Šíření Indoíránců. 3. Obsazení Indie a Íránu, rozšíření Skythů ve stepích

6. května 2012 v 16:58 | milasko |  Pravěk - archeologické kultury
Posuny Indoíránců ve druhé polovině 2. tisíciletí př. n. l. ze Střední Asie na jih do Afghánistánu a Indie jsou ve znamení skupin, které vykazují smíšené andronovsko-fedorovské rysy, ale jsou tu zřejmé i vlivy z baktrijsko-margianského komplexu. Některá jména uváděná ve staroindických Rgvédách namají indoevropský charakter, tudíž se zdá, že část původní středoasijské neindoevropské elity se k dobyvatelům přidala. Před příchodem Árjů se v Indii rozvíjela vyspělá harappská kultura. Její tvůrci byli zřejmě europoidní Drávidové s velmi tmavou pletí. Tato civilizace byla v době árijského vpádu již v hlubokém úpadku, který měl zřejmě ekologické příčiny. Co je důležité, neznala koně, kteří byli pro Árijce klíčoví. Současné obyvatelstvo Indie se dělí na tři základní rasové typy. Nejnižší kasty jsou menšího vzrůstu a velmi tmavé. Jedná se o potomky původního obyvatelstva. Nejvyšší kasty brahmáni a kšátrijové jsou vyšší, světlejší a mají rovné vlasy. Ti mají nejblíže k árijským dobyvatelům. Střední vrstvy pak představují smíšený typ.
Do Íránu pronikli první Árijci nejdříve ve 13. století, ale tehdejší panovníci Asýrie a Elamu o nich ještě nic neuváděli. Nejspíše byli první skupiny ještě nepočetné a vztahy s původním obyvatelstvem proto spíše mírové. Jména bohů z tohoto období mají smíšenou podobu: např. Bag-Tešub. Jasně doložené Árijce máme až z 9. stol. př. n. l. z Médie. Od 8. stol. př. n.l. již začínají převládat árijská jména bohů. Není úplně jisté, odkud vlastně do Íránu přišli. Byli nejspíše z dolního Povolží, převážně z prostředí srubové kultury. První skupinky pronikaly nejspíše přes Kavkaz do severozápadního Íránu. O něco později přicházejí další skupiny z východu, nejspíše z Baktrie, protože s sebou přivedl baktrijské velbloudy. Zoroastrijské náboženství přinesly do Íránu zřejmě potomci jazské kultury, která se ve druhé polovině 2. tis. př. n. l. rozvíjela právě v Baktrii a také v Margianě.
V 8.-7. stol. př. n. l. byly eurasijské stepi ovládnuty početnými skupinami kočovných severoíránských kmenů. Ty jsou známé pod mnoha jmény, jimiž je označovali vyspělé národy v jejich sousedství. Číňani jim říkali Jüe-č´, Indové Šakové, Peršani znali jen Saky, Řekové je většinou označovali jako Skythy, i když někdy ještě zvlášť vydělovali Massagety a Sarmaty. Najít mezi těmito skupinami jasné hranice je prakticky nemožné. Tím spíš, že se tyto kmeny neustále přesouvaly, vytvářeli různé svazy s nestálým složením atd. Vzhledem k tomu, že jazykově a kulturně si byly všechny tyto kmeny velmi blízké, je možná nejjednodušším a zároveň i pravdě nejbližším řešením označit je všechny za Skythy v širším slova smyslu, přičemž při vyprávění o dějinách jednotlivých civilizací, s nimiž přišli do kontaktu, je možné i nadále používat ta jména, kterým je sousedé nazývali. Dílčí rozdíly mezi jednotlivými skupinami vznikaly asi hlavně pod vlivem různého místního obyvatelstva, které si během svých výbojů podmanili. Zatímco kultura Saků a Sarmatů v Kazachstánu navazovala poměrně bezprostředně na Andronovce (pomineme-li zřejmé vlivy z východní Asie, které působily při dotváření zvěrného stylu) je vyspělá kultura černomořských Skythů (tedy Skythů v užším slova smyslu) výsledkem mnohem složitějšího vývoje. Jejich předkové přišli z Asie v 8. stol. př. n. l. a přes Kavkaz pronikali na území vyspělých blízkovýchodních civilizací. Bojovali například s Asyřany, Egypťany či Urartejci. Je pochopitelné, že je tyto vyspělé říše i určitým způsobem kulturně ovlivnily. To platí zejména o posledně jmenované. Když se poté usadili v severním Černomoří, podrobili si zde potomky jim příbuzných kmenů srubové kultury a postupně se dostali do kontaktu s Makedonci a Řeky, což vše na nich muselo také svůj vliv zanechat.
Zatímco obyvatel mluvících v současnosti indickými a íránskými jazyky jsou stovky milionů, kdysi rovněž početná severoíránská skupina prakticky zmizela. Za potomky severoíránského sarmatského kmene Alanů jsou považováni Osetinci na Kavkaze.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Margarita Margarita | Web | 1. června 2012 v 16:14 | Reagovat

Ahoj Milane, opravdu moc zajímavý článek. Přeji ti pěkný víkend!

2 Zdenos Zdenos | 18. září 2013 v 16:52 | Reagovat

Perfektní!!klobouk dolů před tvímy znalostmi z tohoto článku jsem se dozvědel hodně nového o Skythech.Chtel bych se te zeptat,co je nového na poli Skytologie.

3 milasko milasko | 18. září 2013 v 17:11 | Reagovat

U mě zatím nic :)

4 Zdenos Zdenos | 18. září 2013 v 17:41 | Reagovat

[3]: a v Ruské Skytologii?za mě musím říct že v roce 1980 alespon vyšla ta kniha od A.P,Smyrnova, je škoda že nevycházej u nás překlady z ruštiny,je to velká škoda.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama