (89) bodů.

Merlot rosé 2011 výběr z hroznů. Viniční trať Slunečná. 34,5 g zbytkového cukru, 7,3 g kyselin, 12 % alkoholu a 22,9 g bezcukerného extraktu. Jahodová barva, vysoká viskozita. Slabší vůně s náznakem jahod. Poměrně plné, až příliš sladké, ale zároveň tu bylo i něco nahořklého, dochuť kratší. Toto víno mě příliš nezaujalo, dávám 5,5 (70) bodů.

Cuvée Frankovka + Merlot 2007 jakostní. 1,5 g zbytkového cukru, 4,4 g kyselin, 13 % alkoholu a 22,2 g bezcukerného extraktu. Rubínová barva, viskozita vysoká. Středně intenzivní dosti nezvyklá dřevitá vůně. V těle, méně až středně plné, třísloviny nezřetelné, dochuť kratší. Dostalo 6 bodů.

Merlot 2008 pozdní sběr. Viniční trať Pod Pálavou. 0,4 g zbytkového cukru, 4,5 g kyselin, 13 % alkoholu a 23,8 g bezcukerného extraktu. Rubínová barva, vysoká viskozita. Intenzivnější vůně tmavého ovce. V těle se nezdálo příliš plné, v chuti byly peckoviny. Dochuť kratší. Ani toto víno mě tolik neoslovilo a dal jsem mu 6,5 (77) bodů.

Pinot noir 2007 výběr z hroznů. Viniční trať Anenský vrch. 2,4 g zbytkového cukru, 6 g kyselin, 14,5 % alkoholu a 28,2 g bezcukerného extraktu. Překvapivě velmi tmavá barva na pomezí rubínu a granátu, viskozita vysoká. Vůně na mě působila spíše nepříjemně, cítil jsem něco jako ředidlo. V těle středně plné, hodně šťavnaté, chuť peckovin, hezky uhlazené třísloviny. Středně dlouhá dochuť. Nejdražší víno ochutnávky (382,- Kč). Dostává horších 7 (79) bodů.

Cabernet Sauvignon 2007 pozdní sběr. Viniční trať Turold. 0,7 g zbytkového cukru, 4,5 g kyselin, 14 % alkoholu, 26,2 g bezcukerného extraktu. Tmavá granátová barva, viskozita vysoká. Trochu zahlušená vůně tmavého ovoce, ostružin a malin, také lehce animální tóny. V těle hodně plné, harmonické, s hezky uhlazenými tříslovinami. Dochuť středně dlouhá. Nejlepší z červených vín, které jsem ocenil 7,5 (83) body.


Večer uplynul příjemně, vína byla pěkná. Zbylo i něco na závěrečné přechutnávání. Na prezentované kolekci vín se mi líbila její vyrovnanost. Z nabídky Tanzbergu bych ale sáhl spíše po bílých vínech, která se mi přece jen zdála o něco lepší, v čemž by se mnou pan Železný možná nesouhlasil.

Šíření Indoíránců. 3. Obsazení Indie a Íránu, rozšíření Skythů ve stepích

6. května 2012 v 16:58 | milasko |  Pravěk - archeologické kultury
Posuny Indoíránců ve druhé polovině 2. tisíciletí př. n. l. ze Střední Asie na jih do Afghánistánu a Indie jsou ve znamení skupin, které vykazují smíšené andronovsko-fedorovské rysy, ale jsou tu zřejmé i vlivy z baktrijsko-margianského komplexu. Některá jména uváděná ve staroindických Rgvédách namají indoevropský charakter, tudíž se zdá, že část původní středoasijské neindoevropské elity se k dobyvatelům přidala. Před příchodem Árjů se v Indii rozvíjela vyspělá harappská kultura. Její tvůrci byli zřejmě europoidní Drávidové s velmi tmavou pletí. Tato civilizace byla v době árijského vpádu již v hlubokém úpadku, který měl zřejmě ekologické příčiny. Co je důležité, neznala koně, kteří byli pro Árijce klíčoví. Současné obyvatelstvo Indie se dělí na tři základní rasové typy. Nejnižší kasty jsou menšího vzrůstu a velmi tmavé. Jedná se o potomky původního obyvatelstva. Nejvyšší kasty brahmáni a kšátrijové jsou vyšší, světlejší a mají rovné vlasy. Ti mají nejblíže k árijským dobyvatelům. Střední vrstvy pak představují smíšený typ.
Do Íránu pronikli první Árijci nejdříve ve 13. století, ale tehdejší panovníci Asýrie a Elamu o nich ještě nic neuváděli. Nejspíše byli první skupiny ještě nepočetné a vztahy s původním obyvatelstvem proto spíše mírové. Jména bohů z tohoto období mají smíšenou podobu: např. Bag-Tešub. Jasně doložené Árijce máme až z 9. stol. př. n. l. z Médie. Od 8. stol. př. n.l. již začínají převládat árijská jména bohů. Není úplně jisté, odkud vlastně do Íránu přišli. Byli nejspíše z dolního Povolží, převážně z prostředí srubové kultury. První skupinky pronikaly nejspíše přes Kavkaz do severozápadního Íránu. O něco později přicházejí další skupiny z východu, nejspíše z Baktrie, protože s sebou přivedl baktrijské velbloudy. Zoroastrijské náboženství přinesly do Íránu zřejmě potomci jazské kultury, která se ve druhé polovině 2. tis. př. n. l. rozvíjela právě v Baktrii a také v Margianě.
V 8.-7. stol. př. n. l. byly eurasijské stepi ovládnuty početnými skupinami kočovných severoíránských kmenů. Ty jsou známé pod mnoha jmény, jimiž je označovali vyspělé národy v jejich sousedství. Číňani jim říkali Jüe-č´, Indové Šakové, Peršani znali jen Saky, Řekové je většinou označovali jako Skythy, i když někdy ještě zvlášť vydělovali Massagety a Sarmaty. Najít mezi těmito skupinami jasné hranice je prakticky nemožné. Tím spíš, že se tyto kmeny neustále přesouvaly, vytvářeli různé svazy s nestálým složením atd. Vzhledem k tomu, že jazykově a kulturně si byly všechny tyto kmeny velmi blízké, je možná nejjednodušším a zároveň i pravdě nejbližším řešením označit je všechny za Skythy v širším slova smyslu, přičemž při vyprávění o dějinách jednotlivých civilizací, s nimiž přišli do kontaktu, je možné i nadále používat ta jména, kterým je sousedé nazývali. Dílčí rozdíly mezi jednotlivými skupinami vznikaly asi hlavně pod vlivem různého místního obyvatelstva, které si během svých výbojů podmanili. Zatímco kultura Saků a Sarmatů v Kazachstánu navazovala poměrně bezprostředně na Andronovce (pomineme-li zřejmé vlivy z východní Asie, které působily při dotváření zvěrného stylu) je vyspělá kultura černomořských Skythů (tedy Skythů v užším slova smyslu) výsledkem mnohem složitějšího vývoje. Jejich předkové přišli z Asie v 8. stol. př. n. l. a přes Kavkaz pronikali na území vyspělých blízkovýchodních civilizací. Bojovali například s Asyřany, Egypťany či Urartejci. Je pochopitelné, že je tyto vyspělé říše i určitým způsobem kulturně ovlivnily. To platí zejména o posledně jmenované. Když se poté usadili v severním Černomoří, podrobili si zde potomky jim příbuzných kmenů srubové kultury a postupně se dostali do kontaktu s Makedonci a Řeky, což vše na nich muselo také svůj vliv zanechat.
Zatímco obyvatel mluvících v současnosti indickými a íránskými jazyky jsou stovky milionů, kdysi rovněž početná severoíránská skupina prakticky zmizela. Za potomky severoíránského sarmatského kmene Alanů jsou považováni Osetinci na Kavkaze.