Srpen 2012

Sedlecké finále

27. srpna 2012 v 6:30 | milasko |  Soutěže, ochutnávky, akce
V sobotu 18. srpna se v obci Sedlec u Mikulova konalo Sedlecké finále, akce pořádaná Sedleckými víny. Vstup byl zdarma, návštěvníci si platili ochutnávky jednotlivých vzorků. Jakostní stála od 5,-, běžnější přívlastková mezi 10,- až 20,-, vyšší přívlastky, slámová a ledová až do 65,-. K poslechu hrála cimbálová muzika, v tombole se dala vyhrát pěkná vína.
To hlavní samozřejmě bylo, že se tady dala přechutnat velká část sortimentu vinařství, přibližně 40 vín, převážně z ročníku 2011, mnohá z nich s různými medailemi a oceněními. Vzhledem k omezeným časovým možnostem jsem přechutnal zhruba polovinu, vynechal jsem jakostky a pár těch nejdražších. V nabídce byla téměř výhradně vína bílá, jen minimum růžových a červených.

Nebudu podrobně rozebírat všechny koštované vzorky, zmínil bych se jen o těch které mě zaujaly a naopak.

Asi nejvíce se mi líbilo Neuburské 2011 výběr z hroznů se zlatou medailí z Festwine a bronzovou z IWC San Francisco. Velmi pěkný byl i nejsladší vzorek, který jsem měl, Sauvignon 2008 výběr z bobulí, se stejnými oceněními jako předchozí + zlatou medailí z Vinařských Litoměřic. V Litoměřicích uspěla i další dvě vína, která mi chutnala, suché a polosladké Chardonnay 2011 v pozdním sběru. Pěkný byl i Muškát moravský 2011 pozdní sběr a Pálava 2011 výběr z hroznů. Co bych nemusel, bylo Rulandské modré rosé 2011 výběr z hroznů. Ani Ryzlink vlašský 2011 pozdní sběr mě moc nezaujal.

Z uvedeného přehledu je asi docela zřejmé, že vína byla většinou pěkná, líbila se i porotám na různých soutěžích. Já bych je zařadil do škatulky takových trochu "ženských" vín. Tedy voňavých, spíše sladších, jejichž určitou slabinou někdy může být trochu menší svěžest. To by sice někomu nemuselo úplně vyhovovat, vůbec ale nepochybuji o tom, že mnoha zákazníkům se tato vína líbí.
Celkově jsem byl s akcí spokojený. V areálu sedleckého družstva panovala dobrá nálada, přes (příjemné) zvuky cimbálovky tu byl poměrně klid a hodně místa, takže člověk mohl vína v pohodě vychutnávat. Byla tu čtyři stanoviště, kde se daly vzorky koupit, takže fronty nevznikaly, za rozumné ceny tu bylo k dostání i různé občerstvení. Pro mě bylo zajímavé, že jsem mohl poznat poměrně velkou část přívlastkových vín zdejšího vinařství, která jsem zatím pil jen několikrát, nikdy ne v širším vzorku.

Kadarka, Refosco a další srpnová vína

21. srpna 2012 v 7:59 | milasko |  Soukromé koštování, odrůdy
V srpnu jsem doma otevřel sedm vín. Výběr byl docela pestrý co se týče zemí i odrůd. Z těch méně známých to bylo třeba italské Refosco.


Székszárdi Kadarka 2003 minösegi bor (jakostní víno) - Pécsi püspéki pincesnét (Péčské biskupské sklepy), vinařská oblast Székszárd, Maďarsko. Atypická láhev ze zeleného skla s vytlačeným znakem biskupství byla uzavřena sice 45 mm dlouhým korkem,který byl ale celý jen z drti. Také na etiketě se opakoval biskupský znak. Obsah alkoholu 13 %. Světlejší granátová barva, vysoká viskozita. Jemná vůně švestek a květin, jemný nádech bariku. Středně plné tělo, ovocná chuť s nevýraznými tříslovinami a zřetelnějšími kyselinami. Dochuť středně dlouhá až delší. Dávám horších 7 (79) bodů.
Crozes-Hermitage 2007 Appellation Crozes-Hermitage Controlée - Cave de Tain, L´Hermitage, Francie. Zelená láhev burgundského typu byla uzavřena plným korkem délky 45 mm. Víno dostalo stříbrnou medaili na Wine Challenge 2010. Obsah alkoholu 12,5 %. Tmavá granátová barva, velmi vysoká viskozita. Slabá zvláštní vůně nejspíše připomínající uzené maso, pod tím slabší tón tmavého ovoce. Středně plné tělo. Ovocná, nepříliš zajímavá, lehce natrpklá chuť, středně dlouhá dochuť. Čekal jsem rozhodně více. Dostává pouze 6,5 (77) bodů.
Chardonnay barrique 2009 DOC - CMD (Vin cu decumire de Origine controllata - Cules la Maturitatea deplina - Cramele Recas, Rumunsko. V Rumunsku se u označování kategorií vín používá kombinace románského i germánského systému. Zatímco první část je asi celkem srozumitelná, ta druhá vypovídá o cukernatosti při sběru a jedná se přibližně o kabinet. Vinice Daelul Tiganului - Cikánský vrch. Víno získalo medaile na prestižních mezinárodních soutěžích. Hnědá láhev burgundského typu byla uzavřena plným korkem o délce 38 mm. Obsah alkoholu 14 %. 4 g zbytkového cukru, 5,8 g kyselin. Hezká sytější zlatožlutá barva, vysoká viskozita. Zajímavá vůně hruškového kompotu, přezrálých citrusů a vanilkového krému. Velmi pěkná uhlazená ovocná chuť, z níž nic nevystupovalo, ani vyšší obsah alkoholu. V těle středně plné. Celkově velmi zajímavé a příjemné víno, pouze dochuť mohla být delší. Dávám lepších 7,5 (84) bodů.
Refosco 2008 Denominazione di Origine controllata Lison-Pramaggiore - Ai Galli, Itálie. Víno bylo vyrobeno z odrůdy Refosco, která se pěstuje hlavně na severu Itálie a v některých zemích bývalé Jugoslávie, kde je známá jako Refošk nebo Teran. Zelenou Bordo láhev uzavíral korek (plátek-drť-plátek) dlouhý 45 mm. Tmavá granátová barva, vysoká viskozita. Méně výrazná ovocně-květinová vůně s tóny kouře. Plnější tělo, chuť ostružin s náznaky hořké čokolády, výraznější třísloviny. Dochuť kratší až střední. Dostává 7 (80) bodů.
Pálava 2010 moravské zemské víno - Mária Římanová, Dolní Dunajovice. Zelená Bordo láhev byla uzavřena plastovou zátkou. Obsah alkoholu 12,5 %. Zlatavá barva s lehkým nazelenalým nádechem, vysoká viskozita. Příjemná intenzivnější vůně muškátu a růží. Středně plné tělo, uhlazená, jemně kořenitá chuť, dochuť kratší až střední. Dávám lepších 7 (81) bodů.
Chardonnay 2010 pozdní sběr - Víno Mikulov. Sommelier Club. Vinařská obec Nosislav. Zelená Bordo láhev byla uzavřena plastovou zátkou. Obsah alkoholu 13 %. Lákavá vůně zralých citrusů a ananasu. Plnější tělo, harmonická ovocná chuť, delší dochuť. Dostává 7,5 (83) bodů.
Svatovavřinecké 2009 kabinet - Vinselekt Michlovský Rakvice. Zelená Bordo láhev byla uzavřena korkem (plátek-drť-plátek) dlouhým 45 mm. Barva na pomezí rubínu a granátu, vysoká viskozita. Slabší ale příjemná vůně švestek, višní a červeného rybízu. Středně plné tělo, harmonická uhlazená ovocná chuť švestek s tóny hořké čokolády. Dochuť kratší. Vínu sice nejde něco jasně vytknout, zároveň ale není příliš zajímavé. Dostává horších 7 (79) bodů.

Trochu překvapivě pocházelo tentokrát nejlepší víno z Rumunska.

Soutěž vín před Pardubickým festivalem vína

14. srpna 2012 v 9:28 | milasko |  Soutěže, ochutnávky, akce

Poslední červencový den se v příjemném prostředí pardubického hotelu Euro konal již 14. ročník soutěže vín, která předchází Pardubickému festivalu vína. V šesti komisích zasedlo pod vedením prof. Ing. Fedora Malíka, DrSc. třicet porotců z České republiky a Slovenska. Přibližně 270 vzorků vín bylo rozděleno podle barvy a zbytkového cukru do osmi kategorií. Zastoupení bylo mezinárodní. Vedle domácích zde byla vína z Rakouska, Itálie, Slovenska, Bulharska, Francie, Itálie a Moldávie. Nejvíce vzorků bylo v kategorii bílých suchých (hlavně z ročníku 2011), následovala (možná trochu překvapivě) bílá polosladká, polosuchá a červená suchá. Hodnotilo se stobodovou stupnicí, nejvyšší a nejnižší bodové ocenění jednotlivého vzorku se škrtalo, ze zbylých se vypočítal průměr. Od 81 bodů získávala vína bronzovou, od 84 stříbrnou a od 87 zlatou medaili.

Zřejmě nejvíce se porotcům líbila červená suchá vína, kde bylo uděleno celkem 7 zlatých medailí, z toho i champion výstavy s absolutně nejvyšším bodovým ohodnocením (91,67). Šest zlatých medailí dostala nejlepší bílá polosuchá, tři polosladká, jednu sladké, ale ani jedna se nenašla pro bílá suchá vína, přestože byla nejpočetněji zastoupená. Možná se výrobci stále více přizpůsobují zájmu zákazníků o polosuchá a polosladká vína a sami proto věnují těmto vínům větší pozornost než dříve.

A teď konkrétně. Která vína dopadla nejlépe?



Červená suchá

Cabernet Sauvignon 2009 - Weingut Bohrn, Rakousko

Cabernet Sauvignon 2009 pozdní sběr - Petr Skoupil

Aglianico Beneventano 2010 - LAVA, Itálie



Červená ostatní

Neronet 2011 pozdní sběr - Vinařství Žůrek



Růžová ostatní

Zweigeltrebe rosé 2011 pozdní sběr - Víno Kadrnka



Růžová suchá

Frankovka 2011 - Hana Mádlová



Bílá sladká

Jurigov Ausbruch 2008 jakostní - PD Vajnory, Slovensko

Feteasca regala 2011 výběr z bobulí - PD Vajnory, Slovensko



Bílá polosladká

Rulandské bílé 2010 výběr z hroznů - WINDBERG Mikulov

Rulandské bílé 2011 pozdní sběr - Vinařství LAHOFER

Ryzlink vlašský 2010 výběr z hroznů - WINDBERG Mikulov



Bílá polosuchá

Hibernal 2011 pozdní sběr - Žerotín a.s

Sauvignon 2011 výběr z hroznů - Víno Hruška

Ryzlink rýnský 2007 pozdní sběr - Kolby a.s.



Bílá suchá

Hibernal 2008 pozdní sběr - Petr Skoupil

Chardonnay 2011 pozdní sběr - Vinařství Málek Stanislav

Ryzlink vlašský 2008 pozdní sběr - Kolby a.s.


Z výsledků je zajímavé, jak dobře dopadla odrůda Hibernal, přestože nebyla nijak zvlášť početně zastoupena. Mezi úspěšnými vinařstvími mě zaujala i některá jména, která jsem doposud vůbec neznal, jako např. WINDBERG Mikulov nebo Víno Kadrnka.


Dva dny po soutěži vín proběhla v hotelu Euro ještě soutěž sommeliérů - Sommeliér Znovín 2012. Mezi porotci zasedli např. pánové Pavel Vajčner, Ivo Dvořák, Libor Nazarčuk a Martin Pastyřík. Soutěžící pocházeli z České republiky, Slovenska a Německa. Vítězem se stal Jakub Přibyl.



Milovníky vína lze určitě pozvat na 15. ročník Pardubického festivalu vína, který probíhá 24. - 25. 8. v krásném prostředí zdejšího zámku. V desítkách stánků je možné ochutnat skvělá vína domácí ale i z mnoha zemí světa. Večer 24.8. se ještě na historickém Pernštýnském náměstí koná Pardubická vinařská noc.

Srbsko ve středověku. 1. Nejstarší dějiny

8. srpna 2012 v 13:48 | milasko |  Přehledy dějin
První zmínka o Srbech se vztahuje k roku 610, kdy pod vedením vládce neznámého jména přišli na Balkán ze severu jako spojenci byzantského císaře Herakleia v boji proti Avarům. Kde se nacházela jejich pravlast, Bílé Srbsko, to není dodnes jisté, mohla ale ležet při našich severních hranicích. Zde se celkem logicky nabízí nějaký vztah k zde dosud žijícím Lužickým Srbům. (Podobně i Chorvati přišli v této době ze severu z Bílého Chorvatska. Tady je určitě zajímavá myšlenka o možné souvislosti jejich jména s českými Charváty, kteří obývali v počátcích středověku východní Čechy.)
Potomci prvního vládce Srbů patřili k dynastii Vlastimirovičů. Jménem známe až Višeslava (Vojseslava, Vojislava), zřejmě pravnuka onoho vládce neznámého jména. Vládl přibližně v letech 768-814. Srbové v té době žili v několika víceméně samostatných župách, v jejichž čele stáli župani. K nejdůležitějším župám patřily vlastní Srbsko, označované jako Raška (podle hradu Ras), jehož pevnou součástí bylo i dnešní Kosovo, Zeta nebo Duklja (dnešní Černá Hora), Bosna, Záchlumí nebo Chelmia (Hercegovina), dále Neretva (Pagania), Trebiň (Travunia). Kníže Višeslav zahájil sjednocování. Po něm vládli jeho syn Radoslav a pak vnuk Prosigoj. Ten je otcem Vlastimira, po němž nese celá dynastie jméno. Ten vládl přibližně v letech 836-851. Formálně uznával závislost na Byzanci. Země je ohrožována sousedním Bulharskem, které bylo v té době významnou mocností. Vlastimirovi se ale podařilo bulharského chána Presiana porazit. Vítězství pak využil k posilování své moci nad srbskými kmeny. Po jeho smrti vládli společně jeho tři synové, z nichž nejvyšší moc měl Mutimír (kníže, velký župan) (asi 851-891). Za něj byla opět poražena velká armáda Bulharů, kteří chtěli odčinit předchozí porážku. Došlo také k přijetí křesťanství z Byzance. Vztahy s bratry se postupně výrazně zhoršily a rozpory pak pokračují i za jejich potomků na přelomu 8. a 9. stol., kdy dochází k vzájemným bojům a poměrně rychlému střídání na trůně. Toho obratně využívá Bulharsko, které do sporů zasahuje, získává si tak v Srbsku vliv a nakonec ho jeho car Symeon v roce 924 anektoval. Na jeho dvoře vyrůstal i další představitel Vlastimirovičů, Časlav. Ten po carově smrti z Bulharska uprchl do Srbska, velmi rychle si zde získal podporu a obnovil nezávislost v roce 933. Jeho vláda byla úspěšná, kromě Rašky ovládal i Bosnu a Záchlumí. V roce 960 porazil u Driny útočící Maďary, ti však poté nečekaně znovu zaútočili a přitom zahynul Časlav i jeho příbuzní. Dynastie vymřela a Srbsko poté ztratilo samostatnost. Nejprve bylo ovládnuto Byzancí, koncem 10. stol ovládli velkou část země Bulhaři, ale po jejich porážce od byzantského císaře Basileia II. Bulharobijce v roce 1018 byly obě země Byzancí podrobeny.

Právě v té době díky prosperujícím přístavům na Jadranu začíná ekonomický rozmach Duklje (Zety), kde vládla dynastie Vojislavlevičů. Jejímu vládci Štěpánu Vojislavovi se v roce 1037 podařilo se osamostatnit. Jeho nástupce Michal I. hledá během vyostření vztahů mezi Byzancí a papežství podporu v Římě, což mu pomohlo posílit nezávislost na Byzanci a v roce 1077 byl papežem uznán jako král Duklje. Vrcholného rozmachu dosáhla Duklja za krále Konstantina Bodina (1082-1097), který dobyl Rašku i Bosnu, ale po jeho smrti ztrácí Zeta vedoucí postavení, převahu opět získává Raška (vládli zde velcí župani z rodu Vukanovičů, spříznění s Vojislavleviči). Celé Srbsko se ale na počátku 12. století opět dostává pod vliv Byzance.