Mongolská armáda a bojová taktika. 2. část.

21. června 2012 v 6:33 | milasko |  Mongolové
Všichni muži měli povinnost sloužit ve vojsku. Armáda byla budována na desítkovém systému až do deseti tisíc. Autorita každého velitele byla všemožně podporována. Už velitel desítky (arbanu) měl vlastní stan, oddělený od zbytku svého oddílu a jeho odměny byly desetkrát větší. V případě neuposlechnutí rozkazu byli všichni popraveni. Totéž je čekalo, pokud připustili zajetí svého velitele. Velitel neustále kontroloval, zda mají jeho podřízení veškerou výzbroj a výstroj v dokonalém pořádku a jsou okamžitě připraveni k boji. Nedostatky se opět přísně trestaly. Deset arbanů tvořilo rotu (zogun), tisíc mužů měl mingan, deset tisíc tümen, jehož velitele vybíral chán osobně.
Lehká jízda byla vybavená často jen luky a šípy, nepoužívala pancíře, přilby a často ani šavle, protože do boje zblízka prakticky nevstupovala. Těžká jízda měla přilbu, pancíř z kovu nebo silné kůže a štít. Pancíř chránil i koně. Výzbroj tvořila šavle nebo meč, kopí, luk a šípy, sekera a palcát. Existovala i středně těžká jízda, která se lišila hlavně tím, že její koně nebyli chráněni pancířem. Ta podporovala v dalších řadách těžkou jízdu, která nebyla příliš početná.
Pěchotu tvořili příslušníci porobených národů, ale v případě potřeby (např. při obléhání) bojovali disciplinovaně jako pěší i sami Mongolové.
Mongolové se brzy naučili dobývat i dobře opevněná města. K tomu často využívali zkušeností vojáků některých poražených národů. Měli k dispozici různá efektivní obléhací zařízení a byli schopni města tvrdě bombardovat. Aby zabránili dodávkám potravin nebo příchodu posil, často v určité vzdálenosti vybudovali dřevěné opevnění, obkličující město. . Hlavně díky spojencům ovládali Mongolové nejmodernější obléhací techniku. Jejich katapulty měly dostřel několik set metrů a metaly obrovské střely. Aby jich měli dostatek, použili, co bylo po ruce: mlýnské kameny, kmeny stromů nasáklé vodou, ale také mrtvoly nakažené morem atd. Pro Mongoly nebylo problémem zasypání ochranných příkopů, budování podzemních štol pod opevněním, přehrad, mostů apod. Pokud bylo potřeba překonat velkou řeku rychle, dovedli vyřešit i to. Zásoby se naložily na lehké vory ze dřeva a rákosu, které přivázali k ocasům koní, lidé použili ovčí žaludky naplněné vzduchem.
Armáda byla velmi mobilní a počítalo se s tím, že se bude živit hlavně na účet nepřítele. Přesto ale za ní táhla karavana velbloudů, vezoucí alespoň nejnutnější zásoby. Brzy ale na cizím území přinutili místní obyvatelstvo, aby je zásobovalo vším potřebným a vykonávalo potřebné práce. Do armády byly také začleňovány stále nové kontingenty spojenců, takže mnohdy byla na konci tažení větší než na počátku. V době Čingischánovy smrti měla 129 000 mužů, později byla několikanásobně početnější. Podíl vlastních Mongolů v armádě logicky výrazně klesal. Odhaduje se, že při dobývání Rusi Čingischánovým vnukem Batuem jich mohla být maximálně třetina, podle některých odhadů snad jen pětina. Asi dvě třetiny tvořili příslušníci středoasijských turecky mluvících kmenů, jimž veleli mongolští velitelé. Bojovníci Zlaté hordy hovořili převážně turecky. Ve štábech armád bývali i cizí odborníci a vědci, čínští chirurgové aj. Od Číňanů se Mongolové naučili navlékat si před bitvou hedvábné prádlo. V případě střelného poranění (šípem a později dokonce i kulkou) zůstala střela obalena hedvábím a dala se poměrně snadno vyjmout.
Jak je vidět, byla mongolská armáda dokonale a všestranně fungujícím organizmem, který ve své době neměl obdoby.
Viz též:
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kitty Kitty | E-mail | Web | 28. června 2012 v 10:37 | Reagovat

Objevila jsem zajímavé Mongoly. Předám adresu svém známému, který se tím zaujímá. I mě samu to zaujalo, i když jsem ženská. Ale taktiku musím ovládat, protože jinak bych s tím mým chlapiskem nepohla...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama